Potěšení z hor jménem dobromysl ulevuje při kašli, křečích i špatné náladě

Dobromysl obecnou latinsky Origanum vulgare lze najít na slunných stráních po celé Evropě.  Původní druh dobromysli pochází ze Středomoří a je známý pod názvem „oregano“. Toto slovo pochází z řečtiny a  znamená „potěšení z hor“. Podle řeckých bájích ji Venuše jako první pěstovala na své zahradě.

Dnes neodmyslitelně patří k italské a řecké kuchyni. Staří Řekové i Římané ji používali do koupelí, jako parfém, masážní olej, a pro desinfekci i konzervaci potravin. Ve středověku patřila dobromysl k mocným bylinám. Věřilo se, že odhání zlé duchy. Hospodáři ji přidávali do jídla sekáčům, aby je chránila před jedovatými hady a přivolala jim dobrou náladu a chuť k práci.

Dobromysl byla také součástí „svatojánského kvítí“, tedy rostlin, kterým byla přisuzována zvláštní moc. V následujícím článku vás mimo jiné čeká recept na čaj pro dobrou náladu, recept na omáčku k těstovinám, dále recept na italský horký bramborový salát a také na dobromyslové víno pro astmatiky. A za měsíc se těšte na klidnou osvěžující meduňku…

Jak dobromysl vypadá a kde ji najdeme?

Dobromysl je trvalka s jemně ochlupenou, asi 50 cm vysokou lodyhou. Listy jsou oválné až vejčité, odspodu směrem k vrcholu se zmenšují. Drobné květy mají starorůžovou až nafialovělou barvu a příjemně voní.  Najdeme ji na slunečných stráních, pasekách, ve světlých lesích i na skaliskách od nížin až do hor.

Voňavá dobromysl, bylinka mnoha užitků

Co se sbírá a kdy?

Sbírá se kvetoucí nať, to znamená listy, květy i stonky, jednoduše řečeno asi tak 25 cm dlouhá horní část rostliny.  Sbírá se těsně před začátkem kvetení, jakmile se začnou otevírat první květy.

Suší se ve slabé vrstvě nebo ve svazečcích ve stínu nebo při umělé teplotě do 35 °C. Schne dobře a při dosoušení ji můžeme vrstvit až do výše 40 cm. Skladujeme v uzavřených tmavých nádobách.

Co nať dobromysli obsahuje?

  • silici s tymolem, karvakrolem a dalšími terpeny
  • hořčiny
  • tanin
  • třísloviny
  • gumopryskyřici

Jaké má účinky?

Díky vysokému obsahu tymolu má silné antiseptické a desinfekční účinky. Působí protikřečově (i v těhotenství při křečích nohou) a dobře se hodí pro doplnění hořčíkové terapie při křečovitých stavech (včetně epilepsie). Pomáhá také při úporném dráždivém kašli. Dále podporuje srdeční činnost, trávení a činnost slinivky.

Při delším pravidelném podávání působí jako antidepresivum a zlepšuje náladu. Nálev z dobromysli nám pomůže také celkově posílit organismus, sníží nadýmání a uleví nám i při bolestivé menstruaci.

Text je součástí vzdělávacího programu Bylinky našich babiček. Přidejte se k nám!

Zbytek článku je pouze pro členy vzdělávacího programu Bylinky našich babiček.
Členem se můžete stát vyplněním objednávky v horním menu
Pokud jste členem, můžete se přihlásit:
Přihlásit se

Černý rybíz – vitamínová bomba na dosah ruky, stačí natrhat

V dnešní době plné stresu a únavy je to vynikající pomocník na podporu zdraví. Roste často na dosah ruky.  Je plný vitamínů, antioxidantů i stopových prvků a výrazně posiluje naši imunitu. Ale co takhle zkusit ho použít v kosmetice? Že je to nesmysl? Čtěte dál!

Černý rybíz nebo také meruzalka černá je u nás výhradně pěstovaná rostlina, to znamená v lese ani na louce ho nehledejte. Jeho pěstování je velmi rozšířené, dříve býval téměř na každé zahrádce. Je to další rostlina z mého seriálu, jedna z mých nejoblíbenějších, která jde využít téměř celá, od plodů, listů až po kořeny.

Obsahuje mnoho cenných látek, od stopových prvků, přes vitamíny až po například pektin a rutin, ten už známe z pohanky, pamatujete? A ještě vás trochu zlákám na další článek, ten bude o hořčici, ale až za měsíc…

Cévy, imunita, sliznice, ledviny atd…

Plody asi ochutnal každý, ale listy a kořeny?

Takže taková pohanková kaše s rybízem k snídani je skvělá synergická kombinace pro posílení pružnosti a průchodnosti našich cév. Kromě cévního systému působí rybíz i na posílení imunity, jako prevence i při léčbě chřipek a nemocí  z nachlazení, zbavuje organismus volných radikálů, příznivě působí na ledviny, urychluje obnovu sliznic a chrání je a ještě mnoho dalších pozitivních účinků.

Je vhodné podávat ho při rekonvalescenci a také starým lidem na celkové posílení organismu. Co všechno rybíz obsahuje tady nebudu vypisovat, je toho opravdu hodně a zabralo by to podstatnou část článku. Pokud by někdo chtěl vědět přesně, jaké látky a vitamíny jsou v rybízu obsaženy, našla jsem přehlednou tabulku na Wikipedii. Takže se pojďme podívat na to. co všechno tedy můžeme z černého rybízu využít?

Listy na čaje

Sbíráme je na jaře, v době, kdy rybíz kvete. Obsahují silice, třísloviny, vitamíny, rutin, pektiny, organické kyseliny a mnoho dalších látek. Používají se na revma, při cévních onemocněních, ale i k léčbě močových a ledvinových zánětů. Většinou se z nich připravuje odvar. Můžeme je použít do léčebných čajů, ale i do směsí k běžnému pití v kombinaci třeba s listem maliníku nebo ostružiníku. Listy můžeme jen sušit, případně fermentovat.

Recept na čaj z listů, který povzbuzuje fyzickou aktivitu, celkově osvěžuje a zmírňuje bolesti při revmatismu:

  • 2 lžičky fermentovaných listů černého rybízu
  • 2 lžičky fermentovaných listů maliníku

Listy zalijeme ½ litrem vařící vody a necháme 15 min louhovat.

Text je součástí vzdělávacího programu Bylinky našich babiček. Přidejte se k nám!

Zbytek článku je pouze pro členy vzdělávacího programu Bylinky našich babiček.
Členem se můžete stát vyplněním objednávky v horním menu
Pokud jste členem, můžete se přihlásit:
Přihlásit se

Vůně přírody: třezalka zaručeně uklidní vaše emoce po náročném dni

Třezalka se mi osvědčila jako éterický olej pro vytížené a přepracované lidi, pro ty, kteří nezvládají svoje emoce nebo zkrátka potřebují sáhnout po lahvičce první pomoci po náročném dni. Kdo z nás to někdy nepotřebuje?

Nebojte se pracovat s tradičními českými bylinkami! Seženete je ve formě éterických olejů a já vás naučím s nimi pracovat. Umícháme si spolu několik směsí a ukážeme jejich účinky na příbězích z praxe.

V článku si spolu umícháme 3 recepty, ukážeme si hlavní účinky třezalky, i čím třezalku nahradit.

3 základní témata třezalky jako éterického oleje

  • Deprese – smutek krátkodobý i dlouhodobý,
  • Strach – úzkost, silné obavy i ataky,
  • Bolest – zejména ta emocionální nebo nervová.

Tyhle 3 oblasti, ve kterých třezalka vyniká, si prosím zapamatujte, pokud se chystáte eterický olej používat.

Pro bolest fyzickou se třezalka také využívá, ale ve formě třezalkového macerátu, do kterého přejdou složky, které se při destilaci do výsledného éterického oleje nedostanou.

Tyhle účinky jsem čerpala ze své oblíbené knihy od Caroline Ingraham {INGRAHAM, 2017}. Ze své praxe a pozorování přidávám jeden bod shrnující:

  • celková psychická pohoda – když se necítíte úplně ve své kůži.

Třezalka je jako sluneční paprsek, který vás prozáří a zažene všechny špatné myšlenky. Uklidní vaše emoce po náročném dni.

Síla třezalky působí jako sluneční paprsky prosvětlující naši duši

3 oleje pro zklidnění emocí

Pro zklidňující účinky do aroma směsí doporučuji tyto tři oleje. Nabízet je můžete v uvedeném pořadí a podle vážnosti situace vám bude stačit lehce {1}, středně {2} nebo výrazně {3} zklidňující olej.

  1. Heřmánek
  2. Třezalka
  3. Nard

Vůně třezalky

Na rozdíl od třezalkového macerátu, který voní velmi jemně a příjemně, je vůně třezalkového éterického oleje pronikavá, květinová, bylinná, někdy až lékárenská.

Z toho důvodu si třezalku nevybírají mí klienti příliš často. Pokud si ji ale vyberou, jednoznačně na ně sedí, že prožívají náročné období a hledají pomoc a oporu. Častěji také voní lidem na jaře a v létě.

Text je součástí vzdělávacího programu Bylinky našich babiček. Přidejte se k nám!

Zbytek článku je pouze pro členy vzdělávacího programu Bylinky našich babiček.
Členem se můžete stát vyplněním objednávky v horním menu
Pokud jste členem, můžete se přihlásit:
Přihlásit se

Ruce od hlíny: První sběry úrody a záhonek jako živá lékárna

Na záhoncích a truhlících se nám už vše žene do květu. Nechte trošku pro včelky, zbytek ostříhejte a do podzimu stihnete ještě jednu sklizeň! Staří bylináři léčili své pacienty nejen rostlinami, ale také jídlem. V červnovém dílu seriálu Ruce od hlíny se proto podíváme na záhonek jako na přírodní lékárnu. Mangold, mrkev i mladý česnek totiž dokážou v těle udělat divy!

V květu je síla!

Tymián citronový (vlevo) a tymián obecný můžete sbírat i dvakrát za sezónu

Na přelomu května a června přichází nejvyšší čas pro první sběr zahradních nebo truhlíkových výpěstků. Meduňka, dobromysl, tymián i saturejka stihnou po první sklizni ještě jednou obrazit a v září tak můžete sbírat znovu. Máta marocká je v nejlepší kondici právě začátkem června. Lístky šalvěje lékařské můžete obírat až do zámrazu, ale v době, kdy jde do květu, je dobré keřík ostříhat. Právě před letním slunovratem, kdy jdou rostliny do květu, má nať v sobě nejvíce síly. Ideální dobou pro sběr kvetoucí natě je dopoledne po deváté hodině, kdy oschne rosa. Je dobré si pohlídat počasí, aby alespoň dva dny před sklizní nepršelo a rostliny tak při sušení či jiném zpracování neplesnivěly. Pár kvítků vždy nechávám na záhonků pro včelky a samovýsev bylinky. Byliny byste měli sušit na vzdušném a stinném místě. Do zimních měsíců si je můžete uchovat také díky přípravě bylinných sirupů. V době letního slunovratu suším ochrannou kytičku ze sedmera nebo devatera kvítí, kterou si pak můžete připravenit doma nebo třeba v autě.

Truhlíkové oregano před sklizní

Každý rok neodolám a udělám nějaký experiment i s rychlenými bylinkami, co se dají koupit v květinářství či zeleninářství už brzy v březnu. Za oknem nebo na balkoně na sluníčku krásně prosperují, i když teploty ještě nejsou vysoké. Tymián i pažitka mi v minulých letech úspěšně přežily podzimní přesazení do hlíny na zahradu. Oregano zase po červnovém sběru spolehlivě znovu obrazí mladými větvičkami. Na začátku září se s truhlíkem rozloučím a rostlinkám najdu místo v záhonku. Na jaře znovu sázím benjamínky. Pro kuchyňské účely je dobré mít po ruce majoránku, rozmarýn, oregano, pažitku, petrželku, bazalku, mátu či meduňku. Vše můžete s úspěchem pěstovat v malém truhlíku. A pokud nemáte, kam přesazovat, co osadit pruh zeleně na vaší ulici? Znáte guerilla gardening?

Tip redakce: Jak kvete sluníčko? Přece jako měsíček lékařský! 

Baví vás bylinky? Líbí se vám naše články? Tak se s námi vzdělávejte v tom, co máte rádi! Celoroční vzdělávací průvodce světem místních rostlin.

Text je součástí našeho programu Bylinky našich babiček. Přidejte se k nám!

Zbytek článku je pouze pro členy vzdělávacího programu Bylinky našich babiček.
Členem se můžete stát vyplněním objednávky v horním menu
Pokud jste členem, můžete se přihlásit:
Přihlásit se

Třezalka tečkovaná, slunce, teplo, láska a květy jako hvězdičky

Bylina svatého Jana, nebo chcete-li bylina letního Slunovratu. Bylinka plná slunce, tepla a lásky. Podpora pro období temna i dlouhých zimních nocí, kdy můžeme trpět na deprese či bolavé klouby. Nevhodná pro fotosensibilní jedince a také ženy, které užívají hormonální antikoncepci. Tak bych jednoduše vystihla tuto naší klasickou českou bylinku.

Dlouho jsem přemýšlela, co nového bych vám o ní mohla napsat. A pak mě napadlo, že bych vám na ní mohla spíš něco „ukázat“. Jdu do toho s vědomím, že pravděpodobně nebudu populární.

Podělím se s vámi o mé životní zkušenosti s třezalkou, kterou jsme v naší rodině nikdy nesbírali. Ale už jako žačka 2. třídy jsem ji musela dokázat určit na obrázku pro jednu zdravotnickou soutěž. Líbila se mi. Hlavně ty její pěti-lístečkové květy jako hvězdičky. Ty mi také utkvěly v paměti a staly se pro mne charakteristickým znakem této rostliny.

Také sbíráte intuitivně?

Když jsem pobývala první léto v Tyrolsku, trávila jsem každou volnou chvíli objevováním nových rostlin nebo určováním těch známých, které jsem znala jen z herbářů. Tolik rozmanitosti na jedné louce! Největší poklad však pro mě byl vidět hojnost třezalky. Tenkrát jsem ještě nevěděla, že se z ní vyrábí krásný červený macerát, nasbírala jsem ji tedy na čaj.

Čaj podle Marie Treben na poruchy spánku

Jednu vrchovatou lžičku třezalky na šálek přelijeme vařící vodou, přecedíme a pijeme po doušcích.

Ještěže jsem z té nasušené drogy tenkrát žádný odvar ani čaj nikomu nepřipravila! Až jedna místní žena, která viděla rozvěšené svazečky kolem pece na salaši, se mne zeptala, na co si suším tu jedovatou rostlinu? „Jedovatou? Třezalka přece není jedovatá…“ Na druhý den mi přinesla pravou třezalku tečkovanou.

Starček alpský (na obrázku) se velmi podobá starčeku německému, který má jen pět okvětních lístků a vyskytuje se v Alpách také hojně. Je silně jedovatý

Když se dnes dívám na třezalku tečkovanou a na starček, se kterým jsem si ji tenkrát zaměnila, nechápu se. A nebo vlastně ano. Před více jak 15 lety jsem třezalku znala jen povrchně, z obrázku, a nasbírala jsem si „ji“ jen podle pocitu, jistá jsem si však nebyla.

Nehledala jsem ji pozorně podle jejích podlouhle vejčitých listů, které mají po obvodě černé tečky stejně jako i okvětní lístky, nebo podle oblé nikoli čtyřhranné lodyhy, jež je určujícím znakem té pravé třezalky. Ani jsem netušila, že když se rozemnou poupata v ruce, zanechají krvavě červenou barvu, jež jí propůjčuje látka hypericin.

Text je součástí vzdělávacího programu Bylinky našich babiček. Přidejte se k nám!

Zbytek článku je pouze pro členy vzdělávacího programu Bylinky našich babiček.
Členem se můžete stát vyplněním objednávky v horním menu
Pokud jste členem, můžete se přihlásit:
Přihlásit se

Nenápadná princezna jménem Sedmikráska

Sedmikrásku obecnou latinsky Bellis perennis znají už malé děti. Roste na téměř všech vlhčích trávnících a kdo má zahradu, denně po ní možná šlape. Tahle kytička má ale i léčivé účinky, což mnoho lidí neví.

Sedmikráska byla zmiňovaná už v nejstarších herbářích jako lék na jaterní potíže, kožní onemocnění a chronický katar horních cest dýchacích. První tři sedmikrásky, které na jaře najdete, jsou prý mnohem léčivější než jiné a budou vás chránit před horečkou, bolestmi zubů a “zlými pohledy”. Přibližně za měsíc v mém dalším dílu ze série Bylinky našich babiček se podrobně podíváme na dobromysl. Že pomáhá na “dobrou mysl” je jasné a dál? Také skvělá bylina z našich luhů a hájů… Těšte se a teď hurá na malou krásku sedmikrásku!

S čím vším nám může sedmikráska pomoci, jak jí užijeme v kosmetice, v kuchyni a jako první pomoc při bodnutí hmyzem se dozvíte v následujících řádcích. V článku najdete i recept na sedmikráskový med a sedmikráskový pleťový olej.

Jak sedmikráska vypadá a kde ji najdeme?

Sedmikráska je vytrvalá bylina s obvejčitými listy v nízké přízemní růžici. Stvoly s květy tvořenými bílým jazykovitými květy po obvodu a žlutými trubičkovitými květy v terči jsou vysoké cca 15 cm.

Tato květina roste a kvete téměř po celý rok, na jaře se její hlavičky objevují velmi brzy, a to i tam, kde zem ještě pokrývá sníh. Vyskytuje se na loukách, okrajích cest, na mezích i v zahrádkách. Nejvíc kvete od dubna do srpna.

Co se sbírá a kdy?

Sbírají se plně otevřené květy od března do srpna. Nejvíce účinných látek obsahují sedmikrásky na jaře, tedy v březnu a v dubnu. V té době můžeme sbírat i listy. Plnokvěté formy pěstovaných sedmikrásek se nesbírají.

Co obsahuje květ sedmikrásky?

  • saponiny,
  • třísloviny
  • hořčiny
  • silici
  • sliz
  • minerální látky
  • pryskyřice
  • organické kyseliny
  • flavonoidy
  • inulin
Baví vás bylinky? Líbí se vám naše články? Tak se s námi vzdělávejte v tom, co máte rádi! Celoroční vzdělávací průvodce světem místních rostlin.

Sedmikrásková článek patří do tohoto programu. Celý rok vás seznamujeme s více i méně známými bylinkami, které nejspíš rostly na zahrádkách vašich babiček a jejichž vůně vám připomenou dětství. Celoroční předplatné vám zajistí kromě spousty návodů a receptů z praxe i vstup do uzavřené skupiny na Facebooku a 2 živé webináře s redaktorkami

Zbytek článku je pouze pro členy vzdělávacího programu Bylinky našich babiček.
Členem se můžete stát vyplněním objednávky v horním menu
Pokud jste členem, můžete se přihlásit:
Přihlásit se

Vůně přírody: Heřmánek modrý a římský, silné duo pro neklidné nohy i hojení bolístek + 3 recepty

Heřmánkový éterický olej má právě svou hlavní sezónu. Hodí se pro všechny, kdo si neumí odpočinout a chtěli by toho stihnout moc. Krásně vás zrelaxuje před vaší dovolenou. Je to ideální pomocník pro celou rodinu – děti, ženy, muži i zvířata ho milují. A své místo najde i ve vaší lékárničce na léto – na spáleniny, štípance i bolesti bříška.

V článku si představíme 3 základní druhy heřmánku a s čím nám v aromaterapii mohou pomoci. Umícháme si 3 voňavé recepty s heřmánkem. Bude to inhalační tyčinka proti strachům, hluboce relaxační tělový olej a směs pro děti i probouzející vnitřní dítě v nás.

3 základní druhy heřmánku jako éterického oleje

V aromaterapii se hojně využívají 2 základní druhy heřmánku:

  • heřmánek modrý – někdy také nazývaný německý nebo pravý heřmánek,
  • heřmánek římský – rmenec sličný.

Blíže vás s nimi seznámila kolegyňka Veronika Němcová. Já bych k těmto dvěma druhům ještě ráda přidala třetího mého oblíbence:

  • heřmánek modrý tansy – nepravý heřmánek původem z Maroka.

Vůně heřmánku

Vůně heřmánků se velmi liší. Heřmánek modrý a heřmánek modrý tansy jsou si velmi podobné. Jejich aroma je hluboce sladké, s jemným hořkým tónem. Tansy je navíc ještě sladší a opojnější než heřmánek modrý.

Heřmánek římský je velejemný, jeho aroma je bylinné, nasládlé s lehkými ovocnými tóny.

Zeptala jsem se pár mých klientů, který z heřmánků je jim nejpříjemnější. Kupodivu vyhrál heřmánek římský, přestože po něm terapeuticky nesahám často. Čili vůně heřmánků je nám všeobecně příjemná, avšak témata, která v nás heřmánky otevírají již tak příjemná nebo snadná být nemusí, proto heřmánek zaujme, ale pro terapii je pro mě spíš svátečním, o to více hlubokým a účinným pomocníkem 😊

Text je součástí vzdělávacího programu Bylinky našich babiček. Přidejte se k nám!

Zbytek článku je pouze pro členy vzdělávacího programu Bylinky našich babiček.
Členem se můžete stát vyplněním objednávky v horním menu
Pokud jste členem, můžete se přihlásit:
Přihlásit se

Pohanka obecná – známý neznámý poklad pro naše cévy i trávení

Pohanku znaly a používaly už naše babičky a my jsme na ni postupem času zapomněli, což je velká škoda. Když jsem byla malá, vůbec jsem netušila, že pohanka existuje. Teď už je to s nabídkou pohanky přeci jen lepší, běžně ji seženeme i v „obyčejných“ potravinách.

V tomto článku se můžete těšit nejen na pohankové recepty, ale i na použití kvetoucí natě. A kde vzít pohankovou nať? Vypěstujte si ji, není to nic složitého!

Pohanka obecná (Fagopyrum esculentum Mouench) je jednoletá, pěstovaná kulturní rostlina. Pěstuje se jako hodnotná píce, jako potravina, může se také vysévat na zahrádkách jako následná plodina, to znamená na podzim, po sklizni zeleniny. Nať roste velmi rychle, sklízet ji můžeme už po 3 týdnech a obsahuje spoustu látek důležitých pro naše tělo. Z nichž nejdůležitější je rutin.

Nejprve bych chtěla zmínit jednu, myslím méně známou skutečnost, a sice to, že největší obsah rutinu, který milují naše cévy, najdeme v pohankové nati. Další nezanedbatelný obsah je pak ve slupkách a teprve potom následují semena. Ale i ty jsou samozřejmě hodnotnou potravinou. Pojďme si tedy říct, co všechno můžeme z pohanky získat.

Článek o prospěšnosti pohanky je dalším příspěvkem vzdělávacího programu Bylinky našich babiček. V něm přinášíme každý měsíc 6 článků zaměřených na pěstování a využití místních bylin (plus další bonusy k tomu). Je to něco navíc, nad rámec běžného obsahu Kouzla vůní. Je to taková naše vymazlená voňavá specialita! A můj příští článek? Taky hodně aromatický. Bude totiž o černém rybízu.

Začneme zelenou natí, co se v ní ukrývá a k čemu je dobrá

Úplně jednoduše doma v květináči narostlá pohanka

Nejdůležitější látkou obsaženou v nati a pak ve slupkách semen je flavonoid rutin. Díky obsahu rutinu je její hlavní léčebné využití u cévních potíží, tam, kde potřebujeme zvýšit pevnost a pružnost žilních stěn.

Dále pak jsou obsaženy vitamíny skupiny B, vitamín E, nezanedbatelný je obsah draslíku, fosforu, hořčíku, vápníku a stopových množství železa, mědi manganu a zinku.

Používáme při:

  • křečových žilách
  • hemeroidech
  • na červené žilky i jako prevenci proti náhlým mozkovým příhodám

Nať i slupky používáme ve formě čaje i na zeleno. Slupky můžeme také rozemlít na prášek a užívat půl čajové lžičky 4x denně před jídlem.

Zbytek článku je pouze pro členy vzdělávacího programu Bylinky našich babiček.
Členem se můžete stát vyplněním objednávky v horním menu
Pokud jste členem, můžete se přihlásit:
Přihlásit se

Ruce od hlíny: Léčivá síla jehličnanů, Středomoří na zahradě a čarovná marináda

Příroda letos díky rychlému nástupu léta tančí kvapík, a tak je nejvyšší čas nasbírat výhonky jehličnanů na sirup proti kašli. Tří zmrzlých se už bát nemusíme, takže můžete bez obav vysadit ven i původně středomořské bylinky. Na závěr se s vámi podělím o recept na marinádu s petrželkou. Nic složitého. V jarní jednoduchosti je totiž krása .) Jdeme na to!

Článek je dalším jarním příspěvkem našeho vzdělávacího programu Bylinky našich babiček. Celý si ho přečtou pouze jeho předplatitelé. Kromě 6 článků měsíčně s hromadou informací, receptů a návodů máme pro ně i pár prémií navícO programu se dozvíte více TADY. A taky si můžete “na zkoušku” přečíst 6 prvních článků jen tak ZDARMA!

Jarní síla a zdraví z jehličnanů

Mladé výhonky jehličnanů mají svěží zelenou barvu

Od května do června (ve vyšších polohách) si můžete nasbírat mladé výhonky jehličnanů a připravit z nich vynikající sirup nebo med na zimu. Hodit se bude, až vás přepadne kašel nebo zaražená rýma. Jehličnany totiž obsahuje silice, které mají mukolytické účinky. Pomáhají rozpouštět a vykašlávat hleny. Jsou velikou zásobárnou vitamínu C! Sbíráme mladé výhonky do pěti centimetrů délky. Nikdy neobírejte celou větev, protože tím byste zabránili tomu, aby strom dále rostl. Loni jsem sběr konzultovala s lesáky. Pokud nevlezete do lesní školky a budete sbírat s rozumem ze spodních větví množství pro vlastní potřebu, je to naprosto v pořádku. Strom poproste o pomoc, myslete na to, k čemu by měly výhonky sloužit a sbírejte s citem.

Pro výhonkové sirupy si nejraději vybírám smrk nebo jedli. Můžete je samozřejmě také namíchat. Zkuste kousek sníst hned na vycházce. Je to velmi osvěžující! Rozhodně doporučuji si připravit čaj, studený macerát (nechejte v karafě s vodou přes noc) nebo sirup na limonádu hned. Já dávám hrst výhonků na 250ml vody, povařím, osladím (cukrem nebo medem) a skladuji v ledničce. Je potřeba spotřebovat co nejdříve, protože takto připravený sirup není nijak zakonzervovaný. Do limonády můžete dát 50 ml sirupu, citrónovou šťávu, osvěžit polévkovou lžící mátového nebo myrtového hydrolátu, litr perlivé / pramenité vody a máte originální občerstvení pro jarní posezení s kamarády.

Do výroby sirupu můžete zapoji i děti. Nabírání lopatičkou je zábava!
Zbytek článku je pouze pro členy vzdělávacího programu Bylinky našich babiček.
Členem se můžete stát vyplněním objednávky v horním menu
Pokud jste členem, můžete se přihlásit:
Přihlásit se

Jak poznat pravý heřmánek, proč je ho čím dál méně a k čemu je dobrý ten “nepravý?

Heřmánek pravý je jedna z původních silných aromatických bylin na našem území. Přestože je to naše domácí bylinka, ne všichni mají v lásce jeho vůni. Někteří si stěžují, že jsou na něj alergičtí. Na trhu však najdeme řadu kosmetických produktů, které jsou jím alespoň provoněny. Pravý heřmánek je ve volné přírodě vytlačován rmenem, kterému se ale také říká heřmánek. Možná, že to všechno nám jen něco dokazuje. A co když výskyt heřmánku jen odráží zátěže dnešní společnosti?

Patřím mezi ty, kteří heřmánek moc nevyhledávají (možná jen, když si chci udělat melír ve vlasech). Jsem divná, když se všude píše, jak ho lidé zbožňují? Ne. Uklidnila mě moje lektorka Anusati Thumm, která nám představila jednu německou studii, jež udává, že ani většině německé národnosti tato bylina nevoní. A to mají geneticky blíže ke germánským a keltským kmenům, kteří heřmánek využívali jako jednu z hlavních lokálních bylin.

Baví vás bylinky? Líbí se vám naše články? Tak se s námi vzdělávejte v tom, co máte rádi! Celoroční vzdělávací průvodce světem místních rostlin.

Článek o heřmánku je další z jarní řady příspěvků voňavého programu Bylinky našich babiček. Průvodce je placený, ale kdo by chtěl bylinkového zajíce v pytli, že? Takže jsme prvních 6 článků uveřejnili ZDARMA a vy si je můžete přečíst. Pak totiž budete tušit, jaká nálož vás každý měsíc čeká. Příště se dopodrobna rozepíšu o třezalce.

Heřmánek pravý je jedna z původních bylin na našem území.

Když nabízím svým klientům éterické oleje, před heřmánkem pravým Matricaria chamomilla raději upřednostňují řebříček Achillea millefolium, který obsahuje také hojivý chamazulen, a nebo s nadšením sáhnou po rmenu, přesněji rmenci sličném Chamaemelum nobile, který je často nesprávně označován jako heřmánek římský.

TIP redakce: Článek o působení éterických olejů z obou heřmánků uveřejníme koncem května v rámci programu Bylinky našich babiček.

Heřmánek pravý – bylina dětství a jeho nemocí

Čaj z heřmánku byl univerzálním lékem již pro staré civilizace

Důvod, proč lidé v dospělosti heřmánek spíše odmítají, je jejich čichová paměť. Vůně jim připomíná situace z dětství, kdy museli kvůli nějakému neduhu popíjet z něj připravený čaj. Samozřejmě. Heřmánek má silné protizánětlivé a protikřečové účinky, zároveň zklidňující a uvolňující charakter, a to jak na psychiku tak na fyzické bolesti.

Navíc je lehce dostupný, při běžném dávkování nemá žádné kontraindikace a lze jej užívat i dlouhodobě. To vše z něj činí bezesporu ten nejvhodnější univerzální lék už pro malá miminka. Možná také právě proto lze najít nejrozšířenější řady kosmetických produktů s heřmánkem právě pro tato stvoření.

Ale pozor! Heřmánek je opravdový lék, nikoliv bylina k preventivnímu nebo běžnému užívání.

Může heřmánek opravdu způsobit alergickou reakci?

Výrobky na(ne)štěstí většinou neobsahují výtažek z celého heřmánku. Dívejte se na složení produktu. Pokud NEnese celý latinský název byliny, tak pravděpodobně neobsahuje žádný heřmánek, pouze jeho aromatickou, často synteticky vyrobenou, složku, která takto separovaná může způsobovat různé alergie.

Bylina je sama o sobě zklidňující a čistící a ve správném dávkování se užívá právě na různé kožní alergie. Pokud se někomu po koupeli nebo obkladu z heřmánku alergická reakce objeví, pravděpodobně ho zvolil příliš velké množství. Vždy myslíme na to, že dávka drogy z ní činí lék.

Heřmánek, který si zakoupíte v obchodě s potravinami nebo v čajovém pytlíčku navíc ani neodpovídá lékařské kvalitě (Ursel Bühring). Jde o nadrcené „zbytky“ bylinné drogy, často vyprchané a bez účinných látek.

Zbytek článku je pouze pro členy vzdělávacího programu Bylinky našich babiček.
Členem se můžete stát vyplněním objednávky v horním menu
Pokud jste členem, můžete se přihlásit:
Přihlásit se