Voňavé koření nejen na pečení, ale i na pálení

Titulní obrázek je už tak trochu vánočně laděný, ale po chvilce váhání jsem ho vybrala. Vždyť hřejivé a rozradostňující vůně exotického koření nás teď v chladnějších měsících budou provázet často. Zdaleka nejen při pečení vánočního cukroví.

A víte co? Většina toho, co přidáváme do perníku, svařeného vína či masala čaje, se dá krásně a jednoduše vykuřovat. A kdy jindy, když ne teď? Jednak máme voňavé koření po ruce a taky se jeho vůně perfektně snoubí s nedostatkem tepla a světla venku i s našim vnitřním rozladěním z tohoto stavu.

Má to i pár úskalí. Někdy je prostě té energie a tepla z exotiky až moc. Nebo může být pro někoho až příliš intenzivní. Taky občas koření nedá svou vůni jen tak, musíme ji z něj trochu dolovat. Ale na to všechno se v článku podíváme a po přečtení to pro vás bude hračka!

Z kredence do kadidelnice, cítíte ji? Tu vůni dálek a tajemství?

Partnerem článku je firma Yasminka

Exotika hodně hřeje

Raději hned na začátek zmíním bezpečnostní upozornění. Jako v aromaterapii platí zvýšená opatrnost u éterických olejů typu skořice nebo hřebíček, stejně tak to je i u vykuřování.

Kůži si nepopálíme, ale může nás rozbolet třeba hlava. A například muškátový oříšek při nešetrném použití prý způsobuje halucinace. Navíc vůně exotických koření je opravdu velmi intenzivní, takže doporučuji vždy nejdříve vyzkoušet, jak vám bude sedět a až potom dávkovat. A jenom přibližně čtvrtinovou dávku oproti jiným vykuřovadlům.

A většina zde zmiňovaných vůní silně zahřívá. Proto se hodí lépe do chladnějšího počasí. Ale u lidí s vysokým tlakem, zvýšenou teplotou či trpících návaly horkosti vždy velmi opatrně! Intenzita a účinek sice není tak silný jako v případě éterických olejů, ale i tak je na místě zvýšená pozornost. Ani při vykuřování v blízkosti dětí (cca do 3 let) bych tato koření nedoporučila.

TIP redakce: Hřejivý článek o skořici v aromaterapii.

Skořice, kudy voní, tudy hřeje

Potravinářská kvalita? Model ideál

Výhodou vykuřovadel z této skupiny je, že je nemusíte shánět na speciálním e-shopech či v ezoterických obchodech. Buď už je doma v kredenci máte, nebo je jednoduše pořídíte u prodejců kvalitního koření. Osobně doporučuji volit bio kvalitu. Vonný dým sice nepojídáte, ale nosem se vám dostává jednak k receptorům v mozku, jednak přes plíce do krevního oběhu.

Nechcete-li grilovat, před použitím podrťte

Aromatické koření je produktem vzdálených zemí. To, že svou vůní a chuť dokáže udržet delší dobu a navzdory náročnému transportu, je jeho velkou výhodou. A umožňuje to už několik tisíc let výnosné obchodování na velké vzdálenosti. Ale…

Své aroma si drží někdy až sveřepě. Takže pro náš účel voňavého vykuřování ideálně těsně před použitím tvrdé kousky podrťte v hmoždíři. Mnohem lépe se rozvine krásná exotická vůně. A nestane se vám to, co několikrát mě, že velké kusy doslova ogrilujete a výsledkem je spíš odér připálených sušenek.

TIP redakce: Už teď se vám sbíhají sliny na jazyku? Zkuste tenhle článek, o láskyplných dobrotách.

Můj favorit na hvězdu hitparády fešného koření

Badyán

Někdy nazývaný hvězdicový anýz, s anýzem má hodně podobnou vůni. Já ale dávám přednost právě hnědým hvězdičkám pravého badyánu. Je to snad nejnádhernější koření vůbec, velmi fotogenické. A i jeho vůně je pro mě proti anýzu taková plnější, kulatější a sladší.

Kouř badyánu voní kořeněně, po anýzu. Dobře se skloubí s jemnými vůněmi například květů jasmínu či pomeranče. Napomáhá zvýšení psychických schopností, já jeho účinek přezdívám “inspirativním nakopnutím”.

Původem z jižní Asie, dnes rozšířen po Asii celé, zajímavostí je, že jeho fosilní ostatky byly nalezeny na území Německa. V Asii je tradiční a hojně užívanou přísadou do vonných tyčinek a vykuřovacích prášků. V Číně je součástí směsi “5 koření”, mixu k přípravě masa, ale i vykuřovadla.

Recept na Prášek 5 koření (Huber, Schmidt)

  • 2 díly badyánu
  • 2 díly sečuánského pepře
  • 1 díl čínské skořice
  • 2 díly fenyklových semen
  • 1 díl hřebíčku
Věrný kámoš při bolestech zubů a zároveň nepřítel všech komárů

Hřebíček

V Asii ho znají jako “květinu bohů”. Používali ho už staří Egypťané. Do Evropy byl údajně přivezen Marcem Polem, který jím byl fascinován. Při nákazách vzteklinou se s ním vykuřovalo a známé byly i jeho účinky proti komárům.

Vůně při pálení je velmi intenzivní, typicky hřebíčková podobná vůni éterického oleje. Drcený hřebíčkový prášek je velmi častou přísadou indických, japonských i tibetských vonných tyčinek. Tématy vůně hřebíčku jsou ochrana, láska a očištění.

Pochází z jižních Filipín a dnes roste po celém území podél Indického oceánu.

Recept na japonskou vykuřovací směs (Huber, Schmidt)

  • 2 díly sandaraku
  • 1 díl kadidla
  • 1 díl benzoe siamské
  • 1 díl drceného badyánu
  • 1 díl květů čínské skořice
  • 2 díly santalu bílého
  • 2 díly kafru
  • 1/2 dílu drceného hřebíčku

TIP redakce: Chcete zkusit vlastní vykuřovací směs afrodiziakálních účinků?

Tak co? Už jste se podívali na vaše domácí zásoby koření?

Koriandr

V Pohádkách tisíce a jedné noci byl koriandr vykuřován při obřadech lásky a pálil se ve směsích i ve starém Egyptě. Coby afrodiziakum se těšil popularitě také v německém lidovém léčitelství. V evropském středověku při nákazách námelem (oheň sv. Antonína) byl jeho dým lékem na halucinace, které intoxikaci provázely. Zajímavé je, že sám koriandr ve větších dávkách údajně halucinace způsobuje.

Při pálení není jeho vůně na první čichnutí příjemná, ale nechává hezký kořeněný otisk ve vzduchu po použití. Čistí vzduch a podporuje proudění energie.

Skořice

Voňavá skořice (spíše ta čínská než cejlonská) byla jedním z úplně nejznámějších a nejčastěji zmiňovaných koření i vykuřovadel starověku. Její původ byl opředen nádhernými bájemi s draky a okřídlenými ptáky. Je zmíněna v bibli, psal o ní Plínius, léčivé účinky zmiňoval Dioskurides.

V ajurvédě je známý prášek s drcené skořice, kardamomu a vavřínových listů hodící se též i k vykuřování.

Skořice čínská (Cassia, Kasie)

V Evropě ji můžeme vystopovat víc než 4000 let zpátky. Já ji k vykuřování doporučuji víc nežli dražší cejlonskou. Čínská má jemnější vůni a není tak intenzivně horká. Jako vykuřovadlo seženete i skořicové květy, vypadají jako hřebíčky a voní lehce jinak než kůra.

Vůně skořice zahřívá, přináší pocity štěstí a spokojenosti. Skvělá při stavech nervového vypětí, úzkosti, citovém chladu. Ale nepřehánět to s ní!

Recept na směs Obchod – k přilákání zákazníků (Cunnigham)

V arabském světě nepostradatelná přísada do kávy

Kardamom

Vzdálený příbuzný zázvoru. Má jemně kafrovitou vůni. Já ho mám moc ráda jako vůni probuzení, je čerstvá a přitom sladce kořeněná.

Skvělý je proti nadýmání, křečím a na žaludek. Dodává energii, chuť k jídlu i k životu.

Zázvor

Sušený zázvor můžete použít k vykuřování obzvláště v zimě. Je uznávaným afrodiziakem, jeho horkost totiž podněcuje milostný oheň.

Jeho vůně je ostrá, kořeněná. Já bych doporučila smíchat s něčím sladším, jemnějším, například s jeho příbuzným – galgánem.

Vůně krásná, cena vysoká

Koření s cenou zlata

Na úplný konec něco pro fajnšmekry. K vykuřování se krásně hodí i vanilka a šafrán. Nicméně při jejich dnešních cenách si je asi nedopřejete jen tak. Jsou to vůně velmi vytříbené a speciální. A nejen pro svou cenu se hodí k opravdu výjimečným příležitostem. O tom třeba zase někdy příště… V jiné voňavé pohádce o kouzelných kořeních…

A ještě poslední TIP redakce: Na krásný článek o duchovním rozměru vánočních perníčků…

Autorka článku: Kateřina Polívková. Foto: Pixabay.com.

Vznik tohoto článku podpořila firma Yasminka, děkujeme.

Firma YASMINA CZECH s.r.o. a internetový obchod www.yasminka.cz byl vytvořen s cílem nabídnout zákazníkům kvalitní masážní, esenciální oleje, přírodní mýdla, tělové peelingy, pleťové krémy a přípravky s bylinkami, které nejsou běžně k dostání v České republice. Laboratoř, kde jsou všechny tyto výrobky tvořeny, patří mezi nejlepší výrobce přírodní kosmetiky v celé severní Africe. Naše firma je přímým dovozcem té nejlepší přírodní kosmetiky nejen ze severní Afriky, ale i z dálného východu, zemí Středozemí aj. Máme exkluzivní zastoupení pro ČR a SR. Kosmetika Yasminka je vyrobena ze 100 % přírodních surovin a je vyrobena na základě tisíciletých tradičních receptur.

Zdroje:

  • RÄTSCH, Christian. Vykuřovadla – Dech draka. Praha: Kořeny, 2016. ISBN 978-80-905766-8-1.
  • CUNNINGHAM, Scott. Kompletní kniha kadidel, olejů a bylinných odvarů. Olomouc: Fontána, 2003. ISBN 80-7336-060-8.
  • HUBER, Franz X. J a Anja SCHMIDT. Praktická kniha vonných dýmů: [vonné tyčinky a vykuřovadla v praxi ; lexikon vonných látek]. Olomouc: Fontána, 2005. ISBN 80-7336-102-7.

Jalovec, vykuřovadlo skvělé pro podzimní zdraví i k oslavě Dušiček

Tentokrát bude řeč o posvátném jalovci. Tradičním vykuřovadle s mnoha blahodárnými účinky! S nástupem chladnějšího počasí jde ruku v ruce nástup různých epidemií. Nejsou to mor a cholera jako v evropském středověku, ale potrápit nás dovedou pěkně. A jalovec s nimi umí zatočit!

Tak jsme pro další pokračování Bylinek našich babiček vybrali právě osvědčený a voňavý jalovec. Je to mnohostranný pomocník k dezinfekci prostoru, očistě těla a oceníme ho i jako vůni vhodnou ke svátku Dušiček, protože má spojitost se světem mrtvých. Dozvíte se, co všechno se z jalovce dá vykuřovat a jak to na nás působí.

Dojde i na trochu aromaterapie a využití tinktury a éterického oleje z jalovce. Přidávám i pár receptur. A příště krásně navážeme, a to velmi oblíbeným tématem očisty domova vykuřováním. Zajímalo by vás, jak zahnat vykuřováním kašel?

Větvička jalovce z Alp a bytosti v jalovci sídlící…

Jalovec na ústupu

Jalovcové keře byly uctívány a chráněny tisíce let. A to všude tam, kde se vyskytovaly. Platí to o Evropě Římanů, Keltů i starých Slovanů, Severní Americe a zdejších indiánských kmenech či vysokohorských himalájských jalovcových hájích, v nichž podle místních sídlili bohové.

Jalovce jsou dlouhověké a stálezelené, dožívají se i 2000 let. Je logické, že byly považovány za symboly nesmrtelnosti a moudrosti. Kdo jalovec zranil či porazil, tomu hrozila msta přírodních duchů, mohl být stižen neštěstím i smrtí, stejně jako jeho rodina. Takové legendy existují v Tibetu i v Británii. Zajímavé, že?

Byť posvátný a uctívaný, přesto byl v minulosti dostupný. Dnes se nám to mírně komplikuje. Jalovec obecný je v českých zemích na ústupu. Ve volné přírodě ho určitě netrhejte! Budete mít velké štěstí, pokud ho vůbec potkáte. Jestli vám roste na zahradě, máte poklad! Za sebe doporučuji přesně určit, o jaký druh se jedná. Existují i jedovaté druhy – jalovec chvojka neboli chvojka klášterská (Juniperus sabina) patří k nim!

Když jsem hledala v nabídce zahradnictví, zjistila jsem, že i tam není prosté ten „obyčejný“ obecný jalovec pořídit. Většina prodávaných jalovců jsou různé kultivary, častý je jalovec virginský. To je zrovna ten, který rostl a dodnes roste u Indiánů. A vykuřovat se dá také.

Jalovec chvojka z pražské botanické zahrady zvaný též “smrdutý jalovec”

Jalovec, mrtvých spojenec

Vůně jalovcového kouře se linula při obřadech loučení s mrtvými, pomáhala duším na cestě do jiných světů i pozůstalým se se ztrátou vyrovnat. Ve středověku se pálil u hrobek k odehnání zlých sil. Kuličky jalovce byly nalezeny v dlaních egyptských mumií a dýmem se při mumifikování čistil mrtvolný vzduch.

Středověké epidemie moru a cholery byly jalovcem zaháněny, postižené domy se jím vykuřovaly, živý a dosud zdravý ho používali jako prevenci. Směsí jalovce, rozmarýnu a šalvěje se vykuřovalo v nemocnicích ještě začátkem 20. století, také ve školních třídách hlavně v zimních měsících, kdy se moc nevětralo.

TIP redakce: Inspiraci k dušičkovým vůním už máme v jednom loňském článku.

Zbytek článku je pouze pro členy vzdělávacího programu Bylinky našich babiček. Přidejte se k nám!
Členem se můžete stát vyplněním objednávky v horním menu
Pokud jste členem, můžete se přihlásit:
Přihlásit se

Přivítání podzimu s vykuřovadly

Podzim právě nastoupil v celé své kráse. Já osobně ho mám moc ráda, jeho barvy i vůně. Ale článek o začátku podzimu se mi nepsal snadno. Asi právě proto, že tato doba otvírá hluboká témata a přichází s ní temná část roku. Tentokrát to bude nejen o tradičních vykuřovadlech podzimní rovnodennosti, ale také o svátcích, na které se trochu zapomnělo. To se vrátíme až na začátek srpna, do horkých letních dnů, kdy ovšem blížící se podzim byl už trochu ve vzduchu.

Těšte se na několik receptů vykuřovacích směsí, křesťanskou modlitbu svěcení bylin a sváteční zamyšlení nad modrým květem čekanky. To na mne při lovu fotografií do článku dýchla moudrost a poselství našich předků. A já se zase něco naučila od Matky Přírody!

A příště se k hlubším tématům dostanu ještě hlouběji, článek bude o Dušičkách. Už teď tuším, že hlavní roli bude hrát jalovec, posvátný a přitom dostupný průvodce mnoha šamanů a moudrých po celém světě již tisíce let. Jste zvědaví i na jiné články programu Bylinky našich babiček? Pěkně přehledně je máme TADY.

Symboly začátku podzimu – chrpy a obilí

Obilí zlátne, dny se krátí

Teorie k svátku podzimní rovnodennosti jen pomálu. Internet je jí trochu zahlcen. Já bych ráda přinesla něco, co jen tak nenajdete. Tento svátek bývá také nazýván Dožínky, oficiálně končí léto a začíná podzim. Den i noc trvá 12 hodin. Je to jeden ze 4 slunečních svátků roku.

Tématem je oslava i vzdání díků za úrodu. Zároveň se plodnost proměňuje v moudrost. Příroda se začíná stahovat do sebe a chystat se na období klidu a ztišení. Můžeme také narazit na tradici obětování Zeleného muže. Ke svátečním obětem se ještě později vrátím.

Eva Francová ve své krásné knize Rok ve Svatojánu shrnuje symboly svátku: obilí, slunečnice, jasan. Jako svátek Mabon nebo Herfest, svátek rovnováhy mezi světlem a tmou, slavili tento den Keltové.

Dnešní symboly konce žní

Začátek a konec žní

A tady se dostáváme v čase trochu zpátky. Tradičně se totiž slavil jeden lehce pozapomenutý svátek na začátku srpna. V keltských pramenech ho najdete jako Lugnasad (nebo Lammas). V mé oblíbené knize Magické rostliny je do češtiny jeho název přeložen jako Dožínky. Ale přece je nesmysl slavit začátkem srpna dožínky, to mne napadlo, když jsem se o kolo roku začala více zajímat.

Ano, tohle totiž byl svátek začátku sklizně, svátek obětování za její zdar. Konec, ty opravdové do-žínky (dokončení žní), se slaví přece až na konci září.
Nicméně stejně mi bylo divné, že by se tento “pohanský” svátek vytratil v naší křesťanské historii.

Křesťanské Svěcení bylin

A ejhle, objevila jsem Svěcení bylin, rituál prováděný v rámci významného mariánského svátku Slavnosti Nanebevzetí Panny Marie 15. srpna. Byliny, jež svými léčivými účinky prospívají lidem, se v ten den nosily do kostela a byly kropeny svěcenou vodou a požehnány.

A vysvětlení, proč se byliny v kostele světí? Údajně byl vzduch v prázdném hrobě Panny Marie naplněn vůní bylin a květin.

Svěcení bylin

Modlitba pochází z 10. století. Její složitější verzi jsem našla jako Žehnání bylin a květin v Modlitbách z benedikcionálu.

Všemohoucí Bože, stvořiteli člověka,
všeho zdraví a léčení,
lékaři těla i duše,
v nevyzpytatelné moudrosti
jsi stvořil hojnost rostlin
jako uzdravující medicínu pro nemocné
Prosím tě: naplň tyto byliny,
které jsi stvořil,
svým prospěšným požehnáním,
a pro každého nemocného, jenž je potřebuje,
nechť jsou lékem těla i silou duše,
z níž ti vyslovuje svůj dík
a ze všech sil chválí
našeho Pána Ježíše Krista

Zpátky k Dožínkám

A bylinkám pro sváteční podzimní vykuřování. Nemám se všemi vlastní zkušenost. Ty, které mě osobně oslovily a přitáhly, se vám pokusím přiblížit víc. Avšak nechci vynechat ty ostatní. Protože to budou třeba ty pravé pro někoho z vás.

A ještě připomenu pár svátečních rituálů. Zvykem bylo zakopat hezké jablíčko na zahradě či odnést do lesa jako oběť přírodním bytostem, také se zalévaly kořeny moštem nebo pivem jako poděkování za úrodu. Tohle můžeme i my dnes!

Zbytek článku je pouze pro členy vzdělávacího programu Bylinky našich babiček. Přidejte se k nám!
Členem se můžete stát vyplněním objednávky v horním menu
Pokud jste členem, můžete se přihlásit:
Přihlásit se

Z kuchyně do kadidelnice – jedlé bylinky k vykuřování

V praxi aromaterapeutky i při práci s bylinkami k vykuřování často narážím na fakt, že ty “nejobyčejnější” známé z každodenního používání v kuchyni, disponují až extrémní sílou v podobě éterického oleje či zapálené jako vykuřovadlo. Osobní zkušenost mi potvrdila, že některé byliny nám prostě nedovolí s nimi pracovat, je pro ně třeba “dozrát”. Přesně, jak o tom píše Wolf-Dieter Storl. U mne to byly právě tyto kuchyňské.

Trochu jsem se zamyslela nad tím, proč tomu tak asi je, kde se právě v zelených přísadách do salátů a polévek bere jejich moc. Řeč bude o šalvěji, mátě, meduňce, tymiánu a dalších, celkem 14 bylinkách a kořeních, co zcela jistě znáte, ovšem tentokrát se vám představí v trochu jiných souvislostech… Zkusit můžete i několik jednoduchých vykuřovacích směsí z nich.

A v příštím mém článku oslavíme vykuřovadly dožínky a přivítáme podzim! Jste zvědaví i na jiné články programu Bylinky našich babiček? Pěkně přehledně je máme TADY.

Zrovna rozmarýnem se vykuřovalo třeba při morových epidemiích

Proč se nám zrovna tyhle druhy zabydlely v kuchyních?

Pomalu vrcholí sezóna zelených bylinek a už nastupuje i čas sklízení semínek. Vybrala jsem tentokrát vykuřovadla z rostlinek běžně známých, zde pěstovaných a používaných tradičně při vaření. Mnoho z nich je původně středomořských, nicméně posledních pár stovek let zdomácněly i na našich záhoncích.

Moje poznámky nejsou zrovna vědecké, jde mi spíše o to, pocítit věci v souvislostech i těch lehce skrytých. Tak kdyby to na vás bylo “moc”, přeskočte… 🙂

Z jihu na sever

Právě teplomilnější bylinky dovezené sem z jihu opečovávali ve středověku mniši v klášterních zahradách, kde bylo prostředí více chráněné před vnějšími vlivy. Později se z klášterních zdí rozšířily i mezi běžný lid.

To, že pocházejí z jihu, je podle mne jedním z možných důvodů jejich síly. A silného působení na nás, chladnější severní povahy. Dalším je vyšší obsah aromatických silic, díky němu jsou populární jako dochucovadla, výrazněji totiž voní i chutnají.

A důležité mi přijde právě i to, že s námi tyto byliny dlouhodobě spolupracují právě jako součást naší stravy, naší výživy. Už mockrát jste určitě narazili na to, že léčit (a živit) se máme v první řadě tím, co roste v našem pásmu. Tím, s čím rostli naši předkové.

Znáte z vaší kredence…

Úskalí vykuřování kuchyňských bylinek

Pokud si ale představujete, že při vykuřování bazalky či máty se vám po domě rozvoní jejich typické výrazné, osvěžující a příjemné aroma, tak pozor, ani náhodou… Vůně dýmu z většiny zde zmiňovaných bylinek je mnohem méně intenzivní, někdy i odlišná a občas až nepříjemná. Zvláště jsou-li páleny přímo na uhlíku.

Budete-li právě s nimi experimentovat, doporučuji použít nejdříve jemnou vykuřovací pícku, na té přeci jen vůni ucítíte. A zkoušet po troškách, postupně se seznamovat. Ať se vyvarujete nemilých zážitků! Znovu opakuji, zde jde spíše o energii a poselství těchto silných bylin. Chuť a vůni využijete více při experimentech kulinářských…

Vůni máty si vychutnáte z difuzéru

A pokud po vůní máty v prostoru toužíte, pak použijte éterický olej a difuzér. Zase ovšem připomínám zvýšenou opatrnost a důkladné prostudování účinků a případných kontradindikací. Éterické oleje z kuchyňských bylinek nepatří k těm nejbezpečnějším! O tom máme jiné články… Třeba tento o kontraindikacích v aromaterapii.

Text je součástí vzdělávacího programu Bylinky našich babiček. Přidejte se k nám!

Zbytek článku je pouze pro členy vzdělávacího programu Bylinky našich babiček. Přidejte se k nám!
Členem se můžete stát vyplněním objednávky v horním menu
Pokud jste členem, můžete se přihlásit:
Přihlásit se

Překvapte hmyz vykuřováním! Čichne si a odletí

Možná to překvapuje i vás, že vykuřování je jednou z tradičních a tisíciletími prověřených metod k odehnání obtížného hmyzu. Například cedrové dřevo se takto používá od dob starověku. Ale i některé místní byliny krásně zafungují při posezení u táboráku, na verandě chatičky nebo v místnosti, kde chcete spát bez mušího či komářího nočního „zpěvu“.

Já vám v článku poradím způsoby, jak dotyčné bylinky funkčně použít a které konkrétně zvolit. Dojde i na ten pověstný cedr, i když nepatří k úplně středoevropským druhům. A víte třeba, že svazeček pelyňku se vešel koňům na uzdu, aby odrazil nepříjemné mouchy?

Jako prémii přidám pár tipů, které se opravdu nikde nedočtete. Vychytávky vypozorované dlouhou praxí i vyzkoumané metodou pokus-omyl. Například jakou bylinu nesnáší pavouci…

Stanování s vůní tyčinek

Na začátek jedna historka z praxe. Svého času jsem jezdila s kamarádkou pod stan. Obě propadlé vykuřování. A tak v našich bagážích nechybělo i vykuřovací náčiní včetně kvalitních vonných tyčinek. K našim večerním rituálům patřilo i OPATRNÉ vykouření uvnitř stanu, než jsme šly spát. Spolehlivě jsme do rána vydržely bez komárů.

Na procházky do lesa jsme braly i vonnou tyčinku. Když útoky hmyzu sílily, prostě jsme ji zapálily a kráčely s ní v ruce, funguje to. Samozřejmě s veškerou možnou pozorností k otevřenému ohni!

Krásné co? Bez komárů ještě krásnější…

Okna, vstupní hmyzí portál

Možná jste už narazili na rady dát do okna květináč s aromatickou bylinou, třeba levandulí, její vůně odradí nezvané návštěvníky. Ano, ale…

Moje zkušenost je, že na každého hmyzáčka platí něco jiného. Takže pro tuto variantu bych doporučila bylinky v květináči namíchat. Já letos aktuálně testovala mix šalvěje, tymiánu, máty a rozmarýnu. A až na pár much v posledních dnech, paráda!

Dalším tipem je do oken zavěsit svazečky čerstvých bylinek. Variací bez bylin může být dlouhý pruh tenké látky a na něj nakapat trochu éterického oleje levandule nebo tea tree. Ale rychle to vyprchává. Bylinky udrží účinnost několik dnů. Pokud jste v přírodě, prostě si zas natrháte nové.

Proč zrovna muškáty, moc pěkně nevoní takhle dekorace

Co by mohlo fungovat:

  • Tymián
  • Rozmarýn
  • Šalvěj
  • Pelyněk černobýl
  • Levandule
  • Řebříček
  • Kopretina

Proč asi je tak oblíbený muškát neboli pelargónie jako ozdoba oken? Éterický olej geránium získávaný z pelargonie vonné je vcelku spolehlivou repelentní vůní… Myslím, že to souvisí, i když jde o jiný druh než ten okenní.


Text je součástí vzdělávacího programu Bylinky našich babiček. Přidejte se k nám!

Zbytek článku je pouze pro členy vzdělávacího programu Bylinky našich babiček. Přidejte se k nám!
Členem se můžete stát vyplněním objednávky v horním menu
Pokud jste členem, můžete se přihlásit:
Přihlásit se

Recenze knihy: Dech draka, vykuřovadla podle etnologa Rätsche

Celý název téhle objemné knihy je Vykuřovadla Dech draka – 72 rostlinných portrétů: etnobotanika, praktické a rituální využití. Počítejte s tím, že vám v knihovně bude zaujímat čestné místo. Je krásná až majestátná. Vřele ji doporučuji všem, kdo už po cestě vykuřovaní kráčí. A také zájemcům o hlubší pohled na svět rostlin, jejich energie a historii jejich rituálního používání.

Chcete-li se s vykuřováním teprve seznámit, zajímá vás praktická stránka, zkrátka jste-li v tomto oboru začátečník, pak s touhle „bichlí“ ještě počkejte. Na vaše otázky nejspíš neodpoví. Nebo do ní někde nahlédněte, půjčte si ji apod. Sami uvidíte. V recenzi zkusím shrnout pro a proti, včetně toho, proč já osobně ji otvírám skoro každý den od první chvíle, kdy ke mně dorazila. A bylo to brzy po jejím vydání!

Knihu vydalo vydavatelství Kořeny a pořídit si ji můžete TADY!

Dech draka, mozek nebes, potrava bohů

Takhle pojmenovávají vykuřovadla různé kultury historie. Asi cítíte tu důležitost i posvátnost. Tak taky Christian o vykuřovadlech píše. S úctou, respektem, ale i vědeckým zaujetím, přece jen jeho povoláním je etnobotanika. Často pobýval mezi různými etniky a zkoumal jejich přístup k rostlinám. Hlavně tedy těm psychoativnějším…

V knize taky o vybraných podrobně píše. Většinou jsou z logických důvodů v ilegalitě. A taky je neseženete v obchodech s vykuřovadly. Ale proč si o nich něco nepřečíst, když jsou součástí vykuřovadlové historie lidstva, nezanedbatelnou součástí.

Sama jsem ho poznala jako autora knih o konopí a hodně mě svého času svým přístupem ovlivnil ve vnímání sil, jakými byliny disponují. Je také propojen s Wolfem-Dietrem Storlem, navzájem se ve svých knihách často citují. To o jeho přístupu mnohé napoví.

Krásně a podrobně zpracované stránky rostlinných portrétů

Vědec a hippie v jednom

Přijde mi, že texty v knize balancují na hraně mezi vědeckým stylem a lehce „ulítlým“ popisem hippíka v lehce pozměněním stavu vědomí. A tu je více na jedné, tu na druhé straně. Což by vyznavačům pouze jedné či druhé strany mohlo působit mírnou nervozitu. Obsahu to určitě neškodí. Autor vlastním praktickým používáním vykuřovadel dochází k zajímavým závěrům.

Najednou jsem viděl, jak vznikla mytologická spojitost mezi vykuřovadly a bohy či bohyněmi. Zatímco lidé seděli kolem ohně a vyprávěli si příběhy o božstvech a mytologické příběhy, vdechovali určité pachy. V jejich vzpomínkách se pak spojily tyto pachy buď s postavami bohů, nebo s příběhy o nich. Z toho se pak časem vyvinula tradice.“

Všechny informace jsou mimořádně přínosné, některé se nemáte možnost absolutně nikde jinde dozvědět. Kniha je výsledkem mnoha desítek let práce! V češtině vyšla poprvé v roce 1997 lektorována Václavem Větvičkou, známým botanikem. Ovšem tenkrát tady myslím nebylo mnoho lidí, kterým by něco řekla. Dnes je toto původní vydání nesehnatelné.

Čas pro předložení informací tohoto druhu je teď mnohem zralejší! Před druhým vydáním Dechu draka v roce 2015 jsme s dalšími přívrženci vykuřování probírali, jak moc se už těšíme a toužebně jsme vyhlíželi konečné datum vypuštění do světa! Opravdu…

Pamatuji si tu radost, když konečně přišla a já ji jako poklad vybalovala. I jak jsem ji rychle celou projela a postupně si ji jako lahůdku dávkovala, aby mi déle to “poprvé” vydrželo.

TIP redakce: Začínáte? Vykuřovadla vás právě oslovila a chcete něco pro začátečníky? Zkuste moje Desatero.

V lexikonu je i detailní fotografie vykuřovadel

Co v knize najdete

Je rozdělena do dvou částí.

První shrnuje historii a různé přístupy k vykuřování. Do detailů zde zjistíte mnohé o vztahu k vykuřování ve třech kulturních centrech jejich spotřeby:

  • Antickém světě včetně starého Orientu
  • Indickém subkontinentu včetně Himaláje
  • Mezoamerice

Zajímavosti zmíní autor o jemném a specifickém přístupu v Číně a Japonsku i naší středověké až novověké Evropě.

Druhá obsáhlá část je právě oněch 72 rostlinných portrétů nebo také Lexikon kouřových látek. A sem já často chodím pro rady.

Dočtete se snad úplně o všem ohledně dané rostliny

Jedna z poznámek na úvod aneb jak se vyznat ve zmatku

V ezoterické nebo magicky zaměřené literatuře o kouřových látkách vládne nepředstavitelný chaos. Většině autorů vůbec nejsou známé odpovídající původní rostliny. V těchto publikacích je nesčetně chyb, a proto jsou v podstatě nepoužitelné. Protože v ezoterické literatuře se často objevují zcela zastaralá jména farmaceutických produktů a rostlin, uvedl jsem všechna důležitá synonyma a starověká označení.“

A pro úplnou úplnost ještě text doplňoval Michael Rymer, největší český prodejce vykuřovadel. Takže najdete i názvy, pod kterými daná vykuřovadla můžete sehnat k zakoupení v ČR. Skvělá práce!

Tím totiž kniha umožňuje udělat si pořádek v tom zmatku, co panuje. U našich místních známých bylinek to ještě jde, ale to obrovské množství pryskyřic, dřev a bylin dovážených z celého světa…

TIP redakce: Speciálně o českým vykuřovadlech a s nimi spojených rituálech píšu v našem vzdělávacím programu Bylinky našich babiček. Ochutnávku již dostupných článků programu omrkněte TADY.

Ani santal není vždy ten pravý Santal bílý

Cedr není vždycky cedr

Výborným příkladem je cedr a cedar. Pod tímto jménem se objevují také produkty zcela necedrového původu. I v aromaterapii narazíte na cedr s latinským názvem Juniperus virginiana, že vám to zaznívá po jalovci? Ano. Je to jalovec virginský. Cedr sibiřský je ve skutečnosti borovice limba, na trhu je jak éterický olej, tak olej rostlinný ze semínek (naprosto úžasný!). Cedar červený je zase z Thuja plicata, Indiány velmi oblíbený pro očistu.

Portréty vyčerpávající šíře

Každý ze 72 rostlinných portrétů obsahuje všechny možné názvy, charakteristiku rostliny, lidové pověry či citace z literatury o ní, její tradiční léčivé i rituální užití, chemickou specifikaci. Délka portrétů se různí, někde se autor pěkně „rozjel“.

Určitě je velmi zajímavé dočíst se o těch „zapovězených“ rostlinách, beru podle abecedy z obsahu: blín, durman, koka, konopí, mák, mandragora, konopí.

Na konci knihy je pak krásná fotogalerie z autorovi sbírky vykuřovadel.

Jednotlivé fotky vykuřovadel z autorovi sbírky

A na konec?

Jedna malilinká poznámečka ke korekturám. Možná si toho nikdo jiný ani nevšimne. Já opravdu tuhle knihu veleknihu beru do ruky často a všimla jsem si pár chybiček, jako by už poslední korektury textu byly udělány narychlo. Ale můžu si stěžovat, když jsem sama byla mezi těmi, co tlačili, ať už už je ta nádhera na světě? 😊

To důležité napsal v doslovu Michael Rymer:

Indiáni v Severní Americe, stejně tak jako Keltové, Germáni či tibetští Bömpovém věří, že spalováním byliny přechází její energie, síla, moudrost na člověka. Poslouchejme tyto informace a podejme pomocnou ruku Matce Zemi, která více než kdykoli dříve potřebuje naši podporu. Potřebuje zamyšlení nad lidským konáním a z toho pramenící změny našeho každodenního chování.“

Přeji vám krásné a silné vonné prožitky s vykuřovadly! Propadnete-li jim podobně jako já…

Autorka článku: Kateřina Polívková, Dobré vůně. Foto: autorka.

Partnerem článku je Vydavatelství Kořeny.

Svatojánská noc jako oslava síly bylin: očistný pelyněk, ochranný řebříček, ohnivý fenykl

Na úvod jednu praktickou lidovou pověru, o letním slunovratu seberte borovou šišku a jezte jedno semínko denně, budete dobře snášet letní vedra. A v tomto duchu se tentokrát ponese celý článek. Moudra, pověry, kouzla, rady, které jsem posbírala z mnoha zdrojů a všechny se týkají nadcházejícího slunečního svátku a rostlin s ním spojovaných.

Jestli někdy slaví léčivé bylinky svůj svátek, tak právě teď. Mají největší sílu, stejně jako sluníčko. V těchto dnech nasbírané budou ideální do všech léčivých i očistných směsí nejen k vykuřování. Tato energií nabitá doba láká k různým rituálům, tak si o nich něco povíme… Jen upozorňuji, že 3 moje osobní tipy – kapradí, oman a dub jsem si nechala na náš webinář 21.6.2018.

Obecně se věří, že byliny nasbírané v tomto čase mají mimořádné schopnosti. Ať už léčivé nebo magické. Jak je to s časovým určením toho nejsprávnějšího dne a jestli je to slunovrat nebo svátek sv. Jana, tomu už se podívala na kloub Veronika v článku o třezalce. V podstatě jde o to řídit se spíše okolním světem přírody než dogmaty kalendáře. Takže píšu většinou „v tomto čase“. To jen aby bylo jasno.

Kromě zdobení studánek, kamenů apod. můžete ozdobit i svojí hlavu věnečkem z květin

Bylinky vhodné do vykuřovacích směsí k slunovratu

Místní

Andělika, bazalka, bez černý, dobromysl, dub, fenykl, heřmánek, jasan, jedle, jmelí, kapradí, kopr, levandule, máta, měsíček, oman, pelyněk černobýl, růže šípková, řebříček, kopretina řimbaba, sedmikráska, sporýš, třezalka, vavřín, violka, vřes, yzop.

Cizokrajné

Kadidlovník, červené santalové dřevo (křídlok), skořicová kůra, šafrán.

Kouzelné kapradí a majestátný dub si chystám na webinář

Zvyky a tradice nejen bylinkové

Moc hezký tradiční zvyk je všechny nespotřebované bylinky z minulé sezóny spálit ve svatojánském ohni. Tahle tradice je známá v podstatě po celé Evropě. A krásně se dá dodržet i dnes. Pokud není oheň, tak  třeba aspoň ukliďte zásoby čajíků a bylinek a ty staré vyhoďte…

V Británii se o tomto svátku pokrýval největší kámen v zahradě vrstvou květů, na dveře domů a chlévů se věšela ochranná kytice z třezalky, routy, jeřabiny, jetelu, vřesu a fenyklu. Nemáte zahradu nebo velký kámen? To nevadí, umístěte kámen (adekvátní velikosti) na jídelní stůl a ozdobte ho květinami.

Příroda nám nabízí své dary v pravidelných cyklech ročních období a už samotný sběr rostlin může být pro nás kouzelnickou lekcí, ve které se učíme chápat koloběh roku a životní proměny rostlin.“ Anna Franklin.

Bylinek považovaných za „svatojánské“ je hodně.  Často se ale objevuje pojem „devatero bylin“. To má samozřejmě také svůj význam. Proč devítka? A jakých bylin? O tom bude povídat na webináři Veronika Němcová. Tady ode mě jen zajímavá informace, že jedním ze zvyků bylo sbírat je na 9 různých místech.

Krásný slavnostní zvyk je opečovat prameny, studánky. Vyčistit je, ozdobit květy, uctít je zanecháním mincí, korálků. Dokonce i zlatem se obdarovávaly tyto symboly ženství.

Dříve bylo možné pozorovat také roje světlušek (německy Johanniskäfer), které přinášely do nejkratší noci cosi zářivého, oslavného.

V osobní rovině je letní slunovrat příležitostí k oslavě dosažených cílů, uvědomění si vlastních schopností, talentu a síly k životu ve vnějším světě. Je to čas zábavy a veselí, vychutnávání světla a tepla.“ Anna Franklin

Text je součástí vzdělávacího programu Bylinky našich babiček. Přidejte se k nám!

Zbytek článku je pouze pro členy vzdělávacího programu Bylinky našich babiček. Přidejte se k nám!
Členem se můžete stát vyplněním objednávky v horním menu
Pokud jste členem, můžete se přihlásit:
Přihlásit se

Purpura jako bylinková cesta rokem od jara do Tří králů

Proč teď purpura? To je přece vánoční záležitost. Takové ty pytlíčky z drogerie, zlaté kuličky a nějaké nadrcené, trochu podezřelé věci. Možná někdo pamatuje i vůni. Pak ta písnička, co zpíval Goťák na desce vánočních písní „Purpura na plotně tiše a ochotně voníííí…“.  Víte co? V původním podání Šlitra a Suchého je mnohem lepší. A s tou purpurou je to podobné.

Ta pravá purpura se vlastně jmenovala vonička. Sbírala se postupně během roku a v jeho nejtemnější části pak přinášela očista domova, jeho ochranu před „zlými duchy“ a také vzpomínky na přívětivější dny plné slunce a barev. Tak se na tu purpuru / voničku teď spolu podíváme.

Už trochu souvisí i s mým červnovým článkem o svatojánských rituálech. Texty jsou součástí placeného programu Bylinky našich babiček. Ten si můžete předplatit a dostat tak pořádnou nálož informací. A co všechno pro vás máme? Jukněte se! Zrovna jsme aktualizovali plány!

I já si samozřejmě pamatuju purpuru, tu z drogerie. Vždycky jsem milovala vůně, a tak tyhle rituály o Vánocích nesměly chybět. Pravda, už v dětství se mi ty zlaté kuličky zdály trochu „moc“. A u františků mě napadalo, že by to mělo asi vonět krapet jinak, líp.

A pak po letech, když jsem propadla vykuřování, se vše vysvětlilo. Pravé františky obsahují spoustu kadidla a pravá purpura zas neobsahuje žádné zlaté kuličky. To, co v ní má být, jsou jalovčinky, plody posvátného jalovce. A další ingredience?

Zbytek článku je pouze pro členy vzdělávacího programu Bylinky našich babiček. Přidejte se k nám!
Členem se můžete stát vyplněním objednávky v horním menu
Pokud jste členem, můžete se přihlásit:
Přihlásit se

Desatero základů domácího vykuřování

Vykuřování se pomalu ale jistě dostává z archivu zapomenutých věcí opatřených lehce „čarodějnickou“ a „ezoterickou“ nálepkou mezi respektované způsoby použití bylin k očistě i léčení. Protože pro Kouzlo vůní o vykuřování a vykuřovadlech pravidelně píšu a vím, že mnoho z našich čtenářů ho praktikuje, sepsala jsem pro vás takové základní desatero.

Vybrala jsem nejfrekventovanější dotazy z kurzů i z praxe a pokusila se na ně odpovědět. S vykuřováním je to tak, že nic nenahradí vlastní zkušenost. Můžete si doporučení 100x přečíst, ale co uvidíte na vlastní oči a zkusíte, to je nejlepší. Pokud narazíte na nějaká vykuřovací úskalí, nebudete si něčím jisti a podobně, zkuste mojí skupina na FB. Nebo přijďte na kurz. O svátečních rituálech spojených nejen s vykuřovadly píšu do celoročního vzdělávacího programu Bylinky našich babiček. Pro Kouzlo vůní jsem už napsala 3dílný seriál o vykuřování, kde je vše dost podrobně vysvětleno. Pokud vás tedy bude zajímat víc, doporučuju pokračovat tam.

Jen upozorňuji, že vykuřování vytváří závislost zdravou a příjemnou…

Bezpečnost na úvod

Pracujete s otevřeným ohněm, buďte „při tom“, neopouštějte kadidelnici. A dodržujte zásady bezpečnosti a přiměřené opatrnosti. POZOR na děti, domácí mazlíčky.

Při zapalování uhlíku můžou odskočit žhavé kousky, při pálení bylinkového svazečku (bílá šalvěj, pelyněk) odpadávají ohořelé kousky, použijte pod něj talířek apod.

Zbytky žhavého uhlíku NIKDY nevyhazujte do koše, pokud jej potřebujete uhasit, vhoďte do nádoby s vodou. Hořící svazek můžete uhasit odstřihnutím žhavé špičky.

Pokud budete vykuřovat jehličí, VŽDY může začít hořet (pro vysoký obsah hořlavých látek), NIKDY nenechávejte bez dozoru.

1) Co a jak vykuřovat

Vykuřovadla podle materiálu se rozdělují na byliny, dřeva, pryskyřice. Každá z těchto skupin vyžaduje trochu jiný způsob pálení.

Používá se vykuřovací pícka či její obdoba, slídový plátek mica položený na uhlík (v podstatě náhrada vykuřovací pícky, mě osobně ale tento způsob nevyhovuje) nebo kadidelnice se žhavým uhlíkem, na který se položí kousek pryskyřice. Podrobně i s obrázky TADY…

2) Byliny

Ideální způsob pálení je na mřížce vykuřovací pícky nad zapálenou čajovou svíčkou. Byliny tak nehoří, pouze se zahřívají a teplem se uvolňují vonné složky. Jde o jemný a velmi příjemný způsob. Ovšem pro hlubokou energetickou očistu většinou nestačí.

Zjednodušením je pálení bylinkového svazečku. Většinou tak zakoupíte bílou šalvěj dováženou z USA. Usušený svazeček jednoduše zapálíte na konci a nic (kromě talířku pod něj) už nepotřebujete. Ale i z mnoha našich místních bylinek jde tenhle svazeček vyrobit. Podrobný návod najdete TADY…

Buďte se mnou ve spojení i na dálku, čtěte Bylinky našich babiček!

V rámci programu se mě můžete i na cokoliv zeptat, ať už přímo pod články nebo v naší uzavřené členské skupince.

V tomto programu se ode mě dozvíte o vykuřování mnohem více zajímavostí

3) Dřeva

Vykuřovací výbava – kadidelnice, kadidla, palo santo a svazek šalvěje

Vzácná a drahá dřeva (santal, guajak, orlářka apod.) se doporučuje pálit podobně jako jemné bylinky. Běžnější dřeva (jalovec, cedr, dub, bříza apod.) jde pálit i na uhlíku. Já osobně doporučuji obě varianty, spíše podle účelu. Pokud čistíte prostor či sebe, pak se hodí očistný dým, a tedy pálení na uhlíku. Pokud harmonizujete či provoňujete prostor, pak je výhodnější pícka a jemnější vůně.

TIP: Používám např. u santalu, po použití na pícce si dřevo schovám, a ještě ho přihodím později na zapálený uhlík. Je mi líto tuto vzácnost jen tak vyhodit…

Pálení špalíku se dřeva je také jednou z nejjednodušších variací na vykuřování. Používá se hlavně dřevo palo santo z Peru či Ekvádoru. Naši předci takto pálili dřevo posvátné borovice. Zajímá vás, jaké různé druhy vykuřovadel jsou?

4) Pryskyřice

Jedná se o vyschlé kousky mízy různých stromů a keřů. Ty potřebují pro své využití k vykuřování vyšší teploty nežli bylinky a dřevo. Pálím položené na žhavý uhlík. Důležité je použít vždy jen malý kousek pryskyřice (cca o velikosti zrnka rýže, ANO TAK MALÝ!). Pokud se vám zdá být dýmu málo, přidejte. Vždy je to jednodušší než řešit velký silně čadící rozžhavený kus pryskyřice…

Nejznámější voňavou pryskyřicí světa je nesporně kadidlo.

5) Vykuřovací pícka

Vykuřovací pícka ze staré aromalampy nalezené u popelnic, na mřížce právě červený santal

Nádoba nejlépe keramická v podstatě ve tvaru kvalitní aromalampy, tedy dostatečně vysoká. Kde sundavací miska je nahrazena kovovou mřížkou zahřívanou zespoda čajovou svíčkou.

6) Kadidelnice

Nádoba na vykuřování ideálně keramická (na trhu jsou i kovové či kamenné), do níž se nasype vrstvička písku či kvalitní soli (himalájská, mořská – vždy naprosto čistá) a na tuto vrstvu (slouží jako tepelná izolace) položí žhavý uhlík. Takto je kadidelnice připravena k použití, na uhlík se nasype vybraná pryskyřice.

TIP: velmi praktické je, když má kadidelnice nožku, držátko, případně aspoň malé nožičky. Je totiž dobré, jde-li jednoduše uchopit, pokud s ní potřebujete obcházet prostor.

7) Uhlíky

Pálení pryskyřic na uhlíku obnáší voňavý dým

Nejběžnějším používaným uhlíkem je ten rychlozápalný (možná znáte z vodních dýmek). Drcené dřevěné uhlí je slisované spolu se zápalnou látkou do tvaru tablet s jakoby mističkou. Stačí pak na jednom konci zapálit a uhlík sám „proprská“, jak se v něm postupně zapaluje právě ona hořlavá látka. Celé to trvá do 3 minut.

Existují i uhlíky bez oné látky, prodávají se jako kokosové. Jen u nich je potřeba držet nad plamenem (plyn, speciální zapalovač) či na žhavé elektrické plotýnce minimálně 15 minut.

8) Očista prostor

Častá otázka je na čištění prostoru, jak v bytech, domech, tak i různých terapeutických místnostech (masáže, terapie, kurzy apod.). Místa, kde se shromažďovalo větší množství lidí, se v minulosti takto pravidelně očišťovala. Myslím, že na tom něco je. A doporučuji to i dnes.

Od mých přátel i klientů vím, že rozumné vykuřování úspěšně pomáhá jak s očistou energetickou, tak tou „zdravotní“, např. v dobách chřipkových epidemií jsou členové rodin, kde se vykuřuje, méně nakazitelní.

Myslete na to, že k opravdové očistě patří kouř, takže chcete-li čistit prostor, použijte uhlík a nebojte se, že to bude „čadit“. Všechny místnosti odpovědně obejděte, buďte „duchem přítomni“, myslete na záměr. Vždy opakuji, čistěte „od podlahy“, a to doslova! Tedy začínejte při zemi, od spodních pater apod. Po vykouření opravdu pořádně vyvětrejte!

9) Kde se vykuřovadla berou?

Co si nasbíráte sami, to budete pálit raději, uvidíte

Další častý dotaz, spoustu vykuřovadel si můžete sami vypěstovat na zahrádce nebo nasbírat na procházkách (borovicová a smrková pryskyřice a jehličí, rozmarýn, tymián, šalvěj apod.). Mnoho českých bylinek já osobně raději kupuji v bylinkářstvích či v podobě sypaných bylinných čajů (šalvěj, levandule), jednak to bývá levnější a také neprodukuji tolik odpadů.

Samozřejmě u těch exotických je to složitější. Dnes již existují specializované obchody i e-shopy s vykuřovadly a potřebným vybavením. U dovážených druhů doporučuji se dobře předem informovat odkud pochází a k čemu je. Velmi často takto dostáváte kousek posvátné Přírody, kterou někdo někde musel vypěstovat, získat (třeba porazit a rozštípat strom), zabalit a byla dopravena až k vám. To všechno hodně stojí a nemyslím zdaleka jen peníze. Proto i tady je na místě velká úcta a šetrnost.

10) Frekvence vykuřování

I na toto se lidé hodně ptají, odpověď je složitá. Myslím, že je dobré vykuřovat tehdy, když je to potřeba. Ano, aha, ale kdy to je, že? No tak to si asi každý musí poradit sám. No anebo přijďte na ten můj výše zmiňovaný kurz a všechno to uvidíte v praxi…

Autorka článku a fotografií: Kateřina Polívková.

Rosteme z kořenů aneb vůně pro 1. čakru

Aromaterapeuticky jsem tuhle čakru nazvala „cedrovou“. S vlastnostmi krásné vůně cedru je totiž hodně propojena. Kořeny, spojení se zemí, podstata. Stabilita, síla prosadit se, víra ve vlastní schopnosti. Pud sebezáchovy, tělesná vůle k bytí, vztah k materiálnímu světu, umění zabezpečit se. To všechno jsou záležitosti zmiňované v souvislosti s Muladharou, naší první čakrou.

Prostě tahle čakra je základní. Říká se jí také kořenová. A náš energetický systém na ní doslova stojí. Přiřazuje se jí jasně červená barva. Symbolicky ji zobrazuje lotosový květ se čtyřmi okvětními lístky. V článku najdete kromě informací o jejím fungování v těle také vybrané éterické oleje a vykuřovadla pro její potěšení. A pár jednoduchých rad čím ji vyživit.

TIP redakce: Chybí vám základní pojmy? Přečtěte si nejdříve úvodní článek čakrové série.

Stylizovaný lotosový květ se čtyřmi lístky a červená barva, toť symboly 1. čakry

Spící symbolický had Kundalini

Zjednodušeně by se dalo říci, že toto energetické centrum odpovídá za naše potěšení ze života, vztah k vlastnímu tělu a za to, jestli se cítíme bezpečně a jistě. Spadá sem též ochota učit se od života a moudré Přírody, bez ní mnoho nevyrosteme.

Podobně jako srdce je ve fyzickém těle základem krevního oběhu, tak je základní čakra rozhodující v systému energetickém. Tady je středobod propojení s energií Země, tudy proudí hlavní výživa pro vyšší čakry. Odtud se probouzí energie Kundalini, zde začínají 3 důležité energetické kanály.

Podle mne mají čakry vůně rády. Přijďte to prověřit na můj celodenní workshop a všechny ty vůně vyzkoušet. Namícháme si 3 výrobky pro náš energetický systém (tělový olej, parfémek a aroma rozprašovač) a zkusíme jednoduché harmonizační techniky. Termíny v Praze 9. června., 11. srpna., 22. září. 2018. Více info…

Geniální genitální

Elementem čakry je Země. Její umístění je uváděno na perineu, mezi konečníkem a pohlavními orgány. Já bych řekla, že ji prostě máme mezi nohama. Důležité je, že se otvírá směrem dolů, k zemi, po které kráčíme a která této čakře také poskytuje energii.

Smyslovou funkcí čakry je čich. Z fyzických částí těla jí podléhá vše pevné – páteř, kosti, zuby, nehty, dále tlusté střevo, konečník, prostata, tvorba krve a stavba buněk. Z hormonálních žláz pak nadledvinky. Z orgánů ledviny, jejichž energii z pohledu TČM čakra odpovídá.

Kořeny strom drží v zemi a vyživují, 1. čakra takto působí v našem těle

Uteč nebo Útoč

Zajímavé je, že v nadledvinkách se tvoří adrenalin a noradrenalin, hormony přizpůsobující krevní oběh aktuální potřebě těla. Tyto hormony ovlivňují naše akční reakce „útok“ nebo „útěk“ odpovědné za přežití či nepřežití jedince v dávných dobách.

Čakra pod čakrou

úvodním článku jsem zmiňovala, že energetických center v těle máme spoustu, těch nejznámějších 7 je zjednodušení. V poslední době se objevují zmínky o čakře v oblasti našich chodidel, krásně nazývané Hvězda Země. O důvod víc věnovat chodidlům pozornost, třeba pravidelnou masáží.

Chodidla mají pro naši harmonii větší význam než by se mohlo zdát

Chodidly chodíme, ale také nás spojují se zemí

A tady už se pomalu dostáváme k použití éterických olejů pro harmonizaci kořenové čakry. Alan Stuart, britský terapeut (host několika konferencí AČA v Praze), doporučuje pro spodní čakry použít směs přímo na tělo, pro horní čakry pouze sprej do vzduchu.

Moje zkušenost je, že tady velmi dobře funguje aplikovat aroma olej na chodidla, kolem kotníků a v oblasti třísel. Ideálně formou příjemné masáže.

Kromě vůní je výbornou technikou k vyladění prosté sezení v tureckém sedu či ležení na zádech na holé zemi. Ideálně v příjemné přírodě při západu nebo východu slunce. Důležité je vědomé zaměření na dech, zem pod námi a okolní vůně. To se dá pochopit. Aplikovat takto dohromady už je náročnější. Ale vy si nějak poradíte… Třeba to zkoušejte postupně.

Ideální prostředí pro harmonizaci první čakry

Voňavé menu pro první čakru

Hned na úvod. Udělala jsem si to po svém. Tedy ne jen tak halabala. Ale na základě praxe, zkušeností klientů i mých vlastních a také mnoha prostudovaných zdrojů.

Jak se seriál dostane k dalším čakrám, budou se některé vůně opakovat. Obzvláště u sousedících čaker je to skoro pravidlo. Pokud si vůně očicháte, pochopíte to. Myslím, že stejně jako se aromatické molekuly šíří vzduchem, tak se jejich působení přenáší v rámci našeho energetického systému.

Citrus a kadidlo pro všechny

Každá čakra má v mém konceptu jednu citrusovou esenci k pročištění a případnému odlehčení směsi. A v sekci doporučených vykuřovadel jeden druh kadidla pro harmonizaci a vyladění.

Tento ne zcela tradiční postup jsem zvolila proto, že citrusů je dnes na trhu velké množství druhů a jsou velmi oblíbené, proč tedy každé z našich čaker jeden nedopřát. A kadidla? Tak to je trochu podobné, je to moje velké téma a vnímám výrazné rozdíly mezi jednotlivými druhy. Lidé je mají rádi, tak proč si jich neužít a neseznámit se s variacemi.

Ale hlavně! Jak citrusy, tak kadidla mají schopnost náš energetický systém rozproudit a harmonizovat. Což se nám tady velmi hodí!

Mix z praxe

A co zabodovalo v praxi? Jedna z takových „univerzálních“ směsí pro první čakru by mohla být z pepře, cedru a hořkého pomeranče… Ale já nemám moc ráda „uni“ návody a rady. Takže si to se svou kořenovou čakrou proberte a udělejte to tak, jak se to bude zamlouvat jí.

Bezpečnost

Jen OPATRNĚ u skořice a hřebíčku, NIKDY nepřekračujte doporučené ředění (1 kapka na 30ml základu)! Také směs neaplikujte na místa, která budete vystavovat slunci (speciálně citrusové oleje a andělika mohou vyvolat fototoxickou reakci).

Ředění

Jako ideální aroma produkt pro první čakru vidím pečující olej vytvořený z 30 ml základu (nosný rostlinný olej) a maximálně 15 kapek éterických olejů celkem. Když jako příklad vezmu výše uvedenou směs, tak do 30 ml jojobového oleje bylo použito 6 kapek hořkého pomeranče, 4 kapky pepře a 5 kapek cedru.

Často doporučovaný éterický olej, ale OPATRNĚ s ním!

Éterické oleje pro 1. čakru

Citrus

  • Hořký pomeranč – Radost, hojnost, optimismus z podstaty

Pryskyřice

  • Kadidlo – V klidu se napojit a prostě být
  • Myrha – Síla pokojné samoty

Dřeva

  • Cedr atlaský, himalájský – Všechny krize zdolá mužná stromu síla
  • Palo santo – Harmonie a očista na jemné vlně
  • Santal bílý – Žít tady a teď

Kořeny, oddenky

  • Andělika – Jít nebojácně vlastní cestou
  • Zázvor – Vzplanutí životního ohně aneb přítel v zimě
  • Nard – Víra, stabilita, smíření, doporučila by i Máří Magdalena

Bylinky, trávy

  • Pačuli – Ustojím to, muž ve mně se postará
  • Vetiver – Harmonie těla a ducha bez přehnaných požadavků

Koření

  • Hřebíček – Aby se duše potěšila a zuby nebolely
  • Skořice – Vůně domova aneb štrůdl pro duši
  • Pepř – Síla vydržet a vědět proč

Čakry a ÉO

 ÉO - Vivien Lunny, 1990ÉO - Kate a Peter Damiánovi, 1995ÉO - Shalila Sharamon a Bodo J. Baginski, 1988ÉO - Juliette Preston a Alan Stuart, 2002ÉO - Irena Kubicová, 2015 
1. čakra KOŘENOVÁbenzoe, cypřiš, jalovec, kardamom, levandule, pačuli, pomeranč hořký, šalvěj muškátová, vetiverkadidlo, růžové dřevo, myrha, ylang ylang, vetivercedr, hřebíčekvetiver, santal, cedr (pro těhotné cypřiš)pačuli, hřebíček, vetiver, santal, kardamom, grep, pepř

Prošla jsem zdroje uvádějící éterické oleje k čakrám a tady máte přehled v tabulce. Jak bude seriál pokračovat, budu odkrývat další řádky. A je to zajímavé.

Vykuřovadla pro 1. čakru

Myrha hojí a konejší, hluboká a léčivá vůně s příběhem

Dřevo

  • Cedr atlaský, himalájský

Kořen, oddenek

  • Andělika
  • Galgán
  • Puškvorec
  • Jatamansi

Trávy

  • Vetiver
  • Pačuli

Pryskyřice

  • Myrha
  • Kadidlo indické

Autorka článku: Kateřina Polívková, www.dobrevune.cz. Foto: Pixabay.com.

Zdroje:

  • SHARAMON, Shalila. Základní kniha o čakrách. Praha: Pragma, 1993. ISBN 80-85213-36-2.
  • MINDELL, Arnold. Snové tělo: úloha těla při objevování našeho Já. Brno: Nakladatelství Tomáše Janečka, 1993. ISBN 80-900802-7-8.
  • DAMIAN, Peter a Kate DAMIAN. Aromaterapie: vůně a duše: využití éterických olejů pro získání tělesné i duševní pohody. Praha: Volvox Globator, 1997. Garuda. ISBN 80-7207-020-7.
  • LUNNY, Vivian, NOE, Marie, ed. Vůně života: aromaterapie pro těhotenství a zdravý životní styl. Praha: One Woman Press, 2005. ISBN 80-86356-40-X.
  • STRNAD, Michal MUDr. Studijní materiály Indický systém čaker a jejich vztah k akupunktuře (AP – akupunktura).
  • KREJČÍ Barbora. Studijní materiály Aromaterapie v péči o duši: Institut aromaterapie, 2014.
  • http://irenakubicova.cz/joga-a-vune [online]. [cit. 2018-05-06].