Bezová šťáva s květy růží a medem (nevařená)

Ráda experimentuji. Nebaví mě totiž tvořit dvakrát za sebou to samé, hledám a zkouším nové recepty a ty pak různě vylepšuji. Stejně tak tomu bylo i s letošní bezovou šťávou. Jestli jí ještě nemáte hotovou, rychle vyrazte na hory, tam bez ještě kvete! Cestou se zastavte pro čerstvý med u svého oblíbeného včelaře a u rybníka do košíku přidejte i pár květů plané růže. A věřte, že tahle dobrý bezový sirup jste ještě nepili! Med s bezem vás navíc zaručeně ochrání před všemi virózami.

Co budete potřebovat?

• košík bezových květů – květy neoplachujte, jen je chvilku nechte ve stínu odpočinout
  
• pár květů plané růže – šťáva s nimi je jemnější
• 3-4 limetky – může být i citron, ale aroma limetky je takové neotřelé
• 3l vody převařené nebo studánkové – šťáva vám déle vydrží
• 1,5 kg medu – od vašeho oblíbeného včelaře
• lahve na šťávu – vymyté, vypláchlé vařící vodou
• trošku slivovice na vytření víček a do každé lahve navrch na konzervaci
• sítko nebo plátýnko na přecedění

Jak na to?

Květy bezu černého (Sambucus nigra) sbírejte za slunečného dne. Roste planě kolem cest, na okrajích lesů, u potoků, má rád polostín. V nížinách kvete před Svatým Jánem. Pozor, starší ročníky (jako třeba můj děda) říkají bez šeříku, ten už nekvete 🙂 Na sběr se vybavte nůžkami a květy jemně odstřihujte i se stonkem. Ideální je vkládat květy do košíku, aby se co nejméně porušily. Natrhejte si také pár květů plané růže, lípy nebo hluchavky, co zajímavého zrovna potkáte, tím šťávu vylepšete.

Květy nechte lehce oschnout ve stínu, neotřepávejte je, ani jinak neomývejte. Večer je vložte do velkého hrnce nebo mísy a zalijte vodou. Stonky můžete kvůli hořkosti odstřihnout. Doporučuje se voda studánková nebo převařená a vychladlá, já jsem letos použila kohoutkovou (z lenosti). Květy by měly být všechny ponořené. Na středně velký košík mi vyšly 3 litry vody. Přidejte 2-3 oloupané limetky nakrájené na plátky. Limetku loupu pouze z důvodu chemického ošetření kůry. Můžete ji nahradit i citronem, nicméně z receptu ji nevynechávejte, je důležitým konzervantem.

Květy nechte 24 hod louhovat v chladu. Stabilní teplota do 20°C je důležitá, kamarádce se voda bez citrónu v horku do druhého dne zkazila. Druhý den večer se pusťte do práce. Vymyjte si sklenice na šťávu, vyvařte je nebo jen vypláchněte vařící vodou (včetně víček) a nechce je vysušit. Květovou vodu začněte lehce zahřívat, přidejte med a míchejte, ať se všechen rozpustí. Voda by se neměla vařit! Vždyť pracujete s domácím medem, který je sám o sobě léčivý. Teplota by se měla pohybovat kolem 50°C (odhadem, já jsem měla asi o něco více). Ještě horké vlijte do lahví, hrdla a víčka poctivě otřete alkoholem, zalijte malým množstvím slivovice (musí být!) a ihned zavíčkujte. Po zchladnutí rychle přemístěte do sklepa nebo lednice.

Nevařená šťáva v chladu vydrží určitě 6 měsíců (vyzkoušeno vloni s třtinovým cukrem), s trvanlivostí u medové šťávy zatím zkušenost nemám.

Tip redakce: Naučte se s námi používat klasické české bylinky v programu Bylinky našich babiček!

Med jako konzervant

Šťávu s medem letos zkouším poprvé. Máme doma čerstvý vynikající med a zároveň žádný cukr, řešení bylo jasné. Hledala jsem v receptech, zda někdo konzervuje medem a po neúspěšném pátrání jsem se rozhodla být průkopnicí. S cukrem mi šťáva vydržela vždy až do zimy (pak došla), s medem uvidíme. Nicméně na chuť je nepopsatelně dobrá! Bez se s medem krásně propojil a chuťově doplnil, za to riziko mi to stojí.

Zeptala jsem se na konzervační vlastnosti známého včelaře Honzy Bláhy. Med se skutečně používal jako tradiční konzervační prostředek. Jak dlouho sirup s medem vydrží, ale vyzkoušené neměl. Doporučuje lahve dobře utěsnit (med má tendenci natáhnout do sebe vlhkost) a použít spíše ke krátkodobé konzervaci.

Potřebujete-li domácí zdroj medu, jukněte na Honzův med (Rokycansko) a já děkuji za rady.

Bezový sirup s medem jako lék

Květy černého bezu jsou spolu s medem ideální kombinací na podzimní nachlazení. Celou loňskou zimu jsem zvládla nemoci zahnat horkým čajem z květů bezu oslazeným medem, který jsem si připravila vždy večer, když na mě “něco lezlo”, pomazala jsem se domácí mastí s éterickými oleji na podporu imunity a zalezla do postele. Ráno jsem byla vždy jako rybička.

Sirup z bezu můžete použít úplně stejným způsobem, zalijte ji pouze vlažnou vodou. Získáte tak nápoj plný vitamínů a minerálů a podle mého bude účinnější než čaj ze sušeného bezu. Sušené bezové květy obsahují pouze omezené množství vůně a informací rostliny, kdežto v nevařeném sirupu vůni a informace nese použitá voda.

Bez černý jako léčivka

Bez černý (Sambucus nigra) je lidová léčivka z naší oblasti. Sbírají se květy, plody – bezinky, tradičně ale i kůra, listy a kořen. Květy podporují pocení, vylučování moči, ochlazují, používají se při chřipce a nachlazení. Navíc obsahují vitamíny C a rutin, které zpevňují cévní cesty, pomáhají při krvácení, křečových žilách a hemoroidech. Květy bezu také podporují tvorbu mateřského mléka. Ženy využijí jejich účinků i na PMS, zejména v kombinaci s růží. Květy bezu v rozumných dávkách můžete dopřát i malým dětem a kojícím ženám. V těhotenství pamatujte na jeho močopudný účinek (v pokročilém stádiu těhotenství nemusí být příjemné) a užívejte pouze krátkodobě pouze jako lék. S bezem můžete také vykuřovat! Dříve se totiž věřilo, že bezové dřevo zahání zlé duchy.

Květy růže pohladí

Přidáním květů růže (např. rosa canina), přidáte do sirupu jiný rozměr. Růžové květy se využívají při bolesti v krku, kašli, průjmu, i při silné menstruaci. Na psychiku působí růže jako jemné pohlazení.

Bez černý - květ (Sambucus nigra)
Horká a suchá bylina, vhodný při bolesti ledvin, studenokrevnosti, nachlazení.
Vnitřně (květ): Otevírá ucpaná játra, při nadýmání, vodnatelnosti.
Vně (obklady): teplé obklady vytahují otok a zmírňují bolest kolenou.
Obklady se také využívají při bolesti hlavy (vnitřní horkost, slunění, úpal).
Jedná se o bezpečnou bylinu pro děti a citlivé osoby (při rozumném dávkování).
V těhotenství užívejte pouze jako lék (močopudný účinek), 
při kojení naopak hojně, podporuje tvorbu mateřského mléka.

Autorkou článku je Michaela Lusílija Makulová, odborná aromaterapeutka, Simbis. Foto: autorka, literatura: 10. STAŇKOVÁ-KRÖHNOVÁ, Magdaléna, 5. MATTIOLI, Pietro Andrea.