Málo známá zelená “viagra”? Kopřiva s jejími chloupky

O kopřivě dvoudomé se hodně mluví na jaro. V létě skoro jakoby neexistovala. Přitom právě od vrcholu léta nabízí to nejcennější co má – semena.  Ne jen kopřivě umožňují její reprodukci, ale podporují také tu lidskou. Navíc jsou chutná, zdravá a dají se poměrně lehce nasbírat a uchovat do zásoby.

Kopřiva dvoudomá Urica dioica byla pro naše předky jedna z nejmocnějších kultovních rostlin. Jako všechny rostliny, které pálí, také ona dokázala přivolat „žhavou lásku”. Když zamilovaný člověk pronesl ta ‘správná slova’ nebo učinil patřičný rituál, dokázala rozpálit srdce idola, zažhnout milostný oheň mezi dvojicí.

Co na kopřivě tak pálí?

U nás na Slovácku se říká, že kopřiva „prdlí“. V jiných regionech „žehá“ nebo „pálí“. Každopádně její zažehnutí dokáže pěkně probrat kohokoliv, kdo není na její chloupky zvyklý, a ne na chvilku. To, co způsobuje tento až bolestivý pocit, jsou její jemňoulinké chloupky, kterými je poseta po celém svém těle.

Kopřiva je někdy úplně zamaskovaná v houští a prozradí ji až rána od ní

Tyto chloupky jsou tak jemné, že se zlomí již lehkým dotykem, ba jen zavaděním o ně. Kopřiva se svým chloupkatým kožichem chrání před nepřítelem, který dostane dávku tří chemických sloučenin, jež způsobují alergickou reakci podobnou „kopřivce“.

Dříve se lidé domnívali, že se jedná o kyselinu mravenčí, která způsobuje tyto nepříjemnosti. Později přišli na to, že jde vlastně o 3 chemické sloučeniny, našemu tělu známé. V jejich kombinaci tělu dokážou navodit mravenčení v místě kontaktu s kopřivou.

Látka histamin nejprve podráždí kůži, acetylcholin vyvolá ten nepříjemný pocit pálení a serotonin to všechno ještě podtrhne. Všechny tři látky fungují jako neurotransmiter také v našem těle – tedy přenášejí vzruchy v centrální i periferní nervové soustavě. Někdo těchto látek využívá ve svůj prospěch, protože dokážou prohřát a prokrvit bolestivé klouby. Většina z nás ji za to však nemá ráda.

TIP redakce: Přečtěte si i náš jarní kopřivový článek!

Kopřiva je naše kamarádka

Pohlížet na kopřivu jako na našeho nepřítele by však byla chyba. Oproti jiným rostlinám má s lidským tělem ještě více společných znaků. Jedním z nich je vysoký obsah železa, pro který se sbírají právě její listy na jaro a také když nově abrazí na podzim. Zaměřím se však na její pohlaví. Většina vyšších rostlin je totiž oboupohlavná. Kopřiva ne, stejně jako lidi.

Kopřiva je dvoudomá – tedy má dvě variace pohlaví

Má opravdu dva domečky, přitom každý na jiné rostlině. Jako v lidském těle, tak i u kopřivy se v každém domečku nachází jiné reprodukční orgány. U rostlin bydlí v květenstvích, přičemž  obě květenství kopřivy dozrávají v semena – jedna jsou samčí, druhá samičí. Aby se kopřiva mohla rozmnožit, potřebují se tato semena spojit. Naštěstí je kopřiva velmi kolektivní rostlinka a žije pospolu jako velké houští, takže naprosto stačí, když dozrátá samčí semena vlivem tepla explodují do vzduchu. O roznos jejich pylu se už postará vítr.

Pozorný divák může vidět vyvrcholení samčí rostliny kopřivy dvoudomé

Když je samičí kopřiva oplozená, začnou její semena dozrávat. Oproti samčím, které po svém výkonu uschnou, někdy zčernají. Samičí plody jsou chutná jako oříšková jadérka a jako každý jiný základ nového života mají v sobě samé vybrané látky vysoké hodnoty. Nejsou chloupky porosteny, ale jsou jimi chráněny.

K čemu jsou semena kopřivy vhodná

Můžete si je pojídat přímo z rostliny. Doporučuji před vložením do úst očistit od chloupků v dlani. Pak mají jemnou chuť a po chvíli ucítíte, jak jsou slizovité. To je jeden z jejich prospěchů, neboť obsah slizových látek chrání naše sliznice.

V kuchyni jako doplněk stravy

Můžete si je ale nasbírat s sebou domů. Dají se použít v kuchyni jako vhodný doplněk stravy třeba do ovesných vloček, na chleba nebo stejně jako petrželka na brambory, smažená vajíčka či do polívky, pomazánek, jogurtu, pesta…kam si jen pomyslíte.

Zkuste si je opražit. Na suché rozpálené pánvičce je chvíli restujte, poté je můžete také vychladnuté uchovat v uzavřené nádobě. Takto si je můžete uchovat také nasušené za běžných podmínek.

Macerované v oleji jako přípravek na křečové žíly

Tuto zkušenost s námi sdílela jedna spolužačka. Semena kopřivy naložila do olivového oleje a vyrobila si klasický macerát. Tím si pak potírala její křečové žíly na nohách. Nedala na to dopustit, žádný jiný prostředek pro ni nebyl účinnější. Proč by ne? Každý jsme jiný.

Ostatně olej z kopřivových semínek se využívá také v kosmetickém průmyslu do krémů na problematickou pleť nebo i na výrobu šamponu proti vypadávání vlasů. Pojídání semínek z kopřivy zvyšují jejich lesk. Toho využívali dříve koňaři, kteří je přidávali koňům určeným k prodeji do žrádla, aby měly krásnou lesklou hřívu a srst.

Jako lehké afrodiziakum

Ještě to neví všichni, že semínka obyčejné kopřivy dokážou povzbudit naše libido. U žen zvyšují hladinu estrogenu, u mužů posilují jejich konstituci. Kromě množství vitamínu E, jsou vhodným doplňkem stravy u žen v klimaktérium, ale také pro ženy těhotné. Obsahují látky zvané fytohormony, tedy hormonům podobné substance, které tohle všechno ovlivňují.

Doplněk životní síly

Pro ženy kojící se hodí k podpoře tvorby mléka, ale také aby ji povzbudila při vyčerpanosti a dlouhotrvající únavě. Semínka kopřivy vůbec povzbuzují tělesné funkce a také imunitu, čímž se vyrovnají poměrně drahému ženšenu dováženého z Číny. Pro sportovce je pojídání kopřivových semínek výborným doplňkem proteinů a bílkovin.

A co ještě umí?

Čistí močové cesty, ale také pomáhají vylučovat kyselinu močovou z těla. Dříve se používaly při nemocech jako je dna či revma, neboť pomáhaly tlumit bolesti těchto nemocí. Navíc jsou bohaté na minerály jako je vápník, železo a kalium a nezanedbatelný je také obsah vitamínu A, C a B, jež pomáhají udržovat naši vitalitu a pevné vlasy a nehty.

Mít tento lehce dostupný léčivý prostředek doma po ruce se rozhodně vyplatí. Navíc není nijak finančně nákladný.

Jak a co sbírat?

Teď v létě se už listy kopřivy nesbírají, neboť jejich energetická hodnota se přesouvá právě do květů. Ty dozrávají v plody, tedy v semena. Běžně se sbírají začátkem srpna, ale při letošním zrychleném létě můžete začít už teď. Lze sbírat i květy, ale semena budou mít vyšší nutriční hodnotu a více minerálních látek.

Barva zralých samičích semen je víc žlutá než zelená, skoro béžová. Semena jsou „těžká“ jako plod v břiše těhotné ženy před porodem. Když už jsou semena přezrálá, mají barvu tmavou a nesbírají se. To už jsou nachystány k vyplutí z lůna matky do matičky země.

Někdy mají semena kopřivy a také její listy a stonky barvu mahagonovou až leskle hnědou. Jedna italská botanička Renatte mi to vysvětlila tím, že podobně jako se naše kůže chrání před slunečním zářením zhnědnutím, tak i rostliny mají svůj pigment, jehož obsah při nadměrném ozařování sluncem zvýší. To není nijak na závadu obsahovým látkám rostliny.

Jak od sebe rozeznáme samčí a samičí kopřivu?

Kopřiva je rostlina, která má nespočet variet, takže určovat ji podle listů nebo její dorůstající výšky by bylo trochu nesmyslné. Jako u většiny rostlin základním rozlišovacím znakem je její květ, resp. její květenství. Podle botanického popisu na Wikipedii jsou samčí květenství latovitá, přímá a převislá. Samičí jsou klasovitá nebo hroznovitá a kratší, během květu přímá.

“Heterosexuální” pár kopřiv

Pro mne je to trochu komplikované a tak se řídím svým selským rozumem, nebo vznešeněji řečeno intuicí, která mi v tomto případě pomůže správně rozeznat dva protějšky. Samičí květy a hlavně semena jsou těžká, hustěji osázená, protože v sobě nosí plody – visí tedy dolů. Zatímco samec potřebuje ukázat svou mužnost a také aby byl schopen oplodnit, bývá vztyčen vzhůru.

A ještě jedno malé doporučení z vlastní zkušenosti

Na sběr semen nebo i květů si vezměte raději rukavice. Nevadí, že sběr pálí, na to si po chvíli zvyknete. Ale látky z chloupků kopřivy vám natolik prokrví konečky prstů, že vám natečou a budou plné červených teček. Někdo říká, že pak získá vyšší cit. Možná. Já jsem kromě zvýšeného citu měla později i bílé puchýřky, které se odstranily až loupáním kůže. Celkový proces hojení trval něco přes týden.

Myslím, že v konečcích prstů revma mít určitě nebudu!

Sama mezi samci

Partnerem článku je Asociace českých aromaterapeutů:

“Asociace českých aromaterapeutů působí již od roku 1996 poskytuje kvalitní a všestranné vzdělání v aromaterapii široké veřejnosti i profesionálním zájemcům ze souvisejících oborů jako je zdravotnictví, ošetřovatelství, farmacie, rehabilitace, kosmetika či wellness. V Institutu aromaterapie školí odborné aromaterapeuty, které sdružuje v Registru kvalifikovaných aromaterapeutů, poskytuje jim informační servis, rozvíjí jejich vzájemnou spolupráci a podporuje je nadstavbovým vzděláváním. Popularizuje a propaguje aromaterapii v médiích, na odborných konferencích a veletrzích, připravuje speciální programy pro firmy i neziskové organizace.”

Zdroje:

K napsání tohoto článku byly použity informace získané během přednášek na Innsbrucké Kräuterschule pod vedením lektorky Elisabeth Kairath a také z literatury etnobotanika Wolfa-Dietra Storla.

Foto: autorka a Pixabay.com.

Kokosový olej je typická jedlá kosmetika s chutí a vůní tropického ráje

A univerzální prostředek do domácnosti. Já osobně mám doma vždy 3 oleje, říkám jim „základní olejová trojka“. Kromě kokosáku je to ještě konopný a dýňový. Kokosový olej je obzvláště v létě jen těžko zastupitelný. V koupelně i v kuchyni. Tak třeba na smažení palačinek nic lepšího neexistuje… A na tělo lehce přismažené od letního slunka asi taky ne. V článku se dozvíte na co všechno ještě tahle dobrota je. A taky proč je tuhý a ne tekutý jako jiné oleje.

Kokosový olej miluje pokožka. Je hydratující a ochlazující, tedy ideální vlastnosti do sluneční sezóny. A může být nějaké pleťová péče víc přírodní, než taková, co ji lze bez váhaní zbaštit? O jeho účincích na náš exteriér i interiér se trochu rozepíšu a přidávám pár receptů jak kosmetických, tak těch od plotny. Plus jednu aromaterapeutickou směs na dny, co potřebují pořádně a luxusně ovonět, směs stvořenou pro tento článek a pro kombinaci s kokosovým olejem.

Ve správném tropickém ráji nesmí kokosová palma chybět

Kokosový olej – tuk – máslo?

Název olej se asi používá nejčastěji. I když jde v podstatě o tuhý tuk, který se rozpouští při 25° C. Což zjistí každý, kdo si ho přibalí na letní dovolenou. Na tu je mimochodem skvělý doplněk, zastane totiž více úkolů najednou a šetří tím pádem místo v zavazadlech.

Kokosovník ořechoplodý Cocos nucifera

Tak se jmenuje palma, z níž jsou známe kokosové ořechy. Olej se získává z bílé dužniny ořechu, před zpracováním se naseká na plátky a usuší. Někdy jste se možná setkali s názvem „kopra“, tak to je právě tahle kokosová dužnina.

Obsahuje až 86% nasycených mastných kyselin, jsou to:

  • Laurová
  • Myristová
  • Palmitová
  • Kaprinová
  • Kaprylová

Tedy mastné kyseliny středně dlouhého řetězce, lidské tělo je neukládá do tukových zásob, ale hned spotřebovává. Vysoký obsah právě těchto kyselin zajišťuje oleji/tuku dobrou stabilitu i tuhou konzistenci.

Výhody kvalitního kokosového oleje

  • má antibakteriální vlastnosti a působí proti plísním
  • je jedním z mála zdrojů kyseliny laurové (obsahuje ji mateřské mléko)
  • napomáhá harmonizovat krevní cukr a krevní tlak
  • podporuje imunitní systém a zažívání
  • posiluje paměť a činnost mozku
  • je dobře stravitelný
Tenhle olej určitě nezapomeňte sbalit na cesty

Obrázky tropických rájů bez typické siluety kokosové palmy? Nemožné…

Kromě turisticky lákavého vzhledu ale tahle palma nabízí mnohem víc. Užitek z jejích plodů – kokosových ořechů – jsme již probrali. Z listů palmy se vyrábějí střechy, rohože i oblečení. Tuhá vlákna ze skořápek ořechu se používají na výrobu hrubých rohožek, kartáčů, provazů, klobouků. Dnes už i u nás můžete zakoupit zeminu s obsahem kokosového vlákna nebo čisté jako mulčovací materiál. Existují kokosové uhlíky do vodních dýmek či pro vykuřování. Strom je tedy mnohostranně využitelný.

Jak se vyznat v kvalitě?

Trh je kokosovými oleji dosti nasycen. Je to už několik let hit a prodejci logicky jdou s dobou. Někdy může tedy být těžké najít ten správný olej. Sama jsem se párkrát nachytala. Moje zkušenost je, že nejlevnější oleje jsou „nic moc“. A ty hodně drahé jsou zas trochu „přeceněné“.

Takže zlatá střední cesta. Hledejte „Panenský za studena lisovaný bio“. Pokud je na obalu i informace, jak jsou palmy pěstované či nějaká zmínka o udržitelných zdrojích, jen dobře!

TIP redakce: O získávání a zpracování rostlinných olejů jsem už psala. Zajímá vás toto téma?

Kokosový olej jako balzám na pokožku

Jedná se o základní rostlinný olej hojně využívaný pro aplikaci na pokožku. Výhodou kokosového oleje pro masáže je, že chvíli zůstává na kůži a vytváří tak dobrou, sametovou skluznou vrstvu. Vhodný je pro sušší a mladší pleť. Tvoří ochranný film, zároveň zjemňuje a hydratuje.

Kůže na ruce před použitím oleje
A viditelně hladší po použití

Využívá se na vlasové zábaly suchých a poškozených vlasů a na ošetření pokožky po holení. Ochlazuje po spálení sluncem, osvědčuje se při zacelování ran, zvlhčuje pokožku.

Vyzkoušejte ho jako nejpřírodnější cestu odlíčení make-upu nebo pro pány jako balzám po holení.

TIP redakce: Unavená pleť? Vysušená, poškozená? Seznamte se, známe 7 olejových pokladů na pomoc!

Vegan základ pro domácí mastičky

Lze jej dobře využít jako základ pro domácí výrobu mastí (místo sádla, vazelíny). Pokud vadí, že se v teple rozteče, namíchejte ho s bambuckým nebo kakaovým máslem půl na půl a vydrží tužší i při vyšší teplotě. Výhodou je dlouhá trvanlivost díky obsahu nasycených kyselin. A rozhodně má takový základ lepší účinek na naši kůži než ropná vazelína.

Přidáním vosku ještě vlastnosti základu vylepšíte. Pokud nechcete použít vosk včelí, jsou dnes k dostání skvělé varianty rostlinných vosků (kokosový, jojobový a další).

A něco navíc!

Využijte ho v domácnosti! Jako prostředek na ošetření dřeva nebo jako krém na koženou obuv…

Myslete na to, že ve větším teple se vám olej rozteče

Recepty kosmetické

Základní masážní olej pro exotickou masáž podle Jana Kusmirka

Kokosový, jojobový, meruňkový smíchejte v přibližně stejném poměru a získáte skvělý masážní základ, lze použít samotný nebo pro přidání éterických olejů.

Nejvoňavější luxusní letní den

Nejvoňavější luxusní den

Jednoduchý tělový peeling (není určeno na obličej!) s krásnou vůní. Já používám třtinový cukr (tělové peelingy stejně dobře vytvoříte z mořské či jemnější himalájské soli nebo z mleté kávy). Směs je opravdu hodně voňavá, pokud chcete něco jemnějšího, uberte éterické oleje. Ale já ji chtěla voňavou. Někdy to prostě člověk potřebuje…

Navíc masáží třtinovým cukrem se pokožka krásně prokrví a provoní. Mícháte-li základ z kokosového oleje, nezapomeňte na to, že voní sám o sobě. A některé esence se s jeho kokosovou vůní nemusí zrovna dobře hodit dohromady. To jen taková rada praktika… Tuhle aroma směs jsem vyladila právě pro kombinaci s jemnou kokosovou vůní. Ideální pro použití před letní party, kde chcete zazářit! Budete díky ní mít výbornou náladu a dost energie na celou noc.

Základ

  • Plastová dóza 50ml naplněná třtinovým cukrem
  • Plastová lahvička 30ml na olejový základ a vůni

Aroma směs

Směs olejů základních nejdříve rozpusťte ve vodní lázni do tekutého stavu, pak přidejte esence a pomalu vlijte do dózičky s cukrem.

TIP redakce: Kvalitní oleje pro kvalitní vlasy, jak je vybírat a používat, aby to fungovalo?

Po palmovém oleji kokosový?

Za mě je dost pravděpodobné, že podobné kampaně, jaké z posledních let pamatujeme stran palmového oleje, vyvolá v blízké době i produkce kokosového oleje. Mysleme na to již dnes a hledejme olej z udržitelných zdrojů od firem, o kterých víme, že se k přírodě chovají šetrně a rozumně.

Dnes je na trhu několik výrobku z Indie či Filipín, kde rostou kokosové palmy společně s banánovníky, plantáže jsou spravovány v souladu s ekologickým hospodařením.

Další bod je i naše vlastní odpovědná spotřeba, tedy používání v rozumné míře.

Osobně jsem ochutnala oleje z běžné monokultury a ty z kombinovaných zahrad a je to opravdu cítit. Olej je jemnější chutí i vůní, skoro jako by v něm byly trošku cítit i ty banány…

Z vlastní zkušenosti doporučuju kokosový olej na smažení

Kokosový olej jako kuchyňská stálice

V Indii se kokos považuje za posvátnou potravinu. Stará legenda praví, že ho lidé dostali jako dar od bohů. Za studena lisovaný olej je dobře stravitelný.

Jedná se o jeden z nejlepších olejů na smažení, jeho kouřový bod (tedy teplota, kdy se začíná přepalovat) je 190°C. Pokud byste nechtěli ve svém pokrmu ani náznak kokosové vůně, pořiďte si olej dezodorizovaný. Ale něco mu pak bude chybět…

Protože je tento olej při běžné pokojové teplotě tuhý, báječně se hodí pro přípravu polev, domácích čokolád a různého nepečeného cukroví. Dokáže nahradit máslo v křehkém těstě nebo v drobence (v kombinaci s namletými vločkami, cukrem / sirupem a namletými oříšky / semínky).

Recept na zdravý dezert či snídani

Ovocný crumbles s mandlovou drobenkou BEZ CUKRU

Na 4 porce použijte:

  • 500g ovoce
  • 50g kokosového oleje + trochu na vymazání forem
  • 8 lžic javorového sirupu
  • 125g špaldových vloček
  • 100g madlí
  • ¼ lžičky mleté vanilky
  • Špetka soli

V misce si připravte drobenku smícháním vloček, namletých mandlí, vanilky a špetky soli s rozehřátým kokosovým olejem (tekutým) a větší částí sirupu. Nakrájené ovoce trochu osladíte sirupem a nasypete do 4 zapékacích misek lehce vymazaných kokosovým olejem, zasypete drobenkou a dáte zapékat do trouby na 180 stupňů 25 minut.

Dobrou kokosovou chuť! A zdar vašim kokosovým experimentům!

Autorka článku : Kateřina Polívková. Foto: autorka a Pixabay.com.

Vznik tohoto článku podpořila firma Yasminka, děkujeme.

Firma YASMINA CZECH s.r.o. a internetový obchod www.yasminka.cz byl vytvořen s cílem nabídnout zákazníkům kvalitní masážní, esenciální oleje, přírodní mýdla, tělové peelingy, pleťové krémy a přípravky s bylinkami, které nejsou běžně k dostání v České republice. Laboratoř, kde jsou všechny tyto výrobky tvořeny, patří mezi nejlepší výrobce přírodní kosmetiky v celé severní Africe. Naše firma je přímým dovozcem té nejlepší přírodní kosmetiky nejen ze severní Afriky, ale i z dálného východu, zemí Středozemí aj. Máme exkluzivní zastoupení pro ČR a SR. Kosmetika Yasminka je vyrobena ze 100 % přírodních surovin a je vyrobena na základě tisíciletých tradičních receptur.

Zdroje:

  • NOE, Marie. Aromaterapie do kapsy: malá encyklopedie éterických olejů. Praha: One Woman Press, 2014. ISBN 978-80-86356-49-5.
  • KUSMIREK, Jan. Tekuté slunce: rostlinné oleje pro masáže, aromaterapii, kosmetiku a výživu. Přeložil Viola SOMOGYI, přeložil Oldřich VYHNÁLEK. Praha: One Woman Press, 2005. ISBN 80-86356-41-8.
  • JOHARI, Harish. Ájurvéda: léčivá kuchyně: 200 vegetariánských receptů pro zdraví, rovnováhu a dlouhý život. Hodkovičky [Praha]: Pragma, c2007. ISBN 978-80-7349-086-7
  • Dobroty. Beroun: Country Life, 2017, Léto 2017(20). ISSN 1805-5265.
  • Kokosový olej – všestranný voňavý parťák: Kokosový olej a jeho všestranné využití v kuchyni, při péči o tělo a vlasy, ale také v domácnosti. www.eccevita.cz [online]. [cit. 2018-06-26]. Dostupné z: https://www.eccevita.cz/192-kokosovy_olej_-_vsestranny_vonavy_partak
  • HANZLÍKOVÁ, Martina. ŠEDIVÝ, Zbyněk. Skripta Fytoterapie: Institut Aromaterapie, 2010.

Jedenáctero šetrného bylinkaření

Víte, jak je to krásný pocit, když si uvaříte čaj z vlastnoručně nasbíraných bylin? Voní loukou nebo lesem a větrem. A ne chemickými aromaty. Připomene vám, jak jste se cítili při jejich sběru, jak vám vítr čechral vlasy a jak na vás svítilo slunce a možná vám v uších bude znít i zpěv ptáčků, které jste při sběru slyšeli.

Možná někoho z vás napadne, proč vůbec sbírat bylinky v dnešní době, když jsou různých čajů plné obchody a lékárny. Důvodů je celá řada a vystačily by na samostatný článek, ale pojďme si připomenout jen to, že nejde o krok zpátky do minulosti, ale naopak o pokrok směrem k životnímu stylu v souladu s přírodou.

Proč si kupovat drahé byliny dovezené přes půlku zeměkoule, když máme kolem sebe tolik pokladů, po kterých často v nevědomosti šlapeme a likvidujeme je sekačkami dříve než vykvetou?

Bylinek netřeba se báti

Bylinky můžete různě kombinovat a každý den si tak namíchat jiný čaj, podle chuti, nálady, počasí apod. Pokud máte pocit, že bylinky neznáte a že se bojíte, abyste nenasbírali něco jedovatého, seznamte se s bylinkami v našem bylinkovém speciálu Bylinky našich babiček a nebo si vyberte notoricky známé bylinky jako je maliník, ostružiník, jahodník, borůvčí, sedmikráska, které nemají výrazné specifické účinky a lze je pít dlouhodobě.

Sbírat bylinky je radost, zábava i estetické uspokojení z jejich krásy

V závěru článku najdete recept na  jednoduchý bylinkový čaj, který zvládne připravit úplně každý. Při sběru bylin je třeba dodržovat některá pravidla, která si teď připomeneme.

1) Bylinky bez přidaných látek

Bylinky zásadně sbíráme na čistých místech, daleko od silnic, továren i chemicky ošetřovaných polí.

2) Na “lov” s knihou nebo řádně připraveni

Sbíráme jen bylinky, které dobře známe. Nejste-li si jistí, že je to opravdu to, co chcete, raději nechte bylinku na místě. Než se na bylinku vypravíme, důkladně se s ní seznámíme v nějakém herbáři, ověříme si, že není ohrožená a ujasníme si, kolik a na co jí budeme potřebovat.

3) Po nás žádná spoušť

Při sběru myslíme na to, aby po nás nezbyla poušť ani spoušť: pokud sbíráme květy, necháme vždy několik květů na rostlině, pokud sbíráme listy, necháme rostlině pár listů apod. Při sběru kořenů nezlikvidujeme všechny rostliny, které potkáme. Musíme rostliny zachovat pro ostatní a také jim nezabránit v růstu a množení.

Místo sběru kontryhelu před
A poté, co jsem si nasbírala dost pro vlastní potřebu

4) Chráněné chráníme

V chráněných oblastech a rezervacích je sběr bylinek – stejně jako ostatních rostlin – zakázán.

5) Na “igeliťáky” zapomenout

Bylinky sbíráme do košíku, plátěných tašek nebo papírových sáčků. Mikrotenový sáček není vhodný – bylinky by se v něm mohly zapařit.

S igelitovými pytlíky všeho druhu se bylinky nemají rády!

6) Plísně a breberky neberem

Nikdy nesbíráme rostlinky nahnilé, plesnivé, zčernalé či napadené škůdci.

Tip redakce: Zaujaly vás naše doporučení? Mnohem více se dozvíte v online programu Bylinky našich babiček

7) Rychle zpracovat

Bylinky doma zpracujeme co nejrychleji, abychom v nich zachovali co nejvíce účinných látek.

Nasbíráno a nese se domů ke zpracování

8) Kouzelná slůvka i pro kytičky

Já osobně před sběrem bylinku poprosím, zda si mohu nějaké její části nasbírat a po sběru poděkuji. Projevuji tak úctu matce přírodě i samotné rostlině a věřím, že ona se mi jistě odvděčí.

9) Je důležité, co kdy sbíráme, má to vliv na obsah účinných látek

Důležité je získat z bylinky co největší množství účinných látek – a ta se může lišit podle doby sběru.

Nadzemní části

Nadzemní části rostlin, jako jsou květy, listy nebo nať, je nejlépe sbírat kolem poledne. Rostlina by měla být suchá, ale ne povadlá.

Květy

Květy sbíráme za plného rozkvětu. Jakmile totiž bylinka začne odkvétat, obsah účinných látek v ní rychle klesá.

Nať

Nať sbíráme nejlépe na počátku květu a lze ji buď stříhat, anebo řezat. Pokud byste nať trhali, můžete rostlinu vytrhnout i s kořeny a tím ji zničit.

Kořeny

Kořeny se sbírají v době vegetačního klidu, to znamená brzy na jaře anebo na podzim. Tehdy se v nich totiž soustředí síla rostliny, zatímco během vegetačního období kořen nemá takovou účinnost. Obecně platí, že kořeny sbíráme ráno nebo večer.

10) Do roka a do dne

Nasušené bylinky bychom měli spotřebovat do roka, tedy do další sklizně, po roce ztrácejí účinky a hodí se jen do koupele. To ale vůbec není špatný způsob, jak loňské bylinky zlikvidovat.

Uvařte z loňských bylin cca ½ litru silného čaje a nalijte do napuštěné vany. Můžete přidat mořskou či epsomskou sůl a budete mít báječnou koupel, která doplní vašemu tělu potřebné minerální látky.

Pro všechny má příroda dost

11) Sušení je trochu věda

Nejčastěji se bylinky zpracovávají sušením a proto si zopakujme několik zásad, jak to nejlépe provést:

  • rostliny  neobsahující těkavé látky, můžeme sušit při  teplotě  až  60°C
  • naopak rostliny obsahující těkavé  látky,  jako je např. máta,  sušíme  při  teplotě  nanejvýš  při 30 – 40°C

Dobře  usušená rostlina  se  při ohybu láme. Nedosušené  rostliny  mohou zplesnivět a naopak přesušené se při manipulaci drolí a také značně klesne obsah účinných  látek. Rostliny se doporučuje sušit celé tak, jak jsme je  posbírali, jedině kořeny a oddenky se rozkrojí podél na poloviny.

Teprve  usušené  rostliny připravíme k použití  rozlámáním, nařezáním nebo drcením na  menší části. Sušené  byliny  skladujeme v hermeticky  uzavřených  nádobách pokud možno bez přístupu světla – plechové dózy  nebo skleněné  tmavé  nádoby jsou ideální. Pokud je nemáte, postačí zavařovací sklenice umístěné ve tmavé spíži.

Tip redakce: Přečtěte si také Desatero základů vykuřování

A lahodný bezpečný recept na závěr

A na závěr recept na jednoduchý čaj pro běžné pití: sušené listy jahodníku, maliníku a ostružiníku smícháme v poměru jedna ku jedné. Jednu polévkovou lžíci listů zalijeme 250 ml vařící vody a vyluhujeme 10 minut.

Přidávat můžeme i další bylinky jako je sedmikráska, měsíček, levandule, kopřiva, kontryhel apod. O všech těchto bylinkách podrobně píšeme v programu Bylinky našich babiček. A víte, že není třeba čekat, až se vám bylinky usuší? Čaj je totiž možné uvařit i z čerstvých rostlin, takže ihned po návratu domů můžete začít vařit čaj. Jen mějte na paměti, že čerstvých bylin používáme méně než sušených.

Autorka článku a fotografií: Kateřina Hrazdirová. 

 

Zaujal vás tento článek? Naučte se s námi více v online programu Bylinky našich babiček. Na celou bylinkovou sezónu 2018/2019 si ho můžete předplatit za 800 Kč!

Použitá literatura:

  • STAŇKOVÁ-KRÖHNOVÁ, Magdaléna. Bylinky pro děti a maminky: praktické použití léčivých rostlin pro rodiny s dětmi od jara do zimy. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-2312-9.
  • DRÁB, Jiří. Zahrádkáři Karviná: Léčivé rostliny (2.díl – sběr, zpracování) [online]. [cit. 2018-05-14]. Dostupné z: http://www.zahradkarikarvina.cz/lecive-rostliny-2dil-sber-zpracovani/
  • Kouzelné bylinky: JAK SPRÁVNĚ SBÍRAT BYLINKY [online]. [cit. 2018-05-14]. Dostupné z: http://www.kouzelnebylinky.cz/clanek/22

Bylinky našich babiček? Voňavý průvodce světem léčivých rostlin od prvosenky po jmelí

Náš nový vzdělávací program je ještě čerstvý a křehký jako zrovna vyrašené lístečky. Poslaly jsme do světa coby návnadu 6 článků ZDARMA. Takovou ukázku, v jakém duchu se průvodce celý rok ponese. Příspěvky propojují využití tradičních léčivých rostlin známých i zapomenutých, éterických olejů v aromaterapii a vykuřovadel v lidových rituálech spojných s rostlinami. Projdeme postupně celý rok od jara do zimy.

Bylinky našich babiček jsou prostě něco navíc, něco nad rámec Kouzla vůní, jak ho doteď znáte. Ovšem program je velmi podobně naladěn a nasměřován. Živě, prakticky, osobně, tak abychom nezklamaly, ale naopak rozvinuly náš koncept dále, hlouběji, blíže do vašeho života s rostlinami a vůněmi… 

Už teď se vám to líbí? Nic dalšího nepotřebujete vědět a chcete si program rovnou OBJEDNAT? No tak ŠUP na to…

Svezte se s námi na voňavé vlně

A tady teď chceme vyslat zprávu, proč by se vám měl VYPLATIT. Ano, program Bylinky našich babiček je PLACENÝ. Cena je solidní, hodně jsem nad ní dumaly. A rozhodně má být dostupná a přijatelná. Ale stejně, než za něco zaplatíte, potřebujete vědět BENEFITY. Tak nad těmi jsme též dost přemýšlely.

Tady to od nás máte černé na bílém. Nahodily jsme vaše pravděpodobné otázky a hned na ně odpovídáme! A prokládáme hodnocením našich dosavadních čtenářek. Ať víte, že se máme o co opřít, že jsme za ty 2 roky života časopisu obohatily a ovoněly životy mnoha lidem.

A jedeme dál, chceme pokračovat! Budeme rády, pojedete-li v tom s námi! Vše o programu.

“Opravdu kvalitní. Fundované články bez vady a patosu, žádné moderní šarlatánství, líbí se mi akcent na tradice a to, že se zabýváte českými bylinkami a recepturami, ještě více bych využila poznatků a mouder našich babiček a předků. Velice oceňuji bylinnou mytologii, historii a přesah k etnografickému stylu, který by bylo fajn dále rozvíjet. Snad jen říci, vydržet, a jen tak dál!” Eva Čermáková – čtenářka Kouzla vůní

Proč bych si zrovna já měla / měl TOHLE zaplatit?

Pokud nás čtete, určitě vás zajímají bylinky a vůně. Jsou informace, co na nás skáčou samy. Pak ty, co z nějakého důvodu potřebujeme a musíme si je najít. Někdy to docela trvá. Dnes na to máme internet a spoustu dalších zdrojů. Pořád jsou ale věci, jaké se jen těžko hledají a taky takové, jaké prostě už nenajdete. Zůstaly totiž kdesi zapomenuté. A pak takové, na něž se přichází praxí a zkušenostmi.

No a to je právě TO! TO, co chceme v programu zveřejňovat! Hezky srozumitelně, zajímavě a pohromadě.

“Dřív když jsem hledala nějaký článek o aromaterapii, musela jsem prohledávat zdlouhavě internet, než jsem našla to, co jsem potřebovala. U vás mám vše, co potřebuji na jednom místě a to je perfektní. Jste suproví, zůstaňte takoví, jací jste. Martina Dvořáková – čtenářka Kouzla vůní

Co tedy bude program obsahovat?

Myslíme si, že je důležité předávat dál jak moudrost našich předků, tak i vlastní ověřené zkušenosti. Chceme sdílet i rodinné, zapomenuté či jiné méně známé recepty na doma i na ven.

Máme ověřeno, že používání bylin, které pochází z naší oblasti, nám zlepšuje zdraví. Proto se zaměřujeme hlavně na domácí, běžné a tradiční rostliny. Dostanete naservírované nejen konkrétní recepty, ale fakta, rady a lidové zvyky a hromadu zkušeností z praxe včetně tipů a příběhů, co a jak zafungovalo.

Víme, že přiblížení se přirozenému koloběhu přírody přináší větší spokojenost do života. To platí, ať máte statek, chalupu, zahrádku nebo jen truhlík za oknem uprostřed města. Zabořit občas ruce do hlíny, pokochat se voňavými bylinkami, pomoct blízkým se nějakým neduhem, to všechno je velmi prospěšné. V programu najdete spoustu inspirace právě k takovým radostem.

Podrobný plán článků na aktuální období.

“Díky aromaterapii se dostávám ze všedního dne do nevšedního. Ráda čtu vaše články, protože se při čtení uvolním a uklidním a cítím, že se dá mnohé zvládnout. Děkuji vám!” Martina Meisl – čtenářka Kouzla vůní

Jenom články? Asi bych chtěla něco NAVÍC

No tak to jsme předpokládaly. Žijeme v interaktivní době. Články jsou fajn, ale… Chce to něco přidat.

Takže v rámci celoročního programu Bylinky našich babiček od nás dostanete:

  • 6 originálních tématických článků (nebo videí) měsíčně jako průvodce bylinkovým rokem ve speciální sekci Kouzla vůní, celkem tedy 72 příspěvků z oblasti bylinek a jejich použití, aromaterapie a éterických olejů, vykuřovadel a svátečních rituálů spojených s rostlinami.
  • Podporu v rámci facebookové skupiny s cvičeníčky k tématům a možností komunikovat s autorkami článků k daným tématům.
  • Společné mini školeníčko s redaktorkami v rámci 2 webinářů ročně (v červnu a v prosinci).

Zajímá vás, kdo program připravuje? Redaktorky / autorky programu a jejich sekce v rámci Bylinek našich babiček se představují ZDE.

“Dobrý den, mám Vás ráda a vždycky najdu něco pro mě zajímavého, ráda se potěším alespoň představou, jakou bylinkovou zahrádku bych chtěla, co všechno bych vyráběla, realita je trochu jiná. Ovšem to nic nemění na tom, že si to všechno mohu představovat a něco málo pro sebe dělat v rámci možností. Škoda, že mi není alespoň o 30 let míň. Děkuji, že jste a ještě dlouho buďte.” Růžena Grobelná – čtenářka Kouzla vůní

Třeba mě to celý rok nebude BAVIT, co mi nabídnete?

Ano, ne každý se chce vázat hned na celý rok. To chápeme. Možná si nás také chcete na začátek otestovat. Jak vám náš styl sedne a k čemu vám budou všechny ty informace platné. Myslely jsme na to!

Proto nabízíme také varianty PŘEDPLATNÉHO na 3 nebo 6 měsíců. Všechny potřebné informace včetně cen.

“Vaše rady jsou ověřené praxí, jsou v souladu s ročním obdobím a upozorňují na úskalí a nesprávná použití. Články jsou zajímavé, čtivé.”  Eva Eliášová – čtenářka Kouzla vůní

Když už, tak chci celý rok, co mne tedy konkrétně čeká?

Podrobný přehled chystaného programu prvních 3 měsíců

A dál? Už chystáme bylinky i pro léto, podzim a zimu. Třeba vás zaujme tahle celoroční smršť doplněná výše uvedenými benefity a zlákáme vás na 12 měsíců. Tady přidáváme malou ochutnávku z plánů. Změna programu vyhrazena.

Červenec, srpen, září 2018

Z bylinek probereme například dobromysl či řebříček, léčení ovocem se švestkou a hruškou, éterický olej z anděliky, vykuřování na odehnání letního hmyzu. Prostě spoustu praktických věcí na letní horké a prázdninové měsíce…

Říjen, listopad, prosinec 2018

Známé i neznámé o tradičních bylinách jako je lípa, saturejka, tymián, léčivé účinky u nás hojně pěstovaného máku, éterický olej z česneku, vykuřovadla dušičková i vánoční. Záležitosti ohledně potřebného posílení imunity i dobré nálady pro období úbytku světla.

Leden, únor, březen 2019

Sílu k čekání na jaro i doplnění zdraví proti chřipkám a zimním smutkům s úžasnými jehličnany borovicí a modřínem, čekankou, křenem,  svátek Hromnic s jejich “o hodinu více slunce”.

>>>Zaujalo vás to? Bylinky našich babiček si můžete předplatit zde!<<<

Ještě váháte? S potěšením vás budeme o všem dění okolo Bylinek našich babiček informovat. Jen se ZAREGISTRUJTE! A už vám nic neunikne…

Zaregistrujte se, ať máte vždy aktuální informace o programu

* povinná položka




Vystrkuje na vás růžky jarní únava? Nebojte a nasbírejte na ní těchto 6 bylin

V dubnu už se začínají zelenat louky, stromy pučí, příroda rozvíjí svou vůni a postupně se každým dnem probouzí do života. K jaru náleží energie zrození. Je to začátek všeho nového. I my lidé se můžeme rozhodnout, jaká semínka teď budeme sít. Rozhodnutí je na nás samých. Nechte se inspirovat přírodou, když se jdete projít svěží jarní krajinou. Vnímejte, kam vás jarní energie táhne a nechte se tou moudrou silou nasměrovat. Buďte otevření síle jara, síle zrození.

Mnoho z nás na jaře trpí tzv. jarní únavou. Příčina bývá také v nedostatku odpočinku během zimy. I tehdy nás příroda inspiruje. V zimě odpočívá a nabírá síly na další rok. Ale na jaře už to nejspíš s tím zimním spánkem nedoženeme… Přesto je i teď relaxace důležitá. Když budeme odpočinutí, lépe uslyšíme impulsy, které k nám přichází. A budeme mít více energie své nápady realizovat.

Jarní plevel je plný zelené síly

S jarní únavou mohou pomoci i bylinky – plevele. V posledních letech vidím, že se začínáme navracet k moudrosti bylin a učíme se tyto poklady přijímat, znát a používat. Připravila jsem pro vás seznam těch nejznámějších a nejužívanějších. Tak si na ně vzpomeňte, až se půjdete projít ven a nasbírejte si hrst té zelené síly.

Pampeliška lékařská

Na pampelišku nedáme dopustit! Její kořen, toť učiněný zázrak.

První bylinku, kterou bych ráda zmínila, je pampeliška. Ta je možná nejoblíbenější jarní bylinkou. Ještě než vykvete, můžete si nasbírat kořen, který je zásobárnou cenných látek pro rostlinu a dokáže pomoci i nám. Kořen se sbírá na jaře před rozkvětem rostliny nebo na podzim po odkvětu.

Pampeliška pomáhá s očistou jater a močového systému, dodává tělu po zimě cenné vitaminy a působí jako životabudič.

Přidejte listy pampelišky do salátů a užívejte ji nejraději syrovou. Salát zakápněte nějakým kvalitním rostlinným olejem, aby tělo dokázalo využít i vitaminy rozpustné v tucích.

TIP redakce: Zajímají vás “obyčejné neobyčejné” české rostliny? S Kouzlem vůní si teď můžete celoročně rozšiřovat voňavé obzory ve vzdělávacím programu Bylinky našich babiček.

Bršlice kozí noha

Lístky bršlice opravdu trochu připomínají kozí nožku.

Určitě jste se setkali i s bršlicí. Ta vyrůstá velmi brzy. Můžete užívat už mladé lístky do salátů, pesta, pomazánek, polévek.

Bršlice hojí ledviny, močový systém, pomáhá při revmatismu a dně.

Neužívejte ji však dlouhodobě.

Česnáček lékařský

Velmi chutný a velmi zdravý plevel.

Česnáček se objevuje na okrajích lesů a luk už koncem března. Vůní připomíná česnek, ale chuť má mírně nahořklou.

Česnáček očišťuje, harmonizuje metabolismus a podporuje činnost ledvin. Mladé listy jsou nejchutnější.

Sbírejte je během dubna až května. Použít je můžete na přípravu salátů a pomazánek. Tepelnou úpravou česnáček ještě více hořkne, proto ho doporučuji užívat syrový.

Kopřiva dvoudomá

Čerstvé mladé kopřivy z čistého prostředí na jaře nedocenitelný zdroj všeho potřebného.

Také kopřiva má svou velkou oblibu. Listy se užívají formou nálevu, kořeny formou odvaru.

Z kopřiv se připravují jarní polévky, nádivky, omáčky, pesta.

Nedoporučuje se dlouhodobější užívání nálevu ani odvaru z kořenů kopřiv, ale 14denní očistná kúra je na jaře prospěšná. Posílí vás při jarní únavě.

Sedmikráska

Na lovu sedmikrásek…

Něžnou sedmikrásku zná asi každý. Rádi jí používáme jako ozdobu na saláty, do nápojů a polévek.

Sedmikráska je hojivá nejen vnitřně – podporuje funkci ledvin, ale také zevně – z květů si připravte třeba pleťový olej: zavadlé kvítky zalijte kvalitním rostlinným olejem a nechte macerovat 2-3 týdny na světle, potom přeceďte a uchovejte v temnu. Olej ze sedmikrásky působí protizánětlivě a pleť i vyhlazuje.

Smrk ztepilý

Mladé výhonky smrků mají příjemnou citronovou chuť a dá se z nich vyrobit sirup nebo se přidávají do salátů.

Posilují ledviny a dýchací systém. Sirup vyrobíte jednoduše tak, že vrstvu výhonků prokládáte vrstvou medu. Potom necháte sirup zrát, až se na dně zavařovačky začne tvořit sirup. Ten potom přecedíte přes sítko.

Užívá se na podporu vykašlání, při virózách a bolestech v krku.

Na jaře se začínají probouzet bylinky, naše zelené poklady, ze kterých připravujeme bylinné nálevy, odvary, pesta, masky na pleť, polévky, saláty… Často jsou to právě plevelné rostliny, které nám mohou prospět více než pěstovaná zelenina. Rostou téměř na každém kroku, i na našich zahrádkách.

Naučme se přijímat jejich hojivou sílu. V online programu Vůně bylin vám ukážu, jak si z těchto rostlin připravíte i sirupy, tinktury, likéry, bylinné směsi, vína, octy a další bylinkové dobroty. Program je pro vás připraven tady.

Přeji vám krásný jarní čas.

Autorka článku a fotografií: Linda Mahelová.

Ruce od hlíny: Permasemínka a jarní klíčení

Vlastoručně nasbírané nebo vypěstované bylinky mají velký význam. Otiskne se do nich láska, péče a energie majitele. Všem doporučuji si čas od času zašpinit ruce od hlíny a vytvořit na zimu vlastní zásoby. Osobní bylinky a samozřejmě i jiné výpěstky totiž fungují tak nějak… LÍP! V rámci vzdělávacího programu “Bylinky našich babiček” vás provedu mými zahrádkářskými pokusy a nabídnu tipy na bylinkové tvoření i těm, kteří nemají vlastní kousek půdy. Truhlík může mít každý, co říkáte? 

Tento článek ja ZDARMA, jako upoutávka na program. Spouštíme ho v placené verzi během dubna 2018. Po celý bylinkový rok přinese každý měsíc 6 článků nabitých informacemi, radami a recepty z praxe, 2 webináře s autorkami, přístup do skupiny, kde se můžete ptát na věci k tématům. Prostě velká kupa voňavé parády! CHCETE HO? TAK ŠUP SEM!

Jarní energii doplňujte pojídáním klíčků

Nakličovací misky usnadní práci se semínky

Začátek jara je spojen podle Pěti elementů se Dřevem. Vše je v pohybu, vše je živé, vše je zelené. Ke Dřevu náleží orgán jater, jehož hlavním tématem je hněv. Pokud tedy v těchto dnech pociťujete lehkou podrážděnost, netrpělivost a vaše nálada lítá nahoru a dolů, jste v tom vlastně nevinně. Za jarní únavu zase mohou výkyvy hormonu melatonin v našem těle. Způsobuje je proměnlivé počasí, kdy se mění intenzita světla. Jeden den slunečno, druhý den pod mrakem, třetí den se hřejeme na lavičce v parku a čtvrtý den se choulíme před větrem do šály a čepice. Rozhodně tedy není dobré ze dne na den vysadit zimní dietu složenou z pečeného bůčku, husté čočkové polévky a zabíjačkových specialit a vyměnit ji za salátový detox s ovocnými šťávami. Pro tělo by to byl příliš velký šok. Klíčky jsou skvělým mezičlánkem, jak tělo pomalu přenastavit na jarní a letní režim.

Klíčky ředkviček, brokolice, červené ředkve a jetele

V dietetice podle Tradiční čínské medicíny má pojídání klíčků obrovskou tradici. Uvádí se, že Číňané je považovali za plnohodnotnou stravu už před více než 5 000 lety. Dodnes jsou výhonky v asijské kuchyni oblíbené. V písemných pramenech najdeme zmínky třeba z roku 1767, kdy mořeplavci používali klíčky jako prevenci před kurdějemi. V období Velikonoc se hodí si připomenout, že tradičním svátečním jídlem v 19. století bývala pučálka, což je pokrm připravený z naklíčeného hrachu (chystám se na něj, těšte se na recept!). Velmi populární byly ještě za 1. světové války jako zdroj vitamínů a minerálů, který byl cenově dostupný pro každého.

Čerstvé klíčky jsou tělu velmi prospěšné. Ve chvíli, kdy semena namočíme, začne rostlina vynakládat obrovskou sílu na svůj růst a semínko spouští spoustu blahodárných procesů. Klíčky pak obsahují kupu prospěšných enzymů, vitamínů, chlorofyl a také minerální látky. Důležité je vždy kupovat semínka, která jsou určena ke klíčení a ne k setí. Ta, co patří do hlíny, jsou totiž často chemicky ošetřena a nejsou tak vhodná k přímé konzumaci.

Máčení vaty je velká čvachtací zábava
Klíčení řeřichy je velmi rychlé

Nejjednodušší je začít řeřichou. Každý zkusil už na základní škole .) Potřebuje vatu, aby do ní mohla pustit kořínky. Vatu namočte, a posypejte ji řeřichovými semínky. Do dvou dnů uvidíte, že vypouští klíčky a do pěti dnů máte krásně zelený talíř. Řeřichu nemusíte předem namáčet, talíř umístěte na světlo, ale ne tak, aby na něj přímo svítilo slunce. Velmi jednoduché na klíčení jsou také fazolky mungo. Nasypejte je do prázdné zavařovačky tak, aby na dně byla asi 2 cm vrstva, zalijte vodou a na noc dejte do chladu a temna. Druhý den propláchněte a dejte na šiřší misku, kterou přikryjete potravinovou fólií. Vytvoříte tak výhonkům dobré klima. Proplachujte třikrát denně. A postupně ujídat můžete asi od čtvrtého dne. Výborné jsou také tepelně upravené, když je přihodíte do zeleninky s rýží nebo krátce podusíte na přepuštěném másle na pánvičce.

Stravu podle Pěti elementů konzultuji s úžasnou Romanou Doubravovou (zdravím!!!). Díky ní jsem přišla na chuť novým semínkům a objevila skvělé možnosti zpestření kuchyně. Ještě než sklidíte nebo nakoupíte na trhu rané ředkvičky, nechte doma naklíčit jejich semínka. Chuť i vůně jsou velmi podobné! Velmi prospěšná, šťavnatá a nasládlá je i vojtěška. Nakličovat můžete i obilniny, ze kterých si pak připravíte ranní kaši.

Klíčky přidávejte na chlebíčky i do polévek

Klíčky můžete nasypat do polévky nebo na brambory místo petrželky
Pikantní ředkvičkové klíčky dochutí příjemně třeba čočkovou pomazánku

Klíčky můžete ozdobit každý talíř. Přisypávejte je do polévek, salátů nebo na svačinovou pomazánku. Ta na fotce je z červené čočky a máte ji hotovou za 15 minut. Na přepuštěném másle osmahněte do sklovita cibulku, nasypejte dvě hrsti červené čočky a chvilku míchejte, pak zalijte vodou. Čočka by měla být ponořená, ale neměla by moc plavat. Vodu budete průběžně dolévat. Ideální je vodu nahradit zeleninovým vývarem. K bublající čočce přidejte jednu větší mrkev nastrouhanou na jemno. Okořeňte kurkumou, pískavicí, solí a přidat můžete i chilli. Vařte podobně jako rizoto až do chvíle, než čočka změkne a vše má konzistenci pomazánky. Pokud ji chcete mít úplně hladkou, tak ji po uvaření vymixujte tyčovým mixérem. Servírovat ji můžete vlažnou a nebo ji sníst místo kaše na slano. Na fotce jsem použila žitný kváskový chléb a klasický toasťák (zrovna byla doma kalamita s teplou vodou .) a nouzový stav v kuchyni). Moc dobře pomazánka chutná i s pšeničnými plackami.

Rukola u nás často přezimuje i na venkovním záhonku
Špenát z podzimního výsevu

Když vás svrbí v komoře motyčka…

Letos nás Zima napínala, takže první semínka šla u nás na zahradě do hlíny až na konci března. I přesto se ale máme čím kochat. Na konci léta jsem rozhodila do záhonků špenát a rukolu tak, aby stihly před podzimními mrazíky vyrašit. Špenát jsem na zimu zakryla smrkovými větvemi (podobně jako jahody nebo nové sazeničky náchylných bylinek) a rukolu nechala svému osudu. Obojí krásně přezimovalo a začíná se probírat k životu. Rukola roste pomaloučku celou zimu, takže když zrovna není zapadaná sněhem, můžete po troškách otrhávat. Teď už k ní můžete natrhat malé pampeliškové listy, sedmikrásky, pomalu i popenec a začít připravovat salátky nebo pomazánky z divokých lístků. Já je ráda míchám s jarním polníčkem a zálivku dělám úplně jednoduchou: 2 lžíce panenského slunečnicového oleje, 1 lžíce jablečného octa, špetka soli. Vše prometličkujte a pak do toho vhoďte oprané lístky.

Setí semínek v dětské úpravě

Do připravené půdy jdou jako první semínka ranného špenátu, ředkviček, hrášku nebo naťové cibulky. Ředkvičky nedávám do řádků, ale seju stylem halabala. Lépe tak využijete plochu záhonku, ředkvičky méně zarůstají plevelem a protrháváte je pak přímo do pusy. Do setí můžete zapojit i děti, když jim semínka smícháte s trochou písku a už roční dítě pak zvládne “posolit” hlínu. Semínka pak zapracujete do země hráběmi a pokropíte konví s kropítkem, abyste je nevyplavili.

Permasemínka – investice do budoucnosti

Mezi permasemínky najdete i staré nebo neznámé odrůdy

O permasemínkách jsem poprvé slyšela díky Marku Kvapilovi, kterého jsem potkala na bylinářském kurzu Vládi Vytáska. Marek se tehdy zajímal o bylinky, původní ovocené a zeleninové odrůdy a zabýval se potravinovou soběstačností. Pak jsem na Facebooku zahlédla jeho nabídku na semínka divokých rajčat, díky tomu už pár let semenařím a máme na zobačku úžasná rajčátka. Nejlíp se mi totiž ujala ta, co připomínají cherry odrůdy.

Semínka rajčat začněte předpěstovávat v únoru či březnu

O co jde? Permasemínka nebo-li semena neprůmyslových odrůd jsou určena pro všechny, kteří chtějí pěstovat bez chemie. Narozdíl od komerčních semínek z hypermarketů je můžete sami semenařit a používat v dalších letech. Například rajčata stačí nechat dozrát, vymačkat semínka, nechat vykvasit a pak speciálně propláchnout vodou a usušit. Vytváříte si tak vlastní semínkovou banku. A nejste závislí na tom, abyste každý rok dokola a dokola nakupovali sazenice a semínka od velkých firem. Pokud vás toto téma více zajímá, doporučuji článek o společnosti Monsanto.

Sklizeň divokých rajčátek

Ale zpět k českým semínkům! Marek se stal profesionálním osivářem a na jeho webu permaseminka.cz můžete nakupovat bylinky i neprůmyslové odrůdy zeleniny. Kromě rajčat jsem s úspěchem pěstovala ranný špenát, úžasný je měsíčkový mix nebo popínavá fialová fazole. Letos jsem arsenál znovu rozšířila. Můj subjektivní pocit je, že tato odolná a v České republice vyšlechtěná semínka potřebují mnohem méně piplání a péče, než ta unifikovaná. Vloni jsem například zkoušela rajčátka nechat volně i vést na tyčku a rozdíl nebyl příliš velký. Možná naopak. Ta nechaná volně vytvářela na zahradě okrasný porost, měla mnohem více plodů a nepodrůstala tolik plevelem. A to na naší městské zahradě opravdu nemáme žádnou superpůdu .). Nově nabízí permasemínka taky Kateřina Winterová, kterou znáte z televizního Herbáře na svém blogu Culina Botanica. S nákupem z tohoto webu ale zatím nemám zkušenost. Podělíte se?

Ať klíčky klíčí a zahrada vás baví!

Jdete do toho? Necháte se od nás provést celým rokem (nebo jeho částí)? Chcete všechny ty další rady a recepty ze života prostě mít i pro sebe? OBJEDNEJTE SI BYLINKY NAŠICH BABIČEK ZA ZÁVÁDĚCÍ CENU!

Nejste ještě rozhodnuti, ale program vás zaujal? Upište se nám tady do formuláře a nic už neuteče. Připojíte se třeba později…

Zaregistrujte se, ať máte vždy aktuální informace o programu

* povinná položka




Autorka článku a foto: Anna Krutová.

Použité zdroje a literatura:

Červená řepa, tak obyčejná a tak úžasná

Místo po drahých potravinových doplňcích z druhého konce světa, sáhněme po domácí zelenině za babku! Ráda bych vás ve své části programu „Bylinky našich babiček“ seznámila s tím, že k léčebným účelům se dají využít nejen klasické bylinky, ale i spousta běžně dostupných sezónních druhů zeleniny, ovoce, koření, luštěnin atd.

I jimi můžeme dodat tělu mnoho prospěšných látek, podpořit své zdraví a léčit různé neduhy. Ke každému článku se budu snažit přidat i nějaký osvědčený recept nebo radu, jak s nimi naložit. Základní motto: I domácími surovinami se dá podporovat zdraví.

V rámci upoutávek na program “Bylinky našich babiček” už si můžete přečíst článek o kopřivě, žahavé královně jarní vitality!

Začínáme povídáním o červené řepě

Červenou řepu všichni známe jako více či méně oblíbenou zeleninu. Je neuvěřitelně variabilní a v kuchyni se dá využít do pomazánek, salátů, polévek, příloh, dá se upravovat jako syrová, v páře, vařit, péct, grilovat, dusit, sušit, zapékat a nevím jak ještě.

Já bych se dnes chtěla věnovat té syrové. Červená řepa se dá totiž využít jako léčebný prostředek úplně v té nejjednodušší formě, a to sice jako čerstvá šťáva. Žádné tinktury a sušení jako u bylinek, stačí prohnat odšťavňovačem nebo nastrouhat a vymačkat šťávu. Osobně se přikláním k té první variantě.

léčebným účelům bychom měli používat zeleninu z ekologického pěstování nebo vlastní zahrádky, abychom se zvýšeným množstvím prospěšných látek nedodávali ve zvýšené míře tělu i ty ostatní, kterým se chceme vyhnout.

Receptů s červenou řepou je spousta, vždy dodá lákavé zabarvení

 

Pojďme si nejdříve říct, co všechno červená řepa obsahuje:

  • je zdrojem minerálních látek, nejvíce draslíku, dále pak zinku, železa, vápníku, hořčíku, selenu, jódu a dalších
  • obsaženy jsou vitamíny skupiny B, vitamín C, vitamín H, provitamín A
  • důležitý je také obsah antokyanů s protinádorovým účinkem
  • dále pak flavony, temně rudý betain, cholin a organické kyseliny

A k čemu je tedy šťáva z červené řepy dobrá?

  • užívá se při různých krevních chorobách, jako je například anémie
  • působí protinádorově a celkově posiluje obranyschopnost organismu
  • působí proti revmatu
  • je schopná na sebe vázat radioaktivní látky a těžké kovy a pomáhá je vylučovat z organismu
  • detoxikuje játra, snižuje hladinu cholesterolu a má protisklerotické účinky
  • podporuje látkovou výměnu a doporučuje se užívat při kožních chorobách
  • doporučuje se také při menstruačních a klimakterických potížích
  • má takzvaný virostatický efekt, to znamená, že zlepšuje stav při různých virových onemocněních, jako například chřipce nebo borelióze

Šťávu můžeme pít buďto jen z řepy, pokud to ale nesnesete, je příjemnější ji míchat se šťávou z jiné zeleniny, ale nekombinovat s ovocnou.

Naprosto typická barvička šťávy z červené řepy

Kůra pro pevné zdraví s červenou řepou

Tady jsou dva recepty na ozdravnou kůru podle pánů Janči a Zentricha:

  • Smícháme šťávu z červené řepy, mrkve a vody stejným dílem. Uvádí jako léčebnou dávku 1 litr denně, po dobu alespoň jednoho měsíce.
  • Na chudokrevnost a celkové posílení organismu potom doporučují sklenici čerstvé řepné šťávy 2x denně před obědem a před večeří, taktéž po dobu nejméně jednoho měsíce.

Červená řepa z pohledu tradiční čínské medicíny

“Červenou řepu je vhodné zařadit do jídelčíku také kvůli doplnění krve, jak uvádí tradiční čínská medicína. Vzhledem k tomu, že krev ztrácíme nejen při menstruaci, porodech, úrazech, ale také při každodenním koukání do monitorů, telefonů a televizí (což pro mě bylo překvapením, krev se tzv. vypaluje skrz oči), jsou nedostatkem krve postiženy nejen ženy a nemocní lidé, ale velkou měrou i muži. Z pohledu TČM můžeme zařadit i tepelně zpracovanou řepu.

Mám vypozorováno, že po konzumaci běžné porce řepy, je ještě 2 dny poté jazyk krásně červený, což zjednodušeně značí dobrý stav krve. Domnívám se tedy na základě pozorování, že řepu je ideální konzumovat během zimy a jara několikrát týdně. V létě spotřebu pravděpodobně pokryjete červeným ovocem. Nám s Káťou se kontrola jazyka po červené řepě stala takovým interním vtípkem 🙂 A nezapomeňte, stačí kousek a nemusí být na kyselo ;-)” Lusílija

S řepou začínáme zvolna a nelekáme se na toaletě

Pokud ale nejsme zvyklí pít zeleninové šťávy a chceme ji užívat jako prevenci, doporučuji začít opatrně s menším množstvím šťávy a postupně navyšovat. Na každého působí jinak, hlavně zpočátku. Šťáva sice nemá vážnější kontraindikace, ale nic se nemá přehánět, však to znáte.

Ještě si na závěr dovolím upozornit ty, kdo nemají s konzumací červené řepy žádnou zkušenost, že červené barvivo prochází i naším trávicím ústrojím, proto se na druhý den na příslušných místech nelekněte!

Tento článek je uveřejněn ZDARMA jako upoutávka na program “Bylinky našich babiček”. Spouštíme ho začátkem dubna. Zatím nabízíme možnost registrace.

Zaregistrujte se, ať máte vždy aktuální informace o programu

* povinná položka




Autorka článku: Iveta Klímová. Foto: Pixabay.

Zdroje:

  • JANČA, Jiří a Josef Antonín ZENTRICH. Herbář léčivých rostlin. Ilustroval Magdalena MARTÍNKOVÁ. Praha: Eminent, 1995. ISBN 80-85876-14-0.

5 pozitivních vlivů čaje puerh na váš organismus

Puerh pochází ze srdce přírody z čínské provincie Jün-nan, které se také říká “Provincie věčného jara” nebo “Bílý mrak”. Puerh se vyrábí z čajovníku čínského (Camellia sinensis). Podporuje dlouhověkost, zdraví a již více než přes 1700 let se používá k léčení a harmonizaci organismu.

Puerh (pchu-er) se vyrábí v různých sortách kvality a jeho nejvyšší kvalita se dodávala na císařský dvůr pod názvem “císařský čaj”. Používal se jako čestné platidlo a nejvyšší kvalita tohoto čaje se dostávala pouze na císařský stůl. Pojďte se se mnou podívat, čím si puerh získal srdce čajovníků i výživových poradců.

Léčivé působení čaje puerh

Čajový obřad s puerem

Mezi nejčastější použití patří:

1. na snížení nadváhy

Zmírňuje chuť na jídlo.

2. na snížení hodnoty tuku v krvi

Pijte tři šálky denně vysoce kvalitního puerhu a poznáte jeho vynikající účinky na snížení tuku v krvi.

3. jako detoxikační prostředek

Při pravidelném pití pomáhá odvádět toxiny z organismu.

4. proti infekčním chorobám

Zabraňuje růstu a množení bakterií, proto je to vynikající prostředek (i jako prevence proti úplavici nebo proti jiným infekčním nemocem).

5. jako komplexní čaj

Puerh nejvyšší kvality obsahuje velké množství minerálů, vitamín E, aminokyseliny a bílkoviny. Proto vynikajícně posiluje a harmonizuje organismus. Z pohledu tradiční čínské medicíny napomáhá vyrovnat energie

yang a yin v těle.

Archivní puerh v originálním obalu
Po rozbalení
Puerh Bílý měsíc
Specialitka: Puerh v mandarince!

Obsah minerálů v čaji puerh

Obsah minerálů a dopad na lidské zdraví je rozdílný podle čajové sorty puerhu.  Nejvyšší sorta puerhu je císařský čaj, který v starých dobách byl určen pouze pro císařský dvůr. Po císařském čaji je další vynikající kvalita čaje čaj 1. třídy.

Z níže uvedených čajů je cihlový čaj nejméně kvalitní, což si můžete porovnat v níže uvedeném přehledu obsahu minerálních látek a vitamínu E.

Podívejte se na obsah minerálních látek a vitamínu E ve dvou sortách puerhu a zároveň si můžete udělat obrázek o přímé provázanosti mezi kvalitou puerhu a jeho léčivých účincích.

(v miligramech na gram)

Císařský čaj Čaj puerh 1. třídy Cihlový čaj
Vitamín E 36,10 33,50 18,70
Vápník 838,80 834,10 702,20
Hořčík 111,13 107,48 56,80
Železo 24,00 18,50 6,90
Zinek 4,62 3,24 2,79
Mangan 119,61 101,62 42,00
Měď 3,00 2,20 0,28
Selen

(ng/100g)

151,10 144,89 86,06

Měsíční kúra s čajem puerh

Starý bojovník, takhle pěkně se jmenují tyhle malé čajové koláčky a k tomu klasická puerová konvička

Z vlastní zkušenosti vám doporučuji měsíční kúru puerhu. Přes zimní období pijte čaj puerh (vyšší kvality). V našich podmínkách se dá docela dobře sehnat čaj kvality superior nebo i vyšší třídy. Počítejte samozřejmě s tím, že kvalitní puerh je dražší.

Celý měsíc každý den ráno nebo přes den pijte až 3 šálky čaje puerhu. Sami poznáte jeho vynikající vlastnosti. Doporučuji nepít ho na noc, protože dodává silnou čajovou energii a mohli byste mít problémy s usínáním a se spaním celkově.

Jak správně připravit čaj puerh?

Co byste měli ještě o čaji puerh vědět…

  • čaj by se měl skladovat samostatně, aby nenasákl jiné pachy,
  • čaj je vícenálevový, nejvhodnější je začít zalévat vodou o teplotě 85 °C a postupně teplotu zvyšovat,
  • při přípravě čaje je stejně jako čaj důležitá kvalita vody,
  • lístky z použitého čaje můžete nechat usušit a jsou vynikající hnojivo k rostlinám.

Někdy nad šálkem čaje puerh.

Autorkou článku je: Štěpánka Zeithamlová. Foto: Pixabay.

Tip redakce: Štěpánka pořádá víkendový kurz ajurvédské indické masáže hlavy a aromaterapie v jednom, termín je 3. – 4. 3. 2018, více info najdete zde.

Zdroj:

  • Li Wu, Čaj, který spaluje tuky Pchu-er, EB nakladatelství, 2003, ISBN 80-903234-3-X, tabulka – str. 58

Imunita: Kimchi, fermentovaná korejská specialita

Možná tuhle pikantní korejskou specialitu znáte. Pokud ne, doporučuji seznámit se. V podstatě jde o kvašený zeleninový salát výrazně ochucený zázvorem, chilli a česnekem. Použité ingredience i způsob přípravy zaručují významné zdravotní benefity pro vaše tělo. Já osobně kimchi propadla. Příprava je vcelku jednoduchá, lehce náročná na čas, ale výsledný produkt vše vynahradí!

Kimchi se nevyplatí dělat v malém

Dnes už kimchi běžně hotové koupíte v prodejnách se zdravou výživou. Jen prodávané variace mohou mít několik háčků. Jednak cena není zrovna nízká, dále se často přidává rybí omáčka. Ta sice je součástí tradičního receptu, ale vegetariánům a veganům tuhle dobrotu znechutí. Je přitom docela dobře postradatelná.

Když jsem vlastní domácí kimchi zkoušela poprvé, moc se nepovedlo. Použila jsem málo dochucovadel, špatně jsem smíchala přísady atd. Ale od druhého pokusu už je perfektní. Klasické recepty jsou dost pikantní, pokud u vás doma pálivým věcem neholdujete, prostě udělejte mix jemnější. Chce to trochu cviku, ale co by člověk pro zdravou potravu neudělal…

Hotové kimchi se dá konzumovat jen tak, přidávat k jídlu na podporu zažívání, dá se s ním ochutit polévka a tak dále. Jistě vás napadnou i další možnosti. A ještě jedna věc, moc se nevyplatí dělat kimchi malé množství, hotové pak můžete i rozdávat mezi přátele nebo příbuzné. Bude se jim to líbit, uvidíte.

TIP redakce: Recept na zelíčko, českou kysanou klasiku, zpracovala z rodinného receptového archivu Anna Krutová.

Co budeme potřebovat: 

  • 2 hlávky čínského zelí
  • 4 velké mrkve
  • svazek jarní cibulky
  • bílá ředkev
  • velká cibule (já radši červenou)
  • zázvor
  • česnek
  • chilli flakes (speciální korejské nejlepší)
  • rýžová mouka
  • třtinový cukr
  • mořská sůl
  • větší nádobu na namočení zelí (já používám plastový lavórek)
  • kameninový hrnec na kvašení ideálně 3 až 5 litrový (pokud nemáte, lze improvizovat)
Smíchané ingredience všechny pohromadě v lavoru

Jak na to:

Na začátek je dobré vypracovat časový plán. Nakrájené zelí se totiž musí namočit na asi 2 hodiny, aby změklo. Než to všechno správně (důležité!) nakrájíte, to taky vcelku trvá. No a nakonec potřebujete cca 10 dnů nechat všechno fermentovat. V popisu udávám „dávku“ jako odměrku, záleží na množství kimchi, jaké vyrábíte. Buď menší nebo větší šálek.

1) Zelí se krájí nejdřív na výšku na poloviny, pak na čtvrtiny. Pokud vám ještě přijdou moc široké, udělejte osminy. Odkrojit spodní nejtvrdší části listů, já je vyhazuju. Nakrájené podélné čtvrtiny až osminy pak napříč nakrájíte na větší kusy. Některé recepty prostě zpracují celé čtvrtiny, ale mě to nevyhovuje.

2) Nakrájené kousky zelí naházíte do velké nádoby a prosolíte (hodně, klidně celým šálkem soli, pak ji vypláchnete, takže přesolení se netřeba bát). Každou přibližně půl hodinu zelí promícháte. Jen upozorňuju, že první dva body jsou vcelku fyzicky náročné, když zpracováváte dvě velké hlávky zelí…

3) Teď můžete začít se zálivkou, základ tvoří taková řidší rýžová kaše. Do hrnce na 3 dávky vody nasypte ½ dávky rýžové mouky, pomalu vařit (ne do varu) do zhoustnutí (cca 5 minut). Pak stáhnout teplotu a za stáleho míchání vsypat ¼ dávky cukru. Ještě pár minut míchat, až se cukr úplně rozpustí.

4) Přichází pikantní část. Máte-li doma pořádný mixér, přísady v něm rozmixujte. Pokud nemáte (jako já) nevadí. Použila jsem nizkorychlostní tradiční metody. Oloupaný česnek (cca velikosti jedné dávky) prolisovat, oloupaný zázvor (větší kus) na jemno nastrouhat, cibuli na jemno nasekat. V misce smíchat pikantní přísady s vychladlou sladkou kaší a přimíchat chilli. Opravdu je lepší použít originál korejskou pálivou papriku ve vločkách. Prodávají speciálky na orientální potraviny. Jen je na ní často napsáno Made in China, bohužel… Když je nejhůř, zkuste prostě to běžné chilli. Množství použitého chilli je docela alchymie, 1 dávka je optimální, aby to nepálilo moc. Jenže co je moc nebo málo, že? Chce to trénink. Kimchi prostě pálit má, otázka je jen jak moc to vyhovuje právě vám.

5) Teď nakrájet zbylou zeleninu. Tu už na menší kusy. Moje doporučení je držet se způsobů, jak se zelenina krájí na Východě. Možná nevěříte, ale na chuti je opravdu poznat, když krájíte rovně nebo šikmo. Mockrát jsem to testovala. A k tomu to ještě i líp vypadá :-). Ale dělejte si to vlastně, jak chcete. Takže nakrájet na malé kousky jarní cibulku, mrkev a ředkev (nudličky). Ohledně krájení doporučuju to video pod článkem…

6) Smíchat na jemno nakrájenou zeleninu a pálivou kaši, dobře promíchat.

7) Namočené zelí teď musíte pořádně vykoupat v čerstvé vodě. Jednak aby se vypláchly všechny nečistoty a taky sůl. Klidně dvakrát. Při větším množství je to docela „makačka“ Nakonec nechat pořádně okapat, aby v něm nezbyla žádná voda.

8) A jsme ve finále. Doporučuju nasadit gumové rukavice (já je nesnáším, ale je to docela dobrá pomůcka při máčení rukou v chilli). A zelí postupně dobře rukama promíchat s připravenou směsí zeleniny a omáčky.

9) No a teď to všechno pořádně napěchujte do hrnce na kvašení. Opravdu doslova natlačit. Nakonec ideálně ještě něčím zatížit. A nechat fermentovat v pokojové teplotě. Ty klasické kvasící keramické nádoby mají nahoře takový okraj pro nalití vody, je to šikovná věc, která chrání obsah. Hotovo je cca po týdnu, po 10 dnech ideální, já nechávám až 14 dnů. Pak je potřeba kimchi přendat do menších krabiček a skladovat v lednici. No schválně, jak dlouho vydrží. Do měsíce je většinou pryč.

Mňam vám! Kimchi = půl zdraví

A mimochodem, internet má svou kimchi královnu. Jmenuje se Maangchi a nejvíc videí, jak udělat kimchi na youtube, je právě od ní. Je trochu legrační, ale kimchi umí… No mrkněte sami! Bye bye…

A jen malá upoutávka na článek o zázvoru, bez něj kimchi neuděláte.

Buďte zdrávi s kimchi i bez! Mňam vám!

Kateřina

Autorka článku: Kateřina Polívková. Foto: autorka a Pixabay.com

Imunita: Kysané zelíčko podle Táni

Křupavé, akorát kyselé a moc zdravé! Takové je kysané zelíčko podle receptu Táničky – naší rodinné známé. Tak dlouho nám ho dávala ochutnat, až jsem ho začala dělat podle ní. Můžete ho křoupat pro doplnění vitamínů a podporu střevní mikroflóry jen tak. A nebo si z něj připravte chutný zimní salát, polévku nebo ho strčte pod maso a pomalu upečte.

TIP redakce: Co kromě kysané zeleniny v zimě jíst a čeho se vzdát? Doporučení ohledně potravin, bylinek i éterických olejů vhodných pro zimní období najdete v našem článku.

Co budeme potřebovat: 

  • 5 kg zelí
  • 80 g soli
  • 10 g kmínu
  • pepř – podle chuti
  • jablka – podle chuti
  • keramický hrnec zelák
Zelíčko je česká imunitní klasika plná vitamínů

Postup:

1. Keramický hrnec pořádně vypláchneme horkou vodou a omyjeme si také talíř a kámen, kterými pak zatížíme naložené zelí.

2. Hlávky nakrouháme. Doporučuji si kruhadlo položit na dvě židle a pod ně umístit čisté prostěradlo, na které může nakrouhané zelí padat. Váš úspěch je zaručen, pokud použijete opravdu čerstvě nakrouhané zelí. První rok jsem neměla kruhadlo a koupila již nakrouhané. To už ale bylo zapařené a celý zelák dobroty se brzy zkazil.

3. Zelí pěchujeme do keramického hrnce, postupně prosolujeme, prosypáváme kmínem, pepřem a můžeme přihodit i pár nakrájených jablek.

4. Pěchujeme tak dlouho, než zelí pustí šťávu a celý obsah je ponořen. Můžeme pěchovat pěstí a nebo doporučuji zapojit malé obyvatele domácnosti, kteří mohou zelí ušlapat čistými nožkami.

Při přípravě kysaného zelí je dětská práce povolena .)

5. Pokud by šťávy bylo málo nebo kdykoliv během kvašení zmizela, můžete směs zalít převařenou a vychladlou vodou se solí. Poměr je na 1 litr vody 15 g soli. Já dávám polévkovou lžíci.

6. Směs v zeláku zatížíme, zaklopíme víkem a necháme při pokojové teplotě kvasit asi tři týdny. Průběžně kontrolujeme, jestli je v nádobě dost vody a jestli je voda v rantlíku kolem víka. Jakmile je zelí hotové, přesuneme na chladné místo – do komory, sklepa nebo na schody na půdu.

Naservírovaná mňamka nad níž naše mikroflóra zaplesá

Dobrou chuť!

Autorka článku: Anna Krutová. Foto: autorka.