Píšeme pro vás: Kateřina Langerová – “S dětmi ve školkách si povídáme vždy o určité rostlince.”

Dnešní rozhovor bude s Katkou Langerovou, křehkou, ale energickou aromaterapeutkou, masérkou, bylinkářkou a především maminkou tří dětí. Kromě těch svých se snaží na svých kurzech aromaterapii a bylinky hravou formou přibližovat i dětem školkou a školou povinným. Proto se svými otázkami pro Katku zaměřuji především na děti.

Studovaly jsme společně Institut aromaterapie a většinou tě do Prahy doprovázely děti s manželem. Podporují tě pořád a zkouší dobrovolně tvé preparáty?

“Ano můj muž stojí stále při mně a s dětmi mi dělá oporu, doprovod, čas od času řidiče a občas i toho pokusného králíka. Myslím, že až na reflexní terapii a ošetření shiatsu dráhy žlučníku to dělá rád a zcela dobrovolně. (Smích).

U dětí je to již horší. Momentálně mají velmi aktivní období a opečovávat se nechají pouze, když mají nějakou bolístku. Zato si to pak o to více užívají. Kouzelné je, že heřmánkový hydrolát se stal naším placebo-lékem téměř na vše.”

Šťastná rodinka

Opečovávání bolístek u tří aktivních dětí dá asi zabrat, využíváš doma aromaterapii? Co se ti kromě heřmánkového hydrolátu nejvíce osvědčilo a co je váš domácí éterický olej číslo 1?

Kátina velká opora Martin

“Popravdě. Když se podívám na dobu studia v Institutu aromaterapie a nyní, tak aromaterapii doma používám o něco méně než dříve. Rozhodně nepouštím denně aromalampu či difuzér. Možná na tom má svůj podíl i to, jak člověk s éterickými oleji masíruje a různě pracuje ve své praxi. Již pak nemám potřebu užívat ji běžně doma. Navíc vědomí o tom, jakou má aromaterapie sílu, ji pro mne posouvá o příčku výše, pro výjimečné chvilky – chvilky luxusní péče ať již o duši či o tělo.

To je těžké říci domácí éterický olej číslo 1. Nejvíce doma používáme asi levanduli. Především v létě. Ta nás ve společnosti máty a šalvěje muškátové často provází na výlety.”

Co by podle tebe nemělo doma žádné matce chybět na podzimní a zimní sezónu nachlazení, rým a nemocí?

“Když budu minimalistická, tak z éterických olejů bych to viděla do aromalampy či na masáž s éterickými oleji: citron, eukalyptus radiata (eukalyptus globulus – pro starší děti) a borovici.

Dále je ideální něco na zvlhčování vzduchu. Výborný je difuzér, ale svou práci odvede i vhodná směs v obyčejném rozprašovači, která se nastříká nad postýlku.

Skvělé jsou také různé balzámy na základu eukalyptu či borovice. Na uzliny zase manukový gel.

Na rýmu s oblibou používáme inhalační tyčinky vlastní výroby. Když nestačí, přitvrdíme v podobě klasické inhalace s éterickými oleji. A hlavně na co nesmím zapomenout je samotný vitamin C.”

Doporučíš nám nějaký dětský recept?

“Když jsem zde před chviličkou zmiňovala domácí inhalační tyčinky, tak třeba jedna pro školáky na rýmu.

Do inhalační tyčinky nakapeme tyto éterické oleje:

  • 3 kapky borovice
  • 3 kapky eukalyptus radiata
  • 2 kapky grapefruit
  • 2 kapky eukalptus globulus
  • 1 kapky ravintsara

Inhalační tyčinku následně uzavřeme a protřepeme.”

Tip redakce: Přečtěte si další rozhovor – s autorkou otázek Ivkou Klímovou

Děláš “voňavá setkání” pro školkové děti. Zajímalo by mě, jak takové setkání probíhá a jak děti reagují na vůně?

“Práce s dětmi je nádherná. V tomto věku jsou to takové malé bytůstky, které mají nasávající anténky veškerých podnětů. Vytvořila jsem pro ně program Voňavá školka, jehož jednou částí je setkávání aromaterapeutky s dětmi. Naše setkání zahajujeme zapálením svíčky, poté si povídáme v odlehčené dětské řeči (to bylo ze začátku asi pro mne nejtěžší) o určité rostlince, ke které mám připravené éterické oleje, hydroláty, živou rostlinku, testovací vzorek k jídlu, obrázek, básničku, písničku, prostě vše co se mi podaří objevit a přijde mi pro děti podnětné.

Snažím se v těchto našich společných chvilkách zapojit co nejvíce smyslů. Čich, chuť, hmat, sluch, zrak, aby to, co děláme a říkáme, si našlo ke každému svoji cestičku. Takže kreslíme předpřipraveného pomocníka, cestujeme přes moře do dalekých zemí nebo se z nás stávají lovci bacilů apod. Program je velmi variabilní a děti si jej svými reakcemi přizpůsobují na míru. Pamatuji si, jak jsem si na první setkání u citrónku připravila narážku „Žluté jako …“ a čekala jsem odpověď „Sluníčko“. Hm a přišla „Hruška“. To sluníčko jsem z nich ten den prostě nedostala. 😀 Je to spíše takové hravé setkání, které nemá primárně za cíl učit různé vlastnosti rostlin, ale spíše ukázat dětem svět i z jiného pohledu a přiblížit jim přírodu kolem nás v její celé kráse. Školková setkání končíme naším tajným rituálem, který děti milují. Už moc se těším na naše další setkání, které bude probíhat již za několik dní. Budou nové děti, nové reakce a krásné voňavé výzvy.”

Destilace ve školce

Máš doma destilační kolonu a tvůj okurkový hydrolát, který jsem měla možnost vyzkoušet, byl skvělý. Co všechno už jsi zkoušela destilovat?

“Různé bylinky jako např. mátu, šalvěj, meduňku. Při dobré úrodě vyrábím ráda okurkový hydrolát, kterým pak obdarovávám své klientky. Z ovoce jsem dělala například jahodový hydrolát. Ten miluji. Už jsem kvůli němu i rozšířila záhon jahod. Letos však bylo pro naše jahody velké sucho a proto úroda malá. Zkoušela jsem destilovat také švestky. Prostě co se namane ve správnou chvíli, v dostatečném množství a u čeho mne nepředběhnou ve zpracování mé děti. Maliny se holt u nás asi vydestilovat nepodaří. ”

Hm, malinový hydrolát to zní dobře, jak využíváš vlastní hydroláty a podělíš se o nějaký vyzkoušený recept?

Okurkový hydrolát domácí výroby

“Já používám nejen vlastní hydroláty, ale také si je kupuji. Na pleť mám velmi ráda růžový hydrolát. V létě skvěle osvěžuje a pomáhá mi při prvních příznacích bolesti hlavy. Okurkový hydrolát zase nádherně oživuje a hydratuje unavenou pleť po zimě. Nedám na něj dopustit a vyrábím si jej doma do zásoby. Jak jsem již zmiňovala, tak u nás jede ve velkém heřmánkový hydrolát – působí blahodárně na různá bolení, opruzeniny, drobná zranění, noční strašáky apod. Bylo i období, kdy náš nejmladší měl svůj soukromý heřmánkový sprejík a nosil si jej s sebou i do školky.

Na ošklivý dětský suchý kašel se mi osvědčil meduňkový hydrolát. Pro děti je však potřeba vymyslet nějaký trik, jak ho bez protestů do nich dostat. U nás se osvědčila malá sklenička s troškou domácího sirupu a zalít meduňkovým hydrolátem… Takto ho vypil i ten náš největší cíťa.”

Tip redakce: Video z destilace šalvěje najdete tady

Pamatuji si, že v době studia na Institutu jsi pracovala v zubní ordinaci, pracuješ tam stále a používáš éterické oleje nebo bylinky i tam a s jakými ohlasy jsi se setkala?

“Vzhledem k tomu, že jsem se chtěla plně věnovat aromaterapii, dnes již v zubní ordinaci nepracuji. V době kdy jsem v ní ještě pracovala, jsem zaměřila tímto směrem svoji závěrečnou práci v Institutu pod názvem „Aromaterapie a stomatologie“. Rozdělila jsem ji na dvě části. Hledala jsem vhodnou směs na pohodu v čekárně u zubního lékaře. Bylo zajímavé sledovat reakce lidiček, jejich citlivost, vliv počasí na pocitovou intenzitu směsi atd. Někteří si mysleli, že je to super na jiných bylo znát, že uvažují, zda jsem se nezbláznila.

Druhá část se zaměřila na děti a jejich strach z lékaře. Bohužel jsem v zubní ordinaci nesehnala dostatek vhodných malých dětí a tak jsem nakonec využila strach z lékaře obecně ne jen toho v zubní ordinaci. Práce s dětmi byla velmi zajímavá, vyžadovala individuální přístup a upřímnost jak k nim, tak k jejich rodičům.”

Nedávno jsi prošla týdenním kurzem lymfatické masáže. Oslovila tě tato oblast a budeš se jí nadále věnovat?

Kátin nový kamarád

“Já jsem si kurz lymfatické masáže dělala již před několika lety. V té době mi tato technika, tak úplně nesedla. Jenže najednou se mi v praxi začaly objevovat klientky, kterým by se tento způsob ošetření moc hodil a především, kterým by prospěl. Rozhodla jsem se tedy, oprášit si vědomosti z lymfy a vyrazila na kurz do Brna s vynikající lymfoterapeutkou Erikou Hübelovou. Byla to jedinečná jízda. Vše si sedlo, kostičky zapadly. Představ si, dotkneš se těla a cítíš, jak tvé ruce jedou v jeho rytmu. Najednou se netrápíš a je to tam. Dozrála jsem pro lymfu.

Takže ano, budu se jí věnovat i dále. Už jsem si zamluvila pokračování zaměřené na speciální hmaty pro celulitidu. Mezitím si zatím procvičím vše nové, co jsem se dozvěděla. A že toho bylo a to nejen pro praxi maséra, ale i pro běžný život.”

A poslední otázka, která mě osobně zajímá asi nejvíc – jak všechny aktivity, o kterých jsme povídaly, stíháš se třemi dětmi?

“Někdy lépe, někdy hůře. Jsem však Blíženec a to asi za mne vypoví nejlépe všechno.”

Děkuji Káťo za milý rozhovor a přeji pohodovou rodinku, hodně milých a vnímavých dětí na kurzech a taky spokojených klientů, kteří tvou práci náležitě ocení. Ivka

Kateřina Langerová

Kateřina vystudovala Institut aromaterapie v Praze. V současné době dokončuje studium na Darja Shiatsu School, kde nadále prohlubuje své terapeutické znalosti. Je lektorkou kurzů masáží dětí a kojenců – baby masáží. Ve své praxi se věnuje také aromaterapii ve školkách. Působí v Kladně a okolí. Má 3 krásné děti.

 

Eva Zeithamlová: “Stromy si mě samy zavolaly.” (rozhovor)

Věříte na to, že některá setkání jsou nám souzena? Eva Zeithamlová ano. Přesně takový pocit totiž zažila se stromy v Jižní Africe. Souznění. Hledala je. A našla.

O její práci a cestě ke stromům z pralesa si budeme dnes povídat. A taky o tom, jak je důležité nebát se jít za svými sny.

Evo, vím o vás, že pracujete jako alternativní terapeutka, používáte techniky jako automatickou kresbu, konstelace, výklad karet, s jakými tématy se na vás vaši klienti nejčastěji obrací?

“Obracejí se na mě s různými tématy – práce, děti, náhledy na různá rozhodnutí, ale asi nejčastěji jsou to vztahy.”

Jak dlouho se své práci věnujete a co jste původně studovala?

“Jako terapeutka pracuji více jak sedm let. Od malička mám k ezoterice a věcem okolo ní velmi blízko, takže to byl asi takový přirozený vývoj. Vystudovala jsem ale ekonomii – marketing, takže mám titul inženýr. Také jsem rok studovala, pracovala a hodně cestovala v Austrálii. To považuji za jednu ze svých nejlepších zkušeností. Všem, kteří o tom jen malinko uvažují bych to určitě doporučila.”

Pracujete s energiemi, musíte být na lidi naladěna, což v dnešní hektické době nemusí být snadné, jak jste se tomu učila nebo máte tento dar v rodině?

“Ano, máte pravdu, naladění na klienty je důležité, bez toho by to asi vůbec nešlo. Jelikož to je moje každodenní součást, tak mi to ale až tak nesnadné nepřijde. Našla jsem si několik „rituálů“, které dělám před každým klientem. Jako například vyčistění a příprava sebe a prostoru (k tomu používám vykuřovadla a Platbos rozprašovače). Ale za velmi důležité považuji se neustále rozvíjet a pracovat na sobě nejen jako terapeut, ale jako člověk.

O učení bych až tak nemluvila, protože svoje napojení považuji jako dar, který jsem rozvíjela a neustále se snažím rozvíjet. A velkou podporou mi byla a je moje maminka, která také pracuje s energiemi, je šamanka.”

To je úžasné. Naši čtenáři vás ale mají spojenou s esencemi Platbos, jakým způsobem jste se s esencemi seznámila? Byla to láska na první pohled? Povězte našim čtenářům, jak si vás našly…

“Jsem přesvědčena, že moje spojení s Platbos byl vyšší záměr. Jak říká Melissa Krige (výrobkyně Platbos esencí), že si mě stromy zavolaly. Jednou jsem „dostala informaci“ prostřednictvím své intuice, že mám hledat produkty ze stromů, které je potřeba rozšířit po Evropě, protože budou pomáhat lidem. Začala jsem hledat, ale i přes vymoženosti jako je dnes Google, to nebylo snadné. Naštěstí jsou tam „nahoře“ na mě hodní, tak mi začali posílat více indicií jako hledej dál, není to v Evropě. A pak jsem v jedné ze svým vizí viděla místo na pobřeží. A postupně přicházely další a další informace, až jsem našla les Platbos.

Když jsem pak objevila jejich webové stránky, věděla jsem, že to je přesně ono – „stromová láska“! 😊 A když jsme si napsaly s Melissou, bylo to takové souznění/potvrzení, jako bychom se znaly stovky let.”

Tyhle pocity miluju. Co vás potom přesvědčilo o tom, že esence fungují? Máte nějaký svůj hluboký zážitek nebo AHA moment?

S Melissou Krige u menhiru

“Samozřejmě první, kdo je zkoušel jsem byla já, rodina a moji blízcí. Zpětná vazba byla okamžitá a se skvělými výsledky. Všichni byli překvapeni a nadšeni. Poté jsem je začala nabízet svým klientům a bylo úžasné sledovat, jak esence pracují a jak pomáhají. Dokonce i jak se říká „nevěřící Tomášové“ si přišli pro další Platbos lahvičku.

Jsou úžasné v mnoha situacích … při porodu (i z vlastní zkušenosti), pro děti a studenty ve školkách a školách, v práci, při řešení partnerských problémů, psychických krizích a zátěžích… ale za jednu z nejdůležitějších věcí považuju „Já“, naše uzemnění a vnitřní sílu. Při všem jsem se přesvědčila, že esence a rozprašovače ze stromů lesa Platbos pomáhají.”

Prales Platbos jste již několikrát navštívila, můžete našim čtenářům přiblížit tento zážitek? Je možné do pralesa vyrazit a vidět stromy na vlastní oči?

“Myslím, že návštěva lesa Platbos je jedna z věcí, která je do značné míry nepřenositelná. Dalo by se o tomto místě vyprávět asi hodiny, ale stejně bych to nedokázala dostatečně popsat. Ve zkratce – krásné místo plné překrásné energie. Proto bych tímto zároveň chtěla pozvat všechny ty, které les láká, aby se k nám v září 2019 připojili na výlet do Platbosu. Čeká nás seznámení se stromy, učení se o Platbos esencích, meditace, spaní přímo v lese a mnoho dalšího. Více se zájemci dočtou na našich stránkách nebo mě mohou přímo kontaktovat na emailu.”

V nabídce Platbos jsou stromové esence a rozprašovače s éterickými oleji, můžete našim čtenářům jednoduše popsat způsob výroby esencí?

“V první řadě bych ráda řekla, že Platbos stromové esence a rozprašovače jsou vyráběny ručně, přímo v lese Platbos. Jsou bez jakýchkoliv chemických látek, nejsou testovány na zvířatech a neobsahují žádné živočišné produkty.

Při výrobě Melissa Krige věnuje velkou péči přípravě. Jsou to meditace, výběr vhodného datumu a době – nejlépe za slunného dne, sběru, výběru připraveného stromu apod.

V době, kdy jsou stromy plně v květu, si Melissa Krige medituje a proutkaří, který strom je připraven předat svoji energii. Poté si požádá o povolení stromu a sesbírá jeho květy a listy. Ty jsou pak vloženy do čiré skleněné nádoby s vodou a umístěny co nejblíže daného stromu a jsou tam ponechány zhruba čtyři hodiny. Po maceraci se požádá o požehnání a uzdravující energii. Esence se pak plní do lahviček a jako konzervační činidlo se používá brandy. Každá stromová esence má svoji vlastní afirmaci. I ta se jen tak nevymýšlí, ale vždy se čeká až strom danou větu Melisse „řekne“.

A stromové rozprašovače Platbos obsahují příslušnou stromovou esenci a esenciální oleje nejvyšší kvality.”

Tip redakce: Jukněte na pozvánku na aktuální seminář Platbos

A jaká výsledná esence je vaše nejoblíbenější? A jaká je nejoblíbenější mezi vašimi klienty?

“Tak to je velmi těžká otázka 😊 … to je jako byste se maminky zeptala, které dítě má nejraději. Na to prostě bohužel nejde odpovědět. Mám je ráda všechny, protože každá je jiná a nabízí svoji pomoc a zázraky.

Moc ráda také esence různě kombinuji nebo kombinuji esenci a rozprašovač. Toto spojení se mi osvědčilo jako velmi účinné. Esenci většinou dávám na léčení a rozprašovač na harmonizaci/podporu.

Mezi mými klienty jsou oblíbené… Wild Peach – strom odvahy, Spike Thorn – strom laskavosti, Cherry Wood – strom klidu a ze speciální řady Baobab.”

Na závěr nám prozraďte, zda plánujete pro příští rok nějaké novinky (já vím, že ano) a prozradíte nám některou? 😉

“Ano a moc ráda. Máme hodně novinek, na které se těšíme. V první řadě od ledna budeme pořádat certifikované semináře. Dále budeme mít nové karty s fotografiemi stromů, které budou sloužit nejen jako pomocník při výběru esence/rozprašovače, ale karty také budou podporovat další energetické léčení. A v září nás čeká cesta do JAR, kde se uskuteční seminář pod vedením Melissy Krige.

Pokud se vám naše povídání o lese Platbos líbilo a zaujaly vás stromové esence a rozprašovače, budeme moc rádi, když se podíváte na náš e-shop, potkáme se na semináře nebo se stanete součástí „Platbos rodiny“ a pomůžete nám šířit tuto léčivou sílu.”

A já jen doplním, že si můžeme také na dálku zasadit svůj strom v lese Platbos.

Děkuji vám za rozhovor Evo a těším se na další naše setkání!

Eva Zeithamlová

Eva se narodila v rodině venujicí se práci s energiemi, a přestože původně vystudovala ekonomii a rok cestovala a pracovala v Austrálii, zakotvila u terapeutické práci s lidmi. Využívá metod automatické kresby, konstelací a ve své práci také využívá esence a rozprašovače Platbos, které si ji před dvema lety samy zavolaly. Je maminkou malé dcerky Viki 🙂

Koukněte dále:

Rozhovor: Alena Jindrová a povídání o kvalitě přírodní kosmetiky

Vůně Francie. Tu dozajista najdete všude kolem Aleny Jindrové, která je svou duší napůl Češkou a napůl Francouzskou. A protože ji pověstná kvalita francouzské přírodní kosmetiky uchvátila, začala své voňavé oblíbence vozit do Čech. Nejdřív jako dárečky pro své kamarádky a postupně založila i sympatický voňavý eshop…

…ale to bychom už přebíhali, pojďte se podívat na zajímavý životní příběh cesty za svým snem, povídat si budeme o přírodní kosmetice a o její kvalitě 😉

Jste zastánkyní kosmetického minimalismu, co si pod tím naši čtenáři mohou představit?

“Minimalismus v kosmetice mám fakt ráda, celkově skvěle zapadá do mého životního stylu a to z mnoha důvodů. Možná bych mohla na začátek v krátkosti připomenout, co vlastně minimalismus je.

Minimalismus je původně umělecký směr, který se začal formovat někdy v 50. letech 20. století a postupně se rozšířil do všech možných oblastí. Najdete ho třeba v architektuře, nábytku, jídle, oblečení… prostě skoro všude 🙂 Základní myšlenkou minimalismu je dosáhnout maximálního účinku s minimem použitých prostředků.

Kosmetický minimalismus, tak jak ho vnímám já, vychází z potřeby zredukovat množství produktů, kterými o sebe denně pečujeme. Výsledkem tak může být méně obalů, menší spotřeba ingrediencí, energie, menší náklady a celkově menší zatížení životního prostředí. Tohle všechno jsou důvody, proč mám minimalismus v kosmetice ráda. Stačí totiž několik málo kvalitních kosmetických produktů, které mezi sebou můžu různě kombinovat a úplně si vystačím. Z téhle myšlenky jsem také vycházela při budování mého e-shopu a snažím se jí i nadále v obchůdku udržet.”

Alena Jindrová ve svém druhém domově – v Pyrenejích

Přesně jak zmiňujete, kosmetika často bývá balena do spousty obalového materiálu, na který se poslední dobou poukazuje. Máte tip pro naše čtenáře, jak využít použité obaly od kosmetiky?

“Přijde mi, že je dobré o obalech přemýšlet už v momentě, kdy kosmetiku kupujeme. Některé kosmetické firmy na tohle myslí a balí své produkty smysluplně, takovým dám ráda přednost. Jinak mám radši obaly, které se můžou znovu použít, nebo recyklovat. Případně je fajn nakupovat rovnou bez obalu, což je ale u většiny kosmetických produktů problém. Nicméně existují výjimky a třeba mýdlo, nebo prací prášek se dá bez obalu pořídit. Pokud už doma nějaké obaly mám, snažím se je používat opakovaně, třeba při výrobě domácí kosmetiky.”

Jste absolventkou Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, jaká byla vaše cesta k přírodní kosmetice a podnikání celkově?

“Prahu mám moc ráda, ale od začátku mých studií jsem věděla, že tady dlouhodobě zůstat nemůžu. Potřebovala jsem zpomalit, vrátit se do bližšího kontaktu s přírodou. V té době jsem navíc potkala mého budoucího muže, který pochází z podhůří Pyrenejí v jižní Francii. Po ukončení studia jsem začala pendlovat mezi jižní Francií a Prahou a zároveň jsem se snažila skloubit a dát dohromady všechno, co mě baví a naplňuje a udržet si klidný život s rodinou někde v blízkém kontaktu s přírodou.

Bylinky a přírodní kosmetika mě zajímaly už během studií, tak nějak to šlo ruku v ruce s moji láskou k přírodě. Zdraví a čistotu produktů jsem navíc řešila denně, protože moje dcerka má atopický ekzém. Teprve ve Francii jsem se ale tomuhle tématu začala opravdu věnovat. Najednou to v tom krásném horském prostředí začalo dávat hlubší smysl a byl pro to větší prostor. Začala jsem si vozit některé moje oblíbené francouzské produkty s sebou do Čech, protože tu nebyly k sehnání. Brzy jsem je začala vozit i kamarádkám a kamarádkám kamarádek 🙂 Nějak přirozeně z toho potom vyplynul vznik mého e-shopu kouzloesence.cz, do kterého se snažím vybírat opravdu jen to nejlepší z přírodní kosmetiky a aromaterapie. Realizace e-shopu byl sice krok do neznáma, protože jsem nikdy předtím nepodnikala, ale dnes jsem za to moc ráda. Dělám díky tomu to, co mám ráda a co mě naplňuje a zároveň mám čas na svoji rodinu.

Ti redakce: Kouzlo esence u nás podporuje vznik seriálu o základech aromaterapie, jukněte na 1. díl

A ve svém rodném domově

Váš eshopu se tedy od začátku zaměřuje na kvalitu výrobků. Jak se má ale běžný člověk vyznat v certifikátech kvality? Jaké mezinárodní či české certifikáty mají podle vás největší váhu?

“Certifikáty jsou určitě dobrým vodítkem při výběru kvalitní kosmetiky, ale z mého pohledu nejsou to nejpodstatnější. Pro mně je mnohem důležitější přečíst si pečlivě složení každého produktu, často se taky ptám výrobců na původ jednotlivých ingrediencí. Někdy může být totiž paradoxně kosmetika bez certifikátu lepší, než ta s certifikátem. Přesto ale certifikaci na produktech sleduji.

Tak je třeba fajn, pokud máte certifikací potvrzeno, že jsou kosmetické ingredience v Bio kvalitě (např. AB – Agriculture biologique, nebo Cosmos), že se kosmetika netestuje na zvířatech (např. Leaping bunny, nebo Cruelty free), nebo že byly při získání a zpracování surovin dodrženy všechny sociální, ekonomické a enviromentální standardy (Fairtrade). Tohle všechno beru u kosmetiky jako bonus. Hlavní je pro mě ale pořád složení, které o kvalitě produktu řekne nejvíce. Nejsem schopná říct, která certifikace má větší váhu a která menší, spíš bych doporučila číst pečlivě složení a certifikaci brát jen jako takový bonus navíc. Pro mě není nikdy samotný certifikát zárukou kvality.”

Když jsme u toho, vyrábíte si sama doma kosmetiku? Máte pro nás nějaký váš oblíbený recept?

“Domácí kosmetiku si vyrábím, teď už sice ne tak často, protože v rámci testování nových produktů už další kosmetiku většinou nepotřebuji, ale mám ten proces ráda a tak se na výrobu čas od času vrhnu. Moje kosmetické výrobky jsou velmi jednoduché, žádné složitosti. Co mám třeba opravdu ráda je obyčejné šlehané bambucké máslo. Našlehané máslo se mnohem lépe aplikuje a roztírá a zároveň si máslo uchová všechny svoje vyživující vlastnosti. Nejlepší je ho použít na vlhkou pokožku po koupeli, nebo sprše. Takže úplně v klidu nahradí tělové mléko.

Jednoduchý recept na šlehané bambucké máslo

Dám si do misky bambucké máslo (80 % ve směsi – 80 g) a meruňkový olej (20 % ve směsi – 20 g) a zahřeju je ve vodní lázni, dokud máslo částečně nepovolí. Misku vyndám z vodní lázně a v tuhle chvíli se může přidat esenciální olej (cca 1 % ve směsi – 1ml, cca 20 kapek). Já mám ráda třeba levanduli. Pak směs vyšlehám ručním šlehačem, dokud není pěkně nadýchaná a nandám do kelímku.

Do receptu si můžete klidně přidat jiná rostlinná másla a oleje a pohrát si s konzistencí.

“Nejlepší prevencí nachlazení je podle mě zůstat v klidu, nestresovat se, dobře spát, dobře a zdravě jíst a celkově být v pohodě.”

S blížícím se podzimem začíná být důležitá prevence nemocí a posilování imunity, máte pro nás nějaký rodinný tip pro zdraví nebo oblíbený recept do difuzéru?

Nejlepší prevencí je podle mě zůstat v klidu, nestresovat se, dobře spát, dobře a zdravě jíst a celkově být v pohodě. Většinou onemocním, když tohle nedodržím. Pokud už je u nás doma někdo nemocný, tak přijde na řadu difuzér na pročištění vzduchu. Používám buď hotové namíchané směsi (na podporu imunity, nebo při nachlazení), nebo si směsi míchám sama. Většinou pro tyhle účely nikdy nechybí esenciální oleje z citronu a ravintsary, ty mám ráda.

Tady je jedna moje oblíbená směs do difuzéru na podporu imunity a prevenci respiračních onemocnění: 2 kapky borovice lesní (Pinus sylvestris), 2 kapky ho-sho (Cinnamomum camphora CT Linalol), 2 kapky ravintsary (Cinnamomum camphora CT Cineol) a 4 kapky citronu (Citrus limon). Difúzi nechávám běžet max. 30 minut 2-3 krát denně. Množství směsi samozřejmě záleží na druhu difuzéru.”

Na vašich stránkách mě zaujala problematika opalovacích krémů, které se věnujete, řekla byste nám na závěr něco k tomuto tématu, které se na sítích hodně přetřásá?

“Opalovací krémy, které považuji v tuhle chvíli za nejlepší, jsou ty na bázi rostlinných olejů a másel, do kterých se při výrobě rovnoměrně rozptýlí minerální filtr bez nanočástic. Minerální filtr bez nanočástic zůstává na povrchu pokožky, kde vytváří tenoučký film, který chrání před UV zářením. Za jeden z nejbezpečnějších a nejúčinějších minerálních filtrů je dnes považován oxid zinečnatý (bez nanočástic). Nevýhodou takového opalovacího krému může být to, že na pokožce zanechává tenkou bílou vrstvičku. Dá se na to ale zvyknout a navíc bílá vrstvička částečně zmizí, pokud se krém do pokožky chvilku masíruje. Můj nejoblíbenější opalovacím krém je složený jen z pěti ingrediencí a je tak ideální pro moji citlivou pokožku a atopickou pokožku mojí dcery. Pro zajímavost v opalovacím krému je jen slunečnicový olej, oxid zinečnatý, včelí vosk, vitamín E a extrakt z rakytníku. To je všechno. Jen bych chtěla varovat před domácí výrobou takového krému. Oxid zinečnatý se totiž musí do krému rozptýlit speciální technikou, jen tak se docílí jeho rovnoměrnému obsažení v krému.

Často dostávám dotazy k SPF faktoru a tak bych tady možná mohla zmínit jednu zajímavost. Zkratka SPF udává, jak bude krém chránit pokožku před UVB zářením a co je zajímavé, její hodnota není lineární. Pokud totiž použijete krém s dvakrát větším SPF faktorem, nebudete mít dvakrát větší ochranu. Pro příklad: SPF 15 blokuje 93 % UVB paprsků, SPF 30 blokuje 97 % UVB paprsků a SPF 50 blokuje 98 % UVB paprsků. Rozdíly jsou jen v jednotkách procent. Tohle se málo ví a kosmetické firmy často využívají nevědomosti ve svůj prospěch. Z mého pohledu stačí úplně opalovací krém s SPF 30, nebo 50, víc není potřeba.

Ještě bych chtěla připomenout, že krém není všechno. Mnohem důležitější je dávat přednost stínu, nosit klobouk, vhodně se oblékat a nevystavovat se přímým slunečním paprskům mezi 11 do 16 hodinou. Pokud už to jinak nejde a na sluníčko musíme, pak teprve použít opalovací krém.”

Děkuji vám za milý rozhovor!

Alena Jindrová

Vystudovala Přírodovědeckou fakultu na Univerzitě Karlově v Praze se specializací na biologickou antropologii. Po dokončení studií začala jezdit do jižní Francie, kde potkala svého muže. Dodnes pendulí s malou dcerkou mezi farmičkou v podhůří Pyrenejí a Prahou. V roce 2016 si otevřela vlastní e-shop Kouzlo esence (ano, je to náhodná podoba jmen :-)), do kterého pečlivě vybírá to nejlepší z přírodní kosmetiky a aromaterapie.

Autorkou rozhovoru je Michaela Lusílija Makulová, Foto: archriv Aleny Jindrové.

Kouzlo esence je internetový obchod, který se specializuje na přírodní kosmetiku s velmi jednoduchým a šetrným složením, esenciální oleje špičkové kvality, designové aroma difuzéry a další vychytávky. Lovíme pro vás kvalitu v moři přírodní péče. Všechny produkty pečlivě vybíráme a sami testujeme. Naším cílem je nabídnout vám na jednom místě smysluplné produkty, které budou šetrné nejen k vašemu zdraví, ale i k přírodě. Pojďte se s námi vrátit k jednoduchosti – podstatě – esenci, v té je totiž krása. Najdete nás na www.kouzloesence.cz.”

Ulla-Maija Grace: “Moje srdce bije pro životní pohodu klientů i terapeutů” (rozhovor)

Každý rok netrpělivě vyhlížím, jaké bude téma konference Asociace českých aromaterapeutů a kdo přijede jako hlavní host. Tento rok mě velmi mile překvapilo téma a také, že hlavní host přijede ze Skandinávie, konkrétně z Finska. V Helsinkách jsem byla před léty jako studentka na výměně a později i pracovně na pár dní a vnímám ji, jako většina mých krajanů, jako zemi překrásné čisté přírody, fjordů, sauny a také chladného počasí. Bylo mi ctí a radostí položit pár otázek finské aromaterapeutce Ulle – Maije Grace, která je hlavním řečníkem letošní odborné konference.

Ulla-Maija Grace bude hostem XXIII. Mezinárodní aromaterapeutické konference s názvem: Aromaterapie pro zralý věk a seniory – Voňavý podzim života. Konference se uskuteční 10.11. – 11.11.2018 v Hotelu STEP (Praha – Libeň).

Mohla byste nám prosím představit svoji zemi z hlediska bylinkářských tradic a použití aromaterapie?

Ulla na své zahradě

UMG: “Finský herbář Flora Fennica, vytvořený a sepsaný Eliasem Lonnrottem (1802 – 1844) zahrnuje všechny původní rostliny Finska. V minulosti se léčitelstvím prostřednictvím léčivých bylin zabývali především prostí lidé, kteří se tomuto umění naučili od svých předků. Na nějakou dobu se pak používání bylin pro léčení začalo vytrácet. Nyní, k mojí velké radosti, je využití rostlin v rámci přírodního léčení a zdravé stravy znovu na vzestupu.

Aromaterapie přišla do Finska zhruba před 25 lety, nemáme příliš dlouhou tradici. My Finové jsme však již dlouho používali přírodní aromata jako listy břízy bělokoré, větvičky smrku a jalovce jako aromatického a léčivého prostředku především v naší tradiční finské sauně.”

Kdy a co konkrétně bylo impulzem pro Vás, že jste si řekla – aromaterapie je moje cesta?

UMG: “S aromaterapií jsem se setkala, když jsem na počátku 70. let minulého století žila v Londýně. Dostala se ke mně kniha o používání éterických olejů v rámci léčení přírodními prostředky, sepsaná dvěma francouzskými lékaři. Pro mne to byla kouzelná představa – pomáhat lidem cítit se lépe s využitím nádherných vůní rostlin! V té době ještě byla aromaterapie v Anglii neznámá. Když v roce 1984 založila Patricia Davis Londýnskou školu aromaterapie, byl to pro mne impuls vydat se na cestu vůní. Vlastně to nebylo moje vědomé rozhodnutí, ale shoda šťastných okolností, která mne dovedla k éterickým olejům a aromaterapii.”

Aromaterapii jste studovala v Anglii a také ve Francii. V čem vidíte rozdíly v používání éterických olejů a jakým způsobem je ve své práci kombinujete?

UMG: “Londýnská škola učila to, čemu se dnes říká anglický směr aromaterapie. Je to celostní přístup, který bere v úvahu všechny stránky lidské bytosti. To znamená, že se věnuje unikátním potřebám fyzického těla každého člověka, jeho mysli a způsobu, jakým mysl ovlivňuje tělo, stejně jako psychologickým a duchovním aspektům života jednotlivce.

Francouzská škola aromaterapie je založená na znalosti a pochopení chemického složení olejů. Mnohé studie éterických olejů nám poskytují stále větší hloubku porozumění jejich unikátním účinkům na různých úrovních lidského bytí, uvedených výše.

Ve vlastní práci zakládám výběr éterických olejů pro každého klienta na rozšířeném anglickém holistickém přístupu. Můj život s aromaterapií je velmi zajímavá cesta plná záhad, která trvá již 35 let, a pokud to půjde, bude pokračovat, dokud budu žít.”

Tip redakce: Přečtěte si také pozvánku na konferenci

Existuje ve Finsku také nějaký profesní svaz aromaterapeutů a kolik členů asi sdružuje? Jak velká je obliba aromaterapie a dalších alternativních metod péče o zdraví ve Finsku?

UMG: “Ve Finsku máme asociaci, která registruje terapeuty, kteří dosáhli požadovaných standardů – včetně aromaterapie. Studium aromaterapie u společnosti Aromatica je certifikované Mezinárodní federací aromaterapeutů (International Federation of Aromatherapists, IFA) ve Velké Británii.

Je těžké změřit popularitu aromaterapie, protože se na trhu nabízí mnoho produktů „aromaterapie“ od mýdel až po opravdové individuální aromaterapeutické ošetření. V současné době zažívají éterické oleje velký boom v domácnostech, kde nacházejí široké využití v osobní péči (krémy, oleje do koupele, masážní oleje, vůně do prostoru, léčivé masti a krémy…”

Zahrada Ully Grace

Na letošní konferenci AČA v Praze vystoupíte s přednáškami na téma Aromaterapie pro zralý věk a seniory. Toto téma mě moc zaujalo, protože už za pár let budu sama patřit k cílové skupině 50+ a mám také 93letou babičku, které občas masíruji ruce, a sama vidím, jak je pro ni obtížné přijímat dotek. Jaké Vy sama s tím máte zkušenosti, jaký přístup byste radila?

UMG: “Se staršími lidmi jsem začala pracovat asi před dvaceti lety, když mne místní pečovatelský domov požádal o kurz aromaterapie pro pečovatelský personál. Zjistila jsem, že v naší kultuře se stárnoucí lidé velmi často cítí sami a každý kontakt s ostatními lidmi je potěší. Dotek velmi souvisí s kulturními zvyklostmi každé země, na tento aspekt péče se zaměříme v jedné části mojí listopadové přednášky v Praze.”

Je ve Finsku obvyklé použití éterických olejů v domovech pro seniory apod.?

UMG: “V dnešní době éterické oleje používá několik soukromých pečovatelských domovů pro seniory. V nemocničním prostředí se zatím neprosadily, s výjimkou terminální a paliativní péče.”

Jste hlavní vedoucí a tvůrčí silou společnosti Aromatica, kterou jste založila. Co Vás k tomu vedlo a jaký je Váš záměr a filozofie?

UMG: “Po dokončení studií aromaterapie jsem pracovala jako terapeutka. Po pěti letech praxe jsem dostala od IFA povolení učit certifikované kurzy aromaterapie ve své vlastní škole v Anglii a později ve Finsku. Společnost Aromatica jsem založila, abych mohla učit nadšené budoucí aromaterapeuty a také abych mohla nabídnout certifikované studium kolegům pracujícím ve zdravotnictví.

Naše filozofie byla od samého začátku nabídnout na našem trhu co nejkvalitnější éterické oleje – jak pro aromaterapeuty, tak pro naši výrobu. Na začátku bylo jen velmi málo éterických a nosných olejů v bio kvalitě. Nyní, k mojí velké radosti, jsou všechny éterické i nosné oleje, které používáme a prodáváme, certifikované jako bio britskou Soil Association (organizace, která certifikuje bio výrobky ve Velké Británii). Také vyvíjíme produkty pro profesionální použití a maloobchodní prodej.

Mojí nejhlubší hnací silou vždycky byly a stále jsou ekologické aspekty léčení. Velmi věřím tomu, že naše zdraví a životní pohoda závisejí na fyzické, emocionální a duchovní výživě, kterou si sami poskytujeme.

Moje srdce bije pro životní pohodu klientů i terapeutů.”

Tip redakce: Doporučujeme také rozhovor s Bevin Clare, která byla v Praze pár let nazpět.

Které produkty vaší společnosti patří k nejoblíbenějším u klientů?

UMG: “Z produktů pro profesionální péči jsou to všechny směsi masážních olejů. Z produktů nabízených individuálním klientům jsou nejoblíbenější produkty na uvolnění svalů Fibromix, dále jsou oblíbené produkty péče o pleť – olej Atopica a zpevňující sérum. Tea tree plus je opravdový bestseller na spoustu malých potíží jako jsou akné, hmyzí kousnutí, dezinfekce malých poranění, plísně na nehtech atd.”

Který éterický olej a také který výrobek Vaší společnosti je Váš nejoblíbenější a proč?

Aromaterapie od Ully Grace

UMG: “Nedokáži se rozhodnout, který olej je můj nejoblíbenější – záleží to prostě na mojí potřebě v danou chvíli. V této roční době je často používaný olej ravintsara (Cinnamomum camphora ct cineol), protože je nejlepší na zažehnání symptomů chřipky.

Z produktů Aromatica je můj nejoblíbenější olej proti stresu, který používám, když se potřebuji delší dobu soustředit na náročnou práci. Opravdu mi pomáhá se koncentrovat a moje myšlenky se přestávají toulat.”

Přednášíte po celém světě, napsala jste také několik knih o aromaterapii. V Praze na konferenci AČA jste přednášela před 9 lety. Chystáte pro nás nějakou novinku 😊?

UMG: “V aromaterapii se stále objevují nové oblasti využití, určitě pro vás přivezu nějaké novinky. Zmínila jste problematiku doteku – této oblasti se budeme určitě věnovat. Zaměříme se i na to, jak funguje náš smysl, tak důležitý pro aromaterapii – čich. Počítám také s časem věnovaným odpovědím na otázky, které budou zajímat účastníky konference.”

Ulla Maija Grace

Ulla-Maija Grace, finská aromaterapeutka a lektorka, se narodila v Karélii v Rusku. Aromaterapii studovala na London School of Aromatherapy a na L´Institute des Sciences Biomedicales ve Francii. Kombinace britského a francouzského přístupu k použití éterických olejů se stala hlavním směrem jejích myšlenek a práce. Ulla-Maija Grace začala svoji aromaterapeutickou kariéru v roce 1985 a v roce 1991 se stala členkou lektorského týmu IFA (International Federation of Aromatherapists). Je zakladatelkou a ředitelkou finské společnosti Aromatica, jejíž produkty kombinují moudrost a znalosti našich předků se současným vědeckým poznáním a dlouhou zkušeností s přírodní péčí o zdraví. Ulla-Maija Grace vydává knihy o aromaterapii a sdílí svoje znalosti na kurzech a přednáškách po celém světě.

XXIII. Mezinárodní aromaterapeutická konference

Asociace českých aromaterapeutů je každoročním pořadatelem mezinárodní odborné konference. Za více než 20leté působení přivítala v Praze významné představitele v oblasti aromaterapie z různých zemí. Připomeňme, že v loňském roce byl hostem světově uznávaný aromaterapeut Robert Tisserand, v roce 2016 Bevin Clare, americká bylinářka a v roce 2015 to byla Caroline Ingraham, britská zoofarmakognožka. Pořadatelům děkujeme za tyto nádherné obohacující akce.

Podívejte se dále:

Autorkou článku je Petra Torová, foto: archiv Ully-Maiji Grace.

Partnerem článku je Asociace českých aromaterapeutů:

Rozhovor – Ingrid Kleindienst-John: “Růžový hydrolát vyléčí téměř jakoukoliv nemoc”

Sympatická a velmi milá Rakušanka Ingrid Kleindienst – John je aromaterapeutkou, která napsala už osm knih o léčivých rostlinách. Bylinkami se zabývá už od dětství a dnes žije kousek od Vídně v domku s vlastní zahrádkou, pořádá kurzy a vede aromaterapeutickou školu. V rozhovoru pro Kouzlo vůní prozradila i recept na balzám při nachlazení s tymiánovým hydrolátem.

Navíc bude Ingrid Kleindienst – John 15. září 2018 hostem Aromakonference Brno, kde vystoupí s přednáškou zaměřenou na na stále oblíbenější téma hydrolátů. S posluchači se podělí o své praktické zkušenosti. A má jich opravdu mnoho!

Kam sahají Vaše bylinářské kořeny?

IKJ: “Už když jsem byla malá, sbírala jsem byliny s babičkou a tetou. Říkaly mi, které mohu používat. O využití bylin jsem se tedy začala učit přirozeně. Když jsem se krátce po dvacítce stala maminkou, začala jsem se velice zajímat o léčivé byliny, a to mi vydrželo dodnes.”

Ingrid Kleindiens – John se dnes věnuje hlavně vzdělávání dalších aromaterapeutů a bylinářů

A co Vás přivedlo k aromaterapii?

IKJ: “V sedmdesátých letech jsem začala používat esenciální oleje pro výrobu vlastních parfémů. Tehdy se jich mnoho koupit nedalo. Opravdu velký zájem o terapeutické využití esenciálních olejů ale přišel až později − když měl můj první manžel těžkou nehodu a ztratil čich a chuť. Pracovala jsem tehdy na vídeňské univerzitě a dostala se tam k anglicky psaným knihám – a hned první byla od Roberta Tisseranda. Nadchla jsem se díky nim pro aromaterapii. O pár let později jsem si otevřela vlastní aromaterapeutickou praxi a v roce 2000 jsem založila aromaterapeutickou školu.”

Vzpomínáte si na nějaký AHA-moment, kterým vás bylinky přesvědčily o svém léčivém působení?

IKJ: “Ano, pamatuji! Když jsem měla první menstruaci, dala mi babička čaj s řebříčkem proti bolestem v podbřišku. Nemohla jsem uvěřit, že mi jediný šálek čaje uleví od bolesti, ale opravdu to funguje!”

Na Aromakonferenci Brno budete přednášet o hydrolátech. Který je Váš aktuální favorit?

IKJ: “Už dlouhá léta je mým favoritem hydrolát z růže. Má tolik různých praktických využití – u dětí, starých lidí, při péči o pokožku i v klinické praxi.”

Které hydroláty jsou podle vás nedílnou součástí domácí aromalékárničky?

IKJ: “Napadají mne čtyři: růžový – téměř na jakoukoli nemoc, levandulový – na zklidnění, hydrolát z neroli – při šoku nebo když prostě máte špatný den a z máty peprné − na osvěžení.”

O hydrolátech napsala Ingrid vlastní knihu a destilaci vyučuje i v rámci workshopů

Co byste poradila těm, kteří chtějí začít s destilací vlastních hydrolátů?

IKJ: “Především mějte na paměti kvalitu materiálu a zpracování. Pokud chcete měděný přístroj, nepořizujte si ten nejlevnější, abyste předešli zklamání. Zkoušejte, praktikujte a učte se za pochodu!”

Hydroláty lze vyrábět i v běžném kuchyňském hrnci. Co říkáte na tuto metodu?

IKJ: “Funguje, když máte správný hrnec a dost ledu na jeho chlazení. Získáte dobrý hydrosol, který byste pak měli co nejrychleji spotřebovat.” (Do velkého hrnce položíte doprostřed na kámen/kousek cihly keramickou misku. Okolo nakladete rostlinný materiál, který zalijete vodou tak, aby byl ponořený. Hrnec zakryjete obrácenou pokličkou nebo nerezovou miskou, do které vložíte led. Pomalu přivede k varu. Z rostlinného materiálu se uvolňuje pára, která kondenzuje na pokličce a stéká do misky. – Pozn. redakce)

Tip redakce: Přečtěte si také rozhovor s Petrou Ratajc, dalsím hostem Aromakonference Brno

Podělte se s námi o nějaký hydrolátový recept. Třeba o něco, co se může hodit pro nadcházející podzimní období…

I na Aromakonferenci Brno předvede Ingrid praktické věci

IKJ: “Tady je recept na balzám, který může pomoci při nachlazení:

  • 50 ml mandlového oleje
  • 15 ml jojobového oleje
  • 10 g včelího vosku
  • 6 g bambuckého másla
  • 60 ml hydrolátu (doporučuji tymiánový)

esenciální oleje:

  • 2 kapky oleje z kořenu anděliky lékařské
  • 4 kapky linaloolu z tymiánu (Thymus ct.)
  • 3 kapky citronového oleje
  • 3 kapky oleje z růžového dřeva”

Ingrid Kleindienst John

Ingrid se narodila v roce 1949 ve Vídni, dnes žije v Dolním Rakousku se svým manželem v malém domku obklopeném milovanou zahradou. Od roku 2000 vlastní Aromaexperten-Institut a od roku 2014 KräuterKraftKreis, kde vyučuje aromaterapii a fytoterapii. Je členkou představenstva Rakouské společnosti pro aromaterapii a aromapéči (Österreichischen Gesellschaft für Aromatherapie und Aromapflege – ÖGwA). Napsala 8 knih o aromaterapii, hydrolátech, léčivých rostlinách a jejich užití. Pro více informací mrkněte na její web.

Autorkou rozhovoru je Anna Krutová, Foto: archiv Ingrid Kleindienst  – John

Bonus: Aroma foto od Ingrid Kleindienst John

 

 

 

O Aromakonferenci Brno

Mezinárodní aromaterapeutická konference se uskuteční 15.9. v Brně. S přednáškami vystoupí Dr. Petra Ratajc ze Slovinska, Doc. Stanislav Sekretár ze Slovenska, Ing. Helena Pluháčková z České republiky a další… Program bude simultánně překládán Hanou Violou Tisserand do češtiny.

Každý den jsem vděčná za to, kde jsem, říká lektorka jógy Irena Kubicová

S Irenkou Kubicovou se potkávám už několik let, je nepřehlédnutelnou osobností šluknovského výběžku. Pořádá tady nejen kurzy jógy, ale řadu dalších akcí, které jsou oblíbené a velmi rychle zaplněné (Den s jógou, jógové kurzy a pobyty, konferenci Prolínání světů). Ve své kuchyni a na zahradě vede také kurzy zpracování bylin, výroby přírodní kosmetiky a věnuje se propojování jógy s aromaterapií. A právě na tahle témata jsme se zaměřily v našem rozhovoru.

A navíc, v článku vás čeká také recept na levandulovou osvěžující vodu 🙂

Žiješ a tvoříš “v krajině svého srdce” – v Českém Švýcarsku, jak jsi se sem dostala a odkud?

IK: “Žiji tu 12 let, je to tak trochu „před chvílí“ co jsme měli s mým mužem chuť odejít z Prahy někam pryč… Líbilo se nám tu, v nádherné krajině nevyšlapaných cest, kde voní skály, mechy jsou tak zelené, že si musíte promnout oči, zda vidíte dobře, voda je ledová a vzduch v pohybu. Hluboko ve skalách mám pocit, že jsem sama a vše zároveň…

Čtyři roky jsme pak bydleli na samotě v lese, nešlo o žádnou malebnou hájovnu, ale celkem vybydlený okál. Hodně mě to naučilo, hlavně trpělivosti. To místo se svou nedokonalostí a vlastně i ošklivostí uprostřed nádherného lesa na hranici národního parku. To místo jsem přijala, žilo se nám tam krásně, tedy pokud jsme zrovna nerozmrazovali vodní trubky nebo nebouchly kamna! Výlet na poštu do Brtníků pěšky s dítětem byl půldenní záležitost, celé bytí tam bylo pomalé… Ten nekomfort byl velmi dobrou školou.

Nyní žijeme s mou rodinou na Kamenné Horce v domě, který jsme si postavili a nevím, zda mi to budete věřit, ale jsem každý den vděčná za to, kde jsem.”

Původní profesí jsi farmaceutka, jak jsi se dostala od léků k bylinkám a aromaterapii?

IK: “To už je ve mně, věděla jsem to už na fakultě, zajímala mě botanika, farmakognozie, biochemie, vztahovost, propojenost oborů, praktikovala jsem jógu, fascinována silou mysli, vlivem psychiky na naši kondici atd… jsem takový „prolínač“, ctím moderní medicínu, nevidím důvod, proč polarizovat. Dělala jsem to i v lékárně a znám lékárníky, kteří mají stejné smýšlení. My lidé jsme obrovskou hádankou a s touto pokorou je dobré přistupovat ke všemu i k možnostem léčby. Aromaterapie je pro mě spojená se setkáním se Zbyňkem Šedivým. Vzal mě na místa ve Francii, do oblasti Les Cevennes, kde se ta láska voňavá do mě obtiskla.”

Jak léčíš sebe a svoje blízké, když vás navštíví nějaká nemoc?

IK: “Všeho s mírou, rozumem a citem. Prevence, vyvážená imunita, radost ze života, spánek, kvalitní jídlo, dobří přátelé, dobré návyky! To jsou opory pro zdraví, to mi nikdo nevymluví 🙂 Zároveň vím, že některé nemoci přicházejí navzdory životnímu stylu, nejlepším úmyslům… i Dalajlámu může chytnout žlučník. Takže léčíme se převážně fytoterapií a homeopatií, sem tam nurofen, když není zbytí. Naštěstí nic jiného většinou nepotřebujeme. Ale v širší rodině máme vážná onemocnění, která se bez chemie a zákroků neobešla.”

Pořádáš také kurzy zpracování bylin. Které bylinky zpracováváš a na co? Jakou máš nejoblíbenější bylinku? Podělíš se s námi o nějaký tvůj bylinkový recept?

IK: “Kurzy Moje domácí lékárnička a Moje domácí kosmetika dělám pro radost. Mám jich již méně než před časem, protože energii dávám jinam, však ale vím, že přijdou jiní, viď, Kačko 🙂 kdo zastoupí. Jsou to základní kurzy, kde učím, jak zpracovávat a uchovávat léčivé rostliny, ukazuji, že není potřeba velkých lánů na to, abychom si rodinu mohli zásobovat sami. Vyrábíme tinktury, sirupy, masti, macerujeme, atd.

V jiných kurzech využívám již hotových extraktů a účinných látek k výrobě kvalitní domácí kosmetiky a dokonce i dekorativní. Vyrobit se dá doma opravdu téměř vše, otázkou zůstává s jakou trvanlivostí. Co učím, to také dělám doma pro svoji potřebu. Nejoblíbenější bylinku nemám, bylo by to nespravedlivé jednu jmenovat, když je jich tolik užitečných a krásných.

A bylinkový recept? Ráda si vyrábím přírodní osvěžující vodu: převařím nejlépe pramenitou vodu a nechám zchladnout na cca 70 stupňů, pak na 200 ml přidám 4 kapky levandulového éterického oleje a zamíchám a přiklopím (nevařím a přiklopím jen kvůli těkavosti oleje), nechám 20 minut stát a pak přefiltruji přes filtrační papír nebo papírový ubrousek do nádobky s rozprašovačem, přidám 20 kapek extraktu z grepových jader – pozor není to éterický olej z kůry citrusů, ale extrakt z jadérek, který slouží jako konzervant. Uchovávám v chladu a používám k osvěžení pleti i celého těla. Maminky mohou používat u miminek pod plenky, na zapaření, ke zchlazení kůže od sluníčka atd 🙂 V horku nevydrží tak dlouho, v zimě se mi do spotřebování nikdy nezkazila.”

Sbíráš a zpracováváš hlavně byliny, které máš na své zahradě. Vyrážíš i na nějaké divoce rostoucí byliny, pokud ano, tak jaké?

IK: “Nevyrážím nijak cíleně, spíše během výletu nebo procházky něco vidím, tak si nasbírám, utrhnu jedlou kytici a mám z toho radost! Když jsme v zahraničí v teplých krajích, sbírám divoce rostoucí rozmarýn, tymián, z Krkonoš jsem si vloni přivezla mateřídoušku, ale není to cílené, spíše náhodný sběr.”

Bylinkové svazky určené k ozdobě a následně k vykuřování, které Irenka vyrábí na kurzu Zpracování bylin

Jsi také lektorkou dětské i dospělácké jógy, co tě k ní přivedlo?

IK: “Jógu praktikuji asi 16 let, nikdy by mě nenapadl vztah, který teď s jógou mám 🙂 Lektorské kurzy jsem si začala dělat asi před 6 lety a postupně jsem začala učit, jednu hodinu týdně. Tehdy téměř nikdo jógu ve Šluknovském výběžku nevedl, sem tam jednotlivec jednu lekci jako koníček. Začalo mě to bavit, dávalo mi to najednou větší smysl než moje původní profese. Bez odvahy a trochy rizika by to ale nešlo. Teď je jóga moje povolání a tady, ve Šluknovském výběžku, to považuji za malý zázrak, o který se s pokorou starám den co den.”

Zabýváš se také aromaterapií, co tě na aromaterapii zaujalo a na co ji nejčastěji používáš?

IK: “Je to pro mě velká síla v malé lahvičce, fascinuje mě její šíře, sleduji kapacity v tomto oboru, mám doma několik knížek ve francouštině i angličtině o aromaterapii na opravdu vysoké vědecké úrovni. To se mi líbí. Od té doby, co jsem poznala přírodní vůně, už nemohu svému tělu dát žádný chemický parfémový koktejl. Používám ji nejčastěji k léčení běžných nemocí z nachlazení, k provonění prostorů nebo do kosmetiky.”

Propojuješ jógu s aromaterapií, co podle tebe aromaterapie do jógy přináší?

IK: “Aromaterapie může podpořit záměr lekce. Na otevřených hodinách to má ale i svá úskalí. Neznalost alergií je asi tou hlavní. Je to pro mě spíše doplňková záležitost, oleje nosím na hodiny, dávám na výběr, většinou nosím všeobecně oblíbené vůně. Podporuji v lidech také pocit, že nemusí olej chtít a mohou odmítnout, výběr dělám podle ročního období, počasí, ranní nebo večerní lekce anebo intuitivně.”

Nedávno jste s tvým mužem otevřeli penzion, využíváš nějak aromaterapii pro vaše hosty?

IK: “Opravili jsme roky opuštěný a nedodělaný dům na krásném místě s jedinečnou atmosférou. Penzionu jsme dali jméno Bohemian Cottage, stojí v krajině Českého Švýcarska a nespadl nám jen tak do klína, ale navazuje na naše aktivity. Manžel se turismu věnuje již od vysoké školy, kde tvořil plán pobytů pro zahraniční studenty a stážisty. Tady v Krásné Lípě jsme pak měli malý apartmán u nás doma, otevřeli jsme půjčovnu sportovních potřeb, jógovou cestu ve Šluknovském výběžku, průvodcování a nyní se to snažíme směřovat pod jednu střechu včetně malého jógového sálu. Byla a stále je to pro nás výzva, dřina, radost, všechno dohromady.

Vnitřní prostory jsou převážně ve dřevě, celé včetně dřevěných podlah napuštěné rostlinným olejem s pomerančovou silicí. Kromě této úpravy vyrábím pro penzion přírodní aromaterapeutickou kosmetiku (jemné mýdlo, šampon a tělový olej), která je pro naše hosty zdarma. Záleží mi na energii v prostoru a věřím, že přitáhne podobně laděné hosty. A prostor musí prostě vonět.”

Irenko, děkuji za rozhovor.

Mgr. Irena Kubicová

Vystudovala farmacii na Univerzitě Karlově, kreativní pedagogiku na DAMU, je lektorkou jógy, pořadatelkou konference Prolínání světů a řady různých kurzů, vyrábí přírodní kosmetiku, provozuje penzion v Českém Švýcarsku a v neposlední řadě je také maminkou dvou malých dětí.

Autorkou článku je Kateřina Hrazdirová, foto: Hanna Kronďáková, Andrea Semerádová.

Rozhovor – Petra Ratajc: “Aromaterapií nejčastěji ovlivňuji svou náladu”

Petra Ratajc je vycházející hvězda evropské aromaterapie. Mladá bioložka ze Slovinska na svém blogu vyvrací aromaterapeutické mýty a předává široké veřejnosti odborné informace srozumitelným způsobem. V rozhovoru pro Kouzlo vůní prozradila, co má ve své aromalékárničce, proč miluje vůně a jaký je její oblíbený recept na aromadrink.

Navíc bude Petra Ratajc 15. září hostem Aromakonference Brno, kde vystoupí s přednáškou zaměřenou na hydroláty a extrakci rostlin.

Pamatujete si svůj úplně první esenciální olej, který jste si koupila?

PR: “Růžový – koupila jsem si jej v roce 2010 v Růžovém údolí v Kazanlaku při návštěvě u bulharských kolegů z výzkumu. Ačkoliv jsem měla období, kdy se mi tolik nezamlouval, je to stále nejvzácnější olej, který mám. I dnes je čirý a čerstvý. Když jsem se před několika lety opět začala zajímat o aromaterapii, první položkou v mé stále se rozšiřující sbírce esenciálních olejů a extraktů byl éterický olej z geránia. Ten patří k mým nejoblíbenějším.”

Jak vypadá vaše „aromaterapeutická kápézetka“ dnes?

Petra při sběru mateřídoušky ve slovinských Alpách

PR: “Má sbírka vůní se za ta léta značně rozrostla. Nejsou v ní jen esenciální oleje, ale také absolue, extrakty CO2 i jiné – od běžných po exotické. Vůně mne fascinují. Nabízejí požitek i léčení. Věřím, že vůně má terapeutický účinek bez ohledu na farmakologické mechanismy.”

Jak využíváte aromaterapii ve vlastním životě?

PR: “Esenciální oleje nejčastěji používám k ovlivnění nálady, zlepšení koncentrace nebo ke zvládání každodenního stresu. Dávám přednost inhalaci, buď přímo z lahvičky nebo z vatového tamponku. Jsem fanouškem napařování, zvlášť když se potýkám s dýchacími problémy. Tento druh inhalace uvolňuje ucpané dýchací cesty a zároveň osvěží pleť a pomáhá mi probrat se po ránu.”

Tip redakce: Podívejte se na výzkum Petry Ratajc o domácím užití éterických olejů

Podělila byste se s čtenáři o některý z vašich oblíbených aromaterapeutických receptů?

PR: “Většinou nemíchám směsi, oleje ráda používám samostatně a volím je podle momentální nálady. Mezi deset nejlepších olejů pro každodenní použití podle mne patří geraniový, citronový, rozmarýnový, vavřínový, eukalyptový, olej ze šalvěje muškátové a smrku černého.”

Tématem vašeho příspěvku na Aromakonferenci v Brně jsou hydroláty. Který je váš oblíbený a proč?

PR: “Mám v oblibě hydrolát z pomerančových květů – neroli, a to díky jeho komplexní hořkosladké vůni, která je povznášející, okouzlující a navozuje náladu radostných letních dnů. Navíc velice svědčí mé pleti. Zbožňuji také hydroláty z růže, myrty, saturejky, slaměnky a šalvěje.”

Jak při nákupu poznat kvalitní hydrolát? Na co je důležité se zaměřit?

Petra Ratajc na sympóziu v Maďarsku, kde prezentovala svůj výzkum o domácím užití éterických olejů

PR: “Pokud s hydroláty teprve začínáte, doporučuji odebírat je od renomovaného dodavatele. Je třeba mít jistotu, že kupujete opravdový hydrolát, a ne jen aromatizovanou vodu. Pokud je ve složení jako první ingredience uvedena voda a za ní další složky nebo pokud přípravek obsahuje více než jednu složku, nejedná se o opravdový hydrolát. INCI musí znít „XY voda“, např. „Rosa damascena flower water“. Přesvědčte se, že přípravek prošel mikrofiltrací a mikrobiologickým testováním – obzvláště pokud jej plánujete užívat vnitřně. Zkontrolujte, že v něm neplavou bělavé vatovité útvary, které ukazují na kontaminaci mikroby.

Kvalita hydrolátů z malých řemeslných provozoven se může zásadně lišit. Až budete zkušenější, poznáte kvalitní destilát sami. Běžným znakem hydrolátů nižší kvality je podtón převaření, což znamená, že destilace byla příliš intenzivní.

Nebuďte zklamaní, když vám hydrolát nebude vonět tak, jak jste zvyklí, že voní daná květina či její esenciální olej. Hydroláty jsou specifické produkty se složením, které může, ale nemusí být podobné složení původní rostliny či jejího esenciálního oleje.”

Říká se, že o hydrolátech neexistuje mnoho vědeckých informací. Je to pravda? Jsou vskutku tak tajemné?

PR: “Je pravdou, že hydroláty jsou mnohem méně prozkoumané než esenciální oleje, což je zřejmě hlavním důvodem, proč působí tak tajemně. Největším tajemstvím je ale obestřeno jejich složení. U mnoha z nich netušíme, co přesně obsahují. Předpokládá se například, že obsahují různé blahodárné látky, jako vitamíny nebo flavonoidy. Mnoho hydrolátů, zvláště pak ty s vysokou ekonomickou hodnotou, jsou prozkoumány podrobně, především co se týče mikrobiologické stability, antioxidačních a antimikrobiálních účinků, a to kvůli využití v kosmetickém a potravinářském průmyslu.”

V létě si mnoho lidí vyrábí hydroláty podomácku například v hrnci. Je to bezpečné? Jaké rostliny jsou na to vhodné a jak pak takový hydrolát používat?

PR: “Je to nejjednodušší způsob výroby aromatické vody, když nemáte řádné destilační zařízení. Použít můžete libovolný materiál, ale je dobré vědět, že výtěžnost a účinnost této metody je výrazně nižší než u destilace. Takto připravená aromatická voda je také méně stabilní a náchylnější k mikrobiálnímu znečištění, protože ve výsledném produktu může skončit více netěkavých součástí, které fungují jako potrava pro bakterie. Mohou se používat stejně jako pravé hydroláty, ale vzhledem k jejich nestabilitě by měly být spotřebovány do několika málo dnů.”

Existují kontraindikace používání hydrolátů? Například u dětí, těhotných nebo starších osob?

PR: “Kvalitní hydroláty jsou obecně bezpečné a mohou být používány dětmi i těhotnými. Je jen třeba udržovat je v chladu, předcházet znečištění a po otevření je rychle spotřebovat.”

Podělila byste se čtenáři webu Kouzlo vůní o váš oblíbený recept s hydrolátem?

PR: “Protože sama hydroláty používám především na pleť a občas pro ovonění vody, řeknu vám recept na koktejl s růžovým hydrolátem, který mám od svého partnera.

Koktejl s růžovým hydrolátem

  • šťáva z ½ citronu
  • 1 panák (30 ml) šumivého vína (ideálně muškátu)
  • 1 panák švestkového vína
  • 1 panák ginu
  • ½ panáka bezinkového sirupu (možno nahradit obyčejným cukrem)
  • růžový hydrolát
  • drcený led

 Ingredience smíchejte v šejkru a dolijte perlivou minerálkou. Na zdraví!” 

Petra Ratajc

Slovinská bioložka, výzkumnice a pedagožka. Doktorát získala na Univerzitě v Lublani, kde se zabývala hodnocením kvality místních léčivých rostlin a éterických olejů z nich. Ve své práci se zaměřuje na léčivé a aromatické rostliny a jejich sekundární rostlinné metabolity. Zabývá se především bezpečností, účinností a farmakologií éterických olejů a jiných rostlinných produktů. Petra pravidelně přednáší, píše odborné recenze a je také autorkou výzkumu o domácím použití éterických olejů. Spoluprácuje s bylináři a aromaterapeuty po celém světě. V roce 2017 začala psát svůj blog The PhytoVolatilome, na kterém prezentuje rostliny v širším kontextu a sdílí nezávislé odborné informace.

Autorkou rozhovoru je Anna Krutová. Foto: archiv Petry Ratajc.

O Aromakonferenci Brno

Mezinárodní aromaterapeutická konference se uskuteční 15.9. v Brně. S přednáškami vystoupí Dr. Petra Ratajc ze Slovinska, Doc. Stanislav Sekretár ze Slovenska, Ing. Helena Pluháčková z České republiky a další… Program bude simultánně překládán Hanou Violou Tisserand do češtiny.

Píšeme pro vás: Iveta Klímová – “Míchám čaje tak, aby dobře chutnaly i vypadaly” (rozhovor)

S Ivetou Klímovou jsem se seznámila během studia Institutu aromaterapie v Praze. Je to milá a laskavá bytost, která umí zpracovat všechno možné, co vyroste na její zahradě, a i to, co potká v přírodě. Během studia nás překvapovala různými dobrotami, které vždycky chutnaly báječně. Iveta také sbírá bylinky, míchá bylinkové čaje, vyrábí si domácí koření do polévky a spoustu dalších věcí.

V závěru článku najdete Ivky vychytávku, kterou si můžete vylepšit meruňkovou marmeládu a také recept na bylinkový oplach pro lesklé a pružné vlasy.

Znáš spoustu bylin, máš za sebou několik bylinářských kurzů na Moravě, jak jsi se k bylinkám dostala?

IK: “Provázejí mě tak nějak od dětství. Bydlela jsem od šesti let na venkově, v domě s velkou zahradou kousek od lesa. Chodili jsme často na procházky a vždycky, když jsme našli nějakou rostlinu, kterou jsme neznali, hledala jsem ji potom doma ve starém herbáři. Někdy ve 3. třídě jsem začala sbírat bylinky do školy, tehdy se ještě vykupovaly a náš vesnický pan učitel nás k tomu vedl. Pamatuji si, jak jsem sbírala květ hluchavky a sušila ho na půdě. Potom jsem chodila na gymnázium s přírodovědným zaměřením a k maturitě z biologie jsem musela vytvořit bylinkový herbář. Sbírání, lisování kytek v knížkách a sestavování herbáře mě moc bavilo a zároveň jsem se spoustu věcí naučila.”

Jsi známá tím, že umíš zpracovat skoro všechno co vyroste ve tvém okolí. Máte tuhle tradici v rodině nebo tě k ní dovedl až život sám?

IK: “No, vlastně tak trochu obojí. Souvisí to s tou velkou zahradou. Co vyrostlo nebo jsme vypěstovali, se muselo sklidit a uskladnit na zimu. Byly doby, kdy jsem to z duše nenáviděla. Ale marmelády, zavařeniny, sirupy a třeba nakládaná zelenina se u nás dělaly odedávna. Jedna moje babička byla taková ta pravá prvorepubliková kuchařka, která zastávala už tehdy názor, že jídlo se má vařit doma a ne kupovat hotové. Nedej bože koupit dětem zmrzlinu nebo pribiňáka. „Vždyť máš přeci tvaroh a domácí vajíčka, tak ho můžeš udělat sama“. A já jsem tohle krédo evidentně podědila. I když pribiňák i zmrzlina samozřejmě byly taky. Druhá babička byla modernější, ale třeba bezinkový sirup podle ní dělám dodnes. Hodně jsem se zpracování  všeho začala věnovat po narození děti. Zeleninku na polívky, kompůtky a zavařeniny, čajíčky, šťávičky…”

Co jsi v poslední době zpracovávala? Podělíš se s námi o recept?

IK: “Letos ještě nic moc, zaměstnávají mě momentálně jiné věci. Připravuji novou půdní sušárnu na bylinky a taky můj sen – sklípek ála ten, co měla Babočka ve filmu Cesta z města. Aby bylo kam ukládat dobroty a aby bylo v zimě kam chodit „nakupovat“. Jinak suším samozřejmě bylinky na čajíky i do kosmetiky a teď se chystám na třešně, které začínají pomalu dozrávat. Teď mě napadlo, už jste zkoušeli sušené třešně? Jen rozpůlit, vyndat pecku a usušit v sušičce nebo v troubě tak, aby zůstaly pružné? Je to moc dobré na mlsání místo bonbonů a já je používám i místo rozinek, třeba do štrůdlu. Jen jsou na to vhodnější spíš masitější pozdní třešně, které nemají tolik šťávy, jako ty rané.”

Už několik let pendluješ mezi Moravou a Prahou. Co ti dodává energii zvládat tyhle dlouhé a náročné přesuny?

IK: “No popravdě mám někdy pocit, že už mi ta energie začíná pomalu docházet. Nejsložitější je asi zvládnutí logistiky. Často se mnou totiž cestuje třeba i sušička na ovoce nebo potřeby na zavařování, když o víkendu nestihnu zpracovat to, co sklidím. Ještě že má můj muž pochopení a cinkání sklenic v kufru ho při cestě po D1 hned tak nerozhodí.

Na druhou stranu se snažím pobytu v Praze využít k návštěvě různých přednášek a kurzů, které jsou odtud dostupnější a to je zase ta plusová, dobíjecí energie.”

Máš za sebou zasvěcení do prvního i druhého stupně Reiki, jak to změnilo tvůj život?

IK: “Hodně. Já jsem totiž tvrdě vychovaný materialista a to, že existuje něco „mezi nebem a zemí“, s tím jsem nikdy do styku moc nepřišla, ani jsem to nějak neměla potřebu zkoumat. Zvrat asi nastal na Institutu aromaterapie. Mockrát jsem tam zaslechla větu “kdo pracuje s energíí, ten to zná..” a já jsem vůbec nevěděla, o čem je řeč. Teď už to vím a vím, že to opravdu funguje. Začala jsem pohlížet na svět trochu jinýma očima, zjistila jsem co je intuice. Myslím, že jsem se i hodně zklidnila. Zatím Reiki využívám spíš pro sebe, ale to se časem změní.”

Mícháš také vlastní bylinkové čaje, rozdělíš se s námi o nějaký oblíbený recept? Máš nějakou oblíbenou knihu o bylinkách?

IK: “S receptem na čaj je to u mě těžké. Nejraději tvořím intuitivně. Když se pustím do míchání, vyndám všechny sklenice se sušenými bylinkami na stůl, vezmu mou oblíbenou skleněnou mísu a začne alchymie. Smíchám to, co mě v té chvíli napadne tak, aby to dobře chutnalo i vypadalo. Potíž je v tom, že mnohdy si ani nenapíšu, co jsem do něj vlastně dala, takže potom luštím ze zbytků a dělám zpětný rozbor, abych mohla udělat podobný. Něco jiného jsou ale léčivé čaje, tam by se samozřejmě měly složení a poměry bylin dodržovat.

Moje oblíbená bylinková kniha je Herbář léčivých rostlin od Jiřího Janči a Josefa Zentricha. Je to vlastně 7 dílů, které jsem za pomoci rodiny a kamarádů posháněla z různých antikvariátů.”

Zakládáte s tvým mužem novou zahradu, jsou nějaká pravidla, která dodržuješ nebo spoléháš na intuici a vlastní zkušenosti?

IK: “Se zahradou začínáme pomalu a zatím se rodí spíš v mé hlavě. Snažím se ji vymyslet tak, aby na ní bylo místo pro bylinky, ovocné stromy a keře, zeleninu, ale aby taky celý rok kvetla. Nechci žádnou pustinu s trávníkem a pár jehličnanů v koutě, jak je teď moderní. Takže tady asi spoléhám na intuici, pravidlo mé vlastní bude asi jen jedno a to, že tam musí být pořád co uzobávat a ochutnávat. To mám totiž moc ráda: ráno vyrazit na průzkum, co je nového a vrátit se už po snídani. Tak zatím vymýšlím, jaké druhy vysadím a kam a na podzim vypukne realizace.”

Byly jsme spolu na kurzu permakultury, co tě z principů permakultury nejvíc oslovilo a co z toho bude na tvé zahradě?

IK: “Určitě tam budou vyvýšené záhony a vééliký kompost. Taky se mi moc líbí společné pěstování rostlin, které se vzájemně podporují. Takže žádný záhon cibule a vedle záhon mrkve. Pěkně se to bude všechno prolínat, taky pro to, aby se nemuselo moc okopávat. Ale vyloženě permakulturní  zahradu se slámovým mulčem z toho udělat nechci.”

V červnu tě čeká první ročník Školy přírodních terapií v Českém Krumlově, na co se nejvíc těšíš?

IK: “Těším se úplně na všechno. Na atmosféru bylinkové zahrady, na stejně založené lidi, na lektory, speciálně na paní doktorku Haldovou, na Krumlov, na týden strávený s naší skvělou mistryní Reiki (poznámka autorky Katky: Blanka Heltová, která mne i Ivetu zasvětila do Reiki se do krumlovské školy chystá také), na všechny nové informace a recepty a nápady.”

Na závěr tě poprosím o nějaký oblíbený recept na cokoliv, co děláš každý rok.

IK: “Tak teď úplně nevím. Takové ty opravdové stálice už na Kouzlu vůní zazněly nebo jsou připraveny do Bylinek našich babiček.

Mám jednu báječnou vychytávku na meruňkovou marmeládu. Recept najdete všude, tak zmíním jen tu vychytávku. Navíc mimo klasický recept přidáme do marmelády karamel. Uděláme to tak, že použijeme polévkovou lžíci másla (na cca 2kg ovoce). Máslo rozpustíme v hrnci, přidáme 2-3 polévkové lžíce cukru, rozpustíme a umícháme karamel. Jakmile začne houstnout, přidáme očištěné a nakrájené meruňky a ode dna dobře mícháme, jinak karamel ztvrdne. Dál postupujeme podle receptu. Množství karamelu si samozřejmě můžete přizpůsobit vlastní chuti…”

A já si teď vzpomínám, že mám od tebe recept na báječný bylinkový oplach na tmavé vlasy, prosím, poděl se s námi ještě o tenhle recept.

IK: “Oplach dělám pravidelně každý rok a jsem s ním moc spokojená. Vlasy jsou po jeho použití lesklé a pružné. Postup je velmi jednoduchý: zavařovací sklenici naplníme stejným dílem listu ořešáku, přesličky a kopřivy. Zalijeme jablečným octem tak, aby byly všechny byliny ponořené. Já ho dělám do klasické šroubovací zavařovačky. Měsíc a klidně i déle nechám na světle macerovat. Potom přecedím a používám 2 polévkové lžíce na cca 5 litrů vody a tímto roztokem oplachuji vlasy po umytí.”

Děkuji za rozhovor!

Iveta Klímová

Iveta působí v Moravském Berouně. Vystudovala gymnázium s přírodovědným zaměřením, studovala Institut aromaterapie, zúčastnila se několika bylinářských kurzů, kurzu gemmoterapie. Její moto je : “Místo po drahých potravinových doplňcích z druhého konce světa, sáhněme po domácí zelenině za babku! ” V programu „Bylinky našich babiček“ seznamuje čtenáře s tím, že k léčebným účelům se dají využít nejen klasické bylinky, ale i spousta běžně dostupných sezónních druhů zeleniny, ovoce, koření, luštěnin atd.

Autorkou rozhovoru je Kateřina Hrazdirová, foto: archiv Ivky Klímové.

Píšeme pro vás: Kateřina Hrazdirová – “Mám ráda latinské názvy rostlin, znějí krásně.”

Katku Hrazdirovou jsem potkala při studiu Institutu aromaterapie v Praze. Jako ekoložku, milovnici přírody a nesmírně laskavou bytost. Tehdy ještě pracovala na jednom z městských úřadů v Praze a šprtala zákony, aby mohla dávat kulatá razítka. Dnes žije v Českém Švýcarsku a živí se jako aromaterapeutka. Nedivím se. Je pro léčení rostlinami jako stvořená… Křehká, pozorná a žijící v souladu s přírodou. 

Často se teď na internetu diskutuje sběr chráněných bylin. Jak se na to díváš jako člověk, který je kombinací ochránce přírody a bylinářky?

KH: “Rozhodně dávám přednost ochraně přírody. Myslím, že nemáme právo ještě víc ohrožovat již ohrožené druhy. Na každou obtíž existuje víc bylin, takže vždycky můžeme dát přednost nějaké hojně se vyskytující bylině, případně jinému druhu terapie než je fytoterapie či aromaterapie. Vždyť máme akupresuru, akupunkturu, reflexní terapii, Reiki a další skvělé metody.”

Jsi maminkou dvou synů. Jak Tě znám, tak si nedovedu ani představit, že bys doma měla něco nepřírodního. Jakou bylinku nebo aromaterapeutický recept jsi doma použila naposledy?

Pro svůj klid si Katka chodí do přírody

KH: “Právě teď má můj starší syn kašel, takže ho léčím pomocí éterických olejů z eukalyptu, borovice a benzoe. K tomu mu vařím čaj ze smrkových výhonků, který mu k mé velké radosti chutná.  Včera jsem našla v jedné knize recept na smrkový med, takže jsem hned natrhala smrkové výhonky a naložila. Jinak teď vyrábím i pampeliškový med, který se dělám úplně stejně jako ten smrkový. Už se na ně těším a doufám, že s jejich pomocí syna vyléčím.”

Pocházíš ze severu Čech, Tvůj kraj je oblast kolem Krásné Lípy. A teď ses tam po letech vrátila natrvalo. Jak se Ti žilo v Praze? Co vás vedlo k tak velké životní změně?

KH: “Pocházím z Varnsdorfu. Z města, kde řeka Mandava mívala každý den jinou barvu, podle toho, čím se zrovna barvilo v místní textilce. Ve dvaceti letech jsem odešla do Prahy a žilo se mi tam dobře. Mám Prahu ráda, staré město pro mě má obrovské kouzlo, ale musí se tam jít v době, kdy není plné turistů. Ale i když mi v Praze bylo dobře, vždycky jsem měla potřebu z ní na víkend odjet pryč (často právě na sever), blíž přírodě. Když jsem občas trávila víkend v Praze, nikdy jsem nebyla tak odpočatá jako po víkendu v Českém Švýcarsku. 

K rozhodnutí odstěhovat se z Prahy mě přivedla shoda několika okolností: moje práce se stěhovala z centra Prahy do Brandýsa nad Labem. Pro mě to znamenalo se rozhodnout: buď budu dojíždět do Brandýsa nebo si hledat jinou práci v Praze. A ani do jednoho se mi nechtělo. Když jsem přemýšlela nad tím, čím bych se opravdu chtěla živit, byla aromaterapie jednoznačně na prvním místě. Měla jsem ji v Praze jako koníčka, masírovala jsem v obýváku jedno dopoledne týdně, občas jsem uspořádala nějakou dílníčku, ale cítila jsem, že bych se aromaterapii ráda věnovala mnohem víc. A navíc jsem si uměla představit, že si tady na severu otevřu praxi, protože tady s mým mužem máme pořád spoustu kamarádů a známých, což se o Praze říct nedalo. Staršího syna čekaly přijímačky na osmileté gymnázium, takže taky změna a můj muž pracoval z domova, takže pracovně by mu změna taky nevadila. Taky mě už trochu unavovalo to věčné harcování v pátek odpoledne z Prahy a v neděli zase do Prahy.”

Tip redakce: Přečtěte si článek Kateřiny Hrazdirové o bolestech v bedrech

Taková změna určitě láká řadu čtenářů Kouzla vůní. Jak jste to zvládli jako celá rodina? Co kluci a manžel? Pro Tebe to je určitě vysněný život, ale nejsi v tom sama…

Katka ráda ochutnává přírodu všemi smysly

KH: “Ne, nejsem v tom sama. Největší problém se stěhováním měl a dodnes trochu má, můj mladší, téměř devítiletý syn Vojtěch. V Praze se cítil doma a není rád, že jsme se odstěhovali. Ještě teď po půl roce se mu občas zasteskne. Starší syn Matyáš tak výrazně neprotestoval a myslím, že už si zvykl a umí ocenit výhody, které tu máme. Pro něj už taky byl docela uchopitelný argument, že za osm let, až vychodí gymnázium, může být v Praze zpátky, když bude chtít. Pořád mu ale chybí dva kamarádi, které z Praze měl.

Příjemně nás všechny překvapilo, že tady oba kluci mohou chodit na stejné kroužky jako v Praze, ale v některých aspektech na lepší úrovni (a za podstatně méně peněz). Můj manžel ve Varnsdorfu žil, než jsme se poznali, takže tu má spoustu kamarádů a známých, což je příjemné. Ke stěhování jsem ho musela trochu přemlouvat, protože na rozdíl ode mne, nemá rád změny. Když jsme řešili, zda se přestěhovat nebo ne, uvědomili jsme si, že tady máme mnohem víc kamarádů než v Praze, i když jsme tam oba žili přes dvacet let. To byl jeden z argumentů, pomocí kterých jsem ho přesvědčovala.”

S jakými klienty pracuješ? Co Tě nejvíc baví?

KH: “Pracuju nejvíc s klienty, kteří vědí, že je třeba občas vypnout a nechat se opečovat, i když nám v tuhle chvíli nic není. Když hledáme pomoc v době, kdy už nás něco bolí, bývá to většinou na dýl. Dělám jenom aromaterapeutické masáže. Učila jsem se i jiné druhy masáží, ale holistická aromaterapeutická masáž je podle mě nejlepší, protože jako jediná funguje na tělo, ducha i emoce zároveň. Nejvíc mě baví, když klient odchází rozzářený a spokojený. To je největší odměna za mojí práci. Hodně mě taky baví seznamovat lidi s aromaterapií, protože pro řadu lidí je to velká neznámá. A když si přivoní k několika lahvičkám, najednou se rozsvítí a začnou se usmívat.”

Máš za sebou také zasvěcení Reiki, změnilo to nějak Tvoji práci? Co Ti to do života (třeba i osobního přineslo)?

Katka si nejvíc oblíbila aromaterapeutické masáže.

KH: “Setkání s Reiki změnilo jak moji aromaterapeutickou praxi, tak mě samotnou a tedy i můj osobní život. Je to neuvěřitelné, jak něco, co není vidět, funguje a co to s námi dokáže udělat. Osobně si myslím, že moje náhlá potřeba opustit po více než dvaceti letech Prahu souvisí se zasvěcením do Reiki. Pomohlo mi totiž otevřít oči a uvědomit si, že mi Praha víc energie bere než dává. Reiki používám při každé masáži, protože prospívá klientům a také tím ochraňuji sama sebe, abych energii nedávala ze sebe, ale z Vesmíru. Pravidla Reiki bychom měli mít všichni napsaná na čelech, a měli bychom si je denně opakovat jako mantru. To by se nám krásně žilo :-).

  1. Právě dnes si nedělej starosti.
  2. Právě dnes se nerozčiluj.
  3. Vydělávej si na živobytí čestným způsobem.
  4. Buď vděčný za všechno, co je.
  5. Cti své rodiče a starší.”

Do online programu Bylinky našich babiček píšeš o různých bylinkách. Odkud čerpáš svoje bylinářské moudrosti? Máte tradici v rodině nebo ráda studuješ herbáře?

Katka při sběru rostlin vždy myslí na ochranu přírody

KH: “Moje babička měla krásnou velkou zahradu plnou květin. Ráda jsem jí pomáhala o ni pečovat. Naučila mě jména různých rostlin, ale žádná velká bylinkářka nebyla. Když jsem studovala ochranu životního prostředí, bavila mě botanika nejvíc. K bylinkám jsem se pak dostala, až když se mi narodil první syn a já ho nechtěla léčit chemickými léky. Knížky o bylinkách mám nějaké po babičce, spoustu jsem si jich pořídila i sama. Baví mě si v nich číst, baví mě chodit po loukách a koukat, co tam roste. A navíc mám moc ráda latinské názvy rostlin. Ne že bych si je všechny pamatovala, ale zní krásně.”

Tip redakce: Přečtěte si ochutnávkové články z programu Bylinky našich babiček

Na dálku mám pocit, že se z těch míst kolem Krásné Lípy stává místo léčitelů. Pokud by si chtěl někdo udělat bylinkovou dovolenou, jaká místa bys mu doporučila k návštěvě? Ať už nějaké bylinkové atrakce nebo třeba energetická místa?

KH: “Takového člověka bych určitě poslala do bylinkové zahrady společnosti Nobilis Tilia na Vlčí horu. Zahrada je překrásná, je to taková oáza klidu a míru. Navíc se teď rozšiřuje o další plochu, přibude dřevěný altánek a bylinková mandala… Tady na severu je spousta krásných míst, kde se dá dobít energie. Teď mě napadá energeticky silná Křížová cesta v Jiřetíně pod Jedlovou, která dokonce usiluje o zápis do UNESCO. A celý národní park České Švýcarsko je plný podobných míst, stačí jen vnímat a hledat méně frekventované cestičky…”

Když si na Tebe vzpomenu, tak se mi vždycky vybaví Tvoje hodné, klidné oči a laskavá energie. Jaký máš recept na životní pohodu?

KH: “Recept nemám, každý jsme jiný a životní pohodu si každý představujeme jinak. Pro mě je důležitá příroda, neskutečně mě nabíjí. A taky se mi osvědčilo oddělovat na tyto vycházky syny od sebe. Ideálně, když jeden rodič jde s jedním a druhý s tím dalším. Když jsou pohromadě, rodinná pohoda často trpí a my s manželem taky :-).”

Kdyby sis měla vzít jeden éterický olej na pustý ostrov, který by to byl? A kdyby ses měla k nějakému éterickému oleji přirovnat, co bys vybrala?

KH: “Vybrat jen jeden olej by bylo velmi těžké, potřeboval bych aspoň tři: benzoe, levanduli a tymián. Benzoe s levandulí by mě uklidnily a tymián by mi dal sílu přežít v divočině :-). Přirovnat bych se asi nedokázala k žádnému oleji, mám v sobě tolik různých vlastností a postojů a každý den jsem jiná…”

Kateřina Hrazdirová…

Vystudovala střední zdravotnickou školu a několik let pracovala v oboru. Pak ji okouzlila biologie a dovedla ji až ke studiu Ochrany životního prostřední na Univerzitě Karlově. V roce 2013 nastoupila na Institut aromaterapie v Praze, dva roky prohlubovala své znalosti o bylinách také na Škole přírodních terapií v Českém Krumlově. Se svým mužem a dvěma syny žije v nádherné přírodě Českého Švýcarska, kde má také svou aromaterapeutickou praxi Aromaterapie Kátma.

Koukněte dále:

Autorkou rozhovoru je Anna Krutová, foto: archiv Kateřiny Hrazdirové

Píšeme pro vás: Anna Krutová – “Nejlepší důkaz, jak aromaterapie funguje, jsou tváře klientů.” (rozhovor)

Přestože jsme se určitě potkaly na mnoha aromaterapeutických akcích, poprvé jsem si Aničky doopravdy všimla v souvislosti s její Slavností bylinek. Jelikož jsem si organizaci větší akce sama vyzkoušela, a vím, jak náročné to je, mám ke všem organizátorům velký obdiv. A tím více, že se její akce opravdu vydařila. Jenže tato energická Moravanka v sobě skrývá mnohem více talentů, než ten organizační. Je původně novinářkou a režisérkou, a kromě toho, že vlastní aromaterapeutickou praxi a píše pro Kouzlo vůní, je také nesmírně vtipnou a pohotovou moderátorkou. A stíhá i mateřské povinnosti.

V rámci rozhovorové štafety jsem se rozhodla vyzpovídat právě ji, renesančního člověka české aromaterapie.

Jak se z režisérky stane aromaterapeutka? A v čem jsou si tyto dvě role podobné?

“Režisérka má velmi stresové povolání, a tak hledá cesty, jak se zklidnit a stres odbourat. Na to je aromaterapie naprosto úžasná. Režisérka totiž může mít inhalační tyčinku při natáčení v kapse, po natáčení může zajít na masáž a domov si provonět aromalampou. Samozřejmě to zlehčuji. Ale opravdu je to tak, že jsem se aromaterapií začala zabývat hlavně proto, že jsem chtěla léčit sebe a svou rodinu. Z příjemného koníčku se stalo povolání a jsem za to moc vděčná. Dává mi to obrovský smysl a ještě to krásně voní. Podobu vidím v tom, že i při natáčení dokumentů a pořadů jsem poslouchala lidské příběhy a snažila se svým respondentům nakouknout do duše. Myslím, že mě režírování naučilo hledat na lidech to dobré a zajímavé.”

Brněnská slavnost bylinek, kterou jsi organizovala, byla velkým úspěchem, a já bych si troufla říct, že nastolila novou éru české aromaterapie, která se netočí jen kolem Prahy a Asociace českých aromaterapeutů. Byla to tvoje reakce na to, že se většina akcí koná v Praze?

První brněnská aromakonference na téma Aromaterapie a imunita.

“Je to přesně tak! Teď jsi mě prokoukla… Před narozením dcery jsem se živila také pořádáním kulturních a gastronomických akcí po celé Moravě, dělala jsem propagaci a marketing a podílela jsem se třeba na velkém hudebním festivalu Hrachovka ve Valašském Meziříčí nebo na Slavnostech chřestu v Ivančicích. Chtěla jsem tak propojit to, co jsem dělala dřív, s tím, co dělám teď. Původně mi šlo o odbornou konferenci, protože cestování do Prahy je teď pro mě trošku náročnější. Oslovila jsem Pavla Pichlera, což je velmi zkušený organizátor a moc spolehlivý kamarád. Ale taky se s ničím nepáře. Takže najednou tu byl i festival pro 500 lidí. Obě akce se předem vyprodali a návštěvníci nás opravdu moc podporovali, za což jim děkuji. Oba jsme z toho byli vedle a s chutí se teď pouštíme do druhého ročníku. Všechny tedy srdečně zvu na konferenci, která bude v sobotu 15. září 2018 a na festival, který navazuje v neděli 16. září 2018 a bude opět v nádherné Otevřené zahradě v centru Brna. Více info najdete na facebooku nebo časem i na webu Aromaterapieabylinky.cz

Tip redakce: přečtěte si rozhovor s autorkou otázek, Hanou Violou Bělíkovou

Je podle tebe možné se aromaterapií uživit, nebo se stále jedná spíš o koníček? Jak to máš ty?

Aniččiny kurzy jsou interaktivní. Na snímku zkouší na vlastní kůži dva druhy jílové masky .)

“Možné to určitě je. Aromaterapie je stále populárnější. A jsem opravdu přesvědčená o tom, že je to velmi luxusní péče, kterou jiné metody snad ani nabídnout nemohou. Já zatím nepracuji všechny dny v týdnu, protože se chci věnovat dcerce. Objednávám si maximálně čtyři klienty na den, abych s nimi mohla mluvit, mohla s nimi míchat na míru aromaterapeutické směsi a měla pro ně dost energie. Kromě konzultací a masáží lektoruji také workshopy a skupinová práce mě moc baví. Je to vždycky trošku napínavé, protože moc záleží na tom, kdo na kurz přijde. Často dochází k velmi silným situacím, kdy vůně vyvolá dojetí a velké pohlazení po duši. Ráda sleduju, jak se lidé aromaterapií “nakazí” a jak jim pak pomáhá v životě. A už dlouho si říkám, že nejlepší důkaz o tom, jak skvěle aromaterapie funguje, by bylo nafotit klienty před masáží a po ní. Jsou to samé zářivé obličeje.

Máš malou dcerku, a tak musíš být připravená na všelijaké zdravotní situace, od odřených kolen až po bolavá bříška. Jak vypadá tvoje rodinná lékárnička?

“Velmi přírodně. Paralen jsem koupila, když jí byla ještě miminko, ať máme něco pro případy akutní horečky při zoubcích. Zatím jsem ho naštěstí vybalit nemusela. Aromaterapii používám jen, když se s dcerkou něco děje. Takže většinou sahám po levanduli lékařské, heřmánku římském, citrusech, jehličnanech, eukalyptu radiata a tea tree rosalině. Hydroláty už si poroučí sama – na kolínko levandulku a na zoubky heřmánek. Při rýmě používáme jako nosní sprej hydrolát z geránia nebo myrty. Na tělíčko jen rostlinné oleje nebo bambucké máslo. Hodně sbíráme bylinky a v době nachlazení používám tkáňové soli. Ale jinak se snažím řídit heslem: “Méně je více”.”

Objevování bylinek s dcerou na srazu aromaterapeutek .)

Na co všechno si „troufneš“ sama a kdy už jdeš s problémem k lékaři? Jak vnímáš spojení klasické medicíny a té rostlinné?

“Ťukám na dřevo a děkuji nahoru, že jsme všichni zdraví a k lékařům chodit nemusíme. Není to rozhodně tak, že bych se jim vyhýbala. Velmi si klasické medicíny vážím. Ale taky si myslím, že by se člověk měl zajímat o to, jak funguje jeho tělo. A když pochopí základní principy, tak dokáže některé věci zvládnout sám a nebo jim dokonce předejít. Takže s rýmou k doktorovi nechodíme, ale pravidelně pečujeme třeba o zuby na dentální hygieně. Myslím, že největší problém je to, že pacienti házejí na lékaře svou zodpovědnost a zdravotníci jsou totálně přetížení. Na druhou stranu jsem obklopena lidmi, kteří se chovají jinak a potkávám zdravotníky, pro které je normální, že propojují klasickou a alternativní medicínu. A myslím, že to přesně potřebujeme. Lékaře a další zdravotníky, ke kterým se budeme moci s důvěrou obracet a konzultovat naše případy.”

Pro Kouzlo vůní často děláš rozhovory. Je nějaká otázka, kterou bys ráda, aby někdo položil tobě? A na co se nejraději ptáš?

Anička vede nejraději kurzy pro malé skupiny lidí.

Nejraději vyzvídám osobní příběhy. U aromaterapeutů mě třeba moc zajímá moment, který je přesvědčil o tom, že to krásně funguje. U mě to byla asi první masáž na Institutu, kterou nás učila Martina Hanzlíková. Éterické oleje i přírodní kosmetiku jsem už tehdy používala, ale to ošetření šlo tak do hloubky, že mi padla brada. Přitom se v místnosti nechávalo masírovat dalších patnáct spolužaček a šlo jen o masáž zad!”

Naše čtenářky jsou převážně ženy, máš nějaké jednoduché rady či tipy na doma, jak hýčkat ženskou duši? Co dělá dobře tobě po hektických dnech či obdobích?

“Odpočívat a být sama. Po hektickém období je pozdě. Je moc důležité si na dobíjení baterek myslet a dělat to pravidelně. Teď se určitě všechny moje kamarádky popadají za břicho. Protože já se to pořád učím. A vždycky, když to zvládnu na nějaké úrovni, přijde další výzva. Takže vlastně pořád přicházím na to, jak to udělat, abych toho neměla tolik 😀 Ale snažím se si chránit svůj čas s rodinou, nepracovat o víkendech, chodit pravidelně na masáže a jiné terapie, jíst zdravě a být vědomá v tom, jak mi je a co se se mnou děje. A když už to přepísknu, tak mi moc dobře dělá levandule, mateřídouška, myrha, lípa a slaměnka.”

Anička se spolužačkami z oranžového ročníku Institutu aromaterapie. Najdete tu hned několik redaktorek Kouzla vůní.

Který olej pro tebe byla láska na první přičichnutí?

Nejvíc mě zatím zasáhla slaměnka. Miluju její těžkou vůni plnou sluníčka. Připomíná mi horké dny u moře a když k ní přivoním, připravím si tělový olej nebo použiju hydrolát, tak se cítím jako Popelka, když řekne: “Mlha přede mnou, mlha za mnou”.”

Anna Krutová

Původním povoláním je novinářka a režisérka. V roce 2006 se se kvůli vlastním úzkostem a nejistotám začala zabývat osobním rozvojem a od té doby se úplně všechno změnilo. Absolvovala řadu seminářů a kurzů. Začala ošetřovat rodinu a blízké přátele a nakonec se ukázalo, že je o její služby větší zájem, než jsem čekala. Rozhodla se proto otevřít svou aromaterapeutickou praxi i pro veřejnost. Momentálně se stará o svou malou dcerku, takže přijímá jen několik klientů týdně. Kromě toho organizuje již druhý ročník aromaterapeutické konference a navazujícího festivalu Slavnost bylinek.

Koukněte dále:

Autorkou rozhovoru je Hana Viola Bělíková, foto: archiv Anny Krutové.