Kateřina Svobodová Brooker: Tea tree jako éterický olej #17

Tea tree je bezesporu jedním z nejběžnějších éterických olejů. Jak se pěstují čajovníky, z nichž se éterický olej vyrábí? Jak olej správně skladovat a pro jaké vlastnosti je oblíbený už po celá staletí?

Začtěte se do volného pokračování seriálu Fascinující svět aromatických rostlin tentokrát zaměřeného na tradiční oleje Austrálie. Tvoří ho pro vás Kateřina Svobodová Brooker. Předchozí díl najdete tady. (For english version scroll down)

Fascinující svět aromatických rostlin – část XVII.

Tea Tree; rod Melaleuca

Tea tree, foto: Wikimedia commons

Rod Melaleuca byl pojmenován Linaeusem v roce 1767. Tento rod se skládá přibližně z 230 druhů, z nichž asi 220 je endemických pro pevninskou Austrálii a Tasmánii.

Původně pochází z deštných subtropických oblastí. Stromy jsou ale odolné i vůči suchu, mohou přežít záplavy a oheň. Ve svém přirozeném prostředí dorůstají do výšky 5–8 metrů.

 

Pěstování čajovníku

Pro pěstování na velkých plochách jsou sazenice pečlivě vybírány pro správný chemotyp. Optimální populace je asi 35 000 – 36 000 stromů na ha, rostliny jsou zavlažovány, hnojeny a sklízeny, když jsou vysoké asi 1 až 2 m. Sklizená biomasa by mohla průměrně činit asi 20–25 t/ha, což poskytne výtěžek oleje 200 kg/ha. Výtěžek oleje v rostlinné hmotě se pohybuje mezi 3–7 % (v/w).

Na nových plantážích se dosáhne úplných výnosů ve 3. nebo 4. roce. Sklizeň zahrnuje řezání celého stromu do výše asi 20 cm od země a sekání materiálu pro destilaci na délky 10–30 mm.  Strom má silnou regenerační  schopnost a nové výhonky se začnou objevovat během několika týdnů.

Plantáže tea tree, foto: Wikimedia commons

Éterický olej tea tree

Tea tree, foto: autorka

Termín tea tree oil je vyhrazen pro olej typu Melaleuca Terpinen-4-ol, distilovaný z M. alternifolia, M. linariifolia a M. dissitiflora nebo jiných druhů Melaleuca, které produkují olej odpovídající normě ISO (International Standards Organization 1996). Prvním popsaným druhem skupiny byl M. linariifolia, Smith v roce 1797, z oblasti Sydney (Austrálie). Geograficky je skupina přirozeně rozšířená po Austrálii a Nový Jižní Wales je ústředním regionem pro komerční pěstování.

Esenciální olej se vykupuje a prodává na základě obsahu 1,8-cineolu (max. 15 %, obvykle 0,5–5 %) a terpinenu-4-olu (minimálně 30 %, obvykle 40–70 %). Pěstování správného chemotypu zajišťuje vysokou kvalitu éterického oleje. Kromě toho obsahuje Melaleuca přibližně 12 % seskviterpenoidů (aromadendren, leden, delta-kaden, bicykclogermakren).

Optimální stabilita oleje je zajištěna skladováním na chladném, tmavém a suchém místě v inertních nádobách (nerezová ocel, sklo). Správné skladování vede k vysoké kvalitě oleje po dobu několika let. Oxidace oleje je doprovázena tvorbou krystalů a vysokou hladinou p-cymenu (nad 5 %).

Vzdělávejte se v aromaterapii s námi! Seriál pro vás publikujeme zcela zdarma díky laskavé podpoře firmy Saloos.

Biologická aktivita

Domorodci (Aborigenees) léčili kožní infekce přikládáním rozdrcených listů na zranění a zakrytím teplým bahenním obalem. Brzy osadníci také používali tento lék. Kapitán Cook používal listy čajovníku k přípravě kořenitého čaje.

Tea tree, foto: autorka

Během 2. světové války byl olej začleněn do armádních a námořních lékárniček pro léčbu v tropických oblastech. Vědecké studie potvrzují antiseptické, antimikrobiální, protiplísňové, protizánětlivé a antioxidační účinky spolu s netoxickými a nedráždivými vlastnostmi.

V mnoha studiích je MIC (minimální inhibiční koncentrace) obvykle v rozmezí 0,5–1,0% (obj./obj.). Při koncentraci 1 až 5 % a více (až 25 %) se po celém světě používá pro antiseptické, protiplísňové a akné ošetření, v široké škále kosmetických prostředků a výrobků pro osobní péči, péči o vlasy, ošetření rukou a těla, přírodní deodoranty, v ústní hygieně, po slunečním spálení, při hojení ran a dalších produktech.

Tea tree, foto: autorka

Velká péče musí být věnována solubilizaci, stabilitě složení a balení k zajištění maximálního využití bioaktivity oleje. Řada společností používá tento EO a byly popsány formulace spolu s poznatkem, že olej, pokud se používá v produktu při 0,5 % v/v nebo vyšším, může eliminovat potřebu pro konzervační látku.

© Kouzlo vůní, Kateřina Svobodová

Kateřina Svobodová Brooker (BSc Hons, PhD)

Autorka s eukalyptových stromem v Austrálii

Po emigraci do Británie pracovala na katedře botaniky Glasgow University a udělala doktorát na Farmaceutické fakultě se specializací na rostlinnou biochemii a využití přírodních produktů. Jako jedna z prvních byla zodpovědná za výzkum aromatických rostlin z hlediska botaniky, fyziologie, biochemie a biotechnologie, zkoumat aromatické rostliny byl její sen, za kterým si šla celou svoji kariéru.

Publikovala v odborných časopisech (přes 100 odborných a populárních článků) a měla přes 70 odborných příspěvků na mezinárodních konferencích – v Evropě, Israeli, Japonsku, Koreji, Brazilii a USA. Pracovala jako editorka pro CAB Abstracts on Aromatic and Medicinal Plants (Commonwealth Agriculture Bureau) a též jako poradce ve výboru BHTA (British Herb Trade Association).

Aktuálně žije po většinu roku v ČR a aktivně zde vyučuje při Asociaci českých aromaterapeutů. Je vdaná a má 2 syny, kteří žijí v zahraničí. Při psaní seriálu jí vypomáhá i její manžel John Brooker.

Autorkou článku je Kateřina Svobodová, předmluva: Michaela Lusílija Makulová, foto: archiv Kateřiny Svobodové.

Partnerem seriálu pro rok 2020 je firma Saloos. Díky této laskavé podpoře vám seriál přinášíme zcela zdarma.

Saloos je největší český výrobce certifikované aromaterapeutické biokosmetiky v ČR. Pro výrobu svých značkových přípravků používá výhradně rostlinné oleje lisované za studena. Jako první v ČR dokázal splnit velmi náročné podmínky certifikace a od roku 2007 je držitelem ochranné známky CPK bio. Firma Saloos vyvíjí a vyrábí přípravky s přírodním složením v nejvyšší BIO kvalitě. Posláním Saloos je přirozená péče o pokožku, jakož i dosažení celkové harmonie těla a duše.

Amazing Aromatic Plants – part XVII.

Tea Tree; The Genus Melaleuca

Melaleuca was established as a genus by Linaeus in 1767. It consists of about 230 species, of which about 220 are endemic to mainland Australia and Tasmania. It was originally a native tree of wet sub-tropical areas. Tea trees are hardy perennial plants, drought tolerant, can survive flooding and fire. In their natural habitat they can grow to 5-8m.

For the large scale production, nursery seedling are carefully selected for the right chemotype. Optimum population is about 35000 – 36000 trees per ha, plants are irrigated, fertilized and harvested when they are about 1-2 m high. Harvested biomass could average about 20-25t/ha and this will give an oil yield of about 200 kg/ha per harvest.  Oil yield varies from 3 – 7 % (v/w).  In new plantations, full yields are achieved in the 3rd or 4th year. Harvesting involves cutting the whole tree to about 20 cm from the ground and chopping the material  for distillation into 10-30mm lengths. Tea tree has a strong coppicing ability and new shoots begin to appear within a few weeks.

The term tea tree is reserved for oil of Melaleuca Terpinen-4-ol Type, derived from M. alternifolia, M. linariifolia and M. dissitiflora or other species of Melaleuca that  give oil conforming to the ISO Standard (International Standards Organization 1996). The first described species of the group was M. linariifolia, by Smith in 1797, from the Sydney region (Australia). Geographically, the group is naturally widespread over Australia and New South Wales is the central region for commercial growing.

Most tea tree oil is bought and sold on the basis of 1,8-cineole (max 15%, usually 0.5 – 5%) and terpinene-4-ol (minimum 30%, usually 40 – 70%) contents. Cultivation of the right chemotype ensures a high quality of the EO. In addition, Melaleuca contains up to approximately 12% of sesquiterpenoids (aromadendrene, ledene, delta-cadinene, bicyclogermacrene). Optimum oil stability is ensured by storage in a cool, dark dry place in inert containers (stainless steel, glass).  Correct storage results in oil of high quality for several years. Oxidation of the oil is accompanied by formation of crystals and a high level of p-cymene (over 5%).

Biological activity

Tha Aborigines treated skin infections by crushing leaves over the injury and covering it with a warm mudpack. The early settlers also used this remedy. Captain Cook used the leaves of the tea tree to brew a spicy tea. During the 2nd World War, the oil was incorporated into army and navy first-aid kits for use in tropical regions. Scientific studies confirm the antiseptic, antimicrobial, antifungal, anti-inflammatory and antioxidant actions  together with  non-toxic and non-irritating properties.  In many studies the MIC (minimum inhibitory concentration is typically in the range of 0.5-1.0 % v/v. At a concentration of  1- 5% and more (up to 25%) it is used worldwide for antiseptic, antifungal and acne treatment, in a wide range of cosmetics and personal care products, hair care, hand and body  treatments, natural deodorants,   in oral hygiene, after sun care,  wound healing, and other products. Great care must be taken with solubilisation, formulation stability and packaging to ensure maximum utilisation of the bioactivity of the oil. Numerous companies are using tea tree oil and the formulations have been described, together with the fact that the oil, when used in a product at 0.5% v/v or greater, may eliminate the need to add a preservative.

Zdroje:

  • Chemical variability and biological activities of Eucalyptus ssp EO, Barbosa LCA et al Review: Molecules, MDPI 2016 claudinei@ifes.edu.br
  • Medicinal Plants of the Australian Aboriginal Dharawal People Exhibiting Anti-inflammatory Activity, Akhtar, MA et al Evidence-based Complementary and Alternative Medicine Vol 2016, Article ID 2935403 8pp, Dpt of Pharmacology, School of Medicine, Western Sydney University, Sydney, NSW, g.muench@westernsydney.edu.au
Michaela Lusílija Makulová