Kateřina Svobodová Brooker: Středověké aromatické a léčivé rostliny #20

Nahlédněte s námi do středověké Británie: jaké léčivé byliny používali tehdejší lékaři a mniši augustiniánského řádu a za jakým účelem? Jak se léčily například bolesti zubů či žaludku, záněty, popáleniny? A jakou roli hrají léčivé a aromatické rostliny v našem životě dnes?

Začtěte se do volného pokračování seriálu Fascinující svět aromatických rostlin. Tvoří ho pro vás Kateřina Svobodová Brooker. Předchozí díl najdete tady. (For english version scroll down.)

Fascinující svět aromatických rostlin – část XX.

Středověké aromatické a léčivé rostliny

Tento článek nás přivádí zpět k léčivým bylinám a kořením augustiniánského řádu mnichů ve Skotsku ve 12. století našeho letopočtu.

Ve středověké Británii bylo více než 800 opatství, převorství, klášterů s ošetřovnami a pravděpodobně více než 1000 odborných nemocnic. Tyto instituce byly založeny ve 12. a 13. století a trvaly až do reformace.

Nemocnice Soutra se nacházela poblíž vrcholu Soutra Hill (368 m n. m.), na hlavní silnici z Lothian do Lauderedale. Bylo to na půl cesty mezi Edinburghem a pohraničními opatstvími. Spojovala funkce ubytovny, ošetřovny a místa uctívání. Byla založena pravděpodobně v roce 1164 n. l. a asi 300 let to bylo bohaté a silné středisko. Nemocnici provozovali bratři augustiniánského řádu a využili ji někteří slavní návštěvníci, například Edward I. (nástup na trůn roku 1272, Soutra v letech 1298 a 1303), Edward II. (nástup na trůn v roce 1307, Soutra v roce 1303 a 1314) a John Hardyng, anglický kronikář a špión (zemřel v roce 1464).

Středověcí lékaři definovali několik druhů nemocných osob:

  • pocestné a nemocné,
  • slabé a opuštěné,
  • šílené,
  • malomocné.

Bratři měli také různé druhy nemocných osob s příznaky:

  • únava, prodloužený půst, přepracování, tíha v hlavě, bolest v břiše, příliš mnoho pití;
  • ti, kteří by měli držet dietu, přestat pracovat, chodit a odpočívat;
  • nemocní, kteří trpí horečkou, křečemi, postižením očí, mozku, hrdla, sleziny, jater a jinými bolestmi (těm se doporučuje navštívit „Farmery“, to jest Apothecary – místní lékárnu),
  • ti, kteří onemocněli svou duší.

Lékařské texty byly uchovávány v knihovnách, kde k nejoblíbenějším textům patřily ty od Dioscorida (50–70 n. l., flóra v současné oblasti Turecka) a Macera (1100 n. l., flóra severozápadní Evropy).

V Soutře byly nalezeny tyto exotické rostliny a koření:

  • indické konopí,
  • lékořice,
  • balzám z máku setého,
  • kadidlo,
  • myrha,
  • hřebíček,
  • zázvor,
  • černý pepř,
  • muškátový oříšek,
  • šafrán a krokus.

Vzdělávejte se v aromaterapii s námi! Seriál pro vás publikujeme zcela zdarma díky laskavé podpoře firmy Saloos.

Vzorky pylu byly odebírány z ložisek v příkopech, ze zbytků keramiky a z vodního potrubí. Mezi hlavní rostliny patřil mák setý, pěstovaný len, konopí, mochna, obiloviny, některé dřeviny.

Masti pro záněty, popáleniny a rány byly vyrobeny z pupenů topolu, listů máku, mandragory, blínu, lilkové zeleniny, hlávkového salátu, pórku, lopuchu šruchy a květů fialky.

Bolestivé problémy se zuby byly léčeny vdechováním výparů z ohně pomocí varné desky a dýmky. Semena, tobolky a listy blínu byly rozptýleny po ohni.

Kolika a ošetření proti červům, bolesti žaludku, nadýmání se léčily mochnou nátržníkem (Potentilla erecta), mochnou husí (Fragaria anserine), jahodníkem obecným (Fragaria vesca), pelyňkem pravým (Artemisia absinthium), koukolem polním (Agrostemma githago) (moderní výzkum vykazuje adstringentní a antiparazitální vlastnosti). Hadí kořen byl používán pro zastavení krvácení, jalovec pro koliku, ledvinové kameny, červy a ochrnutí, kozlík pro ledviny, kýlu, vyhřezlá střeva, vodní řeřicha pro ledviny a kurděje, polej a máta jako přípravek pro potrat. Přípravky z máku byly aplikovány zvenčí jako náplasti nebo masti. Jako uspávací nápoj byla před amputací končetiny použita směs semen blínu černého, máku setého a bolehlavu.

Byliny byly také důležitými složkami každodenní stravy, která neobsahovala dostatek vápníku, vitamínu A a C. Minerální doplňky z bylin, jako je hadí kořen a čechřice vonná (vysoká hladina selenu), měly značný význam. Královská domácnost vlastnila různé přípravky a vzorky s odhadem 470 rostlinných složek.

Výzkum nemocnice Soutra

Projekt Soutra byl realizován v letech 1986 až 1998 a zapojilo se do něj asi 2400 výzkumných pracovníků. Granty byly poskytovány různými subjekty, včetně Glaxo Wellcome, Královské farmaceutické společnosti Velké Británie, The Scottish Wildlife Trust, mnoha lékařsko-historicko-archeologických společností a dalších organizací, včetně jednotlivých osob.

Aromatické a léčivé rostliny dnes hrají důležitou roli v každodenním životě, komerčně se obchoduje s 1200 až 1300 druhy pocházejícími z Evropy. Asi 20 % z celkového objemu je pěstováno a sběr z přírody stále hraje hlavní roli. Celkový objem divoce rostoucích rostlinných materiálů sbíraných v Evropě se odhaduje na 30 000 tun ročně. U mnoha z těchto druhů jsou éterické oleje jejich hlavními složkami. Pro léčivé vlastnosti ve farmaceutickém průmyslu se běžně používá asi 700 druhů rostlin.

Rostlinné druhy nalezené ve středověké Soutře:

  • zimostráz obecný (Buxus sempervirens)
  • bolehlav plamatý (Conium maculatum)
  • tužebník jilmový (Filipendula ulmaria)
  • břečťan popínavý (Hedera helix)
  • blín černý (Hyoscyamus niger)
  • třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum)
  • jalovec obecný (Juniperus communis)
  • hrachor horský (Lathyrus linifolius)
  • len setý (Linum usitatissimum)
  • máty (Mentha sp)
  • bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis)
  • čechřice vonná (Myrrhis odorata)
  • potočnice lékařská (Nasturtium officinale)
  • rákos obecný (Phragmites communis)
  • jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata)
  • hadí kořen (Polygonum bistorta)
  • osladič obecný (Polypodium vulgare)
  • mochna nátržník (Potentilla erecta)
  • šťovík tupolistý (Rumex obtusifolius)
  • hořčice setá (Sinapis alba)
  • tromín zelný (Smyrnium olusatrum)
  • podběl lékařský (Tussilago farfara)
  • kozlík lékařský (Valeriana officinalis)

© Kouzlo vůní, Kateřina Svobodová

Kateřina Svobodová Brooker (BSc Hons, PhD)

Autorka s eukalyptovým stromem v Austrálii

Po emigraci do Británie pracovala na katedře botaniky Glasgow University a udělala doktorát na Farmaceutické fakultě se specializací na rostlinnou biochemii a využití přírodních produktů. Jako jedna z prvních byla zodpovědná za výzkum aromatických rostlin z hlediska botaniky, fyziologie, biochemie a biotechnologie, zkoumat aromatické rostliny byl její sen, za kterým si šla celou svoji kariéru.

Publikovala v odborných časopisech (přes 100 odborných a populárních článků) a měla přes 70 odborných příspěvků na mezinárodních konferencích – v Evropě, Israeli, Japonsku, Koreji, Brazilii a USA. Pracovala jako editorka pro CAB Abstracts on Aromatic and Medicinal Plants (Commonwealth Agriculture Bureau) a též jako poradce ve výboru BHTA (British Herb Trade Association).

Aktuálně žije po většinu roku v ČR a aktivně zde vyučuje při Asociaci českých aromaterapeutů. Je vdaná a má 2 syny, kteří žijí v zahraničí. Při psaní seriálu jí vypomáhá i její manžel John Brooker.

Autorkou článku je Kateřina Svobodová, předmluva: Michaela Lusílija Makulová, foto: archiv Kateřiny Svobodové.

Partnerem seriálu pro rok 2020 je firma Saloos. Díky této laskavé podpoře vám seriál přinášíme zcela zdarma.

Saloos je největší český výrobce certifikované aromaterapeutické biokosmetiky v ČR. Pro výrobu svých značkových přípravků používá výhradně rostlinné oleje lisované za studena. Jako první v ČR dokázal splnit velmi náročné podmínky certifikace a od roku 2007 je držitelem ochranné známky CPK bio. Firma Saloos vyvíjí a vyrábí přípravky s přírodním složením v nejvyšší BIO kvalitě. Posláním Saloos je přirozená péče o pokožku, jakož i dosažení celkové harmonie těla a duše.

Amazing Aromatic Plants – part XX.

This article brings us back to the healing herbs and spices of the Augustinian order of monks in Scotland in the 12th century AD.

In medieval Britain there were over 800 abbeys, priories, monasteries and friaries with infirmary halls and probably more than 1000 specialist hospitals. These institutions were  founded in the 12th and 13th centuries and lasted until the Reformation.

Soutra hospital was situated near the summit of Soutra Hill (368 m above sea level), on the main road from Lothian to Lauderedale. It was half way between Edinburgh and the Border’s abbeys. It combined the functions of a hostel, an infirmary and a place of worship. It was started probably in 1164 AD and for around 300 years it was rich and powerful. The hospital was run by the brethren of the Augustinian order and it had some celebrated visitors, such as Edward I (accession to the throne in 1272, at Soutra in 1298 and 1303) and Edward II (accession to the throne in 1307, at Soutra  in1303 and 1314) and John Hardyng, the English chronicler and spy (died 1464).

Medieval medical practitioners defined several kinds of sick persons: *the wayfarers and the sick, *the feeble and the destitute, *the insane,  *the lepers.

The brothers also had various kinds of sick persons:  *fatigue, extension of fasting, overwork, heaviness in the head, pain in the stomach, drinking too much; *those who should diet, stop working, walk and rest; *sick persons who suffer from fever, spasm, affections of eyes, brain, throat, spleen liver and other pains (those are recommended to see the master of the Farmery); *those who have been taken ill with their soul.

The medical texts were held in the libraries, where the most popular text was by Dioscorides  (AD 50-70, flora in the present region of Turkey) and by Macer  (1100 AD, flora of the north-west Europe). The following exotic drug plants and spices have been found in Soutra: Indian hemp, liquorice, opium poppy balsam, frankincense, myrrh, cloves, ginger, black pepper, nutmeg cloves saffron and crocus.

Pollen counts were taken from the deposits in trenches, residues on pottery, and from drains. The main plants included opium poppy, cultivated flax, hemp, tormentil, cereals, some woody species.  Ointments for inflammations, burns and wounds were made from the buds of poplar, leaves of poppy, mandrake, henbane, nightshade, lettuce, leek, burdock, purslain and flowers of violet.  Painful dental problems were cured by inhalation of the fumes from the fire, using a hotplate and pipe that directed the fumes. Henbane seeds, capsules and leaves were scattered over the fire. Colic and treatments against worms, stomach ache, bloatedness used Potentilla erecta, Fragaria anserine, F. vesca, Artemisia absinthium, Agrostemma githago (modern research shows astringent and antihelminthic properties). Bistort was used for haemorrhages, juniperus for colic, kidney stones, worms and paralysis, valerian for kidneys, hernia, prolapsed intestines, water cress for kidneys and scurvy, pennyroyal and mint as an abortifacient. The preparations from poppy were applied externally as plasters or ointments. The seed mix of black henbane, opium poppy and hemlock was used as a soporific drink, prior to amputation of a limb.

Herbs were also important components in everyday diets that were short of calcium,  vitamin A and C. Mineral supplements from herbs, such as bistort and sweet cicely  (high level of Selenium) would be of considerable importance. The Royal Household owned various preparations and samples with an estimated 470 plant ingredients.

The Soutra projects was carried out between 1986 and 1998 and involved about 2400 researchers. Grants were given by various bodies, including Glaxo Wellcome, The Royal Pharmaceutical Society of Great Britain , The Scottish Wildlife Trust, many medical-historical-archaeological  societies and other bodies, including individual supporters.

Aromatic and medicinal plants nowadays play an important role in everyday life,  between 1200 and 1300 species native to Europe  are commercially traded. About 20% of the total volume are cultivated, and collection from the wild still plays a major role. The overall volume of wild plant material collected in Europe is estimated at 30 000 tonnes annually. In many of these species, the essential oils are their main components. About 700 plant species are commonly used for medicinal properties in the pharmaceutical industry.

Plant species found at medieval Soutra

  • Buxus sempervirens
  • Conium maculatum
  • Filipendula ulmaria
  • Hedera helix
  • Hyoscyamus niger
  • Hypericum perforatum
  •  Juniperus communis
  • Lathyrus linifolius
  • Linum usitatissimum
  • Mentha sp
  • Mercurialis perennis
  • Myrrhis odorata
  • Nasturtium officinale
  • Phragmites communis
  • Plantago lanceolata
  • Polygonum bistorta
  • Polypodium vulgare
  • Potentilla erecta
  • Rumex obtusifolius
  • Sinapis alba
  • Smyrnium olusatrum
  • Tussilago farfara
  • Valeriana officinalis

Éterické oleje jako insekticidy

Kateřina Svobodová Brooker: Jak využít éterické oleje jako insekticidy #19

Jaký vliv mají na hmyz éterické oleje a proč jim dát přednost před syntetickými insekticidy? A které éterické oleje doporučujeme využít proti komárům, mravencům a dalším druhům hmyzu?

Začtěte se do volného pokračování seriálu Fascinující svět aromatických rostlin. Tvoří ho pro vás Kateřina Svobodová Brooker. Předchozí díl najdete tady. (For english version scroll down.)

Fascinující svět aromatických rostlin – část XIX.

Esenciální oleje jako potenciální insekticidy

Syntetické insekticidy se používají pro hubení škůdců po mnoho let. Vyvinula se však řada environmentálních, ekonomických a zdravotních problémů, včetně přetrvávání reziduí, rozvoje odolnosti vůči škůdcům a poškození necílových organismů. Z těchto důvodů vyvolala značný zájem možnost použití rostlinného materiálu nebo rostlinných extraktů jako náhrady syntetických insekticidů.

Je známo, že složky rostlinných éterických olejů ovlivňují behaviorální reakce škůdců. Jedná se zejména o monoterpeny, seskviterpeny a deriváty terpenů.

Éterické oleje mohou ovlivnit hmyz jako jedovaté látky (smrtící), jako repelenty (odstrašující prostředky, které způsobují, že hmyz se vyhýbá kontaktu s cílovým druhem; zahrnuje to i antifeedantní aktivity) nebo jako modifikátory chování. Tyto mění normální vzorce aktivity škůdců a obvykle působí na smyslový nervový systém hmyzu.

V minulosti se rostlinné extrakty používaly v domácnostech. Například v roce 1640 bylo psáno, že škůdci, jako jsou šatní moli, Tinea pellionella, byli odpuzováni ovocem z citroníku (Citrus limon) a dalšími členy rodiny Rutaceae. Jinými příklady z historie jsou Chrysanthemum coccineum, známý jako „perský hmyzí prášek“; bazalka (Ocimum suave) a hřebíček (Eugenia aromatica) byly použity pro hubení škůdců v uskladněné kukuřici v Africe, rozmarýn (Rosmarinus officinalis) jako repelent proti šatním molům v Latinské Americe a máta polej (Mentha pulegium) proti blechám.

Vzdělávejte se v aromaterapii s námi! Seriál pro vás publikujeme zcela zdarma díky laskavé podpoře firmy Saloos.

Většina monoterpenů je příjemně aromatická a vykazuje nízkou nebo žádnou toxicitu pro savce. Díky tomu jsou dobrými kandidáty pro použití jako insekticidy pro hubení škůdců v potravinářských výrobcích, v budovách, na lodích, v letadlech, na oděvech a v půdě. V posledních letech bylo provedeno mnoho pokusů s brouky, mouchami, blechami a různými druhy hmyzu, včetně jejich larev, vajíček nebo jiných vývojových stádií, které testovaly biologickou aktivitu éterických olejů jako přírodních pesticidů. Éterické oleje a jejich složky jsou aktivní ve velmi nízkých koncentracích v závislosti na druhu hmyzu. Toto rozmezí může být mezi 0,01 – 5 % w/v.

Chemické složky s vysokou insekticidní aktivitou zahrnují 1,8-cineol, bornyl-acetát, p-cymen, gama-terpinen, kamfor, karvon, apiol, myristin, karvacrol, limonen, pulegon, linalool, myrcen, alfa-terpineol, thymol a různé sesquiterpeny. Bylo prokázáno, že směs chemických složek vykazuje vyšší insekticidní aktivitu (synergismus); tato skutečnost naznačuje, že směs 2 nebo 3 éterických olejů by mohla být účinnější.

Využití může být ve formě výparů (např. difuzér), kouře nebo jako kontaktní prostředek (sprej). Můžete si vymyslet své vlastní přípravky – například když cestuji, vezmu s sebou několik éterických olejů, které používám ve směsi jako prostředek proti mravencům a jinému hmyzu (jednoduše vytvořte úzkou „řeku“ z éterických olejů podél dveří, okna nebo jiných vstupních bodů); 40 rozdrcených hřebíčků v malé lahvičce Alpy je levný a účinný repelent; sprej do skleníku nebo na pokojové rostliny zabíjí většinu škůdců.

Éterické oleje, které již nejsou vhodné pro použití na kůži, lze použít i po datu spotřeby jako prostředky proti hmyzu! To je dobrý způsob, jak využít staré éterické oleje.

Příklady éterických olejů používaných jako insekticidy

  • Česnek (Allium sativum)
  • Kopr (Anethum graveolens)
  • Pelyněk pravý (Artemisia absinthium)
  • Pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris) *
  • Měsíček lékařský (Calendula officinalis) *
  • Pomerančovník hořký (Citrus aurantium)
  • Koriandr (Coriandrum sativum)
  • Citronová tráva (Cymbopogon citratus) *
  • Eukalyptus citronovonný (Eucalyptus citriodora) *
  • Eukalyptus globulus (Eucalyptus globulus) *
  • Fenykl (Foeniculum vulgare)
  • Geranium (Pelargonium) *
  • Yzop (Hyssopus officinalis)
  • Levandule lékařská (Lavandula officinalis) *
  • Verbena (Lippia citriodora) *
  • Heřmánek pravý (Matricaria recutita)
  • Meduňka (Melissa oficinalis) *
  • Máta polej (Mentha pulegium)
  • Máta peprná (Mentha piperita) *
  • Šanta kočičí (Nepeta cataria) *
  • Bazalka pravá (Ocimum basilicum) *
  • Oregano (Origanum majorana) *
  • Anýz (Pimpinella anisum)
  • Borovice těžká (Pinus ponderosa)
  • Rozmarýn (Rosmarinus officinalis) *
  • Routa vonná (Ruta graveolens)
  • Mateřídouška citronovonná (Thymus citriodora) *
  • Šalvěj lékařská (Salvia officinalis)
  • Hřebíček (Syzygium aromaticum) *
  • Řimbaba obecná (Tanacetum parthenium) *
  • Vratič obecný (Tanacetum vulgare) *

* Tyto rostliny působí specificky jako repelenty proti komárům.

Co jsou semiochemikálie?

Semiochemikálie jsou chemické sloučeniny, které mění chování škůdců prostřednictvím netoxických způsobů působení. Patří sem sloučeniny, které napodobují feromony škůdců, interagují s chuťovými receptory a jiným způsobem mění návyky hmyzu, např. zastavují embryonální vývoj, zabraňují larvám v tom, aby se uvolnily z vajíčka atd.

 

© Kouzlo vůní, Kateřina Svobodová

Kateřina Svobodová Brooker (BSc Hons, PhD)

Autorka s eukalyptovým stromem v Austrálii

Po emigraci do Británie pracovala na katedře botaniky Glasgow University a udělala doktorát na Farmaceutické fakultě se specializací na rostlinnou biochemii a využití přírodních produktů. Jako jedna z prvních byla zodpovědná za výzkum aromatických rostlin z hlediska botaniky, fyziologie, biochemie a biotechnologie, zkoumat aromatické rostliny byl její sen, za kterým si šla celou svoji kariéru.

Publikovala v odborných časopisech (přes 100 odborných a populárních článků) a měla přes 70 odborných příspěvků na mezinárodních konferencích – v Evropě, Israeli, Japonsku, Koreji, Brazilii a USA. Pracovala jako editorka pro CAB Abstracts on Aromatic and Medicinal Plants (Commonwealth Agriculture Bureau) a též jako poradce ve výboru BHTA (British Herb Trade Association).

Aktuálně žije po většinu roku v ČR a aktivně zde vyučuje při Asociaci českých aromaterapeutů. Je vdaná a má 2 syny, kteří žijí v zahraničí. Při psaní seriálu jí vypomáhá i její manžel John Brooker.

Autorkou článku je Kateřina Svobodová, předmluva: Michaela Lusílija Makulová, foto: archiv Kateřiny Svobodové.

Partnerem seriálu pro rok 2020 je firma Saloos. Díky této laskavé podpoře vám seriál přinášíme zcela zdarma.

Saloos je největší český výrobce certifikované aromaterapeutické biokosmetiky v ČR. Pro výrobu svých značkových přípravků používá výhradně rostlinné oleje lisované za studena. Jako první v ČR dokázal splnit velmi náročné podmínky certifikace a od roku 2007 je držitelem ochranné známky CPK bio. Firma Saloos vyvíjí a vyrábí přípravky s přírodním složením v nejvyšší BIO kvalitě. Posláním Saloos je přirozená péče o pokožku, jakož i dosažení celkové harmonie těla a duše.

Amazing Aromatic Plants – part XVIII.

Melaleuca

The genus is predominantly Australian, but some species occur in Asia, South East Asia and the Pacific region. About 230 species are currently described, mainly distributed in Australia. Commercially exploited are M. alternifolia (tea tree oil), M cajuputi (cajuput oil) and M. quinquenervia (niaouli oil). Occasionally, there are on the market M. bracteata (high in methyl eugenol, up to 97%), M. linariifola (terpinen-4-ol 32-42%, g-terpinene 18-25%, a-terpinene 8-12%, 1,8-cineole 4-8%) and M. dissitiflora (terpinene-4-ol 30-52%, g-terpinene 13-20%, a-terpinene 6-10%, 1,8-cineole 3-15%).

Melaleuca cajuputi

This is a medium size tree. It occurs naturally in Burma and Thailand through South East Asia to northern Australia and has been introduced to a number of other countries, particularly India. It favours moist to swampy conditions and it is very vigorous. Leaf oil content is between 0.5 – 3.0 % (v/w). The main component is 1,8-cineole (45-65%) with the sesquiterpene alcohols globulol 1-9%, viridiflorol 1-16% and spathulenol 1-30%. Composition differs widely depending on the chemotypes and the region. Commercial oil supplies are obtained both from wild trees and plantations, mainly in Vietnam and Indonesia. Production for the world market can reach up to 200 tonnes per annum. It is used locally as an insect repellent, insecticide and in the treatment of intestinal worms. The Australian Aborigines used preparations from the leaves for treatment of aches and pains and inhaled the aromatic vapours from crushed leaves for nasal and bronchial congestion.

M. cajuputi has been widely misnamed or misidentified, most commonly with M. leucadendron. Often the planting material is not of the correct type. In Australia, 3 subspecies whose oils differ are recognized: M. cajuputi subsp. cajuputi, subsp. cumingiana (very variable oil with low or no 1,8-cineole) and subsp. platyphylla (with a-pinene 35- 73%).

Genetic resources

The Australian Tree Seed Centre of CSIRO Forestry and Forest Products, in collaboration with the Indonesian Forest Tree Improvement and Research and Development Institute, is assembling range-wide seed collections of M. cajuputi for plantation development.

One hectare of plantation produces about 7.5 tonnes of cajuput leaves that yield 60-65 kg of oil. Plantations are established with about 5000 initial stems per ha, grown from seeds and consequently cultivated as a coppice.

Melaleuce quinquenervia (Niaouli)

This is also known as broad-leaved paperbark. It is a tree of 8-12 m high, and the leaf oil yield is between 1.5-3.5 % (v/w). There are several chemotypes of this species and they differ substantially in their composition. The tree grows on the east coast of Australia, in the southern coastal areas of Papua New Guinea and in New Caledonia. It favours swampy sites and is very resilient. It usually coexists with other Melaleuca and Eucalyptus species. It was used traditionally for pulmonary infections, colds and bronchitis. It also has strong biostatic and bactericidal activity for selected bacterial species.

The most important oil is sold commercially as Niaouli oil and is produced on the island of New Caledonia. Leaves are harvested from natural stands. The distilled oil as of a white, pale or greenish yellow colour, and generally resembles eucalyptus oil. The Australian oil is almost identical.

Chemical composition of niaouli (%)

  • Limonene 2-8
  • a-terpineol 3-20) (chemotype 3 constitutes up to 30% of the oil)
  • Terpinene-4-ol 1-5
  • Globulol 7-26 (chemotype 2 constitutes up to 30% of the oil)
  • Viridiflorol 2-4
  • 1,8-cineole 4-75 (chemotype 1 constitutes 60-75% of the oil)

Leptospermum

The genus Leptospermum includes about 80 species, most native to Australia, but two occurring in South East Asia, one in Papua New Guinea and one in New Zealand. Most are aromatic but only a few have been cultivated for their EO.

L. petersonii (Lemon tea tree)

This is commonly known as the lemon-scented tea tree. It is a shrub or small tree and is distributed in north-eastern Australia; it is also used as a popular garden plant. It can adapt to a wide range of environmental conditions and can be grown as a commercial crop. Vegetative propagation is essential to keep the required oil quality. Oil yield is approximately 1.5% (v/w) and two cuts per season give about 400 kg of EO/ha. The Australian type oil has 46% of citral and 34% of citronellal, but other chemotypes also exist, with gamma terpinene, geraniol and very low levels of citral and citronellal.

The main use of this oil is in perfumery and toiletries. Citral is also used to produce ionones – scent of violets. Common adulterants of crude oil are Eucalyptus citriodora, lemongrass and citronella oils.

Kajeput, niaouli, lemon tea tree

Kateřina Svobodová Brooker: Kajeput, niaouli a lemon tea tree #18

V minulém díle seriálu jsme se zaměřili na čajovníkový éterický olej, tea tree. Dnes se podíváme na jeho příbuzné – kajeput, niaouli a lemon tea tree. Jakým způsobem se pěstují, čím jsou výjimečné a jaké je hlavní použití jejich éterických olejů?

Začtěte se do volného pokračování seriálu Fascinující svět aromatických rostlin zaměřeného na tradiční oleje Austrálie. Tvoří ho pro vás Kateřina Svobodová Brooker. Předchozí díl najdete tady. (For english version scroll down.)

Fascinující svět aromatických rostlin – část XVIII.

Rod Melaleuca

Tento rod je převážně australský, ale některé druhy se vyskytují v Asii, jihovýchodní Asii a v tichomořské oblasti. V současné době je popsáno asi 230 druhů,  většina z nich se nachází v Austrálii. Komerčně využívané jsou: tea tree / čajovník (Melaleuca alternifolia), kajeput (Melaleuca cajuputi) a niaouli (Melaleuca quinquenervia).

Na trhu jsou občas Melaleuca bracteata (s vysokým obsahem methyl eugenolu, až 97 %), Melaleuca linariifola (terpinen-4-ol 32–42 %, g-terpinen 18–25 %, a-terpinen 8–12 %, 1,8-cineol 4–8 %) a Melaleuca dissitiflora (terpinen-4-ol 30–52 %, g-terpinen 13–20 %, a-terpinen 6–10 %, 1,8-cineol 3–15 %).

Tip redakce: Článek o tea tree najdete tady.

Kajeput (Melaleuca cajuputi), Foto: autorka

Kajeput (Melaleuca cajuputi)

Kajeput (Melaleuca cajuputi), Foto: autorka

Toto je strom střední velikosti. Vyskytuje se přirozeně v Barmě a Thajsku, jihovýchodní Asii i severní Austrálii a byl zaveden do řady dalších zemí, zejména do Indie. Upřednostňuje vlhké až bažinaté podmínky a je velmi adaptabilní.

Obsah oleje z listů je mezi 0,5–3,0 % (v/w). Hlavní složkou je 1,8-cineol (45–65 %) se seskviterpenovými alkoholy, globulol 1–9 %, viridiflorol 1–16 % a spathulenol 1–30 %. Složení se velmi liší v závislosti na chemotypech a regionu. Komerční zásoby  éterického oleje se získávají jak z divokých stromů, tak z plantáží, zejména ve Vietnamu, Indonésii a Indii. Produkce na světovém trhu může dosáhnout až 200 tun ročně.

Používá se lokálně jako odpuzovač hmyzu, insekticid a při léčbě střevních červů. Australští domorodci používali přípravky z listů k léčbě bolesti v různých částech těla a inhalovali aromatické páry z drcených listů při nosním a bronchiálním onemocnění.

Melaleuca cajuputi je běžně zaměňován nebo míchán, nejčastěji s Melaleuca leucadendron. Výsadbový materiál často není správného typu. V Austrálii jsou uznávány 3 poddruhy, jejichž oleje se liší: Melaleuca cajuputi subsp. cajuputi, subsp. cumingiana (velmi variabilní olej s nízkým nebo žádným 1,8-cineolem) a subsp. platyphylla (s a-pinenem 35–73 %).

Genetické zdroje

Australské centrum pro výsev a pěstování  stromů (CSIRO Forestry and Forest Products) ve spolupráci s Indonéským institutem pro zlepšování a vývoj lesních stromů  (Indonesian Forest Tree Improvement and Research and Development Institute) shromažďuje kolekce semen Melaleuca cajuputi pro zakládání a rozvoj plantáží.

Jeden hektar plantáže produkuje asi 7,5 tun listů kajeputu, které poskytují 60–65 kg oleje. Rostliny se zakládají z asi 5 000 počátečních stonků na hektar, které se pěstují ze semen a následně se pěstují jako výmladkový les.

Vzdělávejte se v aromaterapii s námi! Seriál pro vás publikujeme zcela zdarma díky laskavé podpoře firmy Saloos.

Niaouli (Melaleuca quinquenervia), Foto: autorka

Niaouli (Melaleuca quinquenervia)

Tento druh je také známý pod jménem širokolistý strom s papírovou kůrou (broad leaved paperbark). Je to strom o výšce 8–12 m.

Výtěžek oleje z listů je mezi 1,5–3,5 % (v/w). Existuje několik chemotypů tohoto druhu a jejich složení se podstatně liší. Strom roste na východním pobřeží Austrálie, v jižních pobřežních oblastech Papuy-Nové Guiney a v Nové Kaledonii. Upřednostňuje bažinaté prostředí a je velmi odolný.

Obvykle koexistuje s jinými druhy Melaleuca a Eucalyptus. Tyto listy byly používány tradičně pro plicní infekce, nachlazení a bronchitidu. Má také silnou biostatickou a baktericidní aktivitu pro vybrané bakteriální druhy.

Nejdůležitější éterický olej se komerčně prodává pod jménem Niaouli a vyrábí se na ostrově Nová Kaledonie. Listy jsou sklízeny z přírodních porostů. Destilovaný olej je ve formě bílé, světle nebo zelenavě žluté barvy a obvykle se podobá eukalyptovému oleji. Australsky éterický olej je téměř identický.

Chemické složení niaouli (%)

  • Limonene 2–8
  • a-terpineol  3–20 (chemotype 3 obsahuje 30 % z éterického oleje)
  • Terpinene-4-ol  1–5
  • Globulol 7–26 (chemotype 2 obsahuje 30 % z éterického oleje)
  • Viridiflorol 2–4
  • 1,8-cineole 4–75 (chemotype 1 obsahuje 30 % z éterického oleje)
Lemon tea tree (Leptospermum petersonii), Foto: Wikimedia commons

Rod Leptospermum

Rod Leptospermum zahrnuje asi 80 druhů, nejvíce původních v Austrálii, ale dva vyskytující se v jihovýchodní Asii, jeden v Papui Nové Guineji a jeden na Novém Zélandu. Většina z nich je aromatická, ale jen málo z nich bylo pěstováno pro jejich éterické oleje.

Lemon tea tree (Leptospermum petersonii)

Lemon tea tree (Leptospermum petersonii), Foto: autorka

Tento druh  je obvykle známý pod jménem lemon tea tree. Je to keř nebo malý strom a je rozšířen v severovýchodní Austrálii; používá se také jako oblíbená zahradní rostlina. Může se přizpůsobit širokému spektru podmínek a pěstuje se  jako komerční plodina. Vegetativní rozmnožování je nezbytné pro udržení požadované kvality oleje.

Výtěžek oleje je přibližně 1,5% (v/w) a dva řezy za sezónu dávají asi 400 kg EO/ha. Olej australského typu obsahuje 46 % citralu a 34 % citronellalu, ale existují i jiné chemotypy, s gama terpinenem, geraniolem a velmi nízkými hladinami citralu a citronellalu.

Hlavním použitím tohoto oleje jsou parfumerie a toaletní potřeby. Citral se také používá k výrobě iononů – vůně fialek. Běžnými falsifikátory tohoto oleje jsou eucalyptus citronovonný, citronové trávy a citronelly.

Lemon tea tree (Leptospermum petersonii), Foto: autorka
Lemon tea tree (Leptospermum petersonii), Foto: autorka

© Kouzlo vůní, Kateřina Svobodová

Kateřina Svobodová Brooker (BSc Hons, PhD)

Autorka s eukalyptovým stromem v Austrálii

Po emigraci do Británie pracovala na katedře botaniky Glasgow University a udělala doktorát na Farmaceutické fakultě se specializací na rostlinnou biochemii a využití přírodních produktů. Jako jedna z prvních byla zodpovědná za výzkum aromatických rostlin z hlediska botaniky, fyziologie, biochemie a biotechnologie, zkoumat aromatické rostliny byl její sen, za kterým si šla celou svoji kariéru.

Publikovala v odborných časopisech (přes 100 odborných a populárních článků) a měla přes 70 odborných příspěvků na mezinárodních konferencích – v Evropě, Israeli, Japonsku, Koreji, Brazilii a USA. Pracovala jako editorka pro CAB Abstracts on Aromatic and Medicinal Plants (Commonwealth Agriculture Bureau) a též jako poradce ve výboru BHTA (British Herb Trade Association).

Aktuálně žije po většinu roku v ČR a aktivně zde vyučuje při Asociaci českých aromaterapeutů. Je vdaná a má 2 syny, kteří žijí v zahraničí. Při psaní seriálu jí vypomáhá i její manžel John Brooker.

Autorkou článku je Kateřina Svobodová, předmluva: Michaela Lusílija Makulová, foto: archiv Kateřiny Svobodové.

Partnerem seriálu pro rok 2020 je firma Saloos. Díky této laskavé podpoře vám seriál přinášíme zcela zdarma.

Saloos je největší český výrobce certifikované aromaterapeutické biokosmetiky v ČR. Pro výrobu svých značkových přípravků používá výhradně rostlinné oleje lisované za studena. Jako první v ČR dokázal splnit velmi náročné podmínky certifikace a od roku 2007 je držitelem ochranné známky CPK bio. Firma Saloos vyvíjí a vyrábí přípravky s přírodním složením v nejvyšší BIO kvalitě. Posláním Saloos je přirozená péče o pokožku, jakož i dosažení celkové harmonie těla a duše.

Amazing Aromatic Plants – part XVIII.

Melaleuca

The genus is predominantly Australian, but some species occur in Asia, South East Asia and the Pacific region. About 230 species are currently described, mainly distributed in Australia. Commercially exploited are M. alternifolia (tea tree oil), M cajuputi (cajuput oil) and M. quinquenervia (niaouli oil). Occasionally, there are on the market M. bracteata (high in methyl eugenol, up to 97%),  M. linariifola  (terpinen-4-ol 32-42%, g-terpinene  18-25%, a-terpinene 8-12%, 1,8-cineole  4-8%)  and M. dissitiflora (terpinene-4-ol 30-52%, g-terpinene  13-20%,  a-terpinene  6-10%,  1,8-cineole  3-15%).

Melaleuca cajuputi

This is a medium size tree. It occurs naturally in Burma and Thailand through South East Asia to northern Australia and has been introduced to a number of other countries, particularly India. It favours moist to swampy conditions and it is very vigorous. Leaf oil content is between 0.5 – 3.0 % (v/w). The main component is 1,8-cineole (45-65%) with the sesquiterpene alcohols globulol 1-9%, viridiflorol  1-16% and spathulenol 1-30%. Composition differs widely depending on the chemotypes and the region.  Commercial oil supplies are obtained both from wild trees and plantations, mainly in Vietnam and Indonesia.  Production for the world market can reach up to 200 tonnes per annum.  It is used locally as an insect repellent, insecticide and in the treatment of intestinal worms. The Australian Aborigines used preparations from the leaves for treatment of aches and pains and inhaled the aromatic vapours from crushed leaves for nasal and bronchial congestion.

M. cajuputi has been widely misnamed or misidentified, most commonly with M. leucadendron. Often the planting material is not of the correct type. In Australia, 3 subspecies whose oils differ are recognized: M. cajuputi subsp. cajuputi, subsp. cumingiana (very variable oil with low or no 1,8-cineole) and subsp. platyphylla (with a-pinene 35- 73%).

Genetic resources

The Australian Tree Seed Centre of CSIRO Forestry and Forest Products, in collaboration with the Indonesian Forest Tree Improvement and Research and Development Institute, is assembling range-wide seed collections of M. cajuputi  for plantation development.

One hectare of plantation produces about 7.5 tonnes of cajuput leaves that yield 60-65 kg of oil. Plantations are established with about 5000 initial stems per ha, grown from seeds and consequently cultivated as a coppice.

Melaleuce quinquenervia (Niaouli)

This is also known as broad-leaved paperbark. It is a tree of 8-12 m high, and the leaf oil yield is between 1.5-3.5 % (v/w). There are several chemotypes of this species and they differ substantially in their composition. The tree grows on the east coast of Australia,  in the southern coastal areas of Papua New Guinea  and in New Caledonia. It favours swampy sites and is very resilient. It usually coexists with other Melaleuca and Eucalyptus species. It was used traditionally for pulmonary infections, colds and bronchitis. It also has strong biostatic and bactericidal activity for selected bacterial species.

The most important oil is sold commercially as Niaouli oil and is produced on the island of New Caledonia. Leaves are harvested from natural stands.  The distilled oil as of a white, pale or greenish yellow colour, and generally resembles eucalyptus oil. The Australian oil is almost identical.

Chemical composition of niaouli (%)

  • Limonene 2-8
  • a-terpineol  3-20)  (chemotype 3 constitutes up to 30% of the oil)
  • Terpinene-4-ol  1-5
  • Globulol 7-26  (chemotype 2 constitutes up to 30% of the oil)
  • Viridiflorol 2-4
  • 1,8-cineole  4-75   (chemotype 1 constitutes 60-75% of the oil)

Leptospermum

The genus Leptospermum includes about 80 species, most native to Australia, but two occurring in South East Asia, one in Papua New Guinea and one in New Zealand. Most are aromatic but only a few have been cultivated for their EO.

L. petersonii (Lemon tea tree)

This is commonly known as the lemon-scented tea tree. It is a shrub or small tree and is distributed in north-eastern Australia; it is also used as a popular garden plant. It can adapt to a wide range of environmental conditions and can be grown as a commercial crop. Vegetative propagation is essential to keep the required oil quality. Oil yield is approximately 1.5% (v/w) and two cuts per season give about 400 kg of EO/ha.  The Australian type oil has 46% of citral and 34% of citronellal, but other chemotypes also exist, with gamma terpinene, geraniol and very low levels of citral and citronellal.

The main use of this oil is in perfumery and toiletries. Citral is also used to produce ionones – scent of violets. Common adulterants of crude oil are Eucalyptus citriodora, lemongrass and citronella oils.

Kateřina Svobodová Brooker: Tea tree jako éterický olej #17

Tea tree je bezesporu jedním z nejběžnějších éterických olejů. Jak se pěstují čajovníky, z nichž se éterický olej vyrábí? Jak olej správně skladovat a pro jaké vlastnosti je oblíbený už po celá staletí?

Začtěte se do volného pokračování seriálu Fascinující svět aromatických rostlin tentokrát zaměřeného na tradiční oleje Austrálie. Tvoří ho pro vás Kateřina Svobodová Brooker. Předchozí díl najdete tady. (For english version scroll down)

Fascinující svět aromatických rostlin – část XVII.

Tea Tree; rod Melaleuca

Tea tree, foto: Wikimedia commons

Rod Melaleuca byl pojmenován Linaeusem v roce 1767. Tento rod se skládá přibližně z 230 druhů, z nichž asi 220 je endemických pro pevninskou Austrálii a Tasmánii.

Původně pochází z deštných subtropických oblastí. Stromy jsou ale odolné i vůči suchu, mohou přežít záplavy a oheň. Ve svém přirozeném prostředí dorůstají do výšky 5–8 metrů.

 

Pěstování čajovníku

Pro pěstování na velkých plochách jsou sazenice pečlivě vybírány pro správný chemotyp. Optimální populace je asi 35 000 – 36 000 stromů na ha, rostliny jsou zavlažovány, hnojeny a sklízeny, když jsou vysoké asi 1 až 2 m. Sklizená biomasa by mohla průměrně činit asi 20–25 t/ha, což poskytne výtěžek oleje 200 kg/ha. Výtěžek oleje v rostlinné hmotě se pohybuje mezi 3–7 % (v/w).

Na nových plantážích se dosáhne úplných výnosů ve 3. nebo 4. roce. Sklizeň zahrnuje řezání celého stromu do výše asi 20 cm od země a sekání materiálu pro destilaci na délky 10–30 mm.  Strom má silnou regenerační  schopnost a nové výhonky se začnou objevovat během několika týdnů.

Plantáže tea tree, foto: Wikimedia commons

Éterický olej tea tree

Tea tree, foto: autorka

Termín tea tree oil je vyhrazen pro olej typu Melaleuca Terpinen-4-ol, distilovaný z M. alternifolia, M. linariifolia a M. dissitiflora nebo jiných druhů Melaleuca, které produkují olej odpovídající normě ISO (International Standards Organization 1996). Prvním popsaným druhem skupiny byl M. linariifolia, Smith v roce 1797, z oblasti Sydney (Austrálie). Geograficky je skupina přirozeně rozšířená po Austrálii a Nový Jižní Wales je ústředním regionem pro komerční pěstování.

Esenciální olej se vykupuje a prodává na základě obsahu 1,8-cineolu (max. 15 %, obvykle 0,5–5 %) a terpinenu-4-olu (minimálně 30 %, obvykle 40–70 %). Pěstování správného chemotypu zajišťuje vysokou kvalitu éterického oleje. Kromě toho obsahuje Melaleuca přibližně 12 % seskviterpenoidů (aromadendren, leden, delta-kaden, bicykclogermakren).

Optimální stabilita oleje je zajištěna skladováním na chladném, tmavém a suchém místě v inertních nádobách (nerezová ocel, sklo). Správné skladování vede k vysoké kvalitě oleje po dobu několika let. Oxidace oleje je doprovázena tvorbou krystalů a vysokou hladinou p-cymenu (nad 5 %).

Vzdělávejte se v aromaterapii s námi! Seriál pro vás publikujeme zcela zdarma díky laskavé podpoře firmy Saloos.

Biologická aktivita

Domorodci (Aborigenees) léčili kožní infekce přikládáním rozdrcených listů na zranění a zakrytím teplým bahenním obalem. Brzy osadníci také používali tento lék. Kapitán Cook používal listy čajovníku k přípravě kořenitého čaje.

Tea tree, foto: autorka

Během 2. světové války byl olej začleněn do armádních a námořních lékárniček pro léčbu v tropických oblastech. Vědecké studie potvrzují antiseptické, antimikrobiální, protiplísňové, protizánětlivé a antioxidační účinky spolu s netoxickými a nedráždivými vlastnostmi.

V mnoha studiích je MIC (minimální inhibiční koncentrace) obvykle v rozmezí 0,5–1,0% (obj./obj.). Při koncentraci 1 až 5 % a více (až 25 %) se po celém světě používá pro antiseptické, protiplísňové a akné ošetření, v široké škále kosmetických prostředků a výrobků pro osobní péči, péči o vlasy, ošetření rukou a těla, přírodní deodoranty, v ústní hygieně, po slunečním spálení, při hojení ran a dalších produktech.

Tea tree, foto: autorka

Velká péče musí být věnována solubilizaci, stabilitě složení a balení k zajištění maximálního využití bioaktivity oleje. Řada společností používá tento EO a byly popsány formulace spolu s poznatkem, že olej, pokud se používá v produktu při 0,5 % v/v nebo vyšším, může eliminovat potřebu pro konzervační látku.

© Kouzlo vůní, Kateřina Svobodová

Kateřina Svobodová Brooker (BSc Hons, PhD)

Autorka s eukalyptových stromem v Austrálii

Po emigraci do Británie pracovala na katedře botaniky Glasgow University a udělala doktorát na Farmaceutické fakultě se specializací na rostlinnou biochemii a využití přírodních produktů. Jako jedna z prvních byla zodpovědná za výzkum aromatických rostlin z hlediska botaniky, fyziologie, biochemie a biotechnologie, zkoumat aromatické rostliny byl její sen, za kterým si šla celou svoji kariéru.

Publikovala v odborných časopisech (přes 100 odborných a populárních článků) a měla přes 70 odborných příspěvků na mezinárodních konferencích – v Evropě, Israeli, Japonsku, Koreji, Brazilii a USA. Pracovala jako editorka pro CAB Abstracts on Aromatic and Medicinal Plants (Commonwealth Agriculture Bureau) a též jako poradce ve výboru BHTA (British Herb Trade Association).

Aktuálně žije po většinu roku v ČR a aktivně zde vyučuje při Asociaci českých aromaterapeutů. Je vdaná a má 2 syny, kteří žijí v zahraničí. Při psaní seriálu jí vypomáhá i její manžel John Brooker.

Autorkou článku je Kateřina Svobodová, předmluva: Michaela Lusílija Makulová, foto: archiv Kateřiny Svobodové.

Partnerem seriálu pro rok 2020 je firma Saloos. Díky této laskavé podpoře vám seriál přinášíme zcela zdarma.

Saloos je největší český výrobce certifikované aromaterapeutické biokosmetiky v ČR. Pro výrobu svých značkových přípravků používá výhradně rostlinné oleje lisované za studena. Jako první v ČR dokázal splnit velmi náročné podmínky certifikace a od roku 2007 je držitelem ochranné známky CPK bio. Firma Saloos vyvíjí a vyrábí přípravky s přírodním složením v nejvyšší BIO kvalitě. Posláním Saloos je přirozená péče o pokožku, jakož i dosažení celkové harmonie těla a duše.

Amazing Aromatic Plants – part XVII.

Tea Tree; The Genus Melaleuca

Melaleuca was established as a genus by Linaeus in 1767. It consists of about 230 species, of which about 220 are endemic to mainland Australia and Tasmania. It was originally a native tree of wet sub-tropical areas. Tea trees are hardy perennial plants, drought tolerant, can survive flooding and fire. In their natural habitat they can grow to 5-8m.

For the large scale production, nursery seedling are carefully selected for the right chemotype. Optimum population is about 35000 – 36000 trees per ha, plants are irrigated, fertilized and harvested when they are about 1-2 m high. Harvested biomass could average about 20-25t/ha and this will give an oil yield of about 200 kg/ha per harvest.  Oil yield varies from 3 – 7 % (v/w).  In new plantations, full yields are achieved in the 3rd or 4th year. Harvesting involves cutting the whole tree to about 20 cm from the ground and chopping the material  for distillation into 10-30mm lengths. Tea tree has a strong coppicing ability and new shoots begin to appear within a few weeks.

The term tea tree is reserved for oil of Melaleuca Terpinen-4-ol Type, derived from M. alternifolia, M. linariifolia and M. dissitiflora or other species of Melaleuca that  give oil conforming to the ISO Standard (International Standards Organization 1996). The first described species of the group was M. linariifolia, by Smith in 1797, from the Sydney region (Australia). Geographically, the group is naturally widespread over Australia and New South Wales is the central region for commercial growing.

Most tea tree oil is bought and sold on the basis of 1,8-cineole (max 15%, usually 0.5 – 5%) and terpinene-4-ol (minimum 30%, usually 40 – 70%) contents. Cultivation of the right chemotype ensures a high quality of the EO. In addition, Melaleuca contains up to approximately 12% of sesquiterpenoids (aromadendrene, ledene, delta-cadinene, bicyclogermacrene). Optimum oil stability is ensured by storage in a cool, dark dry place in inert containers (stainless steel, glass).  Correct storage results in oil of high quality for several years. Oxidation of the oil is accompanied by formation of crystals and a high level of p-cymene (over 5%).

Biological activity

Tha Aborigines treated skin infections by crushing leaves over the injury and covering it with a warm mudpack. The early settlers also used this remedy. Captain Cook used the leaves of the tea tree to brew a spicy tea. During the 2nd World War, the oil was incorporated into army and navy first-aid kits for use in tropical regions. Scientific studies confirm the antiseptic, antimicrobial, antifungal, anti-inflammatory and antioxidant actions  together with  non-toxic and non-irritating properties.  In many studies the MIC (minimum inhibitory concentration is typically in the range of 0.5-1.0 % v/v. At a concentration of  1- 5% and more (up to 25%) it is used worldwide for antiseptic, antifungal and acne treatment, in a wide range of cosmetics and personal care products, hair care, hand and body  treatments, natural deodorants,   in oral hygiene, after sun care,  wound healing, and other products. Great care must be taken with solubilisation, formulation stability and packaging to ensure maximum utilisation of the bioactivity of the oil. Numerous companies are using tea tree oil and the formulations have been described, together with the fact that the oil, when used in a product at 0.5% v/v or greater, may eliminate the need to add a preservative.

Zdroje:

  • Chemical variability and biological activities of Eucalyptus ssp EO, Barbosa LCA et al Review: Molecules, MDPI 2016 claudinei@ifes.edu.br
  • Medicinal Plants of the Australian Aboriginal Dharawal People Exhibiting Anti-inflammatory Activity, Akhtar, MA et al Evidence-based Complementary and Alternative Medicine Vol 2016, Article ID 2935403 8pp, Dpt of Pharmacology, School of Medicine, Western Sydney University, Sydney, NSW, g.muench@westernsydney.edu.au

Kateřina Svobodová Brooker: Eukalyptus – éterický olej proti zánětům i astmatu #16

Eukalyptové éterické oleje jsou v aromaterapii velmi oblíbené. Tradiční použití eukalyptových listů na zánětlivé infekce potvrzuje i moderní výzkum. Eukalyptový olej je silně antibakteriální a antivirový. V článku se dozvíte, jaký éterický olej z eukalyptu vybrat pro domácí použití.

Začtěte se do volného pokračování seriálu Fascinující svět aromatických rostlin. Tvoří ho pro vás Kateřina Svobodová Brooker ze svého nechtěného uvěznění v Austrálii. Předchozí díl najdete tady. (For english version scroll down)

Fascinující svět aromatických rostlin – část XVI.

Seznamte se s eukalypty

Rod Eucalyptus (čeleď Myrtaceae) je zastoupen 900 druhy a poddruhy. Pochází z Austrálie a pěstuje se po celém světě. Komerčně bylo využito přibližně pouze 20 druhů. Éterické oleje z eukalyptů, které se používají ve farmaceutických výrobcích, jsou bohaté na 1,8-cineol, zatímco ty, které se používají v parfumerii, jsou bohaté na citronellal, citral a geranyl acetát.

Další důležité biologické aktivity eukalyptu zahrnují antimikrobiální, insekticidní, akaricidní a herbicidní účinky.

Pozn. redakce: antimikrobiální = působící proti mikroorganismům, tj. proti bakteriím, virům, houbám a parazitům; akaricidní = působící proti roztočům; herbicidní = působící proti plevelům.

Éterické oleje z eukalyptů jsou komplexní směsi 20–80 sloučenin a výtěžek éterického oleje se pohybuje v rozmezí 0,06–7 % (v/w).

Pozn. redakce: v/w = objem v ml / váha destilovaného materiálu.

Tradiční použití eukalyptů

Australští domorodci (Aborigenees) používali mnoho druhů rostlin k léčbě různých nemocí, včetně zánětlivých infekcí. Za tímto účelem byly použity listy eukalyptu a léčená onemocnění zahrnovala nachlazení, horečku, bolest na hrudi, kloubech a svalech, potíže s dýcháním, astma, průjem a ranní nevolnost.

Listy stromů mladší než 7 let byly páleny na mírném ohni a kouř byl vdechován. Listy sebrané ze starších stromů se povařily, nechaly vychladnout a otíraly se s nimi nebo se přikládaly na postižené části těla.

Eukalyptový les v Austrálii, foto: autorka

Léčba chronického zánětu rostlinnými zdroji a eukalypty

Chronický zánět přispívá k mnohočetným muskuloskeletálním (svalově-kosterním) a neurodegenerativním onemocněním souvisejícím se stárnutím, kardiovaskulárním onemocněním, astmatem, revmatoidní artritidou a zánětlivým onemocněním střev. Chronická neuroinflamace (zánětlivé onemocnění nervů) je také přičítána Parkinsonovým a Alzheimerovým chorobám a obsedantně-kompulzivním poruchám (OCD).

Farmakoterapie zánětlivých stavů je založena hlavně na nesteroidních lécích, jejichž dlouhodobé použití má různé nepříznivé účinky. Je nutné vyvinout nová a bezpečnější nesteroidní protizánětlivá léčiva.

Eukalyptové listy, foto: autorka

V posledních letech se zintenzivnilo hledání nových protizánětlivých léčiv z celé řady rostlinných zdrojů a bylo zjištěno, že různé sekundární metabolity rostlin, včetně apigeninu (celer, cibule), kurkuminu (kurkuma), cinamaldehydu (skořice) a resveratrolu (vinná réva, arašídy, černý rybíz, borůvky, kakao), potlačují zánětlivé reakce (extrakty z celeru Apium graveolens, zázvoru Zingiber officinale, Zingiber zerumbet).

Rostliny používané australskými domorodými Dharawaly k léčbě zánětlivých stavů byly vyhodnoceny z hlediska jejich účinnosti.

Vzdělávejte se v aromaterapii s námi! Seriál pro vás publikujeme zcela zdarma díky laskavé podpoře firmy Saloos.

Eukalypty v boji proti zánětlivým procesům

Ethanolické extrakty ze 17 druhů eukalyptů byly testovány z hlediska jejich schopnosti inhibovat syntézu oxidu dusnatého (nitric oxide) a nekrotického nádorovitého alfa faktoru v makrofázích (tj. při indikaci zánětlivých procesů). Rostlinný material (čerstvé listy) byl sbírán v přírodním prostředí v Novém Jižním Walesu v Austrálii pod vedením botanika a Aboriginal Elder Frances Bodkinové.

Nejúčinnější inhibiční účinek na oxid dusnatý byl prokázán u:

  • Eucalyptus benthamii (alfa-pinene 54 %, viridiflorol 17 %, 1,8-cineole 10 %),

následně u:

  • Eucalyptus bosistoana (% neuvedena),
  • Eucalyptus botryoides (p-cymene 20 %, eudesmol 15 %, 1,8-cineole 13 %),
  • Eucalyptus saligna (1,8-cineole 93 %, limonene 3 %),
  • Eucalyptus smithii (1,8-cineole 78 %, limonene 6 %) ,
  • Eucalyptus umbra (% neuvedena),
  • Eucalyptus viminalis (1,8-cineole 85 %).

Tato skupina měla také nejslibnější výsledky pro inhibiční aktivitu na TNF-alfa. Oba silné účinky byly přičítány 1,8-cineolu a pravděpodobně také směsi minoritních složek v těchto extraktech nebo v éterických olejích.

V současné době, kdy roste poptávka po terapiích z přírodních produktů, jsou tyto výsledky povzbudivé a naznačují, že je třeba dalšího výzkumu možných protizánětlivých účinků extraktů a éterických olejů z druhů Eukalyptu.

Druhy eukalyptů, které mají vysoký obsah 1,8-cineolu (50–95 %)

  1. Eucalyptus camaldulensis (často využíván v aromaterapii)
  2. Eucalyptus cineorifolia
  3. Eucalyptus dumosa
  4. Eucalyptus elaephora
  5. Eucalyptus globulus (často využíván v aromaterapii)
  6. Eucalyptus leucoxylon
  7. Eucalyptus oleosa
  8. Eucalyptus polybracta (často využíván v aromaterapii)
  9. Eucalyptus radiata var. cineole (často využíván v aromaterapii)
  10. Eucalyptus sideroxylon
  11. Eucalyptus smithii (často využíván v aromaterapii)

© Kouzlo vůní, Kateřina Svobodová

Kateřina Svobodová Brooker (BSc Hons, PhD)

Autorka s eukalyptovým stromem v Austrálii

Po emigraci do Británie pracovala na katedře botaniky Glasgow University a udělala doktorát na Farmaceutické fakultě se specializací na rostlinnou biochemii a využití přírodních produktů. Jako jedna z prvních byla zodpovědná za výzkum aromatických rostlin z hlediska botaniky, fyziologie, biochemie a biotechnologie, zkoumat aromatické rostliny byl její sen, za kterým si šla celou svoji kariéru.

Publikovala v odborných časopisech (přes 100 odborných a populárních článků) a měla přes 70 odborných příspěvků na mezinárodních konferencích – v Evropě, Israeli, Japonsku, Koreji, Brazilii a USA. Pracovala jako editorka pro CAB Abstracts on Aromatic and Medicinal Plants (Commonwealth Agriculture Bureau) a též jako poradce ve výboru BHTA (British Herb Trade Association).

Aktuálně žije po většinu roku v ČR a aktivně zde vyučuje při Asociaci českých aromaterapeutů. Je vdaná a má 2 syny, kteří žijí v zahraničí. Při psaní seriálu jí vypomáhá i její manžel John Brooker.

Autorkou článku je Kateřina Svobodová, předmluva: Michaela Lusílija Makulová, foto: archiv Kateřiny Svobodové.

Partnerem seriálu pro rok 2020 je firma Saloos. Díky této laskavé podpoře vám seriál přinášíme zcela zdarma.

Saloos je největší český výrobce certifikované aromaterapeutické biokosmetiky v ČR. Pro výrobu svých značkových přípravků používá výhradně rostlinné oleje lisované za studena. Jako první v ČR dokázal splnit velmi náročné podmínky certifikace a od roku 2007 je držitelem ochranné známky CPK bio. Firma Saloos vyvíjí a vyrábí přípravky s přírodním složením v nejvyšší BIO kvalitě. Posláním Saloos je přirozená péče o pokožku, jakož i dosažení celkové harmonie těla a duše.

Amazing Aromatic Plants – part XVI.

The Eucalyptus genus (family Myrtaceae) is represented by 900 species and subspecies. It is native to Australia and cultivated worldwide. Only 20 species have been commercially exploited. The eucalyptus EOs that are utilized in pharmaceuticals are rich in 1,8-cineole, whereas those used in perfumery are rich in citronellal, citral and geranyl acetate. Other important biological activities include antimicrobial, insecticidal, acaricidal and herbicidal.

EOs of Eucalyptus species are complex mixtures of 20-80 compounds, and the yield of EO ranges from 0.06 – 7% (v/w).

Australian Aboriginal people used many plant species for the treatment of various conditions, including inflammatory infections. For this purpose the Eucalyptus leaves were used and diseases treated included colds, fever, chest, joint and muscle pain, breathing difficulties, asthma, diarrhea and morning sickness.

The leaves of trees younger than 7 years old were placed on a low fire and the smoke was inhaled. Leaves collected from mature trees were collected, boiled, allowed to cool and rubbed on the affected parts of the body.

Chronic inflammation contributes to multiple ageing-related musculoskeletal and neurodegenerative diseases, cardiovascular diseases, asthma, rheumatoid arthritis and inflammatory bowel disease. Chronic neuroinflammation has been attributed to Parkinson’s and Alzheimer  diseases and obsessive-compulsive disorders. Pharmacotherapy of inflammatory conditions is based mainly on nonsteroidal drugs, whose prolonged uses have various adverse effects. There is a critical need to develop novel and safer nonsteroidal anti-inflammatory drugs. In recent years, the search for novel anti-inflammatory drugs from a wide range of medicinal plant resources has been intensified and a variety of plant secondary metabolites, including apigenin, curcumin, cinnamaledehyde and resveratrol have been found to suppress inflammatory responses (extracts from Apium graveolens, Zingiber zerumbet, Z. officinale). Plants used by the Australian Aboriginal Dharawal people for the treatment of inflammatory conditions were evaluated for their activities.

Ethanolic extracts from 17 Eucalyptus species were assessed for their capacity to inhibit nitric oxide synthesis and tumor necrosis factor alfa in macrophages. Plants (fresh leaves material) were collected from the natural environment in New South Wales, Australia, under the guidance of a botanist and Aboriginal Elder, Frances Bodkin.

The most potent nitric oxide inhibitory effect was shown in E. benthamii, followed by E. bosistoana, E. botryoides, E. saligna, E. smithii, E. umbra and E. viminalis. This group had also the most promising results for TNF-alfa inhibitory activity. Both strong effects were attributed to 1,8-cineole and possibly also to the mixture of minor components in these extracts, or in the EOs.

In current times, where there is increasing demand for natural product therapies, these results are encouraging and suggest that further research is needed into potential anti-inflammatory effects of extracts and EOs from Eucalyptus species.

Eucalyptus species with high 1,8-cineole content (40-95%)

  1. camaldulensis
  2. cineorifolia
  3. dumosa
  4. elaephora
  5. globulus
  6. leucoxylon
  7. oleosa
  8. polybracta
  9. radiata var. cineole
  10. sideroxylon
  11. smithii

 

Zdroje:

  • Chemical variability and biological activities of Eucalyptus ssp EO, Barbosa LCA et al  Review: Molecules, MDPI 2016 claudinei@ifes.edu.br
  • Medicinal Plants of the Australian Aboriginal Dharawal People Exhibiting Anti-inflammatory Activity, Akhtar, MA et al  Evidence-based Complementary and Alternative Medicine  Vol 2016, Article  ID 2935403  8pp, Dpt of Pharmacology, School of Medicine, Western Sydney University, Sydney, NSW, g.muench@westernsydney.edu.au

Jojobový olej, jedinečný pomocník (nejen) v péči o pleť

Jojobový olej je vskutku všestranným přírodním produktem. Často k němu už ani nemusíte nic přidávat a funguje. A pokud přidávat chcete, pak je neuvěřitelně mnoho způsobů, jak jeho jedinečných vlastností využít. Je to prostě skvělý olejový pomocník! A v mojí olejové zásobárně nechybí nikdy.

Přečtěte si a inspirujte se…

  • Čím je výjimečná simondsie čínská a jak se z ní jojobový olej získává?
  • Jaké jsou účinky jojobového oleje a jak působí na pleť, vlasy, jizvy nebo strie?
  • Jarní pleťový restart, olejový balzám na frustrované ruce a další jojobové recepty.

Proč nedáme na jojobový olej dopustit?

Jojobový olej má regenerační schopnosti na všechny typy pleti, dobře se vstřebává a reguluje vlhkost pokožky. Pravidelným používáním pomáhá vyšší odolnosti pleti. Dobře dělá pokožce vysušené, popraskané a ekzematické. Je protizánětlivý, a tedy vhodný i pro pleť mastnou či s akné. Pokud vmasírujete několik kapek jojobového oleje do vlhkých vlasů, získají zaručenou jemnost, hebkost a přirozený lesk. Já osobně ho ráda používám místo krému na ruce, pár dobře rozetřených kapek zajistí výživu i ochrannou vrstvičku. Další vychytávky, tipy i recepty najdete v článku.

Simmondsia chinensis ve svém přirozeném prostředí, foto: Wikimedia commons

Miluje sucho

Stálezelený, divoce rostoucí keř simondsie čínská (Simmondsia chinensis) je doma v Sonorské poušti, v oblastech jižní Arizony, jižní Kalifornie a na severozápadě Mexika. Dnes ji ovšem najdete v mnoha částech světa, kde je horké a suché podnebí. Je totiž komerčně zajímavá, tahle extrémně odolná olejodárná indiánská rostlina. Velmi mne zaujalo, že vydrží uprostřed pouště až rok bez vláhy. Minimum vláhy potřebuje nejen keř samotný, ale i jeho květy a semena.

Jojobová semena patřila k tradičním přírodním prostředkům indiánských národů. Olej k péči o kůži i vlasy, semena k přípravě speciálního nápoje. Výživná semena keře slouží také jako kvalitní potrava pro pouštní divoká zvířata.

K lisování oleje se používají semena velká přibližně jako arašídy. Mají vysoký obsah oleje – až 60 %.

Tekutý vosk, co to ale znamená?

Někdy se setkáte s názvem jojobový vosk, případně s informací, že se o vosk jedná. Jde o obsah chemických látek. Běžné rostlinné oleje se skládají ze sloučenin triglyceridů. Jojobový olej / vosk je neobsahuje, je směsí esterů mastných kyselin s mastnými alkoholy. Díky tomu například v chladu tuhne (do tekuté podoby taje při 10 °C) a oplývá svou dlouhou trvanlivostí. Přitom však obsahuje unikátní poměr vysoce nenasycených mastných kyselin, které naše pleť miluje.

Hladký průnik pokožkou

Jednou z jeho top vlastností je skvělá schopnost pronikat pokožkou. Je to dáno jeho silně lipofilním charakterem a malou velikostí molekul. Molekuly esterů jsou totiž menší než molekuly triglyceridů v ostatních rostlinných olejích.

Jojobový olej / vosk je jedinečný v tom, že po proniknutí vlasovou folikulou do pokožky se hromadí pod keratinovou vrstvou. Poskytuje tak výživu i ochranu v jednom. Toto je vědecká informace z článku Petra Radiměřského pro Listy aromaterapie. A úplně přesně potvrzuje můj osobní dojem, který už léta z tohohle oleje mám. Moje oblíbené použití je například na ruce: 2–3 kapky čisté jojoby rozetřít místo krému.

Na pleť suchou i mastnou? Tak určitě

Na první pohled to možná vypadá zvláštně, ale jojobový olej má schopnost regulovat tvorbu našeho kožního mazu a vlhkost pokožky. Zvláčňuje a vyživuje pleť vysušenou, popraskanou, ekzematickou. Mastné pleti pak uleví od nadměrné tvorby mazu. K tomu má protizánětlivé složky, takže v místech, kde se tvoří zánětlivá ložiska jako akné apod., pleť vyhojí.

Jojobový olej je velmi dobře snášen, nemá řádné kontraindikace a mnohaletá zkušenost ukazuje, že je jedním z nejlépe kůží přijímaných rostlinných olejů. Často se o něm říká, že je složením velmi podobný přirozenému lidskému kožnímu mazu. Ten chrání naši pokožku před vnějšími vlivy a jeho kvalita i množství negativně ovlivňuje extrémní používání běžných mycích prostředků.

Příjemná jemná ochrana před sluncem

Jojobový olej má přirozený ochranný faktor odpovídající hodnotě SPF 3–4. Takže v běžných podmínkách příjemně chrání i před UV zářením. Rozhodně nenahrazuje prostředek na opalování, pokud budete trávit na ostrém slunci delší dobu.

Je také výborným olejem po opalování na regeneraci kůže, tady doporučuji v kombinaci s avokádovým olejem, případně gelem z aloe vera.

Jojoba je skvělá volba pro vlasy

Hodí se pro všechny typy vlasů. Nadměrně se mastící vlasové pokožce pomůže s regulací. Vysušenou, svědící či tvořící lupy zas harmonizuje do optimálního fungování.

Jojobový olej se opravdu dobře vstřebává, takže při umírněné aplikaci se vůbec nemusíte bát mastnoty vlasů. Já sama mám vlasy mastnější a když obden vmasíruju 3 kapky oleje pod vlasy do pokožky, vůbec to není znát.

Proč to dělám? Poslední měsíce mi začaly vlasy nějak chřadnout, více padat, ztrácet objem. Tak je tímto revitalizuju. Už po týdnu aplikace je cítit zlepšení.

Přírodní kosmetika i skvělé odličovadlo

Domácí výroba přírodní kosmetiky by se bez jojobového oleje neobešla. Jako základ se používá nejen do pleťových olejíčků, ale také do balzámů na rty, krémů, sprchových olejů, mýdel atd.

Vysoce populární je jako základ olejových parfémů. Nejen pro svou vysokou trvanlivost, ale i pro svou „nevůni“ – žádoucí vlastnost pro vytváření vonných kompozic, kde by nám typické vůně jiných rostlinných olejů mohly vadit.

Perfektní je i na odličování – make-up, řasenka, rtěnka, oční stíny… Vše z tváře s ním dobře dostanete dolů, ideálně dočistit zbytky oleje přírodní květovou vodou (hydrolátem).

Pokud používáte make-up a jiné oleje jsou pod něj moc mastné, zkuste přiměřené (tedy malé) množství jojobového oleje dobře vklepat do pokožky místo krému a uvidíte. Jde to!

A speciální, méně obvyklé, použití jojobového oleje?

Třeba na omrzliny! Také pomáhá zlepšit stav jizev i strií. Pokud trpíte na záděry či vás trápí suchá kůžička kolem nehtů, aplikujte jojobu. Jo a na holení i po něm je taky fajn…

Jojobový olej působí protizánětlivě, a to nejen na různé pleťové obtíže, ale i na artritidu v kloubech. Tady bych ho nejlépe kombinovala s meruňkovým olejem, taktéž doporučovaným.

Partnerem seriálu je společnost Saloos.

Jojobový bio olej nejvyšší kvality koupíte na zbrusu novém e-shopu firmy Saloos, skvělá cena přímo od výrobce.

Jojobové recepty

Jarní pleťový „restart“ macerát z fialek a sedmikrásek

Taky už lovíte jarní kvítka? V souvislosti s jojobovým olejem určitě nezapomeňte vyrobit klidně mini lahvičku pleťového olejového macerátu z fialek či sedmikrásek (nebo je smíchejte napůl).

Síla první jarní květeny je veliká a její působení na naši pleť po zimě nenahraditelné. Z mojí zkušenosti úplně postačí 20 ml macerátu. Používám ho, když v průběhu roku potřebuju pocítit tuhle jarní sílu. Stačí pár kapek a je to znát – buď přímo na pleť, nebo přidat do běžného pleťového oleje/krému, zakápnout do pleťové masky apod.

Malá hrstička květů se zalije olejem tak, aby byly úplně ponořené 2× denně s láskou promíchat a nechat 4 týdny macerovat. Přefiltrovat a uchovávat ve tmě a stabilní teplotě.

Regenerační a hojivý pleťový olejíček na problematickou pleť

Krásný recept na univerzální masážní a tělový olej (Rostliny v aromaterapii)

  • 50 ml jojobového oleje
  • 4 kapky éo jedle
  • 2 kapky benzoe
  • 2 kapky neroli
  • 2 kapky palmorůžová
  • 1 kapka jasmín

Olejový balzám na frustrované ruce

  • 20ml lahvička s kapátkem
  • 1 ml rostlinného glycerinu
  • 1 kapka vitaminu E
  • 4 ml měsíčkového macerátu
  • 1 ml lesní pryskyřice v oleji (recept v článku o mandlovém oleji)
  • 2 ml macerátu z myrhy (nemusí být)
  • 2 kapky éo myrha
  • 3 kapky éo sladký pomeranč bio
  • 1 kapka éo růže (destilované) nebo 3 kapky éo geránium

Přidat rostlinné oleje:

Pokud byste chtěli balzám výživnější (já jsem chtěla lehkou, dobře vstřebávající se konzistenci), tak místo švestkového oleje použijte olej z pšeničných klíčků. Směs skvěle regeneruje ruce zničené častým mytím a dezinfikováním.

 

Partnerem článku je firma Saloos.

Saloos je největší český výrobce certifikované aromaterapeutické biokosmetiky v ČR. Pro výrobu svých značkových přípravků používá výhradně rostlinné oleje lisované za studena. Jako první v ČR dokázal splnit velmi náročné podmínky certifikace a od roku 2007 je držitelem ochranné známky CPK bio. Firma Saloos vyvíjí a vyrábí přípravky s přírodním složením v nejvyšší BIO kvalitě. Posláním Saloos je přirozená péče o pokožku, jakož i dosažení celkové harmonie těla a duše.

 

Foto: Wikimedia commons, Pixabay.com, autorka.

Zdroje:

    • KUSMIREK, Jan. Tekuté slunce: rostlinné oleje pro masáže, aromaterapii, kosmetiku a výživu. Přeložil Viola SOMOGYI, přeložil Oldřich VYHNÁLEK. Praha: One Woman Press, 2005. ISBN 80-86356-41-8.
    • NOE, Marie. Aromaterapie do kapsy: malá encyklopedie éterických olejů. Praha: One Woman Press, 2014. ISBN 978-80-86356-49-5.
    • GERMANN, Gudrun a Peter GERMANN. Rostliny pro aromaterapii: 90 vonných rostlin, jejich znaky a způsob využití. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-4672-2.
    • RADIMĚŘSKÝ, Petr. Jojobový olej. Listy aromaterapie. Asociace českých aromateraputů, 2002, 2002(podzim), 1.
      Jojoba-oil-simmondsia-chinensis [online]. [cit. 2020-03-29]. Dostupné z: https://www.circulating-oils-library.com/en/base-oils/jojoba-oil-simmondsia-chinensis

Mandlový olej pro krásnou pleť, láskyplnou masáž i péči o jizvy

O mandlovém oleji se často říká, že je tím nejlepším olejem pro pleť. Nebo že je nejpoužívanějším masážním olejem. Možná ano, možná ne. Pravdou je, že určitě patří k nejvšestrannějším olejům ze všech. A neměl by chybět nikde, kde se pečuje o lidskou kůži.

Přečtěte si a inspirujte se…

  • Jak se mandlový olej získává a proč je tolik oblíbený?
  • Jaká je jeho historie?
  • Co mandlový olej obsahuje a jak ho využít?
  • Jak si připravit domácí odličovací vodu, olej pro partnerskou masáž nebo mandlovou kúru na vlasy?

Jak se mandlový olej získává?

Mandloň obecná (Prunus amygdalus dulcis) je strom z rozsáhlého rodu Prunus, kam patří také broskvoň, třešeň nebo švestka. Olej se lisuje z jader sladké odrůdy mandloní. A tato olejodárná jádra neboli pecky si mandloň velmi dobře chrání pořádnou slupkou.

Jestli jste někdy viděli, jak vypadá před oloupáním, možná vás překvapila svým zeleně mechovým hebkým kabátkem.

Pro krásnou pleť

Mandlový olej je téměř univerzálním olejem pro všechny typy pleti. Je skvěle snášen. A je populární i pro výrobu přírodní kosmetiky. Najdete ho v mnoha produktech – krémech na ruce i na obličej, tělových mlécích, masážních olejích. Působí proti stárnutí pleti, zvláčňuje, zklidňuje, vyživuje. Nezacpává póry.

Masážní jednička

Bylo by skvělé, kdyby byl mandlový olej opravdu nejpoužívanějším masážním olejem. Není úplně levný, a tak někteří „nepoučení“ maséři raději sáhnou po jiných, méně nákladných olejích. Škoda pro klienty.

Mezi terapeuty, kteří poskytují aromaterapeutické masáže, určitě k tomu nejoblíbenějšímu patří. Mimo jiné totiž slouží jako výborný nosič éterických olejů. Sám o sobě totiž moc hezky voní jemňoučce po sladkých mandlích.

Kromě vysoké kvality a přínosu pro pokožku má mandlový olej praktickou výhodu pro masáž. Je jemný a hutný zároveň. Těžko se to osvětluje tady, lepší je ho zažít v praxi; maséři budou vědět, co myslím. Vstřebává se dobře, ale relativně pomalu, takže na kůži nechává po dostatečně dlouhou dobu kvalitní skluznost, ale bez pocitu nepříjemné mastnoty.

Historie mandlového oleje

Mandle měli lidi rádi už v dávnověku. Zmínky o nich najdeme v bibli. Konzumovali je i léčili se s nimi staří Číňané, zná je starobylá ajurvéda i dávní Peršané. Tyto civilizace využívaly léčebných účinků mandlí na suchou pokožku a mnoho kožních obtíží.

Mandlový olej jako léčivo zná i stará Evropa a její slavní léčitelé. Masáže mandlovým olejem proti bolestem doporučoval John Gerard. Discorides nám zanechal recepty na masti z mandlového oleje. Culpeper zase mandlovým olejem povzbuzoval mozek a uvolňoval stres.

Partnerem seriálu je společnost Saloos.

 

Mandlový olej nejvyšší kvality koupíte na zbrusu novém e-shopu firmy Saloos, skvělá cena přímo od výrobce.

Výtěžnost a obsah

Mandle jsou bohatým zdrojem oleje – jádro ho obsahuje přibližně 36 až 60 %. A tento olej, je-li v dobré kvalitě lisovaný za studena, nabízí mnoho živin, mimo jiné vápník, hořčík, fosfor, vitamíny E, B12… Hlavní nenasycené mastné kyseliny jsou mononenasycená kyselina olejová a vícenenasycená kyselina linolová. Tyto látky jsou tělu přínosné i při aplikaci na pokožku.

Kosmetické vychytávky

Pro jemnou dětskou pokožku je mandlový olej ideální. Nedráždí, je dobře snášen, je jemný, vyživuje. K dětské péči se doporučuje nejčastěji, protože je prostě nejlepší!

Mandlový olej je parádní surovinou pro mnoho domácích pečujících výtvorů. Nebo ho prostě používejte samotný. Většinou stačí pár kapek.

Pokud je pokožka přesušená, podrážděná, přecitlivělá, nasaďte právě tento olej. Zlepšení stavu je téměř okamžité!

Na jizvy

Nové i staré jizvy pravidelně pečlivě masírujte mandlovým olejem. Pro optimální účinek přidejte 10 % šípkového oleje. Při pravidelné péči se jizvy časem vyhladí do ztracena. Mluvím z vlastní zkušenosti.

Na tmavé kruhy pod očima

Na ty netrpím, takže jsem netestovala. Podle zdrojů stačí pár kapek do navlhčené pokožky pod očima lehce vklepat.

Odličování pleti

Buď použijte čistý olej v kombinaci s květovou vodou vhodnou pro váš typ pleti, nebo si podle jednoduchého receptu vyrobte domácí odličovadlo podle Kosmetiky hrou.

Dvoufázová obličejová odličovací voda

  • 20 ml mandlového oleje
  • 80 ml růžového hydrolátu
  • kapka vitamínu E
  • 5 kapek éo geránuim
  • 0,5 g extraktu z grepových jader
  • lahvička nebo sprej

Všechny ingredience smícháme v lahvičce a máme hotovo. Obličejovou vodu spotřebujte co nejdříve, ideálně do 1 měsíce.

Masážní oleje

Už je asi jasné, že mandlový olej je výbornou volbou pro nejrůznější masáže, ať už masírujeme miminko, puberťáka, partnera, klienta či babičku. Tady je aspoň jedna hezká varianta, lehce afrodiziakální kompozice s krásnou vůní:

Láskyplný olej pro partnerskou masáž

Tímhle olejem si v klidu a pohodě můžete navzájem namasírovat celá těla za svitu svíček a s příjemnou hudbou. A potom? To se uvidí… Hlavní je relaxace a vnitřní pocit bezpečí a harmonie. A jeden tip – pokud spíše než uzemňující sílu pačuli potřebujete energie rozproudit, tak použijte raději ho-sho.

  • 3 kapky pačuli
  • 4 kapky cedr nebo santal
  • 3 kapky ylang ylang
  • 2 kapky geránie
  • 8 kapek palmorůžová
  • 10 kapek bio mandarinka
  • 50 ml mandlového oleje

Maceráty v mandlovém oleji

Já osobně ráda používám mandlový olej jako základ pro olejové maceráty, které následně využiji k péči pleť, třeba do mých oblíbených pleťových sér, obličejových olejíčků.

Macerát z prvních jarních květů

Mandloně jsou jedním z prvních kvetoucích stromů na jaře. Pohled na ně působí až extaticky. Můžete poslouchat nadšené bzučení včel, blažených z raného květového nektaru.

Moje zkušenost je, že macerát z těchto květů potěší i naši po zimě unavenou pokožku. Stačí nasbírat šetrně a s úctou malou hrstičku mandloňových květů, nechat je do druhého dne zavadnout a do malé čisté zavařovačky je zalít mandlovým olejem, tak aby květy byly celé ponořené. V tom mém byly i sedmikrásky a několik fialek…

Nechávám 3–4 týdny macerovat na sluníčku (není podmínkou). Hotový macerát doporučuji přefiltrovat a slít do lahvičky z tmavého skla s kapátkem a skladovat v temnu a chladu. Loňský pleťový elixír mi v pohodě vydržel až doteď (článek píšu v březnu). A je pořád úžasný!

Olejový základ z pryskyřic do mastí

Pryskyřice můžete přidat do mastiček k prodloužení trvanlivosti a posílení léčebného působení. Abyste nemuseli při výrobě mastiček pokaždé rozpouštět kousek pryskyřice, lze připravit tento olejový základ. Ideálně když máte větší množství pryskyřice z posledních lesních výprav. Hodí se např. do mastí z měsíčku, rakytníku, třezalky, konopí, kaštanu.

  • 1 díl lesní pryskyřice (borovice, smrk), pokud je už vyschlá, lepší je ji nadrtit na malé kousky
  • 1 díl kvalitního rostlinného oleje (např. právě mandlový)

Společně zahřejte ve vodní lázni (50 °C) a nechte co nejvíc rozpustit, tekutý extrakt přefiltrujte a přidávejte do hojivých mastí a přípravků na bolesti např. kloubů.

Vlasy

Podněty k olejové péči o vlasy uveřejňujeme pravidelně. Naposledy v minulém díle tohoto seriálu o ricinovém oleji. Rozsáhle a dopodrobna v sérii článků Veroniky Němcové. Tak tady jen malé doplnění:

Teplá mandlová olejová kúra

Pomáhá proti lupům a svědící pokožce hlavy. Zahřejte přibližně čajovou lžičku mandlového oleje ve vodní lázni na teplotu cca 50 °C. Masáží vetřeme do celé vlasové pokožky (nikoli do vlasů), vlasy překryjeme igelitovou čepicí, případně zabalíme do potravinářské fólie na 2–3 hodiny. Poté opláchneme vlažnou vodou. Vlasy jsou po aplikací zdravější a hebčí, lépe rostou.

 

Partnerem článku je firma Saloos.

Saloos je největší český výrobce certifikované aromaterapeutické biokosmetiky v ČR. Pro výrobu svých značkových přípravků používá výhradně rostlinné oleje lisované za studena. Jako první v ČR dokázal splnit velmi náročné podmínky certifikace a od roku 2007 je držitelem ochranné známky CPK bio. Firma Saloos vyvíjí a vyrábí přípravky s přírodním složením v nejvyšší BIO kvalitě. Posláním Saloos je přirozená péče o pokožku, jakož i dosažení celkové harmonie těla a duše.

 

Foto: Pixabay.com, autorka

Zdroje:

  • KUSMIREK, Jan. Tekuté slunce: rostlinné oleje pro masáže, aromaterapii, kosmetiku a výživu. Přeložil Viola SOMOGYI, přeložil Oldřich VYHNÁLEK. Praha: One Woman Press, 2005. ISBN 80-86356-41-8.
  • NOE, Marie. Aromaterapie do kapsy: malá encyklopedie éterických olejů. Praha: One Woman Press, 2014. ISBN 978-80-86356-49-5.
  • STAŇKOVÁ-KRÖHNOVÁ, Magdaléna. Bylinky pro děti a maminky: praktické použití léčivých rostlin pro rodiny s dětmi od jara do zimy. Praha: Grada Publishing, 2019. ISBN 978-80-247-2606-9.
  • Almond-oil. Oilhealthbenefits.com [online]. [cit. 2020-03-04]. Dostupné z: https://oilhealthbenefits.com/almond-oil/
  • Mandloň obecná. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2020 [cit. 2020-03-04]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mandlo%C5%88_obecn%C3%A1
  • Dvoufázová obličejová odličovací voda. Kosmetika hrou: Recepty [online]. [cit. 2020-03-04]. Dostupné z: http://www.kosmetikahrou.cz/recepty/dvou-fazova-oblicejova-odlicovaci-voda/

 

Ricinový olej: dobrý sluha, ale špatný pán

Každý z rostlinných olejů je něčím speciální, v něčem jedinečný. Ricinový olej rozhodně nepatří ke klasickým masážním olejům, na to je moc hustý a viskózní. Zato má řadu výjimečných vlastností, pro které je po něm dobré v případě potřeby sáhnout. Jaké to jsou a jak ho využít při výrobě domácí kosmetiky?

Přečtěte si a inspirujte se…

  • S čím ricinový olej pomáhá, jak ho užívat a na co si dát pozor?
  • Jaká je jeho historie?
  • 4 kosmetické recepty s ricinovým olejem

Ricinový olej na řasy, bradavice i jizvy

Ricinový olej oplývá velmi bohatým příběhem. Asi tím nejkošatějším ze všech. Dokonce se po něm jmenuje známý motorový olej Castrol i společnost, která ho vyrábí.

Olej se získává ze semen rychle rostoucí rostliny Skočec obecný, lat. Ricinus communis. Je to fešná květina a často se pěstuje jako okrasná.

Ricin na řasy a obočí

Asi nejčastějším doporučením k ricinovému oleji je jeho skoro zázračný účinek na růst a zhoustnutí řas a obočí. Já osobně jsem majitelkou hustých řas a téměř „brežněvovského“ obočí, takže jsem nikdy nepotřebovala pomoc. Z mnoha stran jsem ovšem slyšela chválu na viditelné účinky v této oblasti.

Ideální (a zároveň nejlevnější) k aplikaci je čistý ricinový olej a štěteček k nanášení řasenky. Doporučuji koupit buď prázdnou tubičku, nebo vyčistit použité balení od řasenky. Jen opravdu velký pozor na oči. Olej do nich nesmí přijít, je to pak dosti nepříjemné.

Bradavice, zmiz, není tě více

Na bradavice platí buď zaříkávání, nebo kousek česneku. No anebo (dle starověkých léčitelů) ricinový olej. Mizí po něm údajně i drobné kožní výrůstky. Na toto doporučení jsem opět narazila v mnoha zdrojích, rozhodně jde o přírodní a velmi levnou cestu. Tak proč to nezkusit. Ovšem minimálně dvakrát denně poctivě aplikovat!

Zahladí jizvy nové i staré

Nejlepší na jizvy je šípkový olej. Ricinový je úplně jiný, mnohem levnější a funguje taky. Miluji kombinování rostlinných olejů právě pro dosažení optimální účinnosti. Tak což to namixovat?

Šípkový olej je účinný i v 10 % z celkového množství směsi. A protože jizva je už větší kosmetický problém, namíchala bych 25 % šípkového oleje, 50 % ricinového a doplnila meruňkovým. Vznikne směs příjemné konzistence a vysoké účinnosti. Ricinový olej byl i jednou ze složek známého Višňevského balzámu.

Užívat olej krátkodobě, nebo dlouhodobě? Babo raď

Pokud řešíme použití ricinového oleje na pokožku, zamysleme se nad účelem. Konzultovala jsem to i s odbornými kosmetičkami. Pročetla jsem hodně článků. Jedna důležitá vlastnost tohoto oleje je, že dokáže „uzamknout“ vlhkost buď uvnitř kůže, nebo na povrchu. A pokud se toto kůži dělá moc často / moc dlouho, má tendenci lenivět a vlastní vlhkosti vytvářet méně a méně.

Určitě bych nedoporučila používat ricinový olej dlouhodobě a na větší ploše pokožky. Pokud jde o lokální aplikaci, např. na jizvu, obočí nebo kožní výrůstek, bude to v pořádku. Na větší ploše bychom asi chtěli hydrataci pracovat přirozeně…

Možná se již někdo v praxi setkal s tím, že pokud do svého domácího balzámu na rty přidal ricinový olej, tak sice rty vypadají pěkně „šťavnatě“, ale po nějaké době začne pusu dost vysušovat.

Sporné vnitřní použití

V minulosti býval ricinový olej postrachem dětí. Lžičku oleje dostávali za trest. Po čase se od této „husté“ praktiky naštěstí upustilo. Přeci jen je silně projímavý… Jako mučícího prostředku ho užíval italský vůdce Benito Mussolini proti svým odpůrcům.

Ve většině současných zdrojů se dočtete, že se nemá užívat vnitřně. Je to právě pro jeho projímavý účinek. Zneužívaly ho totiž dívky trpící mentální anorexií.

Je, nebo není jedovatý?

Olej rozhodně jedovatý není. Jen silně projímavý. Ovšem semena skočce obsahují látku (protein) ricin a ta jedovatá je, dokonce prudce. Do výsledného oleje se však nedostane. Pokud vás problematika jedů zajímá, doporučuji například tento článek časopisu Vesmír.

Jed ricin sehrál hlavní roli v boji tajných služeb za dob studené války. Případ je známý jako „deštníková vražda“. Špetkou ricinu byl v sedmdesátých letech v Londýně zavražděn bulharský disident Georgi Markov.

Historie ricinového oleje

Máme rostlinné oleje relativně novodobé, objevily se až díky vyspělým technologiím k jejich získání ze semen. A naopak oleje, které se získávají ze semen a plodů relativně snadno, mají rodokmen velmi dlouhý.

Schválně: tipnete si, jak je to s ricinovým olejem?

Většinou se zmiňují tři oleje lidstvem nejdéle používané. O olivovém oleji asi nikdo nepochybuje. Dalším je olej moringový, o něm jsme už psali. A třetím je právě ricinový.

Semena skočce byla nalezena v egyptských hrobkách z doby před 6000 lety. Používala se i k výrobě šperků – náhrdelníků a náramků. A hustý, pomalu hořící olej se využíval do lamp na svícení.

Partnerem seriálu je společnost Saloos.

Ricin pro pány? Brilantina kdysi, olej na vous dnes

Péče o mužný vous je aktuálně velmi populární. Exkluzivní pánská holičství rostou jako houby po dešti. Nabízí skvělou a drahou péči s mnoha speciálními přípravky. Tady je inspirace, jak si balzámy na vousy vyrobit doma, jednoduše a nenákladně.

Nečekaně se doporučuje ricinový olej. Právě on totiž byl součástí známé vlasové brilantiny z dob našich pradědečků a dědečků. Lesk jak blesk na účesech herců ve filmech pro pamětníky má na svědomí právě ona brilantina.

Já jen dodávám, recepty na pánskou vousovou péči je určitě možné použít i na dámskou vlasovou… 🙂

4 kosmetické recepty s ricinovým olejem

Olej proti vysušování, svědění a šupinkám ve vousech
Balzám pro růst vousů

Olejový balzám pro lepší růst vousů, případně na místa, kde vousy rostou méně. Aplikujte jemnou masáží na pokožku tak, aby se balzám dostal hlavně ke kořínkům vousů.

  • 30 ml mandlového oleje
  • 30 ml kokosového oleje
  • 3–4 kapky ricinového oleje
  • 5–6 kapek éo rozmarýn
Vlasové sérum pro snadné rozčesávání a hedvábný lesk
  • 10 ml ricinového oleje
  • 10 ml avokádového oleje
  • 10 ml arganového nebo jojobového oleje
  • 9 kapek éo cedr
  • 4 kapky éo ylang-ylang
  • 2 kapky éo palmorůžová

Výživné olejové sérum na nehty

Pokud vás trápí záděry nebo praskající kůžička kolem nehtů, přidejte pro hojivý účinek ještě měsíčkový nebo třezalkový macerát.

Olejíček hlavně pořádně promíchejte, aplikujte kapku na každé nehtové lůžko a dobře vmasírujte.

 

Partnerem článku je firma Saloos.

Saloos je největší český výrobce certifikované aromaterapeutické biokosmetiky v ČR. Pro výrobu svých značkových přípravků používá výhradně rostlinné oleje lisované za studena. Jako první v ČR dokázal splnit velmi náročné podmínky certifikace a od roku 2007 je držitelem ochranné známky CPK bio. Firma Saloos vyvíjí a vyrábí přípravky s přírodním složením v nejvyšší BIO kvalitě. Posláním Saloos je přirozená péče o pokožku, jakož i dosažení celkové harmonie těla a duše.

 

Foto: Pixabay.com, autorka

Zdroje:

    • KUSMIREK, Jan. Tekuté slunce: rostlinné oleje pro masáže, aromaterapii, kosmetiku a výživu. Přeložil Viola SOMOGYI, přeložil Oldřich VYHNÁLEK. Praha: One Woman Press, 2005. ISBN 80-86356-41-8.
    • Castor Oil. Circulating-oils-library [online]. [cit. 2020-01-22]. Dostupné z: https://www.circulating-oils-library.com/en/base-oils/castor-oil-ricinus-communis
    • Castor Oil. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2020 [cit. 2020-01-26]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Castor_oil
    • Georgi Markov. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2020 [cit. 2020-01-27]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Georgi_Markov

Arganový olej. Marocký poklad vyživuje pleť a „žehlí“ vrásky

Arganový olej je typický a jedinečný produkt Maroka, dnes asi ten nejznámější. Já osobně s ním mám takovou zkušenost, že mu pracovně říkávám „žehlička na vrásky“: takový zázrak totiž dokázal vysoce kvalitní arganový olej s jemnými vráskami kolem mých očí za jedinou noc. Jak ovšem kvalitu poznat a nenaletět? A jaké další účinky tekutého marockého zlata si zamilujete?

Přečtěte si a inspirujte se…

  • Jak se arganový olej získává a co obsahuje?
  • Jak tento poklad voní a jak poznat olej, který je opravdu kvalitní?
  • Jaké má arganový olej účinky a jak si z něj doma vyrobit luxusní pečující krém?

Obdivuhodná argánie trnitá

Stromy argánie trnité rostou ponejvíce v Maroku. Neuvěřitelně dobře se dokázaly adaptovat na extrémní sucho a náročné přírodní podmínky této části severní Afriky. Není proto divu, že jsou argánie pro místní obyvatele velmi vážené. Poskytují zdroje stravy, ochranu před sluncem a chrání před rozšiřováním pouští.

Oleje z pecek není snadné vydobýt

Slupky z arganových ořechů.

Podobně jako u ostatních olejů získávaných z pecek je cesta k výslednému produktu – lisovanému tekutému zlatu v podobě oleje – dosti náročná! Pecka je uvnitř, plod je nutné nejdříve oloupat, často se předtím suší, loupe se špatně. Pak se musí rozbít pecky, aby se získalo olejodárné jádro.

Pokud vás zajímá, jakou má olej výtěžnost, tedy kolik procent se ho získá z původního rostlinného materiálu, tak u arganu je to 30 až 55 %, podle způsobu zpracování. Samozřejmě moderní, výkonné způsoby jsou výnosnější, ale zase často uberou oleji na kvalitě.

Arganový olej je poměrně trvanlivý, obsahuje totiž přírodní antioxidanty. A to je skvělé i pro pleť. Jedním z těch výrazných ve složení oleje je vitamín E – tokoferol. Dalšími látkami v arganovém oleji jsou karoteny a fytosteroly.

Jak arganový olej voní?

Jeho vůně by měla být ořechová, možná trochu více výrazná, než je člověk zvyklý třeba u mandlového oleje. Ale určitě nemá pravý a kvalitní olej nějak zapáchat. Na dně kvalitního oleje také můžete najít sedlinku. Ta je jen potvrzením kvality obsahu lahvičky. Není na závadu. Často je to z oleje samotného ten největší poklad. Proto lahvičku před použitím protřepejte.

Vlivy na kvalitu oleje

Arganový olej nakupujte jen u prověřených dodavatelů.

Protože se jedná o dobře prodejný a velmi vyhledávaný olej, dochází klasicky i k různým trikům a „podlostem“. Jednou z nich je použití starých, plesnivých a nekvalitních jader argánie.

Původní čistý olej se také může ředit nějakým levnějším, dobarvovat extraktem z papriky apod. I proto doporučuji nakupovat u ověřených, dobrých dodavatelů.

A ještě jednu praktickou radu. Moc nedoporučuji nakupovat hotové kosmetické produkty „s arganovým olejem“. Z praxe vím, že ve skutečnosti ho obsahují takové to množství „nula, nula, nic“. To raději investujte do menší lahvičky čistého, prověřeného arganového oleje a používejte buď tak, jak je, nebo ho sami přimíchejte do oblíbeného krému či tělového mléka.

Partnerem seriálu je společnost Saloos.

A proč vybrat arganový olej právě od Saloos?

„Extra bio arganový olej je vyráběn pouze z pečlivě vybraných zdravých a nepoškozených ořechů argánie trnité. Proto má tak jemnou vůni podobnou olivovému oleji. Ženy ze sdružení marockých žen kontrolují každý jednotlivý ořech. Za tuto náročnou práci jsou spravedlivě ohodnoceny a mohou si tak dovolit lepší podmínky pro svou rodinu.“

Tyto podrobnosti mi sdělili přímo v Saloos.

Já si ho užívám jako opravdový poklad a aplikuju jen kolem očí, stačí 2–4 kapky. A ani to nedělám každý den. Je to taková lahůdka pro mou už skoro padesátiletou pleť.

Jaké má arganový olej účinky?

Oleji se říká tekuté marocké zlato. Je-li ve vysoké kvalitě, pak jde o vzácný olej s mimořádnými antioxidačními účinky. Vyživuje a hydratuje všechny typy pleti. Blahodárně působí na pokožku se sklonem k zarudnutí, vysušenou i jinak problematickou. Vhodný je proti předčasnému stárnutí pokožky i na vrásky. Je vhodný i pro jemné oční okolí, nevyvolává nežádoucí projevy. Olej má výrazné zvláčňující účinky, pleť zjemňuje, zachovává její pružnost, vhodný je i na pokožku se sklonem k tvorbě strií a po holení. Takže já ho často doporučuji i pánům.

Jako top olej je podle mne na pleť s projevy stárnutí, tedy zralou, a na pleť špatně vyživenou (což nemusí být způsobeno jen stárnutím). A také pro pleť vysušenou sluncem či větrem. V těchto případech je účinek arganového oleje nejlépe viditelný.

Kulinářské arganové vychytávky

V Maroku se pro kulinářské účely vyrábí olej z opražených oříšků.

Pro nás je použití arganového oleje v kuchyni hodně drahou zbytečností. Nicméně v různých luxusních restauracích ve světě ho používají, spíše jako „špek“ k přilákání hostů.

Nicméně v tradiční marocké kuchyni se využívá. Důležité je ale zmínit, že pro kulinářské účely se vyrábí olej z opražených oříšků. Podobně to my v Evropě máme s olejem z dýňových semen, ten nejlepší proslavený štýrský dýňový olej je také ze semínek předem opražených. Proč se to dělá? Olej pak déle vydrží a má velmi lahodnou, plně ořechovou chuť.

V rodinách marockých Berberů se používá i drť z jader arganových plodů, která zůstane po vylisování oleje. Tahle hnědá hustá pasta čokoládové barvy se nazývá „Amlou“, doslazuje se a podává k snídani jako dip k namáčení chleba. A jak chutná? Prý jako arašídové máslo.

Tipy na vlastní kosmetické výrobky

Luxusní výživná zimní péče o ruce se sváteční vůní

Jedná se o mastnější bezvodý krém neboli šlehané máslo. K jeho výrobě mne inspirovala Kosmetika hrou. Vybrala jsem do něho speciální éterické oleje, jejichž vůně evokuje sváteční čas a navíc mají skvělé účinky na kůži – hojivé a regenerační. Při výběru obalů na krém myslete na to, že šleháním přibyde na objemu, tak ať máte prostorovou rezervu.

V chladném období, pokud vám nevadí mastná konzistence, klidně krém použijte i na obličej jako ochranný proti povětrnostním vlivům.

Budeme potřebovat:

  • 40 ml arganového oleje (možno kombinovat třeba s jojobovým či baobabovým olejem)
  • 60 g bambuckého másla
  • 6 kapek éo kadidlo
  • 6 kapek éo myrha
  • 4 kapky éo sladký pomeranč bio

Postup:

Ve šlehací nádobě do tekutého oleje přidejte na malé kousky rozdrobené bambucké máslo a důkladně prošlehejte, nejlépe elektrickým šlehačem na krémy (ten se dvěma metličkami). Já ho nemám, takže používám šlehací nástavec na tyčový mixér, a taky funguje. Docela dlouho trvá, než vše dokonale rozšleháte. Do hotového krému ještě všlehejte éterické oleje a pak dobře vydezinfikovanou stěrkou naplňte krém do krabiček.

Tip redakce: Jukněte taky na další náš článek o arganovém oleji

Pečující zimní obličejový olej pro pány

Budeme potřebovat:

Postup:

Pečující olejíček s krásnou vůní může být samozřejmě i pro dámy, zvláště ty, co moc nejsou na květinové esence. A těch je také dost. A pánové? Ti s vousem ho klidně mohou použít i k péči o něj. Jen pozor na množství, bohatě postačí vemnout 2–3 kapky.

Partnerem článku je firma Saloos.

Saloos je největší český výrobce certifikované aromaterapeutické biokosmetiky v ČR. Pro výrobu svých značkových přípravků používá výhradně rostlinné oleje lisované za studena. Jako první v ČR dokázal splnit velmi náročné podmínky certifikace a od roku 2007 je držitelem ochranné známky CPK bio. Firma Saloos vyvíjí a vyrábí přípravky s přírodním složením v nejvyšší BIO kvalitě. Posláním Saloos je přirozená péče o pokožku, jakož i dosažení celkové harmonie těla a duše.

Foto: Pixabay.com a Unsplash.com.

Zdroje:

  • KUSMIREK, Jan. Tekuté slunce: rostlinné oleje pro masáže, aromaterapii, kosmetiku a výživu. Přeložil Viola SOMOGYI, přeložil Oldřich VYHNÁLEK. Praha: One Woman Press, 2005. ISBN 80-86356-41-8.
  • NOE, Marie. Aromaterapie do kapsy: malá encyklopedie éterických olejů. Praha: One Woman Press, 2014. ISBN 978-80-86356-49-5.

 

Meruňkový olej má jedinečné účinky. Omlazuje, regeneruje a zklidňuje

Možná vám meruňkový olej připadá obyčejný. Spolu s mandlovým patří mezi olejové klasiky. Ráda bych vás přesvědčila, že olej z meruňkových pecek je víc než neobyčejný. Jen pozor: často se na trhu objevuje nastavovaný či něčím zcela nemeruňkovým nahrazený. Jak poznat ten pravý a jaké má účinky?

Přečtěte si a inspirujte se…

  • Pro jaké druhy pleti se meruňkový olej hodí?
  • Jak se olej vyrábí a jak chutná?
  • 3 kosmetické recepty s meruňkovým olejem

Hýčkejte meruňkovým olejem obličej i tělo

Proč je právě meruňkový olej základem předlouhé řady kosmetických výrobků na pleť? Dělá jí totiž mimořádně dobře. Má krásnou vůni, lehkou konzistenci a jedinečné účinky. To vše za příznivou cenu. A je vhodný na celé tělo, nejen na obličej, i když tomu prospěje nejlépe. Takže v lahvičce získáte univerzálního pomocníka.

Je lehký a velmi dobře se vstřebává. Ocení ho všechny druhy pleti. Ideálně když jeho univerzální účinek podpoříte přidáním některého oleje specificky působícího na daný typ pleti. Například pro mastnější pleti s hroznovým olejem, pro sušší pleti třeba s makadamiovým…

Podle zdrojů není vhodný jedině pro pleť mastnou s akné, které by údajně mohl zhoršit. A naopak nejlepším prostředkem je pro pleti sušší až citlivé.

Doporučuje se i pro nejmenší k péči o jejich heboučkou kůži. Je skvělým olejem pro odličování. Tam bych já osobně byla opatrná u citlivější pleti a pokožky kolem očí. Zažila jsem reakce na tento olej, ovšem je možné, že nebyl v takové kvalitě a čistotě, jako nabízí právě Saloos.

Partnerem seriálu je společnost Saloos.

Je také olejem s dobrým účinkem na vlasy, používá se v zábalech pro lesk a posílení vlasů či proti lupům. Pomáhá též jako mazání na bolavé revmatické klouby. K použití pro masáže těla je vhodné jím odlehčit těžší, hutnější rostlinné oleje. Marie Noe si pochvaluje směs s mandlovým a lískovým olejem. Jan Kusmirek ho spíše oceňuje k péči o obličej nežli o tělo.

Z čeho se olej skládá?

Po aplikaci na pleť ji nejen vyživí, ale také prosvětlí a zjemní. Zregeneruje a zklidní. Olej obsahuje velké množství nenasycených esenciálních kyselin a pokožce dodává vysoký podíl vitamínu A a E. Konkrétně v meruňkovém oleji najdeme hlavně kyselinu olejovou, linolovou a palmitovou.

Kde se meruňkový olej bere?

Meruňkový olej je, podobně jako třeba olej višňový nebo švestkový, vyroben z jader ovocných pecek. Skrývají svůj poklad dobře ukrytý a těžko dostupný ve velmi tvrdé skořápce. A i když je každý z těchto olejů něčím jiný, já jsem u nich našla cosi společného.

Zjednodušeně bych to nazvala antioxidačním účinkem. Stejně jako se ovoce často zmiňuje coby zdroj vitamínů působících jako antioxidanty, podobně i oleje lisované z jeho pecek fungují antioxidačně na naši pleť. Jsme pak takoví „šťavnatější“ na pohled, to je právě onen omlazující efekt.

Meruňka, lat. Prunus armeniaca, se v Evropě pěstuje hojně již od dob římských. Populární oranžové masité plody obsahují hodně vlákniny. Sušené meruňky jsou součástí stravy národů těšících se dlouhověkosti a dobrému zdraví.

A už jste ho ochutnali?

Není náhoda, že jádra pecek vyšlechtěných sladkých odrůd meruněk jsou poslední dobou zmiňována jako doplněk stravy typu „superfoods“. A zkoumají se jejich možné protinádorové účinky.

Právě z těchto jader se získává olej. Ten nejkvalitnější lisováním za studena. Olej testovaný pro tento článek je navíc certifikovaný značkou CPK. Pochází z Jihoafrické republiky. Možná vás to překvapuje, ale přestože se ve střední Evropě pěstuje meruněk hodně, tak oleje se právě pro velkou náročnost výroby dováží.

Pokud chcete z oleje získat maximum, dopřejte si ho občas i vnitřně. Tenhle od Saloosu si klidně můžete přidat na ranní kaši nebo do studené kuchyně. Má zajímavou, příjemnou chuť.

Kosmetické recepty

Pro inspiraci jsem pro vás nachystala pár pěstících pleťových receptur. Mimo jiné i na pánský olejíček s arganovým olejem. A o tom se bude psát příště… Já moc ráda přidávám meruňkový olej i do balzámů na rty.

Luxusní vypínací olej na obličej i tělo

Pečující zimní obličejový olej pro pány

Uzemňující solný peeling na nohy

  • 1 až 2 polévkové lžíce meruňkového oleje (podle toho, jak moc chcete promastit)
  • 5 polévkových lžic mořské soli
  • 2 kapky éo mandarinka bio (pokud potřebují vaše nožky prohřát, vyměňte mandarinku za zázvor)
  • 2 kapky éo pačuli
  • 2 kapky éo cedr

Éterické oleje nejdříve rozmíchejte v meruňkovém oleji, pak vlijte do soli a nechte dobře smísit. Můžete použít jako příjemný voňavý peeling na nohy, případně jako sůl na koupel nohou. Já doporučuji směsí důkladně promasírovat chodidla a pak je zabalit do teplých vlněných ponožek. Peeling je spíše sušší právě proto, aby fungoval na masáž.

Partnerem článku je firma Saloos.

Saloos je největší český výrobce certifikované aromaterapeutické biokosmetiky v ČR. Pro výrobu svých značkových přípravků používá výhradně rostlinné oleje lisované za studena. Jako první v ČR dokázal splnit velmi náročné podmínky certifikace a od roku 2007 je držitelem ochranné známky CPK bio. Firma Saloos vyvíjí a vyrábí přípravky s přírodním složením v nejvyšší BIO kvalitě. Posláním Saloos je přirozená péče o pokožku, jakož i dosažení celkové harmonie těla a duše.

Foto: Pixabay.com a Unsplash.com.

Zdroje:

  • GERMANN, Gudrun a Peter GERMANN. Rostliny pro aromaterapii: 90 vonných rostlin, jejich znaky a způsob využití. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-4672-2.
  • KUSMIREK, Jan. Tekuté slunce: rostlinné oleje pro masáže, aromaterapii, kosmetiku a výživu. Přeložil Viola SOMOGYI, přeložil Oldřich VYHNÁLEK. Praha: One Woman Press, 2005. ISBN 80-86356-41-8.
  • NOE, Marie. Aromaterapie do kapsy: malá encyklopedie éterických olejů. Praha: One Woman Press, 2014. ISBN 978-80-86356-49-5.