Kateřina Svobodová Brooker: Středověké aromatické a léčivé rostliny #20

Nahlédněte s námi do středověké Británie: jaké léčivé byliny používali tehdejší lékaři a mniši augustiniánského řádu a za jakým účelem? Jak se léčily například bolesti zubů či žaludku, záněty, popáleniny? A jakou roli hrají léčivé a aromatické rostliny v našem životě dnes?

Začtěte se do volného pokračování seriálu Fascinující svět aromatických rostlin. Tvoří ho pro vás Kateřina Svobodová Brooker. Předchozí díl najdete tady. (For english version scroll down.)

Fascinující svět aromatických rostlin – část XX.

Středověké aromatické a léčivé rostliny

Tento článek nás přivádí zpět k léčivým bylinám a kořením augustiniánského řádu mnichů ve Skotsku ve 12. století našeho letopočtu.

Ve středověké Británii bylo více než 800 opatství, převorství, klášterů s ošetřovnami a pravděpodobně více než 1000 odborných nemocnic. Tyto instituce byly založeny ve 12. a 13. století a trvaly až do reformace.

Nemocnice Soutra se nacházela poblíž vrcholu Soutra Hill (368 m n. m.), na hlavní silnici z Lothian do Lauderedale. Bylo to na půl cesty mezi Edinburghem a pohraničními opatstvími. Spojovala funkce ubytovny, ošetřovny a místa uctívání. Byla založena pravděpodobně v roce 1164 n. l. a asi 300 let to bylo bohaté a silné středisko. Nemocnici provozovali bratři augustiniánského řádu a využili ji někteří slavní návštěvníci, například Edward I. (nástup na trůn roku 1272, Soutra v letech 1298 a 1303), Edward II. (nástup na trůn v roce 1307, Soutra v roce 1303 a 1314) a John Hardyng, anglický kronikář a špión (zemřel v roce 1464).

Středověcí lékaři definovali několik druhů nemocných osob:

  • pocestné a nemocné,
  • slabé a opuštěné,
  • šílené,
  • malomocné.

Bratři měli také různé druhy nemocných osob s příznaky:

  • únava, prodloužený půst, přepracování, tíha v hlavě, bolest v břiše, příliš mnoho pití;
  • ti, kteří by měli držet dietu, přestat pracovat, chodit a odpočívat;
  • nemocní, kteří trpí horečkou, křečemi, postižením očí, mozku, hrdla, sleziny, jater a jinými bolestmi (těm se doporučuje navštívit „Farmery“, to jest Apothecary – místní lékárnu),
  • ti, kteří onemocněli svou duší.

Lékařské texty byly uchovávány v knihovnách, kde k nejoblíbenějším textům patřily ty od Dioscorida (50–70 n. l., flóra v současné oblasti Turecka) a Macera (1100 n. l., flóra severozápadní Evropy).

V Soutře byly nalezeny tyto exotické rostliny a koření:

  • indické konopí,
  • lékořice,
  • balzám z máku setého,
  • kadidlo,
  • myrha,
  • hřebíček,
  • zázvor,
  • černý pepř,
  • muškátový oříšek,
  • šafrán a krokus.

Vzdělávejte se v aromaterapii s námi! Seriál pro vás publikujeme zcela zdarma díky laskavé podpoře firmy Saloos.

Vzorky pylu byly odebírány z ložisek v příkopech, ze zbytků keramiky a z vodního potrubí. Mezi hlavní rostliny patřil mák setý, pěstovaný len, konopí, mochna, obiloviny, některé dřeviny.

Masti pro záněty, popáleniny a rány byly vyrobeny z pupenů topolu, listů máku, mandragory, blínu, lilkové zeleniny, hlávkového salátu, pórku, lopuchu šruchy a květů fialky.

Bolestivé problémy se zuby byly léčeny vdechováním výparů z ohně pomocí varné desky a dýmky. Semena, tobolky a listy blínu byly rozptýleny po ohni.

Kolika a ošetření proti červům, bolesti žaludku, nadýmání se léčily mochnou nátržníkem (Potentilla erecta), mochnou husí (Fragaria anserine), jahodníkem obecným (Fragaria vesca), pelyňkem pravým (Artemisia absinthium), koukolem polním (Agrostemma githago) (moderní výzkum vykazuje adstringentní a antiparazitální vlastnosti). Hadí kořen byl používán pro zastavení krvácení, jalovec pro koliku, ledvinové kameny, červy a ochrnutí, kozlík pro ledviny, kýlu, vyhřezlá střeva, vodní řeřicha pro ledviny a kurděje, polej a máta jako přípravek pro potrat. Přípravky z máku byly aplikovány zvenčí jako náplasti nebo masti. Jako uspávací nápoj byla před amputací končetiny použita směs semen blínu černého, máku setého a bolehlavu.

Byliny byly také důležitými složkami každodenní stravy, která neobsahovala dostatek vápníku, vitamínu A a C. Minerální doplňky z bylin, jako je hadí kořen a čechřice vonná (vysoká hladina selenu), měly značný význam. Královská domácnost vlastnila různé přípravky a vzorky s odhadem 470 rostlinných složek.

Výzkum nemocnice Soutra

Projekt Soutra byl realizován v letech 1986 až 1998 a zapojilo se do něj asi 2400 výzkumných pracovníků. Granty byly poskytovány různými subjekty, včetně Glaxo Wellcome, Královské farmaceutické společnosti Velké Británie, The Scottish Wildlife Trust, mnoha lékařsko-historicko-archeologických společností a dalších organizací, včetně jednotlivých osob.

Aromatické a léčivé rostliny dnes hrají důležitou roli v každodenním životě, komerčně se obchoduje s 1200 až 1300 druhy pocházejícími z Evropy. Asi 20 % z celkového objemu je pěstováno a sběr z přírody stále hraje hlavní roli. Celkový objem divoce rostoucích rostlinných materiálů sbíraných v Evropě se odhaduje na 30 000 tun ročně. U mnoha z těchto druhů jsou éterické oleje jejich hlavními složkami. Pro léčivé vlastnosti ve farmaceutickém průmyslu se běžně používá asi 700 druhů rostlin.

Rostlinné druhy nalezené ve středověké Soutře:

  • zimostráz obecný (Buxus sempervirens)
  • bolehlav plamatý (Conium maculatum)
  • tužebník jilmový (Filipendula ulmaria)
  • břečťan popínavý (Hedera helix)
  • blín černý (Hyoscyamus niger)
  • třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum)
  • jalovec obecný (Juniperus communis)
  • hrachor horský (Lathyrus linifolius)
  • len setý (Linum usitatissimum)
  • máty (Mentha sp)
  • bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis)
  • čechřice vonná (Myrrhis odorata)
  • potočnice lékařská (Nasturtium officinale)
  • rákos obecný (Phragmites communis)
  • jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata)
  • hadí kořen (Polygonum bistorta)
  • osladič obecný (Polypodium vulgare)
  • mochna nátržník (Potentilla erecta)
  • šťovík tupolistý (Rumex obtusifolius)
  • hořčice setá (Sinapis alba)
  • tromín zelný (Smyrnium olusatrum)
  • podběl lékařský (Tussilago farfara)
  • kozlík lékařský (Valeriana officinalis)

© Kouzlo vůní, Kateřina Svobodová

Kateřina Svobodová Brooker (BSc Hons, PhD)

Autorka s eukalyptovým stromem v Austrálii

Po emigraci do Británie pracovala na katedře botaniky Glasgow University a udělala doktorát na Farmaceutické fakultě se specializací na rostlinnou biochemii a využití přírodních produktů. Jako jedna z prvních byla zodpovědná za výzkum aromatických rostlin z hlediska botaniky, fyziologie, biochemie a biotechnologie, zkoumat aromatické rostliny byl její sen, za kterým si šla celou svoji kariéru.

Publikovala v odborných časopisech (přes 100 odborných a populárních článků) a měla přes 70 odborných příspěvků na mezinárodních konferencích – v Evropě, Israeli, Japonsku, Koreji, Brazilii a USA. Pracovala jako editorka pro CAB Abstracts on Aromatic and Medicinal Plants (Commonwealth Agriculture Bureau) a též jako poradce ve výboru BHTA (British Herb Trade Association).

Aktuálně žije po většinu roku v ČR a aktivně zde vyučuje při Asociaci českých aromaterapeutů. Je vdaná a má 2 syny, kteří žijí v zahraničí. Při psaní seriálu jí vypomáhá i její manžel John Brooker.

Autorkou článku je Kateřina Svobodová, předmluva: Michaela Lusílija Makulová, foto: archiv Kateřiny Svobodové.

Partnerem seriálu pro rok 2020 je firma Saloos. Díky této laskavé podpoře vám seriál přinášíme zcela zdarma.

Saloos je největší český výrobce certifikované aromaterapeutické biokosmetiky v ČR. Pro výrobu svých značkových přípravků používá výhradně rostlinné oleje lisované za studena. Jako první v ČR dokázal splnit velmi náročné podmínky certifikace a od roku 2007 je držitelem ochranné známky CPK bio. Firma Saloos vyvíjí a vyrábí přípravky s přírodním složením v nejvyšší BIO kvalitě. Posláním Saloos je přirozená péče o pokožku, jakož i dosažení celkové harmonie těla a duše.

Amazing Aromatic Plants – part XX.

This article brings us back to the healing herbs and spices of the Augustinian order of monks in Scotland in the 12th century AD.

In medieval Britain there were over 800 abbeys, priories, monasteries and friaries with infirmary halls and probably more than 1000 specialist hospitals. These institutions were  founded in the 12th and 13th centuries and lasted until the Reformation.

Soutra hospital was situated near the summit of Soutra Hill (368 m above sea level), on the main road from Lothian to Lauderedale. It was half way between Edinburgh and the Border’s abbeys. It combined the functions of a hostel, an infirmary and a place of worship. It was started probably in 1164 AD and for around 300 years it was rich and powerful. The hospital was run by the brethren of the Augustinian order and it had some celebrated visitors, such as Edward I (accession to the throne in 1272, at Soutra in 1298 and 1303) and Edward II (accession to the throne in 1307, at Soutra  in1303 and 1314) and John Hardyng, the English chronicler and spy (died 1464).

Medieval medical practitioners defined several kinds of sick persons: *the wayfarers and the sick, *the feeble and the destitute, *the insane,  *the lepers.

The brothers also had various kinds of sick persons:  *fatigue, extension of fasting, overwork, heaviness in the head, pain in the stomach, drinking too much; *those who should diet, stop working, walk and rest; *sick persons who suffer from fever, spasm, affections of eyes, brain, throat, spleen liver and other pains (those are recommended to see the master of the Farmery); *those who have been taken ill with their soul.

The medical texts were held in the libraries, where the most popular text was by Dioscorides  (AD 50-70, flora in the present region of Turkey) and by Macer  (1100 AD, flora of the north-west Europe). The following exotic drug plants and spices have been found in Soutra: Indian hemp, liquorice, opium poppy balsam, frankincense, myrrh, cloves, ginger, black pepper, nutmeg cloves saffron and crocus.

Pollen counts were taken from the deposits in trenches, residues on pottery, and from drains. The main plants included opium poppy, cultivated flax, hemp, tormentil, cereals, some woody species.  Ointments for inflammations, burns and wounds were made from the buds of poplar, leaves of poppy, mandrake, henbane, nightshade, lettuce, leek, burdock, purslain and flowers of violet.  Painful dental problems were cured by inhalation of the fumes from the fire, using a hotplate and pipe that directed the fumes. Henbane seeds, capsules and leaves were scattered over the fire. Colic and treatments against worms, stomach ache, bloatedness used Potentilla erecta, Fragaria anserine, F. vesca, Artemisia absinthium, Agrostemma githago (modern research shows astringent and antihelminthic properties). Bistort was used for haemorrhages, juniperus for colic, kidney stones, worms and paralysis, valerian for kidneys, hernia, prolapsed intestines, water cress for kidneys and scurvy, pennyroyal and mint as an abortifacient. The preparations from poppy were applied externally as plasters or ointments. The seed mix of black henbane, opium poppy and hemlock was used as a soporific drink, prior to amputation of a limb.

Herbs were also important components in everyday diets that were short of calcium,  vitamin A and C. Mineral supplements from herbs, such as bistort and sweet cicely  (high level of Selenium) would be of considerable importance. The Royal Household owned various preparations and samples with an estimated 470 plant ingredients.

The Soutra projects was carried out between 1986 and 1998 and involved about 2400 researchers. Grants were given by various bodies, including Glaxo Wellcome, The Royal Pharmaceutical Society of Great Britain , The Scottish Wildlife Trust, many medical-historical-archaeological  societies and other bodies, including individual supporters.

Aromatic and medicinal plants nowadays play an important role in everyday life,  between 1200 and 1300 species native to Europe  are commercially traded. About 20% of the total volume are cultivated, and collection from the wild still plays a major role. The overall volume of wild plant material collected in Europe is estimated at 30 000 tonnes annually. In many of these species, the essential oils are their main components. About 700 plant species are commonly used for medicinal properties in the pharmaceutical industry.

Plant species found at medieval Soutra

  • Buxus sempervirens
  • Conium maculatum
  • Filipendula ulmaria
  • Hedera helix
  • Hyoscyamus niger
  • Hypericum perforatum
  •  Juniperus communis
  • Lathyrus linifolius
  • Linum usitatissimum
  • Mentha sp
  • Mercurialis perennis
  • Myrrhis odorata
  • Nasturtium officinale
  • Phragmites communis
  • Plantago lanceolata
  • Polygonum bistorta
  • Polypodium vulgare
  • Potentilla erecta
  • Rumex obtusifolius
  • Sinapis alba
  • Smyrnium olusatrum
  • Tussilago farfara
  • Valeriana officinalis

Éterické oleje jako insekticidy

Kateřina Svobodová Brooker: Jak využít éterické oleje jako insekticidy #19

Jaký vliv mají na hmyz éterické oleje a proč jim dát přednost před syntetickými insekticidy? A které éterické oleje doporučujeme využít proti komárům, mravencům a dalším druhům hmyzu?

Začtěte se do volného pokračování seriálu Fascinující svět aromatických rostlin. Tvoří ho pro vás Kateřina Svobodová Brooker. Předchozí díl najdete tady. (For english version scroll down.)

Fascinující svět aromatických rostlin – část XIX.

Esenciální oleje jako potenciální insekticidy

Syntetické insekticidy se používají pro hubení škůdců po mnoho let. Vyvinula se však řada environmentálních, ekonomických a zdravotních problémů, včetně přetrvávání reziduí, rozvoje odolnosti vůči škůdcům a poškození necílových organismů. Z těchto důvodů vyvolala značný zájem možnost použití rostlinného materiálu nebo rostlinných extraktů jako náhrady syntetických insekticidů.

Je známo, že složky rostlinných éterických olejů ovlivňují behaviorální reakce škůdců. Jedná se zejména o monoterpeny, seskviterpeny a deriváty terpenů.

Éterické oleje mohou ovlivnit hmyz jako jedovaté látky (smrtící), jako repelenty (odstrašující prostředky, které způsobují, že hmyz se vyhýbá kontaktu s cílovým druhem; zahrnuje to i antifeedantní aktivity) nebo jako modifikátory chování. Tyto mění normální vzorce aktivity škůdců a obvykle působí na smyslový nervový systém hmyzu.

V minulosti se rostlinné extrakty používaly v domácnostech. Například v roce 1640 bylo psáno, že škůdci, jako jsou šatní moli, Tinea pellionella, byli odpuzováni ovocem z citroníku (Citrus limon) a dalšími členy rodiny Rutaceae. Jinými příklady z historie jsou Chrysanthemum coccineum, známý jako „perský hmyzí prášek“; bazalka (Ocimum suave) a hřebíček (Eugenia aromatica) byly použity pro hubení škůdců v uskladněné kukuřici v Africe, rozmarýn (Rosmarinus officinalis) jako repelent proti šatním molům v Latinské Americe a máta polej (Mentha pulegium) proti blechám.

Vzdělávejte se v aromaterapii s námi! Seriál pro vás publikujeme zcela zdarma díky laskavé podpoře firmy Saloos.

Většina monoterpenů je příjemně aromatická a vykazuje nízkou nebo žádnou toxicitu pro savce. Díky tomu jsou dobrými kandidáty pro použití jako insekticidy pro hubení škůdců v potravinářských výrobcích, v budovách, na lodích, v letadlech, na oděvech a v půdě. V posledních letech bylo provedeno mnoho pokusů s brouky, mouchami, blechami a různými druhy hmyzu, včetně jejich larev, vajíček nebo jiných vývojových stádií, které testovaly biologickou aktivitu éterických olejů jako přírodních pesticidů. Éterické oleje a jejich složky jsou aktivní ve velmi nízkých koncentracích v závislosti na druhu hmyzu. Toto rozmezí může být mezi 0,01 – 5 % w/v.

Chemické složky s vysokou insekticidní aktivitou zahrnují 1,8-cineol, bornyl-acetát, p-cymen, gama-terpinen, kamfor, karvon, apiol, myristin, karvacrol, limonen, pulegon, linalool, myrcen, alfa-terpineol, thymol a různé sesquiterpeny. Bylo prokázáno, že směs chemických složek vykazuje vyšší insekticidní aktivitu (synergismus); tato skutečnost naznačuje, že směs 2 nebo 3 éterických olejů by mohla být účinnější.

Využití může být ve formě výparů (např. difuzér), kouře nebo jako kontaktní prostředek (sprej). Můžete si vymyslet své vlastní přípravky – například když cestuji, vezmu s sebou několik éterických olejů, které používám ve směsi jako prostředek proti mravencům a jinému hmyzu (jednoduše vytvořte úzkou „řeku“ z éterických olejů podél dveří, okna nebo jiných vstupních bodů); 40 rozdrcených hřebíčků v malé lahvičce Alpy je levný a účinný repelent; sprej do skleníku nebo na pokojové rostliny zabíjí většinu škůdců.

Éterické oleje, které již nejsou vhodné pro použití na kůži, lze použít i po datu spotřeby jako prostředky proti hmyzu! To je dobrý způsob, jak využít staré éterické oleje.

Příklady éterických olejů používaných jako insekticidy

  • Česnek (Allium sativum)
  • Kopr (Anethum graveolens)
  • Pelyněk pravý (Artemisia absinthium)
  • Pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris) *
  • Měsíček lékařský (Calendula officinalis) *
  • Pomerančovník hořký (Citrus aurantium)
  • Koriandr (Coriandrum sativum)
  • Citronová tráva (Cymbopogon citratus) *
  • Eukalyptus citronovonný (Eucalyptus citriodora) *
  • Eukalyptus globulus (Eucalyptus globulus) *
  • Fenykl (Foeniculum vulgare)
  • Geranium (Pelargonium) *
  • Yzop (Hyssopus officinalis)
  • Levandule lékařská (Lavandula officinalis) *
  • Verbena (Lippia citriodora) *
  • Heřmánek pravý (Matricaria recutita)
  • Meduňka (Melissa oficinalis) *
  • Máta polej (Mentha pulegium)
  • Máta peprná (Mentha piperita) *
  • Šanta kočičí (Nepeta cataria) *
  • Bazalka pravá (Ocimum basilicum) *
  • Oregano (Origanum majorana) *
  • Anýz (Pimpinella anisum)
  • Borovice těžká (Pinus ponderosa)
  • Rozmarýn (Rosmarinus officinalis) *
  • Routa vonná (Ruta graveolens)
  • Mateřídouška citronovonná (Thymus citriodora) *
  • Šalvěj lékařská (Salvia officinalis)
  • Hřebíček (Syzygium aromaticum) *
  • Řimbaba obecná (Tanacetum parthenium) *
  • Vratič obecný (Tanacetum vulgare) *

* Tyto rostliny působí specificky jako repelenty proti komárům.

Co jsou semiochemikálie?

Semiochemikálie jsou chemické sloučeniny, které mění chování škůdců prostřednictvím netoxických způsobů působení. Patří sem sloučeniny, které napodobují feromony škůdců, interagují s chuťovými receptory a jiným způsobem mění návyky hmyzu, např. zastavují embryonální vývoj, zabraňují larvám v tom, aby se uvolnily z vajíčka atd.

 

© Kouzlo vůní, Kateřina Svobodová

Kateřina Svobodová Brooker (BSc Hons, PhD)

Autorka s eukalyptovým stromem v Austrálii

Po emigraci do Británie pracovala na katedře botaniky Glasgow University a udělala doktorát na Farmaceutické fakultě se specializací na rostlinnou biochemii a využití přírodních produktů. Jako jedna z prvních byla zodpovědná za výzkum aromatických rostlin z hlediska botaniky, fyziologie, biochemie a biotechnologie, zkoumat aromatické rostliny byl její sen, za kterým si šla celou svoji kariéru.

Publikovala v odborných časopisech (přes 100 odborných a populárních článků) a měla přes 70 odborných příspěvků na mezinárodních konferencích – v Evropě, Israeli, Japonsku, Koreji, Brazilii a USA. Pracovala jako editorka pro CAB Abstracts on Aromatic and Medicinal Plants (Commonwealth Agriculture Bureau) a též jako poradce ve výboru BHTA (British Herb Trade Association).

Aktuálně žije po většinu roku v ČR a aktivně zde vyučuje při Asociaci českých aromaterapeutů. Je vdaná a má 2 syny, kteří žijí v zahraničí. Při psaní seriálu jí vypomáhá i její manžel John Brooker.

Autorkou článku je Kateřina Svobodová, předmluva: Michaela Lusílija Makulová, foto: archiv Kateřiny Svobodové.

Partnerem seriálu pro rok 2020 je firma Saloos. Díky této laskavé podpoře vám seriál přinášíme zcela zdarma.

Saloos je největší český výrobce certifikované aromaterapeutické biokosmetiky v ČR. Pro výrobu svých značkových přípravků používá výhradně rostlinné oleje lisované za studena. Jako první v ČR dokázal splnit velmi náročné podmínky certifikace a od roku 2007 je držitelem ochranné známky CPK bio. Firma Saloos vyvíjí a vyrábí přípravky s přírodním složením v nejvyšší BIO kvalitě. Posláním Saloos je přirozená péče o pokožku, jakož i dosažení celkové harmonie těla a duše.

Amazing Aromatic Plants – part XVIII.

Melaleuca

The genus is predominantly Australian, but some species occur in Asia, South East Asia and the Pacific region. About 230 species are currently described, mainly distributed in Australia. Commercially exploited are M. alternifolia (tea tree oil), M cajuputi (cajuput oil) and M. quinquenervia (niaouli oil). Occasionally, there are on the market M. bracteata (high in methyl eugenol, up to 97%), M. linariifola (terpinen-4-ol 32-42%, g-terpinene 18-25%, a-terpinene 8-12%, 1,8-cineole 4-8%) and M. dissitiflora (terpinene-4-ol 30-52%, g-terpinene 13-20%, a-terpinene 6-10%, 1,8-cineole 3-15%).

Melaleuca cajuputi

This is a medium size tree. It occurs naturally in Burma and Thailand through South East Asia to northern Australia and has been introduced to a number of other countries, particularly India. It favours moist to swampy conditions and it is very vigorous. Leaf oil content is between 0.5 – 3.0 % (v/w). The main component is 1,8-cineole (45-65%) with the sesquiterpene alcohols globulol 1-9%, viridiflorol 1-16% and spathulenol 1-30%. Composition differs widely depending on the chemotypes and the region. Commercial oil supplies are obtained both from wild trees and plantations, mainly in Vietnam and Indonesia. Production for the world market can reach up to 200 tonnes per annum. It is used locally as an insect repellent, insecticide and in the treatment of intestinal worms. The Australian Aborigines used preparations from the leaves for treatment of aches and pains and inhaled the aromatic vapours from crushed leaves for nasal and bronchial congestion.

M. cajuputi has been widely misnamed or misidentified, most commonly with M. leucadendron. Often the planting material is not of the correct type. In Australia, 3 subspecies whose oils differ are recognized: M. cajuputi subsp. cajuputi, subsp. cumingiana (very variable oil with low or no 1,8-cineole) and subsp. platyphylla (with a-pinene 35- 73%).

Genetic resources

The Australian Tree Seed Centre of CSIRO Forestry and Forest Products, in collaboration with the Indonesian Forest Tree Improvement and Research and Development Institute, is assembling range-wide seed collections of M. cajuputi for plantation development.

One hectare of plantation produces about 7.5 tonnes of cajuput leaves that yield 60-65 kg of oil. Plantations are established with about 5000 initial stems per ha, grown from seeds and consequently cultivated as a coppice.

Melaleuce quinquenervia (Niaouli)

This is also known as broad-leaved paperbark. It is a tree of 8-12 m high, and the leaf oil yield is between 1.5-3.5 % (v/w). There are several chemotypes of this species and they differ substantially in their composition. The tree grows on the east coast of Australia, in the southern coastal areas of Papua New Guinea and in New Caledonia. It favours swampy sites and is very resilient. It usually coexists with other Melaleuca and Eucalyptus species. It was used traditionally for pulmonary infections, colds and bronchitis. It also has strong biostatic and bactericidal activity for selected bacterial species.

The most important oil is sold commercially as Niaouli oil and is produced on the island of New Caledonia. Leaves are harvested from natural stands. The distilled oil as of a white, pale or greenish yellow colour, and generally resembles eucalyptus oil. The Australian oil is almost identical.

Chemical composition of niaouli (%)

  • Limonene 2-8
  • a-terpineol 3-20) (chemotype 3 constitutes up to 30% of the oil)
  • Terpinene-4-ol 1-5
  • Globulol 7-26 (chemotype 2 constitutes up to 30% of the oil)
  • Viridiflorol 2-4
  • 1,8-cineole 4-75 (chemotype 1 constitutes 60-75% of the oil)

Leptospermum

The genus Leptospermum includes about 80 species, most native to Australia, but two occurring in South East Asia, one in Papua New Guinea and one in New Zealand. Most are aromatic but only a few have been cultivated for their EO.

L. petersonii (Lemon tea tree)

This is commonly known as the lemon-scented tea tree. It is a shrub or small tree and is distributed in north-eastern Australia; it is also used as a popular garden plant. It can adapt to a wide range of environmental conditions and can be grown as a commercial crop. Vegetative propagation is essential to keep the required oil quality. Oil yield is approximately 1.5% (v/w) and two cuts per season give about 400 kg of EO/ha. The Australian type oil has 46% of citral and 34% of citronellal, but other chemotypes also exist, with gamma terpinene, geraniol and very low levels of citral and citronellal.

The main use of this oil is in perfumery and toiletries. Citral is also used to produce ionones – scent of violets. Common adulterants of crude oil are Eucalyptus citriodora, lemongrass and citronella oils.

Kajeput, niaouli, lemon tea tree

Kateřina Svobodová Brooker: Kajeput, niaouli a lemon tea tree #18

V minulém díle seriálu jsme se zaměřili na čajovníkový éterický olej, tea tree. Dnes se podíváme na jeho příbuzné – kajeput, niaouli a lemon tea tree. Jakým způsobem se pěstují, čím jsou výjimečné a jaké je hlavní použití jejich éterických olejů?

Začtěte se do volného pokračování seriálu Fascinující svět aromatických rostlin zaměřeného na tradiční oleje Austrálie. Tvoří ho pro vás Kateřina Svobodová Brooker. Předchozí díl najdete tady. (For english version scroll down.)

Fascinující svět aromatických rostlin – část XVIII.

Rod Melaleuca

Tento rod je převážně australský, ale některé druhy se vyskytují v Asii, jihovýchodní Asii a v tichomořské oblasti. V současné době je popsáno asi 230 druhů,  většina z nich se nachází v Austrálii. Komerčně využívané jsou: tea tree / čajovník (Melaleuca alternifolia), kajeput (Melaleuca cajuputi) a niaouli (Melaleuca quinquenervia).

Na trhu jsou občas Melaleuca bracteata (s vysokým obsahem methyl eugenolu, až 97 %), Melaleuca linariifola (terpinen-4-ol 32–42 %, g-terpinen 18–25 %, a-terpinen 8–12 %, 1,8-cineol 4–8 %) a Melaleuca dissitiflora (terpinen-4-ol 30–52 %, g-terpinen 13–20 %, a-terpinen 6–10 %, 1,8-cineol 3–15 %).

Tip redakce: Článek o tea tree najdete tady.

Kajeput (Melaleuca cajuputi), Foto: autorka

Kajeput (Melaleuca cajuputi)

Kajeput (Melaleuca cajuputi), Foto: autorka

Toto je strom střední velikosti. Vyskytuje se přirozeně v Barmě a Thajsku, jihovýchodní Asii i severní Austrálii a byl zaveden do řady dalších zemí, zejména do Indie. Upřednostňuje vlhké až bažinaté podmínky a je velmi adaptabilní.

Obsah oleje z listů je mezi 0,5–3,0 % (v/w). Hlavní složkou je 1,8-cineol (45–65 %) se seskviterpenovými alkoholy, globulol 1–9 %, viridiflorol 1–16 % a spathulenol 1–30 %. Složení se velmi liší v závislosti na chemotypech a regionu. Komerční zásoby  éterického oleje se získávají jak z divokých stromů, tak z plantáží, zejména ve Vietnamu, Indonésii a Indii. Produkce na světovém trhu může dosáhnout až 200 tun ročně.

Používá se lokálně jako odpuzovač hmyzu, insekticid a při léčbě střevních červů. Australští domorodci používali přípravky z listů k léčbě bolesti v různých částech těla a inhalovali aromatické páry z drcených listů při nosním a bronchiálním onemocnění.

Melaleuca cajuputi je běžně zaměňován nebo míchán, nejčastěji s Melaleuca leucadendron. Výsadbový materiál často není správného typu. V Austrálii jsou uznávány 3 poddruhy, jejichž oleje se liší: Melaleuca cajuputi subsp. cajuputi, subsp. cumingiana (velmi variabilní olej s nízkým nebo žádným 1,8-cineolem) a subsp. platyphylla (s a-pinenem 35–73 %).

Genetické zdroje

Australské centrum pro výsev a pěstování  stromů (CSIRO Forestry and Forest Products) ve spolupráci s Indonéským institutem pro zlepšování a vývoj lesních stromů  (Indonesian Forest Tree Improvement and Research and Development Institute) shromažďuje kolekce semen Melaleuca cajuputi pro zakládání a rozvoj plantáží.

Jeden hektar plantáže produkuje asi 7,5 tun listů kajeputu, které poskytují 60–65 kg oleje. Rostliny se zakládají z asi 5 000 počátečních stonků na hektar, které se pěstují ze semen a následně se pěstují jako výmladkový les.

Vzdělávejte se v aromaterapii s námi! Seriál pro vás publikujeme zcela zdarma díky laskavé podpoře firmy Saloos.

Niaouli (Melaleuca quinquenervia), Foto: autorka

Niaouli (Melaleuca quinquenervia)

Tento druh je také známý pod jménem širokolistý strom s papírovou kůrou (broad leaved paperbark). Je to strom o výšce 8–12 m.

Výtěžek oleje z listů je mezi 1,5–3,5 % (v/w). Existuje několik chemotypů tohoto druhu a jejich složení se podstatně liší. Strom roste na východním pobřeží Austrálie, v jižních pobřežních oblastech Papuy-Nové Guiney a v Nové Kaledonii. Upřednostňuje bažinaté prostředí a je velmi odolný.

Obvykle koexistuje s jinými druhy Melaleuca a Eucalyptus. Tyto listy byly používány tradičně pro plicní infekce, nachlazení a bronchitidu. Má také silnou biostatickou a baktericidní aktivitu pro vybrané bakteriální druhy.

Nejdůležitější éterický olej se komerčně prodává pod jménem Niaouli a vyrábí se na ostrově Nová Kaledonie. Listy jsou sklízeny z přírodních porostů. Destilovaný olej je ve formě bílé, světle nebo zelenavě žluté barvy a obvykle se podobá eukalyptovému oleji. Australsky éterický olej je téměř identický.

Chemické složení niaouli (%)

  • Limonene 2–8
  • a-terpineol  3–20 (chemotype 3 obsahuje 30 % z éterického oleje)
  • Terpinene-4-ol  1–5
  • Globulol 7–26 (chemotype 2 obsahuje 30 % z éterického oleje)
  • Viridiflorol 2–4
  • 1,8-cineole 4–75 (chemotype 1 obsahuje 30 % z éterického oleje)
Lemon tea tree (Leptospermum petersonii), Foto: Wikimedia commons

Rod Leptospermum

Rod Leptospermum zahrnuje asi 80 druhů, nejvíce původních v Austrálii, ale dva vyskytující se v jihovýchodní Asii, jeden v Papui Nové Guineji a jeden na Novém Zélandu. Většina z nich je aromatická, ale jen málo z nich bylo pěstováno pro jejich éterické oleje.

Lemon tea tree (Leptospermum petersonii)

Lemon tea tree (Leptospermum petersonii), Foto: autorka

Tento druh  je obvykle známý pod jménem lemon tea tree. Je to keř nebo malý strom a je rozšířen v severovýchodní Austrálii; používá se také jako oblíbená zahradní rostlina. Může se přizpůsobit širokému spektru podmínek a pěstuje se  jako komerční plodina. Vegetativní rozmnožování je nezbytné pro udržení požadované kvality oleje.

Výtěžek oleje je přibližně 1,5% (v/w) a dva řezy za sezónu dávají asi 400 kg EO/ha. Olej australského typu obsahuje 46 % citralu a 34 % citronellalu, ale existují i jiné chemotypy, s gama terpinenem, geraniolem a velmi nízkými hladinami citralu a citronellalu.

Hlavním použitím tohoto oleje jsou parfumerie a toaletní potřeby. Citral se také používá k výrobě iononů – vůně fialek. Běžnými falsifikátory tohoto oleje jsou eucalyptus citronovonný, citronové trávy a citronelly.

Lemon tea tree (Leptospermum petersonii), Foto: autorka
Lemon tea tree (Leptospermum petersonii), Foto: autorka

© Kouzlo vůní, Kateřina Svobodová

Kateřina Svobodová Brooker (BSc Hons, PhD)

Autorka s eukalyptovým stromem v Austrálii

Po emigraci do Británie pracovala na katedře botaniky Glasgow University a udělala doktorát na Farmaceutické fakultě se specializací na rostlinnou biochemii a využití přírodních produktů. Jako jedna z prvních byla zodpovědná za výzkum aromatických rostlin z hlediska botaniky, fyziologie, biochemie a biotechnologie, zkoumat aromatické rostliny byl její sen, za kterým si šla celou svoji kariéru.

Publikovala v odborných časopisech (přes 100 odborných a populárních článků) a měla přes 70 odborných příspěvků na mezinárodních konferencích – v Evropě, Israeli, Japonsku, Koreji, Brazilii a USA. Pracovala jako editorka pro CAB Abstracts on Aromatic and Medicinal Plants (Commonwealth Agriculture Bureau) a též jako poradce ve výboru BHTA (British Herb Trade Association).

Aktuálně žije po většinu roku v ČR a aktivně zde vyučuje při Asociaci českých aromaterapeutů. Je vdaná a má 2 syny, kteří žijí v zahraničí. Při psaní seriálu jí vypomáhá i její manžel John Brooker.

Autorkou článku je Kateřina Svobodová, předmluva: Michaela Lusílija Makulová, foto: archiv Kateřiny Svobodové.

Partnerem seriálu pro rok 2020 je firma Saloos. Díky této laskavé podpoře vám seriál přinášíme zcela zdarma.

Saloos je největší český výrobce certifikované aromaterapeutické biokosmetiky v ČR. Pro výrobu svých značkových přípravků používá výhradně rostlinné oleje lisované za studena. Jako první v ČR dokázal splnit velmi náročné podmínky certifikace a od roku 2007 je držitelem ochranné známky CPK bio. Firma Saloos vyvíjí a vyrábí přípravky s přírodním složením v nejvyšší BIO kvalitě. Posláním Saloos je přirozená péče o pokožku, jakož i dosažení celkové harmonie těla a duše.

Amazing Aromatic Plants – part XVIII.

Melaleuca

The genus is predominantly Australian, but some species occur in Asia, South East Asia and the Pacific region. About 230 species are currently described, mainly distributed in Australia. Commercially exploited are M. alternifolia (tea tree oil), M cajuputi (cajuput oil) and M. quinquenervia (niaouli oil). Occasionally, there are on the market M. bracteata (high in methyl eugenol, up to 97%),  M. linariifola  (terpinen-4-ol 32-42%, g-terpinene  18-25%, a-terpinene 8-12%, 1,8-cineole  4-8%)  and M. dissitiflora (terpinene-4-ol 30-52%, g-terpinene  13-20%,  a-terpinene  6-10%,  1,8-cineole  3-15%).

Melaleuca cajuputi

This is a medium size tree. It occurs naturally in Burma and Thailand through South East Asia to northern Australia and has been introduced to a number of other countries, particularly India. It favours moist to swampy conditions and it is very vigorous. Leaf oil content is between 0.5 – 3.0 % (v/w). The main component is 1,8-cineole (45-65%) with the sesquiterpene alcohols globulol 1-9%, viridiflorol  1-16% and spathulenol 1-30%. Composition differs widely depending on the chemotypes and the region.  Commercial oil supplies are obtained both from wild trees and plantations, mainly in Vietnam and Indonesia.  Production for the world market can reach up to 200 tonnes per annum.  It is used locally as an insect repellent, insecticide and in the treatment of intestinal worms. The Australian Aborigines used preparations from the leaves for treatment of aches and pains and inhaled the aromatic vapours from crushed leaves for nasal and bronchial congestion.

M. cajuputi has been widely misnamed or misidentified, most commonly with M. leucadendron. Often the planting material is not of the correct type. In Australia, 3 subspecies whose oils differ are recognized: M. cajuputi subsp. cajuputi, subsp. cumingiana (very variable oil with low or no 1,8-cineole) and subsp. platyphylla (with a-pinene 35- 73%).

Genetic resources

The Australian Tree Seed Centre of CSIRO Forestry and Forest Products, in collaboration with the Indonesian Forest Tree Improvement and Research and Development Institute, is assembling range-wide seed collections of M. cajuputi  for plantation development.

One hectare of plantation produces about 7.5 tonnes of cajuput leaves that yield 60-65 kg of oil. Plantations are established with about 5000 initial stems per ha, grown from seeds and consequently cultivated as a coppice.

Melaleuce quinquenervia (Niaouli)

This is also known as broad-leaved paperbark. It is a tree of 8-12 m high, and the leaf oil yield is between 1.5-3.5 % (v/w). There are several chemotypes of this species and they differ substantially in their composition. The tree grows on the east coast of Australia,  in the southern coastal areas of Papua New Guinea  and in New Caledonia. It favours swampy sites and is very resilient. It usually coexists with other Melaleuca and Eucalyptus species. It was used traditionally for pulmonary infections, colds and bronchitis. It also has strong biostatic and bactericidal activity for selected bacterial species.

The most important oil is sold commercially as Niaouli oil and is produced on the island of New Caledonia. Leaves are harvested from natural stands.  The distilled oil as of a white, pale or greenish yellow colour, and generally resembles eucalyptus oil. The Australian oil is almost identical.

Chemical composition of niaouli (%)

  • Limonene 2-8
  • a-terpineol  3-20)  (chemotype 3 constitutes up to 30% of the oil)
  • Terpinene-4-ol  1-5
  • Globulol 7-26  (chemotype 2 constitutes up to 30% of the oil)
  • Viridiflorol 2-4
  • 1,8-cineole  4-75   (chemotype 1 constitutes 60-75% of the oil)

Leptospermum

The genus Leptospermum includes about 80 species, most native to Australia, but two occurring in South East Asia, one in Papua New Guinea and one in New Zealand. Most are aromatic but only a few have been cultivated for their EO.

L. petersonii (Lemon tea tree)

This is commonly known as the lemon-scented tea tree. It is a shrub or small tree and is distributed in north-eastern Australia; it is also used as a popular garden plant. It can adapt to a wide range of environmental conditions and can be grown as a commercial crop. Vegetative propagation is essential to keep the required oil quality. Oil yield is approximately 1.5% (v/w) and two cuts per season give about 400 kg of EO/ha.  The Australian type oil has 46% of citral and 34% of citronellal, but other chemotypes also exist, with gamma terpinene, geraniol and very low levels of citral and citronellal.

The main use of this oil is in perfumery and toiletries. Citral is also used to produce ionones – scent of violets. Common adulterants of crude oil are Eucalyptus citriodora, lemongrass and citronella oils.

Kateřina Svobodová Brooker: Tea tree jako éterický olej #17

Tea tree je bezesporu jedním z nejběžnějších éterických olejů. Jak se pěstují čajovníky, z nichž se éterický olej vyrábí? Jak olej správně skladovat a pro jaké vlastnosti je oblíbený už po celá staletí?

Začtěte se do volného pokračování seriálu Fascinující svět aromatických rostlin tentokrát zaměřeného na tradiční oleje Austrálie. Tvoří ho pro vás Kateřina Svobodová Brooker. Předchozí díl najdete tady. (For english version scroll down)

Fascinující svět aromatických rostlin – část XVII.

Tea Tree; rod Melaleuca

Tea tree, foto: Wikimedia commons

Rod Melaleuca byl pojmenován Linaeusem v roce 1767. Tento rod se skládá přibližně z 230 druhů, z nichž asi 220 je endemických pro pevninskou Austrálii a Tasmánii.

Původně pochází z deštných subtropických oblastí. Stromy jsou ale odolné i vůči suchu, mohou přežít záplavy a oheň. Ve svém přirozeném prostředí dorůstají do výšky 5–8 metrů.

 

Pěstování čajovníku

Pro pěstování na velkých plochách jsou sazenice pečlivě vybírány pro správný chemotyp. Optimální populace je asi 35 000 – 36 000 stromů na ha, rostliny jsou zavlažovány, hnojeny a sklízeny, když jsou vysoké asi 1 až 2 m. Sklizená biomasa by mohla průměrně činit asi 20–25 t/ha, což poskytne výtěžek oleje 200 kg/ha. Výtěžek oleje v rostlinné hmotě se pohybuje mezi 3–7 % (v/w).

Na nových plantážích se dosáhne úplných výnosů ve 3. nebo 4. roce. Sklizeň zahrnuje řezání celého stromu do výše asi 20 cm od země a sekání materiálu pro destilaci na délky 10–30 mm.  Strom má silnou regenerační  schopnost a nové výhonky se začnou objevovat během několika týdnů.

Plantáže tea tree, foto: Wikimedia commons

Éterický olej tea tree

Tea tree, foto: autorka

Termín tea tree oil je vyhrazen pro olej typu Melaleuca Terpinen-4-ol, distilovaný z M. alternifolia, M. linariifolia a M. dissitiflora nebo jiných druhů Melaleuca, které produkují olej odpovídající normě ISO (International Standards Organization 1996). Prvním popsaným druhem skupiny byl M. linariifolia, Smith v roce 1797, z oblasti Sydney (Austrálie). Geograficky je skupina přirozeně rozšířená po Austrálii a Nový Jižní Wales je ústředním regionem pro komerční pěstování.

Esenciální olej se vykupuje a prodává na základě obsahu 1,8-cineolu (max. 15 %, obvykle 0,5–5 %) a terpinenu-4-olu (minimálně 30 %, obvykle 40–70 %). Pěstování správného chemotypu zajišťuje vysokou kvalitu éterického oleje. Kromě toho obsahuje Melaleuca přibližně 12 % seskviterpenoidů (aromadendren, leden, delta-kaden, bicykclogermakren).

Optimální stabilita oleje je zajištěna skladováním na chladném, tmavém a suchém místě v inertních nádobách (nerezová ocel, sklo). Správné skladování vede k vysoké kvalitě oleje po dobu několika let. Oxidace oleje je doprovázena tvorbou krystalů a vysokou hladinou p-cymenu (nad 5 %).

Vzdělávejte se v aromaterapii s námi! Seriál pro vás publikujeme zcela zdarma díky laskavé podpoře firmy Saloos.

Biologická aktivita

Domorodci (Aborigenees) léčili kožní infekce přikládáním rozdrcených listů na zranění a zakrytím teplým bahenním obalem. Brzy osadníci také používali tento lék. Kapitán Cook používal listy čajovníku k přípravě kořenitého čaje.

Tea tree, foto: autorka

Během 2. světové války byl olej začleněn do armádních a námořních lékárniček pro léčbu v tropických oblastech. Vědecké studie potvrzují antiseptické, antimikrobiální, protiplísňové, protizánětlivé a antioxidační účinky spolu s netoxickými a nedráždivými vlastnostmi.

V mnoha studiích je MIC (minimální inhibiční koncentrace) obvykle v rozmezí 0,5–1,0% (obj./obj.). Při koncentraci 1 až 5 % a více (až 25 %) se po celém světě používá pro antiseptické, protiplísňové a akné ošetření, v široké škále kosmetických prostředků a výrobků pro osobní péči, péči o vlasy, ošetření rukou a těla, přírodní deodoranty, v ústní hygieně, po slunečním spálení, při hojení ran a dalších produktech.

Tea tree, foto: autorka

Velká péče musí být věnována solubilizaci, stabilitě složení a balení k zajištění maximálního využití bioaktivity oleje. Řada společností používá tento EO a byly popsány formulace spolu s poznatkem, že olej, pokud se používá v produktu při 0,5 % v/v nebo vyšším, může eliminovat potřebu pro konzervační látku.

© Kouzlo vůní, Kateřina Svobodová

Kateřina Svobodová Brooker (BSc Hons, PhD)

Autorka s eukalyptových stromem v Austrálii

Po emigraci do Británie pracovala na katedře botaniky Glasgow University a udělala doktorát na Farmaceutické fakultě se specializací na rostlinnou biochemii a využití přírodních produktů. Jako jedna z prvních byla zodpovědná za výzkum aromatických rostlin z hlediska botaniky, fyziologie, biochemie a biotechnologie, zkoumat aromatické rostliny byl její sen, za kterým si šla celou svoji kariéru.

Publikovala v odborných časopisech (přes 100 odborných a populárních článků) a měla přes 70 odborných příspěvků na mezinárodních konferencích – v Evropě, Israeli, Japonsku, Koreji, Brazilii a USA. Pracovala jako editorka pro CAB Abstracts on Aromatic and Medicinal Plants (Commonwealth Agriculture Bureau) a též jako poradce ve výboru BHTA (British Herb Trade Association).

Aktuálně žije po většinu roku v ČR a aktivně zde vyučuje při Asociaci českých aromaterapeutů. Je vdaná a má 2 syny, kteří žijí v zahraničí. Při psaní seriálu jí vypomáhá i její manžel John Brooker.

Autorkou článku je Kateřina Svobodová, předmluva: Michaela Lusílija Makulová, foto: archiv Kateřiny Svobodové.

Partnerem seriálu pro rok 2020 je firma Saloos. Díky této laskavé podpoře vám seriál přinášíme zcela zdarma.

Saloos je největší český výrobce certifikované aromaterapeutické biokosmetiky v ČR. Pro výrobu svých značkových přípravků používá výhradně rostlinné oleje lisované za studena. Jako první v ČR dokázal splnit velmi náročné podmínky certifikace a od roku 2007 je držitelem ochranné známky CPK bio. Firma Saloos vyvíjí a vyrábí přípravky s přírodním složením v nejvyšší BIO kvalitě. Posláním Saloos je přirozená péče o pokožku, jakož i dosažení celkové harmonie těla a duše.

Amazing Aromatic Plants – part XVII.

Tea Tree; The Genus Melaleuca

Melaleuca was established as a genus by Linaeus in 1767. It consists of about 230 species, of which about 220 are endemic to mainland Australia and Tasmania. It was originally a native tree of wet sub-tropical areas. Tea trees are hardy perennial plants, drought tolerant, can survive flooding and fire. In their natural habitat they can grow to 5-8m.

For the large scale production, nursery seedling are carefully selected for the right chemotype. Optimum population is about 35000 – 36000 trees per ha, plants are irrigated, fertilized and harvested when they are about 1-2 m high. Harvested biomass could average about 20-25t/ha and this will give an oil yield of about 200 kg/ha per harvest.  Oil yield varies from 3 – 7 % (v/w).  In new plantations, full yields are achieved in the 3rd or 4th year. Harvesting involves cutting the whole tree to about 20 cm from the ground and chopping the material  for distillation into 10-30mm lengths. Tea tree has a strong coppicing ability and new shoots begin to appear within a few weeks.

The term tea tree is reserved for oil of Melaleuca Terpinen-4-ol Type, derived from M. alternifolia, M. linariifolia and M. dissitiflora or other species of Melaleuca that  give oil conforming to the ISO Standard (International Standards Organization 1996). The first described species of the group was M. linariifolia, by Smith in 1797, from the Sydney region (Australia). Geographically, the group is naturally widespread over Australia and New South Wales is the central region for commercial growing.

Most tea tree oil is bought and sold on the basis of 1,8-cineole (max 15%, usually 0.5 – 5%) and terpinene-4-ol (minimum 30%, usually 40 – 70%) contents. Cultivation of the right chemotype ensures a high quality of the EO. In addition, Melaleuca contains up to approximately 12% of sesquiterpenoids (aromadendrene, ledene, delta-cadinene, bicyclogermacrene). Optimum oil stability is ensured by storage in a cool, dark dry place in inert containers (stainless steel, glass).  Correct storage results in oil of high quality for several years. Oxidation of the oil is accompanied by formation of crystals and a high level of p-cymene (over 5%).

Biological activity

Tha Aborigines treated skin infections by crushing leaves over the injury and covering it with a warm mudpack. The early settlers also used this remedy. Captain Cook used the leaves of the tea tree to brew a spicy tea. During the 2nd World War, the oil was incorporated into army and navy first-aid kits for use in tropical regions. Scientific studies confirm the antiseptic, antimicrobial, antifungal, anti-inflammatory and antioxidant actions  together with  non-toxic and non-irritating properties.  In many studies the MIC (minimum inhibitory concentration is typically in the range of 0.5-1.0 % v/v. At a concentration of  1- 5% and more (up to 25%) it is used worldwide for antiseptic, antifungal and acne treatment, in a wide range of cosmetics and personal care products, hair care, hand and body  treatments, natural deodorants,   in oral hygiene, after sun care,  wound healing, and other products. Great care must be taken with solubilisation, formulation stability and packaging to ensure maximum utilisation of the bioactivity of the oil. Numerous companies are using tea tree oil and the formulations have been described, together with the fact that the oil, when used in a product at 0.5% v/v or greater, may eliminate the need to add a preservative.

Zdroje:

  • Chemical variability and biological activities of Eucalyptus ssp EO, Barbosa LCA et al Review: Molecules, MDPI 2016 claudinei@ifes.edu.br
  • Medicinal Plants of the Australian Aboriginal Dharawal People Exhibiting Anti-inflammatory Activity, Akhtar, MA et al Evidence-based Complementary and Alternative Medicine Vol 2016, Article ID 2935403 8pp, Dpt of Pharmacology, School of Medicine, Western Sydney University, Sydney, NSW, g.muench@westernsydney.edu.au

Barbora Krejčí: “Dejte svou energii ku prospěchu celku” (rozhovor)

O svobodě, cestování i o tom, jak se dostala k aromaterapii či humanitární pomoci, jsem si povídala s Barborou Krejčí, psychoterapeutkou s více než 25letou praxí a zakladatelkou Asociace českých aromaterapeutů. Báry jsem se zeptala i na pár aktuálních témat… jak se vypořádat s touto nelehkou dobou? Co si počít s pocity osamění či odloučení?

Báro, kdy ses poprvé setkala s aromaterapií? Byla to láska na první pohled?

“Poprvé jsem se s aromaterapií setkala v roce 1990. Bylo to na kosmetickém veletrhu v Mnichově. Ano, byla to láska na první pohled. Při této příležitosti jsem se seznámila se Zbyňkem Šedivým a Karlem Hadkem, kteří na veletrhu aromaterapii vystavovali.”

Netrvalo dlouho a v roce 1996 jsi stála u zrodu Asociace českých aromaterapeutů. Kudy vedly tvoje kroky?

“Od roku 1990 jsem s aromaterapií pracovala. V ČR bylo velmi málo dostupné literatury. Tak jsem začala informace shromažďovat. Když jsem měla již dost podkladů, oslovila jsem Zbyňka Šedivého. Společně jsme pak vytvořili knihu Praktická aromaterapie.

Ruku v ruce s tím jsem cítila potřebu vytvořit prostor pro vzdělávání a sdružování aromaterapeutů. Tak vznikl – tenkrát ve spolupráci s Tomášem Sychrou, Institut aromaterapie, který záhy přešel pod Asociaci českých aromaterapeutů (AČA). Tu jsme založili s Petrem Novákem, mým bývalým mužem. Třetího potřebného zakladatele nám dělal Ing. Petr Jelínek, který se krátce staral o ekonomickou stránku AČA. Brzy po založení AČA se do Čech vrátila Adéla Zrubecká. A od toho okamžiku jsme byli tým.”

Dovedla sis tenkrát představit, jak velké dílo vytvoříte?

“O tom jsem vůbec nepřemýšlela. Věděla jsem, co si přeji aby vzniklo. Přála jsem si mít pro české aromaterapeuty důvěryhodnou, kvalitní, odbornou organizaci, dostupné a motivující vzdělávání. A dobré vztahy. A tak jsme prostě dělali, co jsme uměli, co šlo a jak to šlo.”

Z vedení Asociace ses nedávno stáhla a věnuješ se organizaci výuky v Institutu aromaterapie. Dovedu si představit, že i tak je toho hodně…

“Z předsednictví AČA jsem se poprvé chtěla stáhnout po deseti letech práce. Bylo nás ale málo, nikdo předsednictví nechtěl. A tak šly roky dál. Byla jsem moc vděčná, když štafetu převzala Hanka Vančurová s báječným týmem, po ní právě nyní Hanka Brandová opět s báječným týmem. Je potřeba nových pohledů a nápadů, nové krve. Je to krásný pocit, položit své dítě do tak vzorně pečujících náručí. Pro mne to byla obrovská úleva, protože jsem cítila, že jsem AČA už dala to, co jsem byla schopná a bylo potřeba aby AČA mohla jít kupředu novým způsobem odpovídajícím době. Oficiálně jsem byla předsedkyní dvacet tři let. To je dlouhá doba.”

To je opravdu dlouhá doba… co máš teď tedy na starosti?

“Institut dále organizuji. Je to moje velká radost, že je o studium stále zájem. Že naši studenti jsou velmi úspěšní v profesní dráze. Že vzniká a rozrůstá se přátelská a podpůrná komunita, ve které je dost prostoru pro rozmanitost a zdravou konkurenci. Nemám pocit, že by organizace Institutu byla náročná. Samozřejmě chce své, jako jakákoliv činnost. Myslím však, že radostí je v ní více než starostí.

Hodně práce bylo okolo získávání akreditace IFPA (Pozn. red. Mezinárodní federace odborných aromaterapeutů). Tady velký dík Adéle Zrubecké za to, kolika papíry se dokázala prokousat. A stále dále administruje, protože IFPA je živá organizace, se kterou je nutné mít stálý kontakt.

Zamotanou hlavu mám v současnosti, kdy nám COVID-19 výuku narušil. Už jsme se s tím nějak poprali a věřím, že vše zvládneme ke spokojenosti studentů, jichž se opatření dotkla.”

Institutu aromaterapie sama také učíš krásný předmět Aromaterapie v péči o duši, ve kterém je i úvod do terapeutické práce s klientem. Kolikátým rokem již studenty školíš a baví tě to stále?

“Učím ho bez přestávky od roku 1996. Nyní nám začíná 36. ročník. Samozřejmě se obsah vyvíjel a vyvíjí. A stále mne baví, protože mluvím o tom, čemu opravdu věřím. Mou snahou je předat určitou dovednost se nad věcmi zamýšlet. Obsah mé výuky je o vztahu k sobě a k druhým lidem. A samozřejmě o vůních. To je téma, které se nedá vyčerpat, tedy ani neomrzí.”

Tvoje vzdělání a životní praxe je pestrá, pověz našim čtenářům, jak ses dostala až ke svému nynějšímu povolání psychoterapeutky či „psychosociálnímu poradenství“? Původním vzděláním jsi totiž speciální pedagožka…

“Jejda, to je složitá otázka. Či spíše dlouhá odpověď…

Před revolucí jsem studovala na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, obor speciální pedagogika. Jenže já hlava tvrdohlavá nebyla v SSM (Pozn. pro nepamětníky: Socialistický svaz mládeže). A tak jsem šla na kobereček, že prý musím vstoupit. Nevstoupila. A oni, že mně vyhodí. Já, tak mně vyhoďte. A když jsem otěhotněla a požádala o přerušení, tak mne opravdu vyhodili.

Narodily se mi dvě dcery. Pak přišla velká autonehoda, která mne na dlouhou dobu upoutala na lůžko, pak na invalidní vozík. Následovala nekonečná řada operací. Do toho přišla revoluce. Následoval dopis z fakulty, že se mohu vrátit ke studiu. Tak na to jsem opravdu mezi operacemi neměla myšlenky.

Na vozíku jsem přemýšlela, co dělat. V roce 1990 jsem si udělala rekvalifikační kosmetický kurz. A jela na veletrh do Mnichova. Když mi zdravotně otrnulo, hledala jsem, jak a v čem se chci vzdělávat dál. Vystudovala jsem Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor andragogika, Pražskou psychoterapeutickou fakultu – psychoterapii, Pražskou vysokou školu psychosociálních studií, obor sociální práce se zaměřením na aplikovanou psychoterapii, specializační vzdělání Supervize a Mediace. Prostě hladová po informacích.”

Psychoterapii se nyní věnuješ profesionálně víc než 25 let. Jak se na tvé práci i na tobě osobně podepisuje současná situace?

“To by asi spíš měli říct mí blízcí. Víš kolik je vtipů na psychiatry 🙂 Všichni jsme profesí deformováni. Já si často vzpomenu na seriál Přátelé, jak “Fíbí” (Phoebe) začne chodit s psychoterapeutem, který všechny ničí tím, jak všechny analyzuje. Tak strašné to snad se mnou není 🙂

Ale vážně, pracuji jako existenciální psychoterapeut, tak ten filozofický pohled na život, hodnoty, kterým věřím, to je prací ovlivněno hodně. Také to, že mne u lidí mnoho nepřekvapí. A hodně věcí dokážu pochopit.

Myslím, že mnoho lidí teď zažívá pocity osamění či odloučení, na které nejsou zvyklí, jak s těmito pocity pracovat?

“Neumím dávat, bohužel, rychlé a instantní rady. Ale když přesto zkusím: nebát se svých pocitů, přijímat i ty, které jsou pro nás těžké a nepříjemné. Tedy i pocit osamění. Osamělost je ve své podstatě téma existenciální. Všichni toužíme po blízkosti. A všichni jsme zároveň se svým životem sami.

Proto je dobré a odvážné se osamělosti podívat do očí, neuhnout tomu, co v nich uvidíme. Být v kontaktu se svými potřebami. Stabilizovat se, vyhledávat aktivně vše, co mne uzemňuje, uklidňuje. Vytvořit si náplň dne, která je v souladu s mým založením a temperamentem. Zamýšlet se nad tím, co mně dává smysl, co, když to vykonám či prožiji, mi dá pocit, že to mělo smysl vykonat a prožít. Aktivně pečovat o vztahy. A také pečovat o to, aby zahrádka mé duše nezarůstala plevelem, nezpracovanými emocemi, negativitou apod.”

Svoboda je také téma, která teď trápí nejednoho z nás. Jak k osobní svobodě přistupuješ v těchto dnech a jak dlouhodobě?

“Svoboda je pro mne téma velké, zásadní. Opět patří k základním bodům existenciální psychoterapie. Svoboda je pro mne téměř posvátná. Pojí se však nerozlučitelně s odpovědností. Každý by si měl brát svobodu tak, aby pak v plné míře odpovídal za to, co svobodně vytvořil, vypustil do světa. Svobodu bychom neměli ani zneužívat, ani nadužívat, ani ubírat. Měli bychom se jí vážně zaobírat. Přemýšlet o tom, jak umíme být svobodní. Za co pak neseme zodpovědnost. Kde naše svoboda končí.

Ach, Míšo, krásné a nekonečné téma k přemýšlení i žití.

Jak žiji svobodu teď?

Viktor Frankl si dokázal uchovat svobodu i v koncentračním táboře. Žil podle svého přesvědčení, že i když nám mocnosti vezmou svobodu vnější, my stále můžeme naplňovat smysl tím, jaké postoje si k reálné situaci volíme. Svobodu vnitřní nám nikdo vzít nemůže. Jen my sami.

Osobně těžce nesu uzavřené hranice, tíží to mého svobodomyslného ducha. To samozřejmě zvládnu. Respektuji nastavená bezpečnostní opatření.

Co mne ale opravdu děsí je skutečnost, že někteří občané naší republiky buď svobodu nepotřebují, nebo nedoceňují její hodnotu. Trápí mne, co se pod nastavenými opatřeními skrývá, jaké klima se vytváří ve společnosti, jaké společenské hodnoty vyplouvají na povrch. To pro mne není veselé téma. Nicméně patří k naší lidské existenci.

Báro, děkuju za nádhernou odpověď. Měla bys pro naše čtenáře nějaké tipy, jak tuto situaci co nejlépe zvládnout? Myslím hlavně na naše čtenáře rodiče, kteří mají své děti doma, na všechny terapeuty, kteří nemohou pracovat a samozřejmě i na naše čtenáře a čtenářky pracující v lékárnách a zdravotnických zařízeních…

“Omlouvám se, rychlé tipy opravdu nemám. Už vůbec ne pro rodiče s dětmi. Před nimi jen smekám a hluboce se skláním.

Co se týká terapeutů, řekla bych, pracujte, pracujte, jak je možné. Dejte svou energii, svou sílu, ku prospěchu celku. Studujte, rozvíjejte se, pište příspěvky. Být terapeutem je jakési poslání. Původ slova terapeut pochází ze slova trherapón, což byl služebník, průvodce a opatrovník bohů, sloveso “therapeuó” opět znamená sloužit, pečovati o někoho a v přeneseném významu i léčiti.

Lékaři, lékárníci, sociální pracovníci, to všechna jsou zaměstnání – poslání. Je potřeba o sebe pečovat. Nastavit si režim, kdy nejen dávám, ale také odpočívám, dobíjím se, čistím se. Pečovat o to, aby mi práce dávala smysl, abych ho viděla, žila. Citlivě o sebe pečovat, jako prevenci syndromu vyhoření. Mít vlastní svět, který mi dává smysl a radost. To mohou být i drobnosti.

Pečovat o svou schopnost nadhledu, nebrat věci osobně a příliš fatálně. Vyhledat pomoc kdykoliv potřebuji, přátelskou i terapeutickou.”

Aktuálně poskytuješ také poradenství po Skype, kdyby někdo potřeboval, je to tak? Kde tě naši čtenáři můžou najít poté?

“Ano. Pracuji teď přes Skype i WhatsApp. Pracuji normálně pro své stávající klienty, zdarma jako krizová linka po dobu nouzových opatření. Také na krizové lince České asociace pro psychoterapii – Anténa.

Kancelář mám buď v Institutu aromaterapie (Jagellonská 1, Praha 3), nebo v Radotíně (K cementárně 1427/1).”

Obraťme ještě na chvilku list. Hodně jsi toho za svůj život procestovala. Kde všude jsi byla a co ti nejvíc utkvělo ve vzpomínkách?

“Ve vzpomínkách? Všechny hory a oceány. Asi odpovídají na mou touhu po svobodě a nespoutanosti. Nevím, co bych vyzdvihla. Mám ráda pocit, že se vydávám jinam. Ten pocit očekávání. Co poznám? Co se naučím? Co zažiji?

Nahlédnutí do jiné kultury, někam, kde lidé žijí něco, co neznám, co se od nich mohu naučit. Jsem hladová po setkáních s lidmi z jiných kultur. S jiným pohledem na život. S jinými zkušenostmi. Potvrzuji si, kolik lidí na světě je dobrých.

Miluji pocit, když stojím před horami či oceánem a uvědomuji si, že tu byli dávno přede mnou. A budou dlouho, dlouho po mně. Jejich síla a energie mne naplňuje silnými pocity.

Na tvoje cestování navázala i tvoje humanitární pomoc. V roce 2009 jsi založila občanské sdružení na pomoc dětem v Kyrgyzstánu Alterra. Jaká byla situace v Kyrgyzstánu tenkrát, když jsi přijela do této země poprvé?

“Kyrgyzstán je nádherná země plná dobrých lidí. Země chudá, plná rozporů. Země s vývojem odpovídajícím její individuální historii – z chanátu přímo pod Sovětský svaz. Od Kyrgyzů jsem se učila hodně. Od jejich pokory, klidu, pohostinnosti. Samozřejmě i kyrgyzská kultura má své stinné stránky. Například nepružnost, lpění na přežitých tradicích, přístup k práci atd. Některé věci mne dojaly natolik, že jsem si řekla, že bych měla přiložit ruku k dílu, udělat aspoň to malinko, co jsem schopná.”

Pozoruješ v Kyrgystánu s postupem času nějaké změny?

“Změna je naší stálou přítomností. I Kyrgyzstán se mění. Při mé první cestě neměl mobil nikdo. Při třetí ho měli všichni – ale bez signálu. Při páté již všichni pilně telefonovali. Bohužel ty nedůležité, a často ne úplně dobré změny, přicházejí rychleji než skutečně potřebný vývoj a rozvoj společnosti”

Za dobu působení vaší nadace se vám podařilo změnit pár lidských příběhů, mohla by ses s námi o nějaký podělit?

“Jsem šťastná, že se nám, byť v malé míře, daří podporovat speciální školy a dětské domovy. Naší snahou je umožnit lepší výuku, přístup ke vzdělání, kvalifikaci. Náš největší počin bylo zakoupení tiskárny na Braillovo písmo a dalšího vybavení pro Školu pro nevidomé děti v Biškeku. Setkání s dětmi v dětských domovech jsou také velmi silná. Jejich radost je obrovská a nekomplikovaná. Třeba když jsme jim koupili dívkám plavky a ony se šly poprvé koupat…”

Kam se chystáš, až otevřou hranice a budeme zase moct vyjet do světa, o jakých zemích či místech sníš?

“V těchto dnech jsem měla být se svým tatínkem (91) na nádherném a divokém bretaňském ostrově. Ach ten Atlantik. Moc mi chybí. Na konci dubna jsme měli s mužem nasednout do naší obytné dodávky – jmenuje se Gaučo, a pět týdnů se potloukat po Balkáně. Mělo to být asi Rumunsko, Bulharsko, Řecko. Kam by nás kola vezla. Bez plánu.

O čem si sním? O rytmickém šumění a běsnění Atlantiku. O jeho vůni. O mystice bretaňských ostrovů. Tam bych teď moc chtěla být.”

Naše poslední otázka… jaký éterický olej nebo bylinu by sis s sebou vzala při cestě na pustý ostrov?

“Mátu peprnou, citron, levanduli. Na ty mám právě teď velkou chuť.”

Moc děkuji za krásný rozhovor, Báro, ať se Ti daří a brzy zase vypluješ do světa!

Tip redakce: Přečtěte si rozhovor s Petrem Novákem o Tradiční čínské medicíně a aromaterapii

Mgr. Barbora Krejčí (ex Nováková) (1964)

Bára je zakladatelka Asociace českých aromaterapeutů a Institutu aromaterapie, spoluautorka knihy „Praktická aromaterapie“, lektorka a psychoterapeutka. Více než 25 let pracuje jako psychoterapeut a supervizor sociální a terapeutické práce. Kromě individuálního psychosociálního poradenství poskytuje také skupinovou práci, mediaci a supervizi. Je členkou České asociace pro psychoterapii. Bára se věnuje také humanitární a rozvojové činnosti zaměřené na Kyrgystán. Bára má 2 dospělé dcery, syna z druhého manželství a 3 vnoučata.

Koukněte dále…

Foto: archiv Barbory Krejčí

Kateřina Svobodová Brooker: Eukalyptus – éterický olej proti zánětům i astmatu #16

Eukalyptové éterické oleje jsou v aromaterapii velmi oblíbené. Tradiční použití eukalyptových listů na zánětlivé infekce potvrzuje i moderní výzkum. Eukalyptový olej je silně antibakteriální a antivirový. V článku se dozvíte, jaký éterický olej z eukalyptu vybrat pro domácí použití.

Začtěte se do volného pokračování seriálu Fascinující svět aromatických rostlin. Tvoří ho pro vás Kateřina Svobodová Brooker ze svého nechtěného uvěznění v Austrálii. Předchozí díl najdete tady. (For english version scroll down)

Fascinující svět aromatických rostlin – část XVI.

Seznamte se s eukalypty

Rod Eucalyptus (čeleď Myrtaceae) je zastoupen 900 druhy a poddruhy. Pochází z Austrálie a pěstuje se po celém světě. Komerčně bylo využito přibližně pouze 20 druhů. Éterické oleje z eukalyptů, které se používají ve farmaceutických výrobcích, jsou bohaté na 1,8-cineol, zatímco ty, které se používají v parfumerii, jsou bohaté na citronellal, citral a geranyl acetát.

Další důležité biologické aktivity eukalyptu zahrnují antimikrobiální, insekticidní, akaricidní a herbicidní účinky.

Pozn. redakce: antimikrobiální = působící proti mikroorganismům, tj. proti bakteriím, virům, houbám a parazitům; akaricidní = působící proti roztočům; herbicidní = působící proti plevelům.

Éterické oleje z eukalyptů jsou komplexní směsi 20–80 sloučenin a výtěžek éterického oleje se pohybuje v rozmezí 0,06–7 % (v/w).

Pozn. redakce: v/w = objem v ml / váha destilovaného materiálu.

Tradiční použití eukalyptů

Australští domorodci (Aborigenees) používali mnoho druhů rostlin k léčbě různých nemocí, včetně zánětlivých infekcí. Za tímto účelem byly použity listy eukalyptu a léčená onemocnění zahrnovala nachlazení, horečku, bolest na hrudi, kloubech a svalech, potíže s dýcháním, astma, průjem a ranní nevolnost.

Listy stromů mladší než 7 let byly páleny na mírném ohni a kouř byl vdechován. Listy sebrané ze starších stromů se povařily, nechaly vychladnout a otíraly se s nimi nebo se přikládaly na postižené části těla.

Eukalyptový les v Austrálii, foto: autorka

Léčba chronického zánětu rostlinnými zdroji a eukalypty

Chronický zánět přispívá k mnohočetným muskuloskeletálním (svalově-kosterním) a neurodegenerativním onemocněním souvisejícím se stárnutím, kardiovaskulárním onemocněním, astmatem, revmatoidní artritidou a zánětlivým onemocněním střev. Chronická neuroinflamace (zánětlivé onemocnění nervů) je také přičítána Parkinsonovým a Alzheimerovým chorobám a obsedantně-kompulzivním poruchám (OCD).

Farmakoterapie zánětlivých stavů je založena hlavně na nesteroidních lécích, jejichž dlouhodobé použití má různé nepříznivé účinky. Je nutné vyvinout nová a bezpečnější nesteroidní protizánětlivá léčiva.

Eukalyptové listy, foto: autorka

V posledních letech se zintenzivnilo hledání nových protizánětlivých léčiv z celé řady rostlinných zdrojů a bylo zjištěno, že různé sekundární metabolity rostlin, včetně apigeninu (celer, cibule), kurkuminu (kurkuma), cinamaldehydu (skořice) a resveratrolu (vinná réva, arašídy, černý rybíz, borůvky, kakao), potlačují zánětlivé reakce (extrakty z celeru Apium graveolens, zázvoru Zingiber officinale, Zingiber zerumbet).

Rostliny používané australskými domorodými Dharawaly k léčbě zánětlivých stavů byly vyhodnoceny z hlediska jejich účinnosti.

Vzdělávejte se v aromaterapii s námi! Seriál pro vás publikujeme zcela zdarma díky laskavé podpoře firmy Saloos.

Eukalypty v boji proti zánětlivým procesům

Ethanolické extrakty ze 17 druhů eukalyptů byly testovány z hlediska jejich schopnosti inhibovat syntézu oxidu dusnatého (nitric oxide) a nekrotického nádorovitého alfa faktoru v makrofázích (tj. při indikaci zánětlivých procesů). Rostlinný material (čerstvé listy) byl sbírán v přírodním prostředí v Novém Jižním Walesu v Austrálii pod vedením botanika a Aboriginal Elder Frances Bodkinové.

Nejúčinnější inhibiční účinek na oxid dusnatý byl prokázán u:

  • Eucalyptus benthamii (alfa-pinene 54 %, viridiflorol 17 %, 1,8-cineole 10 %),

následně u:

  • Eucalyptus bosistoana (% neuvedena),
  • Eucalyptus botryoides (p-cymene 20 %, eudesmol 15 %, 1,8-cineole 13 %),
  • Eucalyptus saligna (1,8-cineole 93 %, limonene 3 %),
  • Eucalyptus smithii (1,8-cineole 78 %, limonene 6 %) ,
  • Eucalyptus umbra (% neuvedena),
  • Eucalyptus viminalis (1,8-cineole 85 %).

Tato skupina měla také nejslibnější výsledky pro inhibiční aktivitu na TNF-alfa. Oba silné účinky byly přičítány 1,8-cineolu a pravděpodobně také směsi minoritních složek v těchto extraktech nebo v éterických olejích.

V současné době, kdy roste poptávka po terapiích z přírodních produktů, jsou tyto výsledky povzbudivé a naznačují, že je třeba dalšího výzkumu možných protizánětlivých účinků extraktů a éterických olejů z druhů Eukalyptu.

Druhy eukalyptů, které mají vysoký obsah 1,8-cineolu (50–95 %)

  1. Eucalyptus camaldulensis (často využíván v aromaterapii)
  2. Eucalyptus cineorifolia
  3. Eucalyptus dumosa
  4. Eucalyptus elaephora
  5. Eucalyptus globulus (často využíván v aromaterapii)
  6. Eucalyptus leucoxylon
  7. Eucalyptus oleosa
  8. Eucalyptus polybracta (často využíván v aromaterapii)
  9. Eucalyptus radiata var. cineole (často využíván v aromaterapii)
  10. Eucalyptus sideroxylon
  11. Eucalyptus smithii (často využíván v aromaterapii)

© Kouzlo vůní, Kateřina Svobodová

Kateřina Svobodová Brooker (BSc Hons, PhD)

Autorka s eukalyptovým stromem v Austrálii

Po emigraci do Británie pracovala na katedře botaniky Glasgow University a udělala doktorát na Farmaceutické fakultě se specializací na rostlinnou biochemii a využití přírodních produktů. Jako jedna z prvních byla zodpovědná za výzkum aromatických rostlin z hlediska botaniky, fyziologie, biochemie a biotechnologie, zkoumat aromatické rostliny byl její sen, za kterým si šla celou svoji kariéru.

Publikovala v odborných časopisech (přes 100 odborných a populárních článků) a měla přes 70 odborných příspěvků na mezinárodních konferencích – v Evropě, Israeli, Japonsku, Koreji, Brazilii a USA. Pracovala jako editorka pro CAB Abstracts on Aromatic and Medicinal Plants (Commonwealth Agriculture Bureau) a též jako poradce ve výboru BHTA (British Herb Trade Association).

Aktuálně žije po většinu roku v ČR a aktivně zde vyučuje při Asociaci českých aromaterapeutů. Je vdaná a má 2 syny, kteří žijí v zahraničí. Při psaní seriálu jí vypomáhá i její manžel John Brooker.

Autorkou článku je Kateřina Svobodová, předmluva: Michaela Lusílija Makulová, foto: archiv Kateřiny Svobodové.

Partnerem seriálu pro rok 2020 je firma Saloos. Díky této laskavé podpoře vám seriál přinášíme zcela zdarma.

Saloos je největší český výrobce certifikované aromaterapeutické biokosmetiky v ČR. Pro výrobu svých značkových přípravků používá výhradně rostlinné oleje lisované za studena. Jako první v ČR dokázal splnit velmi náročné podmínky certifikace a od roku 2007 je držitelem ochranné známky CPK bio. Firma Saloos vyvíjí a vyrábí přípravky s přírodním složením v nejvyšší BIO kvalitě. Posláním Saloos je přirozená péče o pokožku, jakož i dosažení celkové harmonie těla a duše.

Amazing Aromatic Plants – part XVI.

The Eucalyptus genus (family Myrtaceae) is represented by 900 species and subspecies. It is native to Australia and cultivated worldwide. Only 20 species have been commercially exploited. The eucalyptus EOs that are utilized in pharmaceuticals are rich in 1,8-cineole, whereas those used in perfumery are rich in citronellal, citral and geranyl acetate. Other important biological activities include antimicrobial, insecticidal, acaricidal and herbicidal.

EOs of Eucalyptus species are complex mixtures of 20-80 compounds, and the yield of EO ranges from 0.06 – 7% (v/w).

Australian Aboriginal people used many plant species for the treatment of various conditions, including inflammatory infections. For this purpose the Eucalyptus leaves were used and diseases treated included colds, fever, chest, joint and muscle pain, breathing difficulties, asthma, diarrhea and morning sickness.

The leaves of trees younger than 7 years old were placed on a low fire and the smoke was inhaled. Leaves collected from mature trees were collected, boiled, allowed to cool and rubbed on the affected parts of the body.

Chronic inflammation contributes to multiple ageing-related musculoskeletal and neurodegenerative diseases, cardiovascular diseases, asthma, rheumatoid arthritis and inflammatory bowel disease. Chronic neuroinflammation has been attributed to Parkinson’s and Alzheimer  diseases and obsessive-compulsive disorders. Pharmacotherapy of inflammatory conditions is based mainly on nonsteroidal drugs, whose prolonged uses have various adverse effects. There is a critical need to develop novel and safer nonsteroidal anti-inflammatory drugs. In recent years, the search for novel anti-inflammatory drugs from a wide range of medicinal plant resources has been intensified and a variety of plant secondary metabolites, including apigenin, curcumin, cinnamaledehyde and resveratrol have been found to suppress inflammatory responses (extracts from Apium graveolens, Zingiber zerumbet, Z. officinale). Plants used by the Australian Aboriginal Dharawal people for the treatment of inflammatory conditions were evaluated for their activities.

Ethanolic extracts from 17 Eucalyptus species were assessed for their capacity to inhibit nitric oxide synthesis and tumor necrosis factor alfa in macrophages. Plants (fresh leaves material) were collected from the natural environment in New South Wales, Australia, under the guidance of a botanist and Aboriginal Elder, Frances Bodkin.

The most potent nitric oxide inhibitory effect was shown in E. benthamii, followed by E. bosistoana, E. botryoides, E. saligna, E. smithii, E. umbra and E. viminalis. This group had also the most promising results for TNF-alfa inhibitory activity. Both strong effects were attributed to 1,8-cineole and possibly also to the mixture of minor components in these extracts, or in the EOs.

In current times, where there is increasing demand for natural product therapies, these results are encouraging and suggest that further research is needed into potential anti-inflammatory effects of extracts and EOs from Eucalyptus species.

Eucalyptus species with high 1,8-cineole content (40-95%)

  1. camaldulensis
  2. cineorifolia
  3. dumosa
  4. elaephora
  5. globulus
  6. leucoxylon
  7. oleosa
  8. polybracta
  9. radiata var. cineole
  10. sideroxylon
  11. smithii

 

Zdroje:

  • Chemical variability and biological activities of Eucalyptus ssp EO, Barbosa LCA et al  Review: Molecules, MDPI 2016 claudinei@ifes.edu.br
  • Medicinal Plants of the Australian Aboriginal Dharawal People Exhibiting Anti-inflammatory Activity, Akhtar, MA et al  Evidence-based Complementary and Alternative Medicine  Vol 2016, Article  ID 2935403  8pp, Dpt of Pharmacology, School of Medicine, Western Sydney University, Sydney, NSW, g.muench@westernsydney.edu.au

Které éterické oleje vzít s sebou na dovolenou a jak si připravit domácí repelent?

Léto nás nabíjí sluncem a teplem. Těšíme se, že díky cestování unikneme každodenní rutině. Ovšem přesun do dalekých cílů našich dovolených a zpět s sebou přináší některá rizika: neobvyklé klimatické podmínky, kinetóza během cesty nebo mračna obtěžujícího hmyzu v cílové destinaci. S tím vším nám může pomoci několik lahviček éterických olejů. Které oleje zabalit s sebou do cestovní lékárničky a jak je použít?

Přečtěte si…

  • Jak si pomocí aromaterapie zpříjemnit cestu autem nebo letadlem?
  • Jak zvládnout příjezd, sluneční paprsky i případné zažívací potíže?
  • Které éterické oleje patří do základní cestovní sady?
  • Jak si vyrobit domácí repelent a ubránit se dotěrnému hmyzu?
  • A jak dopadlo naše testování éterického oleje Litsea cubeba v bio kvalitě?
Které éterické oleje vzít s sebou na dovolenou?
V exotických destinacích někdy číhají i různé nepříjemnosti. Éterické oleje vám je pomůžou vyřešit.

Cesta. Provoňte auto mátou nebo citronem

Cestujete-li na dovolenou autem, můžete si ho provonět éterickými oleji, které nejen že navodí příjemnou atmosféru, ale taky povzbudí řidiče. Právě v povzbuzování je výborná máta a zároveň je velkým pomocníkem při kinetóze. V těhotenství a u dětí menších než dva roky používejte mátu citronovou, která je vhodnější. Několik kapek můžete nakapat na papírový kapesníček či na keramickou destičku a nechat odpařovat.

Místo máty můžete zkusit Litseu cubebu nebo citron. Můj muž éterickým olejům příliš nefandí, ale když jedeme někam daleko autem, má rád, když během cesty nakapu mátu peprnou na kapesníček a chvíli může inhalovat. Mladší syn dříve trpěl při delších jízdách autem nevolností a kapka máty na kapesníčku mu často ulevila.

Které éterické oleje vzít s sebou na dovolenou?
Strach z létání zmírní levandule a geránium.

Let zpříjemní levandule, geránium nebo heřmánek

Pokud cestujete letadlem, může vám strach z létání pokazit začátek dovolené. V takovém případě si předem připravte papírový kapesníček s jednou kapkou éterického oleje z levandule a geránia, zabalte ho do igelitového sáčku a dejte do příručního zavazadla či do kapsy. Jakmile vás začne let zneklidňovat, přidržte si kapesníček chvíli u nosu, zhluboka dýchejte a zavřete oči.

Cestujete-li s dětmi, mohou být dlouhou cestou podrážděné i ony. Připravte si předem malou lahvičku s několika kapkami heřmánku rozpuštěného v panenském oleji. Až půjde do tuhého, namasírujte svému dítěti tímto olejem chodidla a oblast kolem kotníků.

Příjezdoví parťáci: tymián, tea tree a lemongrass

Pokud se děsíte bakterií a virů v místě ubytování, otřete po příjezdu kapesníčkem s kapkou tymiánového nebo levnějšího tea tree éterického oleje kliky, umyvadlo, vanu a sedátko WC. V hotelu nebo jinde můžete sundat prostěradlo a potřít matraci papírovým kapesníčkem napuštěným několika kapkami éterického oleje z tymiánu, levandule a lemongrass nebo tea tree.

Které éterické oleje vzít s sebou na dovolenou?
Po příjezdu neváhejte použít éterické oleje v hotelovém pokoji.

Sluneční paprsky vs. levandule

Slunce nám dává život, ale také nás může velmi silně popálit. Nejúčinnější éterický olej je v tomto případě levandulový. Nejprve je třeba pokožku ochladit a potom potřít levandulovým éterickým olejem naředěným do jakéhokoliv panenského oleje (nebo ho můžete výjimečně použít i neředěný). Další dva dny se doporučuje nechodit na slunce, i když pokožka už vypadá normálně.

Partnerem článku je firma Nobilis Tilia

Vyzrajte na zažívací a střevní potíže

Různé zažívací obtíže nás mohou přepadnout nejen na cestách do exotických zemí. Projevují se často jako nevolnost, zvracení, průjem nebo bolesti břicha. Důležitý je v takovém případě klid a příjem tekutin. Celé tělo můžete masírovat levandulí a gerániem naředěnými v panenském rostlinném oleji. Pro tyto účely je dobré mít sebou několik malých lahviček s panenským olejem, do kterých můžete v případě potřeby kapat éterické oleje.

Které éterické oleje vzít s sebou na dovolenou?
Exotické jídlo i podnebí může překvapit náš trávicí systém.

Éterickými oleji proti komárům i klíšťatům

Místo chemických repelentů můžeme využít éterické oleje. Nařeďte si do lahvičky s rozprašovačem citronelový éterický olej s vodou a před každým použitím pořádně protřepejte. Stříkejte na oblečení. Proti komárům funguje i máta, lemon grass a levandule. Proti klíšťatům můžete použít levanduli, tea tree a lemon grass. Jednoduchý repelent, který využívám už léta, vytvoříte podle následujícího receptu.

Domácí repelent s éterickými oleji

Budete potřebovat:

  • lahvičku s rozprašovačem
  • 60% líh
  • éterické oleje tea tree, levanduli a lemongrass

Postup:

Do lahvičky odměřte 1 díl lihu a 9 dílů vody. Nakapejte 5 až 10 kapek od každého éterického oleje (podle toho, jak velké množství připravujete) a dobře protřepejte. Stříkejte na nohavice, boty a ponožky těsně před vstupem do lesa či louky.

Základní cestovní sada

Podle britské aromaterapeutky Valerie Ann Worwood se může základní cestovní sada skládat z následujících éterických olejů:

  • levandule
  • máta peprná
  • geránium
  • heřmánek římský
  • zázvor
  • eukaplyptus radiata
  • tymián linalol
  • lemon grass
  • citronela

Je také možné si koupit už hotovou domácí lékárničku např. od společnosti Nobilis Tilia. K té získáte i praktický a podrobný návod. Já mám ve své základní výletové sadě levanduli, tea tree a na delší cesty i mátu.

Test éterického oleje Litsea v bio kvalitě

Éterický olej z rostliny jménem Litsea cubeba používám velmi ráda hlavně na jaře. Mám pro něj přezdívku „jarní životabudič“. Ale i teď v létě se hodí pro svojí svěží citrusovou vůni. Proto jsem velmi ráda přijala nabídku otestovat éterický olej z litsey v bio kvalitě od společnosti Nobilis Tilia.

Dávala jsem klientům očichat olej v běžné kvalitě a v bio kvalitě (oba od Nobilis Tilia) a několik prvních klientů mě zarazilo tím, že jim víc voněl olej z běžné produkce. Je totiž výraznější. Pak se to ale změnilo a několik dalších klientů bez zaváhání sáhlo po bio kvalitě, která je mnohem jemnější a lehčí. Éterický olej z Litsey příjemně osvěžuje, působí proti únavě, depresi, sklíčenosti, využijete ho k udržení koncentrace při jízdě autem nebo při studiu.

Krásnou dovolenou!

 

Děkujeme za podporu Nobilis Tilia.

Přírodní kosmetika od českého výrobce pohladí nejen na těle, ale i na duši. Zamilujete se do vůní bylin, které rostou u vás na zahrádce či v exotických dálkách. Společnost byla založena v roce 1994 v severních Čechách ve městě Krásná Lípa, kterému svým názvem vzdala hold. U zrodu všeho stál PaedDr. Zbyněk Šedivý, k němuž se později přidala diplomovaná aromaterapeutka Adéla Zrubecká. Osobní přesvědčení majitelů jsou promítnuty do hodnot a poslání celé firmy – čerpat inspiraci z přírody a tradičních zkušeností a s pokorou vytvářet jedinečné produkty k rozvíjení harmonie a krásy, vyvíjet českou aromaterapeutickou kosmetiku pro každého s otevřeným srdcem. Šířka sortimentu výrobků umožňuje péči od hlavy až k patě, pro malé i velké. Základem při tvorbě receptur jsou kvalitní rostlinné oleje a 100% čisté éterické oleje.

Použitá literatura:

  • NOE, Marie. Aromaterapie do kapsy: malá encyklopedie éterických olejů. Praha: One Woman Press, c2014. ISBN 978-80-86356-49-5.
  • WORWOOD, Valerie Ann. Voňavá lékárna. Praha: One Woman Press, c2009. ISBN 978-80-86356-47-1.
  • ZRUBECKÁ, Adéla. Aromaterapie podle ročních období. Brno: CPress, 2018. ISBN 978-80-264-2085-9.

Foto: autorka, Pixabay, archiv Nobilis Tilia

8 tipů, jak připravit pokožku na opalovací sezónu

Ve slunečním světle všechno vypadá líp, barvy jsou jasnější a lidé veselejší. Jeho přemíra nám však může také způsobit velmi nepříjemné komplikace od dehydratace, úpalu a úžehu až po spáleniny,pigmentové skvrny nebo dokonce rakovinu kůže. Jak se před sluníčkem co nejlépe ochránit a zároveň si ho dostatečně užít? A jaké rostlinné oleje jsou na léto ideálními společníky?

1) Začni se přiměřeně opalovat již během jara a začátku léta, aby pokožka neměla šok

Pokud se vydáme k moři bílí jako stěny, spálení hned první den je téměř jisté! Pokožka si na slunce musí zvykat postupně a je schopna vytvořit si více ochranného pigmentu melaninu, který je naší vlastní bariérou proti UV záření. Melanin se tvoří jen do určité míry, největší část je již dána geneticky. Množství melaninu určuje náš vrozený fototyp  tedy barvu vlasů, očí a kůže. Nejlépe je před sluncem přirozeně chráněná kůže tmavě hnědá, nejméně pak kůže světlá severského typu.

8 tipů, jak připravit pokožku na opalovací sezónu
Začni se přiměřeně opalovat již během jara a začátku léta, aby pokožka neměla šok.

2) Již během jara a v průběhu celého léta zařaď do jídelníčku potraviny s obsahem karotenoidů

Provitaminy A neboli karotenoidy hojně obsahuje mrkev, meruňky, rajčata, jeřabiny, rakytník, petrželová nať, kopřiva, pampeliška, medvědí česnek a další byliny. Do svého tělového oleje přidej také trošku mrkvového nebo šípkového oleje, dodá krásnou zdravou barvičku a pomůže kůži k přirozené barvě opálení.

3) Nikdy se neopaluj mezi 11. a 15. hodinou

Stejné doporučení se nachází na všech opalovacích prostředcích, takže ani ty nejdražší nás neochrání stoprocentně. Navíc pláže jsou v ranních i večerních hodinách méně zaplněné, takže si můžeš užít opalování a koupání nejlépe. Přes poledne si dej po vzoru jižanů raději siestu. 🙂

4) Nepoužívej chemické UV filtry

Jejich maximální množství v opalovacích krémech je regulováno zákonem, protože jejich negativní účinky již byly prokázány. Proto výrobci používají mix různých druhů, které se vstřebávají do kůže. Proto použití chemických opalovacích prostředků nedoporučuji vůbec.

5) Používej rostlinné oleje a přírodní opalováky a maž se opakovaně

Maž se přírodními rostlinnými oleji nebo přírodními opalováky také před a po koupání, protože voda sice příjemně chladí, ale před spálením tě rozhodně neuchrání! Chlor a mořská sůl navíc pokožku dráždí a vysušují.

8 tipů, jak připravit pokožku na opalovací sezónu
Nezapomeňte se po koupání znovu namazat.

Tip kamarádky Chorvatky: Na přirozeně hnědé opálení je nejvhodnější kvalitní panenský olivový olej (ideálně lokální). Tento tip mě nadchnul, ale platí pouze pro tmavší fototypy.

6) Používej vhodné oblečení a mechanické filtry

V přírodních opalovacích přípravcích se používají minerální filtry oxid titaničitý a oxid zinečnatý. Ty fungují jako zrcátka a fyzická bariéra proti UV záření, stejně jako například dlouhé bílé šaty.

Partnerem článku je firma Yasminka

7) Po opalování je potřeba pokožku hydratovat a vyživit

I sebelépe ochráněná pokožka bude v létě vysušená. Proto doporučuji například hydrolát z levandule a poté kokosový olej. Ty pokožku krásně zklidní, desinfikují a ošetří. Na případné spáleniny je také skvělá aloe vera s kapkou éterického oleje heřmánku nebo „obyčejné“ levandule.

tipů, jak připravit pokožku na opalovací sezónu
Po opalování použij aloe vera gel s kapkou ÉO heřmánku nebo levandule.

8) Dodržuj pitný režim

Pij dostatek vody, ale hlavně jez ovoce a zeleninu. Ty obsahují navíc cenné minerály a vitamíny, které ve velké míře ztrácíme potem, a vodu z nich organismus celkově lépe využije. Nos s sebou také oblíbený hydrolát a příležitostně osvěž pleť (jednoduše pomocí rozprašovače). 

8 tipů, jak připravit pokožku na opalovací sezónu
Doplňujte vitamíny a minerály.

Rostlinné oleje, SPF aneb co používat na léto?

SPF, tedy sun protection factor, je hodnota určující míru ochrany před slunečním zářením a je to povinný údaj opalovacích krémů. Není však jednoznačně doložitelné, co dané číslo znamená a nemusí ani platit, že čím je číslo větší, tím je ochrana účinnější. Většina krémů navíc chrání kůži pouze před UVB zářením, nikoli před UVA.

Rostlinné oleje, byť tyto informace najdete na internetu, žádné takové označení nemají. Teoreticky je SPF u olejů měřitelné, ale dosahuje výše maximálně 2–5, což je pro opalování nedostačující. Tato hodnota je navíc vzhledem k přírodní povaze olejů nestálá. Přesto nám mohou rostlinné oleje v létě nabídnout mnohé benefity.

pozn. Rostlinné oleje obecně nemají rádi při skladování teplo a světlo a mohli by předčasně žluknout. 

  • jojobový olej – bývá považován na nejlepší „letní“ olej, má totiž ochranný účinek proti slunečnímu záření (má údajně SPF 5), jedná se ve skutečnosti o rostlinný vosk, takže krásně ulpívá na pleti, přesto nepůsobí mastně, dobře se vstřebává a je vhodný pro všechny typy pleti, je také skvělým sérem proti roztřepeným konečkům vlasů
  • olej z pšeničných klíčků – obsahuje vysoké množství vitaminu E a omega-3 kyselin, proto má skvělé regenerační schopnosti a také vyšší odolnost proti žluknutí, je skvělou prevencí proti tvorbě vrásek
  • kokosový olej – ochlazuje a desinfikuje, a tak je ideální péči po opalování, vytváří na pokožce ochrannou vrstvu a udržuje v ní vlhkost, využijete jej také pro styling a výživu u suchých vlasů
  • šípkový olej – díky obsaženému betakarotenu pomáhá pokožce k přirozenému a rovnoměrnému opálení, preventivně působí proti pigmentovým skvrnám, používá se mimo jiné na léčbu akné, podobné vlastnosti má také olej mrkvový a rakytníkový. Používají se zejména před opalovací sezónou. (Pozn. redakce: mrkvový rostlinný olej je můj oblíbený opalovák. Polední slunce po zimě u nás nebo v létě u moře nepřepere, ovšem na ranní a podvečerní slunění je můj jediný společník. Lusílija)

Tip redakce: Mýtu ohledně SPF faktoru u malinového oleje jsme se věnovaly v tomto článku.

8 tipů, jak připravit pokožku na opalovací sezónu

Mažte se! Přírodními rostlinnými oleji.Jistě jsou lidé, kteří v životě nepoužili opalovací krém a byli celé léto od rána do večera na zahradě (třeba moje babička 🙂), a jak se říká, „nic se jim nestalo“. Péče o pleť je však velmi individuální, a to, co nám fungovalo jeden rok, už nemusí fungovat druhý. Kromě fototypu záleží totiž na momentálním zdravotním stavu, počasí, naší stravě, imunitě a mnoha dalších faktorech. Nespoléhejme proto jenom na „ozkoušený“ kokosák či oliváč nebo na svůj přirozený pigment, ale rozhodně ne ani na chemické koktejly z drogerie. Přemýšlejme, co našemu tělu prospívá a přizpůsobme naši péči (i stravu) přírodním cyklům.

Tip: Mrkni také, jak na přírodní péči o pleť v horkých letních dnech!

Na závěr pro tebe mám letní tip na zdravou pleť a vlasy. Jím je překvapivě mořská voda a slunce! Nejen že dodávají dobrou náladu, pleť se díky nim navíc desinfikuje, prokrví, nabere potřebné minerály a díky pocení zbaví množství toxinů. Takto jednoduše je možné se zbavit akné i některých vyrážek a mastnoty vlasů. Přišla jsem na to během 17denního stanování u moře, kdy jsem se bála o svou problematickou pleť, když s sebou nebudu mít svou kosmetickou péči. Opak se stal pravdou! 

8 tipů, jak připravit pokožku na opalovací sezónu
Přemýšlejme, co našemu tělu prospívá a přizpůsobme péči (i stravu) přírodním cyklům.

 

Zdroje:

  • SYROVÝ, Vít. Tajemství kosmetiky. Praha: Vít Syrový, [2015]. ISBN 978-80-903137-7-4.
  • GROSJEAN, Nelly. Velká kniha aromaterapie: [jak si zachovat zdraví a cítit se dobře pomocí aromatických olejů]. Olomouc: Fontána, 2003. ISBN 80-7336-084-5.
  • TISSERAND, Robert a Rodney YOUNG. Essential oil safety: a guide for health care professionals. Second edition. Edinburgh: Elsevier, 2013. ISBN isbn978-0-443-06241-4.

Foto: Pixabay.com

Vznik tohoto článku podpořila firma Yasminka.

Firma YASMINA CZECH s.r.o. a internetový obchod www.yasminka.cz byl vytvořen s cílem nabídnout zákazníkům kvalitní masážní, esenciální oleje, přírodní mýdla, tělové peelingy, pleťové krémy a přípravky s bylinkami, které nejsou běžně k dostání v České republice. Laboratoř, kde jsou všechny tyto výrobky tvořeny, patří mezi nejlepší výrobce přírodní kosmetiky v celé severní Africe. Naše firma je přímým dovozcem té nejlepší přírodní kosmetiky nejen ze severní Afriky, ale i z dálného východu, zemí Středozemí aj. Máme exkluzivní zastoupení pro ČR a SR. Kosmetika Yasminka je vyrobena ze 100% přírodních surovin a je vyrobena na základě tisíciletých tradičních receptur.

Přírodní péče o pleť v horkých letních dnech

Jak pečovat o pleť v období, kdy už nám sluníčko ukazuje své paprsky a zima je definitivně za námi? My sázíme na květové vody (hydroláty), esenciální oleje, aloe vera a všestranný kokosový olej.  

Připravili jsme si pro vás

  • tipy na osvěžující a léčivé hydroláty
  • recept na letní krém z aloe vera
  • recept na chladivou koupel pro unavené nohy
  • tipy na esenciální oleje pro letní období

Světlo a teplo nás láká ven nebo dokonce na exotickou dovolenou, kde si slunečních paprsků užíváme plnými doušky. Ať už jsme doma nebo v zahraničí, je potřeba upravit svou péči o pleť a nastavit ji na letní režim. Sluneční světlo je sice životadárné, ale stejně jako všechny silné živly nás může i pěkně potrápit.

Hydratace, hydratace a zase hydratace

S přibývajícím teplem, suchem a také UV zářením dostává naše pleť pořádně zabrat. Zvláště v našem mírném podnebném pásmu, kdy se musí tělo postupně adaptovat na změny ročního období, tepelné i světelné podmínky, je potřeba naší pleti pomoci s regenerací a ochranou.

Hydratovat je potřeba především zevnitř dostatečným přísunem vody, ovoce a zeleniny, ale také zvenku pomocí kosmetické péče.

Ideálními pomocníky z rostlinné říše jsou květové vody neboli hydroláty. Prvním adeptem na dokonalé osvěžení je jahodový hydrolát, který se dá navíc snadno vyrobit v domácích podmínkách. Asi všeobecně nejoblíbenějším je hydrolát z růže, používaný pro pěstění pokožky po tisíce let. V létě jej však doporučuji obměnit za chladivější varianty:

Mátový hydrolát
Mátový hydrolát je oblíbený v letním období.

Tip redakce: Jak pečovat o pokožku v zimním období?

1) Květová voda máta peprná (Mentha Piperita)

  • povzbuzuje a silně ochlazuje (můžete ji použít jako deodorant či ústní vodu)
  • užívá se i vnitřně při zažívacích potížích (podporuje trávení)
  • je ideální zejména pro unavenou a mastnou pleť
  • skvělá pro chlazení nohou, obklady na čelo i znecitlivění při štípnutí hmyzem
  • pomůže vám také se svědivou pokožkou hlavy

Jukněte na mátový hydrolát tady.

2) Květová voda citronová tráva (Cymbopongo flexuosus)

  • dodává velmi osvěžující a chladivý pocit
  • je antibakteriální a protiplísňová
  • zklidňuje pokožku a povzbuzuje mysl (přijde vám vhod při únavě a bolestech hlavy)
  • využijete ji na pohmožděniny a oteklé nohy (ideální při dlouhých výletech)

Lemongrass hydrolát můžete omrknout tady.

Pozn. autorky: Má poměrně výraznou vůni, proto doporučuji naředit s vodou či jiným hydrolátem.

3) Květová voda geranium (Pelargonium graveolens)

  • má stahující a zacelující účinky, hojí pokožku
  • pomáhá léčit akné, drobné jizvičky a odřeniny
  • vůně je podobná růži, ale více osvěžující a chladivá
  • výborná je zejména pro suchou pleť a v období klimakteria

Hydrolát geranium si prohlédněte tady.

4) Květová voda levandule (Lavandula angustifolia)

  • zklidňuje a hojí pokožku (skvělá je také po holení)
  • oceníte ji při bodnutí hmyzem (desinfikuje a zklidňuje)
  • je antiseptická, protizánětlivá, vhodná především pro mastnou a aknózní pleť
  • zklidňuje mysl a má sedativní účinky, takže ideální před spaním (opatrně při nízkém krevním tlaku)

Levandulový hydrolát omrkněte tady.

Hydrolát aplikuji na pleť vždy před nanesením oleje, kdy se obě ingredience smísí a lépe vstřebají do pleti. V létě doporučuji nosit malý skleněný sprejík v kabelce a obličej přestříknout dle potřeby několikrát denně.

Partnerem článku je firma Yasminka

5) Aloe vera gel (Aloe barbadensis)

Aloe vera, respektive gel z jejích listů, je letní nezbytností. Jeho všestranné účinky jsou již obecně známé:

  • má vysokou schopnost hydratace a antibakteriální účinky
  • hojí spáleniny, vyrážky a drobná poranění
  • hodí se pro všechny typy pleti a výborně se vstřebává
  • zklidňuje a chladí pokožku
  • poslouží jako báječný SOS prostředek po spálení či bodnutí hmyzem
  • můžete si z něj vyrobit přírodní letní krém – viz recept níže 🙂
Gel z aloe vera
Gel z aloe vera má čirou barvu.

Recept na letní krém s aloe vera

Ingredience rychle vymícháme metličkou nebo malou lžičkou, až se dokonale spojí a barva se změní v mléčnou. Produkty s aloe vera gelem je potřeba vždy konzervovat, protože obsahují velké množství vody a přicházejí do styku se vzduchem a hlavně s bakteriemi na našich rukou. Při výběru aloe vera gelu myslete především na kvalitu, proto se důkladně zaměřte na složení, aby zde nebylo nic navíc.

Skvělé je, pokud produkt obsahuje konzervant (nejlépe přírodní, nikoli však alkohol, který pleť vysušuje). Pokud ne, nevadí: přidáme do krému ještě extrakt z grepových jader nebo jiný konzervant.

Kombinace vůně geránia a eukalyptu je mým loňským objevem a nemohu se jej, hlavně v létě, nabažit!

Pozn. autorky: Doma vypěstované listy aloe vera podélně rozřízněte a aplikujte jako chladivý obklad na celou pleť po dobu alespoň 5 minut.

Všestranný kokosák

Úžasným letním pomocníkem je kokosový olej, a to z mnoha důvodů:

  • má silné antibakteriální schopnosti
  • chladí a desinfikuje, proto je vhodný po opalování i na pokožku podrážděnou po holení
  • hodí se na suché konečky vlasů, čištění zubů, jako deodorant do podpaží, k vaginálním výplachům (a také jako lubrikant), na masáž a desinfekci nohou, využijete ho tedy doslova od hlavy až k patě 🙂
  • nádherně voní

Jeho všestrannost oceníte především v létě, proto doporučuji na každou dovolenou přibalit alespoň malou lahvičku kokosového oleje.

Při pokojové teplotě je olej tuhý, ale taje již kolem 25 °C, takže se s ním velice dobře pracuje. Pozor: díky svému složení může ucpávat póry a vysušovat, proto ho doporučuji spíše na lokální ošetření, a ne pro denní péči o obličej.

Tip redakce: Přečtěte si více o kokosovém zázraku a inspirujte se našimi recepty.

Kokosový olej
Kokosový olej je při běžné pokojové teplotě tuhý, stačí ho ovšem zahřát ve vlažné vodní lázni.

Recept na chladivou koupel pro unavené nohy

Tento super rychlý recept doporučuji připravit před každou dovolenou či výletem. Po náročném výšlapu jako když najdeš. 🙂

Himalájskou nebo epsomskou sůl si odvážíme do uzaviratelné skleničky. Ve vodní lázni rozpustíme kokosový olej (stačí teplota asi 25 °C) a přikapeme esenciální oleje. Promícháme a zalijeme sůl. Necháme ztuhnout.

Směsí poté masírujeme unavené nohy během koupele. Skvělá je také jako peeling celého těla. Směs je osvěžující a silně antibakteriální. Epsomská sůl navíc díky obsaženému hořčíku uvolňuje svaly a vyplavuje z těla toxiny.

Doporučení aroma pomocníčci na závěr

Esenciální oleje vhodné pro letní období jsou např. pomeranč sladký, citronová tráva, citronela, eukalyptus citronovonný, geranium, heřmánek, levandule, litsea cubeba, máty, palmarosa. Juknout na ně můžete zde. Pro jejich jemnější působení však zejména na léto doporučuji výše zmíněné hydroláty.

Pozn. autorky: Vyhněte se citrusům, které jsou fototoxické. Proč? Mrkněte na video! Záleží samozřejmě na druhu, množství, citlivosti naší pokožky a způsobu výroby, ale jistota je jistota. A tak pokud si nejste jisti, jejich použití směřujte raději na zimu. 🙂 Naopak bát se vůbec nemusíte s uvedeným pomerančem sladkým.

Už teď se můžete těšit na další várku tipů na esenciální i rostlinné oleje, které vaše pleť ocení v teplých slunných dnech. Právě pro vás totiž připravujeme letní článek o opalování.

Zdroje:

  • GROSJEAN, Nelly. Velká kniha aromaterapie: Aromatické oleje a zdraví, Výroba a užití éterických olejů, aromaterapie v praxi, přeložil Ivana KRAUS.  Fontána, 2003. ISBN 80-7336-084-5.
  • LUNNY, Vivian. Vůně života, přeložil Marie CHŘIBKOVÁ. One Woman Press, 2005. ISBN 80-86356-40-X.
  • TISSERAND, Robert a YOUNG, Rodney. Essential oil safety: a guide for health care professionals. Second edition. Elsevier, 2014. ISBN 978-0-443-06241-4.

Foto: Pixabay.com

Vznik tohoto článku podpořila firma Yasminka.

Firma YASMINA CZECH s.r.o. a internetový obchod www.yasminka.cz byl vytvořen s cílem nabídnout zákazníkům kvalitní masážní, esenciální oleje, přírodní mýdla, tělové peelingy, pleťové krémy a přípravky s bylinkami, které nejsou běžně k dostání v České republice. Laboratoř, kde jsou všechny tyto výrobky tvořeny, patří mezi nejlepší výrobce přírodní kosmetiky v celé severní Africe. Naše firma je přímým dovozcem té nejlepší přírodní kosmetiky nejen ze severní Afriky, ale i z dálného východu, zemí Středozemí aj. Máme exkluzivní zastoupení pro ČR a SR. Kosmetika Yasminka je vyrobena ze 100% přírodních surovin a je vyrobena na základě tisíciletých tradičních receptur.

Aromacesta na Kypr: vyrazte za vůněmi na ostrov bohyně Afrodity

Cestování a vůně jsou 2 mé vášně. Jak voní dálky, exotické země? Zažít, vidět, očichat a naladit se na bylinky, stromy a jejich plody v jejich přirozeném prostředí… Zažít je zkrátka naživo, nadivoko. Ne jen doma v truhlíku nebo na zahrádce. Poznat blíže lidi, kteří s bylinkami žijí, milují je a používají ve svém každodenním životě, pěstují je, vaří s nimi, destilují. To je to, co mě osobně velmi zajímá, co miluji na cestování a poznávání cizích krajin, skrze jejich vůně a příběhy místních lidí. Věřím, že to zaujme také vás.

Jak to všechno začalo?

Plány na cesty se rodí…

Cestování máme asi v genech. Moje máma v dobách totalitních působila v létě jako průvodkyně zájezdů ROH (pro mladší generaci Revolučního odborového hnutí – děsný název, co :-)) do zemí Sovětského svazu a spřáteleného socialistického bloku. Můj bratr úspěšně působí již více než čtvrtstoletí v rodinné cestovce. Cestování za bylinkami, destileriemi a místními pěstiteli mě vždy lákalo a měla jsem za to, že by to určitě mohlo zajímat i ostatní fanoušky vůní a aromaterapie obecně. Říkala jsem si – jednou, až bude čas, tak nějaký zájezd zorganizuji. Člověk míní a osud mění… Přišlo to dříve z úplně jiné strany, než jsem čekala a plánovala! A to je na životě krásné a zábavné :-)!

 

Na podzim minulého roku navštívila můj workshop aromaterapie paní Sylvi, jejíž tatínek je kyperský Řek. Před začátkem kurzu jsme se bavily, co kdo dělá a co ho baví, jaké má zkušenosti s aromaterapií. Sylvi má cestovní agenturu, která pořádá tématické cesty na Kypr a na můj dotaz, zda jsou tam destilerie a jaké bylinky jsou tam typické, jen opáčila: “Vy to ještě nevíte, ale vy se mnou pojedete na Kypr!” Jen jsem vyvalila oči a v únoru tohoto roku jsem tam opravdu jela! 🙂

Můj tip: Přečtěte si také článek z italského Limone s vůní citronů

Jak voní ostrov bohyně Afrodity? Aneb mé kyperské AHA momenty

Hojnost citrusů, kam oko dohlédlo

Přiznám se, že před odjezdem jsem toho moc o Kypru nevěděla – jen, že je to ostrov, kde asi tak leží, že je rozdělen na řeckou a tureckou část a my jedeme do té řecké a že se tam jezdí vlevo. Takže překvapit mě, nebylo zas tak těžké:-).

 

Na Kypru je všude cítit velká plodnost, úrodnost, hojnost…příroda tam bují, vzkvétá, všude je zeleno a barevno. Příroda má opravdu úrodný klín. Každé roční období má co nabídnout.

Kypr voní bylinkově po tymiánu, oregánu, levanduli, citrusově svěže po pomerančích, citrónech a mandarinkách, kterých jsou tam plné sady, sladce po květech mimózy…prostě proměnlivě podle ročního období… jako ostrov plný proměnlivé ženské energie.

Bylinková zahrada a destilerie vás uchvátí!

Navštívili jsme bylinkovou zahradu a labyrint Cyherbia, kterou založila a s láskou provozuje Miranda Tringis. Nezapře svůj holandský původ a zahradnické geny. 🙂 Ve své originální zahradě pěstuje např. levanduli, oregáno, tymián, vavřín, pořádá workshopy a tradičních bylinách Kypru, jejich využití a také tyto byliny destiluje! Éterické oleje a květové vody zde vyrobené si můžete koupit v místním obchůdku.

Pojeďte na Kypr se mnou!

Dva světy na jednom místě

Kypr pro mě voní také exotikou, bazary, kořením a tradičními lázněmi hamam. V hlavním městě Nikósii stačí přejít hranici do turecké části a ocitnete se v jiném světě pohádek tisíce a jedné noci. Připadáte si jako o několik desítek let zpátky a tisíce kilometrů na východ, na hlučném bazaru smlouváte ceny šátků, koření a suvenýrů a dopřejete si orientální pochoutky.

Nasajete atmosféru místní tržnice

Gurmáni si přijdou na své!

S kyperskou kávou začíná den.

Kypr voní také po výborném jídle… čerstvé zelenině, grilovaném mase, výborném sýru halloumi, který vyrábějí tradičním způsobem v malé výrobně hned vedle pastvin. nejlépe se najíte v malých tavernách, stáncích u silnice, kde dělají suvlaki na dřevěném uhlí a čmoudí to všude kolem :-).

Stýská se nám také po kyperské a turecké kávě (prý je mezi nimi rozdíl) vařené v džezvě, která patří neoddělitelně ke kyperskému dobrému ráno a pak po obědě k tradičnímu zákusku baklavě. Kypr voní také po vínu dozrálém na dlouhých vinicích a plném slunce.

Tip redakce: Seznamte se s Péťou v našem rozhovoru

Spěch tu nemá místo

A v neposlední řadě Kypr voní klidem a pohodou…čas tam plyne pomalu, místní lidé si najdou vždy čas na kávu v taverně, na posezení s příteli, na partii šachu, na prosté lidské sdílení a bytí. Byla to velmi příjemná změna, hojivý balzám na duši a nervy denně atakované naším hektickým životním stylem a termíny.

Kypr si mě svou jemnou, ženskou a voňavou energií omotal kolem prstu, vryl se mi pod kůži a věřím, že se tam budu pravidelně vracet. Každý rok v jinou dobu, jednou na bylinky, pak na sklizeň a lisování oliv, do vinných sklepů nebo na jaře, kdy kvetou pomerančovníky a mimózy. Kypr má každému co nabídnout a věřím, že  vzbudil zájem i ve i vás!

V červnu 2019 pořádám první aromacestu na Kypr a vy můžete být u toho!