Kateřina Svobodová Brooker: Původ a rozšíření aromatických rostlin #13

Věděli jste, že bazalka sladká pochází z Asie nebo růže damašská z Blízkého východu? V seriálu Fascinující svět aromatických rostlin si tentokrát posvítíme na původ bylin a koření z tropického, subtropického i mírného pásma. Chybět nebude ani okénko věnované santalu bílému, který se stal i díky použití v aromaterapii ohroženým druhem.

Kateřina Svobodová Brooker spolu se svým mužem Johnem Brooker pro vás připravili 15dílný seriál z tajuplného a fascinujícího světa aromatických rostlin. Začtěte se do 13. dílu u šálku odpoledního čaje, ať si ho náležitě vychutnáte. 12. díl najdete tady. (For english version scroll down)

Fascinující svět aromatických rostlin – seriál (Amazing Aromatic Plants)

Vývoj a rozšířeni rostlin je odrazem klimatických změn. Evropský kontinent na konci poslední velké doby ledové, před 8000 lety, vykazoval původní flóru, která se objevila jako odraz toho, co zbylo z předchozí rostlinné existence.

Malý počet rostlin přežil do tohoto období po glaciálu: borůvka (Vaccinium myrtillus), některé Alchemillas (pozn. redakce: jako např. kontryhel) a fialky (Viola rupestris). Během následujících tisíciletí představují pohyb rostlin podle historických událostí: římská kolonizace, Normanská invaze, křížové výpravy a klášterní vlivy, 16. a 17. století cesty do Afriky, Severní Ameriky, později do jižní Ameriky, Austrálie (James Cook 1728-79, Joseph Banks 1743-1820), na Nový Zéland a nově otevřený obchod s Čínou a Japonskem (1856). Každý druh rostliny má svou vlastní historii, obvykle dobře zdokumentovanou (poznámka: Původ druhů Charles Darwin, publikovaný v roce 1859).

Od 18. století je sběratelé rostlin vyhledávali v jejich rodném prostředí nejen proto, aby je popsali a katalogizovali, ale také je zavedli do kultivace buď v Evropě, nebo v různých částech světa. Mnoho expedic bylo částečně financováno velkými školkami nebo zahradami, pro které úspěšný nový rostlinný materiál představoval velké peníze.

Byliny a koření z tropických a subtropických oblastí

Mnoho aromatických rostlin má svůj původ v tropických a subtropických oblastech a obvykle není možné je pěstovat nikde jinde. Nejdůležitější jsou tyto čeledě:

  • Annonaceae (kananga – ylang ylang)
  • Geraniaceae (pelargonium, geránium)
  • Gramineae (citronella, citronová tráva, palmarosa, vetiver)
  • Lamiaceae (pačuli)
  • Lauraceae (kafr, kasia, skořice, vavřín, Litsea cubeba)
  • Myristicaceae (muškátový oříšek a muškátový květ)
  • Myrtaceae (hřebíček, eukalyptus, myrta, Melaleuca – čajovníky, Leptospermum – manuka, pimento)
  • Oleaceae (jasmín, Osmanthus)
  • Orchidaceae (vanilka)
  • Piperaceae (pepř, cubeba pepř, betelský pepř)
  • Rosaceae (růže)
  • Rutaceae (všechny citrusy, boronie, santalové dřevo ze západní Indie)
  • Santalaceae (santalové dřevo)
  • Solanaceae (paprika a chilli)
  • Zingiberaceae (zázvor, kardamom, kurkuma)

Vzdělávejte se v aromaterapii s námi! Seriál pro vás publikujeme zcela zdarma díky laskavé podpoře Asociace českých aromaterapeutů.

Byliny a koření z oblastí mírného pásma

Mnoho aromatických rostlinných druhů bylin a stromů pochází ze západní Asie a bylo postupně zaváděno do středomořských oblastí a do Evropy. Například pór a česnek pravděpodobně pochází z pouště Kirghiz ve střední Asii, kopr (Anethum gravelens) a sladká bazalka ze západní Asie, měsíček, mrkev, fenykl, libeček, meduňka, levandule, máty, rozmarýn, verbena ze Středomoří, damašská růže z Blízkého východu, cypřiš z Íránu, jedle balzámová (Abies balsamea), jalovec neboli také cedrové listí (Juniperus virginiana) a túje ze Severní Ameriky, borovice a stříbrná jedle ze Středomoří, Thuja orientalis z Číny.

Definice koření

Koření je silně ochucená nebo aromatická látka rostlinného původu získaná z tropických rostlin, běžně používaná jako koření.

Definice bylin

Byliny jsou rostliny z mírného pásma, jejichž lodyhy, listy, květy nebo kořeny se používají jako potravinářská příchuť, v léčivech nebo pro jejich vůni.

Tato klasifikace není zcela uspokojivá, protože plody a semena z rostlin mírného pásma lze považovat za koření (kmín), nebo tropické rostliny mohou být použity jako bylinky. Definice jsou však užitečné pro základní dělení.

Příklad subtropických druhů rostlin

Osmanthus fragrans Lour. (syn Olea fragrans Thunb.)

Jedná se o stálezelený dvoudomý keř, 5-10m vysoký, pocházející z jihovýchodní Asie. Květy jsou považovány za jeden z nejsilnějších zdrojů vůně v rostlinné říši a jsou používány v Číně k parfémování čaje. Rozmnožování je vegetativní a sklizeň a ošetření květů je jako u jasmínu.

Květiny jsou extrahovány rozpouštědlem a vzniká absolue (hlavní složky: ionony, geraniol, oxid trans– a cis-linalolu a linalool). Existují velké rozdíly mezi japonskými a čínskými absolue. Čerstvé absolue snadno oxiduje. Hlavní použití je ve vysoce kvalitních vůních a kosmetice.

Příklad tropických druhů rostlin

Rod Santalum L. zahrnuje 16-20 druhů stálezelených stromů a keřů, které se vyskytují v sušších tropických oblastech od Asie až po jižní Pacifik (Indie, Indonésie, Australasia, Fidži, Havaj). Santal bílý (Santalum album) je nejdůležitější komerční druh. Strom je obligátní kořenový parazit a sazenička může růst pouze tak, že přiroste ke kořenům jiných rostlin. Jakmile je parazitismus dobře zaveden, je mladý strom schopen získat živiny přímo z půdy. Tato poloparazitická povaha je hlavním faktorem ovlivňujícím kultivační metody.

Olej je obsažen především v tvrdém dřevu a větších kořenech; to znamená, že stromy by neměly být káceny do 10 let a strom je v nejlepším stavu, když je ve věku 30-60 let. Olej se získává hydro nebo parní destilací dřeva a hlavních kořenů. Kvalita oleje je uvedena v celkových alkoholech santalolů a měla by činit více než 90 % celkového obsahu oleje. Výtěžek činí přibližně 4 až 6 % (v / w). Olej je často falšován jinými druhy nebo chemikáliemi, dokonce i těmi, které nesouvisí se santalovým dřevem (cedrové dřevo, ricinový olej, glycerinacetát, terpineol, západní indické santalové dřevo, australské a africké santalové dřevo).

Je označen jako zranitelný na Red List.

Částečně ohrožený – zranitelný – vysoce ohrožený – kriticky ohrožený – vyhynulý ve volné přírodě – vyhynulý.

Vědecká komunita přehodnocuje význam rostlin v medicíně, potravinách, kosmetice a v dalších průmyslových odvětvích. Pokroky ve výzkumu DNA a následný zájem o genetickou modifikaci, bez ohledu na naše politické nebo etické přesvědčení, mění rostliny nad rámec jejich původních hranic. Některé z velmi důležitých rostlin jsou navíc v extrémním ohrožení v jejich původním prostředí. Uvědomit si toto a realizovat tyto znalosti je nezbytné pro naše přežití. Pouze pokud budeme vědět kdo jsme a odkud pocházíme, a pokud budeme znát historii rostlin, budeme vědět, kam se ubírat v budoucnu.

Tip redakce: Více jsme o santalu psali také v této trilogii článků Roberta Tisseranda

© Kouzlo vůní, Kateřina Svobodová

Kateřina Svobodová Brooker (BSc Hons, PhD)

Kateřina Svobodová – Brooker & John Brooker

Po emigraci do Británie pracovala na katedře botaniky Glasgow University a udělala doktorát na Farmaceutické Fakultě se specializací na rostlinnou biochemii a využití přírodních produktů. Jako jedna z prvních byla zodpovědná za výzkum aromatických rostlin z hlediska botaniky, fyziologie, biochemie a biotechnologie, zkoumat aromatické rostliny byl její sen, za kterým si šla celou svoji kariéru.

Publikovala v odborných časopisech (přes 100 odborných a populárních článků) a měla přes 70 odborných příspěvků na mezinárodních konferencích – v Evropě, Israeli, Japonsku, Koreji, Brazilii a USA. Pracovala jako editorka pro CAB Abstracts on Aromatic and Medicinal Plants (Commonwealth Agriculture Bureau) a též jako poradce ve výboru BHTA (British Herb Trade Association).

Aktuálně žije po většinu roku v ČR a aktivně zde vyučuje při Asociaci českých aromaterapeutů. Je vdaná a má 2 syny, kteří žijí v zahraničí. Při psaní seriálu jí vypomáhá i její manžel John Brooker.

Autorkou článku je Kateřina Svobodová, předmluva: Michaela Lusílija Makulová, foto: Pixabay, archiv Kateřiny Svobodové.

Partnerem seriálu pro rok 2019 je Asociace českých aromaterapeutů. Díky této laskavé podpoře vám seriál přinášíme zcela zdarma.

Asociace českých aromaterapeutů působí již od roku 1996 poskytuje kvalitní a všestranné vzdělání v aromaterapii široké veřejnosti i profesionálním zájemcům ze souvisejících oborů jako je zdravotnictví, ošetřovatelství, farmacie, rehabilitace, kosmetika či wellness. V Institutu aromaterapie školí odborné aromaterapeuty, které sdružuje v Registru kvalifikovaných aromaterapeutů, poskytuje jim informační servis, rozvíjí jejich vzájemnou spolupráci a podporuje je nadstavbovým vzděláváním. Popularizuje a propaguje aromaterapii v médiích, na odborných konferencích a veletrzích, připravuje speciální programy pro firmy i neziskové organizace.

Origin and distribution of aromatic plants – part XIII.

Plant evolution and distribution is a reflection of climatic changes. The European continent at the end of the last great Ice Age, some 8000 years ago, displayed indigenous flora that emerged as a frozen reflection of what was left from its previous existence.  A small number of plants survived into this post-glacial period: bilberry (Vaccinium myrtillus), some Alchemillas and violets (Viola rupestris). During the following milleniums, plant introductions mirror historical events: Roman occupancy, the Norman invasion, the Crusades and monastic influences, 16th and 17th century travels to Africa, North America, later to south America, Australia (James Cook  1728-79, Joseph Banks 1743-1820), New Zealand and newly opened trade with China and Japan (1856). Each plant species has its own history, usually well documented (note: The Origin of Species by Charles Darwin, published in 1859).

From the 18th century onwards the plant hunters searched for plants in their native surroundings not only to describe and catalogue them, but also to introduce them into cultivation either in Europe or in different parts of world. Many expeditions were partially financed by the great nurseries of the time, for whom a successful introduction meant big money.

Herbs and spices from tropical and sub-tropical regions

Many aromatic plants have their origin in tropical and subtropical regions and usually it is not possible to grow them anywhere else. The most important are the following families:

  • Annonaceae (cananga – ylang ylang)
  • Geraniaceae (pelargonium, geranium)
  • Gramineae (citronella, lemongrass, palmarossa, vetiver)
  • Lamiaceae (patchouli)
  • Lauraceae (camphor, cassia, cinnamon, laurel, Litsea cubeba)
  • Myristicaceae (nutmeg and mace)
  • Myrtaceae (clove, eucalyptus, myrtle, Melaleuca, Leptospermum, pimento)
  • Oleaceae (jasmine, Osmanthus)
  • Orchidaceae (vanilla)
  • Piperaceae (pepper, cubeb pepper, betel pepper)
  • Rosaceae (rose)
  • Rutaceae (all citrus, boronia, West Indian sandalwood)
  • Santalaceae (sandalwood)
  • Solanaceae (capsicum and chilli)
  • Zingiberaceae (ginger, cardamom, turmeric)

Herbs and spices from the temperate regions

Many aromatic plant species of herbs and trees originate from western Asia and were gradually introduced to Mediterranean regions and Europe. For example, leek and garlic  probably came from the Kirghiz Desert of Central Asia,  dill (Anethum gravelens) and sweet basil from western Asia, calendula, carrot, fennel,  lovage,, melissa , lavender,  mints, rosemary, sage,  savory, verbena from the Mediterranean,  Damasc rose from the Middle East, cypress from Iran, Abies balsamea, thuja and Juniperus virginiana from North America, pine and silver fir from the Mediterranean, Thuja orientalis from China.

Definition of a spice:

A spice is a strongly flavoured or aromatic substance of vegetable origin obtained from tropical plants, commonly used as condiments.

Definition of an herb:

Herbs are temperate plants whose stems, leaves, flowers or roots are used as food flavouring, in medicines or for their scent.

This classification is not completely satisfactory, because fruits and seeds from temperate plants can be considered as spice (caraway), or tropical plants can be used as herbs. However, the definitions are useful for the basic division.

Example of subtropical plant species

Osmanthus fragrans Lour. (syn. Olea fragrans Thunb.)

This is an evergreen dioecious shrub, 5-10m high, native to South East Asia. Flowers are considered to have one of the most powerful scents of any plant and are used in China to perfume tea. Propagation is by cuttings, and harvesting and treatment of flowers is as for jasmine.

Flowers are solvent extracted to produce an absolute (main constituents: b-ionone, geraniol, trans- and cis-linalol oxide and linalool). There are wide variation between Japanese and Chinese absolute. Fresh absolute readily oxidizes. The main use is in high quality fragrances and cosmetics.

Example of tropical plant species

The genus Santalum L. comprises 16-20 species of evergreen trees and shrubs distributed in drier tropical regions from Asia to the South Pacific (India, Indonesia, Australasia, Fiji, Hawaii). S. album is the most important commercial species. The tree is an obligate root parasite and the seedling can grow only by becoming attached to roots of other plants. Once parasitism is well established, the young tree is then able to obtain nutrients directly from the soil.  This semi-parasitic nature is a major factor influencing cultivation methods.

The oil is contained primarily in the heartwood and larger roots; this means that the trees should not be cut under 10 years of age and a tree is at its best when it is 30-60 years old. Oil is obtained by hydro or steam distillation of heartwood and major roots. Oil quality is stated in total alcohols of santalols and it should be over 90% of total oil. Yield is about 4-6% (v/w). The oil is frequently adulterated by other species or chemicals, even those not related to sandalwood (cedarwood, castor oil, glycerine acetate, terpineol, West Indian sandalwood, Australian and African sandalwood).

It is listed as vulnerable on the Red List.

Near threatened – vulnerable – endangered – critically endangered- extinct in the wild – extinct.

The scientific community is reassessing the importance of plants in medicine, food, flavour and other industries. Advances in DNA research and the consequent interest in genetic modification, disregarding our political or ethical beliefs, are changing the plants beyond their original boundaries. In addition, some of the very important plants are under extreme threat in their native environments. To realize this and to implement this knowledge is necessary for our survival. Only if we know where we have been and the origin of plants, will we know where to go in the future.

Kateřina Svobodová Brooker: Metody extrakce éterických olejů z rostlinného materiálu #12

O tom, z čeho se získávají éterické oleje, jsme již psali. Dnes se zaměříme na téma způsobu výroby a jednotlivé způsoby extrakce éterických olejů z aromatických rostlin. Řeč bude o 4 základních používaných metodách: klasické destilaci, lisování, extrakci rozpouštědly a moderní extrakci CO2.

Kateřina Svobodová Brooker spolu se svým mužem Johnem Brooker pro vás připravili 15dílný seriál z tajuplného a fascinujícího světa aromatických rostlin. Začtěte se do 12. dílu u šálku odpoledního čaje, ať si ho náležitě vychutnáte. 11. díl najdete tady. (For english version scroll down)

Fascinující svět aromatických rostlin – seriál (Amazing Aromatic Plants)

Pro extrakci rostlinných aromatických látek se používají čtyři hlavní metody:

  • Destilace
  • Mechanické oddělení – lisování
  • Extrakce rozpouštědly
  • Extrakce CO2

Kvalitativní a kvantitativní složení a organoleptické vlastnosti produktu závisí na izolačním postupu. Destilací při zvýšených teplotách dochází k transformaci termolabilních látek, extrakty mohou obsahovat větší množství netěkavých složek a různá rozpouštědla poskytují různé konečné výsledky.

Destilace

Éterické oleje (EO) se získávají z rostlinných materiálů destilací vodou nebo párou. Po kondenzaci páry se olej odděluje od vodní fáze a odstraní se. EO se skládá z těkavých, lipofilních látek, které jsou převážně uhlovodíky, mono a seskviterpeny, fenylpropanoidy a někdy také aminokyseliny. Tyto “pravé” éterické oleje musí být odlišeny od jiných typů extrakce, například destilace se směsí vody a ethanolu a vakuová destilace.

Hydro-destilace je pravděpodobně nejběžnější, protože je jednoduchá a levná. Drobní pěstitelé provozují tento typ destilace a kvalita oleje přímo souvisí s dovednostmi provozovatele, a to jakým způsobem je proces řízen, i jak je přírodní surovina vybrána a připravena. Parní destilace využívá ohřátou vodu v samostatném kotli. Vakuová destilace získává olej z náplně pod vakuem, což umožňuje přesnou kontrolu destilátu, protože proces může být upraven podle bodů varu různých olejových složek.

EO může být znovu redestilován a zahuštěn (některé frakce jsou odstraněny) nebo jednotlivé složky mohou být izolovány ze směsi (eugenol, mentol, citronellol, citral).

Mechanická separace (citrusové EO)

Jedná se o speciální typ éteruického oleje izolovaný tlakem z kůry plodu, dojde k uvolnění těkavých látek uložených v olejových žlázách v oplodí. Tyto EO jsou tvořeny převážně vysoce těkavými terpenickými uhlovodíky a obsahují také malé množství netěkavých sloučenin, jako jsou barviva, vosky a furokumariny.

Extrakce rozpouštědly

Extrakty jsou nazývány pomády, concrety, absolue, resinoidy, oleoresiny a tinktury.

Pomády se vyrábějí horkou nebo studenou enfleurage květů. Horká enfleurage je nejstarší známá procedura pro extrakci vůní z rostlin. Květy (nebo jiné části rostlin) jsou přímo ponořeny do roztaveného vosku. V chladném enfleurage, květy jsou dávány do vrstvy tuku po dlouhou dobu (sádlo a hovězí lůj rozetřené na skleněné desce v uzavřeném kontejneru). Pomády nejsou zcela rozpustné v alkoholu.

Concrete

Čerstvý rostlinný materiál se extrahuje nepolárním rozpouštědlem (toluenem, hexanem, petroletherem). Konečný materiál se skládá z těkavých vonných chemikálií s velkým podílem voskových sloučenin. Concrete nejsou zcela rozpustné v alkoholu. Hlavní rostliny používané pro concrete jsou: růže, jasmín, tuberóza, jonquil, ylang-ylang, mimosa, boron, levandule, lavandin, pelargónie, šalvěj, fialka, dubový mech.

Příklad

Jasmínový concrete je získáván z květů přímou extrakcí rozpouštědlem (hexane) nebo extrakcí CO2. Concrete je tmavě hnědá vosková hmota se silnou vůní jasmínu. Nejdůležitějšími faktory jsou druh vybraných květů, čas sklizně a interval mezi sběrem a zpracováním. 1000 kg květů produkuje 2,5-3,5 kg concrete a z tohoto výtěžku asi 1-2 kg absolue (extrakce ethanolem). Absolue je červenohnědá tekutina s jemnou vůní jasmínu.

Vzdělávejte se v aromaterapii s námi! Seriál pro vás publikujeme zcela zdarma díky laskavé podpoře Asociace českých aromaterapeutů.

Absolue

Další extrakce concretu v ethanolu poskytuje absolue. Sloučeniny, které se při chlazení vysrážely, se odstraní filtrací. Absolue jsou zcela rozpustné v ethanolu. Ve vzácných případech mohou být získány přímo extrakcí rostlinného materiálu alkoholem (absolue tonka).

Příklad

Absolue černý rybíz (Bourgeons de cassis absolut, absolutní cassis) se získá extrakcí rozpouštědlem přes concret získaný z dormantních pupenů Ribes nigrum L. (Saxifragaceae). Je to tmavě zelená pasta s pronikavou vůní černého rybízu. Používá se v jemných vonných látkách a v potravinových příchutích.

Resinoidy

Resinoidy jsou připraveny extrakcí rostlinných exsudátů (balzámy, oleo-gumové pryskyřice, pryskyřice) rozpouštědly (methanol, ethanol, toluen). Tyto produkty jsou viskózní a někdy se ředí, aby se snížila viskozita (s ftaláty nebo benzylbenzoátem). Resinoidy se používají pro jejich fixační vlastnosti.

Příklad

Benzo-Siam resinoid se získá extrakcí rozpouštědlem z pryskyřice stromu Styrax tonkinensis (Pierre) Craib (Styracaceae). Divoce rostoucí strom je rozšířený v Thajsku, Laosu, Kambodži a Vietnamu. Resinoid je červená až světle hnědá viskózní tekutina s čokoládovou, sladkou, balsamickou vůní. Používá se v parfumerii pro balsamové nuance a jako fixační prostředek.

Oleoresiny

Jedná se o koncentráty připravené z koření rozpouštědlem nebo extrakcí CO2 (pepř, zázvor, vanilka).

Tinktury

Tinktury jsou alkoholické roztoky, které jsou připraveny z rostlinného materiálu zpracováním v ethanolu nebo ve směsi ethanol / voda. Tyto jsou někdy nazývány infuze.

Extrakce CO2

Jedná se o plynnou extrakci, která využívá kapalný oxid uhličitý, který pod tlakem a regulovanou teplotou prochází rostlinným materiálem, a poté přes odlučovač se získá EO. Tato metoda je považována za nadřazenou kapalným rozpouštědlům, protože chrání důležité labilní a tepelně citlivé složky, vyžaduje méně energie, plyn je bezpečný, nehořlavý, bez zápachu a chuti, levný, snadno dostupný a může být znovu použit. Změnou teploty a tlaku lze získat extrakt se specifickou chutí nebo vůní, který se podobá přírodním produktům. Používá se také komerčně pro extrakci kávy a chmele při výrobě piva.

Přirozeně se vyskytující suroviny jsou nezbytné a důležité složky ve farmaceutickém, potravinářském, aromatickém a kosmetickém průmyslu. Jejich charakteristické vonné látky často nelze syntetizovat a v současné době je rostoucí poptávka po přírodních materiálech odvozených z rostlin. Je důležité chránit jejich přirozené prostředí, sbírat a pěstovat s péčí, aby se chránilo jejich prostředí i lidé, kteří se o ně starají.

© Kouzlo vůní, Kateřina Svobodová

Kateřina Svobodová Brooker (BSc Hons, PhD)

Kateřina Svobodová – Brooker & John Brooker

Po emigraci do Británie pracovala na katedře botaniky Glasgow University a udělala doktorát na Farmaceutické Fakultě se specializací na rostlinnou biochemii a využití přírodních produktů. Jako jedna z prvních byla zodpovědná za výzkum aromatických rostlin z hlediska botaniky, fyziologie, biochemie a biotechnologie, zkoumat aromatické rostliny byl její sen, za kterým si šla celou svoji kariéru.

Publikovala v odborných časopisech (přes 100 odborných a populárních článků) a měla přes 70 odborných příspěvků na mezinárodních konferencích – v Evropě, Israeli, Japonsku, Koreji, Brazilii a USA. Pracovala jako editorka pro CAB Abstracts on Aromatic and Medicinal Plants (Commonwealth Agriculture Bureau) a též jako poradce ve výboru BHTA (British Herb Trade Association).

Aktuálně žije po většinu roku v ČR a aktivně zde vyučuje při Asociaci českých aromaterapeutů. Je vdaná a má 2 syny, kteří žijí v zahraničí. Při psaní seriálu jí vypomáhá i její manžel John Brooker.

Autorkou článku je Kateřina Svobodová, předmluva: Michaela Lusílija Makulová, foto: Pixabay, archiv Kateřiny Svobodové.

Partnerem seriálu pro rok 2019 je Asociace českých aromaterapeutů. Díky této laskavé podpoře vám seriál přinášíme zcela zdarma.

Asociace českých aromaterapeutů působí již od roku 1996 poskytuje kvalitní a všestranné vzdělání v aromaterapii široké veřejnosti i profesionálním zájemcům ze souvisejících oborů jako je zdravotnictví, ošetřovatelství, farmacie, rehabilitace, kosmetika či wellness. V Institutu aromaterapie školí odborné aromaterapeuty, které sdružuje v Registru kvalifikovaných aromaterapeutů, poskytuje jim informační servis, rozvíjí jejich vzájemnou spolupráci a podporuje je nadstavbovým vzděláváním. Popularizuje a propaguje aromaterapii v médiích, na odborných konferencích a veletrzích, připravuje speciální programy pro firmy i neziskové organizace.

Aromaterapie a imunita: uvolňujte z těla stres!

Brno zažilo svou první aromaterapeutickou konferenci. Kateřina Svoboda s Johnem Brookerem, Tomáš Heger, Hana Yasminka Šimčíková a Marie Noe vystoupili s přednáškami na společné téma: imunita. Šedesáti posluchačům se tak otevřel pohled do složité biochemie lidského organismu a éterických olejů. Na řadu přišly i zkušenosti s podporou léčby Crohnovy choroby a lupénky. A vášnivá debata se na závěr strhla kolem bezpečnosti v užívání éterického oleje z fenyklu. 

Aromaterapie není všelék!

Začít musím skepticky. To proto, abych hned odradila ty, kteří tu čekají zázračné návody na uzdravení. Pokud měly přednášky na konferenci Aromaterapie a imunita společný podtext, pak to byl rozhodně fakt, že fungování lidské imunity je velmi složité a individuální. Z toho plyne, že nelze dávat univerzální doporučení. A navíc při práci s lidmi, kteří berou léky nebo jsou zrovna velmi nemocní, je na místě velká opatrnost a pečlivá příprava aromaterapeutických směsí. Přesto by ale mohla aromaterapie při léčbě imunitních potíží hrát významnou roli. Především při odbourávání stresu.

Kateřina Svoboda: Stres jako zabiják imunity

PhDr. Kateřina Svoboda navázala na své přednášky z Institutu aromaterapie

Autoimunitní onemocnění mají mnoho příčin od genetické dispozice přes hormonální nerovnováhu až po nezdravý životní styl. Něco ovlivnit můžeme, něco ne. To, co přednášející skloňovali opakovaně, byl fakt, že dlouhodobý stres významně poškozuje fungování lidského imunitního systému. A bohužel je v dnešní době zcela běžné, že stres považujeme za normální. A právě tady může aromaterapie podle přednášejících hrát významnou roli. Díky pravidelné péči se klienti mohou hluboce relaxovat a tělo uvolnit. Tím znovu nastává rovnováha v organismu. Kateřina Svoboda zdůrazňovala nebezpečný vliv nedoléčených a přechozených viróz. Ty se mohou projevit po mnoha letech chronickým onemocněním, se kterým si pak ani klasická medicína neví rady. Další podpůrnou úlohu může aromaterapie podle Kateřiny Svobody hrát při detoxikaci organismu po náročné léčbě medikamenty.

Tomáš Heger: Jak se to děje?

Tomáš Heger předvádí hydrodestilaci levandule

Snad každý aromaterapeut někdy vyzkoušel při kožním zarudnutí připravit směs s heřmánkem. A snad každý dokáže říct, že “to pomohlo”. Student Univerzity Palackého v Olomouci Tomáš Heger na konferenci vysvětlil, jak se to děje. A podobných pohledů do zákulisí lidského těla bylo v jeho přednášce více. Jedním z nich byly blahodárné účinky oleje z černuchy seté při nadměrné zánětlivosti. Olej měli posluchači možnost také ochutnat. Další významnou úlohu mohou éterické oleje hrát zejména při “chytání” virů a rozkladu nežádoucích bakterií v těle. Tomáš navíc naživo předvedl destilaci levandulového květu a prezentoval výsledky své středoškolské práce. Na nich bylo zajímavé zejména to, že při testech na buňkách rakoviny ženského prsu (prsního adenokarcinomu) dosahoval skvělých výsledků s krajovou levandulí od Olomouce! Z přednášky tedy jasně vyplynulo, že i domácí destilace některých rostlin, má své opodstatnění.

Hana Yasminka Šimčíková: Věnujte se emocím

PhDr. Hana Yasminka Šimčíková hovořila o svých zkušenostech s klienty

Crohnova choroba a lupénka byly tématem přednášky Hany Yasminky Šimčíkové. Ta nabídla několik pohledů do praktické aromaterapie a předala účastníkům své zkušenosti s podporou léčby u svých klientů. Zdůraznila především vliv emočních příčin jako je strach, obava, ztráta pocitu bezpečí a jistoty, na propuknutí Crohnovy choroby. Podle Yasminky se nemoc v 75% případů týká žen. Doporučila hned několik esencí, které mohou zmírnit projevy Crohnovy choroby. Mezi nimi například kadidlo a neroli při nadýmání, jalovec a bazalku pro úlevu při Bechtěrevově nemoci, lentišek při dekubitech. Zmínila také puškvorec, který není v českých aromaterapeutických kruzích příliš využíván kvůli své toxicitě. Významnou roli však podle přednášky hraje využití hydrolátů, u kterých není nutné se obávat vedlejších účinků. Zmínit bychom mohli třeba cypřišovou vodu, která hojí zánětlivé komedomy nebo myrtovou vodu, která detoxikuje a je vhodná v případech, kdy pacient dobírá imunosupresiva. Lidé, kteří trpí lupénkou podle Hany Yasminky Šimčíkové často řeší problém se sebepřijetím, pocitem křivdy, nedokážou vnímat život s radostí a nedokážou za svůj život převzít zodpovědnost. Pro podporu léčby doporučila mimo jiné koupel s gerániem, kajeputem, levandulí a cistem. Všechny éterické oleje jsou přitom rovnoměrně zastoupeny. (Pozn. redakce pro širokou veřejnost- éterické oleje je třeba rozmíchat v hydrofilním oleji nebo jiném vhodném nosiči).

Marie Noe: Bezpečnost je vždy otázkou dávkování

Marie Noe přednášela o bezpečné aromaterapii

Mírné zděšení zavládlo mezi účastníky při přednášce Marie Noe. Ta připravila přehled o bezpečnosti éterických olejů. Prezentací chtěla ukázat, jak je důležitá znalost chemie při práci aromaterapeuta. Látek, které mohou být dráždivé, toxické, karcinogenní či jinak škodlivé, je celá řada. Nacházejí se ve zcela běžných éterických olejích jako jsou citrusy nebo jehličnany, ale vášnivá debata se strhla také kolem užívání esence z fenyklu u kojících matek kvůli obsahu estragolu. Závěrem vždy bylo, že je důležité zvážit dávkování a důvod použití éterického oleje v duchu výroku alchymisty Paracelsa: “Jen dávka liší lék od jedu.” Tedy: pokud potřebujeme, aby rodička začala kojit, můžeme ji pomoci masážemi s éterickým olejem z fenyklu (pozn. redakce – opět v bezpečném dávkování rozředěném v nosném oleji), ale jen po nutnou dobu. Při kombinaci s léky je třeba si dávat pozor zejména na éterické oleje z břízy a libavky. A při léčbě chronických onemocnění je nutné aromaterapeutické směsi po měsíci měnit, aby tělo nebylo příliš zatěžováno stále stejnými molekulami.

Závěrečná diskuse: Specializujme se!

Sál Otevřené zahrady byl zcela zaplněný

Závěrečná diskuse se nesla v přátelském duchu. Kateřina Svoboda apelovala na to, aby každý aromaterapeut perfektně znal téma, o kterém přednáší a aby si absolventi aromaterapeutických škol nebrali za cíl obsáhnout celé spektrum problémů, se kterými za nimi klienti chodí. Nutná je podle ní specializace na téma, které aromaterapeuta baví a je mu blízké. Tomu se pak má naučit rozumět do hloubky. Jen tak prý dokážeme aromaterapii posunout zase o krok dál.

Autorkou článku je Anna Krutová, foto: Pavel Pichler, video: Michaela Lusílija Makulová.

Aromaterapeuti budou v Brně diskutovat o imunitě

“Aromaterapie a imunita” bude tématem první brněnské aromaterapeutické konference. Na čtyřech přednáškách se posluchači dozví o tom, jak funguje imunitní systém a jaký vliv na imunitu může mít aromaterapie. Akci bude hostit v sobotu 16. 9. 2017 Otevřená zahrada pod hradem Špilberk v samém centru Brna. V neděli na ni naváže festival Aromaterapie & Bylinky pro širokou veřejnost. Kouzlo vůní je hlavním mediálním partnerem akce.

Přednáškový blok zahájí PhDr. Kateřina Svoboda Brooker se svým manželem Johnem, kteří připravují prezentaci na téma fungování imunitního systému, co ho oslabuje a naopak co mu prospívá. Kateřina je světově uznávanou odborníci na aromatické rostliny. Doktorát získala na Farmaceutické fakultě Glasgow University ve Skotsku, kde následně 28 let přednášela na katedře biologie rostlin. Zde také vedla výzkum aromatických a léčivých rostlin se specializací na fyziologii, biochemii a molekulární biologii. Pracovala jako odborný poradce pro BHTA (British Herb Trade Association) a jako vědecký redaktor pro CAB Abstracts Aromatic and Medicinal Plants (Commonwealth Agriculture Bureau). Mimo jiné strávila rok v Japonsku, kam se později několikrát vrátila, a kde pracovala na výzkumu bioaktivity sekundárních metabolitů z aromatických rostlin. V současné době vyučuje na Institutu Aromaterapie v Praze.

Tomáš Heger během prezentace své práce v Bruselu.

Pozvání na konferenci přijal také student biochemie na Univerzitě Palackého v Olomouci Tomáš Heger. Ten se dostal na stránky novin už díky své Středoškolské odborné činnosti zabývající se vlastnostmi extraktu z levandule úzkolisté. S ním se dostal až do Bruselu a měl možnost se setkat s držiteli Nobelovy ceny. Ve výzkumu pokračoval i na univerzitních studiích. Na brněnské konferenci naváže na PhDr. Kateřinu Svobodu Brooker s tématem “Systémové působení silic ve vztahu k imunitě”. Půjde o napínavou podívanou pod člověčí kůži. Tomáš publiku objasní, co se děje, když molekuly cestují krevním oběhem a lymfou… A zajímavý je i Tomášův životní příběh. Rostlinami lidového léčitelství se začal zabývat poté, co mu moderní medicína dlouhodobě nedokázala vyřešit astma. A právě proto se bylinkám věnuje i v laboratoři, kde hledá jejich využití pro klasické lékařské prostředí.

Alfou a omegou aromaterapie je bezpečnost užívání éterických olejů. Někteří uživatelé příliš opatrní nejsou. Pak bohužel přibývá případů, kdy se objeví nepříjemná kožní reakce nebo horší následky. Jindy se ale lidé éterických olejů bojí až moc. A právě na téma “Bezpečného použití aromaterapie v nemoci i ve zdraví” bude hovořit Marie Noe. Nakladatelka, spisovatelka a žena, která do České republiky dováží éterické oleje značky Oshadhi. S těmi také pracuje ve své masérské a terapeutické praxi.

Čtvrtým hostem konference je PhDr. Hana Šimčíková, která je majitelkou společnosti Yasminka. Typické pro její práci je propojování s dalšími obory jako je litoterapie a fytoterapie. Díky spolupráci s Dr. Zouhaierem Helalim má k dispozici aktuální výsledky mezinárodních výzkumů týkajících se Crohnovy choroby a dalších autoimunitních onemocnění. A právě ty představí brněnskému publiku. Doktorský titul získala studiem muzikoterapie – spojení hudebního studia a speciální pedagogiky – s postupným využitím rostlin na základě jejich vibrací. Aromaterapii dále studovala v rámci odborných stáží v severní Africe, kde je jedinou členkou Institutu pro zachování tradiční medicíny (Institut national de recherches en geni Rural, eaux et forest) za střední a východní Evropu. V současné době již třetím rokem vede Holistickou aromaterapeutickou školu a je spoluzakladatelkou České aromaterapeutické společnosti.

Záštitu nad akcí převzali obě tuzemské odborné organizace: Asociace českých aromaterapeutů i Česká aromaterapeutická společnost. Akci pořádá občanské sdružení Naboso ve spolupráci s naší redaktorkou Annou Krutovou z Aromaterapie Brno a Nadací Partnerství, která provozuje Otevřenou zahradu v Brně. Na konferenci se mohou zájemci registrovat e-mailem na adresu anicka.krutova(@)gmail.com. Kapacita sálu je omezená a podle organizátorů už je více než polovina vstupenek v rezervaci.

Pro ty, kteří s aromaterapií teprve začínají nebo ji používají v domácím prostředí pro zpříjemnění kvality života, je pak určen nedělní festival (17.9.2017) Aromaterapie & Bylinky, o kterém vás budeme informovat v následujících týdnech. Pořadatelé slibují přednášky, workshopy a ukázky, aroma a bylinkový jarmark, bylinkové speciality k jídlu i pití, chillout zónu s čajovnou a vykuřovadly, dětské bylinkové dílničky a mnoho dalšího. Pro aktuální informace sledujte stránky akce na Facebooku. Brzy by měl být spuštěn také web.

Zdroj foto: archiv Kateřiny Svobody, Tomáše Hegera, Hany Yasminky Šimčíkové; Michaela Lusílija Makulová.

Kateřina Svobodová-Brooker vypráví svoji životní cestu k aromaterapii

Přední českou lektorku v oblasti aromaterapie Dr. Kateřinu Svobodovou-Brooker si bezpochyby oblíbili také studenti, kterým chemie zrovna nevoní. Jejím přístupem a srozumitelným vysvětlením biochemických pochodů u rostlin obohatila nejednoho z nás jak po profesní, tak i lidské stránce. Je vzorným příkladem rčení, že co tě nezabije, to tě posílí a že na chleba se těžce dělá. Mám upřímnou radost, že nám poskytla vyprávění o životě z dob temných, kdy podmínkou pro dosažení vysněné kariéry nebyla jen touha a chuť se vzdělávat. Její autentický příběh je dokonalou inspirací k vděku za to, že žijeme právě TEĎ a TADY a že vše, co bude, záleží především na nás samotných.  

(Titulní foto: Sběr eukalyptových listů v Australii, KSB: “Snažíme se najít speciální citronovou vůni, odlišnou od Eucalyptus citriodora.”)

Vaše minulost spojená s migrací byla v dané době velmi odvážná. Zajímalo by mě, co byla vaše hlavní pohnutka k opuštění rodné vlasti?

Zahrada ve Skotsku:
“Nedejte se zmást krásnými barvami – zbytek roku prší a mží”

“Jako dítě z buržoazní rodiny jsem měla problém studovat nejen na gymnáziu, ale i na vysoké škole. Moje dvě starší sestry byly v padesátých letech z vysoké školy vyhozeny – prostě povolány jeden den na studijní oddělení a bylo jim oznámeno, že jejich studium končí. Další sestra, o čtyři roky starší než já, procházela podobnými útrapami a byly jsme rády, že jsme se vůbec dostaly na střední školu; jak, to je již jiná kapitola. Rodinné zázemí bylo spíše duchovní než praktické, i když samozřejmě praxe tvrdého života pro bývalé buržoazní členy společnosti nás zasáhla všechny. Tatínek, který si udržoval optimismus i v nejtěžších dobách, nakonec podlehl srdeční chorobě a v mých deseti letech maminka ovdověla se 4 dětmi. Milovala jsem knihy, psaní, hudbu a výtvarné umění všeho druhu a byla bych si přála studovat buď dějiny umění, nebo žurnalistiku. Žádná tato škola však nepřicházela v úvahu a nakonec, s velkou snahou, se podařilo moje přijetí na Vysokou školu zemědělskou. Pamatuji si to jako dnes, jak jsem stála s údivem nad tím potvrzením a nevěděla jsem, zda mám plakat, nebo být šťastná? VŠZ v těch dobách byla škola preferovaná a s mnohými možnostmi – měli jsme velký sportovní areál, výbornou menzu (což pro stále hladového ještě tehdy teenagera byl neočekávaný objev), spoustu exkurzí včetně vinných sklípku a také – bohužel – spoustu předmětů, které pro mě byly španělskou vesnicí: Mechanizace zemědělských strojů??? Agrometeorologie??? Výroba pícnin??? Chov prasat??? Nedejte se zmást výběrem Zemědělské University nyní!!! Jděte zpátky 40 let a poctivě, prosím, se naučte Ovocnářství a Základy marxistické filozofie pro zemědělství a Základy financí pro JZD. Pro sirotky a ty, kteří měli prospěch 1.2, byla stipendia, takže jsem se do toho pustila a vše se naučila a vlastně to bylo vše nové a zajímavé, i když nepotřebné. Ve třetím ročníku jsem dělala pomocnou vědeckou sílu (pomvěda) na Katedře biochemie a diplomovou práci na Katedře fyziologie rostlin, tak – jak vidno – jaksi jsem uhnula z té praxe, jak připojit valník za traktor. Mezitím jsem se zajímala – bez nějakého dalšího záměru – o bylinky, jejich sušení, extrakci, bylinné čaje a vůně, sušené houby, lišejníky a mechy. Po ukončení školy jsem pracovala jeden rok ve Výzkumném ústavu pro ochranu rostlin v Ruzyni, a každý den jezdila autobusem v blízkosti těch ruzyňských zdí. Velice bych si byla přála dělat další výzkum pro získaní CSc. (tehdy kandidát věd), ale bez vstupu do KSČ či přinejmenším do mládežnické organizace to bylo nemožné. Jak vycestovat, jestliže jeden člen rodiny – moje sestřenka – podepsal Chartu a jestliže i všechny ostatní ukazatele vedly k tomu, že já i můj manžel jsme měli napsáno v policejním rejstříku: nevydat povolení k vycestování; je jiná kapitola. Také to, jak naše rodina byla následně za moji emigraci potrestána: ztrátou zaměstnaní, pasu a telefonu. Nicméně v červenci 1977 jsme se ocitli s kufříkem a 30 librami v Londýně. A za vše, co jsem od té doby dokázala, také vděčím výchově v naší rozsáhlé rodině a jejich podpoře během mé emigrace.”

Jak jste se adaptovala v tehdejším západním světě? Měla jste už tenkrát vůbec tušení o aromaterapii?

“Tehdy jsem netušila, co je aromaterapie, a neuměla si vůbec představit naši budoucnost. Dostali jsme politický asyl nikoliv však podporu, ta se tehdy nedávala. S pracovní povolenkou jsem s pomocí českých přátel dostala místo servírky a můj manžel pracoval jako pomocná síla v továrně. Tak jsme dřeli a dřeli a já jsem si říkala, že snad nikdy té angličtině neporozumím, ačkoliv jsem již měla statní zkoušku z Prahy, a nikdy se z té bídy nevyhrabeme. Ale po roce jsme náhle mluvili plynně anglicky a rozhodli se hledat místo v naší profesi. Můj manžel byl vodohospodář a z několika možných nabídek si vybral místo ve Skotsku na Glasgow University, která měla fakultu v Ayr, spojenou s botanikou se zemědělským výzkumem. Vrátil se z pohovoru s tím, že jim nerozuměl ani slovo, nicméně místo dostal, a já jsem několik měsíců po něm dostala místo v Botanic Department za zástup kolegy, který jel na dva roky do Afriky. Tak jsem každý večer do noci studovala všechny předměty, které jsem měla přednášet – od mikroskopu, tkáňové kultury až po genetiku a šlechtění. Po dvou letech, když jsem si byla jista, že vím, co přednáším a učím v laboratořích, jsem se rozhodla, že si musím udělat doktorát, že musím postoupit ve vědě a v poznávání, jinak že se budu cítit nenaplněna. Toto jsem přednesla vedoucímu odděleni, který mi řekl: „Dobrá, ale na čem chcete bádat? Předložte mi tři cesty, kterými se chcete ubírat.“ Tak jsem přemýšlela, co bych chtěla dělat, a zde byly tři směry, které mě zajímaly: tkáňové kultury, botanická systematika trav a aromatické rostliny. Na tyto obory jsem napsala referáty a komise schválila aromatické rostliny. Doktorát jsem dělala pod vedením profesora Watermana na Glasgow University, Pharmaceutical Dpt, Division of Natural Products from Plants. Bylo to 5 let pilné práce. Doktorát jsem dělala při zaměstnání, v té době jsem také měla obě děti, Tomáše a Adama.”

Tip redakce: Přečtěte si předchozí část rozhovoru: Kateřina Svobodová-Brooker chválí úroveň české aromaterapie nebo reportáž z Kateřinina nedávného kurzu

Díky svému povolání jste procestovala zajímavé země světa a seznámila se také s významnými lidmi. Které pobyty hodnotíte jako nejzajímavější?

“Po skončení doktorátu jsem měla možnost spolupráce po celém světě a pracovala jsem a přednášela v různých zemích. Počínaje Brazílií a konče Finskem. Jeden z nejzajímavějších pobytů byl v Japonsku. V roce 1990 Japonsko vypsalo granty pro Británii, bylo to deset míst, a každé místo představovalo jeden vědní obor: např. astronomii, přenos informací v neuronech v mozku, analytickou chemii atd. a jeden obor byl též botanika. To mě zaujalo, a protože jsem se zajímala o aromatické rostliny z asijských zemí, tak jsem si řekla, že bych si mohla o toto zažádat. Vedoucí katedry mně nechtěl žádost podepsat, protože to považoval za absurdní, že bych mohla grant dostat. Byla jsem ale rozhodnuta, že interview zkusím, i když mi žádost nepodepíše. Interview dopadlo v můj prospěch, a tak jsem se ocitla s dalšími 9ti nadšenci v Cambridge na měsíčním kurzu japonštiny a etikety japonské každodenní kultury. Odjela jsem i s dětmi a s mojí sestrou, která se o děti starala a zároveň také učila češtinu, němčinu a angličtinu japonské studenty, zatímco já jsem pracovala 12 hodin denně. Děti chodily jeden rok do japonské školy a za půl roku mluvily plynně japonsky. Já jsem ovšem stále podle školní předlohy kladla otázky typu: Jedete dnes do Tokia? Mohu jet s vámi?

Na českém velvyslanectví jsme poznali profesora Oi-ci Cina, zaníceného bohemistu, a získali tak možnost proniknout do japonského života, což se cizincům běžně nestává. K nezapomenutelným zážitkům patří naše setkání na velvyslanectví s Václavem Havlem a jeho ženou Olgou a také s Věrou Čáslavskou, která pravila Tomášovi na jeho stížnost, že mu nejde kotrmelec: „Jen se neboj, však jich ještě v životě uděláš!“ Do Japonska jsem se vrátila ještě třikrát a tento pobyt vlastně nastartoval moji další výzkumnou dráhu.”

Dozvěděla jsem se, že jste do výuky seminářů Rostlinné silice I. a II. na Institutu aromaterapie zasvětila svou studentku. Můžeme to chápat tak, že odcházíte do důchodu?

“Ano, to je pravda. Přednáším zde v Čechách nyní 6 let a uvědomuji si, že zde nemusím být věčně. EO jsou velice specifický obor a náhrada se těžko hledá. Po Sametové revoluci jsme měli každý rok několik studentů z ČR. V naší laboratoři někteří pracovali na tématech spojených s využitím EO v nejrůznějších oblastech, ať mikrobiologie nebo farmaceutický či potravinářský průmysl, pěstovaní a zpracovaní rostlin. Gabriela byla studentka 4. ročníku a ještě se znovu po ukončení studií do naší laboratoře v Ayr vrátila. V Brně pracovala na univerzitě jako lektorka a ve výzkumu léčivých rostlin; v současné době je zodpovědná za vývoj a výrobu speciálních čajů. Uvolila se moje přednášky převzít, zúčastnila se jich během minulého i tohoto roku a já jsem pevně přesvědčena, že je schopna studenty dovést na potřebnou úroveň. Kromě toho je obeznámena se současnou legislativou a má spojení s různými dodavateli a výrobci léčivých a aromatických rostlin v ČR. Také bych doufala, že by mohla pomoci rozjet testovaní EO.”

A čemu se nyní budete věnovat?

“Já jsem přislíbila sérii pokročilých přednášek, která je založena na tom, co se nestihlo v základních hodinách. Jednotlivá témata jsou vybrána na základě požadavků studentů AČA – podle toho, co je nejvíce zajímalo a kde cítili potřebu jít více do hloubky v daném tématu. Pro AČA též zodpovídám různé odborné dotazy, dohlížím na diplomové práce a nyní připravujeme sérii odborných článků, které se týkají klinické aromaterapie. Kromě toho máme založenou poradenskou firmu JKConsulting sro, a také upravujeme odborné texty chemické, biotechnologické, lékařské apod. v angličtině. Mám též velkou zahradu, kde pěstuji aromatické rostliny pro svoji potřebu, mé rodiny a našich přátel. Destiluji si vlastní meduňku. Líbila by se mi vize maloplošného pěstování meduňky a její destilace, ale obávám se, že to přesahuje náš časový rámec.”

Dovolila bych si ještě jednu osobní otázku: Kdybyste se měla přirovnat k některému éterickému oleji, který by to byl?

“Cedrus atlantica (atlas cedarwood), Pinaceae. Spojuji si vždy vůni s rostlinou, ze které je odvozena. Mám ráda stromy a tíhnu spíše k podstatě než k éterické představě, takže vůně dřeva je mně bytostně bližší než vůně květů. Zároveň je tento strom a jeho vůně spojen s touhou po dobrodružství a cestě do neznáma; též je spojen s představou vytrvalosti. Tuto vůni cítím jako plnost, oproti prchavé, byť i třeba krásné, představě jiných vůní.”

Děkujeme za rozhovor!

Dr. Kateřina Svobodová Brooker BSc Hons, PhD. (*1948)

Tomáš a Adam vloni na návštěvě v Třeboni:
“Po sametové revoluci jezdili každý rok do Třeboně na letní prázdniny, které jim jejich skotští spolužáci nesmírně záviděli.”

Narodila se v roce, kdy v tehdejším Československu zvítězila moc Komunistické strany ovládající osudy tehdejších občanů po dalších čtyřicet let. Ani Kateřina Svobodová nebyla výjimkou. Když v jejich deseti letech zemřel otec, starala se maminka o ni a další tři sestry. Po ukončeném vzdělání na VŠZ emigrovala se svým mužem do Velké Británie, kde si založila svou vlastní rodinu i kariéru. Díky svojí práci navštívila několikero zemí světa, mj. Finsko, Brazílii, Austrálii či Japonsko, kde také několik let pobývala.

Nyní žije v České republice v Třeboni se svým manželem Johnem Brooker, který je též vědcem. Starší syn Tomáš Svoboda je maxfax chirurg a mladší syn Adam Svoboda pracuje v oboru financí pro americko-japonskou firmu. Oba mluví česky a pravidelně navštěvují Českou republiku. Ve svém volném čase hraje Kateřina na banjo, a to i veřejně v hospůdkách. Již deset let tančí se svým mužem Johnen argentinské tango.

Předchozí část rozhovoru: Kateřina Svobodová-Brooker chválí úroveň české aromaterapie

Autorkou článku je Veronika Němcová. Foto: archiv Kateřiny Svobodové.

Kateřina Svobodová-Brooker chválí úroveň české aromaterapie

Zralá a moudrá žena s lehkým úsměvem na rtu, s nadhledem a šarmem, britsko-českým humorem, ale hlavně přehledem o biochemii rostlin, kterou dokáže podat v souvislostech i naprostému laikovi tak, aby jí porozuměl. Tak bych jednou větou charakterizovala Dr. Kateřinu Svobodovou-Brooker po prvním víkendu jejího semináře Rostlinné silice na Institutu aromaterapie. Fascinována jejími rozsáhlými vědomosti o éterických olejích jsem se nemohla dočkat další výuky s touto zajímavou ženou. Právě během jejích přednášek jsem se naprosto utvrdila, jak důležitá je kvalita éterických olejů používaných pro terapii. Více se dozvíte v rozhovoru.

(Titulní foto: Na výpravě za lišejníky a mechy, KSB: “To byla specialita mého profesora v Japonsku – isoloval terpeny a vyhledával účinné látky proti rakovině.”)

Pobývala jste v různých zemích světa a mohla tak sledovat produkci éterických olejů (EO) na vlastní oči. Co je dle Vašeho názoru nejdůležitějším kritériem pro získání opravdu kvalitního éterického oleje?

“EO jsou komplikovaný produkt. Jejich kvalita závisí na mnoha příčinách, a to nejenom biologických a výrobních, ale také na lidských. Probírám tyto aspekty dopodrobna se svými studenty v AČA a považuji znalost kvality za základní, i když vlastně jako uživatelé nemáme mnoho možností tato fakta ovlivnit. Zde není dostatek místa, abych mohla popsat kvalitu olejů, jejich možnou falsifikaci, důvody, proč se kvalita liší. Pro laika je to vlastně něco nepochopitelného a jenom ten člověk, který absolvoval alespoň základní kurz, může pochopit složitost tohoto problému. Pro kvalitní EO musíme mít kvalitní základní materiál – genetický zdroj, kvalitní pěstovaní či sběr, technologickou výrobu, skladovací proces a důvěru v lidskou složku, která všechny tyto procesy provází.”

Může vůbec aromaterapeut poznat kvalitní olej u svého dodavatele? Je cena oleje věrohodným vodítkem kvality oleje?

Herb Society v Birminghamu, KSB: “Každý rok jsme též vystavovali na Chelsea Show ve vědecké sekci, kde jsme většinou získavali zlaté či stříbrné medaile”

“Cena rozhodně není ukazatelem kvality. Je zapotřebí mít důvěru v dodavatele. Ten ovšem EO někde odebírá a musí mít potvrzení jakosti, přednostně ve formě GC/MS* a dalších parametrů. V Británii jsem průběžně kontrolovala jakost olejů u hlavních dodavatelů, včetně např. pro Boots, kteří když pochopili, jak je EO variabilní a jak je důležité sledovat složení olejů, pořídili si vlastní přístroje. GC je dostupný pro většinu laboratoří. Jsem zastáncem toho, že v ČR by měla být jedna laboratoř, která by kontrolovala vzorky EO u různých dodavatelů. Potom by si byli dodavatelé jisti, že mají kvalitní EO a jednotliví odběratelé by se mohli spolehnout na tyto zdroje. Pokusila jsem se toto zajistit přes další členy v AČA, kteří také měli zájem, ale nakonec pro nedostatek zájmu z dalších stran z tohoto záměru sešlo. Jsem si ale jista, že toto je jediná cesta ke kvalitnímu zásobování EO na českém trhu.

*pozn. redakce: plynová chromatografie/hmotnostní spektrometrie – analytické metody pro určení kvality

Jak hodnotíte úroveň kvality éterických olejů dostupných v Česku ve srovnání s jinými státy, ve kterých jste pobývala?

Často zbytečně snižujeme úroveň českých výrobků, úroveň vzdělání, schopnosti i možnosti. Každá země má svoje problémy – mluvím zde o rozvinutých zemích. Setkala jsem se s nejpodivuhodnějšími falzifikacemi EO po celém světě, ale také s výbornými spolehlivými výrobci a distributory. Potravinářský, kosmetický a farmaceutický průmysl podléhá stále větší kontrole a EO jsou následně též poměrně přísně sledovány a kontrolovány vzhledem k jejich původu, skladování a distribuci. Většina EO na českém trhu se nakupuje v zahraničí a pokud jde o trh v rámci EU, jejich kvalita je poměrně dobře zajištěna. Pokud se dováží z exotických krajin, mám oprávněné pochyby a vyžadovala bych alespoň základní potvrzení o jakosti (tj. GC/MS). Na tom není nic divného. I v Británii jsme shledali velkou řadu problému s EO z tropických a subtropických krajů. Takže v zásadě bych řekla, že český trh se nijak neliší od trhu ostatních vyspělých zemí, a hlavně bych doporučila, aby byla možnost EO zde testovat.”

Tip redakce: Přečtěte si volné pokračování rozhovoru.

Žijeme v době cestovatelského boomu. Nedávno jsem četla, že bezpečnostní rentgeny na letišti, či samotný transport letadlem může změnou tlaku nebo určitou nadmořskou výškou některé éterické oleje poškodit. Je tedy zbytečné brát si s sebou éterické oleje na leteckou dovolenou? A jak se k nám vlastně dováží éterické oleje z jiných kontinentů, které jsou v Evropě pouze plněny?

“EO se přepravují na lodi i letadly. Nejdůležitější je, v jakém kontejneru a zda jsou zaizolovány proti oxidaci. Obavy z transportu nejsou oprávněné. Rentgen ani nadmořská výška EO neovlivní. Letadla i nákladní prostory, jsou pod normálním tlakem; jestliže dojde k mírnému zvýšení, tak to rozhodne oleje nezkazí. Pro svoji potřebu si samozřejmě EO s sebou berte. A rovnou se jich několikrát nadechnete před cestou i během cesty. Případně doporučuji rozkousnout kapsulku s tymiánem.”

Předpokládám, že sama používáte éterické oleje. Které rozhodně nesmí chybět ve Vaší domácnosti?

“V době mé práce ve Skotsku jsem měla v laboratoři a následně i pro moje soukromé použití kolem 140 různých EO. V rámci jednotlivých druhů, např. rozmarýnka nebo tymián a podobně jsem testovala EO různého geografického původu, takže jsem měla třeba 40 různých EO toho daného typu. K tomu se musí započítat druhy, které jsem pěstovala na našich pokusných políčkách a sama destilovala. Ve sbírce jsem měla i jednotlivé složky EO, které jsem získávala z celého světa, včetně chamazulenu, který mně vyizolovali na Katedře organické chemie v Dejvicích, nebo různých seskviterpenů, které zase byly izolovány v Japonsku. Tak se někdy stávalo, že jsem seděla v noci v laboratoři obklopena tisíci lahvičkami a hledala cestu k jejich využití. Pro svoje osobní využití jsem se rozhodla pro jednoduchost – kolem 20 základních EO tvořilo a stále tvoří moji lékárnu. Nezříkám se nových vůni nebo nových poznatků, ale mám na mysli též původ rostlinného materiálu – které druhy jsou chráněné a případně, jak se některé druhy pěstují v rozvojových zemích. EO, které prošly životní lhůtou kolem 2-3 let slévám dohromady a používám na desinfekci povrchu v kuchyni, ve skleníku, jako bariéru proti mravencům a jinému hmyzu a také jako vonnou kulisu v letní zahradě, která se mihne večerem a vyprchá.

Na následující otázku se ptáme vždy pro Kouzlo vůní. Který éterický olej byste si s sebou vzala na opuštěný ostrov?

“Citrus reticulata (mandarinku), kdyby to byl ostrov v severních polohách a Abies alba (Jedle bělokorá), kdyby to byl ostrov tropický.”

Děkujeme za rozhovor!

Bonus: Kateřinina domácí lékárnička

EO domácí: Řebříček (Achillea millefolium), Heřmánek římský (Anthemis nobilis), Yzop (Hyssopus officinalis), Jalovec (Juniperus communis), Levandule lékařská (Lavandula officinalis)*, Heřmánek modrý (Matricaria chamomilla)*, Meduňka (Melissa officinalis)*, Máta peprná (Mentha piperita), Bazalka (Ocimum basilicum eugenol chemotype), Borovice (Pinus sylvestris)*, Rozmarýn (Rosmarinus officinalis camphor chemotype), Saturejka (Satureja hortensis), Tymián (Thymus vulgaris tymol chemotype)*

EO cizokrajné: Kadidlo (Boswellia carterii)*, Cedr (Cedrus atlantica)*, všechny možné citrusy (Citrus sp.), Cypřiš (Cupressus sempervirens fol), Eukalyptus globulus (Eucalyptus globulus)*, Tee-Tree (Melaleuca alternifolia)*, Geránium (Pelargonium graveolens), Santal bílý (Santalum album), Skořice (Syzygium aromaticum)*, Zázvor (Zingiber officinale).”

Pozn. EO označené * si Kateřina bere s sebou na cesty.

Dr. Kateřina Svobodová Brooker BSc Hons, PhD. (*1948)

Návrat z Maďarska přes Budapešť, KSB: „Měli jsme dlouholetou spolupráci s Maďarskem a Finskem – obě země s dlouholetou tradicí pěstování aromatických rostlin.“

Vystudovala VŠZ v Praze, obor fyziologie rostlin, doktorát získala na Farmaceutické fakultě Glasgow University ve Skotsku, kde následně 28 let přednášela na katedře biologie rostlin. Zde také vedla výzkum aromatických a léčivých rostlin se specializací na fyziologii, biochemii a molekulární biologii. Vedla řadu diplomových a doktorandských prací na oddělení botaniky a biochemie. Publikovala 80 odborných prací o aromatických rostlinách a měla 70 přednášek na mezinárodních konferencích. Pracovala jako odborný poradce pro BHTA (British Herb Trade Association) a jako vědecký redaktor pro CAB Abstracts Aromatic and Medicinal Plants (Commonwealth Agriculture Bureau). Mimo jiné strávila rok v Japonsku, kam se později několikrát vrátila, a kde pracovala na výzkumu bioaktivity sekundárních metabolitů z aromatických rostlin. V současné době vyučuje na Institutu Aromaterapie v Praze.

Co se do rozhovoru nevešlo? O to vás přece neošidíme. Přečtěte si volné pokračování rozhovoru.

Autorkou článku je Veronika Němcová. Foto: archiv Kateřiny Svobodové.

Partnerem článku je Asociace českých aromaterapeutů:

Kurz Rostlinné silice vás zavede do tajů mikrobiologie

Minulý týden se uskutečnil jedinečný aromaterapeutický kurz s názvem Rostlinné silice III., který odborně připravila a vedla Kateřina Svobodová Brooker se svým mužem Johnem Brooker. Kurz byl určen pro praktikující aromaterapeuty, kteří tak nahlédli pod pokličku mikrobiologie i nejnovějších vědeckých výzkumů s éterickými oleji. A pokud jste kurz nestihli, nezoufejte, na červen je pro velký zájem vypsán další termín!

(Úvodní foto: Kateřina Svobodová Brooker a John Brooker)

Informací lační studenti zaplnili celý sál centra Knoflík již před 9. hodinou ranní. Na 2 dny se ponořili do mikroskopických tajů skrývajících se za vůněmi siličnatých rostlin. Hlavními tématy dvoudenního setkání byli bakterie, viry, imunita, genetika, ale i nejnovější klinické testy nebo transport éterických olejů přes buněčné stěny a membrány. Všechny dílčí bloky provázela pečlivě připravená prezentace a perfektně zpracovaná skripta. V kombinaci s odborným a zároveň i mimořádně poutavým přednesem Kateřiny Svobodové Brooker to byl skvělý a obohacující víkend.

John D. Brooker připravil blok věnovaný antimikrobiálním a antivirovým látkám, zaměřil se také na zpracování výsledků vybraných klinických testů. Bohužel osobně nepřednášel, obávaje se alergické reakce na místní čtyřnohé dětské mazlíčky zůstal raději na zápraží a v případě potřeby doplnil svou ženu Kateřinu.

Zaplněný sál centra Knoflík
Přednášející Kateřina Svobodová Brooker

Tip redakce: Přečtěte si rozhovor s Kateřinou Svobodovou-Brooker

Střípky z kurzu

Vybírám pár zajímavých faktů, které na kurzu zazněly. Je jich opravdu jen pár, aby vás to motivovalo přijít na příští termín přednášky.

  • Test na éterickém oleji z citrónu: skladování v 5°C nebo 25°C (s nízkou četností otevírání) neovlivnilo kvalitu éterického oleje.
  • Test vdechování d-limonenu: vylučování rezidují z těla trvalo následující 3 dny.
  • Éterické oleje mohou zesílit svůj účinek v kombinaci mezi sebou nebo s antibiotiky.

Ozvěny účastnic kurzu

Požádala jsem také pár účastnic kurzu o jejich zhodnocení semináře.

“Byla jsem požádána o krátké shrnutí mého pohledu na kurz ROSTLINNÉ SILICE III. s Kateřinou Svoboda. Byl to pro mne náročný víkend na koncentraci a vstřebávání množství nových poznatků. Byl to pro mne zároveň krásný víkend, bohatý na odborné znalosti o éterických olejích, hydrolátech, o životě na buněčné úrovni, genetice, imunitě, psychologických reakcích na éterické oleje a mnoho dalšího. Díky Kateřinině lidskému přístupu a profesionálnímu výkladu jsem si z kurzu odnesla komplexní informace, které bych těžko získala samostudiem. Po kurzu jsem si uvědomila, jak daleko se odbornost aromaterapeutů posunula od mých začátků před patnácti lety. Jsem ráda, že AČA pořádá nástavbové vzdělávání, ve kterém si mohu stále doplňovat a prohlubovat své znalosti v aromaterapii.” Broňa Hradecká

“Na tento seminář jsem se těšila. Věděla jsem, že Dr. Svobodová bude mít našlapanou přednášku a že po dlouhé době uvidím spřízněné aromaterapeutky. Mateřské centrum Knoflík, které jsem sice nejprve nemohla najít, se prokázalo jako ideální zázemí pro podobné akce – zdarma parkovací místa pro řidiče a nedaleko stanice metra pro neřidiče. V prvním patře centra se dá celkem pohodlně přespat na matracích. Přímo v přednáškovém prostoru je k dispozici domácí bar s dobrou kávou a nejrůznějšími pochoutkami. Jeho majitelé vlastní navíc mluvícího papouška, který sem tam obohatil přednášku svojí hláškou do éteru. O čem se přednášelo nemusím psát, Dr. Kateřina Svobodová Brooker všechno přehledně vyjmenovala do videa. Mé očekávání bylo splněno. Ach, snad jen na jedno bych měla upozornit. Jsou tam králíci. Kdyby snad příště chtěl přijet někdo, kdo má alergii na tato zvířata, ať nesedí v koutě jako John Brooker. To byla škoda, protože, když odpovídal na dotazy, nebylo mu moc rozumět. Ale Kateřina to vždy přeložila do češtiny, a ještě nám nádherně vysvětlila v souvislostech k přednášce na téma imunita, jak jeho alergie vznikla. Navíc každý dostal přehledná skripta, kterými teď listuji a říkám si, kolik jsme toho probrali.“ Veronika Němcová

Závěrem nezbývá než poděkovat za skvělý kurz přednášejícím a organizátorům z Asociace českých aromaterapeutů za samotné uskutečnění této akce, děkujeme!

Autorkou článku je Michaela Lusílija Makulová, foto: autorka. Sponzor článku: Asociace českých aromaterapeutů.

logo-aca-kulate