Nenápadná princezna jménem Sedmikráska

Sedmikrásku obecnou latinsky Bellis perennis znají už malé děti. Roste na téměř všech vlhčích trávnících a kdo má zahradu, denně po ní možná šlape. Tahle kytička má ale i léčivé účinky, což mnoho lidí neví.

Sedmikráska byla zmiňovaná už v nejstarších herbářích jako lék na jaterní potíže, kožní onemocnění a chronický katar horních cest dýchacích. První tři sedmikrásky, které na jaře najdete, jsou prý mnohem léčivější než jiné a budou vás chránit před horečkou, bolestmi zubů a “zlými pohledy”. Přibližně za měsíc v mém dalším dílu ze série Bylinky našich babiček se podrobně podíváme na dobromysl. Že pomáhá na “dobrou mysl” je jasné a dál? Také skvělá bylina z našich luhů a hájů… Těšte se a teď hurá na malou krásku sedmikrásku!

S čím vším nám může sedmikráska pomoci, jak jí užijeme v kosmetice, v kuchyni a jako první pomoc při bodnutí hmyzem se dozvíte v následujících řádcích. V článku najdete i recept na sedmikráskový med a sedmikráskový pleťový olej.

Jak sedmikráska vypadá a kde ji najdeme?

Sedmikráska je vytrvalá bylina s obvejčitými listy v nízké přízemní růžici. Stvoly s květy tvořenými bílým jazykovitými květy po obvodu a žlutými trubičkovitými květy v terči jsou vysoké cca 15 cm.

Tato květina roste a kvete téměř po celý rok, na jaře se její hlavičky objevují velmi brzy, a to i tam, kde zem ještě pokrývá sníh. Vyskytuje se na loukách, okrajích cest, na mezích i v zahrádkách. Nejvíc kvete od dubna do srpna.

Co se sbírá a kdy?

Sbírají se plně otevřené květy od března do srpna. Nejvíce účinných látek obsahují sedmikrásky na jaře, tedy v březnu a v dubnu. V té době můžeme sbírat i listy. Plnokvěté formy pěstovaných sedmikrásek se nesbírají.

Co obsahuje květ sedmikrásky?

  • saponiny,
  • třísloviny
  • hořčiny
  • silici
  • sliz
  • minerální látky
  • pryskyřice
  • organické kyseliny
  • flavonoidy
  • inulin
Baví vás bylinky? Líbí se vám naše články? Tak se s námi vzdělávejte v tom, co máte rádi! Celoroční vzdělávací průvodce světem místních rostlin.

Sedmikrásková článek patří do tohoto programu. Celý rok vás seznamujeme s více i méně známými bylinkami, které nejspíš rostly na zahrádkách vašich babiček a jejichž vůně vám připomenou dětství. Celoroční předplatné vám zajistí kromě spousty návodů a receptů z praxe i vstup do uzavřené skupiny na Facebooku a 2 živé webináře s redaktorkami

Zbytek článku je pouze pro členy vzdělávacího programu Bylinky našich babiček. Přidejte se k nám!
Členem se můžete stát vyplněním objednávky v horním menu
Pokud jste členem, můžete se přihlásit:
Přihlásit se

Mimóza je sladce vonící citlivá pečovatelka s trny

Když si zadáte na internetu pojem mimóza (acacia), vyskočí na vás slovo “citlivka”. Ano, je to velice přesné pro tuto rostlinu, jak uvedu v článku. Název acacia pochází z řeckého slova a znamená ,,trnitý”. Má se za to, že právě Kristova trnová koruna byla spletena z větví a listí z tohoto stromu. I žlutá barva je přiřazena Ježíšovi. Je vynikající na třetí čakru a pomáhá nám dodat sílu především v období zimy a jara. V aromaterapii se můžeme setkat jak s hydrolátem, tak absolue z této rostlinky. Je považována za vzácnou vůni a patří k těm nákladnějším.

I její květy lákají k pomazlení, jako plyšoví medvídci. Je to úžasná květina. Milá, hladivá, laskavá.  Říká se o ní, že je to rostlina moudrosti. Možná proto je vhodná i na stárnoucí nebo suchou pleť, kterou dokáže hydratovat a díky schopnosti mimózového hydrolátu i zpevnit. Také se používá na záněty, dermatitidy a ekzémy.

Plyšové květy lákají k pomazlení

Hydrolát z mimózy voní po medu

Hydrolát z mimózy (Acacia dealbata)  je velmi vzácný. My jsme měli tu čest, že jsme tuto rostlinku osobně sbírali a následně destilovali, a to na certifikované aromaterapeutické stáži v Africe s firmou Yasminka.

Mimóza je v Africe symbol jara. Než jsme přiletěli, bylo v Africe, v horách Velkého Atlasu, celkem chladno. Proto jsme při našem příjezdu v dubnu mimózu zastihli. Jinak kvete pouze v měsíci únor až březen.

Její květenství je jasně žluté. Jakoby naznačovala, že po tmě přichází světlo. Jakoby do sebe pohlcovala sluneční paprsky. Voní velmi sladce, až omamně. Těsně po destilaci je její vůně spíše trávová, až časem se rozloží do medova.

 

 

Mimózová péče o citlivé dušičky

Jak jsem naznačila v úvodu, název mimóza znamená citlivka. Používám ji zejména v citlivém období našich životů. A to nejen u žen a dětí, kde se přímo nabízí, ale i u zvířátek. Je vhodná pro všechny živé bytosti s plačící a smutnou Duší. Je vhodná zvláště pro opuštěné nebo týrané bytosti.

Hydrolát z mimózy si při aromaterapeutickém ošetření jednou vybral i pejsek, který trpěl u nových majitelů úzkostí.

Mimózový hydrolát nás provede něžně trpkou cestou života a to laskavým a citlivým přístupem. Jeho vůně, která je opojná, uklidňuje a ukolébá. Vrátí zpět do přítomnosti.

Exotika do parfému i výživa pro pleť

Mimo jiné používám tento vzácný hydrolát i do přírodního aromaterapeutického parfému, kterému dodá silnou exotičnost.

Hydroláty na pleť se doporučují stříknout na vatový tampón a tímto tampónem pleť očistit. Při této představě mě jímá hrůza. Takové plýtvání tak vzácnou ingrediencí! Proto si mimózový hydrolát stříknu přímo na pleť a následně vmasíruji olej nebo krém, který používám. Takto mám jistotu, že ani kapka nepřijde nazmar.

Případně si hydrolát stříknu přímo na vlasy. Tím mám zaručenou nejen vůni, ale i vyživení mých barvených, suchých vlasů.

Nejen, že krásně voní, ale je i velmi dekorativní rostlinou.

Esence z mimózy? Pouze absolue!

Z mimózy nejde získat éterický olej pomocí destilace.

Ne vždy je možné získat silice pomocí parovodní destilace rostlin. Týká se to takových rostlin, které mají například křehké květy. Destilací by se poničily a tím by se ničeho nedosáhlo.

V těchto případech se vůně získává pomocí takzvaného absolue. Při tomto postupu je zapotřebí nějaká látka, která by na sebe tu vůni navázala. Většinou se používá ethanol, methanol. Výsledný materiál se pak znovu extrahuje. Takto získaná extrahovaná silice nemusí být zrovna to nejlepší pro použití na tělo. Je důležité vědět, jak byla extrahovaná a čím.

Kvetoucí mimózové keře, toť učiněná nádhera

Zdivočelým emocím dělá mimóza dobře

Destilace mimózy na pobytu v Africe

Pokud se potřebuji zklidnit po náročném dni, není nad to ponořit se do vůně mimózy. Její žlutá barva uklidňuje žlučník a játra, která jsou příčinou hněvu. Jak krásně je i barva mimózy spjatá s jarem! Podle čínské medicíny jsou totiž játra a žlučník na jaře na vrcholu a je vynikající se jim v tuto dobu věnovat. Mimóza je pro mě, díky našemu osobnímu spřátelení v Africe jednoznačně jarní vůně.

Na jarní hýčkání po dlouhé, tmavé a studené zimě, můžeme  vzít na pomoc proti jarní únavě a na definitivní odehnání temných chvil spojených se zimou hydrolát z mimózy.

Před spaním si například dělám koupel. Do napuštěné vany naleji dvě polévkové lžíce hydrolátu (děti čajové lžičky) a dokud je mi ve vaně dobře, tak se ani nehnu. Potom se jen překulím do postele a spánek je sladký, tak jako mimóza sama.

Přeji vám sladký život v mimózovém stavu.

Autorka článku: Xenie Bodorík Pilíková. Foto: Pixabay.com.

Vznik tohoto článku podpořila firma Yasminka, děkujeme.

Firma YASMINA CZECH s.r.o. a internetový obchod www.yasminka.cz byl vytvořen s cílem nabídnout zákazníkům kvalitní masážní, esenciální oleje, přírodní mýdla, tělové peelingy, pleťové krémy a přípravky s bylinkami, které nejsou běžně k dostání v České republice. Laboratoř, kde jsou všechny tyto výrobky tvořeny, patří mezi nejlepší výrobce přírodní kosmetiky v celé severní Africe. Naše firma je přímým dovozcem té nejlepší přírodní kosmetiky nejen ze severní Afriky, ale i z dálného východu, zemí Středozemí aj. Máme exkluzivní zastoupení pro ČR a SR. Kosmetika Yasminka je vyrobena ze 100 % přírodních surovin a je vyrobena na základě tisíciletých tradičních receptur.

Zdroje:

  • Mezinárodní certifikovaný aromaterapeutický kurz v Africe s firmou Yasminka
  • Skripta z Holistické aromaterapeutické školy v Kyjově

 

Popenec, plazivý plevel do salátu, do čaje i do léčivého mazání

Popenec je stále ještě lehce opomíjená, ale mnohostranně využitelná bylina. V dnešním článku můžeme opět zůstat na zahradě, tedy pokud máme to štěstí a roste nám tam popenec břečťanovitý (Glechoma hederacea L.), tenhle nenápadný poklad mezi jedlým plevelem. Mám ráda byliny, které můžeme využít na mnoho různých způsobů, a popenec mezi ně určitě patří. Sbíráme ho salátu, do čaje i do léčivého mazání.

A pokud nám na zahradě neroste? Vyrazíme ho hledat. Kam? A jak? To se dozvíte v následujícím článku. Stejně tak si povíme o jeho všestranném využití v kuchyni, domácí lékárně i kosmetice. Důležité je i kdy se která část sbírá. Tradičně přidávám několik receptů třeba na sirup proti bronchitidě, mazání na křečové žíly či krém na vysušené, zhrublé ruce. Nejspíš vás překvapí, jak takový “plevel” může být prospěšný. A můj příští, květnový článek? Ten se podívá na zoubek pohance…

Text je součástí vzdělávacího programu Bylinky našich babiček. Vy si můžete pořídit jak jeho celoroční předplatné, tak i kratší varianty na 3 nebo 6 měsíců. Přečtěte si ukázkové články.

Baví vás bylinky? Líbí se vám naše články? Tak se s námi vzdělávejte v tom, co máte rádi! Celoroční vzdělávací průvodce světem místních rostlin.

Popenec břečťanovitý

Popenec je hojná trvalka, s plazivým oddenkem, která roste v lužních lesích, křovinách, lukách a stráních, podél cest, ale najít ji můžeme i na zahradách. Má plazivý, zakořeňující oddenek a drobné fialové květy. Kvete od konce dubna do poloviny července.

Popenec vyhřívající se v jarním sluníčku

Co se hodí do salátu

Do salátu sbíráme brzy na jaře ještě nerozkvetlou, svěže zelenou nať, nejlépe jen vršky výhonků. Najdeme ho mezi prvními jarními bylinkami. Má specifickou, aromatickou, mírně nahořklou chuť a je skvělý jen tak nakrájený na chleba s máslem, můžeme ho přidat spolu s bršlicí, pampeliškou, jitrocelem, medvědím česnekem nebo lístky či květy sedmikrásky do salátu, bylinkového másla, polévek, pomazánek, karbanátků.

Zbytek článku je pouze pro členy vzdělávacího programu Bylinky našich babiček. Přidejte se k nám!
Členem se můžete stát vyplněním objednávky v horním menu
Pokud jste členem, můžete se přihlásit:
Přihlásit se

Očistěte svůj domov se 4 jarními vykuřovadly!

Představím vám 4 vykuřovadla, která zaručeně očistí váš domov od zbytků zimy, zatuchliny a smutku. Vybrala jsem pro vás čistě jarní zástupce ze světa vykuřovadel. Jejich poselství je očistné a radostné. Dva stromy a dvě byliny. Bříza, borovice, rozmarýn, hlodáš. Všichni jsou u nás dobře a dlouho známí, hlodáš možná budete v paměti trochu lovit, ale nakonec si vzpomenete, že ho znáte z nějaké zahrádky vašeho dětství. Vykuřování už nemůže být snazší! Naložte bylinky na uhlík vaší kadidelnice a obejděte s ním celý domov a všechny jeho kouty.

A speciální rada tohoto dílu bude o tom, jak naložit s pryskyřicemi, které si sami nasbíráte při lesních toulkách. Ano, je to možné, dokonce ideální. V našich lesích určitě narazíte na borovice a smrky, které vás svou “smůlou” s radostí obdarují. Ovšem úskalím je, že čerstvě “vyroněné” pryskyřice obsahuje hodně vody. Pokud ji zkusíte vykuřovat po přinesení domů, vůní bude připomínat spíše pálené gumové pneumatiky. To nechceme. Nechte ji vysušit. V pokojových podmínkách to trvá rok až dva. Jde použít sušičku nebo troubu na nejnižší teplotu. Pryskyřice ideální k použití by měla byt křehká a lámavá.

Článek volně navazuje na jarní rituály s návodem na výrobu vlastní sváteční vykuřovací směsi

4 vykuřovadla k uvítání jara

1) Bříza – panenská čistota

Bílá bříza jako symbol očisty a odstraňovač negativních energií.

Bílá bříza je typickým symbolem přicházejícího jara i tradičním stromem všech šamanských kultur. Je stromem čistoty, představitelem obnovy, nových začátků a světla překonávajícího tmu. Dodává naději a sílu pokračovat v cestě. Pomáhá přechodům z jednoho období do druhého. Proto se svátečně pálila hlavně při změnách ročních období. V mnoha zemích je spojována s Matkou Zemí jako její ztělesnění a je také součástí nekonečné řady jarních lidových zvyků obzvláště v našich zeměpisných šířkách.

Je jasným jarním symbolem i pro svou známou plodnost, ve světě rostlin zvanou „plevelnost“. Bříza (trochu podobně jako borovice) je stromem maximálního užitku. Kůra se používala k výrobě předmětů denní potřeby i oděvů a bot, spolu se dřevem jako stavební materiál. Její léčivé vlastnosti (míza, listy) jsou také všeobecně známé.

Nejsilnějším vlastností s břízou spojovanou je rozhodně očista a ochrana! Bříza zasazená u domova ho chrání před zlými vlivy včetně nemocí. Magická bílá barva březové kůry spolu se všemi jejími úžasnými vlastnostmi z ní dělaly ideálního pomocníka proti černé magii (zahání špatné duchy, chrání před uhranutím a kletbami).

Pro běžné očistné vykuřování se používá kůra nebo dřevo. Tenké březové větvičky můžete zaplést do vykuřovacích svazečků (třeba s řebříčkem a šalvějí k ideální očistě i ochraně). Při pálení voní bříza jemně sladko dřevitě, úplně cítíte její podporu a péči o naši čistotu.

Zdravotní vykuřování* březovým listím a pupeny působí léčebně při zvýšeném cholesterolu, dně, vypadávání vlasů, revmatu, lupence, problémech s metabolismem.

Zbytek článku je pouze pro členy programu Bylinky našich babiček!

Celý duben platí SPECIÁLNÍ SNÍŽENÁ ZAVÁDĚCÍ CENA 700 Kč / 12 měsíců. OBJEDNEJTE si program nebo se podívejte na další cenové varianty ZDE. Váháte? Přečtěte si naše ukázkové články.

Zbytek článku je pouze pro členy vzdělávacího programu Bylinky našich babiček. Přidejte se k nám!
Členem se můžete stát vyplněním objednávky v horním menu
Pokud jste členem, můžete se přihlásit:
Přihlásit se

Vystrkuje na vás růžky jarní únava? Nebojte a nasbírejte na ní těchto 6 bylin

V dubnu už se začínají zelenat louky, stromy pučí, příroda rozvíjí svou vůni a postupně se každým dnem probouzí do života. K jaru náleží energie zrození. Je to začátek všeho nového. I my lidé se můžeme rozhodnout, jaká semínka teď budeme sít. Rozhodnutí je na nás samých. Nechte se inspirovat přírodou, když se jdete projít svěží jarní krajinou. Vnímejte, kam vás jarní energie táhne a nechte se tou moudrou silou nasměrovat. Buďte otevření síle jara, síle zrození.

Mnoho z nás na jaře trpí tzv. jarní únavou. Příčina bývá také v nedostatku odpočinku během zimy. I tehdy nás příroda inspiruje. V zimě odpočívá a nabírá síly na další rok. Ale na jaře už to nejspíš s tím zimním spánkem nedoženeme… Přesto je i teď relaxace důležitá. Když budeme odpočinutí, lépe uslyšíme impulsy, které k nám přichází. A budeme mít více energie své nápady realizovat.

Jarní plevel je plný zelené síly

S jarní únavou mohou pomoci i bylinky – plevele. V posledních letech vidím, že se začínáme navracet k moudrosti bylin a učíme se tyto poklady přijímat, znát a používat. Připravila jsem pro vás seznam těch nejznámějších a nejužívanějších. Tak si na ně vzpomeňte, až se půjdete projít ven a nasbírejte si hrst té zelené síly.

Pampeliška lékařská

Na pampelišku nedáme dopustit! Její kořen, toť učiněný zázrak.

První bylinku, kterou bych ráda zmínila, je pampeliška. Ta je možná nejoblíbenější jarní bylinkou. Ještě než vykvete, můžete si nasbírat kořen, který je zásobárnou cenných látek pro rostlinu a dokáže pomoci i nám. Kořen se sbírá na jaře před rozkvětem rostliny nebo na podzim po odkvětu.

Pampeliška pomáhá s očistou jater a močového systému, dodává tělu po zimě cenné vitaminy a působí jako životabudič.

Přidejte listy pampelišky do salátů a užívejte ji nejraději syrovou. Salát zakápněte nějakým kvalitním rostlinným olejem, aby tělo dokázalo využít i vitaminy rozpustné v tucích.

TIP redakce: Zajímají vás “obyčejné neobyčejné” české rostliny? S Kouzlem vůní si teď můžete celoročně rozšiřovat voňavé obzory ve vzdělávacím programu Bylinky našich babiček.

Bršlice kozí noha

Lístky bršlice opravdu trochu připomínají kozí nožku.

Určitě jste se setkali i s bršlicí. Ta vyrůstá velmi brzy. Můžete užívat už mladé lístky do salátů, pesta, pomazánek, polévek.

Bršlice hojí ledviny, močový systém, pomáhá při revmatismu a dně.

Neužívejte ji však dlouhodobě.

Česnáček lékařský

Velmi chutný a velmi zdravý plevel.

Česnáček se objevuje na okrajích lesů a luk už koncem března. Vůní připomíná česnek, ale chuť má mírně nahořklou.

Česnáček očišťuje, harmonizuje metabolismus a podporuje činnost ledvin. Mladé listy jsou nejchutnější.

Sbírejte je během dubna až května. Použít je můžete na přípravu salátů a pomazánek. Tepelnou úpravou česnáček ještě více hořkne, proto ho doporučuji užívat syrový.

Kopřiva dvoudomá

Čerstvé mladé kopřivy z čistého prostředí na jaře nedocenitelný zdroj všeho potřebného.

Také kopřiva má svou velkou oblibu. Listy se užívají formou nálevu, kořeny formou odvaru.

Z kopřiv se připravují jarní polévky, nádivky, omáčky, pesta.

Nedoporučuje se dlouhodobější užívání nálevu ani odvaru z kořenů kopřiv, ale 14denní očistná kúra je na jaře prospěšná. Posílí vás při jarní únavě.

Sedmikráska

Na lovu sedmikrásek…

Něžnou sedmikrásku zná asi každý. Rádi jí používáme jako ozdobu na saláty, do nápojů a polévek.

Sedmikráska je hojivá nejen vnitřně – podporuje funkci ledvin, ale také zevně – z květů si připravte třeba pleťový olej: zavadlé kvítky zalijte kvalitním rostlinným olejem a nechte macerovat 2-3 týdny na světle, potom přeceďte a uchovejte v temnu. Olej ze sedmikrásky působí protizánětlivě a pleť i vyhlazuje.

Smrk ztepilý

Mladé výhonky smrků mají příjemnou citronovou chuť a dá se z nich vyrobit sirup nebo se přidávají do salátů.

Posilují ledviny a dýchací systém. Sirup vyrobíte jednoduše tak, že vrstvu výhonků prokládáte vrstvou medu. Potom necháte sirup zrát, až se na dně zavařovačky začne tvořit sirup. Ten potom přecedíte přes sítko.

Užívá se na podporu vykašlání, při virózách a bolestech v krku.

Na jaře se začínají probouzet bylinky, naše zelené poklady, ze kterých připravujeme bylinné nálevy, odvary, pesta, masky na pleť, polévky, saláty… Často jsou to právě plevelné rostliny, které nám mohou prospět více než pěstovaná zelenina. Rostou téměř na každém kroku, i na našich zahrádkách.

Naučme se přijímat jejich hojivou sílu. V online programu Vůně bylin vám ukážu, jak si z těchto rostlin připravíte i sirupy, tinktury, likéry, bylinné směsi, vína, octy a další bylinkové dobroty. Program je pro vás připraven tady.

Přeji vám krásný jarní čas.

Autorka článku a fotografií: Linda Mahelová.

Prvosenka odemyká jaro a zahání kašel i nespavost

Petrklíč, jak se lidově říká prvosence, známe všichni. Ať už z jarních procházek nebo z mnoha dětských říkanek, kde hraje roli kouzelného odemykače jara. Tahle vytrvalá jarní rostlinka je ale užitečnou léčivkou, což mnoho z nás neví. Pojďme se tedy s prvosenkou lépe seznámit. Může nám pomoci při kašli, nachlazení, ale i při nespavosti.

V článku vás také čekají oblíbené recepty na domácí výrobu prvosenkového vína k posílení srdce, petrklíčových bonbonů a jarního detoxikačního salátu s prvosenkou!

My prvosenkou symbolicky otevíráme nový vzdělávací program Bylinky našich babiček. Celý článek a všechny další po celých 12 měsíců budou přístupné v členské sekci Kouzla vůní. Vy si můžete pořídit jak celoroční předplatné, tak i kratší varianty na 3 nebo 6 měsíců.

Celý duben platí SPECIÁLNÍ SNÍŽENÁ ZAVÁDĚCÍ CENA 700 Kč / 12 měsíců. OBJEDNEJTE si program nebo se podívejte na další cenové varianty ZDE. Váháte? Přečtěte si naše ukázkové články.

Program v režii šesti redaktorek přinese každý měsíc:

  • 6 článků s mnoha recepty a radami ze života
  • Přístup do FB skupiny s cvičeníčky a možností o tématech diskutovat
  • 2 společné webináře ročně
  • a kupu zkušeností, radostí a chuť k bylinkovému tvoření 🙂

Zbytek článku je pouze pro členy vzdělávacího programu Bylinky našich babiček. Přidejte se k nám!
Členem se můžete stát vyplněním objednávky v horním menu
Pokud jste členem, můžete se přihlásit:
Přihlásit se

Ruce od hlíny: Permasemínka a jarní klíčení

Vlastoručně nasbírané nebo vypěstované bylinky mají velký význam. Otiskne se do nich láska, péče a energie majitele. Všem doporučuji si čas od času zašpinit ruce od hlíny a vytvořit na zimu vlastní zásoby. Osobní bylinky a samozřejmě i jiné výpěstky totiž fungují tak nějak… LÍP! V rámci vzdělávacího programu “Bylinky našich babiček” vás provedu mými zahrádkářskými pokusy a nabídnu tipy na bylinkové tvoření i těm, kteří nemají vlastní kousek půdy. Truhlík může mít každý, co říkáte? 

Tento článek ja ZDARMA, jako upoutávka na program. Spouštíme ho v placené verzi během dubna 2018. Po celý bylinkový rok přinese každý měsíc 6 článků nabitých informacemi, radami a recepty z praxe, 2 webináře s autorkami, přístup do skupiny, kde se můžete ptát na věci k tématům. Prostě velká kupa voňavé parády! CHCETE HO? TAK ŠUP SEM!

Jarní energii doplňujte pojídáním klíčků

Nakličovací misky usnadní práci se semínky

Začátek jara je spojen podle Pěti elementů se Dřevem. Vše je v pohybu, vše je živé, vše je zelené. Ke Dřevu náleží orgán jater, jehož hlavním tématem je hněv. Pokud tedy v těchto dnech pociťujete lehkou podrážděnost, netrpělivost a vaše nálada lítá nahoru a dolů, jste v tom vlastně nevinně. Za jarní únavu zase mohou výkyvy hormonu melatonin v našem těle. Způsobuje je proměnlivé počasí, kdy se mění intenzita světla. Jeden den slunečno, druhý den pod mrakem, třetí den se hřejeme na lavičce v parku a čtvrtý den se choulíme před větrem do šály a čepice. Rozhodně tedy není dobré ze dne na den vysadit zimní dietu složenou z pečeného bůčku, husté čočkové polévky a zabíjačkových specialit a vyměnit ji za salátový detox s ovocnými šťávami. Pro tělo by to byl příliš velký šok. Klíčky jsou skvělým mezičlánkem, jak tělo pomalu přenastavit na jarní a letní režim.

Klíčky ředkviček, brokolice, červené ředkve a jetele

V dietetice podle Tradiční čínské medicíny má pojídání klíčků obrovskou tradici. Uvádí se, že Číňané je považovali za plnohodnotnou stravu už před více než 5 000 lety. Dodnes jsou výhonky v asijské kuchyni oblíbené. V písemných pramenech najdeme zmínky třeba z roku 1767, kdy mořeplavci používali klíčky jako prevenci před kurdějemi. V období Velikonoc se hodí si připomenout, že tradičním svátečním jídlem v 19. století bývala pučálka, což je pokrm připravený z naklíčeného hrachu (chystám se na něj, těšte se na recept!). Velmi populární byly ještě za 1. světové války jako zdroj vitamínů a minerálů, který byl cenově dostupný pro každého.

Čerstvé klíčky jsou tělu velmi prospěšné. Ve chvíli, kdy semena namočíme, začne rostlina vynakládat obrovskou sílu na svůj růst a semínko spouští spoustu blahodárných procesů. Klíčky pak obsahují kupu prospěšných enzymů, vitamínů, chlorofyl a také minerální látky. Důležité je vždy kupovat semínka, která jsou určena ke klíčení a ne k setí. Ta, co patří do hlíny, jsou totiž často chemicky ošetřena a nejsou tak vhodná k přímé konzumaci.

Máčení vaty je velká čvachtací zábava
Klíčení řeřichy je velmi rychlé

Nejjednodušší je začít řeřichou. Každý zkusil už na základní škole .) Potřebuje vatu, aby do ní mohla pustit kořínky. Vatu namočte, a posypejte ji řeřichovými semínky. Do dvou dnů uvidíte, že vypouští klíčky a do pěti dnů máte krásně zelený talíř. Řeřichu nemusíte předem namáčet, talíř umístěte na světlo, ale ne tak, aby na něj přímo svítilo slunce. Velmi jednoduché na klíčení jsou také fazolky mungo. Nasypejte je do prázdné zavařovačky tak, aby na dně byla asi 2 cm vrstva, zalijte vodou a na noc dejte do chladu a temna. Druhý den propláchněte a dejte na šiřší misku, kterou přikryjete potravinovou fólií. Vytvoříte tak výhonkům dobré klima. Proplachujte třikrát denně. A postupně ujídat můžete asi od čtvrtého dne. Výborné jsou také tepelně upravené, když je přihodíte do zeleninky s rýží nebo krátce podusíte na přepuštěném másle na pánvičce.

Stravu podle Pěti elementů konzultuji s úžasnou Romanou Doubravovou (zdravím!!!). Díky ní jsem přišla na chuť novým semínkům a objevila skvělé možnosti zpestření kuchyně. Ještě než sklidíte nebo nakoupíte na trhu rané ředkvičky, nechte doma naklíčit jejich semínka. Chuť i vůně jsou velmi podobné! Velmi prospěšná, šťavnatá a nasládlá je i vojtěška. Nakličovat můžete i obilniny, ze kterých si pak připravíte ranní kaši.

Klíčky přidávejte na chlebíčky i do polévek

Klíčky můžete nasypat do polévky nebo na brambory místo petrželky
Pikantní ředkvičkové klíčky dochutí příjemně třeba čočkovou pomazánku

Klíčky můžete ozdobit každý talíř. Přisypávejte je do polévek, salátů nebo na svačinovou pomazánku. Ta na fotce je z červené čočky a máte ji hotovou za 15 minut. Na přepuštěném másle osmahněte do sklovita cibulku, nasypejte dvě hrsti červené čočky a chvilku míchejte, pak zalijte vodou. Čočka by měla být ponořená, ale neměla by moc plavat. Vodu budete průběžně dolévat. Ideální je vodu nahradit zeleninovým vývarem. K bublající čočce přidejte jednu větší mrkev nastrouhanou na jemno. Okořeňte kurkumou, pískavicí, solí a přidat můžete i chilli. Vařte podobně jako rizoto až do chvíle, než čočka změkne a vše má konzistenci pomazánky. Pokud ji chcete mít úplně hladkou, tak ji po uvaření vymixujte tyčovým mixérem. Servírovat ji můžete vlažnou a nebo ji sníst místo kaše na slano. Na fotce jsem použila žitný kváskový chléb a klasický toasťák (zrovna byla doma kalamita s teplou vodou .) a nouzový stav v kuchyni). Moc dobře pomazánka chutná i s pšeničnými plackami.

Rukola u nás často přezimuje i na venkovním záhonku
Špenát z podzimního výsevu

Když vás svrbí v komoře motyčka…

Letos nás Zima napínala, takže první semínka šla u nás na zahradě do hlíny až na konci března. I přesto se ale máme čím kochat. Na konci léta jsem rozhodila do záhonků špenát a rukolu tak, aby stihly před podzimními mrazíky vyrašit. Špenát jsem na zimu zakryla smrkovými větvemi (podobně jako jahody nebo nové sazeničky náchylných bylinek) a rukolu nechala svému osudu. Obojí krásně přezimovalo a začíná se probírat k životu. Rukola roste pomaloučku celou zimu, takže když zrovna není zapadaná sněhem, můžete po troškách otrhávat. Teď už k ní můžete natrhat malé pampeliškové listy, sedmikrásky, pomalu i popenec a začít připravovat salátky nebo pomazánky z divokých lístků. Já je ráda míchám s jarním polníčkem a zálivku dělám úplně jednoduchou: 2 lžíce panenského slunečnicového oleje, 1 lžíce jablečného octa, špetka soli. Vše prometličkujte a pak do toho vhoďte oprané lístky.

Setí semínek v dětské úpravě

Do připravené půdy jdou jako první semínka ranného špenátu, ředkviček, hrášku nebo naťové cibulky. Ředkvičky nedávám do řádků, ale seju stylem halabala. Lépe tak využijete plochu záhonku, ředkvičky méně zarůstají plevelem a protrháváte je pak přímo do pusy. Do setí můžete zapojit i děti, když jim semínka smícháte s trochou písku a už roční dítě pak zvládne “posolit” hlínu. Semínka pak zapracujete do země hráběmi a pokropíte konví s kropítkem, abyste je nevyplavili.

Permasemínka – investice do budoucnosti

Mezi permasemínky najdete i staré nebo neznámé odrůdy

O permasemínkách jsem poprvé slyšela díky Marku Kvapilovi, kterého jsem potkala na bylinářském kurzu Vládi Vytáska. Marek se tehdy zajímal o bylinky, původní ovocené a zeleninové odrůdy a zabýval se potravinovou soběstačností. Pak jsem na Facebooku zahlédla jeho nabídku na semínka divokých rajčat, díky tomu už pár let semenařím a máme na zobačku úžasná rajčátka. Nejlíp se mi totiž ujala ta, co připomínají cherry odrůdy.

Semínka rajčat začněte předpěstovávat v únoru či březnu

O co jde? Permasemínka nebo-li semena neprůmyslových odrůd jsou určena pro všechny, kteří chtějí pěstovat bez chemie. Narozdíl od komerčních semínek z hypermarketů je můžete sami semenařit a používat v dalších letech. Například rajčata stačí nechat dozrát, vymačkat semínka, nechat vykvasit a pak speciálně propláchnout vodou a usušit. Vytváříte si tak vlastní semínkovou banku. A nejste závislí na tom, abyste každý rok dokola a dokola nakupovali sazenice a semínka od velkých firem. Pokud vás toto téma více zajímá, doporučuji článek o společnosti Monsanto.

Sklizeň divokých rajčátek

Ale zpět k českým semínkům! Marek se stal profesionálním osivářem a na jeho webu permaseminka.cz můžete nakupovat bylinky i neprůmyslové odrůdy zeleniny. Kromě rajčat jsem s úspěchem pěstovala ranný špenát, úžasný je měsíčkový mix nebo popínavá fialová fazole. Letos jsem arsenál znovu rozšířila. Můj subjektivní pocit je, že tato odolná a v České republice vyšlechtěná semínka potřebují mnohem méně piplání a péče, než ta unifikovaná. Vloni jsem například zkoušela rajčátka nechat volně i vést na tyčku a rozdíl nebyl příliš velký. Možná naopak. Ta nechaná volně vytvářela na zahradě okrasný porost, měla mnohem více plodů a nepodrůstala tolik plevelem. A to na naší městské zahradě opravdu nemáme žádnou superpůdu .). Nově nabízí permasemínka taky Kateřina Winterová, kterou znáte z televizního Herbáře na svém blogu Culina Botanica. S nákupem z tohoto webu ale zatím nemám zkušenost. Podělíte se?

Ať klíčky klíčí a zahrada vás baví!

Jdete do toho? Necháte se od nás provést celým rokem (nebo jeho částí)? Chcete všechny ty další rady a recepty ze života prostě mít i pro sebe? OBJEDNEJTE SI BYLINKY NAŠICH BABIČEK ZA ZÁVÁDĚCÍ CENU!

Nejste ještě rozhodnuti, ale program vás zaujal? Upište se nám tady do formuláře a nic už neuteče. Připojíte se třeba později…

Zaregistrujte se, ať máte vždy aktuální informace o programu

* povinná položka




Autorka článku a foto: Anna Krutová.

Použité zdroje a literatura:

Získejte sílu jara z březové vody

Žiju v přírodě krásných alpských hor, které jsou úžasným zdrojem inspirace pro psaní a zároveň mi jejich zákonitosti ukazují silná moudra. Žiju přírodou a ráda se o ní a také od ní učím víc. Baví mě předávat své znalosti a postřehy dál a to je i můj cíl v programu Bylinky našich babiček. Výpravnou a poučnou formou se s vámi podělit o mé zkušenosti, o to, co mi zafungovalo i o to, co se mi zrovna nezdařilo. Na byliny pohlížím jako na zdroj zdraví, vnímám jejich Ducha a všímám si jejich spojitostí s člověkem. A to se (doufám) odráží v mých textech. První článek programu jsem věnovala březové vodě.

Konečně začalo jaro a my mohli vyrazit. Do baťůžku aku-vrtačku, velkou PET láhev, tejp a slámku (tedy brčko). Sníh ještě zcela neroztál a tak jsme se do kopce brodili mimo cestičky studenou zkrystalizovanou vodou a přitom pohledem vybírali tu správnou břízu.

To bylo před pár lety a my vyrazili poprvé na březovou vodu. Toto jaro bude mít pravděpodobně trochu pozdější nástup, alespoň u nás v Tyrolsku totiž ještě leží poměrně silná pokrývka sněhu. I proto nejsou k tomuto článku autentické fotky ze sběru. Možná až sníh konečně roztaje…

Se sběrem opatrně

Ano, hned v úvodu je třeba zmínit, že sběr březové vody je v České republice vnímán negativně, ba přímo jako trestní čin. Nesmí se to, nemá se to! Ale přesto se to dělá! Nechci nikoho nabádat na přestupky v zákoně. Mým záměrem je popsat, jak si lze doplnit vitalitu na jaro, obzvlášť po letošní dlouhé zimě, především pro lidi se slabými ledvinami. Jak lze využít darů přírody, které jsou zde pro nás všechny, ne jen pro ty vyvolené.

Pokud však ve svých úvahách myslíte na strom, na to, že mu to může uškodit, je to správné uvažování. Můžu vás však uklidnit, když dodržíte jistá pravidla a nepřijdete ze stromu “těžit”, ale nabrat si pro vlastní potřebu, strom se s vámi podělí o vlastní životadárnou sílu a bude schopen žít nadále bez nějaké újmy.

Vznešený strom, ta bříza.

Strom nehostinných podmínek

Bříza bělokorá Betula pendula je snad jediný listnatý strom, který se u nás v Tyrolsku ve výšce 1600 m nad mořem vyskytuje. Je to opravdu „odolná holka“, která pro svou vitalitu a schopnost růst i v těch nejkrutějších podmínkách až do 1900 m nad mořem žije tam, kde už jiné listnáče nemají sílu. A přitom je tak jemná a vypadá velmi elegantně.

Pro své vlastnosti si získala úctu už u Keltů. Je charakteristickým listnáčem za polárním kruhem a v keltském letokruhu začíná jejich rok. Symbolizuje nový začátek, novou energii a sílu.

Pojďme však do její hloubky

Dřevo je velmi měkké a ohebné. Navíc je krásně bílé a má schopnost ničit mikroorganismy – dokonalé pro kuchyňské náčiní jako jsou například vařečky. Ale určitě znáte i bílé poličky nebo dřevěný obklad interiérů, k čemuž se toto dřevo též využívá. A nebo také jako topivo.

Její větvičky jsou tenoulinké paličky, které se jemně sklánějí k zemi. Moje babička si z nich dělá koště na zametání terasy na chatě. Naskládá je hustě přes sebe a speciální technikou sváže k sobě pevným špagátem. A pak je zastříhne zešikma. Vždy na jaro si udělá nové a to staré spálí. Možná je to nějaký rituál? Nevím. Nechce mi rituály prozrazovat…

Březová voda

Když se uřízne kus břízy, „pláče“. A pláče tak mocně, že kdyby se předem přichystala nějaká nádoba a dala se pod uřezanou větev, během hodiny lze v pohodě nasbírat i celý pohár vody. Ta je sladká a hlavně plná síly. Proto se také sbírá.

Její mnohostranný prospěch

Od té doby, co si chodíme vodu sbírat, pijeme ji celá rodina každé jaro na posílení organismu po dlouhé zimě. Stačí jen několik dnů, ne celé týdny. Tolik bychom ani nesbírali a vlastně to ani není nutné.

Březová voda je vlastně životadárná síla stromu samotného, používá ho ke své obrodě, pro svůj start pro období vegetace. Dodá vitalitu a je také výborná na překlenutí jarní únavy. Silně posiluje ledviny, které byly v zimě nejvíce zatíženy. Je očistná, diuretická a prý i omlazující. To posoudím až za pár let.  Je nápomocná také u takových nemocí jako je dna, revma a proti zapomínání. A navíc lahodně chutná.

Bříza v kosmetice

Kdo by neznal březový šampon!? Březová voda je hlavní složkou těchto vlasových přípravků, které se používají při vypadávání vlasů a dodání zdravého lesku. Všimli jste si někdy, jak je kůra březových větviček lesklá? A jak tyto pevné a zároveň ohebné “vlásky” visí dolů a vlají ve větru?

Pro zvýšení účinku je dobré vlasy vodou oplachovat. Dříve se to určitě provádělo, ale přijde mi to trochu jako plýtvání. Efekt se dostaví i při vnitřním užití, souvislost s ledvinami je zřetelná. Párkrát jsem si vlasy ale opravdu vodou z břízy opláchla. Nemyslím si, že by výsledek byl až tak rozdílný jako u použití jiných produktů z přírody, kterých je hodně. Raději tedy tu vodu piju než “cabrám” na vlasy.

Proste a bude vám dáno!

Když trefíme na hodnou břízu, která chce dát, naplní se nám během dvou dnů celá 1,5 litrová PET láhev. Ve dnech Měsíce putujícího oblohou ve vodních znameních i za den. Když se bříze líbíme a jsme na ni hodní, za zmíněných podmínek dá celou láhev už za několik hodin. Ale musíme být na ni hodní…

To jsme si jednou našli nádhernou, zdravou a rozvětvenou břízu, ale nepoprosili jsme ji. Navíc se mému muži zdálo, že ji špatně navrtal, tak do ní vrtal znovu a znovu, až v sobě měla čtyři rány. Příjemné mi to nebylo, ale stalo se to. Myslím, že se nazlobila, protože nám nedala ani kapku! A to jsme u ní byli přesně v době, kdy začala vyhazovat pupeny.

A také si vybírejte vhodnou dobu

Když totiž bříza začíná pučet, je ta nejvhodnější doba na sběr její šťávy. Je to přesně ta doba, kdy se z kořenů vrací životadárná míza, která rozjaří celý strom a má blahodárné účinky i na lidský organismus.

Jinak se dá samozřejmě sbírat po celou dobu její vegetace, avšak největší sílu a proud má právě na jaře před rozpukem. Ostatně právě její pupeny mají v gemmoterapii významné vitalizační účinky – čistí krev, podporují růst u dětí, působí na duševní únavu, artrózu kyčlí, dnu, zánět močového měchýře a spoustu dalších.

Rašící březové lístky s krásnou svěží zelenou barvou.

Bříza nabízí ještě víc

Když už jsou na bříze listy, šťáva a její síla je v nich. To se z nich pak dá připravit lahodný jarní salát nebo se sbírají do zásoby na zimu.

Připravte si salát k jarní očistě a vitalitě

  • Nasekané mladé listy břízy smíchejte z jinými mladými jarními lístečky (třeba s pampeliškou, ptačincem žabincem, bršlicí kozí nohou, šťovíkem atd., najděte si to, co u vás právě roste) a nebo jednoduše se zahradním salátem.
  • Důležité je salát zalít olejem, aby se do těla dostaly také vitamíny rozpustné v tucích.
  • Jinak si salát ochuťte podle svého uvážení a zvyku, někdo to rád na slano, jiný více kyselé a většina z nás si do marinády přidá i cukr.
  • Jaro fandí kyselé chuti. Všimněte si, že i většina právě rašících listů chutná spíše kysele a nebo velmi jemně. Jako základ do marinády jarního salátu je vynikající právě březová voda, která nahradí cukr.

Výborný čaj vhodný také k detoxikaci

Čaj připravený z nasušených lístků je jeden z nejúčinnějších čistících prostředků na ledviny a močové cesty. Také se přidávají do čajů na čištění krve nebo detoxikaci. Pro svůj vysoký obsah látek podporujících procesy látkové výměny bývají základní drogou v různých čajových směsích. Jeho příprava je jednoduchá.

  • 2-3 lžíce nasušených březových listů zalijeme asi litrem vroucí vody.
  • Chci-li použít čerstvé listí, dávku listí zvýším asi na 5 lžic čerstvých nasekaných březových listů.
  • Nechám alespoň 10 minut luhovat a popíjím teplý po doušcích.

Jak se sbírá březová voda

„To jako fakt vrtáte do břízy?“

Ano, vrtáme. A oproti původnímu způsobu získávání březové vody, je to ten nejšetrnější způsob, jak příliš neponičit její kmen. Je dobré vrtat až za borku, do dřeva, aby se neponičil její obal, který ji chrání. Úbytek mízy, kterou si od ní vezmeme, břízu zase tolik nepostihne. Dříve se loupala její kůra, která našla své uplatnění, a šťáva ze stromu se sbírala při tom. Bříza tak ale ztrácela svůj ochranný obal a chřadla.

Jak to děláme?

Když už máme vybraný strom, zůstaneme chvíli u něj a o šťávu z něj nejprve poprosíme. Požádáme ho, zda by nám vydal něco ze sebe. Pak mu popíšu, co s ním budeme dělat a proč to potřebujeme.

Vím, zní to strašně bláznivě, a kdyby mi tohle někdo vyprávěl před několika léty, asi bych si ťukala na čelo. Ale zkušenosti mi ukázaly, že to je tak dobré pro nás i pro ten strom. A vlastně i moje babička mě vždy naváděla na to, abych před sběrem bylin nejprve na louce chvíli spočinula a zaposlouchala se do jejích zvuků, než si od ní něco vezmu. Ona vám pak dá mnohem víc než jen materiál.

No, a pak klasickou vrtačkou s baterií navrtáme díru asi 5 cm hlubokou přibližně ve výšce velikosti PET láhve od země. Do víčka od láhve vyvrtáme také dírku a zasuneme do ní jeden konec brčka. Ten druhý zasuneme do stromu. Velikost vrtáku by proto měla být přibližně stejná jako šířka brčka.

Když se nám podaří strom s lahví pěkně propojit, připevníme láhev ještě tejpem okolo kmene. Doporučuji výšku navrtané díry ne moc od země, protože když bude láhev plná vody, svojí váhou by ji tejp nemusel udržet. Je tedy lepší, když se její dno opírá o zem.

Je důležité obstarat, že když si přijdete pro šťávu a brčko ze stromu odstraníte, abyste dírku něčím ucpaly, jinak z něj šťáva poteče dál. Na internetu jsem se dočetla, že se to dělá štěpařským voskem. My tam většinou strčíme klacík nebo její větvičku, která pasuje do otvoru a zatlučeme ji. Další rok dírku použijeme znovu.

Nebo když vím, že si za pár dnů přijdu znovu pro šťávu, nechám brčko ve stromě, ale přehnu ho a kolíkem na prádlo sepnu k sobě. Pak ho ještě tejpem přilepím ke kmenu tak, aby bylo směrem vzhůru.

A samozřejmě bříze PODĚKUJI!

Vážně není jiný způsob než vrtat do stromu?

Ano, jiný způsob existuje, ale ten já osobně nemám vyzkoušený. Lze také zastříhnout ty jemné větvičky a strčit je do nějaké flašky, nádobky a nechat vodu stékat z větviček do ní. Jak ale upevnit tu nádobu na ty větvičky, aby z nich pod tíhou nespadla, to nevím. Snad ji mít na nějakém stolíku pod stromem? Ovšem ve volné přírodě si to nedokážu představit.

Tohle však může vyzkoušet někdo, kdo má břízu na zahradě či dvorku. A nebo snad poprosit strom slovy našeho úžasného zpěváka Karla Gotta:

„Hej břízo bílá, skloň se níž!“

Přeji vám všem jaro plné vnitřní energie! Veronika

Autorkou článku je Veronika Němcová. Foto: Pixabay.com.

Tento článek je uveřejněn ZDARMA jako upoutávka na program “Bylinky našich babiček”. Zaujal vás?

Jako další “návnady” si můžete přečíst o

Chcete vědět o vzdělávacím celoročním bylinkovém průvodci Kouzla vůní VÍCE?

Zaregistrujte se, ať máte vždy aktuální informace o programu

* povinná položka




 

Jarní sváteční bylinné rituály

Program “Bylinky našich babiček” jsme vymyslely jako celoroční voňavou cestu rokem, jako průvodce zahrádkami našich předků. Moje téma jsou byliny a sváteční rituály s nimi spojené, hlavně tedy v oblasti vykuřování a očisty. Toto sice zpracovávám průběžně a vlastně stále. Ale…

Tady bych ráda vytáhla méně známá fakta, vybrané méně obvyklé rostliny. I mé osobní postřehy a příběhy  “městského člověka”, který přesto cítí, jak tepe a otáčí se posvátné Kolo roku a přírody. A kterému vylaďování se s cykly Slunce a Měsíce pomáhá žít život v harmonii a přirozenosti. Někdy si beru na pomoc literaturu a internet, jindy přenechám vedení své intuici a rostlinným průvodcům. A pak s úctou a trpělivostí sleduji, kam mě pustí a co mi ukáží.

V každém z mých příspěvků najdete nějakou speciální radu k domácímu vykuřování a použití bylin k očistě prostor. Budou to takové bonusy za vaši podporu Kouzla vůní. Myslím tím opravdu speciální a opravdu praktickou radu 🙂 Prostě něco, co jen tak nezjistíte. Zde to bude návod, jak vytvářet vykuřovací směsi z bylin a pryskyřic. Tohle mixování má totiž háček, každá ze složek má ráda k pálení dost odlišnou teplotu. Tudíž může být někdy problém hotovou směs vykuřovat tak, aby voněla, fungovala a kompletně se využila.

Jako upoutávky na vzdělávací program “Bylinky našich babiček” si už teď můžete přečíst článek o kopřivě a červené řepě

Příchod jara si žádá slavnostní vykuřovací očistu

Na Hromnice začátkem února se rituálně vymetalo březovým koštětem. A teď o slunečním svátku Jarní rovnodennosti (nebo o Velikonocích) se už hodí použít čerstvé rostlinky. Je to přece svátek znovuzrození přírody (a Ježíše Krista). A je to ideální čas pro očistu našich obydlí. Zima a tma odchází, jaro a světlo přichází. Příroda se probouzí, živelnost a růst překonává stagnaci a zimní spánek. Neseme se na vlně pučení, klíčení a probouzení se. Využijme toho a ukliďme si. Staré, zašlé, nenošené, zaprášené, všechno pryč. Jarní síla nám pomůže vymést i kouty, kam se nám dlouho nechtělo. Jak se nám pak bude lépe dýchat i žít!

Bylinka známá neznámá, krásně voňavá a typicky žlutě jarní, to je hlodáš.

Očista těla je probírána snad úplně všude. Ale co naše domovy? Těm také udělá dobře pořádné jarní očištění! Vonný dým nám může být skvělým pomocníkem k přivítání nové energie. A taky vždy byl.

Vybrala jsem čtyři rostlinné zástupce nesoucí ve svém aromatickém poselství silnou jarní stopu. Dva stromy a dvě byliny. Bříza, borovice, rozmarýn, hlodáš. Všichni jsou u nás dobře a dlouho známí, možná hlodáš budete v paměti trochu lovit, ale nakonec si vzpomenete…

Bližší seznámení s nimi bude v mém druhém jarním bylinkovém příspěvku programu. Tady si zkusíme namíchat speciální očistnou i slavnostní vykuřovací směs k přivítání jara, právě za použití zmíněných rostlin.

Když nemáš hlodáš, vraž tam petrklíč

Hlodáš se vám nevybavuje? Jak uvidíte fotku, budete doma. Je to přesně bylinka „z babiččiny zahrádky“. I mně při dohledávání informací naskočila jeho typická sladká medovo-kokosovo-vanilková vůně… A krásně barevně doplňuje naši vybranou jarní vykuřovací směs. Pokud ho nenajdete, nevadí! Já ho do směsi taky letos neměla. Podobnou jarní aroma notu nám v ní zahraje třeba podběl, prvosenka nebo měsíček. Všechny žluté a jarně naladěné. A všechny tradičně používané i k vykuřování.

Dejte si trochu zeleně na dveře i do těsta, přivítejte jaro!

A jen tak mimochodem. Víte, že záhony založené právě v období mezi dnem Jarní rovnodennosti a Velkým pátkem mají nejlepší šance na skvělou úrodu?

A jeden jarní zelený tip na velikonoční pečení, zkuste letos přidat do těsta zelený ječmen v prášku nebo práškový čaj matcha, svěží zeleň velikonočního beránka či mazance jistě rozradostní vaši slavnostní tabuli…

Nechte své dveře zazelenat, třeba bezovým křížem

Úlovek větviček z výletu na den Jarní rovnodennosti.

Návod na tuhle jarní ozdobu si půjčuju z krásné knihy Evy Francové Rok ve Svatojánu. Nicméně tradice zdobit vchod do domu v jarním svátečním čase květy a zelení je všeobecně známá a prastará. Dokonce se údajně větev borovice zdobila květy na tento svátek a vůbec ne v době Zimního slunovratu.

Pro výzdobu domova je podle mne úplně nejlepší použít s rozumem a ohledem k přírodě to, co najdeme na našich jarních procházkách. Pokud něco trháme, vždy doporučuju se zeptat, jestli je nám Přírodou dovoleno a je-li, tak náležitě poděkujme. Radost, kterou ta zeleň pak přinese (i ochrana a očista), je mnohonásobná. Pokud to ještě neděláte, zkuste to a uvidíte, ucítíte! Některé výhonky zřetelně dávají najevo, že utrženy být nechtějí a jiné vás k sobě doslova přitáhnou.

Na jarní ochranný věnec použijte jako základ rovnoramenný kříž z oloupaných bezových větví. Důležité je to oloupání, bez totiž stahuje vše negativní do listů, pod kůrou pak ke kořenům. A to špatné si domů brát nechceme, proto kůru loupáme.

Samotný věneček pak můžeme splést z tisu, buku, jedle, vrby, smrku a ozdobit jarními květy. Hotový pak pověsíme na vchodové dveře či vrata. A materiál třeba nasbírat na den Jarní rovnodennosti, kdy se hodí vyrazit na nějaký posvátný kopec v okolí. Na kopci se ideálně vítá přibližující se a sílící Slunce.

Příprava sváteční očistné směsi k vykuřování

Hotová směs s hmoždířem po babičce a ochranným zeleným věnečkem.

Jak jsem zmínila, míchat spolu bylinky a pryskyřice, může přinášet jisté záludnosti při samotném pálení. Moje zkušenost a doporučení je pryskyřici nadrtit v hmoždíři na jemný prášek a bylinky s ní prosypat a protřepat. Směs pak lépe hoří i na vykuřovací pícce.

V téhle naší směsi se nám to bude hodit, protože smícháme:

  • 1 díl rozmarýnu
  • ½ dílu nadrcené borovicové pryskyřice
  • 1 díl březové kůry (nebo větvičky, ale máte-li, tak i sušené listy)
  • ½ dílu květů hlodáše (nebo jeho náhradu dle vašich možností)

Směs doporučuji pálit na vykuřovací pícce, lépe se rozvinou vůně. Já jsem do směsi přidala pár “speciálních” ingrediencí. Pryskyřici nasbíranou v berounských lesích na jednom kouzelném výletu. Podběl a prvosenku od bylinářky Veroniky Němcové, jedné z autorek programu “Bylinky našich babiček”. Kadidlo z Jeruzaléma, kterým mne obdarovala účastnice jednoho mého semináře o vykuřování. Prostě něco “magického”, se zvláštním kouzlem. To se hodí do každé směsi…

Očista stavení

Ale pro opravdovou jarní očistu kouřem klidně použijte uhlík a směs vhoďte přímo na něj. Obejděte celý obytný prostor, všechny místnosti, nejlépe i okolí domu a zahradu. Já osobně bydlím v činžovním domě, takže nahrazuji obcházení stavení tím, že kadidelnici prostě na chvilku vystrčím před dveře na chodbu a doufám, že zrovna nikdo nepůjde kolem ?.

Další konkrétní recept na vykuřovadlo pro tuto příležitost z knihy Magické rostliny, kde jsem se trochu inspirovala:

  • 1 díl květů hlodáše
  • 3 díly kadidla
  • 1 díl benzoe
  • ½ dílu květů hyacintu
  • ½ dílu hadího kořene
  • 1 díl akácie
  • ½ dílu borovicové pryskyřice

Tento článek je uveřejněn ZDARMA jako upoutávka na program “Bylinky našich babiček”. Spouštíme ho začátkem dubna. Zatím nabízíme možnost registrace.

Zaregistrujte se, ať máte vždy aktuální informace o programu

* povinná položka




Autorka článku: Kateřina Polívková. Foto: autorka, Pixabay.

Zdroje:

  • LAVENDER, Susan a Anna FRANKLIN. Magické rostliny, aneb, Byliny od A do Z.
    Praha: Volvox Globator, 1999. Mandragora (Volvox Globator). ISBN 80-7207-279-x.
  • KINKELE, Thomas. Andělé a duchové rostlin: spirituální šamanská cesta. Ilustroval Petra ARNDT. Olomouc: Fontána, 2011. ISBN
    978-80-7336-606-3.
  • FRANCOVÁ, Eva. Rok ve Svatojánu. Praha: Motto, 2017.
    ISBN 978-80-267-0922-0.
  • HERZOG, Annemarie. Léčivé vykuřování: vonná lékárna pro zdravé tělo. Přeložil Miroslav HUBÁČEK. Olomouc: Fontána, 2017. ISBN 978-80-7336-889-0.

Kopřiva, královna jarní vitality

V programu “Bylinky našich babiček” vás s potěšením seznámím s praktickým využitím našich léčivých bylin. Budu se zaměřovat na ty, které běžně rostou kolem nás a mohou pomoci  s mnoha různými obtížemi. Naučím vás, jak je poznat, sbírat, sušit. Poradím, s čím je kombinovat a jak je užívat. Samozřejmě nebudou chybět ani recepty, ať už od našich slavných bylinářů či moje vlastní. Vybírat budu vždy ty bylinky, které pokvetou v blízké budoucnosti, abyste byly připravené je využít. A první dostává slovo stará známá… Kopřiva!

Tento článek je ochutnávkou programu Bylinky našich babiček.

Kopřiva dvoudomá (Urctica dioica) je jednou z bylin, které můžeme najít velmi brzy na jaře. A právě kopřivy sbírané v této době mají nejsilnější účinky. Já vždycky zajásám, když zjistím, že už mi na chalupě začaly rašit kopřivy. První co udělám, je kopřivový čaj (nálev) a pak je přidávám všude, kde to jen trochu jde.

V lidovém léčitelství se kopřiva používala k jarnímu čištění krve a šlehala se s ní revmatická kolena. Věřilo se, že zahání zlé duchy a čarodějnice. Léčbu kopřivou doporučovala i Hildegarda z Bingenu a farář Kneipp. A právě o kopřivě a jejím praktickém využití bude následující článek, ve kterém najdete mimo jiné recept na odvar proti padání vlasů a proti lupům, jednoduchý čaj proti viróze a také recept na pórkovou polévku s kopřivami.

Jak vypadá?

Kopřiva je vytrvalá bylina, kterou známe všichni, často roste jako plevel v koutech zahrad, na rumištích a všude tam, kde bylo v minulosti lidské osídlení. Často dorůstá výšky až 1 m, má statnou čtyřhrannou lodyhu, listy vstřícné, zašpičatělé s pilovitými zubatými okraji. Květenství jsou drobná, zelenkavá, samčí a samičí květy rostou na různých jedincích. Celou rostlinu pokrývají žahavé chloupky. Žahavé účinky kopřivy se ničí spařením vařící vodou nebo usušením.

Tady raší kopřivové zdraví a jarní radost

Co se sbírá a kdy?

Předmětem sběru je především list nebo celá nať, méně často se sbírá a využívá kořen. Při sběru se vyhýbáme místům neprosluněným a také těm, na kterých se kopřivě mimořádně daří. Taková místa jsou pravděpodobně kontaminována dusičnany.

Sběr je nejlepší provádět odpoledne nebo k večeru, po celodenním ozáření sluncem. Nejlepší účinky má nať sbíraná do 20. května. Kopřivu je třeba sušit co nejrychleji po jejím sběru, aby si zachovala svou zelenou barvu. Sušíme přirozeně v polostínu s dostatkem čerstvého vzduchu.

Co obsahuje?

Nať kopřivy obsahuje:

  • chlorofyl, vápník, hořčík, křemík, draslík, fosfor
  • vitamín D a C, karotenoidy, flavonoidy a řadu dalších látek

Jaké má účinky?

Kopřiva má zcela mimořádné působení:

  • chlorofyl působí tonizačně a povzbudivě na metabolismus,
  • kopřiva má antianemické, antisklerotické, antidiabetické, antivirové, protiprůjmové a proti revmatické účinky,
  • podporuje funkci žluče, slinivky i vaječníků,
  • listy i kořeny působí močopudně, používají se při léčbě močového ústrojí i prostaty,
  • také odvádí vodu z těla a pomáhá tak snižovat tělesnou hmotnost.

Odvarem z kopřivy na vysoký tlak (recept)

Kopřiva podle Jiřího Janči a Josefa A. Zentricha také dobře působí na vysoký krevní tlak. Odvar s účinky proti vysokému krevnímu tlaku vyrobíme následovně:

  • 50 g malých čerstvých lístků kopřivy dáme do 1 litru studené vody.
  • Pomalu zahříváme a pak necháme 3 až 5 minut povařit.
  • 15 minut vyluhujeme, přecedíme a popíjíme po šálcích celý den.

Kopřiva nemá podle Jiřího Janči a Josefa A. Zentricha žádné kontraindikace a lze ji užívat dlouhodobě, i když trvalé užívání se nedoporučuje.

Kopřivu zná i TČM

Kopřiva má také významné účinky dle tradiční čínské medicíny. Vztahuje se k meridiánům jater, plic a močového měchýře. Podporuje močení, pročišťuje horko a vyplavuje vlhko z těla, vyhání větrnou vlhkost a větrnou horkost, ochlazuje a vyživuje krev.

>>>Program “Bylinky našich babiček” si můžete objednat tady!<<<

Kvetoucí kopřivy se již ke sběru nedoporučují

Jak se kopřiva užívá?

Kopřivu můžeme popíjet ve formě nálevu (malou hrst čerstvé nebo 2 čajové lžičky sušené rostliny přelijeme vroucí vodou a necháme cca 10 min vyluhovat a poté přecedíme) nebo ve formě odvaru, který má silnější účinky a získáme ho krátkým povařením rostliny ať už sušené nebo čerstvé.

Jiří Janča ve své praxi upřednostňoval tzv. bylinářský čaj, který získáme, když kopřivu večer namočíme do vody, necháme do rána vyluhovat, potom krátce povaříme a necháme cca 10 min vyluhovat a teprve potom přecedíme. Tímto postupem získáme z kopřivy opravdu maximum.

Pro její antivirové účinky je vhodné přidávat kopřivu i do čajů, když máte virózu nebo chřipku.  Když mají synové rýmu a kašel, přidávám jim do bylinkového čaje často i kopřivu.

Jednoduchý čaj na virózu (recept)

Připravíte smícháním:

  • jedné lžičky sušené kopřivy,
  • jedné lžičky sušeného květu bezu černého,
  • jedné lžičky sušeného květu lípy nebo sedmikrásky či šípku.

Tuto směs zalijete 250 ml vařící vody a necháte cca 10 min vyluhovat. Pije se teplé 3x denně, přidat můžete ještě lžičku medu.

Kopřivový nálev jako jarní i podzimní kůra

Na jaře (a také na podzim) je vhodné popíjet 2 až 3 týdny kopřivový nálev, na jaře ideálně z čerstvé natě. To znamená, že kopřivy několik cm vysoké odtrhneme celé, v zemi ponecháme pouze kořen, ze kterého brzy vyroste nová rostlina. Nať je vhodné trhat v rukavicích.

Kopřivový nálev vyrobíme z hrsti čerstvých nebo 2 čajových lžiček sušených listů nebo nati a pijeme teplý 2x denně. Kopřivu můžeme kombinovat i s jinými bylinami, např. bezem, mateřídouškou, meduňkou, šípkem apod.

Kopřivová šťáva

Je ideální pro jarní očistnou kůru, vyrobíme ji odšťavněním nebo rozmixováním čerstvých kopřiv. Šťávu můžeme kombinovat s ovocnými nebo zeleninovými šťávami.

Odvar proti padání vlasů

Kořen kopřivy se používá na odvar proti padání vlasů a proti lupům. Vyrobíme ho z hrsti opraných kořenů (sbírají se na jaře nebo na podzim), které vložíme do 0,5 litru vinného nebo jablečného octa. Pomalu vaříme v zakryté nádobě asi 10 minut. Po vychladnutí přecedíme a 1x denně vtíráme do vlasů.

Odvarem z nati kopřiv můžeme také oplachovat vlasy po umytí, budou lesklejší a  pevnější.

Všude roste a přitom je zjara doslova zázračná

Kopřivy v kuchyni

Kopřivy vždy tepelně upravujeme. Nikdy nezkoušejte pojídat kopřivy syrové. Palčivost odstraníme spařením vařící vodou. Pak už se můžeme kopřiv bez obav dotýkat.

Čerstvé kopřivy na jaře přidávám do všech polévek, do karbanátků, špenátu a dalších dobrot. A pokud by vaši blízcí protestovali, že je v polévce něco zeleného, na co nejsou zvyklí, můžete kopřivy elegantně schovat např. do pórkové polévky, jejíž recept vám nabízím.

Pórková polévka s kopřivami a jáhlami (recept)

Budeme potřebovat:

  • 1 pórek
  • 1 mrkev
  • půl hrnku jáhel
  • sůl
  • kousek mořské řasy
  • olej
  • lahůdkové droždí (pozn. redakce neaktivní droždí najdete v nabídce zdravých výživ a je bohatým zdrojem bílkovin)
  • hrst kopřiv

Na několika lžících oleje osmahneme nakrájený pórek a jednu mrkev pokrájenou na drobno, osolíme, zalijeme vodou, přidáme cca půl hrnku jáhel propláchnutých vodou a přivedeme k varu. Přidáme hrst spařených a nasekaných kopřiv, kousek mořské řasy a vaříme 20 minut. Před koncem varu můžeme případně přidat i další divoké bylinky (popenec, ptačinec, jitrocel, kontryhel). Dochutit můžeme sušeným lahůdkovým droždím, případně polévkovým kořením. Polévku je možné před podáváním rozmixovat.

Co když mi zbude nasušená kopřiva?

Když nasušíte více kopřiv než dokážete do roka vypotřebovat, udělejte si ze zbylých kopřiv koupel. Postup je velmi jednoduchý a můžete tak zužitkovat i jiné bylinky, které máte doma více než rok.

2 hrsti byliny vložte do hrnce, zalijte vodou a povařte cca 15 minut, poté nechte ještě chvíli vyluhovat. Odvar nalijte do napuštěné vany a dopřejte si bylinkovou koupel. Minerály obsažené v bylinkách se dostanou do vašeho těla skrz pokožku a vy tak můžete odpočívat a zároveň tělu dodávat potřebné minerální látky.

Na závěr je třeba konstatovat, že téměř žádná rostlina nepodporuje vitalitu tak, jako kopřiva! Proto vyražte ven a hledejte, sbírejte, sušte kopřivy a děkujte vesmíru, že tahle zázračná bylina roste kolem nás v tak hojném množství.

>>>Zaujalo vás to? Bylinky našich babiček si můžete objednat tady!<<<

Zaregistrujte se, ať máte vždy aktuální informace o programu

* povinná položka




Autorka článku: Kateřina Hrazdirová. Foto: autorka a Pixabay.

Zdroje:

  • Janča, Jiří, Zentrich A. Josef: Herbář léčivých rostlin, díl 2 E-K, Eminent 2008, ISBN 978-80-7281-368-1
  • Šimková MUDr. Michaela, Haldová Ivana PharmDr., prof. RNDr. Vít Grulich, CSc., Mgr. Jarmila Podhorná, Radmila Malinovská, Micharl Rymer, Milan Schirlo, Učební texty Školy přírodních terapií, 2. ročník Letní bylinkové školy, Český Krumlov 2017
  • Staňková Kröhnová Magdaléna, Bylinky pro děti a maminky, Grada 2009, ISBN 978-80-247-2312-9