„Bylinkářská sezóna je v plném proudu. Sbírání léčivých bylinek je nádherná i náročná činnost,“ říká zkušená bylinkářka paní Věra Žďárská. Poslechněte si v našem videu její praktické rady, jak bylinky sbírat, sušit a jak je poté zpracovat a míchat do směsí. Prozradí vám také 3 bylinkové recepty: proti kašli, na zklidnění žaludku a uklidnění nervů.
Maliník a ostružiník znají díky plodům i malé děti. V dnešním článku vám prozradíme, jak můžeme využít i listy obou rostlin. Skvěle se hodí do čajových směsí a dokážou nám pomoci s některými neduhy. Maliník se doporučuje například k usnadnění porodu a zmírnění poporodních bolestí. Ostružiník pomáhá při průjmových onemocněních a bolesti v krku.
Přečtěte si…
Jak maliník a ostružiník vypadá a kde je najdeme?
Jaké jejich části sbírat a kdy?
Co listy maliníku a ostružiníku obsahují? (členská sekce)
Jaké mají účinky? (členská sekce)
5 receptů nejen do kuchyně (členská sekce)
Jak vypadají a kde je najdeme?
Maliník obecný (latinsky Rubus idaeus) je keř dorůstající výšky až 1 metru. Listy jsou zpeřeně tří až pětičetné, skládají se ze sytě zelených lístků s pilovitým okrajem. Na rubu jsou lístky světlé a plstnaté. Bílé květy mají 5 korunních lístků. Plodem je malina – chlupatá peckovička. Maliník kvete od května do srpna. Najdeme ho na lesních mýtinách, paloucích, při lesních cestách v nížinách i horách, vždycky na prosluněných místech.
Maliník najdete vždy na prosluněných místech.
Ostružiník křovitý (latinsky Rubus fructicosus) je poléhavý trnitý keř. Lodyhy jsou ostnaté, listy střídavé tří až pětičetné s pilovitě zubatou čepelí. Květy jsou bílé nebo narůžovělé. Plody jsou v době zralosti tmavě modré až černé peckovičky. Na území ČR roste asi 200 druhů, které není třeba rozlišovat. Ostružina je velmi hojný keř, najdeme ho na lesních mýtinách, podél cest, u starých zdí, v příkopech a remízcích.
Pozor při sběru, ostružiník má trnité i listy.
Co se sbírá a kdy?
K léčebným účelům se sbírá list v květnu a červnu před rozkvětem rostlin. Podle bylinářů Janči a Zentricha je to nejlepší ráno kolem desáté hodiny.
Samozřejmě se sbírají se také plody v době zralosti.
Z hloubi duše toužíte po děťátku, ale nedaří se vám otěhotnět? Vyzkoušejte metodu Ludmily Mojžíšové a zkombinujte ji s vůněmi, které vám pomůžou probudit v sobě mateřský pocit a naladit se na příchod miminka.
V článku se můžete těšit na
osobní zkušenost s metodou Ludmily Mojžíšové,
5 vůní, které podpoří mateřský pocit a naladí vás na příchod děťátka (členská sekce),
tipy na éterické oleje (pro ženy i pro muže) pro úspěšné početí (členská sekce).
Příběh o příznivých okolnostech k početí a podpoře muže, který je nedílnou součástí
To jsem takhle odpoledne krájela mrkev a najednou mi do mysli přišla dvě jména. Tomášek a Editka
Vnímám tě, tělo, a děkuji ti.
Tak jsem se v mysli zastavila a došlo mi, že několik dní až pár týdnů mám v pozadí mysli pozornost na děťátko. Během chvilky mi proběhlo hlavou pásmo okamžiků jako malé záblesky, které mě na chvíli zaujaly.
Kočárky, děťátka ve filmech i v mém okolí, mláďata zvířat a podobně. Vlastně mě oslovovala duše děťátka, nebo můj vlastní program z pěkného zabezpečení a zahnízdění, vyřešení situace, která se táhla několik let… možná všechno dohromady. Říkám tomu shoda okolností. A na tu já dám.
Pocit byl tak silný a já jsem věděla, že buď teď nasednu na vlak, anebo ho nechám ujet.
A kdo ví, kdy přijede příště a zda vůbec přijede.
Spolupracuji s fyzioterapeutkou zaměřenou na pánevní dno, která je proškolená první přímou žačkou paní Mojžíšové. Protože se s těmito ženami setkávám, vyslechla jsem si příběhy vedoucí k početí. A bylo mi jasné, co stojí za úspěšnou terapií – spolupráce ženy, která chce otěhotnět, pravidelné cvičení a dodržování pokynů.
Dostala jsem výbornou příležitost projít terapií podle Ludmily Mojžíšové
Metoda Ludmily Mojžíšové docílí toho, že se má vajíčko kam zahnízdit. Jsou lékaři i v IVF centrech, kteří zjistili, že je výhodné, aby žena kombinovala s jejich léčbou terapii dle Mojžíšové. Žena má po terapii dělohu ve správném napětí, nemá spazmy. Mojžíšová přes vegetativní nervy působí na dělohu, děložní krček i pochvu a vše je v pořádku. Lékaři dokáží oplodnit vajíčko a to se, díky specializované fyzioterapii a spolupráce ženy, snáze uchytí.
Řekla jsem si, že pokud neotěhotním, alespoň si dám do pořádku pánevní oblast. Já, která nemám ráda cvičení, jsem je podstoupila 2× denně po 40 minutách.
Co mi cvičení přineslo?
V prvé řadě skutečné procítění, že to myslím opravdově. Že jsem ochotná jít do určitého přeorganizování dne, do prokázání si sobě, že jsem ochotná do svého života přijmout děťátko a změny.
Cviky byly nejen pro mě, ale i pro tatínka.
Pro jeho podporu a vlastně i výzvu. Protože když jde do toho muž s vámi i s cvičením, ukazuje svou opravdovou účast. Mentální přítomnost a zapojení se do společného „projektu“. Už na tom, jak se staví ke cvičení, je dost zřejmý jeho postoj pro další okamžiky.
A šel do toho se mnou. Cvičil a zapojil se.
Bylo vtipné, když se prvorozená, tehdy devítiletá dcerka ptala, co to cvičíme. Odpověděla jsem jí, že to je speciální cvičení, abych lépe otěhotněla. Abych byla pěkným domovem pro miminko. Ale takhle že se děti netvoří. Na zemi, v obýváku. 😊
Jsou lidé, kteří mají úžasné nadání pro hru na hudební nástroj nebo bravurně ovládají štětec při malbě na plátno. A jsou také lidé, kteří mají takové nadání pro práci s lidským tělem. Dokážou jej přečíst a dokážou pomoci jej nastavit tak, aby byl pohyb znovu bezbolestný. Mezi takto nadané osobnosti patřila i Ludmila Mojžíšová a v tomto článku si představíme její metodu.
Přečtěte si,
jak vznikla metoda Ludmily Mojžíšové a s čím nám dokáže pomoci,
jak metoda funguje a z čeho se skládá (členská sekce),
proč samotné cvičení nestačí (členská sekce).
Kdo byla Ludmila Mojžíšová a jak vznikla její terapeutická metoda?
Ludmila Mojžíšová (1932–1992) studovala na rodinné a poté na střední zdravotnické škole. Po studiu pracovala na transfuzní stanici v Pardubicích. V roce 1955 se přestěhovala do Prahy a začala pracovat jako zdravotní sestra v Tyršově domě na Fakultě tělesné výchovy a sportu ve výzkumném ústavu tělovýchovy, poté jako asistentka na oddělení rehabilitace na katedře tělovýchovného školství a zdravotní tělesné výchovy.
Ludmila Mojžíšová zpočátku pracovala s vrcholovými sportovci.
Zpočátku aplikovala Ludmila Mojžíšová své terapeutické postupy u vrcholových sportovců různého zaměření. Nacházela souvislosti mezi jednostranným zatížením těla a změnami v nastavení kloubů a v měkkých tkáních. Od konce 60. let se stala žádanou členkou sportovních realizačních týmů.
Věhlas paní Mojžíšové se tak dostal i mezi „obyčejné“ lidi, kteří k ní začali docházet na rehabilitaci kvůli různým obtížím pohybového aparátu a přenesených bolestí. Díky tomu zjistila, že její postupy pomáhají nejen při bolestechpohybového aparátu, ale že jsou vhodné i např. pro odstranění bolestí hlavy, ramen nebo pro nápravu gynekologických a urologických obtíží.
Lékařská veřejnost postupům a přístupu paní Mojžíšové příliš nefandila, protože převládal názor, že člověk bez řádného lékařského nebo univerzitního vzdělání nemůže činit takové objevy. K nechuti přispělo i neuznávání lékařských autorit paní Mojžíšovou, neodborné vyjadřování a způsob prezentace výsledků.
Ale paní Mojžíšové to fungovalo. Díky její píli a vytrvalosti, a i přes odpor některých odborníků, v roce 1990 obdržela osvědčení na novou metodu s názvem „Rehabilitační léčba některých druhů funkční ženské sterility“ a v roce 1991 ministr zdravotnictví doporučil tuto metodu jako primární metodu pro léčbu žen s funkční ženskou sterilitou.
Metoda Ludmily Mojžíšové je vhodná také pro terapii bolestí v malé pánvi či bolestí kostrče.
Ovšem postupy této metody jsou vhodné i pro terapii dalších obtíží. Uplatnění najde u většiny funkčních potíží pohybového aparátu, u funkčníchgynekologických a urologických onemocnění (bolestivá menstruace, inkontinence, retence moči, bolestivý pohlavní styk…), může pomoci zlepšit spermiogram muže, je vhodná pro terapii bolestí v malé pánvi a u bolestí kostrče.
„Usměj se. Buď na sebe hodná. Rozmazluj se,“ našeptává meduňka naší duši. Pohladí ji, pomazlí a zanechá příjemný pocit celistvosti. Vydejte se se mnou na cestu za meduňkou – skvostem mezi našimi klasickými bylinkovými vůněmi.
V článku vás podrobně seznámím se vzácným éterickým olejem z meduňky. V aromaterapii najdete jak čistou meduňku, která nepatří mezi levné éterické oleje, tak různé směsi s meduňkou. Vysvětlím vám, jak se při nákupu nenechat napálit a na co hlavně tuhle krásku použít. Protože její voňavé použití je čirá radost.
Přečtěte si a inspirujte se:
Jak poznat opravdovou meduňku?
3+1 hlavní účinek meduňky
Jakou meduňku pořídit, jaké zvolit dávkování a na co si dát pozor? (členská sekce)
V čem vám meduňka pomůže? (členská sekce)
3 úžasné recepty s meduňkou (členská sekce)
Jak poznat opravdovou meduňku?
Malá lahvička se vzácným éterickým olejem z meduňky.
Když meduňku, tak tu nejkvalitnější! Začneme dnes hezky od toho, jak se nenechat napálit.
Meduňka patří mezi vzácné oleje, pro vydestilování 1 kg éterického oleje je zapotřebí 5–7 tun čerstvého materiálu. (Svoboda, 2018) To je obrovská kupa materiálu!
Meduňkový éterický olej je pochopitelně často pančován. Při jeho nákupu tedy nešetřete a dopřejte si kvalitní olej od ověřeného dodavatele. Orientační porovnání cen uvádím níže v textu.
Jako meduňku nepoužívejte (!):
vonný olej meduňka – na etiketě je napsáno vonný olej (správně hledáme éterický či esenciální olej) a není uveden latinský název byliny Melissa officinalis nebo je značka výrobce podezřelá – pak se bude pravděpodobně jednat o synteticky vyrobenou meduňku, která nemá uváděné terapeutické účinky,
meduňku s citronelou – citronela je skvělá, ale… v téhle směsi bude meduňky pramálo a také nebude mít terapeutické účinky, o kterých píšu níže.
3+1 hlavní účinek meduňky jako éterického oleje
V čem vám meduňka může pomoci? Proč stojí za to do této malé lahvičky investovat? Jako malou ochutnávku zde uvádím 3 hlavní účinky meduňky z mého pohledu:
smutky, melancholii a deprese pošle k šípku,
rozveselí mysl i srdce,
při stresu vám pomůže zůstat v klidu.
A navíc:
pomůže vám zpřetrhat staré vazby – vědomé i ty nevědomé, tak hluboko sahají její účinky.
Je to takové naše české „santalové dřevo“, které považuji za skvost mezi harmonizačními, meditačními a terapeutickými éterickými oleji. Prozáří vás světlem. Podobně jako třezalka. Ale více se u toho zasmějete. 🙂
Terapeutické účinky meduňky jsou skutečně nedoceněné. Mrkněte také níže na recept na jednoduchou, ale velmi účinnou směs „zpřetrhání starých vazeb“. Věřím, že vám bude nápomocna.
Vůně meduňky
Meduňkový lístek svým tvarem připomíná srdce.
Vůně meduňky je svěží, trávová, citrusová. Většina lidí ji vyloženě nevyhledává (přičítám to jejím hlubokým účinkům na psychiku), ale úplně jim nevadí. Poměrně velká část lidí ji ale bezvýhradně miluje. Patříte mezi ně?
Oproti ostatním našim bylinným esencím (jako je růže, třezalka, heřmánek…) není meduňka sladká, a tak se dá využít jejích harmonizačních účinků i u lidí, kteří sladké tóny z jakýchkoliv důvodů nevyhledávají. V parfémech a směsích je nádherná, protože je rozjasní, osvěží a zjemní. Přidávám ji do parfémů ráda jako luxusní a neotřelé horní „citrusové“ tóny.
Meduňku využijete, kdykoliv se cítíte skleslí, smutní, nevíte si rady a hledáte podporu nebo jen potřebujete osvěžit mysl. Její hlavní sezóna je na jaře a v létě.
Bylinky nejsou rozmazlené a vystačí si s málem. Trochu péče i tak potřebují. Podívejte se, bez čeho se neobejde většina bylin, vyhněte se začátečnickým chybám a radujte se z velkolepé sklizně. Co pro své bylinky můžete udělat, abyste jim prospěli?
Jakou vybrat pro bylinky zeminu?
Pěstovat bylinky na slunci, nebo ve stínu? Doma, nebo venku? (členská část)
Jak často zalévat a jakou vodou? (členská část)
A jak bylinkám vyznávat lásku? 🙂 (členská část)
Zatímco jedna bylinka si libuje v sušší půdě a v záplavě slunce, druhá zvládne stinnější kout, ale bude potřebovat více závlahy. Něco ovšem mají bylinky přece jen společné: potřebují světlo, vodu, vzduch, dobře propracovanou půdu a špetku vaší lásky. Připravili jsme pro vás malého průvodce, který vám prozradí, na co si dát při pěstování bylinek pozor a co dobrého pro ně můžete udělat, aby vám daly nezapomenutelnou sklizeň.
Zemina pro bylinky
Bez zeminy to nepůjde. Bez ní vám vyroste jen řeřicha, kterou můžete pěstovat třeba v mističce na vatě nebo ji nechat vyklíčit jen tak, na vodě. Bylinky nemají příliš velké nároky na hnojení a živiny. Dobře jim bude v propustné půdě. Pokud je zemina moc těžká, přimíchejte do ní trochu písku, aby se provzdušnila.
Práci si můžete usnadnit tak, že koupíte substrát přímo v zahradnictví (většinou už najdete pytle se zeminou namíchanou na míru bylinkám). S přihnojováním si nedělejte starosti, třeba středomořské bylinky (tymián, oregano, levandule, rozmarýn) běžně rostou v suchých a chudých půdách, hnojení by jim jen uškodilo.
Začátečníci se občas nechají unést krásnými fotografiemi, kde jedna bylinka roste vedle druhé. Některé druhy se vážně snesou, ale jiné ne. Už proto, že potřebují docela odlišné podmínky. Máta chce stín a hodně vody, tymián slunce a málo vody. Nevysazujte je proto vedle sebe. Každé bylince dopřejte svůj vlastní květináč. Pěstovat je ale můžete společně se zeleninou, třeba salátům prospěje tymián či levandule, rajčatům zase bazalka.
Autorčina zeleninová zahrádka s bylinkami. Foto: Jana Poncarová
Lesní jahůdky známe všichni, podél lesních cest nám oslazují červnové výlety. Ale za povšimnutí stojí i list jahodníku. Má řadu léčivých účinků, jeho působení je však tak jemné, že se hodí i na pravidelné běžné pití pro všechny, dokonce i pro malé děti a těhotné i kojící ženy.
Jak jahodník vypadá a kde ho najdeme?
Jaké jeho části sbírat a kdy?
Jaké cenné látky jahodník obsahuje? (členská sekce)
Jaké má účinky a jak se užívá? (členská sekce)
A jak ho využijeme nejen v kuchyni? (členská sekce)
Jak jahodník vypadá a kde ho najdeme?
Jahodník obecný (latinsky Fragaria vesca) je trvalka vysoká asi 10 až 15 cm, má větvený oddenek a přízemní listovou růžici. Listy mají dlouhý řapík a jsou trojčetné (to znamená složené ze tří „lístků“). Okraje listů jsou pilovitě zubaté. Bílé květy mají 5 korunních lístků.
Roste na slunných stráních a pasekách, v lesích, u cest apod. Existuje ještě několik druhů planých jahodníků, listy i plody se sbírají ze všech, takže není třeba je rozlišovat.
Jahodník najdeme na pasekách i podél cest.
Co se sbírá a kdy?
K léčebným účelům se sbírá list v době květu, nejlépe v květnu. Podle bylinářů Janči a Zentricha je to nejlepší ráno kolem sedmé hodiny. Listy vyšlechtěných zahradních jahod se nesbírají. Sbírají se také plody v době zralosti.
Na čaj se prý sbírají i květy jahodníku. Podle mne je to škoda.
Vytoužené dítě přichází na svět jako výsledek konstelace dvou osobních historií. Jedna je příběhem holčičky, kterou byla žena v dětství, a druhá příběhem chlapce, jímž byl muž. Tyto dětské příběhy se řídí pevně danými zákonitostmi i náhodnými okolnostmi, které mají vliv na nevědomou dynamiku partnerského vztahu. A ty se celou svou vahou odráží na plodnosti či neplodnosti páru.
Přečtěte si…
jak se ženská touha po dítěti liší od mužské,
příběh ženy, které se nedařilo otěhotnět,
možné příčiny „nevysvětlitelné“ neplodnosti (členská část),
kdy nám příroda nedovolí se rozmnožovat (členská část),
kdy se rodí nejvíc dětí a proč (členská část).
Miminko se rodí ze tří nevědomých tužeb. Z touhy otce, matky a ze své vlastní touhy přijít na svět a žít
Touha ženy je nesrovnatelná s touhou muže
Pojďme se podívat na dva rozdílné světy, které se od pradávna setkávají.
Žena nosí dítě a musí ho přivést na svět. Roli sehrává celé její tělo, uplatňuje se v ní celá její sexualita a mateřství. Ztělesňuje veškerý osud její ženskosti.
Touha po dítěti se rodí už v raném dětství a závisí na tom, jakým způsobem holčička vnímá a zvnitřňuje mateřskou péči a lásku, které se jí dostává. Přibližně od dvou let věku chová v náručí medvídka nebo panenku a napodobuje maminčina gesta. Tak vzniká první zárodek její vlastní touhy po dítěti. Druhou důležitou fází vývoje touhy po dítěti představuje oidipovské období, kdy se holčička cítí být matčinou rivalkou, a pohled otce, prvního muže jejího života, je pak pro osud její ženskosti rozhodující.
Tyto vývojové fáze pak ožívají a rozvíjí se v dospělosti, v milostném vztahu s mužem, který v její plodnosti sehraje rozhodující roli.
Touha muže po dítěti se často v dospělém věku mísí s touhou učinit ženu šťastnou.
Příběh ze života klientky, která otěhotněla po mnoha letech, mnoha vyšetřeních a zákrocích
Když se podíváme na její životní příběh, narodila se rodičům, kde zklamala hned od začátku svého otce. Narodila se jako holčička. Nebyla v očích rodičů nikdy dost dobrá, přestože se skvěle učila. Byla velmi poslušná a dělala, co se po ní chtělo.
Jenže vše bylo ze strachu a z touhy zavděčit se a být přijatá. Otec se netajil tím, že chce, aby byla kluk. Dokonce to dával otevřeně najevo i před druhými lidmi. Možná „selhal“ ve svých očích, ale to už je jeho příběh. Vraťme se k této ženě, která si do života odnesla, že ať udělá cokoli, nestačí to.
Osm let se jí nedařilo otěhotnět. Po druhém IVF se vajíčko uchytilo a narodila se zdravá holčička. Tato žena u porodu málem přišla o život, ale nevzdala se, zabojovala a bojuje dál.
Příčin, které vedou k neplodnosti, je mnoho. Řadí se sem např. poškození vaječníků a vejcovodů, poškození varlat, hormonální obtíže, vrozené vývojové vady dělohy, nedoléčené infekce, endometrióza, genetické vady, vyšší věk, ale také obezita, kouření, alkohol, drogy, životní styl a faktory životního prostředí.
V tomto článku si posvítíme na to,
jaké jsou příčiny neplodnosti z pohledu fyzioterapie,
jak vám je fyzioterapeut pomůže řešit (členská část),
jak zapojit aromaterapii a jaké éterické oleje využít (členská část).
Sterilita vs. infertilita
U nás se pro neplodnost používají 2 termíny – sterilita a infertilita. Sterilita se dělí na primární a sekundární. Primární se definuje jako neschopnost otěhotnět po roce až dvou pravidelného nechráněného pohlavního styku (alespoň 2× týdně). Sekundární neplodnost je nemožnost počít druhé nebo další dítě. Dříve se neplodnost vztahovala převážně k ženám, ovšem nyní se dá říci, že je to půl na půl.
Neplodnost bývá způsobena přibližně z 35 % ženským faktorem, z 35 % mužským faktorem, u 25 % jsou obtíže na obou stranách a u 5 % je příčina nejasná. Měli bychom tedy vždy hovořit o sterilitě páru.
Infertilita je stav, kdy se páru podaří počít, ale žena dítě nedonosí.
Jak to vidí fyzioterapeut?
Fyzioterapeut (mimo jiné) hledí na tělo. Hodnotí nastavení pohybového systému, držení těla, kvalitu měkkých tkání (kůže, podkoží, svaly, šlachy, fascie), pohybové vzorce, dechový stereotyp. Neplodnost může být způsobena tzv. funkční poruchou.
To znamená, že odborná vyšetření nenajdou příčinu sterility a žena nebo muž jsou vlastně „zdrávi“. Problém může být ve skutečnosti jinde.
Příčinou mohou být blokády žeber a blokády páteře, které vedou ke zvýšenému svalovému napětí (tzv. spazmům) pánevního dna a dalších svalů, které ovlivňují pánev a tím i orgány malé pánve – vaječníky, vejcovody a dělohu u ženy a prostatu a semenné váčky u muže.
K těmto obtížím vede např. sedavý způsob života, žádná nebo nevhodná pohybová aktivita, svalové dysbalance, úrazy (např. pády na zadek, které vedou ke změně postavení kostrče), slabé nebo naopak přecvičené svaly pánevního dna (u mužů např. intenzivní cyklistika). Jizvy a srůsty v podbřišku nebo v oblasti malé pánve mohou také působit rušivě a vést ke změnám v tazích měkkých tkání (např. operace slepého střeva).
Máte jen parapet nebo městský balkon? I na něm vám vyrostou zdravé a voňavé bylinky. Třeba tymián, bazalka, kadeřavá petržel, koriandr nebo vesele kvetoucí lichořeřišnice. Jaké podmínky bylinkám vytvořit? A jak městskou zahrádku na balkoně založit?
Přečtěte si,
jak pečovat o bylinky na balkoně,
kterým bylinkám svědčí slunce a kterým stín (členská část),
jak bylinky pěstovat spolu se zeleninou či ovocem (členská část),
které bylinky jsou ideální pro pěstování v truhlíku a jak na to (členská část).
Jestli vás svrbí prsty toužící po konejšivém doteku půdy, ale jediné venkovní prostranství, které vlastníte, je balkon nebo parapet, nezoufejte. I na malém plácku můžete vypěstovat hrsti voňavých bylinek, s nimiž můžete kouzlit v kuchyni, nakládat je do octu nebo oleje či je sušit na horší (tedy zimní) časy.
Pro pěstování bylinek vám bohatě stačí balkon, vystačíte si i s okenním parapetem. V truhlíku vám toho vyroste hodně. Bylinky jsou nenáročné. Mezi nimi může vykukovat i drobnější zelenina, třeba ředkvičky nebo rukola. Bylinky se do města více než hodí. Až vám bude do oken pražit slunce, stačí je pootevřít a letní vánek dovnitř vdechne vůni aromatických rostlinek. Věděli jste, že silně vonící bylinky, třeba tymián, levandule nebo rozmarýn, mohou fungovat i jako repelent proti otravným komárům a muškám?
Aby se bylinkám na balkoně dařilo
Abyste z bylinek měli co největší užitek, věnujte jim péči. Začněte výběrem substrátu. V zahradnictví pořídíte substrát umíchaný pro potřeby bylinek. Pokud máte známé na venkově, zajeďte si pro kompostovanou zeminu. Smíchat ji můžete s trochou písku, aby zemina byla vzdušnější. Bylinkám bude svědčit lépe než tuhá hlína.
Pořiďte si větší truhlíky nebo různě velké květináče. Použít můžete třeba i staré hrnce nebo jiné netradiční nádoby. Na dno vždy raději přidejte drenážní vrstvu z kamínků nebo cihlových či keramických úlomků. Tak zamezíte tomu, aby bylinky kvůli nadbytku vlhkosti skomíraly.
S hnojením to nijak nepřehánějte. Tymián, levandule, rozmarýn nebo dobromysl rostou na chudých kamenitých půdách, takže si vystačí opravdu s málem. Přemíra živin by jim spíš uškodila. Ani další bylinky, jako je třeba máta, kadeřavá petržel nebo koriandr, nepotřebují zvláštní hnojení. Stačí už zmíněná kompostovaná zemina nebo substrát.
Využijte balkon na maximum po vzoru Středomoří! Foto: Pixabay.com
Na sluníčko i do stínu
Velmi dobře vyberte bylinkám místo na balkoně nebo okno, na jehož parapet je umístíte. Jestli máte jižně orientovaný balkon, a právě se radujete, ještě zadržte. Je sice pravda, že bylinky potřebují slunce a světlo, jenže všeho s mírou, a pokud na váš balkon bude pražit ostré slunce, všem bylinkám to nebude svědčit. Mohou rychle uvadat, případně je slunce dokonce spálí. V takovém případě přemýšlejte o stínění nebo v nejpálivější dny přenášejte bylinky dovnitř.
