Kateřina Svobodová Brooker: Středověké aromatické a léčivé rostliny #20

Nahlédněte s námi do středověké Británie: jaké léčivé byliny používali tehdejší lékaři a mniši augustiniánského řádu a za jakým účelem? Jak se léčily například bolesti zubů či žaludku, záněty, popáleniny? A jakou roli hrají léčivé a aromatické rostliny v našem životě dnes?

Začtěte se do volného pokračování seriálu Fascinující svět aromatických rostlin. Tvoří ho pro vás Kateřina Svobodová Brooker. Předchozí díl najdete tady. (For english version scroll down.)

Fascinující svět aromatických rostlin – část XX.

Středověké aromatické a léčivé rostliny

Tento článek nás přivádí zpět k léčivým bylinám a kořením augustiniánského řádu mnichů ve Skotsku ve 12. století našeho letopočtu.

Ve středověké Británii bylo více než 800 opatství, převorství, klášterů s ošetřovnami a pravděpodobně více než 1000 odborných nemocnic. Tyto instituce byly založeny ve 12. a 13. století a trvaly až do reformace.

Nemocnice Soutra se nacházela poblíž vrcholu Soutra Hill (368 m n. m.), na hlavní silnici z Lothian do Lauderedale. Bylo to na půl cesty mezi Edinburghem a pohraničními opatstvími. Spojovala funkce ubytovny, ošetřovny a místa uctívání. Byla založena pravděpodobně v roce 1164 n. l. a asi 300 let to bylo bohaté a silné středisko. Nemocnici provozovali bratři augustiniánského řádu a využili ji někteří slavní návštěvníci, například Edward I. (nástup na trůn roku 1272, Soutra v letech 1298 a 1303), Edward II. (nástup na trůn v roce 1307, Soutra v roce 1303 a 1314) a John Hardyng, anglický kronikář a špión (zemřel v roce 1464).

Středověcí lékaři definovali několik druhů nemocných osob:

  • pocestné a nemocné,
  • slabé a opuštěné,
  • šílené,
  • malomocné.

Bratři měli také různé druhy nemocných osob s příznaky:

  • únava, prodloužený půst, přepracování, tíha v hlavě, bolest v břiše, příliš mnoho pití;
  • ti, kteří by měli držet dietu, přestat pracovat, chodit a odpočívat;
  • nemocní, kteří trpí horečkou, křečemi, postižením očí, mozku, hrdla, sleziny, jater a jinými bolestmi (těm se doporučuje navštívit „Farmery“, to jest Apothecary – místní lékárnu),
  • ti, kteří onemocněli svou duší.

Lékařské texty byly uchovávány v knihovnách, kde k nejoblíbenějším textům patřily ty od Dioscorida (50–70 n. l., flóra v současné oblasti Turecka) a Macera (1100 n. l., flóra severozápadní Evropy).

V Soutře byly nalezeny tyto exotické rostliny a koření:

  • indické konopí,
  • lékořice,
  • balzám z máku setého,
  • kadidlo,
  • myrha,
  • hřebíček,
  • zázvor,
  • černý pepř,
  • muškátový oříšek,
  • šafrán a krokus.

Vzdělávejte se v aromaterapii s námi! Seriál pro vás publikujeme zcela zdarma díky laskavé podpoře firmy Saloos.

Vzorky pylu byly odebírány z ložisek v příkopech, ze zbytků keramiky a z vodního potrubí. Mezi hlavní rostliny patřil mák setý, pěstovaný len, konopí, mochna, obiloviny, některé dřeviny.

Masti pro záněty, popáleniny a rány byly vyrobeny z pupenů topolu, listů máku, mandragory, blínu, lilkové zeleniny, hlávkového salátu, pórku, lopuchu šruchy a květů fialky.

Bolestivé problémy se zuby byly léčeny vdechováním výparů z ohně pomocí varné desky a dýmky. Semena, tobolky a listy blínu byly rozptýleny po ohni.

Kolika a ošetření proti červům, bolesti žaludku, nadýmání se léčily mochnou nátržníkem (Potentilla erecta), mochnou husí (Fragaria anserine), jahodníkem obecným (Fragaria vesca), pelyňkem pravým (Artemisia absinthium), koukolem polním (Agrostemma githago) (moderní výzkum vykazuje adstringentní a antiparazitální vlastnosti). Hadí kořen byl používán pro zastavení krvácení, jalovec pro koliku, ledvinové kameny, červy a ochrnutí, kozlík pro ledviny, kýlu, vyhřezlá střeva, vodní řeřicha pro ledviny a kurděje, polej a máta jako přípravek pro potrat. Přípravky z máku byly aplikovány zvenčí jako náplasti nebo masti. Jako uspávací nápoj byla před amputací končetiny použita směs semen blínu černého, máku setého a bolehlavu.

Byliny byly také důležitými složkami každodenní stravy, která neobsahovala dostatek vápníku, vitamínu A a C. Minerální doplňky z bylin, jako je hadí kořen a čechřice vonná (vysoká hladina selenu), měly značný význam. Královská domácnost vlastnila různé přípravky a vzorky s odhadem 470 rostlinných složek.

Výzkum nemocnice Soutra

Projekt Soutra byl realizován v letech 1986 až 1998 a zapojilo se do něj asi 2400 výzkumných pracovníků. Granty byly poskytovány různými subjekty, včetně Glaxo Wellcome, Královské farmaceutické společnosti Velké Británie, The Scottish Wildlife Trust, mnoha lékařsko-historicko-archeologických společností a dalších organizací, včetně jednotlivých osob.

Aromatické a léčivé rostliny dnes hrají důležitou roli v každodenním životě, komerčně se obchoduje s 1200 až 1300 druhy pocházejícími z Evropy. Asi 20 % z celkového objemu je pěstováno a sběr z přírody stále hraje hlavní roli. Celkový objem divoce rostoucích rostlinných materiálů sbíraných v Evropě se odhaduje na 30 000 tun ročně. U mnoha z těchto druhů jsou éterické oleje jejich hlavními složkami. Pro léčivé vlastnosti ve farmaceutickém průmyslu se běžně používá asi 700 druhů rostlin.

Rostlinné druhy nalezené ve středověké Soutře:

  • zimostráz obecný (Buxus sempervirens)
  • bolehlav plamatý (Conium maculatum)
  • tužebník jilmový (Filipendula ulmaria)
  • břečťan popínavý (Hedera helix)
  • blín černý (Hyoscyamus niger)
  • třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum)
  • jalovec obecný (Juniperus communis)
  • hrachor horský (Lathyrus linifolius)
  • len setý (Linum usitatissimum)
  • máty (Mentha sp)
  • bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis)
  • čechřice vonná (Myrrhis odorata)
  • potočnice lékařská (Nasturtium officinale)
  • rákos obecný (Phragmites communis)
  • jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata)
  • hadí kořen (Polygonum bistorta)
  • osladič obecný (Polypodium vulgare)
  • mochna nátržník (Potentilla erecta)
  • šťovík tupolistý (Rumex obtusifolius)
  • hořčice setá (Sinapis alba)
  • tromín zelný (Smyrnium olusatrum)
  • podběl lékařský (Tussilago farfara)
  • kozlík lékařský (Valeriana officinalis)

© Kouzlo vůní, Kateřina Svobodová

Kateřina Svobodová Brooker (BSc Hons, PhD)

Autorka s eukalyptovým stromem v Austrálii

Po emigraci do Británie pracovala na katedře botaniky Glasgow University a udělala doktorát na Farmaceutické fakultě se specializací na rostlinnou biochemii a využití přírodních produktů. Jako jedna z prvních byla zodpovědná za výzkum aromatických rostlin z hlediska botaniky, fyziologie, biochemie a biotechnologie, zkoumat aromatické rostliny byl její sen, za kterým si šla celou svoji kariéru.

Publikovala v odborných časopisech (přes 100 odborných a populárních článků) a měla přes 70 odborných příspěvků na mezinárodních konferencích – v Evropě, Israeli, Japonsku, Koreji, Brazilii a USA. Pracovala jako editorka pro CAB Abstracts on Aromatic and Medicinal Plants (Commonwealth Agriculture Bureau) a též jako poradce ve výboru BHTA (British Herb Trade Association).

Aktuálně žije po většinu roku v ČR a aktivně zde vyučuje při Asociaci českých aromaterapeutů. Je vdaná a má 2 syny, kteří žijí v zahraničí. Při psaní seriálu jí vypomáhá i její manžel John Brooker.

Autorkou článku je Kateřina Svobodová, předmluva: Michaela Lusílija Makulová, foto: archiv Kateřiny Svobodové.

Partnerem seriálu pro rok 2020 je firma Saloos. Díky této laskavé podpoře vám seriál přinášíme zcela zdarma.

Saloos je největší český výrobce certifikované aromaterapeutické biokosmetiky v ČR. Pro výrobu svých značkových přípravků používá výhradně rostlinné oleje lisované za studena. Jako první v ČR dokázal splnit velmi náročné podmínky certifikace a od roku 2007 je držitelem ochranné známky CPK bio. Firma Saloos vyvíjí a vyrábí přípravky s přírodním složením v nejvyšší BIO kvalitě. Posláním Saloos je přirozená péče o pokožku, jakož i dosažení celkové harmonie těla a duše.

Amazing Aromatic Plants – part XX.

This article brings us back to the healing herbs and spices of the Augustinian order of monks in Scotland in the 12th century AD.

In medieval Britain there were over 800 abbeys, priories, monasteries and friaries with infirmary halls and probably more than 1000 specialist hospitals. These institutions were  founded in the 12th and 13th centuries and lasted until the Reformation.

Soutra hospital was situated near the summit of Soutra Hill (368 m above sea level), on the main road from Lothian to Lauderedale. It was half way between Edinburgh and the Border’s abbeys. It combined the functions of a hostel, an infirmary and a place of worship. It was started probably in 1164 AD and for around 300 years it was rich and powerful. The hospital was run by the brethren of the Augustinian order and it had some celebrated visitors, such as Edward I (accession to the throne in 1272, at Soutra in 1298 and 1303) and Edward II (accession to the throne in 1307, at Soutra  in1303 and 1314) and John Hardyng, the English chronicler and spy (died 1464).

Medieval medical practitioners defined several kinds of sick persons: *the wayfarers and the sick, *the feeble and the destitute, *the insane,  *the lepers.

The brothers also had various kinds of sick persons:  *fatigue, extension of fasting, overwork, heaviness in the head, pain in the stomach, drinking too much; *those who should diet, stop working, walk and rest; *sick persons who suffer from fever, spasm, affections of eyes, brain, throat, spleen liver and other pains (those are recommended to see the master of the Farmery); *those who have been taken ill with their soul.

The medical texts were held in the libraries, where the most popular text was by Dioscorides  (AD 50-70, flora in the present region of Turkey) and by Macer  (1100 AD, flora of the north-west Europe). The following exotic drug plants and spices have been found in Soutra: Indian hemp, liquorice, opium poppy balsam, frankincense, myrrh, cloves, ginger, black pepper, nutmeg cloves saffron and crocus.

Pollen counts were taken from the deposits in trenches, residues on pottery, and from drains. The main plants included opium poppy, cultivated flax, hemp, tormentil, cereals, some woody species.  Ointments for inflammations, burns and wounds were made from the buds of poplar, leaves of poppy, mandrake, henbane, nightshade, lettuce, leek, burdock, purslain and flowers of violet.  Painful dental problems were cured by inhalation of the fumes from the fire, using a hotplate and pipe that directed the fumes. Henbane seeds, capsules and leaves were scattered over the fire. Colic and treatments against worms, stomach ache, bloatedness used Potentilla erecta, Fragaria anserine, F. vesca, Artemisia absinthium, Agrostemma githago (modern research shows astringent and antihelminthic properties). Bistort was used for haemorrhages, juniperus for colic, kidney stones, worms and paralysis, valerian for kidneys, hernia, prolapsed intestines, water cress for kidneys and scurvy, pennyroyal and mint as an abortifacient. The preparations from poppy were applied externally as plasters or ointments. The seed mix of black henbane, opium poppy and hemlock was used as a soporific drink, prior to amputation of a limb.

Herbs were also important components in everyday diets that were short of calcium,  vitamin A and C. Mineral supplements from herbs, such as bistort and sweet cicely  (high level of Selenium) would be of considerable importance. The Royal Household owned various preparations and samples with an estimated 470 plant ingredients.

The Soutra projects was carried out between 1986 and 1998 and involved about 2400 researchers. Grants were given by various bodies, including Glaxo Wellcome, The Royal Pharmaceutical Society of Great Britain , The Scottish Wildlife Trust, many medical-historical-archaeological  societies and other bodies, including individual supporters.

Aromatic and medicinal plants nowadays play an important role in everyday life,  between 1200 and 1300 species native to Europe  are commercially traded. About 20% of the total volume are cultivated, and collection from the wild still plays a major role. The overall volume of wild plant material collected in Europe is estimated at 30 000 tonnes annually. In many of these species, the essential oils are their main components. About 700 plant species are commonly used for medicinal properties in the pharmaceutical industry.

Plant species found at medieval Soutra

  • Buxus sempervirens
  • Conium maculatum
  • Filipendula ulmaria
  • Hedera helix
  • Hyoscyamus niger
  • Hypericum perforatum
  •  Juniperus communis
  • Lathyrus linifolius
  • Linum usitatissimum
  • Mentha sp
  • Mercurialis perennis
  • Myrrhis odorata
  • Nasturtium officinale
  • Phragmites communis
  • Plantago lanceolata
  • Polygonum bistorta
  • Polypodium vulgare
  • Potentilla erecta
  • Rumex obtusifolius
  • Sinapis alba
  • Smyrnium olusatrum
  • Tussilago farfara
  • Valeriana officinalis

Éterické oleje jako insekticidy

Kateřina Svobodová Brooker: Jak využít éterické oleje jako insekticidy #19

Jaký vliv mají na hmyz éterické oleje a proč jim dát přednost před syntetickými insekticidy? A které éterické oleje doporučujeme využít proti komárům, mravencům a dalším druhům hmyzu?

Začtěte se do volného pokračování seriálu Fascinující svět aromatických rostlin. Tvoří ho pro vás Kateřina Svobodová Brooker. Předchozí díl najdete tady. (For english version scroll down.)

Fascinující svět aromatických rostlin – část XIX.

Esenciální oleje jako potenciální insekticidy

Syntetické insekticidy se používají pro hubení škůdců po mnoho let. Vyvinula se však řada environmentálních, ekonomických a zdravotních problémů, včetně přetrvávání reziduí, rozvoje odolnosti vůči škůdcům a poškození necílových organismů. Z těchto důvodů vyvolala značný zájem možnost použití rostlinného materiálu nebo rostlinných extraktů jako náhrady syntetických insekticidů.

Je známo, že složky rostlinných éterických olejů ovlivňují behaviorální reakce škůdců. Jedná se zejména o monoterpeny, seskviterpeny a deriváty terpenů.

Éterické oleje mohou ovlivnit hmyz jako jedovaté látky (smrtící), jako repelenty (odstrašující prostředky, které způsobují, že hmyz se vyhýbá kontaktu s cílovým druhem; zahrnuje to i antifeedantní aktivity) nebo jako modifikátory chování. Tyto mění normální vzorce aktivity škůdců a obvykle působí na smyslový nervový systém hmyzu.

V minulosti se rostlinné extrakty používaly v domácnostech. Například v roce 1640 bylo psáno, že škůdci, jako jsou šatní moli, Tinea pellionella, byli odpuzováni ovocem z citroníku (Citrus limon) a dalšími členy rodiny Rutaceae. Jinými příklady z historie jsou Chrysanthemum coccineum, známý jako „perský hmyzí prášek“; bazalka (Ocimum suave) a hřebíček (Eugenia aromatica) byly použity pro hubení škůdců v uskladněné kukuřici v Africe, rozmarýn (Rosmarinus officinalis) jako repelent proti šatním molům v Latinské Americe a máta polej (Mentha pulegium) proti blechám.

Vzdělávejte se v aromaterapii s námi! Seriál pro vás publikujeme zcela zdarma díky laskavé podpoře firmy Saloos.

Většina monoterpenů je příjemně aromatická a vykazuje nízkou nebo žádnou toxicitu pro savce. Díky tomu jsou dobrými kandidáty pro použití jako insekticidy pro hubení škůdců v potravinářských výrobcích, v budovách, na lodích, v letadlech, na oděvech a v půdě. V posledních letech bylo provedeno mnoho pokusů s brouky, mouchami, blechami a různými druhy hmyzu, včetně jejich larev, vajíček nebo jiných vývojových stádií, které testovaly biologickou aktivitu éterických olejů jako přírodních pesticidů. Éterické oleje a jejich složky jsou aktivní ve velmi nízkých koncentracích v závislosti na druhu hmyzu. Toto rozmezí může být mezi 0,01 – 5 % w/v.

Chemické složky s vysokou insekticidní aktivitou zahrnují 1,8-cineol, bornyl-acetát, p-cymen, gama-terpinen, kamfor, karvon, apiol, myristin, karvacrol, limonen, pulegon, linalool, myrcen, alfa-terpineol, thymol a různé sesquiterpeny. Bylo prokázáno, že směs chemických složek vykazuje vyšší insekticidní aktivitu (synergismus); tato skutečnost naznačuje, že směs 2 nebo 3 éterických olejů by mohla být účinnější.

Využití může být ve formě výparů (např. difuzér), kouře nebo jako kontaktní prostředek (sprej). Můžete si vymyslet své vlastní přípravky – například když cestuji, vezmu s sebou několik éterických olejů, které používám ve směsi jako prostředek proti mravencům a jinému hmyzu (jednoduše vytvořte úzkou „řeku“ z éterických olejů podél dveří, okna nebo jiných vstupních bodů); 40 rozdrcených hřebíčků v malé lahvičce Alpy je levný a účinný repelent; sprej do skleníku nebo na pokojové rostliny zabíjí většinu škůdců.

Éterické oleje, které již nejsou vhodné pro použití na kůži, lze použít i po datu spotřeby jako prostředky proti hmyzu! To je dobrý způsob, jak využít staré éterické oleje.

Příklady éterických olejů používaných jako insekticidy

  • Česnek (Allium sativum)
  • Kopr (Anethum graveolens)
  • Pelyněk pravý (Artemisia absinthium)
  • Pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris) *
  • Měsíček lékařský (Calendula officinalis) *
  • Pomerančovník hořký (Citrus aurantium)
  • Koriandr (Coriandrum sativum)
  • Citronová tráva (Cymbopogon citratus) *
  • Eukalyptus citronovonný (Eucalyptus citriodora) *
  • Eukalyptus globulus (Eucalyptus globulus) *
  • Fenykl (Foeniculum vulgare)
  • Geranium (Pelargonium) *
  • Yzop (Hyssopus officinalis)
  • Levandule lékařská (Lavandula officinalis) *
  • Verbena (Lippia citriodora) *
  • Heřmánek pravý (Matricaria recutita)
  • Meduňka (Melissa oficinalis) *
  • Máta polej (Mentha pulegium)
  • Máta peprná (Mentha piperita) *
  • Šanta kočičí (Nepeta cataria) *
  • Bazalka pravá (Ocimum basilicum) *
  • Oregano (Origanum majorana) *
  • Anýz (Pimpinella anisum)
  • Borovice těžká (Pinus ponderosa)
  • Rozmarýn (Rosmarinus officinalis) *
  • Routa vonná (Ruta graveolens)
  • Mateřídouška citronovonná (Thymus citriodora) *
  • Šalvěj lékařská (Salvia officinalis)
  • Hřebíček (Syzygium aromaticum) *
  • Řimbaba obecná (Tanacetum parthenium) *
  • Vratič obecný (Tanacetum vulgare) *

* Tyto rostliny působí specificky jako repelenty proti komárům.

Co jsou semiochemikálie?

Semiochemikálie jsou chemické sloučeniny, které mění chování škůdců prostřednictvím netoxických způsobů působení. Patří sem sloučeniny, které napodobují feromony škůdců, interagují s chuťovými receptory a jiným způsobem mění návyky hmyzu, např. zastavují embryonální vývoj, zabraňují larvám v tom, aby se uvolnily z vajíčka atd.

 

© Kouzlo vůní, Kateřina Svobodová

Kateřina Svobodová Brooker (BSc Hons, PhD)

Autorka s eukalyptovým stromem v Austrálii

Po emigraci do Británie pracovala na katedře botaniky Glasgow University a udělala doktorát na Farmaceutické fakultě se specializací na rostlinnou biochemii a využití přírodních produktů. Jako jedna z prvních byla zodpovědná za výzkum aromatických rostlin z hlediska botaniky, fyziologie, biochemie a biotechnologie, zkoumat aromatické rostliny byl její sen, za kterým si šla celou svoji kariéru.

Publikovala v odborných časopisech (přes 100 odborných a populárních článků) a měla přes 70 odborných příspěvků na mezinárodních konferencích – v Evropě, Israeli, Japonsku, Koreji, Brazilii a USA. Pracovala jako editorka pro CAB Abstracts on Aromatic and Medicinal Plants (Commonwealth Agriculture Bureau) a též jako poradce ve výboru BHTA (British Herb Trade Association).

Aktuálně žije po většinu roku v ČR a aktivně zde vyučuje při Asociaci českých aromaterapeutů. Je vdaná a má 2 syny, kteří žijí v zahraničí. Při psaní seriálu jí vypomáhá i její manžel John Brooker.

Autorkou článku je Kateřina Svobodová, předmluva: Michaela Lusílija Makulová, foto: archiv Kateřiny Svobodové.

Partnerem seriálu pro rok 2020 je firma Saloos. Díky této laskavé podpoře vám seriál přinášíme zcela zdarma.

Saloos je největší český výrobce certifikované aromaterapeutické biokosmetiky v ČR. Pro výrobu svých značkových přípravků používá výhradně rostlinné oleje lisované za studena. Jako první v ČR dokázal splnit velmi náročné podmínky certifikace a od roku 2007 je držitelem ochranné známky CPK bio. Firma Saloos vyvíjí a vyrábí přípravky s přírodním složením v nejvyšší BIO kvalitě. Posláním Saloos je přirozená péče o pokožku, jakož i dosažení celkové harmonie těla a duše.

Amazing Aromatic Plants – part XVIII.

Melaleuca

The genus is predominantly Australian, but some species occur in Asia, South East Asia and the Pacific region. About 230 species are currently described, mainly distributed in Australia. Commercially exploited are M. alternifolia (tea tree oil), M cajuputi (cajuput oil) and M. quinquenervia (niaouli oil). Occasionally, there are on the market M. bracteata (high in methyl eugenol, up to 97%), M. linariifola (terpinen-4-ol 32-42%, g-terpinene 18-25%, a-terpinene 8-12%, 1,8-cineole 4-8%) and M. dissitiflora (terpinene-4-ol 30-52%, g-terpinene 13-20%, a-terpinene 6-10%, 1,8-cineole 3-15%).

Melaleuca cajuputi

This is a medium size tree. It occurs naturally in Burma and Thailand through South East Asia to northern Australia and has been introduced to a number of other countries, particularly India. It favours moist to swampy conditions and it is very vigorous. Leaf oil content is between 0.5 – 3.0 % (v/w). The main component is 1,8-cineole (45-65%) with the sesquiterpene alcohols globulol 1-9%, viridiflorol 1-16% and spathulenol 1-30%. Composition differs widely depending on the chemotypes and the region. Commercial oil supplies are obtained both from wild trees and plantations, mainly in Vietnam and Indonesia. Production for the world market can reach up to 200 tonnes per annum. It is used locally as an insect repellent, insecticide and in the treatment of intestinal worms. The Australian Aborigines used preparations from the leaves for treatment of aches and pains and inhaled the aromatic vapours from crushed leaves for nasal and bronchial congestion.

M. cajuputi has been widely misnamed or misidentified, most commonly with M. leucadendron. Often the planting material is not of the correct type. In Australia, 3 subspecies whose oils differ are recognized: M. cajuputi subsp. cajuputi, subsp. cumingiana (very variable oil with low or no 1,8-cineole) and subsp. platyphylla (with a-pinene 35- 73%).

Genetic resources

The Australian Tree Seed Centre of CSIRO Forestry and Forest Products, in collaboration with the Indonesian Forest Tree Improvement and Research and Development Institute, is assembling range-wide seed collections of M. cajuputi for plantation development.

One hectare of plantation produces about 7.5 tonnes of cajuput leaves that yield 60-65 kg of oil. Plantations are established with about 5000 initial stems per ha, grown from seeds and consequently cultivated as a coppice.

Melaleuce quinquenervia (Niaouli)

This is also known as broad-leaved paperbark. It is a tree of 8-12 m high, and the leaf oil yield is between 1.5-3.5 % (v/w). There are several chemotypes of this species and they differ substantially in their composition. The tree grows on the east coast of Australia, in the southern coastal areas of Papua New Guinea and in New Caledonia. It favours swampy sites and is very resilient. It usually coexists with other Melaleuca and Eucalyptus species. It was used traditionally for pulmonary infections, colds and bronchitis. It also has strong biostatic and bactericidal activity for selected bacterial species.

The most important oil is sold commercially as Niaouli oil and is produced on the island of New Caledonia. Leaves are harvested from natural stands. The distilled oil as of a white, pale or greenish yellow colour, and generally resembles eucalyptus oil. The Australian oil is almost identical.

Chemical composition of niaouli (%)

  • Limonene 2-8
  • a-terpineol 3-20) (chemotype 3 constitutes up to 30% of the oil)
  • Terpinene-4-ol 1-5
  • Globulol 7-26 (chemotype 2 constitutes up to 30% of the oil)
  • Viridiflorol 2-4
  • 1,8-cineole 4-75 (chemotype 1 constitutes 60-75% of the oil)

Leptospermum

The genus Leptospermum includes about 80 species, most native to Australia, but two occurring in South East Asia, one in Papua New Guinea and one in New Zealand. Most are aromatic but only a few have been cultivated for their EO.

L. petersonii (Lemon tea tree)

This is commonly known as the lemon-scented tea tree. It is a shrub or small tree and is distributed in north-eastern Australia; it is also used as a popular garden plant. It can adapt to a wide range of environmental conditions and can be grown as a commercial crop. Vegetative propagation is essential to keep the required oil quality. Oil yield is approximately 1.5% (v/w) and two cuts per season give about 400 kg of EO/ha. The Australian type oil has 46% of citral and 34% of citronellal, but other chemotypes also exist, with gamma terpinene, geraniol and very low levels of citral and citronellal.

The main use of this oil is in perfumery and toiletries. Citral is also used to produce ionones – scent of violets. Common adulterants of crude oil are Eucalyptus citriodora, lemongrass and citronella oils.

Kajeput, niaouli, lemon tea tree

Kateřina Svobodová Brooker: Kajeput, niaouli a lemon tea tree #18

V minulém díle seriálu jsme se zaměřili na čajovníkový éterický olej, tea tree. Dnes se podíváme na jeho příbuzné – kajeput, niaouli a lemon tea tree. Jakým způsobem se pěstují, čím jsou výjimečné a jaké je hlavní použití jejich éterických olejů?

Začtěte se do volného pokračování seriálu Fascinující svět aromatických rostlin zaměřeného na tradiční oleje Austrálie. Tvoří ho pro vás Kateřina Svobodová Brooker. Předchozí díl najdete tady. (For english version scroll down.)

Fascinující svět aromatických rostlin – část XVIII.

Rod Melaleuca

Tento rod je převážně australský, ale některé druhy se vyskytují v Asii, jihovýchodní Asii a v tichomořské oblasti. V současné době je popsáno asi 230 druhů,  většina z nich se nachází v Austrálii. Komerčně využívané jsou: tea tree / čajovník (Melaleuca alternifolia), kajeput (Melaleuca cajuputi) a niaouli (Melaleuca quinquenervia).

Na trhu jsou občas Melaleuca bracteata (s vysokým obsahem methyl eugenolu, až 97 %), Melaleuca linariifola (terpinen-4-ol 32–42 %, g-terpinen 18–25 %, a-terpinen 8–12 %, 1,8-cineol 4–8 %) a Melaleuca dissitiflora (terpinen-4-ol 30–52 %, g-terpinen 13–20 %, a-terpinen 6–10 %, 1,8-cineol 3–15 %).

Tip redakce: Článek o tea tree najdete tady.

Kajeput (Melaleuca cajuputi), Foto: autorka

Kajeput (Melaleuca cajuputi)

Kajeput (Melaleuca cajuputi), Foto: autorka

Toto je strom střední velikosti. Vyskytuje se přirozeně v Barmě a Thajsku, jihovýchodní Asii i severní Austrálii a byl zaveden do řady dalších zemí, zejména do Indie. Upřednostňuje vlhké až bažinaté podmínky a je velmi adaptabilní.

Obsah oleje z listů je mezi 0,5–3,0 % (v/w). Hlavní složkou je 1,8-cineol (45–65 %) se seskviterpenovými alkoholy, globulol 1–9 %, viridiflorol 1–16 % a spathulenol 1–30 %. Složení se velmi liší v závislosti na chemotypech a regionu. Komerční zásoby  éterického oleje se získávají jak z divokých stromů, tak z plantáží, zejména ve Vietnamu, Indonésii a Indii. Produkce na světovém trhu může dosáhnout až 200 tun ročně.

Používá se lokálně jako odpuzovač hmyzu, insekticid a při léčbě střevních červů. Australští domorodci používali přípravky z listů k léčbě bolesti v různých částech těla a inhalovali aromatické páry z drcených listů při nosním a bronchiálním onemocnění.

Melaleuca cajuputi je běžně zaměňován nebo míchán, nejčastěji s Melaleuca leucadendron. Výsadbový materiál často není správného typu. V Austrálii jsou uznávány 3 poddruhy, jejichž oleje se liší: Melaleuca cajuputi subsp. cajuputi, subsp. cumingiana (velmi variabilní olej s nízkým nebo žádným 1,8-cineolem) a subsp. platyphylla (s a-pinenem 35–73 %).

Genetické zdroje

Australské centrum pro výsev a pěstování  stromů (CSIRO Forestry and Forest Products) ve spolupráci s Indonéským institutem pro zlepšování a vývoj lesních stromů  (Indonesian Forest Tree Improvement and Research and Development Institute) shromažďuje kolekce semen Melaleuca cajuputi pro zakládání a rozvoj plantáží.

Jeden hektar plantáže produkuje asi 7,5 tun listů kajeputu, které poskytují 60–65 kg oleje. Rostliny se zakládají z asi 5 000 počátečních stonků na hektar, které se pěstují ze semen a následně se pěstují jako výmladkový les.

Vzdělávejte se v aromaterapii s námi! Seriál pro vás publikujeme zcela zdarma díky laskavé podpoře firmy Saloos.

Niaouli (Melaleuca quinquenervia), Foto: autorka

Niaouli (Melaleuca quinquenervia)

Tento druh je také známý pod jménem širokolistý strom s papírovou kůrou (broad leaved paperbark). Je to strom o výšce 8–12 m.

Výtěžek oleje z listů je mezi 1,5–3,5 % (v/w). Existuje několik chemotypů tohoto druhu a jejich složení se podstatně liší. Strom roste na východním pobřeží Austrálie, v jižních pobřežních oblastech Papuy-Nové Guiney a v Nové Kaledonii. Upřednostňuje bažinaté prostředí a je velmi odolný.

Obvykle koexistuje s jinými druhy Melaleuca a Eucalyptus. Tyto listy byly používány tradičně pro plicní infekce, nachlazení a bronchitidu. Má také silnou biostatickou a baktericidní aktivitu pro vybrané bakteriální druhy.

Nejdůležitější éterický olej se komerčně prodává pod jménem Niaouli a vyrábí se na ostrově Nová Kaledonie. Listy jsou sklízeny z přírodních porostů. Destilovaný olej je ve formě bílé, světle nebo zelenavě žluté barvy a obvykle se podobá eukalyptovému oleji. Australsky éterický olej je téměř identický.

Chemické složení niaouli (%)

  • Limonene 2–8
  • a-terpineol  3–20 (chemotype 3 obsahuje 30 % z éterického oleje)
  • Terpinene-4-ol  1–5
  • Globulol 7–26 (chemotype 2 obsahuje 30 % z éterického oleje)
  • Viridiflorol 2–4
  • 1,8-cineole 4–75 (chemotype 1 obsahuje 30 % z éterického oleje)
Lemon tea tree (Leptospermum petersonii), Foto: Wikimedia commons

Rod Leptospermum

Rod Leptospermum zahrnuje asi 80 druhů, nejvíce původních v Austrálii, ale dva vyskytující se v jihovýchodní Asii, jeden v Papui Nové Guineji a jeden na Novém Zélandu. Většina z nich je aromatická, ale jen málo z nich bylo pěstováno pro jejich éterické oleje.

Lemon tea tree (Leptospermum petersonii)

Lemon tea tree (Leptospermum petersonii), Foto: autorka

Tento druh  je obvykle známý pod jménem lemon tea tree. Je to keř nebo malý strom a je rozšířen v severovýchodní Austrálii; používá se také jako oblíbená zahradní rostlina. Může se přizpůsobit širokému spektru podmínek a pěstuje se  jako komerční plodina. Vegetativní rozmnožování je nezbytné pro udržení požadované kvality oleje.

Výtěžek oleje je přibližně 1,5% (v/w) a dva řezy za sezónu dávají asi 400 kg EO/ha. Olej australského typu obsahuje 46 % citralu a 34 % citronellalu, ale existují i jiné chemotypy, s gama terpinenem, geraniolem a velmi nízkými hladinami citralu a citronellalu.

Hlavním použitím tohoto oleje jsou parfumerie a toaletní potřeby. Citral se také používá k výrobě iononů – vůně fialek. Běžnými falsifikátory tohoto oleje jsou eucalyptus citronovonný, citronové trávy a citronelly.

Lemon tea tree (Leptospermum petersonii), Foto: autorka
Lemon tea tree (Leptospermum petersonii), Foto: autorka

© Kouzlo vůní, Kateřina Svobodová

Kateřina Svobodová Brooker (BSc Hons, PhD)

Autorka s eukalyptovým stromem v Austrálii

Po emigraci do Británie pracovala na katedře botaniky Glasgow University a udělala doktorát na Farmaceutické fakultě se specializací na rostlinnou biochemii a využití přírodních produktů. Jako jedna z prvních byla zodpovědná za výzkum aromatických rostlin z hlediska botaniky, fyziologie, biochemie a biotechnologie, zkoumat aromatické rostliny byl její sen, za kterým si šla celou svoji kariéru.

Publikovala v odborných časopisech (přes 100 odborných a populárních článků) a měla přes 70 odborných příspěvků na mezinárodních konferencích – v Evropě, Israeli, Japonsku, Koreji, Brazilii a USA. Pracovala jako editorka pro CAB Abstracts on Aromatic and Medicinal Plants (Commonwealth Agriculture Bureau) a též jako poradce ve výboru BHTA (British Herb Trade Association).

Aktuálně žije po většinu roku v ČR a aktivně zde vyučuje při Asociaci českých aromaterapeutů. Je vdaná a má 2 syny, kteří žijí v zahraničí. Při psaní seriálu jí vypomáhá i její manžel John Brooker.

Autorkou článku je Kateřina Svobodová, předmluva: Michaela Lusílija Makulová, foto: archiv Kateřiny Svobodové.

Partnerem seriálu pro rok 2020 je firma Saloos. Díky této laskavé podpoře vám seriál přinášíme zcela zdarma.

Saloos je největší český výrobce certifikované aromaterapeutické biokosmetiky v ČR. Pro výrobu svých značkových přípravků používá výhradně rostlinné oleje lisované za studena. Jako první v ČR dokázal splnit velmi náročné podmínky certifikace a od roku 2007 je držitelem ochranné známky CPK bio. Firma Saloos vyvíjí a vyrábí přípravky s přírodním složením v nejvyšší BIO kvalitě. Posláním Saloos je přirozená péče o pokožku, jakož i dosažení celkové harmonie těla a duše.

Amazing Aromatic Plants – part XVIII.

Melaleuca

The genus is predominantly Australian, but some species occur in Asia, South East Asia and the Pacific region. About 230 species are currently described, mainly distributed in Australia. Commercially exploited are M. alternifolia (tea tree oil), M cajuputi (cajuput oil) and M. quinquenervia (niaouli oil). Occasionally, there are on the market M. bracteata (high in methyl eugenol, up to 97%),  M. linariifola  (terpinen-4-ol 32-42%, g-terpinene  18-25%, a-terpinene 8-12%, 1,8-cineole  4-8%)  and M. dissitiflora (terpinene-4-ol 30-52%, g-terpinene  13-20%,  a-terpinene  6-10%,  1,8-cineole  3-15%).

Melaleuca cajuputi

This is a medium size tree. It occurs naturally in Burma and Thailand through South East Asia to northern Australia and has been introduced to a number of other countries, particularly India. It favours moist to swampy conditions and it is very vigorous. Leaf oil content is between 0.5 – 3.0 % (v/w). The main component is 1,8-cineole (45-65%) with the sesquiterpene alcohols globulol 1-9%, viridiflorol  1-16% and spathulenol 1-30%. Composition differs widely depending on the chemotypes and the region.  Commercial oil supplies are obtained both from wild trees and plantations, mainly in Vietnam and Indonesia.  Production for the world market can reach up to 200 tonnes per annum.  It is used locally as an insect repellent, insecticide and in the treatment of intestinal worms. The Australian Aborigines used preparations from the leaves for treatment of aches and pains and inhaled the aromatic vapours from crushed leaves for nasal and bronchial congestion.

M. cajuputi has been widely misnamed or misidentified, most commonly with M. leucadendron. Often the planting material is not of the correct type. In Australia, 3 subspecies whose oils differ are recognized: M. cajuputi subsp. cajuputi, subsp. cumingiana (very variable oil with low or no 1,8-cineole) and subsp. platyphylla (with a-pinene 35- 73%).

Genetic resources

The Australian Tree Seed Centre of CSIRO Forestry and Forest Products, in collaboration with the Indonesian Forest Tree Improvement and Research and Development Institute, is assembling range-wide seed collections of M. cajuputi  for plantation development.

One hectare of plantation produces about 7.5 tonnes of cajuput leaves that yield 60-65 kg of oil. Plantations are established with about 5000 initial stems per ha, grown from seeds and consequently cultivated as a coppice.

Melaleuce quinquenervia (Niaouli)

This is also known as broad-leaved paperbark. It is a tree of 8-12 m high, and the leaf oil yield is between 1.5-3.5 % (v/w). There are several chemotypes of this species and they differ substantially in their composition. The tree grows on the east coast of Australia,  in the southern coastal areas of Papua New Guinea  and in New Caledonia. It favours swampy sites and is very resilient. It usually coexists with other Melaleuca and Eucalyptus species. It was used traditionally for pulmonary infections, colds and bronchitis. It also has strong biostatic and bactericidal activity for selected bacterial species.

The most important oil is sold commercially as Niaouli oil and is produced on the island of New Caledonia. Leaves are harvested from natural stands.  The distilled oil as of a white, pale or greenish yellow colour, and generally resembles eucalyptus oil. The Australian oil is almost identical.

Chemical composition of niaouli (%)

  • Limonene 2-8
  • a-terpineol  3-20)  (chemotype 3 constitutes up to 30% of the oil)
  • Terpinene-4-ol  1-5
  • Globulol 7-26  (chemotype 2 constitutes up to 30% of the oil)
  • Viridiflorol 2-4
  • 1,8-cineole  4-75   (chemotype 1 constitutes 60-75% of the oil)

Leptospermum

The genus Leptospermum includes about 80 species, most native to Australia, but two occurring in South East Asia, one in Papua New Guinea and one in New Zealand. Most are aromatic but only a few have been cultivated for their EO.

L. petersonii (Lemon tea tree)

This is commonly known as the lemon-scented tea tree. It is a shrub or small tree and is distributed in north-eastern Australia; it is also used as a popular garden plant. It can adapt to a wide range of environmental conditions and can be grown as a commercial crop. Vegetative propagation is essential to keep the required oil quality. Oil yield is approximately 1.5% (v/w) and two cuts per season give about 400 kg of EO/ha.  The Australian type oil has 46% of citral and 34% of citronellal, but other chemotypes also exist, with gamma terpinene, geraniol and very low levels of citral and citronellal.

The main use of this oil is in perfumery and toiletries. Citral is also used to produce ionones – scent of violets. Common adulterants of crude oil are Eucalyptus citriodora, lemongrass and citronella oils.

Zbyněk Mlčoch: “Na špatnou náladu může pomoci oregano” (rozhovor)

Lékař bylinář. Zbyňka Mlčocha můžete potkat ve slamáku s košíkem v přírodě i v bílém plášti v ordinaci. Vyrábí tinktury, radí lidem ve své internetové poradně, neustále se vzdělává a je v terénu. Na jeho zajímavé přednášky budete moci zajít v polovině září v Brně. V sobotu 12. září vystoupí na Aromakonferenci Brno a v neděli pak na Festivalu Aromaterapie & Bylinky.

Jak vypadá váš pracovní den ve zdravotnickém systému a daří se do něj propašovat i bylinky? 

ZM: “Hodně lidí si myslí, že pracuji denně v nemocnici, ale není tomu tak. Abych se mohl věnovat léčivým rostlinám a dřevokazným houbám, dělám v nemocnici jen pohotovostní služby. Neumím si představit, že bych požádal každý druhý den primáře, že potřebuji jít sbírat dopoledne rostliny do přírody a on by mne kvůli tomu opakovaně uvolňoval. Sbírám kolem stovky rostlin, takže je bylinářství časově překvapivě náročné.

V nemocnici byliny nepoužívám, protože mi to není dovoleno. V lázních, kde dělám také služby, je situace výrazně lepší alespoň v tom, že mohu pacientům byliny doporučit, ale ani tam raději příliš neexpanduji. Samozřejmě masivně doporučuji léčivé rostliny, houby, ale třeba i propolis na své bylinkové poradně na webu BylinkyProVsechny.cz.” 

Propojovat alternativní léčbu s klasickou medicínou se u nás stále daří jen výjimečně. Jakou pověst máte mezi kolegy? Chodí si k vám pro bylinářské rady? 

ZM: “Jsou pacienti, nad kterými klasická „západní“ medicína zlomí hůl. Pak někteří mí kolegové posílají tyto pacienty za mnou. Tam, kde je již medicína bezzubá, nastupuje bylinářství a hodně lidem umí pomoci třeba i celostní a tradiční čínská medicína. Bylinářství se věnuji již od roku 1994, ale z uvedených medicín znám zatím jen málo. Věřím ale, že není všem dnům konec. Celostní přístup je důležitý a má smysl. 

Kolegové na mne naštěstí pohlíží ne s opovržením, ale s obdivem, což mne neskutečně těší a nabíjí k další činnosti. Hodně z kolegů mne prosí o radu při léčbě banálních nachlazení a angín u dětí s cílem vyhnout se u nich chemickým lékům či antibiotikům, které jsou často zbytečné. Samozřejmě nejlepší je prevence, to znamená, že pokud se od podzimu řeší imunita, v zimě žádné onemocnění vypuknout ani nemusí. Pro radu za mnou často chodí začínající bylináři. Lékaři ne tak často.” 

Léčivým rostlinám se věnujete od 14 let. To není úplně typická klučičí zábava. Jak jste k bylinkám přičichl? Kdo vás učil základy? A kde čerpáte dnes? 

ZM: “Můj úplný začátek byl, když má matka koupila (nebo dostala, na tom se už nemůžeme shodnout) dnes již poněkud obsolentní knihu Zdraví z boží lékárny od Marie Treben. Byl jsem v šoku, že se dá pít třeba čaj z kopřivy. Pak jsem začal hledat byliny v přírodě. První mnou poznanou rostlinou podle knihy byla třezalka tečkovaná. No a pak už to nešlo zastavit. Dnes mám již přes 70 bylinkových knih. Jsou pro mne zdrojem inspirace a poznání. Velmi ctím heslo „vím, že nic nevím“ a chodím na různé přednášky a bylinkové kurzy po celé ČR. Každý bylinkář mne něčím obohatí a vždy se dozvím něco, co jsem nevěděl. To pak šířím dál na svých přednáškách a kurzech. V úzkém kontaktu jsem např. se skvělým člověkem a bylinářem Vláďou Vytáskem z Litovle.”

S jakými potížemi se na vás lidé obracejí nejčastěji ve vaší on-line poradně? Co jsou neduhy dnešní doby? 

ZM: “Hodně to záleží na roční době. V zimě lidé řeší imunitu, nachlazení, kašel, rýmu, chřipky, angíny. V průběhu roku se pak hodně ptají na boreliózu, autoimunitní onemocnění (astma, atopický ekzém, lupénka, revma). Často chodí dotazy také na bolavé klouby a zranění typu popálenin. Dále jsou lidé sužováni trávicími potížemi a záněty trávicího systému včetně žaludečních vředů. Ženy se obrací s různými intimními problémy kolem menstruace. V poslední době často řeším také neplodnost. Se studem se na mne lidé obrací ohledně hemoroidů. Diskrétnost je samozřejmě zaručená a pokud někde říkám konkrétní kazuistiky, nikdy nejmenuji. 

V poradně se lidé také často ptají jak a kde rostliny sbírat, jak je správně zpracovat a jak je dávkovat. S poradnou spolupracuje paní botanička, která pomáhá lidem určovat méně obvyklé nebo cizokrajné rostliny.”

Zmiňte některé příběhy z praxe. Které případy vám udělaly největší radost? 

ZM: “Dítě s nočními děsy léčené šišákem. Kamarádka s docela urputnou boreliózou a špatnou imunitou – zabral jí skvěle kořen křídlatky a tinktura z hálek. V nemocnici byl pán, kterému hrozila amputace prstu po kousnutí kočkou – pomohly obklady z cibule dušené s anýzovým semenem. 100 km daleko za mnou domů přijela paní s bolavými klouby. Nemohla ani vystoupit z auta, pomohla jí bylinná směs na dnu s bršlicí kozí nohou. Za 2 dny mi paní psala, že se jí ulevilo a že je to skoro zázrak. Také jsem pomohl s letitou migrénou u jedné zdravotní sestřičky. Dostala bylinnou směs, ve které byla mj. majoránka. Za měsíc se jí podstatně ulevilo a aktuálně migrény už skoro nemívá. A ženské potíže … žen, kterým pomohly byliny je už nepočítaně. To jsou jen případy, na které jsem si vzpomněl z poslední doby.” 

Kdy naopak dáváte přednost klasické medicíně? 

ZM: “V situacích, kdy je problém mechanický. Např. kýly, zlomenina kosti či třeba pokleslá děloha nebo akutní stavy – mimoděložní těhotenství, apod. Byliny si umí poradit s ledasčím, ale s těmito záležitostmi příliš ne. Ale pomáhají v rekonvalescenci a k hezkým operačním jizvám.

U onkologických onemocnění léčivé rostliny hrají doprovodnou roli a v kombinaci s dřevokaznými houbami umí skvěle tlumit a řešit nežádoucí příznaky chemo a radioterapie. Vždy říkám, že u onkologických pacientů má hlavní slovo onkolog. Takže v těchto případech má západní medicína přednost.”  

Na Aromakonferenci Brno budete hovořit o bylinách pro řešení psychických potíží. Jaká je vaše oblíbená léčivka pro běžnou “špatnou náladu” nebo třeba potíže s nespavostí? 

ZM: “Na špatnou náladu např. oregáno (ovlivňuje i trávení – kde je dobré trávení, ruku v ruce je dobrá nálada), měsíček (ten i zvyšuje odolnost na stres). Na sezónní špatné nálady (dlouhá zima) a rekonvalescence po nemocích např. hořec žlutý. Na neklidy a úzkosti je vhodná mučenka a kozlík. 

Na nespavost meduňka, chmel, v menším množství srdečník a opět mučenka. Zajímavá rostlina je vitánie snodárná. Zlepšuje soustředění přes den a současně prohlubuje spánek.” 

Bylinková sezóna je v plném proudu a vy chodíte velmi rád do přírody. Máte svá oblíbená místa pro sběr? Máte nějaký sbírací rituál? 

ZM: “Mám své oblíbené lokality a za ty roky už vím, kde jaká rostlina roste. Platí naštěstí, že pokud se vyskytuje někde nějaká léčivka, je velká pravděpodobnost, že bude na stejném místě i další rok. To je moc fajn. Jezdívám do odlehlých čistých lokalit – různé lesy, louky, mokřady a břehy potůčků. Rád také sbírám na okrajích lesů. Svá místa neprozrazuji, abych se vyhnul nájezdu sběračů, čímž bych mohl rostlinu v lokalitě ohrozit. Snad jen řeknu, že rád a často sbírám v okolí neprůmyslového malého města Konice nedaleko Prostějova. 

Co se týče rituálu, jsou jisté zvyky, které mám. Téměř vždy sbírám sám a na rostliny se „ladím.“ Při sběru myslím na to, jak mají konkrétně lidem pomoci. Vím, že pro lidi, kteří se bylinářství věnují dlouho je toto „naciťování se“ do rostlin důležité. Dřív jsem se tomu smál a nerozuměl, ale čím déle byliny dělám, tím více to chápu.” 

Bylinné produkty na nás číhají v lékárnách, drogeriích, jsou součástí všech doporučení ohledně zdravého životního stylu. A někteří bylináři říkají, že to s léčivkami přeháníme. Jaký na to máte názor vy? Jaké bylinné čaje si můžeme připravit pro běžné pití? Co na jaře natrhat, aniž bychom zatěžovali zbytečně organismus? 

ZM: “Snažím se prosazovat myšlenku, že léčivé rostliny jsou lék a že by se neměly užívat „jen tak“. Na druhou stranu ale jsou některé rostliny prevencí nemocí, takže je možné je užívat i dlouhodoběji. Kupříkladu bez černý květ se může používat v době, kdy je dětský kolektiv ve škole nachlazený a my nechceme, aby i naše dítě onemocnělo. Bez dobře chrání před infekcemi dýchacích cest a ani dlouhodobější pití čaje v zásadě neškodí. Proti tomu je ale mnoho rostlin, které by se neměly užívat dlouhodobě nebo ve velkých dávkách. Např. šalvěj lékařská, pelyněk pravý či tzv. polojedovaté rostliny – jmelí bílé, vlaštovičník větší apod., které se nesmí naddávkovat. Na denní pití se doporučuje čaj z neškodných rostlin – nať jahodníku, maliníku, ostružiníku s troškou borůvčí.

Na jaře doporučuji „vyčistit“ tělo po zimě rostlinami, které se dají konzumovat přímo čerstvé. Je to kupříkladu bršlice kozí noha nať, sedmikráska květ, křídlatka mladá nať, později třeba pampeliška květní stvoly či třeba česnáček, který dobře čistí dýchací a trávicí systém. Mladé rostliny jsou ideální na jedení a kupodivu jsou některé i docela chutné. Jedlých rostlin v naší přírodě je více než sto, ale lidé to málo ví.

Pokud má někdo potřebu dělat něco pro své zdraví, může jíst zeleninu. Některé druhy jsou až překvapivě léčivé. Není na škodu si na jídlo nasypat třeba pažitku, pórek, libeček či konzumovat alespoň občas česnek. Podobné je to s ovocem.”

Které bylinky patří k těm “vašim”? Ke kterým vás srdce táhne? 

ZM: “Aby panovala harmonie vesmíru, tak jsem tak trošku „proti všem“ a rostlinu, kterou já mám rád, velká většina lidí nesnáší a vnímá ji jako plevel. Když jsem kořen této rostliny jednou vymýval v potoce, někteří lidé na mě byli rozezlení, že tuto invazivní léčivku takto nepřímo šířím unášející vodou. Přitom je vynikající na boreliózu a léčí dalších 24 nemocí, mezi něž patří i civilizační onemocnění. Myslím si, že rostliny, které jsou v přírodě v nadbytku potřebujeme, jen my si to neuvědomujeme a bez rozmyslu je likvidujeme. Je to nepochopení z naší strany. Zmíněná rostlina se jmenuje křídlatka japonská. Lze ji brzy na jaře přímo konzumovat (chutná podobně jako rebarbora) a k léčebným účinkům využíváme kořen. Vyluhovaná nať se používá jako vynikající lék pro rostliny napadené plísní (rajčata, okurky), ale funguje i na kožní a nehtové plísně. Další rostliny, které mám rád jsou mateřídouška, tymián (obě krásně voní), vrbka úzkolistá, třezalka nebo třeba „obyčejná“ pampeliška. Co může být krásnějšího, než jarní louka přeplněná žlutými pampeliškami?”

Zbyněk Mlčoch…

… je lékař, který se od svých 14 let věnuje bylinám. Založil portál BylinkyProVsechny.cz, kde odpovídá pravidelně v internetové poradně. Byliny suší, dělá z nich tinktury, oleje a v poslední době experimentuje i s mastmi a esenciálními oleji. Aktuálně se snaží postupně poodhalit svět léčivých dřevokazných hub a chtěl by být po vzoru slavného bylináře Pavla Váni časem schopen bylinami pomoci i nemocným zvířatům.

Zajděte si Zbyňka Mlčocha poslechnout naživo v Brně! 12. září na Aromakonferenci Brno a 13. září na Festivalu Aromaterapie & Bylinky! Více informací na webu www.aromaterapieabylinky.cz

Kateřina Svobodová Brooker: Tea tree jako éterický olej #17

Tea tree je bezesporu jedním z nejběžnějších éterických olejů. Jak se pěstují čajovníky, z nichž se éterický olej vyrábí? Jak olej správně skladovat a pro jaké vlastnosti je oblíbený už po celá staletí?

Začtěte se do volného pokračování seriálu Fascinující svět aromatických rostlin tentokrát zaměřeného na tradiční oleje Austrálie. Tvoří ho pro vás Kateřina Svobodová Brooker. Předchozí díl najdete tady. (For english version scroll down)

Fascinující svět aromatických rostlin – část XVII.

Tea Tree; rod Melaleuca

Tea tree, foto: Wikimedia commons

Rod Melaleuca byl pojmenován Linaeusem v roce 1767. Tento rod se skládá přibližně z 230 druhů, z nichž asi 220 je endemických pro pevninskou Austrálii a Tasmánii.

Původně pochází z deštných subtropických oblastí. Stromy jsou ale odolné i vůči suchu, mohou přežít záplavy a oheň. Ve svém přirozeném prostředí dorůstají do výšky 5–8 metrů.

 

Pěstování čajovníku

Pro pěstování na velkých plochách jsou sazenice pečlivě vybírány pro správný chemotyp. Optimální populace je asi 35 000 – 36 000 stromů na ha, rostliny jsou zavlažovány, hnojeny a sklízeny, když jsou vysoké asi 1 až 2 m. Sklizená biomasa by mohla průměrně činit asi 20–25 t/ha, což poskytne výtěžek oleje 200 kg/ha. Výtěžek oleje v rostlinné hmotě se pohybuje mezi 3–7 % (v/w).

Na nových plantážích se dosáhne úplných výnosů ve 3. nebo 4. roce. Sklizeň zahrnuje řezání celého stromu do výše asi 20 cm od země a sekání materiálu pro destilaci na délky 10–30 mm.  Strom má silnou regenerační  schopnost a nové výhonky se začnou objevovat během několika týdnů.

Plantáže tea tree, foto: Wikimedia commons

Éterický olej tea tree

Tea tree, foto: autorka

Termín tea tree oil je vyhrazen pro olej typu Melaleuca Terpinen-4-ol, distilovaný z M. alternifolia, M. linariifolia a M. dissitiflora nebo jiných druhů Melaleuca, které produkují olej odpovídající normě ISO (International Standards Organization 1996). Prvním popsaným druhem skupiny byl M. linariifolia, Smith v roce 1797, z oblasti Sydney (Austrálie). Geograficky je skupina přirozeně rozšířená po Austrálii a Nový Jižní Wales je ústředním regionem pro komerční pěstování.

Esenciální olej se vykupuje a prodává na základě obsahu 1,8-cineolu (max. 15 %, obvykle 0,5–5 %) a terpinenu-4-olu (minimálně 30 %, obvykle 40–70 %). Pěstování správného chemotypu zajišťuje vysokou kvalitu éterického oleje. Kromě toho obsahuje Melaleuca přibližně 12 % seskviterpenoidů (aromadendren, leden, delta-kaden, bicykclogermakren).

Optimální stabilita oleje je zajištěna skladováním na chladném, tmavém a suchém místě v inertních nádobách (nerezová ocel, sklo). Správné skladování vede k vysoké kvalitě oleje po dobu několika let. Oxidace oleje je doprovázena tvorbou krystalů a vysokou hladinou p-cymenu (nad 5 %).

Vzdělávejte se v aromaterapii s námi! Seriál pro vás publikujeme zcela zdarma díky laskavé podpoře firmy Saloos.

Biologická aktivita

Domorodci (Aborigenees) léčili kožní infekce přikládáním rozdrcených listů na zranění a zakrytím teplým bahenním obalem. Brzy osadníci také používali tento lék. Kapitán Cook používal listy čajovníku k přípravě kořenitého čaje.

Tea tree, foto: autorka

Během 2. světové války byl olej začleněn do armádních a námořních lékárniček pro léčbu v tropických oblastech. Vědecké studie potvrzují antiseptické, antimikrobiální, protiplísňové, protizánětlivé a antioxidační účinky spolu s netoxickými a nedráždivými vlastnostmi.

V mnoha studiích je MIC (minimální inhibiční koncentrace) obvykle v rozmezí 0,5–1,0% (obj./obj.). Při koncentraci 1 až 5 % a více (až 25 %) se po celém světě používá pro antiseptické, protiplísňové a akné ošetření, v široké škále kosmetických prostředků a výrobků pro osobní péči, péči o vlasy, ošetření rukou a těla, přírodní deodoranty, v ústní hygieně, po slunečním spálení, při hojení ran a dalších produktech.

Tea tree, foto: autorka

Velká péče musí být věnována solubilizaci, stabilitě složení a balení k zajištění maximálního využití bioaktivity oleje. Řada společností používá tento EO a byly popsány formulace spolu s poznatkem, že olej, pokud se používá v produktu při 0,5 % v/v nebo vyšším, může eliminovat potřebu pro konzervační látku.

© Kouzlo vůní, Kateřina Svobodová

Kateřina Svobodová Brooker (BSc Hons, PhD)

Autorka s eukalyptových stromem v Austrálii

Po emigraci do Británie pracovala na katedře botaniky Glasgow University a udělala doktorát na Farmaceutické fakultě se specializací na rostlinnou biochemii a využití přírodních produktů. Jako jedna z prvních byla zodpovědná za výzkum aromatických rostlin z hlediska botaniky, fyziologie, biochemie a biotechnologie, zkoumat aromatické rostliny byl její sen, za kterým si šla celou svoji kariéru.

Publikovala v odborných časopisech (přes 100 odborných a populárních článků) a měla přes 70 odborných příspěvků na mezinárodních konferencích – v Evropě, Israeli, Japonsku, Koreji, Brazilii a USA. Pracovala jako editorka pro CAB Abstracts on Aromatic and Medicinal Plants (Commonwealth Agriculture Bureau) a též jako poradce ve výboru BHTA (British Herb Trade Association).

Aktuálně žije po většinu roku v ČR a aktivně zde vyučuje při Asociaci českých aromaterapeutů. Je vdaná a má 2 syny, kteří žijí v zahraničí. Při psaní seriálu jí vypomáhá i její manžel John Brooker.

Autorkou článku je Kateřina Svobodová, předmluva: Michaela Lusílija Makulová, foto: archiv Kateřiny Svobodové.

Partnerem seriálu pro rok 2020 je firma Saloos. Díky této laskavé podpoře vám seriál přinášíme zcela zdarma.

Saloos je největší český výrobce certifikované aromaterapeutické biokosmetiky v ČR. Pro výrobu svých značkových přípravků používá výhradně rostlinné oleje lisované za studena. Jako první v ČR dokázal splnit velmi náročné podmínky certifikace a od roku 2007 je držitelem ochranné známky CPK bio. Firma Saloos vyvíjí a vyrábí přípravky s přírodním složením v nejvyšší BIO kvalitě. Posláním Saloos je přirozená péče o pokožku, jakož i dosažení celkové harmonie těla a duše.

Amazing Aromatic Plants – part XVII.

Tea Tree; The Genus Melaleuca

Melaleuca was established as a genus by Linaeus in 1767. It consists of about 230 species, of which about 220 are endemic to mainland Australia and Tasmania. It was originally a native tree of wet sub-tropical areas. Tea trees are hardy perennial plants, drought tolerant, can survive flooding and fire. In their natural habitat they can grow to 5-8m.

For the large scale production, nursery seedling are carefully selected for the right chemotype. Optimum population is about 35000 – 36000 trees per ha, plants are irrigated, fertilized and harvested when they are about 1-2 m high. Harvested biomass could average about 20-25t/ha and this will give an oil yield of about 200 kg/ha per harvest.  Oil yield varies from 3 – 7 % (v/w).  In new plantations, full yields are achieved in the 3rd or 4th year. Harvesting involves cutting the whole tree to about 20 cm from the ground and chopping the material  for distillation into 10-30mm lengths. Tea tree has a strong coppicing ability and new shoots begin to appear within a few weeks.

The term tea tree is reserved for oil of Melaleuca Terpinen-4-ol Type, derived from M. alternifolia, M. linariifolia and M. dissitiflora or other species of Melaleuca that  give oil conforming to the ISO Standard (International Standards Organization 1996). The first described species of the group was M. linariifolia, by Smith in 1797, from the Sydney region (Australia). Geographically, the group is naturally widespread over Australia and New South Wales is the central region for commercial growing.

Most tea tree oil is bought and sold on the basis of 1,8-cineole (max 15%, usually 0.5 – 5%) and terpinene-4-ol (minimum 30%, usually 40 – 70%) contents. Cultivation of the right chemotype ensures a high quality of the EO. In addition, Melaleuca contains up to approximately 12% of sesquiterpenoids (aromadendrene, ledene, delta-cadinene, bicyclogermacrene). Optimum oil stability is ensured by storage in a cool, dark dry place in inert containers (stainless steel, glass).  Correct storage results in oil of high quality for several years. Oxidation of the oil is accompanied by formation of crystals and a high level of p-cymene (over 5%).

Biological activity

Tha Aborigines treated skin infections by crushing leaves over the injury and covering it with a warm mudpack. The early settlers also used this remedy. Captain Cook used the leaves of the tea tree to brew a spicy tea. During the 2nd World War, the oil was incorporated into army and navy first-aid kits for use in tropical regions. Scientific studies confirm the antiseptic, antimicrobial, antifungal, anti-inflammatory and antioxidant actions  together with  non-toxic and non-irritating properties.  In many studies the MIC (minimum inhibitory concentration is typically in the range of 0.5-1.0 % v/v. At a concentration of  1- 5% and more (up to 25%) it is used worldwide for antiseptic, antifungal and acne treatment, in a wide range of cosmetics and personal care products, hair care, hand and body  treatments, natural deodorants,   in oral hygiene, after sun care,  wound healing, and other products. Great care must be taken with solubilisation, formulation stability and packaging to ensure maximum utilisation of the bioactivity of the oil. Numerous companies are using tea tree oil and the formulations have been described, together with the fact that the oil, when used in a product at 0.5% v/v or greater, may eliminate the need to add a preservative.

Zdroje:

  • Chemical variability and biological activities of Eucalyptus ssp EO, Barbosa LCA et al Review: Molecules, MDPI 2016 claudinei@ifes.edu.br
  • Medicinal Plants of the Australian Aboriginal Dharawal People Exhibiting Anti-inflammatory Activity, Akhtar, MA et al Evidence-based Complementary and Alternative Medicine Vol 2016, Article ID 2935403 8pp, Dpt of Pharmacology, School of Medicine, Western Sydney University, Sydney, NSW, g.muench@westernsydney.edu.au

Kateřina Svobodová Brooker: Eukalyptus – éterický olej proti zánětům i astmatu #16

Eukalyptové éterické oleje jsou v aromaterapii velmi oblíbené. Tradiční použití eukalyptových listů na zánětlivé infekce potvrzuje i moderní výzkum. Eukalyptový olej je silně antibakteriální a antivirový. V článku se dozvíte, jaký éterický olej z eukalyptu vybrat pro domácí použití.

Začtěte se do volného pokračování seriálu Fascinující svět aromatických rostlin. Tvoří ho pro vás Kateřina Svobodová Brooker ze svého nechtěného uvěznění v Austrálii. Předchozí díl najdete tady. (For english version scroll down)

Fascinující svět aromatických rostlin – část XVI.

Seznamte se s eukalypty

Rod Eucalyptus (čeleď Myrtaceae) je zastoupen 900 druhy a poddruhy. Pochází z Austrálie a pěstuje se po celém světě. Komerčně bylo využito přibližně pouze 20 druhů. Éterické oleje z eukalyptů, které se používají ve farmaceutických výrobcích, jsou bohaté na 1,8-cineol, zatímco ty, které se používají v parfumerii, jsou bohaté na citronellal, citral a geranyl acetát.

Další důležité biologické aktivity eukalyptu zahrnují antimikrobiální, insekticidní, akaricidní a herbicidní účinky.

Pozn. redakce: antimikrobiální = působící proti mikroorganismům, tj. proti bakteriím, virům, houbám a parazitům; akaricidní = působící proti roztočům; herbicidní = působící proti plevelům.

Éterické oleje z eukalyptů jsou komplexní směsi 20–80 sloučenin a výtěžek éterického oleje se pohybuje v rozmezí 0,06–7 % (v/w).

Pozn. redakce: v/w = objem v ml / váha destilovaného materiálu.

Tradiční použití eukalyptů

Australští domorodci (Aborigenees) používali mnoho druhů rostlin k léčbě různých nemocí, včetně zánětlivých infekcí. Za tímto účelem byly použity listy eukalyptu a léčená onemocnění zahrnovala nachlazení, horečku, bolest na hrudi, kloubech a svalech, potíže s dýcháním, astma, průjem a ranní nevolnost.

Listy stromů mladší než 7 let byly páleny na mírném ohni a kouř byl vdechován. Listy sebrané ze starších stromů se povařily, nechaly vychladnout a otíraly se s nimi nebo se přikládaly na postižené části těla.

Eukalyptový les v Austrálii, foto: autorka

Léčba chronického zánětu rostlinnými zdroji a eukalypty

Chronický zánět přispívá k mnohočetným muskuloskeletálním (svalově-kosterním) a neurodegenerativním onemocněním souvisejícím se stárnutím, kardiovaskulárním onemocněním, astmatem, revmatoidní artritidou a zánětlivým onemocněním střev. Chronická neuroinflamace (zánětlivé onemocnění nervů) je také přičítána Parkinsonovým a Alzheimerovým chorobám a obsedantně-kompulzivním poruchám (OCD).

Farmakoterapie zánětlivých stavů je založena hlavně na nesteroidních lécích, jejichž dlouhodobé použití má různé nepříznivé účinky. Je nutné vyvinout nová a bezpečnější nesteroidní protizánětlivá léčiva.

Eukalyptové listy, foto: autorka

V posledních letech se zintenzivnilo hledání nových protizánětlivých léčiv z celé řady rostlinných zdrojů a bylo zjištěno, že různé sekundární metabolity rostlin, včetně apigeninu (celer, cibule), kurkuminu (kurkuma), cinamaldehydu (skořice) a resveratrolu (vinná réva, arašídy, černý rybíz, borůvky, kakao), potlačují zánětlivé reakce (extrakty z celeru Apium graveolens, zázvoru Zingiber officinale, Zingiber zerumbet).

Rostliny používané australskými domorodými Dharawaly k léčbě zánětlivých stavů byly vyhodnoceny z hlediska jejich účinnosti.

Vzdělávejte se v aromaterapii s námi! Seriál pro vás publikujeme zcela zdarma díky laskavé podpoře firmy Saloos.

Eukalypty v boji proti zánětlivým procesům

Ethanolické extrakty ze 17 druhů eukalyptů byly testovány z hlediska jejich schopnosti inhibovat syntézu oxidu dusnatého (nitric oxide) a nekrotického nádorovitého alfa faktoru v makrofázích (tj. při indikaci zánětlivých procesů). Rostlinný material (čerstvé listy) byl sbírán v přírodním prostředí v Novém Jižním Walesu v Austrálii pod vedením botanika a Aboriginal Elder Frances Bodkinové.

Nejúčinnější inhibiční účinek na oxid dusnatý byl prokázán u:

  • Eucalyptus benthamii (alfa-pinene 54 %, viridiflorol 17 %, 1,8-cineole 10 %),

následně u:

  • Eucalyptus bosistoana (% neuvedena),
  • Eucalyptus botryoides (p-cymene 20 %, eudesmol 15 %, 1,8-cineole 13 %),
  • Eucalyptus saligna (1,8-cineole 93 %, limonene 3 %),
  • Eucalyptus smithii (1,8-cineole 78 %, limonene 6 %) ,
  • Eucalyptus umbra (% neuvedena),
  • Eucalyptus viminalis (1,8-cineole 85 %).

Tato skupina měla také nejslibnější výsledky pro inhibiční aktivitu na TNF-alfa. Oba silné účinky byly přičítány 1,8-cineolu a pravděpodobně také směsi minoritních složek v těchto extraktech nebo v éterických olejích.

V současné době, kdy roste poptávka po terapiích z přírodních produktů, jsou tyto výsledky povzbudivé a naznačují, že je třeba dalšího výzkumu možných protizánětlivých účinků extraktů a éterických olejů z druhů Eukalyptu.

Druhy eukalyptů, které mají vysoký obsah 1,8-cineolu (50–95 %)

  1. Eucalyptus camaldulensis (často využíván v aromaterapii)
  2. Eucalyptus cineorifolia
  3. Eucalyptus dumosa
  4. Eucalyptus elaephora
  5. Eucalyptus globulus (často využíván v aromaterapii)
  6. Eucalyptus leucoxylon
  7. Eucalyptus oleosa
  8. Eucalyptus polybracta (často využíván v aromaterapii)
  9. Eucalyptus radiata var. cineole (často využíván v aromaterapii)
  10. Eucalyptus sideroxylon
  11. Eucalyptus smithii (často využíván v aromaterapii)

© Kouzlo vůní, Kateřina Svobodová

Kateřina Svobodová Brooker (BSc Hons, PhD)

Autorka s eukalyptovým stromem v Austrálii

Po emigraci do Británie pracovala na katedře botaniky Glasgow University a udělala doktorát na Farmaceutické fakultě se specializací na rostlinnou biochemii a využití přírodních produktů. Jako jedna z prvních byla zodpovědná za výzkum aromatických rostlin z hlediska botaniky, fyziologie, biochemie a biotechnologie, zkoumat aromatické rostliny byl její sen, za kterým si šla celou svoji kariéru.

Publikovala v odborných časopisech (přes 100 odborných a populárních článků) a měla přes 70 odborných příspěvků na mezinárodních konferencích – v Evropě, Israeli, Japonsku, Koreji, Brazilii a USA. Pracovala jako editorka pro CAB Abstracts on Aromatic and Medicinal Plants (Commonwealth Agriculture Bureau) a též jako poradce ve výboru BHTA (British Herb Trade Association).

Aktuálně žije po většinu roku v ČR a aktivně zde vyučuje při Asociaci českých aromaterapeutů. Je vdaná a má 2 syny, kteří žijí v zahraničí. Při psaní seriálu jí vypomáhá i její manžel John Brooker.

Autorkou článku je Kateřina Svobodová, předmluva: Michaela Lusílija Makulová, foto: archiv Kateřiny Svobodové.

Partnerem seriálu pro rok 2020 je firma Saloos. Díky této laskavé podpoře vám seriál přinášíme zcela zdarma.

Saloos je největší český výrobce certifikované aromaterapeutické biokosmetiky v ČR. Pro výrobu svých značkových přípravků používá výhradně rostlinné oleje lisované za studena. Jako první v ČR dokázal splnit velmi náročné podmínky certifikace a od roku 2007 je držitelem ochranné známky CPK bio. Firma Saloos vyvíjí a vyrábí přípravky s přírodním složením v nejvyšší BIO kvalitě. Posláním Saloos je přirozená péče o pokožku, jakož i dosažení celkové harmonie těla a duše.

Amazing Aromatic Plants – part XVI.

The Eucalyptus genus (family Myrtaceae) is represented by 900 species and subspecies. It is native to Australia and cultivated worldwide. Only 20 species have been commercially exploited. The eucalyptus EOs that are utilized in pharmaceuticals are rich in 1,8-cineole, whereas those used in perfumery are rich in citronellal, citral and geranyl acetate. Other important biological activities include antimicrobial, insecticidal, acaricidal and herbicidal.

EOs of Eucalyptus species are complex mixtures of 20-80 compounds, and the yield of EO ranges from 0.06 – 7% (v/w).

Australian Aboriginal people used many plant species for the treatment of various conditions, including inflammatory infections. For this purpose the Eucalyptus leaves were used and diseases treated included colds, fever, chest, joint and muscle pain, breathing difficulties, asthma, diarrhea and morning sickness.

The leaves of trees younger than 7 years old were placed on a low fire and the smoke was inhaled. Leaves collected from mature trees were collected, boiled, allowed to cool and rubbed on the affected parts of the body.

Chronic inflammation contributes to multiple ageing-related musculoskeletal and neurodegenerative diseases, cardiovascular diseases, asthma, rheumatoid arthritis and inflammatory bowel disease. Chronic neuroinflammation has been attributed to Parkinson’s and Alzheimer  diseases and obsessive-compulsive disorders. Pharmacotherapy of inflammatory conditions is based mainly on nonsteroidal drugs, whose prolonged uses have various adverse effects. There is a critical need to develop novel and safer nonsteroidal anti-inflammatory drugs. In recent years, the search for novel anti-inflammatory drugs from a wide range of medicinal plant resources has been intensified and a variety of plant secondary metabolites, including apigenin, curcumin, cinnamaledehyde and resveratrol have been found to suppress inflammatory responses (extracts from Apium graveolens, Zingiber zerumbet, Z. officinale). Plants used by the Australian Aboriginal Dharawal people for the treatment of inflammatory conditions were evaluated for their activities.

Ethanolic extracts from 17 Eucalyptus species were assessed for their capacity to inhibit nitric oxide synthesis and tumor necrosis factor alfa in macrophages. Plants (fresh leaves material) were collected from the natural environment in New South Wales, Australia, under the guidance of a botanist and Aboriginal Elder, Frances Bodkin.

The most potent nitric oxide inhibitory effect was shown in E. benthamii, followed by E. bosistoana, E. botryoides, E. saligna, E. smithii, E. umbra and E. viminalis. This group had also the most promising results for TNF-alfa inhibitory activity. Both strong effects were attributed to 1,8-cineole and possibly also to the mixture of minor components in these extracts, or in the EOs.

In current times, where there is increasing demand for natural product therapies, these results are encouraging and suggest that further research is needed into potential anti-inflammatory effects of extracts and EOs from Eucalyptus species.

Eucalyptus species with high 1,8-cineole content (40-95%)

  1. camaldulensis
  2. cineorifolia
  3. dumosa
  4. elaephora
  5. globulus
  6. leucoxylon
  7. oleosa
  8. polybracta
  9. radiata var. cineole
  10. sideroxylon
  11. smithii

 

Zdroje:

  • Chemical variability and biological activities of Eucalyptus ssp EO, Barbosa LCA et al  Review: Molecules, MDPI 2016 claudinei@ifes.edu.br
  • Medicinal Plants of the Australian Aboriginal Dharawal People Exhibiting Anti-inflammatory Activity, Akhtar, MA et al  Evidence-based Complementary and Alternative Medicine  Vol 2016, Article  ID 2935403  8pp, Dpt of Pharmacology, School of Medicine, Western Sydney University, Sydney, NSW, g.muench@westernsydney.edu.au

Jojobový olej, jedinečný pomocník (nejen) v péči o pleť

Jojobový olej je vskutku všestranným přírodním produktem. Často k němu už ani nemusíte nic přidávat a funguje. A pokud přidávat chcete, pak je neuvěřitelně mnoho způsobů, jak jeho jedinečných vlastností využít. Je to prostě skvělý olejový pomocník! A v mojí olejové zásobárně nechybí nikdy.

Přečtěte si a inspirujte se…

  • Čím je výjimečná simondsie čínská a jak se z ní jojobový olej získává?
  • Jaké jsou účinky jojobového oleje a jak působí na pleť, vlasy, jizvy nebo strie?
  • Jarní pleťový restart, olejový balzám na frustrované ruce a další jojobové recepty.

Proč nedáme na jojobový olej dopustit?

Jojobový olej má regenerační schopnosti na všechny typy pleti, dobře se vstřebává a reguluje vlhkost pokožky. Pravidelným používáním pomáhá vyšší odolnosti pleti. Dobře dělá pokožce vysušené, popraskané a ekzematické. Je protizánětlivý, a tedy vhodný i pro pleť mastnou či s akné. Pokud vmasírujete několik kapek jojobového oleje do vlhkých vlasů, získají zaručenou jemnost, hebkost a přirozený lesk. Já osobně ho ráda používám místo krému na ruce, pár dobře rozetřených kapek zajistí výživu i ochrannou vrstvičku. Další vychytávky, tipy i recepty najdete v článku.

Simmondsia chinensis ve svém přirozeném prostředí, foto: Wikimedia commons

Miluje sucho

Stálezelený, divoce rostoucí keř simondsie čínská (Simmondsia chinensis) je doma v Sonorské poušti, v oblastech jižní Arizony, jižní Kalifornie a na severozápadě Mexika. Dnes ji ovšem najdete v mnoha částech světa, kde je horké a suché podnebí. Je totiž komerčně zajímavá, tahle extrémně odolná olejodárná indiánská rostlina. Velmi mne zaujalo, že vydrží uprostřed pouště až rok bez vláhy. Minimum vláhy potřebuje nejen keř samotný, ale i jeho květy a semena.

Jojobová semena patřila k tradičním přírodním prostředkům indiánských národů. Olej k péči o kůži i vlasy, semena k přípravě speciálního nápoje. Výživná semena keře slouží také jako kvalitní potrava pro pouštní divoká zvířata.

K lisování oleje se používají semena velká přibližně jako arašídy. Mají vysoký obsah oleje – až 60 %.

Tekutý vosk, co to ale znamená?

Někdy se setkáte s názvem jojobový vosk, případně s informací, že se o vosk jedná. Jde o obsah chemických látek. Běžné rostlinné oleje se skládají ze sloučenin triglyceridů. Jojobový olej / vosk je neobsahuje, je směsí esterů mastných kyselin s mastnými alkoholy. Díky tomu například v chladu tuhne (do tekuté podoby taje při 10 °C) a oplývá svou dlouhou trvanlivostí. Přitom však obsahuje unikátní poměr vysoce nenasycených mastných kyselin, které naše pleť miluje.

Hladký průnik pokožkou

Jednou z jeho top vlastností je skvělá schopnost pronikat pokožkou. Je to dáno jeho silně lipofilním charakterem a malou velikostí molekul. Molekuly esterů jsou totiž menší než molekuly triglyceridů v ostatních rostlinných olejích.

Jojobový olej / vosk je jedinečný v tom, že po proniknutí vlasovou folikulou do pokožky se hromadí pod keratinovou vrstvou. Poskytuje tak výživu i ochranu v jednom. Toto je vědecká informace z článku Petra Radiměřského pro Listy aromaterapie. A úplně přesně potvrzuje můj osobní dojem, který už léta z tohohle oleje mám. Moje oblíbené použití je například na ruce: 2–3 kapky čisté jojoby rozetřít místo krému.

Na pleť suchou i mastnou? Tak určitě

Na první pohled to možná vypadá zvláštně, ale jojobový olej má schopnost regulovat tvorbu našeho kožního mazu a vlhkost pokožky. Zvláčňuje a vyživuje pleť vysušenou, popraskanou, ekzematickou. Mastné pleti pak uleví od nadměrné tvorby mazu. K tomu má protizánětlivé složky, takže v místech, kde se tvoří zánětlivá ložiska jako akné apod., pleť vyhojí.

Jojobový olej je velmi dobře snášen, nemá řádné kontraindikace a mnohaletá zkušenost ukazuje, že je jedním z nejlépe kůží přijímaných rostlinných olejů. Často se o něm říká, že je složením velmi podobný přirozenému lidskému kožnímu mazu. Ten chrání naši pokožku před vnějšími vlivy a jeho kvalita i množství negativně ovlivňuje extrémní používání běžných mycích prostředků.

Příjemná jemná ochrana před sluncem

Jojobový olej má přirozený ochranný faktor odpovídající hodnotě SPF 3–4. Takže v běžných podmínkách příjemně chrání i před UV zářením. Rozhodně nenahrazuje prostředek na opalování, pokud budete trávit na ostrém slunci delší dobu.

Je také výborným olejem po opalování na regeneraci kůže, tady doporučuji v kombinaci s avokádovým olejem, případně gelem z aloe vera.

Jojoba je skvělá volba pro vlasy

Hodí se pro všechny typy vlasů. Nadměrně se mastící vlasové pokožce pomůže s regulací. Vysušenou, svědící či tvořící lupy zas harmonizuje do optimálního fungování.

Jojobový olej se opravdu dobře vstřebává, takže při umírněné aplikaci se vůbec nemusíte bát mastnoty vlasů. Já sama mám vlasy mastnější a když obden vmasíruju 3 kapky oleje pod vlasy do pokožky, vůbec to není znát.

Proč to dělám? Poslední měsíce mi začaly vlasy nějak chřadnout, více padat, ztrácet objem. Tak je tímto revitalizuju. Už po týdnu aplikace je cítit zlepšení.

Přírodní kosmetika i skvělé odličovadlo

Domácí výroba přírodní kosmetiky by se bez jojobového oleje neobešla. Jako základ se používá nejen do pleťových olejíčků, ale také do balzámů na rty, krémů, sprchových olejů, mýdel atd.

Vysoce populární je jako základ olejových parfémů. Nejen pro svou vysokou trvanlivost, ale i pro svou „nevůni“ – žádoucí vlastnost pro vytváření vonných kompozic, kde by nám typické vůně jiných rostlinných olejů mohly vadit.

Perfektní je i na odličování – make-up, řasenka, rtěnka, oční stíny… Vše z tváře s ním dobře dostanete dolů, ideálně dočistit zbytky oleje přírodní květovou vodou (hydrolátem).

Pokud používáte make-up a jiné oleje jsou pod něj moc mastné, zkuste přiměřené (tedy malé) množství jojobového oleje dobře vklepat do pokožky místo krému a uvidíte. Jde to!

A speciální, méně obvyklé, použití jojobového oleje?

Třeba na omrzliny! Také pomáhá zlepšit stav jizev i strií. Pokud trpíte na záděry či vás trápí suchá kůžička kolem nehtů, aplikujte jojobu. Jo a na holení i po něm je taky fajn…

Jojobový olej působí protizánětlivě, a to nejen na různé pleťové obtíže, ale i na artritidu v kloubech. Tady bych ho nejlépe kombinovala s meruňkovým olejem, taktéž doporučovaným.

Partnerem seriálu je společnost Saloos.

Jojobový bio olej nejvyšší kvality koupíte na zbrusu novém e-shopu firmy Saloos, skvělá cena přímo od výrobce.

Jojobové recepty

Jarní pleťový „restart“ macerát z fialek a sedmikrásek

Taky už lovíte jarní kvítka? V souvislosti s jojobovým olejem určitě nezapomeňte vyrobit klidně mini lahvičku pleťového olejového macerátu z fialek či sedmikrásek (nebo je smíchejte napůl).

Síla první jarní květeny je veliká a její působení na naši pleť po zimě nenahraditelné. Z mojí zkušenosti úplně postačí 20 ml macerátu. Používám ho, když v průběhu roku potřebuju pocítit tuhle jarní sílu. Stačí pár kapek a je to znát – buď přímo na pleť, nebo přidat do běžného pleťového oleje/krému, zakápnout do pleťové masky apod.

Malá hrstička květů se zalije olejem tak, aby byly úplně ponořené 2× denně s láskou promíchat a nechat 4 týdny macerovat. Přefiltrovat a uchovávat ve tmě a stabilní teplotě.

Regenerační a hojivý pleťový olejíček na problematickou pleť

Krásný recept na univerzální masážní a tělový olej (Rostliny v aromaterapii)

  • 50 ml jojobového oleje
  • 4 kapky éo jedle
  • 2 kapky benzoe
  • 2 kapky neroli
  • 2 kapky palmorůžová
  • 1 kapka jasmín

Olejový balzám na frustrované ruce

  • 20ml lahvička s kapátkem
  • 1 ml rostlinného glycerinu
  • 1 kapka vitaminu E
  • 4 ml měsíčkového macerátu
  • 1 ml lesní pryskyřice v oleji (recept v článku o mandlovém oleji)
  • 2 ml macerátu z myrhy (nemusí být)
  • 2 kapky éo myrha
  • 3 kapky éo sladký pomeranč bio
  • 1 kapka éo růže (destilované) nebo 3 kapky éo geránium

Přidat rostlinné oleje:

Pokud byste chtěli balzám výživnější (já jsem chtěla lehkou, dobře vstřebávající se konzistenci), tak místo švestkového oleje použijte olej z pšeničných klíčků. Směs skvěle regeneruje ruce zničené častým mytím a dezinfikováním.

 

Partnerem článku je firma Saloos.

Saloos je největší český výrobce certifikované aromaterapeutické biokosmetiky v ČR. Pro výrobu svých značkových přípravků používá výhradně rostlinné oleje lisované za studena. Jako první v ČR dokázal splnit velmi náročné podmínky certifikace a od roku 2007 je držitelem ochranné známky CPK bio. Firma Saloos vyvíjí a vyrábí přípravky s přírodním složením v nejvyšší BIO kvalitě. Posláním Saloos je přirozená péče o pokožku, jakož i dosažení celkové harmonie těla a duše.

 

Foto: Wikimedia commons, Pixabay.com, autorka.

Zdroje:

    • KUSMIREK, Jan. Tekuté slunce: rostlinné oleje pro masáže, aromaterapii, kosmetiku a výživu. Přeložil Viola SOMOGYI, přeložil Oldřich VYHNÁLEK. Praha: One Woman Press, 2005. ISBN 80-86356-41-8.
    • NOE, Marie. Aromaterapie do kapsy: malá encyklopedie éterických olejů. Praha: One Woman Press, 2014. ISBN 978-80-86356-49-5.
    • GERMANN, Gudrun a Peter GERMANN. Rostliny pro aromaterapii: 90 vonných rostlin, jejich znaky a způsob využití. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-4672-2.
    • RADIMĚŘSKÝ, Petr. Jojobový olej. Listy aromaterapie. Asociace českých aromateraputů, 2002, 2002(podzim), 1.
      Jojoba-oil-simmondsia-chinensis [online]. [cit. 2020-03-29]. Dostupné z: https://www.circulating-oils-library.com/en/base-oils/jojoba-oil-simmondsia-chinensis

Očima aromaterapeutky: Láska za časů korony? Hvězdný badyán v objetí růže #5

V předchozích článcích jsme se věnovali antivirovým olejům exotickým i evropským, citrusům pro dobrou náladu i zbavení negativních myšlenek. Dnes mi dovolte malé zamyšlení. Nad tím, jak je možné, že na virus v Číně používají tu nejvoňavější květinu květin. Růži.

Na závěr článku vás čeká také praktický recept na antivirovou směs s badyánem a růží.

Tento článek je 5. částí seriálu.

  1. část Antivirové oleje jako prevence respiračních onemocnění
  2. část Antivirové oleje z evropských bylin jako prevence respiračních onemocnění
  3. část Jak se hodit do pohody s citrusy
  4. část Jak se zbavit negativních myšlenek s citrusy?

Pohled TČM na koronavirus

Podle Tradiční čínské medicíny (TČM) je koroňácké virové onemocnění spojováno s vlhkým chladem (vysušujeme teplými a suchými éterickými oleji) a nedostatečností plicní a slezinové čchi (oba orgány doprovodně posilujeme éterickými oleji). Krásně vás do této problematiky zasvětí terapeutka TČM Ludmila Bendová ve svém článku: Jak zůstat zdraví (a při smyslech) nejen v době epidemie koronaviru, ve kterém navrhuje také vhodné houby na posílení organismu, byliny nebo např. úpravu stravy.

Další zajímavý pohled očima TČM poskytuje Milan Calábek, který byl hostem Malé Vizity Jaroslava Duška. Můžete kouknout i na výcuc toho nejzajímavějšího z celého dílu. Celý díl byl bohužel stažen, nikoliv autory 🙁 Našla jsem audio verzi tady. Ke stažení by měl být záznam k dispozici na Ulož.to. Vyjádření Divadla Kampa najdete tady.

Už po vícekráté se k mým uším v souvislosti s koronou dostal badyán… svitlo ve mně světýlko naděje, velmi ráda ho totiž používám v aromaterapii jako éterické olej. Už několikrát nám doma pomohl při infekčním průjmovém onemocnění, vážně, funguje skvěle a ráda se něj od té doby spoléhám a beru ho s sebou i na cesty.

Badyán (Illcium verum)

Hvězdný badyán, foto: Pixabay

Badyán, v angl. hvězdicový anýz, patří v aromaterapii mezi méně známé oleje. My ho použijeme kvůli jeho silným antivirovým účinkům. Jukla jsem na jeho kontraindikace a neměl by se používat dlouhodobě z důvodu možných karcinogenních účinků. Z důvodu hormonálního působení se také nesmí v těhotenství, při kojení nebo pro děti do 5 let věku. Má i další kontraindikace. Používejte ho tedy pro dospělé a obezřetně. Věřím ale, že pro krátkodobé inhalace může být díky svým antivirovým účinkům velmi nápomocný. Pokud neseženete badyán, zkuste ho nahradit anýzem nebo hřebíčkem. Když nic jiného, budou kolem vás účinně čistit vzduch. Všechny 3 tyto oleje jsou příklady vysušujících prohřívacích olejů (na vlhký chlad, viz výše).

A jak nám k tomu pasuje růže?

Když ale pan Milan Cabánek zmiňuje v tomto videu růži, že se jako bylina osvědčila při léčbě korony v Číně, něco jakoby mi drnklo na moji vnitřní strunu. Růže? Jak je to možné? Je možné, že se soustředíme na imunitu a uniká nám podstata? Že je to jako vždy tak jednoduché? Láska versus NE-láska? Má nás růže (a celá tahle pandemie) přimět podívat se zpátky do sebe, do svého srdce? Přerovnat nám žebříček hodnot? Ukázat, že LÁSKA je cesta? A když víme či předpokládáme, že kde je strach, nemůže být láska, je potom procítění srdce, otevření se druhým a vyjádření lásky ta správná cesta? A pokud ne, pokud by to byl jen pouhopouhý omyl, neměli bychom i tak zkusit?

MILOVAT. Důvěřovat. Věřit. Projevovat své city. Vyjádřit lásku. Cítit. Spojit se sami se sebou a s druhými v jeden celek?

Pole damašské růže, foto: Wikimedia commons

A propos, pan Milan Cabánek také doporučuje preventivně skleničku plného červeného vína. Tak já si nalévám a připíjím si s vámi. A slibuju, že příště se budu opět držet více při zemi.

Recept na inhalační směs ANTIVIR s růží

Na základě informací a zamyšlení výše jsem navrhla antivirovou směs s růží pro kamarádku, která v těchto dnech pracuje v lékárně a pro další naše čtenáře/ky, kteří pracují ve zdravotnictví. Posílám vám její zjednodušený recept. A všem zdravotníkům moc děkuji za jejich práci, jste úžasní. Chraňte se s aromaterapií.

  • Růže absolue 1 díl
  • Badyán / hřebíček / anýz 1 díl
  • Rozmarýn 10 dílů (posiluje čchi celého organismu)
  • Kadidlo 6 dílů (posiluje plicní čchi)
  • Pomeranč / citron / limetka 24 dílů

Směs si připravte do lahvičky a kapejte do difuzéru / aromalampy. Difúzujte v kratších intervalech. Množství na běžnou místnost je 6-8 kapek.

Nebo si směs připravte do lahvičky s rozprašovačem (na 100 ml lahvičku použijte 100 kapek směsi = 5% ředění) a dolijte alkoholem. Alkohol použijte klidně 40% vodku, nic jiného teď zřejmě neseženete a vodka vám dobře poslouží. Jen vyberte nějakou ne moc aromatickou 😀

Směs používejte v ordinacích, pracovnách, v kancelářích, v obchodech – rozprašte nebo difúzujte do vzduchu. Sprej kolem sebe můžete rozprášit třeba když se vrátíte domů. Na roušku je sprej také dobrý, ale upřímně je na mně k celodennímu čichání moc silný, raději kolem sebe.

Příště pro vás chystám další oleje na podporu pozitivní mysli.

Více se aromaterapii věnuji v našem vzdělávacím programu Bylinky našich babiček

Zdroje:

  • TISSERAND, Robert a Rodney YOUNG. Essential oil safety: a guide for health care professionals. Second edition. Edinburgh: Elsevier Ltd., 2013. ISBN 9780443062414.

Foto: Pixabay

Cist neboli skalní růže vyhlazuje pleť i šrámy na duši

Mám slabost pro starodávné vůně. Asi je to spojené s mou „posedlostí“ vykuřovadly, zájmem o dávné rituály a tradice. Cist je pro mne jednou z těch prastarých vůní. Rozhodně to není vůně „na první dobrou“. Je třeba se k jejímu poselství a hloubce docela pročichat. Není lehká ani jednoduchá, natož líbívá… O to je však funkčnější!

Přečtěte si a inspirujte se…

  • Proč si cist zaslouží naši pozornost?
  • Jaké jedinečné vlastnosti má éterický olej z cistu a kolik stojí?
  • 8 voňavých i hojivých receptů z cistu

Vůně skalní růže vás chytne za nos

Skalní růže. Foto: Renáta Helísková

Jak vás jednou chytne za nos, už vás nepustí. Vím, o čem mluvím. Vůně cistu je pro mě vůní moudrosti, klidu, poznání, léčení. Je sametově hluboká a proměnlivá. Je transformační.

Cistu se někdy říká skalní růže. Jako by měl v sobě opravdu něco z hojivé a láskyplné růže, ovšem s ostrostí a drsností ošlehaných skalisek. Je také jednou z biblických vůní, tedy aromatických látek zmiňovaných v bibli.

Cist zaslouží více naší pozornosti

U cistu platí, že méně je více. Foto: Renáta Helísková

V aromaterapii patří k těm méně známým, vzácnějším, dražším. Možná to je díky jeho specifické vůni. Tomuto typu vůně se říká balzámová, pryskyřičná. Nenechte se odradit! Ona se vůně cistu totiž správným ředěním a kombinací mění na krásně jemně květinovou.

Toho využívá parfemářství, kde je cist oblíbenou přísadou, fixativem vůní (pozn. redakce: složkou, co napomáhá delší trvanlivosti vůně). U cistu platí staré známé méně je více. Více než kdy jindy!

Chcete vyladěnou směs s cistem? Tak ho míchejte s květinovými a citrusovými esencemi, s těmi se pojí nejlépe, harmonicky. Na konci článku najdete několik receptů, jak s éterickým olejem z cistu pracovat.

Web Aromatic Studies doporučuje kombinovat cist s dalšími ochrannými esencemi jako helichrysum, rozmarýn verbenon, mrkev semínka, kadidlo, myrha, růže, neroli, lavandin nebo řebříček.

Na co všechno ten cist je?

Vlastnosti éterického oleje z cistu (lat. Cistus ladanifera):

Cist je hojivý a harmonizuje psychiku. Foto: Pixabay.com

  • antimikrobiální
  • adstringentní
  • zastavuje krvácení
  • hojivý
  • harmonizuje psychiku

Zajímavé a komplexní působení této esence jistě souvisí s jejím jedinečným chemickým složením. Skládá se z více než 250 složek. Významný je vysoký obsah α-pinenu. Nicméně vše zde funguje v symbióze. Éterický olej se destiluje z větviček a listů rostliny.

Cist stabilizuje náš psychický stav a pomáhá při duševních propadech a vyčerpání. Posiluje nervový systém. Uvolňuje prožitá traumata a je emoční podporou v krizích.

S čím ještě nám cist pomáhá?

Pečuje o pokožku

Možná vás překvapí, že éterický olej s tak silnou a výraznou vůní je velmi šetrný k pokožce. Doporučován je na různá kožní poranění, hojící se rány. Dále na problémy a nerovnováhy pokožky, jako je akné nebo kuperóza. Má silně hojivé, zacelující a zklidňující účinky.

Reguluje krev

Díky stahujícímu působení esence se doporučuje také na krvácení z nosu, otoky nebo hemoroidy. Reguluje silné menstruační krvácení.

Ovlivňuje lymfu a imunitní systém

Velmi pozitivně ovlivňuje lymfatický systém, působí na tekutost lymfy a zprůchodňuje případně blokády lymfatických cest.

Jemně stimuluje imunitní systém a působí proti choroboplodným zárodkům. Má prokazatelně antivirové a antibakteriální účinky.

Použití cistu pro děti

Cist je vhodný a bezpečný i pro děti, hodí se do směsí na dětská infekční, virová a autoimunitní onemocnění.

A kolik tenhle olej stojí?

Nobilis Tilia nabízí cist v bio kvalitě ve dvou variantách: 5 ml za 449 Kč nebo 2 ml za 194 Kč. Pořídíte snadno a rychle v jejich e-shopu.

Partnerem článku je firma Nobilis Tilia

 

Starobylé vykuřování známé i z bible

Takhle se labdanum lepí na prsty a leze za nehty. Foto: autorka

Pryskyřice z rostlin cistu se nazývá labdanum a je jednou ze slavných starověkých substancí, zmiňováných i v bibli a dalších starověkých textech. Éterický olej se destiluje z větviček a listů stejné rostliny.

Kromě destilovaného éterického oleje se můžete setkat také s cistovým absolue, případně s esencí z pryskyřice, někdy bývají také tyto produkty nesprávně označovány za éterický olej.

Lepkavá tmavá pryskyřice se dodnes používá jako harmonizační a očistné vykuřovadlo. Vůní se lehce od éterického oleje odlišuje. Ale pocítíte ji také jako mnohovrstevnou, proměňující se a silně uklidňující. Vřele doporučuji vyzkoušet, pokud vykuřujete.

Zajímavosti cistu

Porosty keřů cistu podél portugalské silnice. Foto: Renáta Helísková

Rostlina v podobě keřovitých porostů se vyskytuje v teplých středomořských oblastech. Esenci a hydrolát destilují např. výrobci ve Španělsku, Maroku, Francii, Portugalsku nebo na Krétě.

Jedna ze zajímavostí této rostliny jsou její semena. Dokážou totiž odolat požárům (běžným v místech výskytu rostliny). Po požárech je právě cist jednou z prvních pionýrských kvetoucích rostlin, které se v krajin objeví, aby ji oživily.

Tip redakce: Přečtěte si také článek o „andělské“ cistové květové vodě.

Voňavé i hojivé cistové recepty

Zklidnit, pohladit a povznést se s cistem

Masážní směs (do 30 ml nosného oleje) nebo osobní harmonizační parfém (do 10 ml jojobového oleje).

  • 1–2 kapky cistu bio
  • 2 kapky santalu (pokud santal nemáte, hodí se i cedr)
  • 2 kapky benzoe
  • 3 kapky lípy (nebo cca 12 kapek lípy v jojobě)
  • 3 kapky levandule bio
  • 6–8 kapek jasmínu v jojobě
  • 8 kapek mandarinky bio

Aromalampa (difuzér) k rozjímání a tělovým terapiím

  • 2 kapky cistu bio
  • 1 kapka jasmínu
  • 4 kapky mandarinky

Tip redakce: Přečtěte si taky náš článek Jak se hodit do pohody s citrusy a hezky je s cistem nakombinujte.

Směs k utišení emoční bouře

Já dodávám spíše tedy té ženské… Ehmm.

  • 1 kapka cistu bio
  • 3 kapky bergamotu bio
  • 1 kapka pačuli
  • 2 kapky geránia
  • 2 kapky palmarosa / palmorůžová

Meditační „starověká“ směs

Nakapeme do 30 ml nosného oleje, aplikujeme na tepová místa před meditací, modlitbou či jakoukoli situací vyžadující soustředění a otevřenou mysl.

  • 3 kapky cistu bio
  • 10 kapek kadidlo
  • 4 kapky myrhy
  • 1 kapka galbanum (bylo v původní receptuře z Aromatic Studies, jedná se málo dostupný éterický olej, použila bych klidně pačuli nebo nard)

Koupelová sůl při virových infekcích

  • 3 pol. lž. mořské soli
  • 1 pol. lž. bílého nebo zeleného jílu
  • 1 čaj. lž. třezalkového macerátu
  • 2 kapky cistu bio
  • 1 kapka růže
  • 2 kapky niaouli
  • 2 kapky bergamotu bio
  • 1 kapka meduňky
  • 2 kapky levandule
  • 2 kapky pepře

Vše dobře smícháme. Provádíme celkovou koupel 2–3× týdně.

Olej na poraněná místa na těle

  • 30 ml třezalkového macerátu
  • 2 kapky cistu bio
  • 5 kapek levandule
  • 2 kapky bergamotu bio
  • 2 kapky slaměnky / helichrysum
  • 3 kapky kajeputu
  • 1 kapka heřmánku modrého

Směsí několikrát denně poťukáme okraje rány. Neaplikujeme přímo do rány!

Tip redakce: Třezalkový macerát seženete u Nobilis Tilia, v létě si ho můžete vyrobit podle našeho návodu.

Vypnutí po dlouhém dni

Recept z mého článku o cedru. V knize je tento mix určen do aromalampy, klidně nakapejte i do difuzéru. Pokud máte radši první pomoc v kapse, nakapejte v dvojnásobném množství do inhalační tyčinky a v případě potřeby párkrát přičichněte.

Parádní aroma tip z blogu Nobilis Tilia

S cistem tvoří citron synergickou a krásně vonící směs. Vyzkoušejte ji ve směsi s pupalkovým olejem při nadměrném menstruačním krvácení či k prostému zastavení krvácení z drobných oděrek. Na noc do difuzéru ji využijte jako příjemnou zklidňující protivirovou směs při infekcích dýchacích cest.

Šlehaný balzám na sušší ekzematickou pokožku (od 6 let)

U šlehaných másel se doporučuje poměr 60 % másla (např. bambuckého) a 40 % oleje, můžete přidat např. měsíčkový macerát, pokud máte v domácích zásobách. Já aktuálně testuju maceráty z kadidla a myrhy (pryskyřice v oleji), takže jsem do receptu přidala ty.

Všechny ingredience šleháme za studena do krémové konzistence.

A přidáme:

Děkujeme za podporu Nobilis Tilia.

Přírodní kosmetika od českého výrobce pohladí nejen na těle, ale i na duši. Zamilujete se do vůní bylin, které rostou u vás na zahrádce či v exotických dálkách. Společnost byla založena v roce 1994 v severních Čechách ve městě Krásná Lípa, kterému svým názvem vzdala hold. U zrodu všeho stál PaedDr. Zbyněk Šedivý, k němuž se později přidala diplomovaná aromaterapeutka Adéla Zrubecká. Osobní přesvědčení majitelů jsou promítnuty do hodnot a poslání celé firmy – čerpat inspiraci z přírody a tradičních zkušeností a s pokorou vytvářet jedinečné produkty k rozvíjení harmonie a krásy, vyvíjet českou aromaterapeutickou kosmetiku pro každého s otevřeným srdcem. Šířka sortimentu výrobků umožňuje péči od hlavy až k patě, pro malé i velké. Základem při tvorbě receptur jsou kvalitní rostlinné oleje a 100% čisté éterické oleje.

Zdroje:

  • GERMANN, Gudrun a Peter GERMANN. Rostliny pro aromaterapii: 90 vonných rostlin, jejich znaky a způsob využití. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-4672-2.
  • Resin-resinoids-gums-eo. Jeanne-blog.com [online]. [cit. 2020-03-09]. Dostupné z: http://jeanne-blog.com/resin-resinoids-gums-eo/
  • Aromaticstudies.com: essential-oil-allies-cistus [online]. [cit. 2020-03-11]. Dostupné z: https://aromaticstudies.com/essential-oil-allies-cistus
  • Blog Nobilis Tilia: Očista dočista [online]. 2020 [cit. 2020-03-21]. Dostupné z: https://blog.nobilis.cz/ocista-docista/

Foto: Renáta Helísková, Pixabay.com

Očima aromaterapeutky: Jak se zbavit negativních myšlenek s citrusy? #4

V předchozím článku jsme se věnovali třem nejlepším citrusům na podporu dobré nálady a vnitřní pohody – pomeranči, grapefruitu a mandarince. Dnes se u citrusů ještě pozdržíme, ale zaměříme se více na citrusy, které dokáží všechny naše negativní myšlenky pročistit a výkyvy nálad stabilizovat. Jejich doménou je také podpora imunity. Řeč bude o citronu, limetce a bergamotu!

Tento článek je 4. částí seriálu.

  1. část Antivirové oleje jako prevence respiračních onemocnění
  2. část Antivirové oleje z evropských bylin jako prevence respiračních onemocnění
  3. část Jak se hodit do pohody s citrusy

Čichejte citron, limetku a bergamot

Citron, limetka a bergamot mají společné svoje účinky na pročištění mysli, stabilizaci emocí a posílení imunity. Jejich inhalace ale také ulevuje při chřipce, bolestech hlavy a snižuje horečku. Řekla bych, že se od sladkých citrusů z oblasti prevence přesouváme k účinným bojovníkům. Proti bacilům i špatných myšlenkám a veškeré negativitě. Můj favorit je jednoznačně limetka, používám ji velice ráda. Vyberte si a inhalujte!

Citron – žlutý i zelený (Citrus limon)

  • Udržuje svěží mysl a dobrou náladu
  • Silně antibakteriální, při chřipkových infekcích, zápalech plic

Citron je nejoblíbenější citrus na pročistění vzduchu v pracovních, školních i domácích prostorech. Desinfikuje vzduch. Zároveň je také oblíbený na pročištění mysli od přehršle myšlenek (i špatné nálady), pro zlepšení koncentrace. Je to ideální olej v těchto dnech, kdy potřebujeme udržet dobrou náladu a odehnat od sebe všechny nemůcky, aby náš organismus zůstal při síle. Krásně se pojí se všemi stromy i klasickými zelenými bylinami, dodává svěží nakyslé tóny.

  • Kontraindikace: nepoužívat na pokožku před sluněním (12 hod) – může být mírně fototoxický, starý nebo zoxidovaný olej nepoužívat na pokožku (obecně max. 2% ředění), jinak bezpečný

Tip redakce: Přečtěte si také článek o Limone, citrusovém městečku na severu Itálie

Limeta (Citrus aurantifolia)

  • Pročišťuje mysl a zlepšuje náladu
  • Silně antibakteriální, desinfekce vzduchu, nachlazení, chřipky

Když vám selžou všechny ostatní zbraně, sáhněte po limetce. Uvádí se u ní, že má z citrusů nejvyšší vybrace. Ráda s ní míchám směsi proti nachlazení (skvěle funguje) a je to z mé praxe oblíbený olej do směsí proti zoufalství a beznaději. S limetkou nikdo svojí špatnou náladu dlouho živit nedokáže. Svým mečem bojuje proti nejtemnějším částem našeho já. Nechte se s ní prozářit. Krásně se pojí s exotickými vůněmi, kterým dodává šmrnc.

Pozn. Limetku seženete lisovanou (platí pro ní kontraindikace) nebo destilovanou – koukněte na etiketu.

  • Kontraindikace (lisovaná limetka): nepoužívat na pokožku před sluněním (12 hod) – může být středně fototoxická, starý nebo zoxidovaný olej nepoužívat na pokožku (obecně max. 0,7% ředění), jinak bezpečná
  • Kontraindikace (destilovaná limetka): starý nebo zoxidovaný olej nepoužívat na pokožku, jinak bezpečná

Bergamot (Citrus aurantium, var. bergamia)

  • Při stresu, nervovém napětí (odrážejícím se i v trávicích potížích), vzteku
  • Desinfekční, při bolestech v krku a infekcích dýchacích cest

Když vám cukají nervy a vztek se dere ven, když vás trápí smutky uvnitř a bojíte se je ukázat navenek, po bergamotu sáhněte. Pokud je u vás doma dusno a nepanuje dobrá nálada kvůli ponorkové nemoci, jistě ho také oceníte. Jeho hořkou svěží vůní milují lidé zejména na jaře. Doporučuje se také při zimních depresích pro svoje posilující účinky na nervy. Já ho miluji v čaji earl grey, který si vaříme přes Vánoce a po celou zimu.

  • Kontraindikace: nepoužívat na pokožku před sluněním (12 hod) – silně fototoxický, starý nebo zoxidovaný olej nepoužívat na pokožku (obecně max. 0,4% ředění), jinak bezpečná

Tip redakce: O bergamotu u nás vyšel celý obsáhlý článek, jukněte

Plody bergamotu jsou sytě zelené

Pomeranč hořký (Citrus aurantium, var. amara)

  • Antiseptický, desinfekční, snižuje horečku
  • Při nervovém napětí, bolestech hlavy, depresi a melancholii

Pokud byste neměli bergamot, je možné ho nahradit hořkým pomerančem. Hořké citrusy obecně milují více muži, tak proč na ně trošku nemyslet. V účincích se pořký pomeranč pohybuje někde na pomezí bergamotu a sladkého pomeranče. Dětmi je také více oblíbený než bergamot a více je zklidní než pomeranč sladký 🙂

  • Kontraindikace: nepoužívat na pokožku před sluněním (12 hod) – může být středně fototoxický, starý nebo zoxidovaný olej nepoužívat na pokožku (obecně max. 1,25% ředění), jinak bezpečný

A jak citrusy používat? Jukněte do předchozího článku

Příště pro vás chystám zamyšlení o lásce/nelásce a nemocech.

5. část seriálu Láska za časů korony. Hvězdný badyán v objetí růže

Více se aromaterapii věnuji v našem vzdělávacím programu Bylinky našich babiček

Zdroje:

  • GERMANN, Gudrun a Peter GERMANN. Rostliny pro aromaterapii: 90 vonných rostlin, jejich znaky a způsob využití. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-4672-2.
  • SVOBODA, Kateřina PhDr. Rostlinné silice, biochemické složení, působení na lidský organismus. Skripta. Praha: Asociace českých aromaterapeutů, 2013.
  • TISSERAND, Robert a Rodney YOUNG. Essential oil safety: a guide for health care professionals. Second edition. Edinburgh: Elsevier Ltd., 2013. ISBN 9780443062414.

Foto: Pixabay