Sluneční nevěsta alias měsíček lékařský

Měsíček lékařský (latinsky Calendula officinalis) je velmi častou okrasou našich zahrádek a také jednou z nejúspěšnějších léčivých bylin. Pochází ze Středozemí a z Íránu a dnes je rozšířen po celém světě. Nejdříve byla tahle bylinka známá v arabských kulturách, potom v Egyptě pro své omlazující účinky, později se dostala do Řecka jako ozdoba jídel a koření. Zjevení měsíčku ve snu bylo ve středověku považováno za dobré znamení.  V Indii se jeho květy zdobili králové, znali ho i Keltové a byl také používán v magii.

Pro zlepšení zraku prý stačí několik minut denně koukat na květ. Měsíček ovlivňuje játra a žlučník, pomáhá při astmatu, kašli, upravuje menstruaci, hojí záněty a má řadu dalších využití, která se dozvíte v dnešním článku. Čekají vás recepty na čaj k harmonizaci menstruace, čaj na dobrou náladu, měsíčkový olej, banánovou kůru na vlasy s měsíčkem a bylinkovou sůl.

Článek o měsíčku je můj poslední v letní sérii Bylinek našich babiček. V prvním podzimní vám představím šípkovou růži. Zajímá vás, co na podzim plánujeme?

Ozdobu zahrádek – měsíček nepřehlédnete, září do dálky

Jak měsíček vypadá?

Měsíček je letnička dorůstající výšky asi 50 cm. Má hranatou rozvětvenou lodyhu s přisedlými, jemně chlupatými listy dlouhými až 12 cm. Květenství se skládá ze zeleného kalichu, rourkovitých a jazýčkovitých květů oranžové nebo žluté barvy. Plodem je srpovitě zkroucená nažka. Léčivé účinky mají jen oranžové květy.

Když měsíček vysejete, začne se rozmnožovat sám ze semen, která po uzrání vypadnou na zem. Nebo můžete semena posbírat a nasít ho brzy na jaře nebo už na podzim někam jinam. Mě moc baví na jaře rozhazovat semena a pak se těšit až začnou růst. Když jsem ještě žila v Praze, zkoušela jsem měsíčky předpěstovávat v truhlíku a pak je přesazovat do zahrádky, ale moc se to neosvědčilo.

Co se sbírá a kdy?

Sbírají se celá květenství nebo jen obvodové jazýčkovité květy. Sbírají se po celou dobu kvetení, což je zhruba od poloviny června až do srpna či září, ideálně krátce před polednem po  oschnutí rosy.

Suší se v tenkých vrstvách ve stínu, někteří bylináři doporučují i sušení v šeru či ve tmě, protože UV záření prý ničí léčivé účinky. Při sušení umělým teplem by teplota neměla překročit 50 °C. Často se uvádí, že je vhodné květy během zimy lehce přesušit kvůli možnému plesnivění. Měsíček do sebe totiž rád natahuje vlhkost.

TIP redakce: Jednoduché zásady šetrného bylinkaření jsem pro Kouzlo vůní pěkně přehledně sepsala. Třeba se vám budou hodit.

Co obsahuje květ měsíčku?

  • karotenoidy
  • silici
  • saponiny
  • hořčin calenden
  • gylykosidy
  • flavonoidy
  • sliz
  • kyselinu salicylovou
  • vitamín C a další látky
K léčebným účelům se sbírají pouze oranžové květy měsíčku

Jaké má účinky?

Při vnitřním podávání příznivě ovlivňuje činnost jater a žlučníku, pomáhá při astmatu, kašli, bušení srdce, upravuje menstruaci, hojí záněty, lze ho užít i při vředové chorobě žaludku a dvanáctníku, při zánětech střev, Crohnově chorobě a ulcerózní kolitidě. Měsíček má mírné sedativní účinky a působí také antibioticky.

Měsíček je jedna z léčivek, které mají kancerostatický efekt i při běžném podávání formou nálevu, zejména v oblasti trávicího ústrojí a ženských orgánů.

Čerstvá bylina, jemně naklepaná, aby pustila šťávu, omotaná kolem nohou na noc má velmi příznivý vliv na křečové žíly. Efekt je patrný podle bylinářů Janči a Zentricha už během jednoho týdne!

Měsíček nemá žádné vedlejší účinky a kontraindikace, je vhodný pro i děti i kojící a těhotné ženy.

Zbytek článku je pouze pro členy vzdělávacího programu Bylinky našich babiček. Přidejte se k nám!
Členem se můžete stát vyplněním objednávky v horním menu
Pokud jste členem, můžete se přihlásit:
Přihlásit se

Máta vám zchladí hlavu a prohřeje srdce, skvělá bylinka do kuchyně

Léto se přehouplo do brzkého podzimu, nicméně teploty se stále drží poměrně vysoko. Máta je IN i v těchto dnech, přestože jako bylina se astrologicky přiřazuje k vrcholu léta. Nedávno jsem se dočetla, že je to bylinka znamení blíženců a její archetyp je radost. Hmm… Ale vlastně proč ne? 

Na zahradě se intenzivně rozrůstá, stejně tak voní pod nosem. Svými účinky se řadí mezi nejvíce zchlazující byliny a těch „nej“ vlastní mnohem víc. V naší FB skupině Bylinky našich babiček jsem už sdílela nějaké tipy na letní zchlazení, nyní bych vás chtěla s touto rostlinkou seznámit blíže. Řeč tedy bude o mátě jako o bylince. Článek je součástí Bylinek našich babiček.

Začnu historií máty

Její souvislost se srdcem, orgánem radosti a lásky, sahá až do řecké mytologie. I když to asi nebyl záměr oné ságy, ukázkově se v ní popisuje, jak máta zchlazuje naše emoce, jak pomáhá ulevit, strávit. Zároveň i bájně vysvětluje, proč se tato rostlina rozrůstá jako plevel.

Umělecké ztvárnění Persefony

Krásná Persefona se trápila a vypěstovala si v sobě hněv

To když Persefona nemohla přenést přes srdce, že se její zbožňovaný zamiloval do krásné nymfy jménem Mintha. Ze žárlivosti ji rozsekala na 1000 kousků. Persefoně se svým počinem pravděpodobně ulevilo, mezitím se ostatky Minthy proměnily na množství silně vonících zelených rostlinek, které se rychle rozrůstaly. Jejich jméno se na památku Minthy tradovalo a zůstalo až do dnes.

Minthu/Menthu ale znali i jinde ve starověku. V biblických dobách se její lístečky používaly jako platidlo, Egypťanky přiváděly na loži z máty své děti na svět.

Trojitý bastard?

Ovšem tenkrát se ještě nejednalo o dnešní známou mátu peprnou, která se řadí mezi nejúčinnější a také nejpronikavější mezi mátami. Ještě do zhruba 17. století není o ní v herbářích a chytrých knihách o bylinách ani zmínka. Pochopitelně, když ještě neexistovala!

Máta peprná (Mentha x piperita) vznikla pravděpodobně náhodou. Uvádí se, že vznikla zkřížením dvou druhů: máty vodní (Mentha aquaticaa) a máty klasnaté (Mentha spicata). V Německu uznávaná Ursula Bühring se ve své praktické knize o lidovém léčitelství zmiňuje o teorii zkřížení 3 různých druhů máty. Avšak, která byla ta třetí odrůda, se přesně neví. Pravděpodobně započítává již předchozí zkřížení máty klasnaté.

Sterilní mátu peprnou objevil a identifikoval v roce 1696 v jedné anglické zahradě biolog John Ray a podle její peprné vůně ji i pojmenoval.

Máty se spolu rády kříží, patří k “promiskuitním” rostlinám

Kolik druhů máty existuje?

Na tuto otázku vám nemůže poskytnou jednoznačnou odpověď snad nikdo. Máta se ráda kříží a vytváří nové variety. Stejně tak jsou oblíbené hybridy dalších a dalších druhů máty tak, aby byly zajímavé v gastronomii. Jistě jste již zaznamenaly mátu čokoládovou, mandarinkovou, pomerančovou, ananasovou… Velmi oblíbená je máta marocká nana, která se používá v kuchyni. Není tolik silná, nemá tak vysoký obsah mentolu jako máta peprná, která se hodí na léčivý čaj.

Ve volné přírodě se nejhojněji vyskytují máta rolní (Mentha arvensis), máta klasnatá (Mentha spicata), máta vodní (Mentha aquatica) a také máta polej (Pulegium vulgare), která se vymyká již svým odlišným jménem. Všechny ctí typický charakter svém čeledi, to jest vysoký podíl aromatických silic u hluchavkovitých.

Máta peprná má možná vysoký obsah esenciálních olejů (až 4 %!), ale obsahem mentholu (může být až 50%) je za mátou rolní. Zklidňující estery jí však zaručují libější, i když právě díky vysokému obsahu mentolu, štiplavější vůni. Další látky v silici jsou podpůrné, zajímavý je výskyt ketonů a mentholfuranů.

TIP redakce: Proč je éterický olej z máty jedním z nejoblíbenějších? A jaké jeho druhy jsou vlastně k mání? Posuňte se dopředu naším článkem…

Zbytek článku je pouze pro členy vzdělávacího programu Bylinky našich babiček. Přidejte se k nám!
Členem se můžete stát vyplněním objednávky v horním menu
Pokud jste členem, můžete se přihlásit:
Přihlásit se

Levandule je jemná klasika mezi všemi bylinami

René Maurice Mességué se nad ní rozplýval a označil ji za „modře oděný zázrak jihu.“ Julius Caesar si prý bez levandule nedokázal představit svou koupel po náročném dni v senátu a já, když jsem ji prvně spatřila ve volné přírodě na severu Afriky, pořídila jsem si hned několik keříku do své zahrádky.

Ale musím na sebe prásknout, že levandule dříve vůbec nebyla moje srdcovka. Dokud jsem nepřivedla na svět děti, nevoněla mi. Také mi vadilo, jak je komerční a že ji „každý tak žere“. V němčině vyslovuji její jméno dodnes špatně a ještě pořád neskousnu ty dlouhé fialové plantáže, u kterých se lidé s nadšením fotí, neboť narušují krajinný ekosystém. Jenže za to ona nemůže a svou chválu si právem zaslouží.

Pojďme se společně podívat na rozdíly mezi levandulemi a lavandiny a na jednoduché recepty, které můžete s levadulí vyzkoušet! Příští měsíc vás v rámci programu Bylinky našich babiček osvěžím mátou…

(Pozn. autorky: René Maurice Mességué je zakladatel moderní aromaterapie)

Fialový zázrak mezi pyskatými

Levandule hlávkovitá
Levandule lékařská

Pyskatými se dříve označovala čeleď hluchavkovitých Lamiaceae, do kterých všechny druhy levandule patří. Květy jsou složeny z okvětních lístků připomínající pysky, avšak u levandule jsou květy většinou tak droboulinké, že si toho sotva všimneme. Navíc je vnímáme spíše uzavřené, protože jejich klasy rozkvétají postupně.

Lavandula stoechas – volně se vyskytující na svazích Provence

Tento charakteristický znak lze však dobře vidět u levandule hlávkovité, když kvete. V porovnání s ostatními častými odrůdami se pyšní opravdu „obřími“ klasy s výraznými květy barvy růžovo-fialové. Tento druh můžeme asi nejčastěji spatřit také jen tak ve volné přírodě, kde dorůstá v poměrně vysoký keř. Nemá ale žádné zvláštní léčivé účinky a tak se hodí spíš jako paráda do zahrady nebo ke vstupním dveřím.

Lavandin – jemná hybrida

Téměř opak by se dal říci o dalším velmi známém druhu levandule Lavandula x intermedia, který je vlastně křížencem dvou odrůd: levandule úzkolisté a levandule širokolisté. Má velmi silné aroma. Její drobné květy jsou jemně fialové až bílé a rostou ve zúžených klasech na trochu vytáhlejším stonku, který je jako u všech hluchavkovitých rostlin čtyřhranný. Listy jsou úzké a kopinaté, asi o odstín tmavší než u levandule lékařské.

Tato levandule je vlastně komerční hybrid, vyvinut pro účely parfumérského průmyslu. Její léčivé účinky si částečně ponechala, nicméně stejně jako celá bylina i ony jsou pokříženy. Aby se tato levandule oddělila od těch pravých, nese si jméno lavandin.

A mohla bych pokračovat…

Druhů a kříženců levandulí je tak velké množství, že se vám z toho zamotá hlava a rozum zůstává stát, co všechno si člověk nevymyslí. Levandule citronová, oregánová, zubatá,…

Bylo by to opravdu nadlouho popisovat rozdíly mezi listy a květy jednotlivých druhů levandulí. Abych se do toho nezamotala, budu se držet klasiky.

Pokud vás však zajímají rozdíly mezi nejběžněji se vyskytujícími fialovými voňavými kráskami, krásně jsou popsány například v tomto článku.

Na pohled nevýrazný lavandin má mnohem intenzivnější aroma než levandule lékařská.

Levandulová klasika – to je ta lékařská

Rodové jméno levandule Lavandel je odvozeno od latinského slova „lavare“, což znamená prát, umývat, čistit. Její čistící účinky působí již při nádechu jedinečné vůně a to především na psychiku a lidskou duši. Hildegard von Bingen ji doporučovala tam, kde myšlenky neustále krouží hlavou a nedají pokoje. Ale to už trochu předbíhám. Nejprve si ji popíšeme, abychom si byli jisti, že kupujeme tu pravou.

Levandule lékařská je vlastně levandule úzkolistá

Lavandula angustifolia si ve svém latinském druhovém jménu nese jeden zásadní znak této rostlinky: úzké listy. Zelenošedé listy jsou opravdu oproti jiným druhům nápadně teňoulinké a mírně podtočené. Celá rostlinka je pokryta jemným chloupkem.

Květy mohou být jen jemně fialové a jsou uspořádané do velkého klasu. Navíc však mají ještě jeden prstenec květů až několik centimetrů pod hlavním květenstvím. Tento prstýnek složený asi ze dvou až čtyř květů je velmi důležitý pro pěstitele, neboť rozkvetený je základním signálem pro sběr. Je-li totiž levandule ze ¾ rozkvetená včetně toho spodního prstýnku, lze z ní získat nejvyšší výnos éterického oleje, pro který se převážně pěstuje (zdroj: Anusati Thumm, Primavera).


Text je součástí vzdělávacího programu Bylinky našich babiček. Přidejte se k nám!

Zbytek článku je pouze pro členy vzdělávacího programu Bylinky našich babiček. Přidejte se k nám!
Členem se můžete stát vyplněním objednávky v horním menu
Pokud jste členem, můžete se přihlásit:
Přihlásit se

Potěšení z hor jménem dobromysl ulevuje při kašli, křečích i špatné náladě

Dobromysl obecnou latinsky Origanum vulgare lze najít na slunných stráních po celé Evropě.  Původní druh dobromysli pochází ze Středomoří a je známý pod názvem „oregano“. Toto slovo pochází z řečtiny a  znamená „potěšení z hor“. Podle řeckých bájích ji Venuše jako první pěstovala na své zahradě.

Dnes neodmyslitelně patří k italské a řecké kuchyni. Staří Řekové i Římané ji používali do koupelí, jako parfém, masážní olej, a pro desinfekci i konzervaci potravin. Ve středověku patřila dobromysl k mocným bylinám. Věřilo se, že odhání zlé duchy. Hospodáři ji přidávali do jídla sekáčům, aby je chránila před jedovatými hady a přivolala jim dobrou náladu a chuť k práci.

Dobromysl byla také součástí „svatojánského kvítí“, tedy rostlin, kterým byla přisuzována zvláštní moc. V následujícím článku vás mimo jiné čeká recept na čaj pro dobrou náladu, recept na omáčku k těstovinám, dále recept na italský horký bramborový salát a také na dobromyslové víno pro astmatiky. A za měsíc se těšte na klidnou osvěžující meduňku…

Jak dobromysl vypadá a kde ji najdeme?

Dobromysl je trvalka s jemně ochlupenou, asi 50 cm vysokou lodyhou. Listy jsou oválné až vejčité, odspodu směrem k vrcholu se zmenšují. Drobné květy mají starorůžovou až nafialovělou barvu a příjemně voní.  Najdeme ji na slunečných stráních, pasekách, ve světlých lesích i na skaliskách od nížin až do hor.

Voňavá dobromysl, bylinka mnoha užitků

Co se sbírá a kdy?

Sbírá se kvetoucí nať, to znamená listy, květy i stonky, jednoduše řečeno asi tak 25 cm dlouhá horní část rostliny.  Sbírá se těsně před začátkem kvetení, jakmile se začnou otevírat první květy.

Suší se ve slabé vrstvě nebo ve svazečcích ve stínu nebo při umělé teplotě do 35 °C. Schne dobře a při dosoušení ji můžeme vrstvit až do výše 40 cm. Skladujeme v uzavřených tmavých nádobách.

Co nať dobromysli obsahuje?

  • silici s tymolem, karvakrolem a dalšími terpeny
  • hořčiny
  • tanin
  • třísloviny
  • gumopryskyřici

Jaké má účinky?

Díky vysokému obsahu tymolu má silné antiseptické a desinfekční účinky. Působí protikřečově (i v těhotenství při křečích nohou) a dobře se hodí pro doplnění hořčíkové terapie při křečovitých stavech (včetně epilepsie). Pomáhá také při úporném dráždivém kašli. Dále podporuje srdeční činnost, trávení a činnost slinivky.

Při delším pravidelném podávání působí jako antidepresivum a zlepšuje náladu. Nálev z dobromysli nám pomůže také celkově posílit organismus, sníží nadýmání a uleví nám i při bolestivé menstruaci.

Text je součástí vzdělávacího programu Bylinky našich babiček. Přidejte se k nám!

Zbytek článku je pouze pro členy vzdělávacího programu Bylinky našich babiček. Přidejte se k nám!
Členem se můžete stát vyplněním objednávky v horním menu
Pokud jste členem, můžete se přihlásit:
Přihlásit se

Bylinky pro kočky: jaké byliny vybrat pro mlsné kočičí nosánky?

Dokáží si kočky samy vybrat byliny, které potřebují? A co na to jejich mlsné nosánky? Chybí kočkám chovaným v bytech přístup k bylinkám? A jaké bychom jim měli na ňufání pořídit?

Při psaní tohoto článku mě čekal nelehký úkol, chtěla jsem otestovat sadu sušených bylinek pro kočky a zjistit, jaké byliny si kočky vybírají. Ale protože naše kočky chodí ven a z bylinek je zajímá jen kozlík, poprosila jsem o spolupráci kamarádky, ty bylinky nabídly dále a my tady máte test provedený hned na šesti kočičkách! Venkovních i bytových. Pojďte se podívat, jak dopadl!

Nedávno jsem také psala o tom, jak používat bylinky pro pejsky, jukněte.

Kočky milují bylinky!

Sady bylinek pro kočky nebo jiná zvířata jsou určeny pro tzv. sebemedikaci zvířat a přirozené doplnění živin. Tato metoda je postavena na jednoduchém principu, kdy kočce nabízíme (ale nenutíme) byliny a ona sama na základě svých instinktů určuje byliny a jejich množství, které potřebuje.

Tzv. zoofarmakognozii do Čech přivezla Caroline Ingraham, kterou znáte z našich článků. Základní principy snadno zvládne i začátečník: kočce v klidném a bezpečném prostředí (bez přítomnosti dalších zvířat) nabízet byliny, nic jí nenutit a pozorovat, jak reaguje. Někdy kočka potřebuje byliny jen očichat, někdy se v nich vyválí, někdy pozře množství, které potřebuje, vše si řídí sama. Bylinky nabízíme nejdříve malé množství z mističky (nebo z čisté země, lépe se v ní pak kočka válí), a když ji bylina zaujme, přidáváme jí tolik, kolik si poručí. Je důležité dopřát kočce čas a prostor i pro následný odpočinek. Byliny samozřejmě nabízíme zvlášť, nemícháme je do stravy ani mezi sebou.

Jak jsme bylinky na kočkách testovaly?

Testovaly jsme sady klasických českých bylinek, které mají kočičkám simulovat jejich přirozené podmínky v přírodě. Z divokých koček se totiž staly kočky domácí, často zavřené v bytě bez přístupu ven a krmené přinejlepším kvalitními granulemi. Bylinky jim tak nahrazují kontakt s jejich přirozeným venkovním prostředím. I kočky s výběhem ven je mohou oceninit, třeba přes zimu nebo v případě nemoci.

Naše kočky obě milují kozlíkový kořen. Z toho jsou úplně hin, válejí se v něm, žerou ho a pak si užívají vjemy, které jim kozlík aktivuje, na titulní fotce je vidět, jak moc 🙂 Ostatní bylinky je moc nezaujaly, snad kromě okvětních lístků růže a občas heřmánku či měsíčku. Domnívám se ale, že je to tím, že chodí ven a všechny bylinky ze sady nám rostou v okolí našeho domu.

Pro test bylinkových sad jsem tedy požádala o pomoc kamarádky a známé i s kočkami, které nechodí ven. Všem kočkám bylo nabízeno 8 bylin ze sady bylin pro kočky Kočičí potěšení. Bylinky byly nabízeny v různém pořadí.

  • Měsíček lékařský okvětní lístky
  • Šanta kočičí nať
  • Kozlík kořen drcený
  • Řebříček květ
  • Levandule květ řezaný
  • Máta peprná
  • Poupata růže – plátky
  • Heřmánek květ 

Na výsledcích testování je vidět, jak si s kočičkami jejich majitelky vyhrály. A jak to dopadlo? Zajímaly se kočky o bylinky? A jaké preferovaly? Pojďte se začíst do výsledků…

Test #1 Čenda

Kocour, věk: 4 roky, žije v bytě, v létě navíc balkon nebo příležitostně zahrada

  • Čenda projevil největší zájem o šantu, kozlík a růži. V šantě a kozlíku se válel, u šanty navíc slinil. Růži dokonce ochutnal pár lístků a pak napadal pytlík s růžovými plátky! (Pozn. S takovouto reakcí na růži už jsem se setkala u několika zvířat!)
  • Středně ho zaujala levandule a máta. Obě ochutnal a po mátě byl navíc velmi mazlivý.
  • Ostatní 3 bylinky (řebříček, heřmánek, měsíček) ho vůbec nezaujaly.

Test #2 Angie

Kočka, věk: 3 roky, žije v domku s přístupem na zahradu

  • U Angie zvítězil kozlík na plné čáře. Ochutnala ho, třela se o něj a cituji: “…během několika minut zdivočela tak, že jsme se před ní museli schovat!”.
  • Druhá její TOP bylinka byla šanta, kterou také očichala i ochutnala, ale nebyla po ní tak divoká.
  • Měsíček trošku zkoumala, očichala a ochutnala a při mátě přivírala oči, ale lehce couvala.
  • Ostatní 4 bylinky (řebříček, heřmánek, levandule, růže) ji vůbec nezaujaly.

Test #3 Francis

Kočka, věk: 4 roky, žije pouze v bytě

  • U Francis nejvíce zvítězila šanta. Její majitelka pozorovala rozšířené panenky, vrnění, Francis si několikrát přidala a pak se válela na zádech a olizovala podlahu 🙂
  • Kozlík jí také chutnal. Reakce na kozlík mně hodně pobavila, cituji: “úplně strnulá pozice – nehýbe se a jen leží!”
  • Dále jí chutnala levandule a máta.
  • Neutrálně reagovala na měsíček, růži a heřmánek. Vyloženě odpor měla k řebříčku.

Test #4 Horác

Kocour, věk: 7 let, kastrovaný, žije v domku se zahradou

Horác přišel díky úrazu o přední nohu a oko. K tomu má za sebou ještě jako kotě operaci močových cest, je inkontinentní a záněty močových cest trpí i v dospělém věku.

Horác žije spolu s #5 Rozárkou, #6 Mínou a dalšími psy na venkově v domě se zahradou. Pravidelně chodí ven. Jejich majitelka je všechny pozorovala v klidu po 3 týdny (pokaždé v jinou denní dobu) a každému zvlášť v klidném a bezpečném prostoru nabízela bylinky. Musím říct, že mě samotnou překvapilo, jak poctivě se úkolu zhostila! Díky tomu máme pečlivě zdokumentované 3 kočičí příběhy. Bylinky jim majitelka nabízela v plochých mističkách, všechny najednou, kromě šanty a kozlíku, ty jim byly nabízeny až po session, protože na ně jako každé kočky výrazně reagují. Níže cituji její zápisky.

TOP bylinky:

  • Horác si postupně prošel a vybral všech osm bylin z kočičí sady. Přestože chodí ven, bylinky ho velmi zaujaly a pracoval s nimi.
  • Jeho největší oblíbenci byli řebříček (připomínám, že trpí na záněty močových cest!), levandule a kozlík.

První bylinkování

“Při prvním nabídnutí bylinek na koci března zamířil Horác jako první k řebříčku, který krátce očichal, ochutnal a pak si v něm poměrně dlouze třel hlavu včetně obličeje. Poté zamířil k levanduli, kterou očichal z větší dálky, chvíli před ní zůstal sedět a nasával vůni. Po chvilce došel k mističce, očichal bylinku zblízka, trochu si lízl a pak si do mističky lehl a chvilku odpočíval. Po chvilce vstal a zdálky zkoumal ostatní mističky, krátce se zastavil u měsíčku, čichl k němu a odešel. Na závěr jsem nabídla špetku kozlíku, který nejprve opatrně očichal, ochutnal, lehl si a dlouze přežvykoval. Pak si zbytek vyházel z misky a šlapal v něm, válel se po zádech a většinu ho snědl.”

Druhé bylinkování

“O týden později si jako první vybral levanduli, kterou trochu ochutnal a pak se v ní dlouze válel. Poté delší chvilku očichával heřmánek, který jsem tentokrát rozemnula na jemno, nakonec si v něm krátce třel hlavu. Řebříček tentokrát jen z velké dálky očichal a nezamířil k němu. Z blízka se rozhodl prozkoumat mátu, chvilku v rozházených kouscích bylinky přešlapoval, a pak poodešel odpočívat vedle. Po chvíli jsem mu nabídla šantu, kterou zná čerstvou ze zahrady a v létě v ní rád spí. Na sušenou reagoval stejně – bez zaváhání a dlouhého zkoumání se v ní začal válet a nakonec v ní usnul.”

Třetí bylinkování

“Zhruba o týden později jako první opět zamířil k řebříčku, který trochu ochutnal, otřel si v něm hlavu a pak si ji dlouze tlapkami myl. Zaujala ho i růže, ke které si poprvé přišel čichnout, s jedním lístečkem si pak dlouze hrál. Nabídla jsem mu ještě šantu a kozlík. Z dálky zavětřil a přiběhl ke kozlíku, který zpracoval zhruba stejným způsobem jako při prvním nabídnutí.”

Test #5 Rozárka

Kočka, věk: 9 let, kastrovaná, žije v domku se zahradou

Rozárka byla kotěcí nalezenec, je trošku opatrná ve vztahu k lidem a zvířatům i v dospělém věku.

TOP bylinky:

  • Rozárka si kromě růže postupně prošla a vybrala všechny bylinky z kočičí sady.
  • Její největší oblíbenci byli máta, měsíček a kozlík.
  • Výrazně preferovala kozlík nad šantou.

První bylinkování

“Při prvním nabízení si z menší vzdálenosti obešla celou řadu mističek a vrátila se k mátě. Zblízka ji dlouze očichávala a pak opakovaně kousky ochutnávala. Po chvilce přežvykování zatřásla hlavou a část vyplivla, prskala, to celé zopakovala 4x. Jako druhou si vybrala levanduli, kterou očichala, olízala, jeden kvítek chvíli přežvykovala, pak si do mističky lehla a dlouhou dobu se v ní pomalu převalovala. Poté si sedla před měsíček a z dálky k němu dlouze čichala, blíž už ale nešla. Na závěr jsem jí nabídla kozlík, na který se okamžitě vrhla, celou špetku si nacpala najednou do pusy a rychle snědla, pak se začala opodál prát s trsem suché trávy.”

Druhé bylinkování

“Po týdnu, poté, co dva dny nebyla doma, si opět jako první zvolila mátu, tentokrát dlouze přežvykovala jen pár úlomků. Následně přešla k řebříčku, který si přežvýkala, vyplivla a chvíli se v něm válela. O nic dalšího tentokrát nejevila zájem. Na závěr jsem jí nabídla šantu, kterou stejně jako Horác, zná ze zahrady, ale na rozdíl od něj ji moc nevyhledává. Sušenou očichala, opatrně si trochu nabrala a přežvykovala, po chvilce si odešla lehnout o kousek dál, stále žvýkala a nakonec usnula.”

Třetí bylinkování

“Před polovinou dubna si Rozárka jako první zvolila překvapivě měsíček, dlouze ho očichávala hodně zblízka, do mističky zabořila celý čenich a trochu okvětních lístků vyházela ven, ty pak čichem zkoumala jeden po druhém. Mátu tentokrát také jen očichala, malý kousek vzala do pusy, ale ihned vyplivla a přešla k rozemnutému heřmánku. Ten si očichala, malou část ochutnala, prakticky ihned ho vyplivla a odešla. Ze šanty a kozlíku si vybrala druhý jmenovaný, tentokrát se v mističce dlouze a zuřivě válela, pak si trochu bylinky v puse odnesla vedle a tam ji dlouze přežvykovala.”

Test #6 Mína

Kočka, věk: 8 let, kastrovaná, žije v domku se zahradou pouze měsíc

Mína je kříženkyně ragdolla a celý svůj život strávila v bytě ve městě. Ke svým novým majitelům se přestěhovala teprve před měsícem a se všemi zvířaty, lidmi i zahradou se teprve sžívá.

TOP bylinky:

  • Mína si kromě heřmánku vybrala a pracovala se všemi bylinkami.
  • Opakovaně si vybrala levanduli a mátu.
  • Výrazně ji zaujala jak šanta, tak kozlík.

První bylinkování

“Při prvním nabídnutí byla z tolika mističek trochu v rozpacích a delší dobu jí trvalo, než se osmělila přijít blíž. Jako první si ale pak vybrala řebříček, který nejprve dlouze očichávala, pak nabírala na packu a z packy ochutnávala, několikrát ho vyplivla, aby ho pak znovu sebrala ze země, poodešla dál a přežvykovala. Zpátky přiběhla velkou rychlostí a zbytek bylinky vyházela z mističky, chvilku v ní šlapala a nakonec se v ní celá obalila. O kousek dál od mističek se pak začala dlouze čistit. Když se vrátila k mističkám, zamířila k mátě, kterou očichala, zafrkala a začala jí po kousíčkách jíst. Snědla skoro celou nabídnutou špetku a poodešla k měsíčku. K tomu čichla, lehla si vedle a do mističky hrabala packou. Pak si znovu čichla, opět si lehla vedle, hlavu položila do mističky a sekala ocasem. Po chvíli odešla pryč a o bylinky už nejevila zájem. Na závěr jsem jí nabídla kozlík, který začala okamžitě zuřivě očichávat a ochutnávat. Část snědla, část opět vyplivla, z misky packou vyházela zbylou bylinku a chvíli si ji nadhazovala a jinak si s ní hrála. Poté ještě trochu snědla a začala se třít o předměty okolo, na závěr našla papírový sáček a dlouhou dobu si s ním hrála, nakonec na něm usnula.”

Druhé bylinkování

“O týden později ji jako první zaujala růže, kterou dlouze z dálky a pak chvilku i zblízka očichávala. Poté se přesunula k levanduli, kterou dlouze očichávala, poté opatrně ochutnávala, vyplivla, znovu začala očichávat a to celé několikrát zopakovala. Mátu tentokrát rovnou vzala do pusy a pár úlomků snědla a o další bylinky nejevila zájem. K na závěr nabídnuté šantě dlouze čichala, pak převrhla misku a ve vysypané bylince se válela i ji ochutnávala. Nakonec snědla větší část z nabídnuté špetky.”

Třetí bylinkování

“Při třetím nabídnutí jako první zamířila opět k mátě, ale jen k ní čichla, sedla si zády k mističce a začala se čistit. Poté přešla k levanduli, zavrtala do ní čumák a dlouze čichala. Potom do mističky několikrát šlápla a několik minut si o bylinku otírala hlavu. Nic dalšího ji tentokrát nezaujalo a při nabídce kozlíku a šanty přebíhala od jednoho k druhému, v šantě se převalovala a kozlík jedla.”

Sada bylin Kočičí potěšení

Pokud vás předchozí řádky přesvědčily o tom, že kočky opravdu milují bylinky, doporučuji se na tohle hravé testování a nabízení kočičích bylin vybavit sadou Kočičí potěšení. Stojí pár korun a máte v ní vše potřebné pro hrátky s vaším společníkem či společnicí.

Přeji vám hodně štěstí a kupu zábavy!

Autorkou článku je Michaela Lusílija Makulová, foto: autorka.

Partnerem článku je firma HappyTails. Děkujeme za podporu!

HappyTails, jak již název napovídá, je e-shop zaměřující se na šťastný, zdravý a hlavně dlouhý život domácích mazlíků. Naše snaha, jak takového života dosáhnout, spočívá v celostním a individuálním přístupu s využitím přírodní medicíny jako podpůrné léčby nebo prevenci a udržení přirozené rovnováhy a zdraví. Věříme v sílu přírody a ve schopnost zvířat instinktivně se léčit.

Kontryhel – ženský pomocník a rostlina věčného mládí

Kontryhel obecný latinsky Alchemila vulgaris je u nás hojně rostoucí bylinka, především v horách a podhorských oblastech. Ve středověku byla kontryhelu připisována kouzelná moc a byl rekvizitou alchymistů – odtud také jeho latinské rodové jméno – Alchemilla. V následujícím článku se dozvíte, jak kontryhel poznáte, k čemu se dá používat, těšit se můžete na kupu receptů! Mimo jiné na čaj proti silné menstruaci nebo vločkové karbanátky s kontryhelem a dalšími jarními bylinkami (u nás doma velmi oblíbené).

Kapičky tekutiny, které se shromažďují ve středu listů kontryhele, používali při svých pokusech vyrobit zlato středověcí alchymisté. List kontryhele také dříve symbolizoval plášť Madony, který skýtal ochranu ženě hledající pomoc. Německý název pro kontryhel je “Frauenmantel”, což v překladu znamená ženský plášť. Není to úžasně trefný název? Kontryhel také prý dokáže uchovat věčné mládí. Musíte ho ovšem trhat sama, nahá a bosá za květnového úplňku. V 18. století si prý ženy přikládaly listy kontryhele na prsa, aby jim vrátily tvar ztracený kojením.

Článek o kontryhelu je další z jarní řady příspěvků voňavého programu Bylinky našich babiček. Průvodce je placený, ale kdo by chtěl bylinkového zajíce v pytli, že? Takže jsme prvních 6 článků uveřejnili ZDARMA a vy si je můžete přečíst. Pak totiž budete tušit, jaká nálož vás každý měsíc čeká. A za měsíc se dozvíte více o nenápadné princezně sedmikrásce. Ale zpátky ke kontryhelu…

Jak vypadá a kde ho najdeme?

Kontryhel je vytrvalá bylinka vysoká kolem 20 cm. Má vějířovité listy rozeklané do 7 až 9 laloků s pilovitým okrajem. Květy jsou drobné, žlutozelené. Celá rostlina je mírně ochlupená. Kvete od května do srpna.

V naší přírodě můžeme potkat několik variet kontryhele, léčivé jsou všechny a proto si nemusíme lámat hlavu s jejich rozlišováním. Kontryhel najdeme na vlhčích loukách, kolem potoků a cest především v horách a podhorských oblastech. V listech najdeme kapičku vody, kterou rostlina sama vylučuje. Můžete ji bez obav vypít.

Co se sbírá a kdy?

Sbírá se kvetoucí nať, to znamená listy, květy i stonky od května až do září. Listy a květy sušíme vcelku na teplém místě. Nejvhodnější dobou sběru je květen, krátce před plným rozkvětem. Naši velmi známí bylináři Jiří Janča a Josef A. Zetrich uvádějí jako nejvhodnější dobu sběru devátou hodinu ranní.

Jiní bylináři uvádějí jako nejvhodnější odpoledne za suchých a teplých dnů, kdy prý kontryhel obsahuje nejvíce léčivých látek. Přebrat si tyto informace můžeme jak chceme a vyrazit na kontryhel klidně ráno i odpoledne.

Co obsahuje nať kontryhele?

  • Třísloviny, hořčiny, malé množství kyseliny salicylové
  • Minerální látky, silici a organické kyseliny
Zbytek článku je pouze pro členy vzdělávacího programu Bylinky našich babiček. Přidejte se k nám!
Členem se můžete stát vyplněním objednávky v horním menu
Pokud jste členem, můžete se přihlásit:
Přihlásit se

Bylinky našich babiček? Voňavý průvodce světem léčivých rostlin od prvosenky po jmelí

Náš nový vzdělávací program je ještě čerstvý a křehký jako zrovna vyrašené lístečky. Poslaly jsme do světa coby návnadu 6 článků ZDARMA. Takovou ukázku, v jakém duchu se průvodce celý rok ponese. Příspěvky propojují využití tradičních léčivých rostlin známých i zapomenutých, éterických olejů v aromaterapii a vykuřovadel v lidových rituálech spojných s rostlinami. Projdeme postupně celý rok od jara do zimy.

Bylinky našich babiček jsou prostě něco navíc, něco nad rámec Kouzla vůní, jak ho doteď znáte. Ovšem program je velmi podobně naladěn a nasměřován. Živě, prakticky, osobně, tak abychom nezklamaly, ale naopak rozvinuly náš koncept dále, hlouběji, blíže do vašeho života s rostlinami a vůněmi… 

Už teď se vám to líbí? Nic dalšího nepotřebujete vědět a chcete si program rovnou OBJEDNAT? No tak ŠUP na to…

Svezte se s námi na voňavé vlně

A tady teď chceme vyslat zprávu, proč by se vám měl VYPLATIT. Ano, program Bylinky našich babiček je PLACENÝ. Cena je solidní, hodně jsem nad ní dumaly. A rozhodně má být dostupná a přijatelná. Ale stejně, než za něco zaplatíte, potřebujete vědět BENEFITY. Tak nad těmi jsme též dost přemýšlely.

Tady to od nás máte černé na bílém. Nahodily jsme vaše pravděpodobné otázky a hned na ně odpovídáme! A prokládáme hodnocením našich dosavadních čtenářek. Ať víte, že se máme o co opřít, že jsme za ty 2 roky života časopisu obohatily a ovoněly životy mnoha lidem.

A jedeme dál, chceme pokračovat! Budeme rády, pojedete-li v tom s námi! Vše o programu.

“Opravdu kvalitní. Fundované články bez vady a patosu, žádné moderní šarlatánství, líbí se mi akcent na tradice a to, že se zabýváte českými bylinkami a recepturami, ještě více bych využila poznatků a mouder našich babiček a předků. Velice oceňuji bylinnou mytologii, historii a přesah k etnografickému stylu, který by bylo fajn dále rozvíjet. Snad jen říci, vydržet, a jen tak dál!” Eva Čermáková – čtenářka Kouzla vůní

Proč bych si zrovna já měla / měl TOHLE zaplatit?

Pokud nás čtete, určitě vás zajímají bylinky a vůně. Jsou informace, co na nás skáčou samy. Pak ty, co z nějakého důvodu potřebujeme a musíme si je najít. Někdy to docela trvá. Dnes na to máme internet a spoustu dalších zdrojů. Pořád jsou ale věci, jaké se jen těžko hledají a taky takové, jaké prostě už nenajdete. Zůstaly totiž kdesi zapomenuté. A pak takové, na něž se přichází praxí a zkušenostmi.

No a to je právě TO! TO, co chceme v programu zveřejňovat! Hezky srozumitelně, zajímavě a pohromadě.

“Dřív když jsem hledala nějaký článek o aromaterapii, musela jsem prohledávat zdlouhavě internet, než jsem našla to, co jsem potřebovala. U vás mám vše, co potřebuji na jednom místě a to je perfektní. Jste suproví, zůstaňte takoví, jací jste. Martina Dvořáková – čtenářka Kouzla vůní

Co tedy bude program obsahovat?

Myslíme si, že je důležité předávat dál jak moudrost našich předků, tak i vlastní ověřené zkušenosti. Chceme sdílet i rodinné, zapomenuté či jiné méně známé recepty na doma i na ven.

Máme ověřeno, že používání bylin, které pochází z naší oblasti, nám zlepšuje zdraví. Proto se zaměřujeme hlavně na domácí, běžné a tradiční rostliny. Dostanete naservírované nejen konkrétní recepty, ale fakta, rady a lidové zvyky a hromadu zkušeností z praxe včetně tipů a příběhů, co a jak zafungovalo.

Víme, že přiblížení se přirozenému koloběhu přírody přináší větší spokojenost do života. To platí, ať máte statek, chalupu, zahrádku nebo jen truhlík za oknem uprostřed města. Zabořit občas ruce do hlíny, pokochat se voňavými bylinkami, pomoct blízkým se nějakým neduhem, to všechno je velmi prospěšné. V programu najdete spoustu inspirace právě k takovým radostem.

Podrobný plán článků na aktuální období.

“Díky aromaterapii se dostávám ze všedního dne do nevšedního. Ráda čtu vaše články, protože se při čtení uvolním a uklidním a cítím, že se dá mnohé zvládnout. Děkuji vám!” Martina Meisl – čtenářka Kouzla vůní

Jenom články? Asi bych chtěla něco NAVÍC

No tak to jsme předpokládaly. Žijeme v interaktivní době. Články jsou fajn, ale… Chce to něco přidat.

Takže v rámci celoročního programu Bylinky našich babiček od nás dostanete:

  • 6 originálních tématických článků (nebo videí) měsíčně jako průvodce bylinkovým rokem ve speciální sekci Kouzla vůní, celkem tedy 72 příspěvků z oblasti bylinek a jejich použití, aromaterapie a éterických olejů, vykuřovadel a svátečních rituálů spojených s rostlinami.
  • Podporu v rámci facebookové skupiny s cvičeníčky k tématům a možností komunikovat s autorkami článků k daným tématům.
  • Společné mini školeníčko s redaktorkami v rámci 2 webinářů ročně (v červnu a v prosinci).

Zajímá vás, kdo program připravuje? Redaktorky / autorky programu a jejich sekce v rámci Bylinek našich babiček se představují ZDE.

“Dobrý den, mám Vás ráda a vždycky najdu něco pro mě zajímavého, ráda se potěším alespoň představou, jakou bylinkovou zahrádku bych chtěla, co všechno bych vyráběla, realita je trochu jiná. Ovšem to nic nemění na tom, že si to všechno mohu představovat a něco málo pro sebe dělat v rámci možností. Škoda, že mi není alespoň o 30 let míň. Děkuji, že jste a ještě dlouho buďte.” Růžena Grobelná – čtenářka Kouzla vůní

Třeba mě to celý rok nebude BAVIT, co mi nabídnete?

Ano, ne každý se chce vázat hned na celý rok. To chápeme. Možná si nás také chcete na začátek otestovat. Jak vám náš styl sedne a k čemu vám budou všechny ty informace platné. Myslely jsme na to!

Proto nabízíme také varianty PŘEDPLATNÉHO na 3 nebo 6 měsíců. Všechny potřebné informace včetně cen.

“Vaše rady jsou ověřené praxí, jsou v souladu s ročním obdobím a upozorňují na úskalí a nesprávná použití. Články jsou zajímavé, čtivé.”  Eva Eliášová – čtenářka Kouzla vůní

Když už, tak chci celý rok, co mne tedy konkrétně čeká?

Podrobný přehled chystaného programu prvních 3 měsíců

A dál? Už chystáme bylinky i pro léto, podzim a zimu. Třeba vás zaujme tahle celoroční smršť doplněná výše uvedenými benefity a zlákáme vás na 12 měsíců. Tady přidáváme malou ochutnávku z plánů. Změna programu vyhrazena.

Červenec, srpen, září 2018

Z bylinek probereme například dobromysl či řebříček, léčení ovocem se švestkou a hruškou, éterický olej z anděliky, vykuřování na odehnání letního hmyzu. Prostě spoustu praktických věcí na letní horké a prázdninové měsíce…

Říjen, listopad, prosinec 2018

Známé i neznámé o tradičních bylinách jako je lípa, saturejka, tymián, léčivé účinky u nás hojně pěstovaného máku, éterický olej z česneku, vykuřovadla dušičková i vánoční. Záležitosti ohledně potřebného posílení imunity i dobré nálady pro období úbytku světla.

Leden, únor, březen 2019

Sílu k čekání na jaro i doplnění zdraví proti chřipkám a zimním smutkům s úžasnými jehličnany borovicí a modřínem, čekankou, křenem,  svátek Hromnic s jejich “o hodinu více slunce”.

>>>Zaujalo vás to? Bylinky našich babiček si můžete předplatit zde!<<<

Ještě váháte? S potěšením vás budeme o všem dění okolo Bylinek našich babiček informovat. Jen se ZAREGISTRUJTE! A už vám nic neunikne…

Zaregistrujte se, ať máte vždy aktuální informace o programu

* povinná položka




Prvosenka odemyká jaro a zahání kašel i nespavost

Petrklíč, jak se lidově říká prvosence, známe všichni. Ať už z jarních procházek nebo z mnoha dětských říkanek, kde hraje roli kouzelného odemykače jara. Tahle vytrvalá jarní rostlinka je ale užitečnou léčivkou, což mnoho z nás neví. Pojďme se tedy s prvosenkou lépe seznámit. Může nám pomoci při kašli, nachlazení, ale i při nespavosti.

V článku vás také čekají oblíbené recepty na domácí výrobu prvosenkového vína k posílení srdce, petrklíčových bonbonů a jarního detoxikačního salátu s prvosenkou!

My prvosenkou symbolicky otevíráme nový vzdělávací program Bylinky našich babiček. Celý článek a všechny další po celých 12 měsíců budou přístupné v členské sekci Kouzla vůní. Vy si můžete pořídit jak celoroční předplatné, tak i kratší varianty na 3 nebo 6 měsíců.

Celý duben platí SPECIÁLNÍ SNÍŽENÁ ZAVÁDĚCÍ CENA 700 Kč / 12 měsíců. OBJEDNEJTE si program nebo se podívejte na další cenové varianty ZDE. Váháte? Přečtěte si naše ukázkové články.

Program v režii šesti redaktorek přinese každý měsíc:

  • 6 článků s mnoha recepty a radami ze života
  • Přístup do FB skupiny s cvičeníčky a možností o tématech diskutovat
  • 2 společné webináře ročně
  • a kupu zkušeností, radostí a chuť k bylinkovému tvoření 🙂

Zbytek článku je pouze pro členy vzdělávacího programu Bylinky našich babiček. Přidejte se k nám!
Členem se můžete stát vyplněním objednávky v horním menu
Pokud jste členem, můžete se přihlásit:
Přihlásit se

Podběl lékařský v lékárně nehledejte

Jaro je obroda a vzkříšení života v přírodě. Rostliny se hlásí po dlouhém zimním spánku o pozornost a nabízí životadárnou sílu. Ta je cítit na každém kroku. Citlivý nos ucítí také nasládlou vůni podbělu, jedné z prvních jarních bylin. Přestože si nese druhové jméno „léčivý“, v lékárně ho jen stěží najdete. Vysvětlím vám proč a taky další zvláštnosti této rostlinky.

Ráno mě vzbudil zpěv ptáků. Také slyším bublat potok pod okny, který byl tuto zimu buď zamrzlý nebo docela utišen pod nánosem sněhu. Pupeny u nás ještě nepučí a ani nevykukují zelené výhonky krokusů, ale ve vzduchu je už cítit jaro. Nejkrásnější čas pro sběr zásoby bylin, které pomáhají v zimě a na podzim. Mezi ně patří také podběl.

Podběl lékařský Tussilago farfara

O živočišnosti této rostlinky

Květ je obecně nejvíce živočišná část rostliny. Má své tempo otevírání a zavírání, jsou v ní uloženy pohlavní orgány rostliny, vypouští do vzduchu étery. Podběl voní nasládle a při odkvětu připomíná jemný živočišný kožich nebo srst. Květy jsou poměrně spolehlivým ukazatelem předpovědi počasí. S největší pravděpodobností bude pršet, když se zavřou. Jakoby se chtěly ochránit před zmoknutím.

Žluté penízky přízemních květů se na šupinaté lodyze vytáhnou do výšky asi 15 cm, v létě po konečném uzavření až o dvojnásobek. Kvetou ještě před tím, než narostou listy. To je trochu výjimka v rostlinné říši. Jakoby opravdu chtěly dát najevo svou živočišnou dravost.

Tyto papilovité květy připomínají tak trochu drobnou pampelišku. Jsou plné pylu a stávají se tak první jarní potravou pro probuzený hmyz. Jsou také první vysoce hodnotnou bylinou pro člověka, jež se dá časně z jara sbírat do zásoby. Sbírá se květ i list.

List je jednoduchý, řapíkatý a uspořádány v přízemní růžici. Líbí se mi jeho spodní strana, která je v mládí plstnatá, připomíná velmi jemný myší kožíšek. Čepel je okrouhlá, což je jeden z identifikačních znaků podběle. Je totiž po odkvětu lehce zaměnitelný s listy devětsilu, které však nemají stejné účinné látky.

V levé ruce je list devětsilu, v pravé podbělu.

K čemu je vlastně podběl tak dobrý?

Wolf Dieter Storl se na přednášce v Praze zmínil, že si podbělem lékařským vyléčil zápal plic. Maria Treben ho ještě hojně doporučovala na jakékoliv potíže plic a hlavně na kašel. A vlastně už v antice byl k těmto účelům používaný. Jeho rodové jméno Tussilago je složeninou dvou slov Tussil=kašel a ago=zahánět.

Český název „podběl“ se spíše odvodil od jeho druhového názvu farfara, kde far=mouka, což poukazuje na spodní stranu jeho listů. To nic nemění na tom, že tato rostlinka je opravdu hodnotným medikamentem při potížích dýchacích cest a plic, konkrétně listy lze použít při astma.

Příprava čaje na vlhký kašel

Květ podbělu na typickém stonku, zatím bez listů.

Dříve jsem trpívala na pravidelný zánět průdušek, na bronchitidu. Hrudník mě bolel pokaždé, když jsem se jen chtěla zhluboka nadechnout. Pak jsem si začala vždy na přelomu podzimu a zimy přidávat do čaje jeden až dva kvítečky podběle. Na bolest v hrudi si už nemůžu stěžovat.

Čaj s podbělem připravuji i pro své děti od jejich pěti let, když je trápí vlhký kašel.

Na celou konvici vezmeme:

  • dva květy podbělu
  • hrstka bezu černého (je i močopudný, čistí, urychluje celý proces)
  • dvě až tři kostečky kořene lékořice (zároveň osladí čaj)
  • trocha lípy srdčité (obecně proti kašli)
  • a třeba jahodníkové listí (doladí vůni i chuť)

Kořen vložím do vody, když ji přivádím k varu. Pak tím přeliju ostatní byliny a nechám asi 10 minut luhovat. Čaj se pije teplý a po douškách, nejlépe během celého dne. Takto se můžete kašle zbavit do dvou dnů.

TIP redakce: Veronika pro nás napsala seriál o růžích. Jak voní, jak se pěstují, co léčí a taky že mohou přitahovat peníze… Začněte prvním dílem!

Podběl je typickou slizovitou drogou, ale obsahuje mnohem víc

To, co z této bylinky dělá velmi hodnotný medikament, jsou především slizovité látky. Mají schopnost rozpouštět hleny a zároveň i dezinfikovat sliznice. Tímto je chrání od škodlivin. Sliz je obsažen v květu i listu. Květy sbíráme právě časně z jara, později až do léta listy. Nepotřebujeme velké množství.

Kolik si ho mám nasbírat?

Na celou zimu postačí jedna sklenička od přesnídávky plná květů. Pro celou rodinu. Víc opravdu není nutné, neboť dávkování této byliny je velmi střídmé. Kromě hodnotných látek obsahuje podběl také škodlivé necidy. Jejich obsah se sice sušením rapidně sníží, ale i tak zůstávají toxické. To například ještě Maria Treben vůbec nevěděla a tak se podběl za její doby používal v nadměrném množství nebo dlouhodobě. To vedlo k potížím s játry.

Jeho žluté květy jsou jedním z prvních znamení jara.

 Připravte si obklad na pásový opar podle Janči a Zentricha:

„Hrst čerstvých pěkných listů ponořit krátce do vařící vody, nechat okapat a přikládat na opar.“

Slizovité látky, třísloviny a také obsah zinku mají schopnost dezinfikovat a rychle zcelovat a hojit. Sama jsem si obklad z podběle přikládala na ekzém na hřbetu ruky, který se mi začal tvořit tak, že mi hluboce rozpraskal kůži. Obklad přinesl nejen úlevu od svědění, ale také rychlou obnovu kůže.

Těhotným a malým dětem se podběl nedoporučuje

Stejně tak by se tato bylina neměla kombinovat s alkoholem. Pro svou toxicitu byla bylina stažena z lékáren, ze stejného důvodu ji jen stěží najdete na trhu volně k prodeji. V přírodě je to ale tak rozšířená rostlinka, že si ji můžete nasbírat sami. Kvete jen na začátku jara, což také odpovídá její síle, a rozhodně se vyplatí mít ho na podzim doma.

Ano, podběl obsahuje mnohé další hodnotné látky jako například hořčiny, třísloviny nebo flavonoidy. V listech je mimo jiné vysoký podíl minerálních látek, především zinku a draslíku, které urychlují obnovu buněk. Podběl má proto mnohem širší využití než jen zahnat kašel, zklidňovat a čistit sliznice. Ale o tom snad příště. 🙂

Krásné jaro!

Autorka článku: Veronika Němcová. Foto: Ronny Wagner a Pixabay.com.

TIP redakce: Zaujal vás Veroniky pohled na svět bylinek? Přečtěte si rozhovor o její cestě a zkušenostech. Je to zajímavé povídání…

Partnerem článku je Asociace českých aromaterapeutů:

“Asociace českých aromaterapeutů působí již od roku 1996 poskytuje kvalitní a všestranné vzdělání v aromaterapii široké veřejnosti i profesionálním zájemcům ze souvisejících oborů jako je zdravotnictví, ošetřovatelství, farmacie, rehabilitace, kosmetika či wellness. V Institutu aromaterapie školí odborné aromaterapeuty, které sdružuje v Registru kvalifikovaných aromaterapeutů, poskytuje jim informační servis, rozvíjí jejich vzájemnou spolupráci a podporuje je nadstavbovým vzděláváním. Popularizuje a propaguje aromaterapii v médiích, na odborných konferencích a veletrzích, připravuje speciální programy pro firmy i neziskové organizace.”

Zdroj:

  • JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef. Herbář léčivých rostlin 4. díl. Praha: Eminent, 2008. ISBN 978-80-7281-378-0

Imunita – lichořeřišnicová tinktura domácí výroby

Velmi dobrým a osvědčeným prostředkem na podporu imunity, ale také na léčbu různých nachlazení i nemocí močových cest, je tinktura z Lichořeřišnice větší (Tropaeolum majus). Původní domovinou téhle krásné a užitečné rostlinky je Jižní Amerika. Lichořeřišnice se do Evropy dostala z Peru už v 16. století. Celá rostlina je jedlá. Obsahuje vitamín C, železo, draslík, má antibiotické účinky na stafylokoky, streptokoky, salmonely a další druhy bakterií. Prostě takový žluto oranžovo zelený zázrak!

Lichořeřišnicovou tinkturu si můžeme koupit, ale můžeme si ji také velmi snadno vyrobit sami. Bylináři vyrábějí tinkturu pouze ze semen, která překrájejí a naloží do 90% alkoholu na dva až tři týdny. Takto získanou tinkturu je třeba homeopaticky naředit.

Lichořeřišnice je chutná, krásná, léčivá!

Domácí výroba

Pro domácí výrobu nám úplně stačí použít květy, listy i semena. Listy, květy a semena natrháme a necháme jeden den zavadnout při pokojové teplotě, aby se odpařila přebytečná voda. Další den napěchujeme rostlinný materiál do sklenice se šroubovacím víčkem, zalijeme vodkou nebo podobným destilátem tak, aby bylo všechno ponořené.

Sklenici necháme stát na suchém místě, ale nikoli na přímém slunci, po dobu dvou až tří týdnů. Denně protřepáváme. Nakonec tinkturu přecedíme, rostlinný materiál ještě vymačkáme a přelijeme do jiné uzavíratelné sklenice, ideálně do menších lahviček s kapátkem.

Užívání tinktury

Prevence

Jako preventivní prostředek a na zvýšení imunity můžete tinkturu užívat 1x denně 20 kapek po dobu tří týdnů a pak týden vynechat nebo pět dní v týdnu a dva dny vynechat.

Při nemoci

V případě nachlazení, onemocnění chřipkou, zánětech průdušek či astmatu, užívejte po dobu 14 dnů, 3x denně 20 kapek tinktury rozmíchaných v trošce vody.

Pro děti

Dětem můžete tinkturu kapat do horkého čaje, aby se alkohol odpařil dříve, než se děti napijí.

Autorka článku: Kateřina Hrazdirová. Foto: autorka.

Použitá literatura:

  • STAŇKOVÁ-KRÖHNOVÁ, Magdaléna. Bylinky pro děti a maminky: praktické použití léčivých rostlin pro rodiny s dětmi od jara do zimy. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-2312-9.