Z kuchyně do kadidelnice – jedlé bylinky k vykuřování

V praxi aromaterapeutky i při práci s bylinkami k vykuřování často narážím na fakt, že ty “nejobyčejnější” známé z každodenního používání v kuchyni, disponují až extrémní sílou v podobě éterického oleje či zapálené jako vykuřovadlo. Osobní zkušenost mi potvrdila, že některé byliny nám prostě nedovolí s nimi pracovat, je pro ně třeba “dozrát”. Přesně, jak o tom píše Wolf-Dieter Storl. U mne to byly právě tyto kuchyňské.

Trochu jsem se zamyslela nad tím, proč tomu tak asi je, kde se právě v zelených přísadách do salátů a polévek bere jejich moc. Řeč bude o šalvěji, mátě, meduňce, tymiánu a dalších, celkem 14 bylinkách a kořeních, co zcela jistě znáte, ovšem tentokrát se vám představí v trochu jiných souvislostech… Zkusit můžete i několik jednoduchých vykuřovacích směsí z nich.

A v příštím mém článku oslavíme vykuřovadly dožínky a přivítáme podzim! Jste zvědaví i na jiné články programu Bylinky našich babiček? Pěkně přehledně je máme TADY.

Zrovna rozmarýnem se vykuřovalo třeba při morových epidemiích

Proč se nám zrovna tyhle druhy zabydlely v kuchyních?

Pomalu vrcholí sezóna zelených bylinek a už nastupuje i čas sklízení semínek. Vybrala jsem tentokrát vykuřovadla z rostlinek běžně známých, zde pěstovaných a používaných tradičně při vaření. Mnoho z nich je původně středomořských, nicméně posledních pár stovek let zdomácněly i na našich záhoncích.

Moje poznámky nejsou zrovna vědecké, jde mi spíše o to, pocítit věci v souvislostech i těch lehce skrytých. Tak kdyby to na vás bylo “moc”, přeskočte… 🙂

Z jihu na sever

Právě teplomilnější bylinky dovezené sem z jihu opečovávali ve středověku mniši v klášterních zahradách, kde bylo prostředí více chráněné před vnějšími vlivy. Později se z klášterních zdí rozšířily i mezi běžný lid.

To, že pocházejí z jihu, je podle mne jedním z možných důvodů jejich síly. A silného působení na nás, chladnější severní povahy. Dalším je vyšší obsah aromatických silic, díky němu jsou populární jako dochucovadla, výrazněji totiž voní i chutnají.

A důležité mi přijde právě i to, že s námi tyto byliny dlouhodobě spolupracují právě jako součást naší stravy, naší výživy. Už mockrát jste určitě narazili na to, že léčit (a živit) se máme v první řadě tím, co roste v našem pásmu. Tím, s čím rostli naši předkové.

Znáte z vaší kredence…

Úskalí vykuřování kuchyňských bylinek

Pokud si ale představujete, že při vykuřování bazalky či máty se vám po domě rozvoní jejich typické výrazné, osvěžující a příjemné aroma, tak pozor, ani náhodou… Vůně dýmu z většiny zde zmiňovaných bylinek je mnohem méně intenzivní, někdy i odlišná a občas až nepříjemná. Zvláště jsou-li páleny přímo na uhlíku.

Budete-li právě s nimi experimentovat, doporučuji použít nejdříve jemnou vykuřovací pícku, na té přeci jen vůni ucítíte. A zkoušet po troškách, postupně se seznamovat. Ať se vyvarujete nemilých zážitků! Znovu opakuji, zde jde spíše o energii a poselství těchto silných bylin. Chuť a vůni využijete více při experimentech kulinářských…

Vůni máty si vychutnáte z difuzéru

A pokud po vůní máty v prostoru toužíte, pak použijte éterický olej a difuzér. Zase ovšem připomínám zvýšenou opatrnost a důkladné prostudování účinků a případných kontradindikací. Éterické oleje z kuchyňských bylinek nepatří k těm nejbezpečnějším! O tom máme jiné články… Třeba tento o kontraindikacích v aromaterapii.

Text je součástí vzdělávacího programu Bylinky našich babiček. Přidejte se k nám!

Zbytek článku je pouze pro členy vzdělávacího programu Bylinky našich babiček. Přidejte se k nám!
Členem se můžete stát vyplněním objednávky v horním menu
Pokud jste členem, můžete se přihlásit:
Přihlásit se

Překvapte hmyz vykuřováním! Čichne si a odletí

Možná to překvapuje i vás, že vykuřování je jednou z tradičních a tisíciletími prověřených metod k odehnání obtížného hmyzu. Například cedrové dřevo se takto používá od dob starověku. Ale i některé místní byliny krásně zafungují při posezení u táboráku, na verandě chatičky nebo v místnosti, kde chcete spát bez mušího či komářího nočního „zpěvu“.

Já vám v článku poradím způsoby, jak dotyčné bylinky funkčně použít a které konkrétně zvolit. Dojde i na ten pověstný cedr, i když nepatří k úplně středoevropským druhům. A víte třeba, že svazeček pelyňku se vešel koňům na uzdu, aby odrazil nepříjemné mouchy?

Jako prémii přidám pár tipů, které se opravdu nikde nedočtete. Vychytávky vypozorované dlouhou praxí i vyzkoumané metodou pokus-omyl. Například jakou bylinu nesnáší pavouci…

Stanování s vůní tyčinek

Na začátek jedna historka z praxe. Svého času jsem jezdila s kamarádkou pod stan. Obě propadlé vykuřování. A tak v našich bagážích nechybělo i vykuřovací náčiní včetně kvalitních vonných tyčinek. K našim večerním rituálům patřilo i OPATRNÉ vykouření uvnitř stanu, než jsme šly spát. Spolehlivě jsme do rána vydržely bez komárů.

Na procházky do lesa jsme braly i vonnou tyčinku. Když útoky hmyzu sílily, prostě jsme ji zapálily a kráčely s ní v ruce, funguje to. Samozřejmě s veškerou možnou pozorností k otevřenému ohni!

Krásné co? Bez komárů ještě krásnější…

Okna, vstupní hmyzí portál

Možná jste už narazili na rady dát do okna květináč s aromatickou bylinou, třeba levandulí, její vůně odradí nezvané návštěvníky. Ano, ale…

Moje zkušenost je, že na každého hmyzáčka platí něco jiného. Takže pro tuto variantu bych doporučila bylinky v květináči namíchat. Já letos aktuálně testovala mix šalvěje, tymiánu, máty a rozmarýnu. A až na pár much v posledních dnech, paráda!

Dalším tipem je do oken zavěsit svazečky čerstvých bylinek. Variací bez bylin může být dlouhý pruh tenké látky a na něj nakapat trochu éterického oleje levandule nebo tea tree. Ale rychle to vyprchává. Bylinky udrží účinnost několik dnů. Pokud jste v přírodě, prostě si zas natrháte nové.

Proč zrovna muškáty, moc pěkně nevoní takhle dekorace

Co by mohlo fungovat:

  • Tymián
  • Rozmarýn
  • Šalvěj
  • Pelyněk černobýl
  • Levandule
  • Řebříček
  • Kopretina

Proč asi je tak oblíbený muškát neboli pelargónie jako ozdoba oken? Éterický olej geránium získávaný z pelargonie vonné je vcelku spolehlivou repelentní vůní… Myslím, že to souvisí, i když jde o jiný druh než ten okenní.


Text je součástí vzdělávacího programu Bylinky našich babiček. Přidejte se k nám!

Zbytek článku je pouze pro členy vzdělávacího programu Bylinky našich babiček. Přidejte se k nám!
Členem se můžete stát vyplněním objednávky v horním menu
Pokud jste členem, můžete se přihlásit:
Přihlásit se

Recenze knihy: Dech draka, vykuřovadla podle etnologa Rätsche

Celý název téhle objemné knihy je Vykuřovadla Dech draka – 72 rostlinných portrétů: etnobotanika, praktické a rituální využití. Počítejte s tím, že vám v knihovně bude zaujímat čestné místo. Je krásná až majestátná. Vřele ji doporučuji všem, kdo už po cestě vykuřovaní kráčí. A také zájemcům o hlubší pohled na svět rostlin, jejich energie a historii jejich rituálního používání.

Chcete-li se s vykuřováním teprve seznámit, zajímá vás praktická stránka, zkrátka jste-li v tomto oboru začátečník, pak s touhle „bichlí“ ještě počkejte. Na vaše otázky nejspíš neodpoví. Nebo do ní někde nahlédněte, půjčte si ji apod. Sami uvidíte. V recenzi zkusím shrnout pro a proti, včetně toho, proč já osobně ji otvírám skoro každý den od první chvíle, kdy ke mně dorazila. A bylo to brzy po jejím vydání!

Knihu vydalo vydavatelství Kořeny a pořídit si ji můžete TADY!

Dech draka, mozek nebes, potrava bohů

Takhle pojmenovávají vykuřovadla různé kultury historie. Asi cítíte tu důležitost i posvátnost. Tak taky Christian o vykuřovadlech píše. S úctou, respektem, ale i vědeckým zaujetím, přece jen jeho povoláním je etnobotanika. Často pobýval mezi různými etniky a zkoumal jejich přístup k rostlinám. Hlavně tedy těm psychoativnějším…

V knize taky o vybraných podrobně píše. Většinou jsou z logických důvodů v ilegalitě. A taky je neseženete v obchodech s vykuřovadly. Ale proč si o nich něco nepřečíst, když jsou součástí vykuřovadlové historie lidstva, nezanedbatelnou součástí.

Sama jsem ho poznala jako autora knih o konopí a hodně mě svého času svým přístupem ovlivnil ve vnímání sil, jakými byliny disponují. Je také propojen s Wolfem-Dietrem Storlem, navzájem se ve svých knihách často citují. To o jeho přístupu mnohé napoví.

Krásně a podrobně zpracované stránky rostlinných portrétů

Vědec a hippie v jednom

Přijde mi, že texty v knize balancují na hraně mezi vědeckým stylem a lehce „ulítlým“ popisem hippíka v lehce pozměněním stavu vědomí. A tu je více na jedné, tu na druhé straně. Což by vyznavačům pouze jedné či druhé strany mohlo působit mírnou nervozitu. Obsahu to určitě neškodí. Autor vlastním praktickým používáním vykuřovadel dochází k zajímavým závěrům.

Najednou jsem viděl, jak vznikla mytologická spojitost mezi vykuřovadly a bohy či bohyněmi. Zatímco lidé seděli kolem ohně a vyprávěli si příběhy o božstvech a mytologické příběhy, vdechovali určité pachy. V jejich vzpomínkách se pak spojily tyto pachy buď s postavami bohů, nebo s příběhy o nich. Z toho se pak časem vyvinula tradice.“

Všechny informace jsou mimořádně přínosné, některé se nemáte možnost absolutně nikde jinde dozvědět. Kniha je výsledkem mnoha desítek let práce! V češtině vyšla poprvé v roce 1997 lektorována Václavem Větvičkou, známým botanikem. Ovšem tenkrát tady myslím nebylo mnoho lidí, kterým by něco řekla. Dnes je toto původní vydání nesehnatelné.

Čas pro předložení informací tohoto druhu je teď mnohem zralejší! Před druhým vydáním Dechu draka v roce 2015 jsme s dalšími přívrženci vykuřování probírali, jak moc se už těšíme a toužebně jsme vyhlíželi konečné datum vypuštění do světa! Opravdu…

Pamatuji si tu radost, když konečně přišla a já ji jako poklad vybalovala. I jak jsem ji rychle celou projela a postupně si ji jako lahůdku dávkovala, aby mi déle to “poprvé” vydrželo.

TIP redakce: Začínáte? Vykuřovadla vás právě oslovila a chcete něco pro začátečníky? Zkuste moje Desatero.

V lexikonu je i detailní fotografie vykuřovadel

Co v knize najdete

Je rozdělena do dvou částí.

První shrnuje historii a různé přístupy k vykuřování. Do detailů zde zjistíte mnohé o vztahu k vykuřování ve třech kulturních centrech jejich spotřeby:

  • Antickém světě včetně starého Orientu
  • Indickém subkontinentu včetně Himaláje
  • Mezoamerice

Zajímavosti zmíní autor o jemném a specifickém přístupu v Číně a Japonsku i naší středověké až novověké Evropě.

Druhá obsáhlá část je právě oněch 72 rostlinných portrétů nebo také Lexikon kouřových látek. A sem já často chodím pro rady.

Dočtete se snad úplně o všem ohledně dané rostliny

Jedna z poznámek na úvod aneb jak se vyznat ve zmatku

V ezoterické nebo magicky zaměřené literatuře o kouřových látkách vládne nepředstavitelný chaos. Většině autorů vůbec nejsou známé odpovídající původní rostliny. V těchto publikacích je nesčetně chyb, a proto jsou v podstatě nepoužitelné. Protože v ezoterické literatuře se často objevují zcela zastaralá jména farmaceutických produktů a rostlin, uvedl jsem všechna důležitá synonyma a starověká označení.“

A pro úplnou úplnost ještě text doplňoval Michael Rymer, největší český prodejce vykuřovadel. Takže najdete i názvy, pod kterými daná vykuřovadla můžete sehnat k zakoupení v ČR. Skvělá práce!

Tím totiž kniha umožňuje udělat si pořádek v tom zmatku, co panuje. U našich místních známých bylinek to ještě jde, ale to obrovské množství pryskyřic, dřev a bylin dovážených z celého světa…

TIP redakce: Speciálně o českým vykuřovadlech a s nimi spojených rituálech píšu v našem vzdělávacím programu Bylinky našich babiček. Ochutnávku již dostupných článků programu omrkněte TADY.

Ani santal není vždy ten pravý Santal bílý

Cedr není vždycky cedr

Výborným příkladem je cedr a cedar. Pod tímto jménem se objevují také produkty zcela necedrového původu. I v aromaterapii narazíte na cedr s latinským názvem Juniperus virginiana, že vám to zaznívá po jalovci? Ano. Je to jalovec virginský. Cedr sibiřský je ve skutečnosti borovice limba, na trhu je jak éterický olej, tak olej rostlinný ze semínek (naprosto úžasný!). Cedar červený je zase z Thuja plicata, Indiány velmi oblíbený pro očistu.

Portréty vyčerpávající šíře

Každý ze 72 rostlinných portrétů obsahuje všechny možné názvy, charakteristiku rostliny, lidové pověry či citace z literatury o ní, její tradiční léčivé i rituální užití, chemickou specifikaci. Délka portrétů se různí, někde se autor pěkně „rozjel“.

Určitě je velmi zajímavé dočíst se o těch „zapovězených“ rostlinách, beru podle abecedy z obsahu: blín, durman, koka, konopí, mák, mandragora, konopí.

Na konci knihy je pak krásná fotogalerie z autorovi sbírky vykuřovadel.

Jednotlivé fotky vykuřovadel z autorovi sbírky

A na konec?

Jedna malilinká poznámečka ke korekturám. Možná si toho nikdo jiný ani nevšimne. Já opravdu tuhle knihu veleknihu beru do ruky často a všimla jsem si pár chybiček, jako by už poslední korektury textu byly udělány narychlo. Ale můžu si stěžovat, když jsem sama byla mezi těmi, co tlačili, ať už už je ta nádhera na světě? 😊

To důležité napsal v doslovu Michael Rymer:

Indiáni v Severní Americe, stejně tak jako Keltové, Germáni či tibetští Bömpovém věří, že spalováním byliny přechází její energie, síla, moudrost na člověka. Poslouchejme tyto informace a podejme pomocnou ruku Matce Zemi, která více než kdykoli dříve potřebuje naši podporu. Potřebuje zamyšlení nad lidským konáním a z toho pramenící změny našeho každodenního chování.“

Přeji vám krásné a silné vonné prožitky s vykuřovadly! Propadnete-li jim podobně jako já…

Autorka článku: Kateřina Polívková, Dobré vůně. Foto: autorka.

Partnerem článku je Vydavatelství Kořeny.

Svatojánská noc jako oslava síly bylin: očistný pelyněk, ochranný řebříček, ohnivý fenykl

Na úvod jednu praktickou lidovou pověru, o letním slunovratu seberte borovou šišku a jezte jedno semínko denně, budete dobře snášet letní vedra. A v tomto duchu se tentokrát ponese celý článek. Moudra, pověry, kouzla, rady, které jsem posbírala z mnoha zdrojů a všechny se týkají nadcházejícího slunečního svátku a rostlin s ním spojovaných.

Jestli někdy slaví léčivé bylinky svůj svátek, tak právě teď. Mají největší sílu, stejně jako sluníčko. V těchto dnech nasbírané budou ideální do všech léčivých i očistných směsí nejen k vykuřování. Tato energií nabitá doba láká k různým rituálům, tak si o nich něco povíme… Jen upozorňuji, že 3 moje osobní tipy – kapradí, oman a dub jsem si nechala na náš webinář 21.6.2018.

Obecně se věří, že byliny nasbírané v tomto čase mají mimořádné schopnosti. Ať už léčivé nebo magické. Jak je to s časovým určením toho nejsprávnějšího dne a jestli je to slunovrat nebo svátek sv. Jana, tomu už se podívala na kloub Veronika v článku o třezalce. V podstatě jde o to řídit se spíše okolním světem přírody než dogmaty kalendáře. Takže píšu většinou „v tomto čase“. To jen aby bylo jasno.

Kromě zdobení studánek, kamenů apod. můžete ozdobit i svojí hlavu věnečkem z květin

Bylinky vhodné do vykuřovacích směsí k slunovratu

Místní

Andělika, bazalka, bez černý, dobromysl, dub, fenykl, heřmánek, jasan, jedle, jmelí, kapradí, kopr, levandule, máta, měsíček, oman, pelyněk černobýl, růže šípková, řebříček, kopretina řimbaba, sedmikráska, sporýš, třezalka, vavřín, violka, vřes, yzop.

Cizokrajné

Kadidlovník, červené santalové dřevo (křídlok), skořicová kůra, šafrán.

Kouzelné kapradí a majestátný dub si chystám na webinář

Zvyky a tradice nejen bylinkové

Moc hezký tradiční zvyk je všechny nespotřebované bylinky z minulé sezóny spálit ve svatojánském ohni. Tahle tradice je známá v podstatě po celé Evropě. A krásně se dá dodržet i dnes. Pokud není oheň, tak  třeba aspoň ukliďte zásoby čajíků a bylinek a ty staré vyhoďte…

V Británii se o tomto svátku pokrýval největší kámen v zahradě vrstvou květů, na dveře domů a chlévů se věšela ochranná kytice z třezalky, routy, jeřabiny, jetelu, vřesu a fenyklu. Nemáte zahradu nebo velký kámen? To nevadí, umístěte kámen (adekvátní velikosti) na jídelní stůl a ozdobte ho květinami.

Příroda nám nabízí své dary v pravidelných cyklech ročních období a už samotný sběr rostlin může být pro nás kouzelnickou lekcí, ve které se učíme chápat koloběh roku a životní proměny rostlin.“ Anna Franklin.

Bylinek považovaných za „svatojánské“ je hodně.  Často se ale objevuje pojem „devatero bylin“. To má samozřejmě také svůj význam. Proč devítka? A jakých bylin? O tom bude povídat na webináři Veronika Němcová. Tady ode mě jen zajímavá informace, že jedním ze zvyků bylo sbírat je na 9 různých místech.

Krásný slavnostní zvyk je opečovat prameny, studánky. Vyčistit je, ozdobit květy, uctít je zanecháním mincí, korálků. Dokonce i zlatem se obdarovávaly tyto symboly ženství.

Dříve bylo možné pozorovat také roje světlušek (německy Johanniskäfer), které přinášely do nejkratší noci cosi zářivého, oslavného.

V osobní rovině je letní slunovrat příležitostí k oslavě dosažených cílů, uvědomění si vlastních schopností, talentu a síly k životu ve vnějším světě. Je to čas zábavy a veselí, vychutnávání světla a tepla.“ Anna Franklin

Text je součástí vzdělávacího programu Bylinky našich babiček. Přidejte se k nám!

Zbytek článku je pouze pro členy vzdělávacího programu Bylinky našich babiček. Přidejte se k nám!
Členem se můžete stát vyplněním objednávky v horním menu
Pokud jste členem, můžete se přihlásit:
Přihlásit se

Purpura jako bylinková cesta rokem od jara do Tří králů

Proč teď purpura? To je přece vánoční záležitost. Takové ty pytlíčky z drogerie, zlaté kuličky a nějaké nadrcené, trochu podezřelé věci. Možná někdo pamatuje i vůni. Pak ta písnička, co zpíval Goťák na desce vánočních písní „Purpura na plotně tiše a ochotně voníííí…“.  Víte co? V původním podání Šlitra a Suchého je mnohem lepší. A s tou purpurou je to podobné.

Ta pravá purpura se vlastně jmenovala vonička. Sbírala se postupně během roku a v jeho nejtemnější části pak přinášela očista domova, jeho ochranu před „zlými duchy“ a také vzpomínky na přívětivější dny plné slunce a barev. Tak se na tu purpuru / voničku teď spolu podíváme.

Už trochu souvisí i s mým červnovým článkem o svatojánských rituálech. Texty jsou součástí placeného programu Bylinky našich babiček. Ten si můžete předplatit a dostat tak pořádnou nálož informací. A co všechno pro vás máme? Jukněte se! Zrovna jsme aktualizovali plány!

I já si samozřejmě pamatuju purpuru, tu z drogerie. Vždycky jsem milovala vůně, a tak tyhle rituály o Vánocích nesměly chybět. Pravda, už v dětství se mi ty zlaté kuličky zdály trochu „moc“. A u františků mě napadalo, že by to mělo asi vonět krapet jinak, líp.

A pak po letech, když jsem propadla vykuřování, se vše vysvětlilo. Pravé františky obsahují spoustu kadidla a pravá purpura zas neobsahuje žádné zlaté kuličky. To, co v ní má být, jsou jalovčinky, plody posvátného jalovce. A další ingredience?

Zbytek článku je pouze pro členy vzdělávacího programu Bylinky našich babiček. Přidejte se k nám!
Členem se můžete stát vyplněním objednávky v horním menu
Pokud jste členem, můžete se přihlásit:
Přihlásit se

Desatero základů domácího vykuřování

Vykuřování se pomalu ale jistě dostává z archivu zapomenutých věcí opatřených lehce „čarodějnickou“ a „ezoterickou“ nálepkou mezi respektované způsoby použití bylin k očistě i léčení. Protože pro Kouzlo vůní o vykuřování a vykuřovadlech pravidelně píšu a vím, že mnoho z našich čtenářů ho praktikuje, sepsala jsem pro vás takové základní desatero.

Vybrala jsem nejfrekventovanější dotazy z kurzů i z praxe a pokusila se na ně odpovědět. S vykuřováním je to tak, že nic nenahradí vlastní zkušenost. Můžete si doporučení 100x přečíst, ale co uvidíte na vlastní oči a zkusíte, to je nejlepší. Pokud narazíte na nějaká vykuřovací úskalí, nebudete si něčím jisti a podobně, zkuste mojí skupina na FB. Nebo přijďte na kurz. O svátečních rituálech spojených nejen s vykuřovadly píšu do celoročního vzdělávacího programu Bylinky našich babiček. Pro Kouzlo vůní jsem už napsala 3dílný seriál o vykuřování, kde je vše dost podrobně vysvětleno. Pokud vás tedy bude zajímat víc, doporučuju pokračovat tam.

Jen upozorňuji, že vykuřování vytváří závislost zdravou a příjemnou…

Bezpečnost na úvod

Pracujete s otevřeným ohněm, buďte „při tom“, neopouštějte kadidelnici. A dodržujte zásady bezpečnosti a přiměřené opatrnosti. POZOR na děti, domácí mazlíčky.

Při zapalování uhlíku můžou odskočit žhavé kousky, při pálení bylinkového svazečku (bílá šalvěj, pelyněk) odpadávají ohořelé kousky, použijte pod něj talířek apod.

Zbytky žhavého uhlíku NIKDY nevyhazujte do koše, pokud jej potřebujete uhasit, vhoďte do nádoby s vodou. Hořící svazek můžete uhasit odstřihnutím žhavé špičky.

Pokud budete vykuřovat jehličí, VŽDY může začít hořet (pro vysoký obsah hořlavých látek), NIKDY nenechávejte bez dozoru.

1) Co a jak vykuřovat

Vykuřovadla podle materiálu se rozdělují na byliny, dřeva, pryskyřice. Každá z těchto skupin vyžaduje trochu jiný způsob pálení.

Používá se vykuřovací pícka či její obdoba, slídový plátek mica položený na uhlík (v podstatě náhrada vykuřovací pícky, mě osobně ale tento způsob nevyhovuje) nebo kadidelnice se žhavým uhlíkem, na který se položí kousek pryskyřice. Podrobně i s obrázky TADY…

2) Byliny

Ideální způsob pálení je na mřížce vykuřovací pícky nad zapálenou čajovou svíčkou. Byliny tak nehoří, pouze se zahřívají a teplem se uvolňují vonné složky. Jde o jemný a velmi příjemný způsob. Ovšem pro hlubokou energetickou očistu většinou nestačí.

Zjednodušením je pálení bylinkového svazečku. Většinou tak zakoupíte bílou šalvěj dováženou z USA. Usušený svazeček jednoduše zapálíte na konci a nic (kromě talířku pod něj) už nepotřebujete. Ale i z mnoha našich místních bylinek jde tenhle svazeček vyrobit. Podrobný návod najdete TADY…

Buďte se mnou ve spojení i na dálku, čtěte Bylinky našich babiček!

V rámci programu se mě můžete i na cokoliv zeptat, ať už přímo pod články nebo v naší uzavřené členské skupince.

V tomto programu se ode mě dozvíte o vykuřování mnohem více zajímavostí

3) Dřeva

Vykuřovací výbava – kadidelnice, kadidla, palo santo a svazek šalvěje

Vzácná a drahá dřeva (santal, guajak, orlářka apod.) se doporučuje pálit podobně jako jemné bylinky. Běžnější dřeva (jalovec, cedr, dub, bříza apod.) jde pálit i na uhlíku. Já osobně doporučuji obě varianty, spíše podle účelu. Pokud čistíte prostor či sebe, pak se hodí očistný dým, a tedy pálení na uhlíku. Pokud harmonizujete či provoňujete prostor, pak je výhodnější pícka a jemnější vůně.

TIP: Používám např. u santalu, po použití na pícce si dřevo schovám, a ještě ho přihodím později na zapálený uhlík. Je mi líto tuto vzácnost jen tak vyhodit…

Pálení špalíku se dřeva je také jednou z nejjednodušších variací na vykuřování. Používá se hlavně dřevo palo santo z Peru či Ekvádoru. Naši předci takto pálili dřevo posvátné borovice. Zajímá vás, jaké různé druhy vykuřovadel jsou?

4) Pryskyřice

Jedná se o vyschlé kousky mízy různých stromů a keřů. Ty potřebují pro své využití k vykuřování vyšší teploty nežli bylinky a dřevo. Pálím položené na žhavý uhlík. Důležité je použít vždy jen malý kousek pryskyřice (cca o velikosti zrnka rýže, ANO TAK MALÝ!). Pokud se vám zdá být dýmu málo, přidejte. Vždy je to jednodušší než řešit velký silně čadící rozžhavený kus pryskyřice…

Nejznámější voňavou pryskyřicí světa je nesporně kadidlo.

5) Vykuřovací pícka

Vykuřovací pícka ze staré aromalampy nalezené u popelnic, na mřížce právě červený santal

Nádoba nejlépe keramická v podstatě ve tvaru kvalitní aromalampy, tedy dostatečně vysoká. Kde sundavací miska je nahrazena kovovou mřížkou zahřívanou zespoda čajovou svíčkou.

6) Kadidelnice

Nádoba na vykuřování ideálně keramická (na trhu jsou i kovové či kamenné), do níž se nasype vrstvička písku či kvalitní soli (himalájská, mořská – vždy naprosto čistá) a na tuto vrstvu (slouží jako tepelná izolace) položí žhavý uhlík. Takto je kadidelnice připravena k použití, na uhlík se nasype vybraná pryskyřice.

TIP: velmi praktické je, když má kadidelnice nožku, držátko, případně aspoň malé nožičky. Je totiž dobré, jde-li jednoduše uchopit, pokud s ní potřebujete obcházet prostor.

7) Uhlíky

Pálení pryskyřic na uhlíku obnáší voňavý dým

Nejběžnějším používaným uhlíkem je ten rychlozápalný (možná znáte z vodních dýmek). Drcené dřevěné uhlí je slisované spolu se zápalnou látkou do tvaru tablet s jakoby mističkou. Stačí pak na jednom konci zapálit a uhlík sám „proprská“, jak se v něm postupně zapaluje právě ona hořlavá látka. Celé to trvá do 3 minut.

Existují i uhlíky bez oné látky, prodávají se jako kokosové. Jen u nich je potřeba držet nad plamenem (plyn, speciální zapalovač) či na žhavé elektrické plotýnce minimálně 15 minut.

8) Očista prostor

Častá otázka je na čištění prostoru, jak v bytech, domech, tak i různých terapeutických místnostech (masáže, terapie, kurzy apod.). Místa, kde se shromažďovalo větší množství lidí, se v minulosti takto pravidelně očišťovala. Myslím, že na tom něco je. A doporučuji to i dnes.

Od mých přátel i klientů vím, že rozumné vykuřování úspěšně pomáhá jak s očistou energetickou, tak tou „zdravotní“, např. v dobách chřipkových epidemií jsou členové rodin, kde se vykuřuje, méně nakazitelní.

Myslete na to, že k opravdové očistě patří kouř, takže chcete-li čistit prostor, použijte uhlík a nebojte se, že to bude „čadit“. Všechny místnosti odpovědně obejděte, buďte „duchem přítomni“, myslete na záměr. Vždy opakuji, čistěte „od podlahy“, a to doslova! Tedy začínejte při zemi, od spodních pater apod. Po vykouření opravdu pořádně vyvětrejte!

9) Kde se vykuřovadla berou?

Co si nasbíráte sami, to budete pálit raději, uvidíte

Další častý dotaz, spoustu vykuřovadel si můžete sami vypěstovat na zahrádce nebo nasbírat na procházkách (borovicová a smrková pryskyřice a jehličí, rozmarýn, tymián, šalvěj apod.). Mnoho českých bylinek já osobně raději kupuji v bylinkářstvích či v podobě sypaných bylinných čajů (šalvěj, levandule), jednak to bývá levnější a také neprodukuji tolik odpadů.

Samozřejmě u těch exotických je to složitější. Dnes již existují specializované obchody i e-shopy s vykuřovadly a potřebným vybavením. U dovážených druhů doporučuji se dobře předem informovat odkud pochází a k čemu je. Velmi často takto dostáváte kousek posvátné Přírody, kterou někdo někde musel vypěstovat, získat (třeba porazit a rozštípat strom), zabalit a byla dopravena až k vám. To všechno hodně stojí a nemyslím zdaleka jen peníze. Proto i tady je na místě velká úcta a šetrnost.

10) Frekvence vykuřování

I na toto se lidé hodně ptají, odpověď je složitá. Myslím, že je dobré vykuřovat tehdy, když je to potřeba. Ano, aha, ale kdy to je, že? No tak to si asi každý musí poradit sám. No anebo přijďte na ten můj výše zmiňovaný kurz a všechno to uvidíte v praxi…

Autorka článku a fotografií: Kateřina Polívková.

Rosteme z kořenů aneb vůně pro 1. čakru

Aromaterapeuticky jsem tuhle čakru nazvala „cedrovou“. S vlastnostmi krásné vůně cedru je totiž hodně propojena. Kořeny, spojení se zemí, podstata. Stabilita, síla prosadit se, víra ve vlastní schopnosti. Pud sebezáchovy, tělesná vůle k bytí, vztah k materiálnímu světu, umění zabezpečit se. To všechno jsou záležitosti zmiňované v souvislosti s Muladharou, naší první čakrou.

Prostě tahle čakra je základní. Říká se jí také kořenová. A náš energetický systém na ní doslova stojí. Přiřazuje se jí jasně červená barva. Symbolicky ji zobrazuje lotosový květ se čtyřmi okvětními lístky. V článku najdete kromě informací o jejím fungování v těle také vybrané éterické oleje a vykuřovadla pro její potěšení. A pár jednoduchých rad čím ji vyživit.

TIP redakce: Chybí vám základní pojmy? Přečtěte si nejdříve úvodní článek čakrové série.

Stylizovaný lotosový květ se čtyřmi lístky a červená barva, toť symboly 1. čakry

Spící symbolický had Kundalini

Zjednodušeně by se dalo říci, že toto energetické centrum odpovídá za naše potěšení ze života, vztah k vlastnímu tělu a za to, jestli se cítíme bezpečně a jistě. Spadá sem též ochota učit se od života a moudré Přírody, bez ní mnoho nevyrosteme.

Podobně jako srdce je ve fyzickém těle základem krevního oběhu, tak je základní čakra rozhodující v systému energetickém. Tady je středobod propojení s energií Země, tudy proudí hlavní výživa pro vyšší čakry. Odtud se probouzí energie Kundalini, zde začínají 3 důležité energetické kanály.

Podle mne mají čakry vůně rády. Přijďte to prověřit na můj celodenní workshop a všechny ty vůně vyzkoušet. Namícháme si 3 výrobky pro náš energetický systém (tělový olej, parfémek a aroma rozprašovač) a zkusíme jednoduché harmonizační techniky. Termíny v Praze 9. června., 11. srpna., 22. září. 2018. Více info…

Geniální genitální

Elementem čakry je Země. Její umístění je uváděno na perineu, mezi konečníkem a pohlavními orgány. Já bych řekla, že ji prostě máme mezi nohama. Důležité je, že se otvírá směrem dolů, k zemi, po které kráčíme a která této čakře také poskytuje energii.

Smyslovou funkcí čakry je čich. Z fyzických částí těla jí podléhá vše pevné – páteř, kosti, zuby, nehty, dále tlusté střevo, konečník, prostata, tvorba krve a stavba buněk. Z hormonálních žláz pak nadledvinky. Z orgánů ledviny, jejichž energii z pohledu TČM čakra odpovídá.

Kořeny strom drží v zemi a vyživují, 1. čakra takto působí v našem těle

Uteč nebo Útoč

Zajímavé je, že v nadledvinkách se tvoří adrenalin a noradrenalin, hormony přizpůsobující krevní oběh aktuální potřebě těla. Tyto hormony ovlivňují naše akční reakce „útok“ nebo „útěk“ odpovědné za přežití či nepřežití jedince v dávných dobách.

Čakra pod čakrou

úvodním článku jsem zmiňovala, že energetických center v těle máme spoustu, těch nejznámějších 7 je zjednodušení. V poslední době se objevují zmínky o čakře v oblasti našich chodidel, krásně nazývané Hvězda Země. O důvod víc věnovat chodidlům pozornost, třeba pravidelnou masáží.

Chodidla mají pro naši harmonii větší význam než by se mohlo zdát

Chodidly chodíme, ale také nás spojují se zemí

A tady už se pomalu dostáváme k použití éterických olejů pro harmonizaci kořenové čakry. Alan Stuart, britský terapeut (host několika konferencí AČA v Praze), doporučuje pro spodní čakry použít směs přímo na tělo, pro horní čakry pouze sprej do vzduchu.

Moje zkušenost je, že tady velmi dobře funguje aplikovat aroma olej na chodidla, kolem kotníků a v oblasti třísel. Ideálně formou příjemné masáže.

Kromě vůní je výbornou technikou k vyladění prosté sezení v tureckém sedu či ležení na zádech na holé zemi. Ideálně v příjemné přírodě při západu nebo východu slunce. Důležité je vědomé zaměření na dech, zem pod námi a okolní vůně. To se dá pochopit. Aplikovat takto dohromady už je náročnější. Ale vy si nějak poradíte… Třeba to zkoušejte postupně.

Ideální prostředí pro harmonizaci první čakry

Voňavé menu pro první čakru

Hned na úvod. Udělala jsem si to po svém. Tedy ne jen tak halabala. Ale na základě praxe, zkušeností klientů i mých vlastních a také mnoha prostudovaných zdrojů.

Jak se seriál dostane k dalším čakrám, budou se některé vůně opakovat. Obzvláště u sousedících čaker je to skoro pravidlo. Pokud si vůně očicháte, pochopíte to. Myslím, že stejně jako se aromatické molekuly šíří vzduchem, tak se jejich působení přenáší v rámci našeho energetického systému.

Citrus a kadidlo pro všechny

Každá čakra má v mém konceptu jednu citrusovou esenci k pročištění a případnému odlehčení směsi. A v sekci doporučených vykuřovadel jeden druh kadidla pro harmonizaci a vyladění.

Tento ne zcela tradiční postup jsem zvolila proto, že citrusů je dnes na trhu velké množství druhů a jsou velmi oblíbené, proč tedy každé z našich čaker jeden nedopřát. A kadidla? Tak to je trochu podobné, je to moje velké téma a vnímám výrazné rozdíly mezi jednotlivými druhy. Lidé je mají rádi, tak proč si jich neužít a neseznámit se s variacemi.

Ale hlavně! Jak citrusy, tak kadidla mají schopnost náš energetický systém rozproudit a harmonizovat. Což se nám tady velmi hodí!

Mix z praxe

A co zabodovalo v praxi? Jedna z takových „univerzálních“ směsí pro první čakru by mohla být z pepře, cedru a hořkého pomeranče… Ale já nemám moc ráda „uni“ návody a rady. Takže si to se svou kořenovou čakrou proberte a udělejte to tak, jak se to bude zamlouvat jí.

Bezpečnost

Jen OPATRNĚ u skořice a hřebíčku, NIKDY nepřekračujte doporučené ředění (1 kapka na 30ml základu)! Také směs neaplikujte na místa, která budete vystavovat slunci (speciálně citrusové oleje a andělika mohou vyvolat fototoxickou reakci).

Ředění

Jako ideální aroma produkt pro první čakru vidím pečující olej vytvořený z 30 ml základu (nosný rostlinný olej) a maximálně 15 kapek éterických olejů celkem. Když jako příklad vezmu výše uvedenou směs, tak do 30 ml jojobového oleje bylo použito 6 kapek hořkého pomeranče, 4 kapky pepře a 5 kapek cedru.

Často doporučovaný éterický olej, ale OPATRNĚ s ním!

Éterické oleje pro 1. čakru

Citrus

  • Hořký pomeranč – Radost, hojnost, optimismus z podstaty

Pryskyřice

  • Kadidlo – V klidu se napojit a prostě být
  • Myrha – Síla pokojné samoty

Dřeva

  • Cedr atlaský, himalájský – Všechny krize zdolá mužná stromu síla
  • Palo santo – Harmonie a očista na jemné vlně
  • Santal bílý – Žít tady a teď

Kořeny, oddenky

  • Andělika – Jít nebojácně vlastní cestou
  • Zázvor – Vzplanutí životního ohně aneb přítel v zimě
  • Nard – Víra, stabilita, smíření, doporučila by i Máří Magdalena

Bylinky, trávy

  • Pačuli – Ustojím to, muž ve mně se postará
  • Vetiver – Harmonie těla a ducha bez přehnaných požadavků

Koření

  • Hřebíček – Aby se duše potěšila a zuby nebolely
  • Skořice – Vůně domova aneb štrůdl pro duši
  • Pepř – Síla vydržet a vědět proč

Čakry a ÉO

 ÉO - Vivien Lunny, 1990ÉO - Kate a Peter Damiánovi, 1995ÉO - Shalila Sharamon a Bodo J. Baginski, 1988ÉO - Juliette Preston a Alan Stuart, 2002ÉO - Irena Kubicová, 2015 
1. čakra KOŘENOVÁbenzoe, cypřiš, jalovec, kardamom, levandule, pačuli, pomeranč hořký, šalvěj muškátová, vetiverkadidlo, růžové dřevo, myrha, ylang ylang, vetivercedr, hřebíčekvetiver, santal, cedr (pro těhotné cypřiš)pačuli, hřebíček, vetiver, santal, kardamom, grep, pepř

Prošla jsem zdroje uvádějící éterické oleje k čakrám a tady máte přehled v tabulce. Jak bude seriál pokračovat, budu odkrývat další řádky. A je to zajímavé.

Vykuřovadla pro 1. čakru

Myrha hojí a konejší, hluboká a léčivá vůně s příběhem

Dřevo

  • Cedr atlaský, himalájský

Kořen, oddenek

  • Andělika
  • Galgán
  • Puškvorec
  • Jatamansi

Trávy

  • Vetiver
  • Pačuli

Pryskyřice

  • Myrha
  • Kadidlo indické

Autorka článku: Kateřina Polívková, www.dobrevune.cz. Foto: Pixabay.com.

Zdroje:

  • SHARAMON, Shalila. Základní kniha o čakrách. Praha: Pragma, 1993. ISBN 80-85213-36-2.
  • MINDELL, Arnold. Snové tělo: úloha těla při objevování našeho Já. Brno: Nakladatelství Tomáše Janečka, 1993. ISBN 80-900802-7-8.
  • DAMIAN, Peter a Kate DAMIAN. Aromaterapie: vůně a duše: využití éterických olejů pro získání tělesné i duševní pohody. Praha: Volvox Globator, 1997. Garuda. ISBN 80-7207-020-7.
  • LUNNY, Vivian, NOE, Marie, ed. Vůně života: aromaterapie pro těhotenství a zdravý životní styl. Praha: One Woman Press, 2005. ISBN 80-86356-40-X.
  • STRNAD, Michal MUDr. Studijní materiály Indický systém čaker a jejich vztah k akupunktuře (AP – akupunktura).
  • KREJČÍ Barbora. Studijní materiály Aromaterapie v péči o duši: Institut aromaterapie, 2014.
  • http://irenakubicova.cz/joga-a-vune [online]. [cit. 2018-05-06].

Andělika, bez a růže – magické byliny pro magickou noc Čarodějnic

A proč ne blín, rulík a mandragora? To jsou přece ty “pravé” přísady do lektvarů a kouzelných mastí. Jenže jednak jsou dnes povětšinou chráněné a k tomu obsahují látky jedovaté a ovlivňující naše vědomí. A přestože bývají uváděny i mezi bylinnými vykuřovadly historie, já je ke zkoušení nedoporučuji. Raději objevujme a zkoumejme “magické” vlastnosti běžných a bezpečných bylinek. A Valpružina noc může být ideální pro “čarodějné” rituály s rostlinami. Ty, které jsem vybrala, jsou tradiční k odehnání zlých duchů, ochranu obydlí a podporu lásky. V článku se dozvíte, i kdy a jak je vhodné sbírat bylinky k vybranému účelu.

Čarodějnice, Valpružina či Filipojakubská noc, Beltan, Beltine, různá jména pro svátek, kterým se definitivně Kolo roku překlápí do světla a tepla. Dnes se tento svátek slaví v noci z 30. dubna na 1. května. Ale původně byl jedním ze svátků odvozovaných od cyklů Měsíce a slavil se o úplňkové noci nejbližší 7. květnu, což je datum přesně v polovině mezi začátkem jara a léta. Já osobně vnímám měsíční svátky jako typicky ženské a není náhoda, že všechny tři zmiňované rostliny nesou poselství Venuše.

Text je součástí vzdělávacího programu Bylinky našich babiček. Vy si můžete pořídit jak jeho celoroční předplatné, tak i kratší varianty na 3 nebo 6 měsíců. Přečtěte si na zkoušku ukázkové články. Budeme potěšeni, přidáte-li se k nám.

Zkuste “živý” oheň

Z původního smyslu svátku a jeho rituálů moc nezůstalo. Vlastně jen tradice ohně. Jeho očistná síla a “magická” moc přinášet světlo však již dnes oslavována není. Zbylé pálení „čarodějnic“ je vlastně takovou karikaturou dávných oslav.

Ano, oheň byl hlavní náplní svátku. Uhasil se oheň v domě a vykřesal nový. Skrze dva ohně se prováděl dobytek, skákalo se přes něj, tančilo kolem. A dodnes by oheň zapalovaný v předvečer této noci měl být “živý”, tedy založený pomocí tření dřívek a troudu. Kdo to někdy zkusil, potvrdí, že je to pěkná “makačka”.

Oheň je s tímto svátkem spojen, jen trochu jinak než je dnes známo

Posvátná plodnost

Další energií, s níž je tento svátek silně spojený, je ta sexuální. Hlavně plodivá síla Země a přírody, v tomto čase nejsilnější. A tak dávalo smysl ji oslavovat. Požehnání v tomto čase pomáhalo pozdější sklizni. Trochu zjednodušeně je Beltine vnímám jako spojený s nevázanými sexuálními orgiemi.

Smyslem však byla kromě plodnosti přírody i oslava vnitřního ohně. Prý se na tento den uzavírala manželství na zkoušku časově omezená na rok a den. Důležitým aspektem tohoto svátku je také oslava Boha, Bohyně a jejich spojení pro pokračování života, což souvisí se vším již jmenovaným.

Omyjte se v ranní rose

Bohyní svátku je krásná zářivá Brigit, tradičně ozdobená květy a pučícími březovými větvičkami. V noci se sbíraly přírodní ozdoby na zkrášlení domu, kde měly uvítat první květnové Slunce.

Stromem svátku je ochranný jeřáb. V noci se z něj odřezávaly větvičky na výrobu ochranného amuletu – rovnoramenného křížku svázaného červenou nití. Nemáte-li v blízkosti jeřáb, využijte břízu. I ona se takto používala. Křížek doma pověste na nejvyšší místo. Ochrání vaši domácnost před vším zlým. Říkalo se…

Bylinky nasbírané do “čarodějné” směsi na jedné “magické” procházce

Sympatický rituál je omytí tváře ranní rosou při východu slunce 1. května. Ideálně rosou zachycenou v poupatech hlohu s prosbou o dar krásy a svěžesti.

Jednou z celkem snadno dostupných bylin svátku je popenec. Natrhejte si ho v noci a upleťte z něj věneček, s ním na hlavě pak rozpoznáte v lidech zlé čaroděje… Prý…

Zbytek článku je pouze pro členy vzdělávacího programu Bylinky našich babiček. Přidejte se k nám!
Členem se můžete stát vyplněním objednávky v horním menu
Pokud jste členem, můžete se přihlásit:
Přihlásit se

Očistěte svůj domov se 4 jarními vykuřovadly!

Představím vám 4 vykuřovadla, která zaručeně očistí váš domov od zbytků zimy, zatuchliny a smutku. Vybrala jsem pro vás čistě jarní zástupce ze světa vykuřovadel. Jejich poselství je očistné a radostné. Dva stromy a dvě byliny. Bříza, borovice, rozmarýn, hlodáš. Všichni jsou u nás dobře a dlouho známí, hlodáš možná budete v paměti trochu lovit, ale nakonec si vzpomenete, že ho znáte z nějaké zahrádky vašeho dětství. Vykuřování už nemůže být snazší! Naložte bylinky na uhlík vaší kadidelnice a obejděte s ním celý domov a všechny jeho kouty.

A speciální rada tohoto dílu bude o tom, jak naložit s pryskyřicemi, které si sami nasbíráte při lesních toulkách. Ano, je to možné, dokonce ideální. V našich lesích určitě narazíte na borovice a smrky, které vás svou “smůlou” s radostí obdarují. Ovšem úskalím je, že čerstvě “vyroněné” pryskyřice obsahuje hodně vody. Pokud ji zkusíte vykuřovat po přinesení domů, vůní bude připomínat spíše pálené gumové pneumatiky. To nechceme. Nechte ji vysušit. V pokojových podmínkách to trvá rok až dva. Jde použít sušičku nebo troubu na nejnižší teplotu. Pryskyřice ideální k použití by měla byt křehká a lámavá.

Článek volně navazuje na jarní rituály s návodem na výrobu vlastní sváteční vykuřovací směsi

4 vykuřovadla k uvítání jara

1) Bříza – panenská čistota

Bílá bříza jako symbol očisty a odstraňovač negativních energií.

Bílá bříza je typickým symbolem přicházejícího jara i tradičním stromem všech šamanských kultur. Je stromem čistoty, představitelem obnovy, nových začátků a světla překonávajícího tmu. Dodává naději a sílu pokračovat v cestě. Pomáhá přechodům z jednoho období do druhého. Proto se svátečně pálila hlavně při změnách ročních období. V mnoha zemích je spojována s Matkou Zemí jako její ztělesnění a je také součástí nekonečné řady jarních lidových zvyků obzvláště v našich zeměpisných šířkách.

Je jasným jarním symbolem i pro svou známou plodnost, ve světě rostlin zvanou „plevelnost“. Bříza (trochu podobně jako borovice) je stromem maximálního užitku. Kůra se používala k výrobě předmětů denní potřeby i oděvů a bot, spolu se dřevem jako stavební materiál. Její léčivé vlastnosti (míza, listy) jsou také všeobecně známé.

Nejsilnějším vlastností s břízou spojovanou je rozhodně očista a ochrana! Bříza zasazená u domova ho chrání před zlými vlivy včetně nemocí. Magická bílá barva březové kůry spolu se všemi jejími úžasnými vlastnostmi z ní dělaly ideálního pomocníka proti černé magii (zahání špatné duchy, chrání před uhranutím a kletbami).

Pro běžné očistné vykuřování se používá kůra nebo dřevo. Tenké březové větvičky můžete zaplést do vykuřovacích svazečků (třeba s řebříčkem a šalvějí k ideální očistě i ochraně). Při pálení voní bříza jemně sladko dřevitě, úplně cítíte její podporu a péči o naši čistotu.

Zdravotní vykuřování* březovým listím a pupeny působí léčebně při zvýšeném cholesterolu, dně, vypadávání vlasů, revmatu, lupence, problémech s metabolismem.

Zbytek článku je pouze pro členy programu Bylinky našich babiček!

Celý duben platí SPECIÁLNÍ SNÍŽENÁ ZAVÁDĚCÍ CENA 700 Kč / 12 měsíců. OBJEDNEJTE si program nebo se podívejte na další cenové varianty ZDE. Váháte? Přečtěte si naše ukázkové články.

Zbytek článku je pouze pro členy vzdělávacího programu Bylinky našich babiček. Přidejte se k nám!
Členem se můžete stát vyplněním objednávky v horním menu
Pokud jste členem, můžete se přihlásit:
Přihlásit se

Vonný dým z Himalájí přináší moudrost a klid

Himaláje, to není jen bájný (a dnes okupovaný) Tibet, ale mnohem víc. Patří sem Bhútán, částečně Nepál, severní Indie… Všechny tyhle země mají blízko k buddhismu a zapáleným vonným tyčinkám, k bohům i přírodě. Pálení vykuřovadel tady patří ke každodenním životu, k uctění božstev v chrámech i v lidských obydlích. Některé z vůní typických pro tuto jedinečnou a silně spirituální oblast světa přiblíží článek. Pokud nepatříte k milovníkům vykuřování, ale oslovuje vás více aromaterapie, tak mám několik tipů na éterické oleje. A aroma recept na meditační směs i luxusní pečující olejíček pro pány.

Ráda píšu o tom, co jsem zažila na vlastní kůži. Nebo oči či nos. V případě Himalájí je to trochu jinak. Nebyla jsem tam. Doufám, že jen zatím. A že se do téhle části světa někdy podívám. Tedy vlastně moje kůže tam nebyla, fyzicky nebyla. Protože přeneseně jsem tam byla mockrát. Za všechny tyhle „výlety“ zmíním pár knižních a filmových. Možná je taky znáte a taky vás tam přenesly. Filmy Kundun a Sedm let v Tibetu. Z knih pak příběhy Mipama, lámy s paterou moudrostí či putování do Lhasy Alexandry David-Neelové, mé oblíbené spisovatelky a cestovatelky. A velmi významně mě tam přenášejí právě vůně himalájských vykuřovadel. Specifické, výrazné, něčím jakoby drsné, zklidňující a spojující nás s podstatou, se smyslem života.

Ženy v Bhútánu, spirituální atmosféra dýchá i z obyčejného života,

Vůně klidu a moudrosti

Z poslední doby je to například vůně vysokohorského rododendronu – pěnišníku (Rhododendron anthopogon), který s oblibou pálím doma po ránu na očistu i přivítání nového dne. Nebo večerní, silně zklidňující a tajemná vůně jatamansi (Valeriana jatamansi). Čím dál více milovaný, ovšem také čím dál dražší santal bílý (Santalum album).

Z éterických olejů pak krásná, hladká vůně himalájského cedru či výrazná, drsně zemitá (a zdaleka ne každému libá) vůně nardu. Nejvyšší horský masiv světa prostě voní jinak než úrodné nížiny nebo rozverné tropy. Himaláje pro mě voní klidem a moudrostí.

TIP redakce: Potřebujete k vykuřování manuál? Láká vás, jen nevíte jak na to? Tak buď prostudujte náš seriál. Anebo přijďte na některý můj praktický kurz! Což je stejně nejlepší, protože jednou vidět a zkusit je jako stokrát číst…

Příroda srolovaná do tyček

Tibetské vonné tyčinky vypadají i voní odlišně než ty klasické indické. Dnes většinou nepocházejí z Tibetu, ale z tibetských klášterů v severní Indii. Podobné vonné tyčinky se produkují i v Nepálu a Bhútánu. Jsou opravdu z himalájských bylin, rolují se stále ručně bez použití bambusové štěpiny, takže jsou tlustší a nepravidelné. Často je skutečně vyrábějí mniši v klášterech a jejich prodejem se kláštery podporují.

Tajné klášterní recepty

Někdy jsou receptury tajné a patří k tajemstvím daného kláštera. Tyhle tyčinky mohou mít skutečně léčivou sílu, jednak díky použitým rostlinám, jednak díky „posvátnému“ přístupu k jejich výrobě (recitace manter, rituální čistota apod.). Jen není jednoduché najít tu správnou a pravou kvalitu. Vonné tyčinky jsou prostě taky „byznys“. A důležitá informace, kterou často opakuji, kvalitní tyčinky prostě nemohou stát 20.- Kč.

Nejčastěji používané přísady v tomto typu tyčinek jsou: nard, šafrán, červené a bílé santalové dřevo (velký rozdíl mezi těmito dvěma ingrediencemi dále vysvětlím podrobně), orličín, guggul, kafr, kardamom, sal, pěnišník, vetiver a jalovec.

Přírodní vykuřovací copánky

Další formou, jak pálit bylinky, mohou být tzn. vonné vykuřovací copánky dhupaya. Na jemný prášek nadrcené rostliny a dřeva se speciální způsobem zabalí do jemného rýžového papíru a pro použití jednoduše zapálí na jednom konci. Tyhle copánky jsou nepálskou specialitou a plní se většinou směsí himalájského jalovce a santalu.

TIP redakce: Rozhovor Kouzla vůní s Michaelem Rymerem, hlavním českým dovozcem těchto a dalších vykuřovacích produktů.

Typické tibetské vonné tyčinky, tuze voňavé!
Nepálské vykuřovací copánky dhupaya.

Vykuřovadla Himalájí

I když se s vykuřovadly přátelím už velmi dlouho, neznám zdaleka všechna dobře a zblízka. Proto jsem je zde rozdělila. Všechna také z himalájské oblasti nemusí pocházet, ale patří k místní tradici, protože se po dlouhou dobu dovážela a byla zde používána (např. santal, skořice, pepř).

Obrázkový přehled vybraných himalájských vykuřovadel z mojí sbírky.

Ta, která znám velmi dobře

Himalájský jalovec (Juniperus recurva)

Základní složka tibetských tyčinek a nejdůležitější vykuřovadlo oblasti vůbec. Tento vysokohorský jalovec roste nad 3000 m n. m., vytváří husté typické porosty, v nichž dle místních „sídlí bohové“. Vykuřuje se dřevem, to je tmavší i výraznější vůní než z jalovců například evropských. Působí silně očistně, používá se při duchovních obřadech, ale i jako repelent. Jeho vůně je dřevitě pryskyřičná, silná a vyloženě příjemná.

Z keřů jalovce se dále pálí i zelené větvičky a plody (jalovčinky). Vůně z těchto částí je více svěží a pryskyřičná, nese více „zelené“ energie.

Himalájský cedr (Cedrus deodara)

Je posvátným stromem se širokým využitím. Jeho dřevo se dříve používalo jako vysoce kvalitní a trvanlivý stavební materiál (nábytek, svatyně, mosty).

K vykuřování se nejvíce (i jako přísada do tyčinek) používá právě jeho dřevo, ale i pryskyřice a jemné jehličí. Známý je i éterický olej podobný cedru atlaskému.

Vůně toho majestátného stromu přináší klidnou sílu, dodává chybějící energii, dělá dobře našim nervům a sebevědomí. Je trochu zemitější než u cedru atlaského, ale velmi, velmi příjemná, dřevitá, balzámová.

Pěnišník (Rhododendron anthopogon)

Pěnišník vousokvětý prý zlepšuje karmu celé rodiny.

Jde o speciální vysokohorský rododendron, i když tyto nádherně kvetoucí rostliny jsou rozšířené po celém světě a patří k ozdobám botanických zahrad i zahrad soukromých. Na jaře kvetou obrovskými typickými květy. Spatřit jejich kvetoucí porosty v Nepálu patří mezi turistické atrakce.

K pálení se využívají listy a větvičky. Jako vykuřovadlo patří k běžnému životu, je ideální vůní pro ranní očistu, ochranu domu i členů rodiny, zahnání nemocí, údajně i pro zlepšení karmy. Vůně je jemná, teple kořenitá s ovocnými tóny, pouze tyto vysokohorské druhy obsahují významnější množství vonných silic. Posiluje srdce a krevní oběh, podporuje energetický systém, právě proto se používá spíše pro ranní vykuřování.

Borovice himalájská (Pinus roxburghii)

Borovice jsou nepřehlédnutelné stromy rozšířené po celém světě. Všude kde rostou, jsou považovány za posvátné, za symbol síly, dlouhověkosti a zdraví. Navíc jsou maximálně využitelné. K vykuřování se používá jehličí, kůra a pryskyřice. Z himalájské borovice seženete kůru nebo pryskyřici. Kůra má jemnou, dřevitou vůni s dotekem ambry. Pryskyřice je drsnější, typicky lesní, více pryskyřičná, hodně kouří, použijte jen malé množství (velikosti zrnka rýže).

Vonný dým borovic je skvělý pro náš dýchací systém (pro prevence i v případě nemoci), má silné dezinfekční účinky. Posiluji naši psychiku, dodává sílu a houževnatost.

Santal bílý (Santalum album)

Podle všeho vůně santalu zahání veškeré myslitelné zlé duchy. Prohlubuje meditaci, probouzí inteligenci, pomáhá transformaci energií v těle. Vůně santalu bílého je ztělesněním posvátnosti, je to vůně, jaké se prostě nic nevyrovná.

Santalovník patří v Indii k ohroženým druhům, obchod s ním je pod kontrolou vlády, jeho cena stále stoupá. Existují levnější varianty santalového dřeva z Afriky, Austrálie či Indonésie, ale jejich vůně, i když krásné, nedosahují na aromatickou nádheru toho indického. Podrobně jsme o santalu psali v sérii Roberta Tisseranda.

Santal červený (Pterocarpus santalinus)

Křídlok santalový, malé stromy rostoucí v Indii a na Srí Lance, jejich dřevo je považováno za bratra bílého santalu. Osobní zkušenost mám s jiným druhem křídloku (Pterocarpus soyauxii) z Afriky, který se aktuálně prodává jako červený santal. Vykuřovadlo je to příjemné, vůně hezky dřevitá, teplá a sladká. Ale bílý santal mi tedy nepřipomíná ani trochu. A různé druhy křídloků rostou po celém tropickém pásmu kolem Země.

Sal (Shorea robusta)

Hořící pryskyřice Sal, její dým údajně napomáhá změněným stavům vědomí.

Údajně se Buddha narodil právě pod tímto stromem. Je oblíbeným vykuřovadlem tibetských šamanů při ceremoniích.

Otvírá naše vědomí, dodává sílu duševní a fyzickou. Jedná se o pryskyřici typickou pro himalájskou oblast.

Její vůně je silná, tajemná, animální, hodně vzdáleně připomíná indická kadidla.

Nard (Nardostachys jatamansi)

Úžasné vykuřovadlo s typickou vůní, které v současnosti z ekologických důvodů není k sehnání. V místech výskytu patří ke chráněným druhům, kterým hrozí zánik.

Ta, která kolem mě jen zlehka prošla

Asant – čertovo lejno (Asa foetida)

Pryskyřice typické výrazné česnekovo cibulové vůně používaná pro vymítání zlých duchů na všech úrovních.

Pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris)

Jedna z nejsilnějších ochranných a šamanských bylin vůbec, jak historicky, tak geograficky. V tibetské medicíně je i významným léčivem. Má mnohovrstevné působení. Tyto vysokohorské druhy mají silnější účinky i výraznější vůni. Doporučuji pelyněk používat s rozmyslem a velkým respektem, právě pro jeho silné působení.

Jeho vůně je bylinná, typická, nezaměnitelná, očistná na všech možných rovinách.

Skořice cassia čínská (Cinnamomum cassia), skořice šedá nepálská (Cinnamomum glaucescens)

Skořice jsou oceňované pro svou sladkou vůni a povzbuzující, prokrvující účinek. Používá se kůra či sušené květy (cassia) nebo plody (nepálská). Dodává dobré rozpoložení, má i afrodiziakální účinek. Obě tyto skořice jsou jemnější nežli silná skořice cejlonská.

Pepř černý (Piper nigrum)

Tohle pikantní koření nečekaně krásně voní při vykuřování i v podobě éterického oleje.

Ideální vykuřovadlo pro vnitřní chlad, nedostatek odvahy a duševní prázdnotu. Pochází z tropických oblastí.

Cypřiš himalájský (Cupressus torulosa)

Dřevo himalájského cypřiše se často spaluje ve svatyních, ve vykuřovadlech a tyčinkách se kombinuje s jalovcem. Stálezelený cypřiš je stromem smutku a smrti, vysazoval se v místech odpočinku mrtvých, pálil se v jejich ohni. Dožívá se vysokého věku, údajně přes 1000 let. Jeho kouř je vůní ochrany před démony, zlými kouzly a kletbami. Pomáhá smíření se s umíráním a smrtí.

Vrcholák arjuna (Terminalia chebula)

Jeho plody (nazývané „Buddhovo ovoce„) jsou typickou součástí léčiv tibetské medicíny. Jako vykuřovadlo má uklidňující a silně harmonizační účinky. Jeho vůně je velmi jemná, sladce ovocná, lehce pryskyřičná. Používá se kůra a sušené plody.

Tibetské modlitební praporky ve větru, utlačovaný Tibet si zaslouží naši pozornost a třeba i tichou modlitbu.

V sobotu 10. března bylo smutné výročí čínské okupace Tibetu. Tibeťané jsou pro mě symbolem dlouhotrvajícího boje za svobodu politickou i duchovní. Informace o současné situaci v Tibetu a o zvůli a agresi čínských okupantů přináší tento dokument.

Éterické oleje s nádechem Himalájí

Cedr himalájský (Cedrus deodara)

Vhodný do směsí k meditace, zlepšuje dýchání. Tonizuje lymfatický systém, na celulitidu a otoky, při stresu, úzkosti, únavovém syndromu. Hojivý na kůži, k péči o vlasy (lupy, mastné vlasy, padání vlasů).

Nard (Nardostachys jatamansi)

Doporučuje se na křečové žíly a hemeroidy, podporuje krevní oběh, tonizuje srdce při arytmii, stimuluje hormonální systém. Harmonizuje nervový systém.

Santal bílý (Santalum album)

Protiinfekční, pomáhá při kašli a chronické bronchitidě, na křečové žíly a hemeroidy, na nervové bolesti. Antidepresivní, na podrážděnost a napětí, uvolňuje, harmonizuje.

Kadidlo indické (Boswellia serrata)

Protizánětlivé, analgetické, stimuluje imunitu, pomáhá vykašlávání, uvolňuje plíce, prohlubuje dýchání. Regeneruje kožní buňky, při léčbě ran. Na revmatické bolesti. Meditační a protistresové.

Skořice šedá plody (Cinnamonum glaucescens)

Skořicovou kůru známe, ale tohle? Tak vypadají plody skořice šedé z Nepálu.

Vůní je tento éterický olej odlišný od známějších druhů skořice (cejlonská, čínská), ale má zajímavé ovocně kouřové tóny a je také jemnější v účinku. Zlepšuje funkci oběhového systému a napomáhá při dýchacích obtížích.

Pepř černý (Piper nigrum)

Trochu nečekaně velmi příjemná, jemná vůně s nádechem pepře. Zklidňující, harmonizující, zahřívací. Působí protizánětlivě a pomáhá při bolestech chladného typu, dále podporuje zažívání, dýchaní. Posiluje naši rozhodnost a odvahu, aktivní meditační vůně.

Recept: Pečující exkluzivní olej pro pány

Tenhle olejíček lze krásně použít i na knír či plnovous. Jemně vetřít opravdu malé množství (1 – 2 kapky) do vousů či na pleť. Jako základ doporučuji kombinaci půl na půl jojobového a moringového oleje. A stačí použít 10 ml lahvičku, přece jen muži se tolik nemažou…

  • 1 kapka santalu
  • 1 kapka cedru

Recept: Aroma směs Klid velehor

Do difuzéru nebo aromalampy je skvělá k meditaci či prostému večernímu rozjímání nad smyslem života, vesmíru a vůbec. Pokud nemáte cedr himalájský, klidně použijte cedr atlas. Stejně tak kadidlo, není-li u vás dostupné indické, změňte na kadidlo jiné. Nard ničím nenahradíte, je to jedinečná vůně s mimořádným účinkem.

  • 3 kapky cedru himalájského
  • 2 kapky nardu
  • 2 kapky kadidla indického

Ze stejné kombinace můžete namíchat i večerní masážní olej do 30 ml nosného oleje (mandlového například).

  • 5 kapek cedru
  • 3 kapky nardu
  • 4 kapky kadidla
Rostlinní průvodci himalájských vůní a moje artefakty k tématu.

K psaní tohoto článku jsem postupně pálila himalájský cedr i jalovec, červené i bílé santalové dřevo, pěnišník a pryskyřici sal, k tomu popíjela čaj z Darjeelingu…

Prostě ta pravá himalájská atmosféra. Přeji ji i vám, zvlášť ve chvílích, kdy chybí vnitřní harmonie nebo se ztrácíte v naší „divoké“ technologické době. Mě se to tedy občas stává a vím, jak dobře dokáže vonný dým ukonejšit.

Jako vedlejší produkt tohoto textu se stalo, že jsem si objednala pro mě zcela nový a neznámý éterický olej z pelyňku černobýlu a nepálského rododendronu. Tak asi tak…

Autorka článku: Kateřina Polívková. Foto: Pixabay.com a autorka.

Zdroje a použitá literatura:

  • RÄTSCH, Christian. Vykuřovadla – Dech draka. Praha: Kořeny, 2016. ISBN 978-80-905766-8-1.
  • NOE, Marie. Aromaterapie do kapsy: malá encyklopedie éterických olejů.
    Praha: One Woman Press, c2014. ISBN 978-80-86356-49-5.
  • www.vykurovadla-rymer.cz/ [online]. [cit. 2018-03-10].