Michaela Makulová Kouzlo vůní vzniklo v únoru 2016 jako realizace snu, který jsem v sobě nosila celý dlouhý rok. V letošním roce se naše společné úsilí úročí a náš tým pro vás pravidelně publikuje několik zajímavých článků o bylinkách a aromaterapii týdně. Kolik se za tím vším skrývá práce? Bezpočet. Většina naší práce je dobrovolnická a vychází z naší lásky k aromaterapii a chuti dělit se s vámi o naše zkušenosti.
Dovolte tedy, abychom se vám postupně představily 🙂 Nasdílíme o nás pár zajímavostí ze zákulisí. Těšíte se? Začínáme Kateřinou Polívkovou, naší “facebook a canva master” (jak jí říkám) a trpělivé podpoře pro všechny naše redaktorky ohledně jejich článků. Káťa je vykuřovací diva. Možná ji znáte z Radosty či Obchodu pro radost, který dlouhé roky vlastnila. Díky aromaterapii se však její cesta úplně změnila… a já jsem neodolala se ji zeptat na palčivé otázky ohledně sociálních sítí, ale i na její cestu k aromaterapii a bylinkám.
Káťo, pověz nám na začátek, co máš v Kouzlu vůní na starosti a co tě na této práci nejvíc naplňuje?
KP: “Hlavně mne naplňuje možnost zprostředkovat lidem, co jsem o vůních sama poznala. A to, jak zkvalitňují život příjemnou cestou… Kouzlem vůní jsem od prvopočátku doslova okouzlena a setkání lidí okolo tohohle projektu považuji za dar z aroma nebes… A moc za ně děkuji!
A co mám na starosti? Na denní bázi se starám o publikování vybraných článku, o koncepci příspěvků na Facebooku, občas vytvořím nějaký obrázek… Trochu to vázne, času je málo :-)”
Zaznamenala jsem kolem mě u pár lidí odchod ze sociálních sítí, jaký je myslíš další trend?
KP: “Stejně jako všechno možné na světě, i sociální sítě mohou ovládat i pomáhat. Záleží na každém, jak si nastavuje svůj čas, prostor, zájem apod. Ať chceme nebo ne, žijeme v době internetové. Pokud je tady nástroj spojující lidi, poskytující informace i zábavu, proč ho rozumně nevyužít? Nevidím rozdíl mezi čtením “blbých” příspěvků na FB, sledování “blbých” pořadů v TV nebo pročítáním Blesku… Vybíráme si sami.”
V čem ty osobně vnímáš přínos sociálních sítí a co tě na nich naopak obtěžuje?
KP: “Jediné, co mně stran sociálních sítí obtěžuje, je asi stěžování si na sociální sítě… Připadá mi to trochu jako alibismus. Jenže to je taková naše česká “klasika” hledat viníka všude kolem. I když upřímně za sebe říkám, že jistou závislost jsem na sobě taky vypozorovala. Ve chvíli, kdy jsem ucítila, že mě ovládá, dala jsem se na ústup. K aplikacím, co hlídají čas trávený na sítích, to nedošlo. Stačilo zapojit zdravý rozum a trochu vůle.
A velké plus sociálních sítí je to, že vím u lidí, které mám ráda, co dělají. O jejich projektech, koncertech, představeních apod. Jednoduše na jednom místě. V reálu absolutně nemám čas tohle sledovat. Navíc jsou pro mne sociální sítě pracovní nástroj, jak dát vědět třeba o workshopech, co pořádám. A s potěšením sdílím zajímavé věci dál. Myslím tím opravdu zajímavé a přínosné.”
Pojďme k aromaterapii… ta je již dlouhou dobu součástí tvého života. Kdy tvé srdce poprvé zahořelo?
KP: “Tak to si už snad ani nepamatuji… Matně si vzpomínám, že kdysi před více než 20 lety jsem si docela pěkně popálila kůži tehdy dováženým tea tree olejem (dnes bych řekla pochybné kvality). A vůně jsou pro mě důležité celoživotně, když to trochu přeženu, očichávala jsem vždycky všechno a všechny… Ale celkově se to tak nějak propojilo při setkání s vykuřovadly, někdy před 12 lety odhaduji. Tehdy se mi začaly otvírat nové světy a ty voněly tisíciletou aromatickou zkušeností lidstva.
Mám z té doby dva hodně intenzivní vonné zážitky. Jeden, když jsem doma zapálila orlářkové dřívko (agarwood nebo česky také orličín, aktuálně nedostupné), ta nepopsatelná vůně spustila doslova film pocitů a obrazů zpátky i dopředu v čase… Druhý, když jsem si pořádně čichla esence z meduňky lékařské, tahle vůně jako by naplnila moje srdce svěží a léčivou zelení. Jo a mívám příjemné čichové halucinace, prostě se mi tu a tam v nose zjeví vůně, bez příčiny, bez zdroje… To se asi probouzí čichová paměť.”
V čem vidíš nyní největší přínos aromaterapie oproti jiným terapiím?
KP: “Asi bych to takhle neformulovala. Každý má svou cestu. I k sebe-léčení. Někdo prostě potřebuje potkat “léčitele-šarlatána”, odevzdat mu velké částky, aby přišel na to, že pomoct si může jenom sám. Někdo zas zkouší celý život všechny možné metody a terapie, nikde není spokojen a hledá a hledá…
Aromaterapie má podle mne výhodu v tom, že “to pravé” prostě cítíte. Vyhovuje mi, že k cíli vedou různé cesty. Dík obsahu látek v éterických olejích se účinky překrývají, lze je kombinovat, použít to, co klientovi opravdu voní. To se mi moc líbí. Ale můj přístup je hodně individuální, myslím, že kdyby se moji klienti někde sešli a vyprávěli by si o tom, co s nimi dělám, každý by měl úplně jiný příběh…”
Tip redakce: Přečtěte si od Káti články o vykuřovadlech
Ve své praxi se zaměřuješ mj. na bolesti zad, jaké oleje bys doporučila masérům ne-aromaterapeutům, ale i pro domácí použití?
KP: “Rozhodně domácí třezalkový macerát, to je poklad! A nějaký univerzální recept? Ono je to s těmi zády složitější… Kde bolí, proč bolí, jak dlouho, jak často. O směsi se rozhoduju na základě mnoha kritérií. Myslím, že rozmarýnem se nic nepokazí. Na úlevu od bolestí ráda používám i hřebíčkovou esenci, ale jen ve velmi malém množství, tedy vysokém ředění (2 kapky na 30 ml nosného oleje).”
Nepoužíváš pouze éterické oleje, ale hodně pracuješ i s rostlinnými oleji a také vykuřovadly. Jací jsou tví osobní miláčci, bez kterých nedokážeš žít?
KP: “Můj top rostlinný olej? Jojobový! Univerzální a skvělý. Jen se nejí. Takže přidávám konopný a dýňový, jako výborné doplňky stravy…
A vykuřovadla? Kdo někdy viděl moje sbírky, asi pochopí, jak těžké je vybrat jen něco. Ale tady asi vyhrává klasika kadidlo a myrha. Ovšem pak se dostáváme dále a máme tady mnoho druhů kadidel a několik variant myrhy… Ale to je na celý další rozhovor :-)”
Tip redakce: Přečtěte si od Káti 7 tipů na rostlinné oleje v péči o pleť
A na závěr jak jinak… jaký éterický olej je tvůj top a vzala by sis ho s sebou vzala na pustý ostrov?
KP: “A jéje… Téhle otázky (tradiční dotaz Kouzla vůní) jsem se obávala… No, kdybych si mohla vybrat pustý ostrov (což asi nejde), tak bych si vybrala olej blízký místu ztroskotání. To proto, že rostliny v oblasti svého původního výskytu mají největší sílu. A v časech bloumání pustým ostrovem bych se od té místní vůně učila… Ale tato varianta je málo pravděpodobná, takže bych si vzala pačuli nebo nard, abych zůstala v klidu.”
Děkuji, Káťo, za rozhovor, za naši spolupráci a za naše přátelství!
Příští měsíc se můžete těšit na vyzpovídání další z našeho tria – Annu Krutovou.
Kateřina Polívková (nar. 1972)
Kateřina je masérka a aromaterapeutka přímo z Prahy. Více než 10 let provozuje obchod s originálním sortimentem i aromaterapií – v současné době ve formě eshopu. Studovala Institut aromaterapie a v aromaterapii se našla, protože spojuje vůně a doteky – působení síly rostlin a léčivého lidského kontaktu. Kromě masáží, aromaterapie a vykuřování pořádá workshopy a píše články s vlastními poznatky a zkušenostmi. Je členkou Asociace českých aromaterapeutů a v asociaci působí také jako facebookový specialista.
Káťa je velkou milovnicí dobrého jídla a taky zvířat, proto je dlouhá léta vegetariánka (dříve veganka). Její opravdovou vášní je červená barva, do které se odívá. Narodila se v Praze a žije na Vinohradech se svojí fenkou Koník.
Autorkou rozhovoru je Michaela Lusílija Makulová, foto: archiv Kateřiny Polívkové.
