Posel jara a slunce jménem pampeliška

Pampelišky mám ze všech jarních bylinek nejraději. Jsou jako malá sluníčka, která prozáří nejen naši mysl, ale i naše tělo. Symbolicky proto končím seriál Bylinky našich babiček právě touhle rostlinou.

Pampeliška čistí krev, odstraňuje škodliviny z těla, podporuje látkovou výměnu a má močopudné účinky. Navíc nám na jaře poslouží jako zdravá jarní zelenina, která tělu dodá potřebné vitamíny a minerály. Pampeliška je v lidovém léčitelství považovaná za jednu z nejcennějších bylin, jejímu kořeni se dokonce přezdívá „český ženšen“. V Arábii ji používali už v 11. století na čištění krve. Indiáni Čerokíjové ji doporučují konzumovat denně jako zeleninu.

Jak pampeliška vypadá a kde ji najdeme?

Pampelišku latinsky Taraxacum officinale poznají všichni, je to vytrvalá bylina s růžicí přízemních zubatých listů, ze které vyrůstá několik stvolů nesoucích zářivě žluté květy. Celá rostlina roní typickou mléčnou tekutinu. Kvete od dubna do července. Roste všude a někteří zahrádkáři ji likvidují jako obtížný plevel.

Všichni znáte? Žlutá nádhera z trávníků…

Co se sbírá a kdy?

K léčebným účelům se sbírá list, kvetoucí nať a kořen. Kořen se sbírá na jaře (v březnu) a na podzim (říjen, listopad), listy na jaře po rozkvětu rostliny mezi polednem a čtrnáctou hodinou.

Listy se suší rychle v tenkých vrstvách nebo při umělé teplotě do 40 °C. Kořeny se omyjí, podélně rozkrojí a suší. Usušenou bylinu uchováváme v suchu a v dobře uzavřených nádobách.

Zbytek článku je pouze pro členy vzdělávacího programu Bylinky našich babiček. Přidejte se k nám!
Členem se můžete stát vyplněním objednávky v horním menu
Pokud jste členem, můžete se přihlásit:
Přihlásit se
Koupit členství v programu
Koupit členství v programu včetně dárku

Mák setý – domácí vápníková bomba

Dnes se podíváme na zoubek další naší domácí “superpotravině” a tou je mák setý. Je to další z rostlin, které jsou poněkud opomíjeny v naší stravě. A nebojte se, nebudeme používat nezralé makovice a vyrábět opium. Ochutnáme hlavně semena, zdroj hodnotných bílkovin a vápníku a taky vynikající olej z nich lisovaný. Mrkneme se i na pár receptů do staré kuchařky Marie Janků Sandtnerové, kterou jsem zdědila po své babičce.

V tomto článku se dočtete:

  • kapku z historie pěstování máku
  • proč jíst mák?
  • čeho se vyvarovat?
  • recepty s mákem
  • makový olej – v kuchyni i kosmetice a pár receptů k tomu

Něco z historie

Mák je ve střední Evropě zřejmě původní rostlinou a nejstarší archeologické nálezy pochází už z mladší doby kamenné. Při vykopávkách byla nalezena semena i celé makovice. V té době se mák pravděpodobně používal i jako zelenina, přesněji mladé listové růžice máku. Postupem času se stával kulturní rostlinou a lidé začali objevovat i  léčivé účinky.

Ve starověkém Řecku přidávali mák do chleba, podobně jako sezam ho upravovali s medem, z vařených makovic připravovali nápoj navozující spánek a malé množství sušené šťávy podávali jako prostředek proti bolesti nebo na zklidnění trávení. Ale na druhou stranu už věděli, že větší množství šťávy může způsobit smrt, díky obsahu jedovatých alkaloidů.

V našich zemích

Ve východním Německu a slovanských zemích byl mák posvátnou rostlinou. Makové pečivo se peklo o svátcích, hlavně na Velikonoce a na Letnice, o Vánocích se zase dával mák zvířatům, aby v následujícím roce prospívaly. Mák se prý také sypal na čerstvě vyrytý drn trávy před stájí, aby nečisté bytosti nemohly vstoupit do stáje dříve, než všechna zrníčka spočítají. Chránil se tím dobytek před uhranutím.

U nás se mák pěstuje od pradávna a naše babičky používaly mák nejčastěji jako náplň do buchet a koláčů. Pak taky jako posýpku na sladké pokrmy, jako jsou bamborové šišky nebo široké nudle. A o odvaru z makovic, který se údajně dával zlobivým dětem, aby dobře spaly, slyšel od své babičky snad každý.

Pěstování

Mák setý je asi 1 m vysoká jednoletá rostlina s fialovo-bílým květem. V mnoha zemích je její pěstování zakázáno pro obsah alkaloidů, ze kterých se vyrábí opium, surovina pro další výrobu drog.

U nás si naštěstí můžeme semínka máku koupit i vypěstovat na zahrádce, ale i u nás podléhá jeho pěstování na větších plochách (pozn. redakce: nad 1 hektar oseté plochy) kontrole.

Zbytek článku je pouze pro členy vzdělávacího programu Bylinky našich babiček. Přidejte se k nám!
Členem se můžete stát vyplněním objednávky v horním menu
Pokud jste členem, můžete se přihlásit:
Přihlásit se
Koupit členství v programu
Koupit členství v programu včetně dárku

Čaje pro klid v duši

Konec zimy může být velmi náročný na psychiku. Nemůžeme se dočkat jara, zelených rostlinek a nové energie. Pak konečně přijdou krásné dny, ale nálada se nelepší. Zimní melancholii střídají výkyvy nálad a jarní únava. Neklesejte na mysli. Zamiřte do své bylinkové spížky a připravte si pomocníky podle receptur ze starých herbářů!  

Příprava čajové směsi je sama o sobě velmi uklidňující

Slabé nervy zklidněte a obveselte!

Jemná meduňková vůně nejdříve uklidní hlavu a vypití čaje pak celé tělo

Sv. Hildegarda z Bingenu používala poměrně stručný seznam přírodních léků. Od kamenů přes potraviny až po byliny. Receptury a léčebné postupy se jí zjevovaly ve viděních“A když někdo jí muškátový oříšek, otevře mu srdce a pročistí smysly a dobrým teplem a svou jemnou silou mu zajistí dobrý rozum,” doporučuje ve svých pojednáních na nervovou slabost.

Pro obveselení je prý dobré sypat mletým muškátovým oříškem poslední jídlo před spaním – ideálně kompot nebo moučný pokrm. Ráda ho kombinovala i se skořicí. Dnes už obojí najdeme v poličce s kořením, ale ve středověku byly obě tyto ingredience velmi luxusním zbožím. Proto se raději podíváme na bylinku, která se v 15. a 16. století šíří Evropou a dnes nechybí na téměř žádné zahrádce: na meduňku.

Zbytek článku je pouze pro členy vzdělávacího programu Bylinky našich babiček. Přidejte se k nám!
Členem se můžete stát vyplněním objednávky v horním menu
Pokud jste členem, můžete se přihlásit:
Přihlásit se
Koupit členství v programu
Koupit členství v programu včetně dárku

Vykuřování pro ženskou pohodu

Můj první ženský vykuřovací speciál je právě tento a vznikl pro cyklus Bylinky našich babiček. Krásná výzva, která mne zase o kousek posunula. Budu ráda, když něco dobrého do života přinese i vám! Harmonizace ženských emočních vln je někdy velmi náročnou vědeckou disciplínou. Ovšem světe div se, vůně na nás fungují! My se podíváme do světa vykuřovadel a jak jejich vonný dým využít pro náš ženský klid a mír.

Probereme nejen pár (podle mého) nejlepších bylinek, ale také pár technik, které nejsou zrovna známé a využívané. Nicméně kdysi byly, jen se na ně trochu zapomnělo. Díky spřízněným duším jsem dostala do ruky i sušenou šalvěj muškátovou a listy geránia, tak jsem je pro vás zkusila vykuřovat. A jako obvykle navíc pár inspirací na vykuřovací směsi.

Co nového si přečtete

Hodně bylinek v mých článcích se tak nějak opakuje. Pokud jsem o nich už psala, stačí kliknout na podtržený odkaz a otevře se vám starší text. V tomhle díle vám ale přiblížím i nějaké dosud neprobrané. Třeba voňavý tužebník nebo lipové květy. A taky se to hezky sešlo s andělikou, o bylince psala Veronika, o éterickém oleji Lusílija.

Moc a sílu rituálu

Na začátku bych ráda zmínila něco, co je podle mne pro ženskou pohodu taky nepostradatelné. A v naší dobe opomíjené, nicméně na vzestupu. Rituály a cykly.

Někdy je to tak jednoduché. Že nám není nejlíp, prostě může souviset s cyklem – naším osobním ženským nebo ročním, přírodním. Proč pak proti tomu nějak postupovat. O cykličnosti a naladění na ní se píše hodně, to snadno najdete, pokud (což si myslím spíš), už v ní nejedete…

Vykuřovací rituál

A vyladění se s cykly napomáhají krásně i rituály. No a vykuřovací rituály mohou být klidně zařazeny na repertoár. Znám moc dobře sama u sebe, jak moc mi pomáhá se u výběru vykuřovadel, míchání směsi, zapalování uhlíku či pícky, soustředit jen na to. Být a konat. Užít si tu chvíli a pak se pomalu, zhluboka nadechnout vůně dýmu a nechat ho sebou procházet. Už to je léčivé!

Ženská božstva, v křesťanství svaté mučednice, byliny a zahrady, vše je to propojené

Jak “žensky” vykuřovat

Nabízím kromě klasického vykuřování prostoru a člověka ještě dvě variace trochu nadstavbové. Obě vyzkoušené, prověřené, byť pro našince trochu nezvyklé.

Vykouřený obklad

Narazíte na to jako na “vykuřovací roušku” (Herzog, 2014), mně se víc líbil název “vykuřovací poduška” nebo prostě obklad. Důležité je použít látku přírodní – bavlna, len, konopí, vlna. Žádná novinka to není. V článku o jalovci jsem psala o staré praktice vykuřovat takto ovčí kožešinu jalovcovým kouřem a přikládat ji pak na bolavé revmatické části těla.

Tkanina (poduška) se nechá nad zapálenou kadidelnicí s danou bylinkou nebo směsí “nakuřovat”, aby pochytala co nejvíc dýmu a prohřála se. Pak se přiloží na místo těla, kde chceme působit. Na bolavé menstruační bříško ideál!

Zbytek článku je pouze pro členy vzdělávacího programu Bylinky našich babiček. Přidejte se k nám!
Členem se můžete stát vyplněním objednávky v horním menu
Pokud jste členem, můžete se přihlásit:
Přihlásit se
Koupit členství v programu
Koupit členství v programu včetně dárku

Vůně přírody: Andělika, světlo ve tmách pro všechny hledající

Posviťte si na temné dny s éterickým olejem plným světla! Vytáhne vás nad hladinu, doslova. Svým vlastním osobitým způsobem. Pomůže vám na vaší cestě k poznání a přijetí sebe sama. Má dar procítit hloubky. A prozářit je světlem. Nevěříte?

V tomto článku vás seznámím s éterickým olejem z anděliky. V aromaterapii se používá andělika kořen a semínko, které jsou získávány z rozdílných částí rostliny. Každý z nich nese naprosto jinou energii! Vysvětlím vám, jak se liší. V tradiční čínské medicíně se navíc andělika alias děhel používá na doplnění krve – tedy hlubokou výživu. Pojďme si na ní posvítit. Nebo spíš nechme anděliku posvítit na nás.

Co vás v článku čeká?

  • 2 základní druhy anděliky jako éterického oleje
  • 3+1 hlavní témata anděliky pro psychiku
  • Mini rituálek s andělikou
  • Jakou anděliku pořídit?
  • Jaké zvolit dávkování a pro koho anděliku použít?
  • V čem andělika pomáhá?
  • 3 praktické recepty s andělikou

2 základní druhy anděliky jako éterického oleje

V aromaterapii se získávají pomocí destilace tyto 2 základní druhy anděliky:

  • Andělika kořen (Angelica archangelica)
  • Andělika semeno (Angelica archangelica)

Více se o jejich rozdílných kontraindikacích i cenách zmiňují níže.

Andělika – světlo ve tmách pro všechny hledající

3+1 hlavní témata anděliky jako éterického oleje, které oceníte nejen v období temnoty

  • Hluboké zklidnění mysli
  • Přijetí – mír v duši, někdy je přirovnávána k „Doteku anděla“
  • Deprese, smutky a těžká životní období

a navíc:

  • Hluboká výživa duše, ducha i těla

Andělika kořen vás prozáří skrz na skrz svým světlem, zanoří se až do nejhlubších míst vaší duše a pomůže vám přijmout a odplavit vše, co vás stahuje a tíží. Při psaní tohoto článku jsem si procházela posledním rozloučením s oblíbeným členem naší rodiny. Bude pro mě navždy s tímto smutným, leč niterným obdobím spojena. Stejně jako mi santal při jiné dřívější situaci pomohl překlenout těžké časy, andělika mě ze smutků navíc vytáhla (a sluneční paprsky samozřejmě). Není to pozitivní olej jako třeba pomeranč, ale bolístkám na duši odlehčí, a to někdy opravdu potřebujeme. Zbavit se tíhy a být opět sami sebou. Tak takhle pracuje andělika.

Radostnější verzí sebe sama a jejím alter egem je andělika semínko. Její energie v těle nesestoupí tak hluboko, drží se, na rozdíl od anděliky kořene, někde kolem bříška a 3. čakry. Otevírá se také do hlavy, to znamená, že více bude působit na mysl (kdežto andělika kořen na emoce a hloubky). Je více radostnější a bezstarostnější. Použila bych ji u lehčích stavů a u citlivých jedinců. Doporučuji vám ji také na začátek vaší práce s andělikami. Je totiž levnější, což se při zkoušení různých receptů hodí 🙂

Zbytek článku je pouze pro členy vzdělávacího programu Bylinky našich babiček. Přidejte se k nám!
Členem se můžete stát vyplněním objednávky v horním menu
Pokud jste členem, můžete se přihlásit:
Přihlásit se
Koupit členství v programu
Koupit členství v programu včetně dárku

Jitrocel na rány i na kašel

Jitrocel kopinatý latinsky Plantago lanceolata a Jitrocel větší latinsky Plantago major jsou velmi známými rostlinami našich zahrádek a luk. List jitrocele má hojivé, protizánětlivé a kašel tlumící účinky, působí také jako přírodní antibiotikum.

Léčivé účinky jitrocele využívali již staří Řekové. Jan Neruda o jitroceli dokonce veršoval: “Rány hojí otevřené na tom lidském těle jenom čarodějná jarní šťáva z jitrocele“. Navíc nám na jaře poslouží jako zdravá jarní zelenina, která nám dodá potřebné vitamíny a minerály. A jaro už bude brzy. Nevím jak vy, ale já už se nemůžu dočkat.

Jak jitrocel vypadá a kde ho najdeme?

Jitrocel kopinatý je vytrvalá bylina s růžicí přízemních listů, ze které vyrůstá několik stvolů nesoucích květy. Listy jsou štíhlé, dlouhé a celokrajné. Listy příbuzného Jitrocele většího jsou mnohem širší a kulatější. Oba druhy jitrocele najdeme v zahradách, na loukách, podél cest i na mezích.

Jitrocel kopinatý
Jitrocel větší

Co se sbírá a kdy?

K léčebným účelům se sbírají listy obou druhů jitrocele od května do srpna nejlépe kolem 14 hodiny, dříve než se objeví stvoly s květy. Občas se sbírá i semeno.
Suší se rychle na slunci v tenkých vrstvách nebo při umělé teplotě do 40 °C. Snadno se zapařuje a listy pak tmavnou. Po ranní rose a po dešti jitrocel nesklízíme. Po usušení je rostlina zelená až zelenohnědá. Usušenou bylinu uchováváme v suchu a v dobře uzavřených nádobách.

Co jitrocel obsahuje?

• třísloviny
• flavonoidy
• glykosid aukubin
• enzymy
• sliz
• pektiny
• saponin
• vitamín C
• kyselinu křemičitou
• soli vápníku a draslíku

Jaké má jitrocel účinky?

Jitrocel tlumí kašel aprotizánětlivé účinky. Čerstvý list a zvláště šťáva jsou doporučovány při vředové chorobě žaludku a dvanácterníku a současně při špatně fungujícím trávení. Jitrocel má také antibiotické účinky, proto se používá i při vředové chorobě tlustého střeva a Crohnově nemoci. Nemá žádné toxické účinky ani nehrozí předávkování, je vhodný i pro dlouhodobé podávání.

Zbytek článku je pouze pro členy vzdělávacího programu Bylinky našich babiček. Přidejte se k nám!
Členem se můžete stát vyplněním objednávky v horním menu
Pokud jste členem, můžete se přihlásit:
Přihlásit se
Koupit členství v programu
Koupit členství v programu včetně dárku

Vykuřováním k lepší náladě aneb prostě to vyvoňte!

Když jdou na člověka chmury, je každá rada drahá. Já osobně mám v takových chvílích často potíž vůbec se do něčeho pustit. Pustit… Pustit se té nenálady a prostě něco dělat. Cokoli. Vykuřovací rituály se mi osvědčily jako “to”, co pomůže z nejhoršího. Pozornost se zaměří na výběr bylin, na přípravu potřebného vybavení. A taky samotné “vonění” pak jednoho nasměřuje z temnot směrem ke světlu.

A tak nabízím i vám k otestování tuhle prastarou techniku užití síly rostlin v čase předjarních chmur a smutků. V článku jsem vybrala vykuřovadla vyzkoušená nejen mnou, ale i lidmi z mého “kruhu” a taky ověřená dlouhou historií jejich využívání lidstvem.

Tentokrát s bylinkovou prémií! Jako bonus členům vzdělávacího programu Bylinky našich babiček přidávám i pár tradičních receptů proti chmurám právě ze zde zmiňovaných bylin. To se nikdy neztratí… Příjemné počtení! A rozjasněme se, jaro se blíží!

Na smutnění něco žlutého, třeba krásné květy

Žlutá je dobrá

Zajímavé je, že mnohá ze zde doporučených vykuřovadel jsou do žluta. Prostě signatura Slunce jak vyšitá. A též často pomáhají současně na nachlazení, kašel, ucpané dutiny, tedy to, co nás touto dobou často také sužuje. Ta příroda je prostě moudrá!

Potíže nervové a psychické v tomto čase jsou často zaviněné již dlouho trvajícím deficitem slunečního světla. Proto zde zmíním i svátek slavený začátkem února a se světlem úzce spojený.

Hromnice, světla více!

Hromnice nebo po keltsku Imbolc, jsou zajímavým svátkem. Oslavou světla v jeho různých podobách.

Z tradičních rituálů jsem pár vybrala. Bylo třeba vymést celé obydlí březovým koštětem. V rostlinné říši je bříza jedním z nejsilnějších symbolů světla a nového života. Definitivně se pálila veškerá vánoční výzdoba. Světily se zemědělské nástroje.

Prováděl se rituální úklid, oblékaly se nové šaty. Ale tím nejviditelnějším bylo svěcení svíček hromniček. Těmi se pak po celý rok zaháněl strach z hromu a bouřek, pomáhaly odvrátit škody přírodními živly způsobené.

“Volání jara”

Vykuřovací směs letošního svátku Imbolc / Hromnice, kterou jsem namíchala přesně v jeho čase. A opět se potvrdilo, že sladěnost s přírodním cyklem dává bylinám speciální potenci. A ano, počítáte správně, ve směsi je devatero bylin… Něco o smyslu “devítky” v článku o svatojánské noci.

  • Andělika
  • Puškvorec
  • Trnka květ
  • Měsíček
  • Divizna
  • Heřmánek
  • Třezalka
  • Sporýš
  • Bez černý květ

Síla “obyčejných” bylin hladí naše nervy

Možná vás překvapí, že jsou to většinou ty běžné, dobře známé bylinky. Často je budete i mít doma na čaj. Tak je klidně použijte na vykuřovací pícku.

Pro směs zklidňující naši duši doporučuji na jedno pálení mixovat maximálně 3 ingredience. Neboť naše “rozhození” zpravidla aspoň částečně souvisí i s naším “zahlcením” a čím jednodušší pomoc použijeme, tím může být účinnější.

Geniální kombinací je heřmánek s levandulí. Dle praktických zkušeností funguje skvěle i na děti. Rozhání nejen chmury, ale i rýmu.

Tip k levanduli

Sežeňte si tu nejlepší. Nejkvalitnější modrofialové kvítky pravé levandule. Už se stalo i mě, že jsem v bylinkářství zakoupila levanduli a doma zjistila, že pytlík obsahuje drcenou nevzhlednou všehochuť (květy, listy, nať) s levandulovou vůní.

Také radím využít vůní bylin, které vám lahodí a máte je rádi. Často se setkávám s odpůrci právě heřmánku.

Zbytek článku je pouze pro členy vzdělávacího programu Bylinky našich babiček. Přidejte se k nám!
Členem se můžete stát vyplněním objednávky v horním menu
Pokud jste členem, můžete se přihlásit:
Přihlásit se
Koupit členství v programu
Koupit členství v programu včetně dárku

Zimní bylinkové vůně našich babiček – přijďte na voňavý webinář zdarma

Milujete vůni klasických českých bylin? Na webináři zimní bylinkové vůně našich babiček vás inspiruji k jejich použití u vás doma! Poslechněte si přednášku o klasických českých či evropských bylinkách z pohledu aromaterapie! Dozvíte se, proč se vrátit ke starému dobrému rozmarýnu, andělice či mrkvovému semínku, jak je v aromaterapii využít a proč jsou pro nás právě v zimě tak úžasné. Jaké další bylinkové vůně teď v zimě používat a čím si je ozvláštnit.
 
Naučte se používat vůně přírody a našich bylin od odborné aromaterapeutky. Součástí webináře jsou i praktické aroma recepty 😉

Voňavý webinář zdarma již nestihnete, ale můžete si pustit jeho záznam!

Zaregistrujte se a my vám pošleme odkaz, kterým si přednášku přehrajete. Až do konce února 28.2.2019 navíc platí skvělé bonusy pro vás!

>>>Zaregistrujte se na webinář zdarma<<<

Na podzim už jsme jeden webinář odvysílali. Měl název Bylinkové vůně našich babiček a byl to takový úvod k dalším webinářům, které nás čekají. Měl u vás úspěch. Můžete si ho přehrát tady.

Přednášející: Michaela Lusílija Makulová

“Jsem aromaterapeutka, lektorka, masérka v Simbis, šéfredaktorka časopisu Kouzlo vůní a kreativní duše Bylinek našich babiček. Vyučuju aromaterapii, pořádám workshopy, přednáším. Studuju Tradiční čínskou medicínu. Cestuju, nejraději na východ, třeba do Indie nebo Nepálu. Míchám léčivé směsi i osobní vůně na míru, vyrábím svíčky. Cvičím jógu. Každý den se procházím v přírodě, sbírám bylinky, pěstuju zeleninu, jak mi čas dovolí. Žiju ve Šťáhlavech u Plzně se svým mužem Tomem a zvířectvem.”

O Kouzlu vůní…

„Píšeme o tom, co nám voní“ je naším mottem
Kouzlo vůní je první český online časopis o aromaterapii, který vznikl v roce 2016. Redakci časopisu tvoří tým kvalifikovaných aromaterapeutek, které v článcích sdílí své poznatky z praxe. Časopis píšou pro milovníky vůní i pro své kolegy, praktikující aromaterapeuty. Vedle autorské tvorby otiskujeme i rozhovory se špičkami v oboru aromaterapie. Spolupracujeme se zahraničními aromaterapeuty, jejichž články si u nás můžete exkluzivně přečíst. V loňském roce jsme vydali také brožovaný výtisk překladů Roberta Tisseranda s názvem „Zápisky z aromadeníku“, který si můžete zdarma stáhnout na našich stránkách.

Voňavé bylinkové koupele

Dopřejte si doma přírodní péči srovnatelnou s luxusním wellness. Relaxační lázeň z nejlepších ingrediencí vás vyjde jen na pár desítek korun. Teplé koupele jsou ideálním způsobem, jak si na konci zimy dobít baterky, prohřát kosti, zbavit se nachlazení a spotřebovat velké nadbytky sušených bylin před začátkem nové sběračské sezóny. 

Med, mléko a sůl

V Čechách a na Moravě mám bohatou včelařskou tradici

Hýčkací tajemství této trojice prý znala už královna Kleopatra. Přidáváním medu a mléka do koupele se prý čistila a hydratovala. Manželka římského císaře Nerona byla údajně kombinací oslího mléka a medu nadšená natolik, že se do ní nořila dvakrát denně. Med je dodnes oblíbenou součástí kosmetických přípravků díky svým zvlhčujícím a zvláčňujícím schopnostem. Ještě před pár desetiletími byl ceněn také jako léčivo. Během světové války se používal například jako antibiotikum na střelné rány, kdy se medem potírala plátýnka a přikládala na zranění. Můžete to vyzkoušet při léčbě odřenin, obvaz měňte každých šest hodin za čerstvý.

Do lázně dáváme asi hrnek kvalitní soli

Kozí, kravské nebo ovčí mléko nechybělo před sto lety snad v žádné vesnické domácnosti. Díky antioxidantům chrání pokožku před volnými radikály, zvláčňují ji a kozí mléko se využívá i při léčbě ekzémů a lupénky.

Což platí i o mořské soli. Když vyrazíte do zdravé výživy, koupíte kvalitní nerafinovanou zhruba za dvacet korun. Pro pokožku jsou prospěšné čistící vlastnosti solné lázně, ale také množství minerálů, které působí na naši kůži. Solné koupele jsou doporučovány při zánětech močového měchýře, gynekologických onemocněních, při kožních obtížích nebo hemoroidech. Pro spestření můžete mořskou sůl prostřídat třeba za růžovou z Himalájí.  Oblíbenou přísadou domácích koupelových solí je také Epsomská sůl, která obsahuje hodně hořčíku a síry. Velmi dobře uvolňuje svalstvo a může pomoci při nežádoucímu zápachu nohou. Pak do koupele ještě přidejte hydrolát z tymiánu nebo myrty, použít můžete i silný šalvějový čaj.

Jako základ pro bylinkové a aromatické koupele můžete použít tento recept: 

  • 1/2 hrnku medu
  • 1 litr mléka
  • 1 hrnek mořské soli

Postup: Mléko mírně zahřejeme a rozpustíme v něm med, společně se solí pak vlijeme do teplé lázně a koupeme se asi 20 minut. Tělo osprchujeme vlažnou vodou a po stejně dlouhou dobu odpočíváme v teple.

Ovesné vločky

Ovesné vločky jsou darem pro suchou pokožku

Koupel z ovesných vloček je velmi oblíbená u lidí s ekzémem nebo lupénkou a skvěle působí i na velmi suchou pokožku. Jeden šálek vloček rozvařte v litru vody, nechte asi 15 minut odstát a tekutinu slijte přes cedník do lázně. Nebo můžete vločky dát do staré punčochy a použít je pak ještě místo žínky. Tento recept prý používají s úspěchem i na kožním oddělení v brněnské dětské nemocnici. Takže ho doporučuji jako první volbu, pokud se kožní potíže objeví u malých miminek.

Zbytek článku je pouze pro členy vzdělávacího programu Bylinky našich babiček. Přidejte se k nám!
Členem se můžete stát vyplněním objednávky v horním menu
Pokud jste členem, můžete se přihlásit:
Přihlásit se
Koupit členství v programu
Koupit členství v programu včetně dárku

Český ženšen? Pěkně pálí a jmenuje se křen

Dnes bych vám chtěla napsat o další rostlině, bez které se dříve neobešla žádná babiččina zahrada. Už staré lidové názvy jako bylina mládí nebo český ženšen napovídají, jaká tajemství tato rostlina ukrývá. A nejen to, dříve byla oblíbena i v lidové magii. Zkrátka všestranné využití. Tak si pojďme říct o křenu něco více.

Křen selský, latinsky Armora rusticana, je mohutná rostlina z čeledi brukvovitých. V našich zemích ho rozšířili pravděpodobně na konci prvního tisíciletí staří Slované, už ti ho používali jako potravinu i léčivo. Někdy se mu také říkalo bylina starých Slovanů. Také mořeplavci prý ho hojně využívali vedle kysaného zelí a cibule, k ochraně před kurdějemi.

Křen hrál u našich předků důležitou roli nejen jako potravina a léčivo, ale i v lidové magii. Věřilo se, že kdo si dá plátek syrového křenu do váčku s penězi, nikdy se mu nevyprázdní. Amulety z plátků křenového kořene se dávaly dětem, aby je ochraňovaly. Jako léčivo se používá čerstvě vykopaný kořen, ale v kuchyni můžeme využít i čerstvé lístky, například na ozdobu pokrmů, přihodit pár lístků do salátu, pomazánky nebo jen tak na chleba s máslem.

Křen jako klasická přísada hůře stravitelných jídel, například smažených

Co křen obsahuje

Čím je tedy kořen křenu tak ceněn a jaké jsou obsahové látky? Zmíním jen ty nejdůležitější.

  • vysoký obsah vitamínu C
  • éterické oleje
  • minerály – železo, hořčík, draslík, vápník a fosfor
  • hořčičné glykosidy, ze kterých se uvolňuje hořčičná silice
  • allylisothiokyanát, a ta dodává křenu jeho charakteristickou chuť a vůni

A spoustu dalších látek, např. polysulfát pentosan, který má protiartritické vlastnosti.

Působení křenu

  • Zvyšuje vylučování trávicích enzymů a ovlivňuje složení střevní mikroflóry, proto je výborným doplňkem k masité stravě.
  • Je močopudný – podporuje prokrvení ledvin, stimuluje vylučování žluči, činnost jater, slinivky a trávení.
  • Má silné antibiotické a antibakteriální účinky pomáhá při nachlazení a chřipce, astmatických potížích.
  • Rozřeďuje hlen a mírní dráždění ke kašli a výborně odhleňuje průdušky.
  • Podporuje imunitu organismu zejména proti infekcím horních cest dýchacích.
  • Pomáhá i při bolestech: bolestivé menstruaci, dně, revmatických bolestech, čistí krev a celkově povzbuzuje organismus.
  • Působí proti paradontóze.

Nastrouhat a dobře uzavřít

Aby se antibioticky působící látky z kořene uvolnily, je potřeba kořen rozdrtit nebo postačí nastrouhat. Tyto látky jsou velmi prchavé, proto taky u strouhání křenu obvykle pláčeme. Pokud nastrouhaný křen nespotřebujeme ihned, měli bychom ho uložit do vzduchotěsné nádoby, nejlépe zavařovací sklenice, aby nám účinné látky nevyprchaly.

Nejlépe je ovšem používat křen čerstvý. Strouhání křenu se doporučuje i pro zpracování na léčebné účely. Nestačí tedy křen jen nakrájet na kousky, ale je nutné ho najemno nastrouhat a co nejrychleji zpracovat. Samozřejmě zastudena.

Kontraindikace

Používá se vnitřně i vně, je ale potřeba zmínit několik kontraindikací, při kterých bychom měli být opatrní s podáváním křenu. Při vnitřním použití jsou to žaludeční a dvanácterníkové vředy a chronické problémy s močovým měchýřem a ledvinami (hodně je prokrvuje a může ve velkých dávkách zapříčinit krvácení).

Při vnějším použití je to pak přecitlivělá pokožka.

Křen je třeba nastrouhat, pozor na oči!
Zbytek článku je pouze pro členy vzdělávacího programu Bylinky našich babiček. Přidejte se k nám!
Členem se můžete stát vyplněním objednávky v horním menu
Pokud jste členem, můžete se přihlásit:
Přihlásit se
Koupit členství v programu
Koupit členství v programu včetně dárku