Petržel není jenom přírodní antikoncepce

Petržel je používaná hlavně jako zelenina do polévky, ale jako léčivá rostlina už tolik známá není. A přitom je tak užitečná. V dnešním článku jsem se rozhodla, že budu nadělovat převážně recepty. Možná vás až překvapí, jak je petržel multifunkční.

Lidé více preferují jen tak k chroupání mrkev. Přitom petržel má mnohem větší rozsah vlastností, co se našeho zdraví týče. Důvodem, proč lidé sahají raději po její oranžové příbuzné, je hlavně její chuť. Sice je petržel ve skutečnosti také sladká, ale vysoký obsah voňavých silic její jemnou chuť naprosto přebijí a čerstvá se tak stává pro mnohé nepoživatelnou.

Pro těhotné ne, ale pro děti ano

Je zajímavé, že když dáte malému dítěti, kterému se prořezávají zuby, kořen petržele, tak ho bude cucat, žmoulat či se snažit ohlodávat stejně jako mrkev. Většině dětí její aromatická chuť nijak výrazně nevadí. Navíc je pro nás rodiče mnohem výhodnější dát dítěti do ruky petržel namísto mrkve, neboť z vláknité petržele se mu nepodaří tak lehce ulomit kousek, který by syrový pozřelo či se s ním začalo dusit.

Obsah silic je opravdu vysoký a to v celé rostlině. Zejména kvůli nim se petržel nedoporučuje ve větších dávkách konzumovat lidem se zánětem ledvin a ani ženám těhotným. Obsahují totiž poměrně vysoké procento látky apiol. Aniž by to lidé dříve věděli, pro tuto konkrétní látku se bylina dříve používala jako běžné abortivum. Ulice, kde se provozovalo nejstarší řemeslo na světě, tak lidově nesly jméno po této rostlině.

Petržel je dvouletá rostlina a kvete až druhým rokem

Petržel zahradní Petroselinum crispum – významné abortivum

Dvouletá bylina z čeledi miříkovitých kvete stejně jako mrkev až druhým rokem. Sklidíte-li celou úrodu hned v létě nebo na podzim po jarní výsadbě, nikdy nepřičichnete k jejím drobným květům v malých okolících. Semínek se také nedočkáte. Ta obsahují nejvíce silic. Získává se z nich éterický olej. Právě ta semínka, stejně jako semínka divoké mrkve, lze použít k zabránění před neplánovaným přírůstkem.

Pozn. autora: Dlouho jsem zvažovala, zda mám tuto informaci zveřejnit a rozhodně nikoho nechci nabádat k využívání této prastaré metody, která se ještě dodnes používá v různých částech Indie a také se jí chrání ženy některých národů v Severní Americe. Můj záměr je pouze informativní. Chci vás seznámit se silou rostlin, a proto prosím čtěte POZORNĚ dále.

Petržel ani divoká mrkev nechrání před početím, ale před otěhotněním

Jedná se o abortivum, ne o ochranu před početím. Stejně jako semínka z divoké mrkve funguje tato ochrana tak, že zabraňuje již oplodněnému vajíčku jeho uhnízdění. Výhodou tohoto ochranného prostředku je, že ho lze používat podle potřeby, není nutné brát ho pravidelně.

Divokou mrkev poznáte bezpečně podle jejího tmavě červeného květu uvnitř okolíku

O přesném užívání semen divoké mrkve se rozepisuje Robin Rose Bennett ve své knize „Wild Carrot (Daucus carota): A Plant for Concious, Natural Contraception“, kde je souhrn studií a pozorování přípravy a také doporučené dávkování u Severoamerických žen. Asi jedna polévková lžíce sušených semínek divoké mrkve se užívá rozdrcená a smíchaná s vodou jako nápoj, vždy po 8, poté po 16 a pak ještě po 24 hodinách od milostného aktu.

Lze připravit také čaj. „Pokud necháte chvíli povařit asi lžíci semínek a užijete během 12 hodin od styku, lze tuto ochranu považovat za spolehlivou“ píše Bennett, která popisuje ještě více metod užívání.

Žádná antikoncepce není 100%

U žen, které trpí na hormonální výkyvy, porodily v nedávném čase dítě či o plod během těhotenství přišly, nebo po vysazení hormonální antikoncepce, NENÍ tento způsob antikoncepce spolehlivý. Až tělo získá opět hormonální rovnováhu, lze petrželová semínka užívat podle potřeby, zpravidla bezprostředně po pohlavním styku.

Ještě bych dodala, že příliš nízká dávka také nedosahuje efektu a příliš vysoká se zase stává jedem. No, není to tak snadné a je potřeba mít zkušenosti.

Petržel je dobrá také pro muže

Byla by škoda zůstat pouze u výše popsaného účinku petržele, protože petržel nám může pomoci i při různých zdravotních potížích. Její bohaté složení nabízí opravdu široké uplatnění této léčivky a uplatnit můžete jak kořen, tak její nať.

Důležité obsahové látky:

Éterické oleje (zejména účinné látky jako apiol, myristicin, thymol), kumariny (bergapten, isoimperatorin, umbelliferon), flavonoidy, kyselina listová, třísloviny, glykosidy (apiin), minerální látky (železo, kalium, vápník, mangan, zinek), vitamín C a E, niacin, violaxanthin a další.

Petržel je vhodná:

  • při kožních nemocích a na rány
  • zásluhou močopudnosti působí na odvodnění organismu, močové kameny, bolesti ledvin a zánět prostaty
  • má příznivý vliv na trávící orgány, zvyšuje apetit
  • zvyšuje pohlavní žádostivost u žen, stejně jako celer u mužů
  • pomáhá během období klimakteria, posiluje i po psychické stránce
  • podporuje menstruaci, snižuje křeče, ale podporuje děložní stahy
  • působí proti jarní únavě

A teď už jen recepty s petrželí v kosmetice

Petržel posiluje kůži zevnitř, bojuje s volnými radikály a díky obsahu vitamínu C zaručuje její zářivý vzhled a také podporuje produkci kolagenu. S jemnou petrželovou maskou si můžete pomoci při zarudnutí kůže a také napomáhá čistění zanesených pórů. Údajně by měla také napomáhat k vybělení pigmentových skvrn.

Recept: Pleťová voda s natí petržele

Nadrobno nasekanou čerstvou petrželovou nať zalijeme vodkou tak, aby byla dobře ponořená. Necháme 2-3 týdny macerovat, občas protřepeme. Jemně scedíme a používáme na omývání mastné pokožky a různých nečistot obličeje.

Recept: Čistící olej na mastnou pleť s natí petržele

Asi hrstku nasekané petrželové nati vložíme do nádoby se 100 ml mandlového oleje, která je ve vodní lázni. Za mírné teploty zahříváme asi 1 hodinu a necháme luhovat do oleje. Poté scedíme a uchováme ve tmavé lahvičce. Používáme v kombinaci s ricinovým olejem v poměru 7:3 (petrželový olej : ricinový olej) k večernímu čištění pleti.

Recept: Petrželová maska na mastnou pleť

  • 1 hrstka petrželových lístečků
  • 2 lžíce jílu
  • 1 lžíce oblíbeného hydrolátu (lze nahradit čajem ze šalvěje)
  • 2 lžíce tvarohu

Petržel rozmixujeme na jemnou kaši a přidáme ostatní ingredience. Dobře promícháme. Nanášíme čerstvou masku na obličej i dekolt a ponecháme 15-20 minut působit. Omyjeme teplou vodou.

Hojivé účinky petržele

Přestože je petržel určena na mastnou pleť, chodí se také výborně na suché ruce a teď v zimě velmi často rozpraskané konečky prstů.

Recept: Petrželová mast na suchou a popraskanou kůži

  • 30 g petrželového oleje (viz. recept výše)
  • 10 g bambuckého másla
  • 5 g lanolinu
  • 5 g včelího vosku

Petrželový olej, lanolin a včelí vosk necháme jemně rozpustit ve vodní lázni. Pak směs necháme vychladit asi na 40 °C a přidáme bambucké máslo, které se pomalu rozpustí. Stále mícháme a poté naplníme do dózičky. Mast lze také provonět oblíbeným esenciálním olejem, když teplota směsi klesne pod 37 °C.

Zdravá kuchyně s petrželí

Běžně je petržel přidávaná do zeleninových i masových vývarů. Její charakter je zásaditý, napomáhá “odkyselení” organismu. Vyvařená petržel se však již nedoporučuje konzumovat. Všechny její účinné látky vlastně předala do vývaru, zbylá vyvařená tkáň zeleniny se tak stává pro organismus spíše kyselinotvorná.

Recept: Petrželový džem na snížení krevního tlaku

Nastrouháme ½ kg kořene petržele, dáme do 2l vody a na velmi mírném ohni vaříme 1-2 hodiny. Scedíme a vymačkáme. Přidáme ½ kg  medu a v kastrolu zahustíme, už nevaříme. Užívá se do spotřebování celé dávky 2-3x denně po 1 lžíci.

Recept: Čaj z petržele na očistu střev i močového měchýře

Že by vás nenapadlo připravit si z petržele čaj? A přitom je nať či kořen téměř vždy po ruce, má silné dezinfekční účinky, působí protizánětlivě a posiluje imunitní systém.

Šálek čaje připravíme stejně jako běžný čaj. Nasekanou čerstvou nať (asi jednu lžíci), podrcená semínka (asi 1 g) nebo jemně nakrájený kořen (asi 2 g) přelijeme vroucí vodou a necháme 10 minut luhovat. Pijeme teplý čaj asi 2-3 šálky denně.

S odkazem na výše popsané informace bych tento čaj nedoporučovala ženám, jež si plánují dalšího člena rodiny. 🙂

Denní dávka sušené byliny by neměla překročit 6 g! 

Ještě jeden tip: Petržel stejně jako většina kořenové zeleniny vám vydrží téměř celou zimu čerstvá, uchováváte-li ji za stabilní teploty na chladném a temném místě zahrabanou v písku. Naprosto ideální jsou staré kamenné sklepy. Kdo je má, ten se má!

Veronika

Autorkou článku je Veronika Němcová, foto: autorka, Pixabay.

Partnerem článku je Asociace českých aromaterapeutů:

“Asociace českých aromaterapeutů působí již od roku 1996 poskytuje kvalitní a všestranné vzdělání v aromaterapii široké veřejnosti i profesionálním zájemcům ze souvisejících oborů jako je zdravotnictví, ošetřovatelství, farmacie, rehabilitace, kosmetika či wellness. V Institutu aromaterapie školí odborné aromaterapeuty, které sdružuje v Registru kvalifikovaných aromaterapeutů, poskytuje jim informační servis, rozvíjí jejich vzájemnou spolupráci a podporuje je nadstavbovým vzděláváním. Popularizuje a propaguje aromaterapii v médiích, na odborných konferencích a veletrzích, připravuje speciální programy pro firmy i neziskové organizace.”

Zdroj:

  • Dugas, Dionýs: Bylinkový receptář. Nejlepší recepty lidové medicíny. Ottovo nakladatelství, Praha 2010. ISBN 978-80-7451-062-5
  • KAIRATH, Elisabeth: Gewürzskriptum. Innsbruck 2014
  • JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef. Herbář léčivých rostlin 3. a 5. díl. Praha: Eminent, 2008. ISBN 978-80-7281-378-0
  • Seyr, Birgit: Mit Pflanzen Verhüten. Über die Wiederentdeckung einer alten Tradition der selbstbestimmten Geburtenregelung. Ampass, Österreich 2012. ISBN 978-3-200-01732-0

Oxymel! Zapomenutý posilující nápoj

Ráda bych vám představila nápoj, který v současné době zažívá v západních zemích velký comeback. Byl připravován již ve starověku, ale skoro upadl v zapomnění. Přitom je tak jednoduchý na přípravu. Podle toho, o jaké byliny jej obohatíme, ho lze použít na posílení imunity, při zdravotních obtížích nebo také jako energetický nápoj pro sportovce.

Nápoj si své jméno „Oxymel“ získal složením dvou řeckých slovOxy~ kyselý, ocet a mel~ med. To jsou také základní ingredience pro jeho výrobu. Ocet i med jsou v podstatě rozpouštědlem, do kterého se extrahují účinné látky bylin. Výsledný produkt je sladko-kyselý, mírně zkvašený nápoj s chutí bylin nebo také plodů, které jsme zvolili.

Zásady pro přípravu nápoje

Suroviny

Med byl vždy základním sladidlem a významnou zásobárnou energie. Obsahuje cukry, které jsou potřebné, aby se mohl rozběhnout proces fermentace. Oproti běžnému cukru má med tu výhodu, že je navíc plný vitamínů, minerálů a aminokyselin, které si lidské tělo neumí vyrobit.

Vybíráme kvalitní med, nejlépe od místních včelařů. Pro přípravu se hodí med tekutý. Pokud je med tuhý, krystalický, není to jeho závada, ale výsledek přirozeného procesu krystalizace medu. Vlastně je to i známka jeho kvality. Takový med stačí jemně temperovat při teplotě do 36°C. Rozpuštěný med se lépe smísí s octem. Ze stejných důvodů nedoporučuji používat med pastový.

Ocet je vlastně zkvašená šťáva z ovoce (případně i zeleniny), které obsahuje přírodní cukr sucharózu. Složený cukr se procesem kvašení přeměňuje na alkohol. Je významným rozpouštědlem a spolu s medem tvoří dokonalý fermentační a zároveň i chutný základ pro léčivé byliny. Používáme ocet v bio kvalitě, domácí nebo z vybraných prodejen se zdravou výživou. Může být i zakalený. Zcela nevhodný je například klasický ocet 8%ní, který se používá k dochucování pokrmů. Chuťově je příliš kyselý a pro výrobu oxymelu nemá správné vlastnosti.

Bylinky si sbíráme nejlépe sami. Jen tak víme, odkud pocházejí a známe jejich kvalitu. Lze použít byliny čerstvé ze zahrádky. Potom použijeme větší množství, neboť obsahují vodu. Sušené byliny mají silnější účinky, použijeme tedy méně jak polovinu čerstvých.

TIP redakce: Rady pro bylinkaření šetrné k přírodě od naší redaktorky Kateřiny Hrazdirové.

Výběr bylin záleží na tom, čeho chceme dosáhnout. Níže uvádím příklady bylin, ze kterých jsem připravila oxymelovou ochutnávku pro účastníky bylinkového workshopu na festivalu Aromaterapie a bylinky v Brně.

Základní pravidlo výroby

Připravený oxymel necháme luhovat při konstantní teplotě 10-12 °C a během luhování pravidelně protřepáváme. Tady mají výhodu ti, co mají ještě klasické podzemní sklepy.  Uchovat roztok při těchto teplotách je největším problémem. Málokdo má takové prostory. Ani já nemám sklep, kde by byla stálá teplota. Ponechávám tedy oxymel na tmavém místě na dlažbě v místech, kde není topení. Není to sice podle původní receptury, ale v rámci mých možností.

Jak se oxymel vyrábí?

Abychom si mohli připravit oxymel z bylin, je potřeba mít základní, již zkvašený roztok medu a octu, který rozběhne celou reakci kvašení. Tomuto základu se říká oxymel simplex.

Příprava základního oxymelu

  • Obě ingredience smícháme v poměru: 1 díl octu + 3 díly medu 
  • Naplníme do čisté láhve a velmi dobře promícháme, aby vznikla homogenní konzistence
  • Ponecháme na chladném a temném místě

Pokud máte raději chuť kyselou, můžete poměr medu a octu změnit, použít více octu. Není tady žádné striktní pravidlo o poměru medu a octu, takže si svůj oxymel připravte podle sebe. Experimentujte! Doporučuji vyrobit si oxymelu simplex více a ponechat si ho část podobně jako kvásek na chleba do zásoby na přípravu dalších oxymelů. Urychlíte si tím celý proces kvašení.

A jde se na to!

Když už máme základní oxymel nakvašen, což trvá alespoň 3 týdny, máme základ pro výrobu léčivého nápoje.  Zvolte jednu z variant v následujícím poměru:

Ke 2 dílům oxymel simplex přidáme: 

  • 1 díl čerstvých bylin
  • ½ dílu sušených bylin
  • 1/10 dílu koření

Můžete také kombinovat byliny s kořením. Naplníme do čisté láhve, kterou lze uzavřít. Opět dobře promícháme a ponecháme na tmavém místě 1-3 týdny. Občas protřepeme. Eventuálně doplníme o lžíci soli, zejména pokud chceme oxymel využít jako iontový nápoj pro sportovce. Nakonec scedíme do čistých lahví a uchováváme při konstantní teplotě v tmavém prostředí. Byliny obsahující pryskyřice (teď mě napadá např. cistus ladanový) ponecháme luhovat 2-3 měsíce.

To je vše! Velmi jednoduché, co říkáte?

TIP redakce: Zaujalo vás kvašení? Naše střevo miluje kvašené produkty… Zkuste vegan kimchi, korejský pikantní salát, podle ověřeného receptu. 

Jak se oxymel užívá?

  • Čistý a nezředěný – asi ½ hodinu před jídlem. Děti 1 čajovou lžíci, dospělí 1 polévkovou lžíci. Takto je užívaný působí podobně jako bylinný sirup nebo čaj. Užívá se při obtížích, nemoci
  • Zředěný – v poměru 1:10 s vodou nebo čajem lze rozdělit na menší dávky během dne. Vhodné třeba pro děti, kterým je chuť oxymelu příliš silná
  • Jako léčebná kúra – používá se neředěný i ředěný denně alespoň 3 týdny. Poté se jeden týden vynechá a lze znovu pokračovat v ozdravné kúře
  • Na vnější použití – jako obklad se zředí s vodou nebo čajem v poměru 1:2 nebo 1:3

Jak nám může oxymel pomoci?

Následující řádky byste neměli chápat jako recept nebo návod na konkrétní výrobu oxymelu, ale jako pomůcku při výběru vhodných bylin.

Při vnitřním užití pomáhá oxymel:

  • Antibioticky (zázvor, kurkuma, křen, lichořeřišnice)
  • Antioxidačně (rakytník, kurkuma, granátové jablko, arónie)
  • Detoxikačně (jalovec, celer)
  • Regulačně na slinivku (ostropestřec mariánský, papaya, rozmarýn, šalvěj)
  • Regulačně na cukr v krvi (zelený čaj, skořice)
  • Snížit teplotu (bez černý, tužebník jilmový, lípa)
  • Posílit imunitu (květ bezu černého, šípky, quitte)
  • kašel (smrkové výhonky, jitrocel, puklířka islandská)
  • zažívání (pelyněk, fenykl, puklířka islandská, pampeliška)
  • nedostatek minerálů (kopřiva)
  • křeče (oregano, majoránka)
  • menopauza (šalvěj, kontryhel, evt. červený jetel)

Při vnějším použití pomáhá oxymel:

  • dezinfekčně (již samotný účinek medu i octu)
  • při akné, spálení od slunce
  • hojení ran
  • motání hlavy
  • suché pokožce
  • bodnutí hmyzem a dalších obtížích

Jak lze oxymel ještě využít?

Pokud se cítíte fit, nemáte žádné potíže a jste zdrávy, může být oxymel pouze vhodným doplňkem stravy a pomocníkem v kuchyni. Je výborný například jako zálivka do listových salátů. Ale můžete ho použít také jako základ do bramborového salátu. U nás doma se pije zředěný místo sladkých džusů. Dobrý a chutný je i v zimě jako teplý nápoj. Podle zvolených bylin a koření je výborným dochucovadlem pokrmů.

Podělte se s námi!

Záměrně nedávám žádný konkrétní recept, protože oxymel má nespočetně mnoho variant. Nechte se řídit svojí chutí a potřebou. Vyrobte si svůj vlastní oxymel z ingrediencí, které máte po ruce nebo které vás něčím oslovují. Příprava je jednoducháa vlastně nemůžete nic zkazit. A my budeme rádi, když se o svůj vlastní oxymel podělíte s ostatními. Třeba prostřednictvím naší FB stránky Kouzlo vůní.

Přeji hodně úspěchu a ať jste spokojeni. 

Autorka článku a fotografií: Veronika Němcová.

Partnerem článku je Asociace českých aromaterapeutů:

“Asociace českých aromaterapeutů působí již od roku 1996 poskytuje kvalitní a všestranné vzdělání v aromaterapii široké veřejnosti i profesionálním zájemcům ze souvisejících oborů jako je zdravotnictví, ošetřovatelství, farmacie, rehabilitace, kosmetika či wellness. V Institutu aromaterapie školí odborné aromaterapeuty, které sdružuje v Registru kvalifikovaných aromaterapeutů, poskytuje jim informační servis, rozvíjí jejich vzájemnou spolupráci a podporuje je nadstavbovým vzděláváním. Popularizuje a propaguje aromaterapii v médiích, na odborných konferencích a veletrzích, připravuje speciální programy pro firmy i neziskové organizace.”

Málo známá zelená “viagra”? Kopřiva s jejími chloupky

O kopřivě dvoudomé se hodně mluví na jaro. V létě skoro jakoby neexistovala. Přitom právě od vrcholu léta nabízí to nejcennější co má – semena.  Ne jen kopřivě umožňují její reprodukci, ale podporují také tu lidskou. Navíc jsou chutná, zdravá a dají se poměrně lehce nasbírat a uchovat do zásoby.

Kopřiva dvoudomá Urica dioica byla pro naše předky jedna z nejmocnějších kultovních rostlin. Jako všechny rostliny, které pálí, také ona dokázala přivolat „žhavou lásku”. Když zamilovaný člověk pronesl ta ‘správná slova’ nebo učinil patřičný rituál, dokázala rozpálit srdce idola, zažhnout milostný oheň mezi dvojicí.

Co na kopřivě tak pálí?

U nás na Slovácku se říká, že kopřiva „prdlí“. V jiných regionech „žehá“ nebo „pálí“. Každopádně její zažehnutí dokáže pěkně probrat kohokoliv, kdo není na její chloupky zvyklý, a ne na chvilku. To, co způsobuje tento až bolestivý pocit, jsou její jemňoulinké chloupky, kterými je poseta po celém svém těle.

Kopřiva je někdy úplně zamaskovaná v houští a prozradí ji až rána od ní

Tyto chloupky jsou tak jemné, že se zlomí již lehkým dotykem, ba jen zavaděním o ně. Kopřiva se svým chloupkatým kožichem chrání před nepřítelem, který dostane dávku tří chemických sloučenin, jež způsobují alergickou reakci podobnou „kopřivce“.

Dříve se lidé domnívali, že se jedná o kyselinu mravenčí, která způsobuje tyto nepříjemnosti. Později přišli na to, že jde vlastně o 3 chemické sloučeniny, našemu tělu známé. V jejich kombinaci tělu dokážou navodit mravenčení v místě kontaktu s kopřivou.

Látka histamin nejprve podráždí kůži, acetylcholin vyvolá ten nepříjemný pocit pálení a serotonin to všechno ještě podtrhne. Všechny tři látky fungují jako neurotransmiter také v našem těle – tedy přenášejí vzruchy v centrální i periferní nervové soustavě. Někdo těchto látek využívá ve svůj prospěch, protože dokážou prohřát a prokrvit bolestivé klouby. Většina z nás ji za to však nemá ráda.

TIP redakce: Přečtěte si i náš jarní kopřivový článek!

Kopřiva je naše kamarádka

Pohlížet na kopřivu jako na našeho nepřítele by však byla chyba. Oproti jiným rostlinám má s lidským tělem ještě více společných znaků. Jedním z nich je vysoký obsah železa, pro který se sbírají právě její listy na jaro a také když nově abrazí na podzim. Zaměřím se však na její pohlaví. Většina vyšších rostlin je totiž oboupohlavná. Kopřiva ne, stejně jako lidi.

Kopřiva je dvoudomá – tedy má dvě variace pohlaví

Má opravdu dva domečky, přitom každý na jiné rostlině. Jako v lidském těle, tak i u kopřivy se v každém domečku nachází jiné reprodukční orgány. U rostlin bydlí v květenstvích, přičemž  obě květenství kopřivy dozrávají v semena – jedna jsou samčí, druhá samičí. Aby se kopřiva mohla rozmnožit, potřebují se tato semena spojit. Naštěstí je kopřiva velmi kolektivní rostlinka a žije pospolu jako velké houští, takže naprosto stačí, když dozrátá samčí semena vlivem tepla explodují do vzduchu. O roznos jejich pylu se už postará vítr.

Pozorný divák může vidět vyvrcholení samčí rostliny kopřivy dvoudomé

Když je samičí kopřiva oplozená, začnou její semena dozrávat. Oproti samčím, které po svém výkonu uschnou, někdy zčernají. Samičí plody jsou chutná jako oříšková jadérka a jako každý jiný základ nového života mají v sobě samé vybrané látky vysoké hodnoty. Nejsou chloupky porosteny, ale jsou jimi chráněny.

K čemu jsou semena kopřivy vhodná

Můžete si je pojídat přímo z rostliny. Doporučuji před vložením do úst očistit od chloupků v dlani. Pak mají jemnou chuť a po chvíli ucítíte, jak jsou slizovité. To je jeden z jejich prospěchů, neboť obsah slizových látek chrání naše sliznice.

V kuchyni jako doplněk stravy

Můžete si je ale nasbírat s sebou domů. Dají se použít v kuchyni jako vhodný doplněk stravy třeba do ovesných vloček, na chleba nebo stejně jako petrželka na brambory, smažená vajíčka či do polívky, pomazánek, jogurtu, pesta…kam si jen pomyslíte.

Zkuste si je opražit. Na suché rozpálené pánvičce je chvíli restujte, poté je můžete také vychladnuté uchovat v uzavřené nádobě. Takto si je můžete uchovat také nasušené za běžných podmínek.

Macerované v oleji jako přípravek na křečové žíly

Tuto zkušenost s námi sdílela jedna spolužačka. Semena kopřivy naložila do olivového oleje a vyrobila si klasický macerát. Tím si pak potírala její křečové žíly na nohách. Nedala na to dopustit, žádný jiný prostředek pro ni nebyl účinnější. Proč by ne? Každý jsme jiný.

Ostatně olej z kopřivových semínek se využívá také v kosmetickém průmyslu do krémů na problematickou pleť nebo i na výrobu šamponu proti vypadávání vlasů. Pojídání semínek z kopřivy zvyšují jejich lesk. Toho využívali dříve koňaři, kteří je přidávali koňům určeným k prodeji do žrádla, aby měly krásnou lesklou hřívu a srst.

Jako lehké afrodiziakum

Ještě to neví všichni, že semínka obyčejné kopřivy dokážou povzbudit naše libido. U žen zvyšují hladinu estrogenu, u mužů posilují jejich konstituci. Kromě množství vitamínu E, jsou vhodným doplňkem stravy u žen v klimaktérium, ale také pro ženy těhotné. Obsahují látky zvané fytohormony, tedy hormonům podobné substance, které tohle všechno ovlivňují.

Doplněk životní síly

Pro ženy kojící se hodí k podpoře tvorby mléka, ale také aby ji povzbudila při vyčerpanosti a dlouhotrvající únavě. Semínka kopřivy vůbec povzbuzují tělesné funkce a také imunitu, čímž se vyrovnají poměrně drahému ženšenu dováženého z Číny. Pro sportovce je pojídání kopřivových semínek výborným doplňkem proteinů a bílkovin.

A co ještě umí?

Čistí močové cesty, ale také pomáhají vylučovat kyselinu močovou z těla. Dříve se používaly při nemocech jako je dna či revma, neboť pomáhaly tlumit bolesti těchto nemocí. Navíc jsou bohaté na minerály jako je vápník, železo a kalium a nezanedbatelný je také obsah vitamínu A, C a B, jež pomáhají udržovat naši vitalitu a pevné vlasy a nehty.

Mít tento lehce dostupný léčivý prostředek doma po ruce se rozhodně vyplatí. Navíc není nijak finančně nákladný.

Jak a co sbírat?

Teď v létě se už listy kopřivy nesbírají, neboť jejich energetická hodnota se přesouvá právě do květů. Ty dozrávají v plody, tedy v semena. Běžně se sbírají začátkem srpna, ale při letošním zrychleném létě můžete začít už teď. Lze sbírat i květy, ale semena budou mít vyšší nutriční hodnotu a více minerálních látek.

Barva zralých samičích semen je víc žlutá než zelená, skoro béžová. Semena jsou „těžká“ jako plod v břiše těhotné ženy před porodem. Když už jsou semena přezrálá, mají barvu tmavou a nesbírají se. To už jsou nachystány k vyplutí z lůna matky do matičky země.

Někdy mají semena kopřivy a také její listy a stonky barvu mahagonovou až leskle hnědou. Jedna italská botanička Renatte mi to vysvětlila tím, že podobně jako se naše kůže chrání před slunečním zářením zhnědnutím, tak i rostliny mají svůj pigment, jehož obsah při nadměrném ozařování sluncem zvýší. To není nijak na závadu obsahovým látkám rostliny.

Jak od sebe rozeznáme samčí a samičí kopřivu?

Kopřiva je rostlina, která má nespočet variet, takže určovat ji podle listů nebo její dorůstající výšky by bylo trochu nesmyslné. Jako u většiny rostlin základním rozlišovacím znakem je její květ, resp. její květenství. Podle botanického popisu na Wikipedii jsou samčí květenství latovitá, přímá a převislá. Samičí jsou klasovitá nebo hroznovitá a kratší, během květu přímá.

“Heterosexuální” pár kopřiv

Pro mne je to trochu komplikované a tak se řídím svým selským rozumem, nebo vznešeněji řečeno intuicí, která mi v tomto případě pomůže správně rozeznat dva protějšky. Samičí květy a hlavně semena jsou těžká, hustěji osázená, protože v sobě nosí plody – visí tedy dolů. Zatímco samec potřebuje ukázat svou mužnost a také aby byl schopen oplodnit, bývá vztyčen vzhůru.

A ještě jedno malé doporučení z vlastní zkušenosti

Na sběr semen nebo i květů si vezměte raději rukavice. Nevadí, že sběr pálí, na to si po chvíli zvyknete. Ale látky z chloupků kopřivy vám natolik prokrví konečky prstů, že vám natečou a budou plné červených teček. Někdo říká, že pak získá vyšší cit. Možná. Já jsem kromě zvýšeného citu měla později i bílé puchýřky, které se odstranily až loupáním kůže. Celkový proces hojení trval něco přes týden.

Myslím, že v konečcích prstů revma mít určitě nebudu!

Sama mezi samci

Partnerem článku je Asociace českých aromaterapeutů:

“Asociace českých aromaterapeutů působí již od roku 1996 poskytuje kvalitní a všestranné vzdělání v aromaterapii široké veřejnosti i profesionálním zájemcům ze souvisejících oborů jako je zdravotnictví, ošetřovatelství, farmacie, rehabilitace, kosmetika či wellness. V Institutu aromaterapie školí odborné aromaterapeuty, které sdružuje v Registru kvalifikovaných aromaterapeutů, poskytuje jim informační servis, rozvíjí jejich vzájemnou spolupráci a podporuje je nadstavbovým vzděláváním. Popularizuje a propaguje aromaterapii v médiích, na odborných konferencích a veletrzích, připravuje speciální programy pro firmy i neziskové organizace.”

Zdroje:

K napsání tohoto článku byly použity informace získané během přednášek na Innsbrucké Kräuterschule pod vedením lektorky Elisabeth Kairath a také z literatury etnobotanika Wolfa-Dietra Storla.

Foto: autorka a Pixabay.com.

Získejte sílu jara z březové vody

Žiju v přírodě krásných alpských hor, které jsou úžasným zdrojem inspirace pro psaní a zároveň mi jejich zákonitosti ukazují silná moudra. Žiju přírodou a ráda se o ní a také od ní učím víc. Baví mě předávat své znalosti a postřehy dál a to je i můj cíl v programu Bylinky našich babiček. Výpravnou a poučnou formou se s vámi podělit o mé zkušenosti, o to, co mi zafungovalo i o to, co se mi zrovna nezdařilo. Na byliny pohlížím jako na zdroj zdraví, vnímám jejich Ducha a všímám si jejich spojitostí s člověkem. A to se (doufám) odráží v mých textech. První článek programu jsem věnovala březové vodě.

Konečně začalo jaro a my mohli vyrazit. Do baťůžku aku-vrtačku, velkou PET láhev, tejp a slámku (tedy brčko). Sníh ještě zcela neroztál a tak jsme se do kopce brodili mimo cestičky studenou zkrystalizovanou vodou a přitom pohledem vybírali tu správnou břízu.

To bylo před pár lety a my vyrazili poprvé na březovou vodu. Toto jaro bude mít pravděpodobně trochu pozdější nástup, alespoň u nás v Tyrolsku totiž ještě leží poměrně silná pokrývka sněhu. I proto nejsou k tomuto článku autentické fotky ze sběru. Možná až sníh konečně roztaje…

Se sběrem opatrně

Ano, hned v úvodu je třeba zmínit, že sběr březové vody je v České republice vnímán negativně, ba přímo jako trestní čin. Nesmí se to, nemá se to! Ale přesto se to dělá! Nechci nikoho nabádat na přestupky v zákoně. Mým záměrem je popsat, jak si lze doplnit vitalitu na jaro, obzvlášť po letošní dlouhé zimě, především pro lidi se slabými ledvinami. Jak lze využít darů přírody, které jsou zde pro nás všechny, ne jen pro ty vyvolené.

Pokud však ve svých úvahách myslíte na strom, na to, že mu to může uškodit, je to správné uvažování. Můžu vás však uklidnit, když dodržíte jistá pravidla a nepřijdete ze stromu “těžit”, ale nabrat si pro vlastní potřebu, strom se s vámi podělí o vlastní životadárnou sílu a bude schopen žít nadále bez nějaké újmy.

Vznešený strom, ta bříza.

Strom nehostinných podmínek

Bříza bělokorá Betula pendula je snad jediný listnatý strom, který se u nás v Tyrolsku ve výšce 1600 m nad mořem vyskytuje. Je to opravdu „odolná holka“, která pro svou vitalitu a schopnost růst i v těch nejkrutějších podmínkách až do 1900 m nad mořem žije tam, kde už jiné listnáče nemají sílu. A přitom je tak jemná a vypadá velmi elegantně.

Pro své vlastnosti si získala úctu už u Keltů. Je charakteristickým listnáčem za polárním kruhem a v keltském letokruhu začíná jejich rok. Symbolizuje nový začátek, novou energii a sílu.

Pojďme však do její hloubky

Dřevo je velmi měkké a ohebné. Navíc je krásně bílé a má schopnost ničit mikroorganismy – dokonalé pro kuchyňské náčiní jako jsou například vařečky. Ale určitě znáte i bílé poličky nebo dřevěný obklad interiérů, k čemuž se toto dřevo též využívá. A nebo také jako topivo.

Její větvičky jsou tenoulinké paličky, které se jemně sklánějí k zemi. Moje babička si z nich dělá koště na zametání terasy na chatě. Naskládá je hustě přes sebe a speciální technikou sváže k sobě pevným špagátem. A pak je zastříhne zešikma. Vždy na jaro si udělá nové a to staré spálí. Možná je to nějaký rituál? Nevím. Nechce mi rituály prozrazovat…

Březová voda

Když se uřízne kus břízy, „pláče“. A pláče tak mocně, že kdyby se předem přichystala nějaká nádoba a dala se pod uřezanou větev, během hodiny lze v pohodě nasbírat i celý pohár vody. Ta je sladká a hlavně plná síly. Proto se také sbírá.

Její mnohostranný prospěch

Od té doby, co si chodíme vodu sbírat, pijeme ji celá rodina každé jaro na posílení organismu po dlouhé zimě. Stačí jen několik dnů, ne celé týdny. Tolik bychom ani nesbírali a vlastně to ani není nutné.

Březová voda je vlastně životadárná síla stromu samotného, používá ho ke své obrodě, pro svůj start pro období vegetace. Dodá vitalitu a je také výborná na překlenutí jarní únavy. Silně posiluje ledviny, které byly v zimě nejvíce zatíženy. Je očistná, diuretická a prý i omlazující. To posoudím až za pár let.  Je nápomocná také u takových nemocí jako je dna, revma a proti zapomínání. A navíc lahodně chutná.

Bříza v kosmetice

Kdo by neznal březový šampon!? Březová voda je hlavní složkou těchto vlasových přípravků, které se používají při vypadávání vlasů a dodání zdravého lesku. Všimli jste si někdy, jak je kůra březových větviček lesklá? A jak tyto pevné a zároveň ohebné “vlásky” visí dolů a vlají ve větru?

Pro zvýšení účinku je dobré vlasy vodou oplachovat. Dříve se to určitě provádělo, ale přijde mi to trochu jako plýtvání. Efekt se dostaví i při vnitřním užití, souvislost s ledvinami je zřetelná. Párkrát jsem si vlasy ale opravdu vodou z břízy opláchla. Nemyslím si, že by výsledek byl až tak rozdílný jako u použití jiných produktů z přírody, kterých je hodně. Raději tedy tu vodu piju než “cabrám” na vlasy.

Proste a bude vám dáno!

Když trefíme na hodnou břízu, která chce dát, naplní se nám během dvou dnů celá 1,5 litrová PET láhev. Ve dnech Měsíce putujícího oblohou ve vodních znameních i za den. Když se bříze líbíme a jsme na ni hodní, za zmíněných podmínek dá celou láhev už za několik hodin. Ale musíme být na ni hodní…

To jsme si jednou našli nádhernou, zdravou a rozvětvenou břízu, ale nepoprosili jsme ji. Navíc se mému muži zdálo, že ji špatně navrtal, tak do ní vrtal znovu a znovu, až v sobě měla čtyři rány. Příjemné mi to nebylo, ale stalo se to. Myslím, že se nazlobila, protože nám nedala ani kapku! A to jsme u ní byli přesně v době, kdy začala vyhazovat pupeny.

A také si vybírejte vhodnou dobu

Když totiž bříza začíná pučet, je ta nejvhodnější doba na sběr její šťávy. Je to přesně ta doba, kdy se z kořenů vrací životadárná míza, která rozjaří celý strom a má blahodárné účinky i na lidský organismus.

Jinak se dá samozřejmě sbírat po celou dobu její vegetace, avšak největší sílu a proud má právě na jaře před rozpukem. Ostatně právě její pupeny mají v gemmoterapii významné vitalizační účinky – čistí krev, podporují růst u dětí, působí na duševní únavu, artrózu kyčlí, dnu, zánět močového měchýře a spoustu dalších.

Rašící březové lístky s krásnou svěží zelenou barvou.

Bříza nabízí ještě víc

Když už jsou na bříze listy, šťáva a její síla je v nich. To se z nich pak dá připravit lahodný jarní salát nebo se sbírají do zásoby na zimu.

Připravte si salát k jarní očistě a vitalitě

  • Nasekané mladé listy břízy smíchejte z jinými mladými jarními lístečky (třeba s pampeliškou, ptačincem žabincem, bršlicí kozí nohou, šťovíkem atd., najděte si to, co u vás právě roste) a nebo jednoduše se zahradním salátem.
  • Důležité je salát zalít olejem, aby se do těla dostaly také vitamíny rozpustné v tucích.
  • Jinak si salát ochuťte podle svého uvážení a zvyku, někdo to rád na slano, jiný více kyselé a většina z nás si do marinády přidá i cukr.
  • Jaro fandí kyselé chuti. Všimněte si, že i většina právě rašících listů chutná spíše kysele a nebo velmi jemně. Jako základ do marinády jarního salátu je vynikající právě březová voda, která nahradí cukr.

Výborný čaj vhodný také k detoxikaci

Čaj připravený z nasušených lístků je jeden z nejúčinnějších čistících prostředků na ledviny a močové cesty. Také se přidávají do čajů na čištění krve nebo detoxikaci. Pro svůj vysoký obsah látek podporujících procesy látkové výměny bývají základní drogou v různých čajových směsích. Jeho příprava je jednoduchá.

  • 2-3 lžíce nasušených březových listů zalijeme asi litrem vroucí vody.
  • Chci-li použít čerstvé listí, dávku listí zvýším asi na 5 lžic čerstvých nasekaných březových listů.
  • Nechám alespoň 10 minut luhovat a popíjím teplý po doušcích.

Jak se sbírá březová voda

„To jako fakt vrtáte do břízy?“

Ano, vrtáme. A oproti původnímu způsobu získávání březové vody, je to ten nejšetrnější způsob, jak příliš neponičit její kmen. Je dobré vrtat až za borku, do dřeva, aby se neponičil její obal, který ji chrání. Úbytek mízy, kterou si od ní vezmeme, břízu zase tolik nepostihne. Dříve se loupala její kůra, která našla své uplatnění, a šťáva ze stromu se sbírala při tom. Bříza tak ale ztrácela svůj ochranný obal a chřadla.

Jak to děláme?

Když už máme vybraný strom, zůstaneme chvíli u něj a o šťávu z něj nejprve poprosíme. Požádáme ho, zda by nám vydal něco ze sebe. Pak mu popíšu, co s ním budeme dělat a proč to potřebujeme.

Vím, zní to strašně bláznivě, a kdyby mi tohle někdo vyprávěl před několika léty, asi bych si ťukala na čelo. Ale zkušenosti mi ukázaly, že to je tak dobré pro nás i pro ten strom. A vlastně i moje babička mě vždy naváděla na to, abych před sběrem bylin nejprve na louce chvíli spočinula a zaposlouchala se do jejích zvuků, než si od ní něco vezmu. Ona vám pak dá mnohem víc než jen materiál.

No, a pak klasickou vrtačkou s baterií navrtáme díru asi 5 cm hlubokou přibližně ve výšce velikosti PET láhve od země. Do víčka od láhve vyvrtáme také dírku a zasuneme do ní jeden konec brčka. Ten druhý zasuneme do stromu. Velikost vrtáku by proto měla být přibližně stejná jako šířka brčka.

Když se nám podaří strom s lahví pěkně propojit, připevníme láhev ještě tejpem okolo kmene. Doporučuji výšku navrtané díry ne moc od země, protože když bude láhev plná vody, svojí váhou by ji tejp nemusel udržet. Je tedy lepší, když se její dno opírá o zem.

Je důležité obstarat, že když si přijdete pro šťávu a brčko ze stromu odstraníte, abyste dírku něčím ucpaly, jinak z něj šťáva poteče dál. Na internetu jsem se dočetla, že se to dělá štěpařským voskem. My tam většinou strčíme klacík nebo její větvičku, která pasuje do otvoru a zatlučeme ji. Další rok dírku použijeme znovu.

Nebo když vím, že si za pár dnů přijdu znovu pro šťávu, nechám brčko ve stromě, ale přehnu ho a kolíkem na prádlo sepnu k sobě. Pak ho ještě tejpem přilepím ke kmenu tak, aby bylo směrem vzhůru.

A samozřejmě bříze PODĚKUJI!

Vážně není jiný způsob než vrtat do stromu?

Ano, jiný způsob existuje, ale ten já osobně nemám vyzkoušený. Lze také zastříhnout ty jemné větvičky a strčit je do nějaké flašky, nádobky a nechat vodu stékat z větviček do ní. Jak ale upevnit tu nádobu na ty větvičky, aby z nich pod tíhou nespadla, to nevím. Snad ji mít na nějakém stolíku pod stromem? Ovšem ve volné přírodě si to nedokážu představit.

Tohle však může vyzkoušet někdo, kdo má břízu na zahradě či dvorku. A nebo snad poprosit strom slovy našeho úžasného zpěváka Karla Gotta:

„Hej břízo bílá, skloň se níž!“

Přeji vám všem jaro plné vnitřní energie! Veronika

Autorkou článku je Veronika Němcová. Foto: Pixabay.com.

Tento článek je uveřejněn ZDARMA jako upoutávka na program “Bylinky našich babiček”. Zaujal vás?

Jako další “návnady” si můžete přečíst o

Chcete vědět o vzdělávacím celoročním bylinkovém průvodci Kouzla vůní VÍCE?

Zaregistrujte se, ať máte vždy aktuální informace o programu

* povinná položka




 

Podběl lékařský v lékárně nehledejte

Jaro je obroda a vzkříšení života v přírodě. Rostliny se hlásí po dlouhém zimním spánku o pozornost a nabízí životadárnou sílu. Ta je cítit na každém kroku. Citlivý nos ucítí také nasládlou vůni podbělu, jedné z prvních jarních bylin. Přestože si nese druhové jméno „léčivý“, v lékárně ho jen stěží najdete. Vysvětlím vám proč a taky další zvláštnosti této rostlinky.

Ráno mě vzbudil zpěv ptáků. Také slyším bublat potok pod okny, který byl tuto zimu buď zamrzlý nebo docela utišen pod nánosem sněhu. Pupeny u nás ještě nepučí a ani nevykukují zelené výhonky krokusů, ale ve vzduchu je už cítit jaro. Nejkrásnější čas pro sběr zásoby bylin, které pomáhají v zimě a na podzim. Mezi ně patří také podběl.

Podběl lékařský Tussilago farfara

O živočišnosti této rostlinky

Květ je obecně nejvíce živočišná část rostliny. Má své tempo otevírání a zavírání, jsou v ní uloženy pohlavní orgány rostliny, vypouští do vzduchu étery. Podběl voní nasládle a při odkvětu připomíná jemný živočišný kožich nebo srst. Květy jsou poměrně spolehlivým ukazatelem předpovědi počasí. S největší pravděpodobností bude pršet, když se zavřou. Jakoby se chtěly ochránit před zmoknutím.

Žluté penízky přízemních květů se na šupinaté lodyze vytáhnou do výšky asi 15 cm, v létě po konečném uzavření až o dvojnásobek. Kvetou ještě před tím, než narostou listy. To je trochu výjimka v rostlinné říši. Jakoby opravdu chtěly dát najevo svou živočišnou dravost.

Tyto papilovité květy připomínají tak trochu drobnou pampelišku. Jsou plné pylu a stávají se tak první jarní potravou pro probuzený hmyz. Jsou také první vysoce hodnotnou bylinou pro člověka, jež se dá časně z jara sbírat do zásoby. Sbírá se květ i list.

List je jednoduchý, řapíkatý a uspořádány v přízemní růžici. Líbí se mi jeho spodní strana, která je v mládí plstnatá, připomíná velmi jemný myší kožíšek. Čepel je okrouhlá, což je jeden z identifikačních znaků podběle. Je totiž po odkvětu lehce zaměnitelný s listy devětsilu, které však nemají stejné účinné látky.

V levé ruce je list devětsilu, v pravé podbělu.

K čemu je vlastně podběl tak dobrý?

Wolf Dieter Storl se na přednášce v Praze zmínil, že si podbělem lékařským vyléčil zápal plic. Maria Treben ho ještě hojně doporučovala na jakékoliv potíže plic a hlavně na kašel. A vlastně už v antice byl k těmto účelům používaný. Jeho rodové jméno Tussilago je složeninou dvou slov Tussil=kašel a ago=zahánět.

Český název „podběl“ se spíše odvodil od jeho druhového názvu farfara, kde far=mouka, což poukazuje na spodní stranu jeho listů. To nic nemění na tom, že tato rostlinka je opravdu hodnotným medikamentem při potížích dýchacích cest a plic, konkrétně listy lze použít při astma.

Příprava čaje na vlhký kašel

Květ podbělu na typickém stonku, zatím bez listů.

Dříve jsem trpívala na pravidelný zánět průdušek, na bronchitidu. Hrudník mě bolel pokaždé, když jsem se jen chtěla zhluboka nadechnout. Pak jsem si začala vždy na přelomu podzimu a zimy přidávat do čaje jeden až dva kvítečky podběle. Na bolest v hrudi si už nemůžu stěžovat.

Čaj s podbělem připravuji i pro své děti od jejich pěti let, když je trápí vlhký kašel.

Na celou konvici vezmeme:

  • dva květy podbělu
  • hrstka bezu černého (je i močopudný, čistí, urychluje celý proces)
  • dvě až tři kostečky kořene lékořice (zároveň osladí čaj)
  • trocha lípy srdčité (obecně proti kašli)
  • a třeba jahodníkové listí (doladí vůni i chuť)

Kořen vložím do vody, když ji přivádím k varu. Pak tím přeliju ostatní byliny a nechám asi 10 minut luhovat. Čaj se pije teplý a po douškách, nejlépe během celého dne. Takto se můžete kašle zbavit do dvou dnů.

TIP redakce: Veronika pro nás napsala seriál o růžích. Jak voní, jak se pěstují, co léčí a taky že mohou přitahovat peníze… Začněte prvním dílem!

Podběl je typickou slizovitou drogou, ale obsahuje mnohem víc

To, co z této bylinky dělá velmi hodnotný medikament, jsou především slizovité látky. Mají schopnost rozpouštět hleny a zároveň i dezinfikovat sliznice. Tímto je chrání od škodlivin. Sliz je obsažen v květu i listu. Květy sbíráme právě časně z jara, později až do léta listy. Nepotřebujeme velké množství.

Kolik si ho mám nasbírat?

Na celou zimu postačí jedna sklenička od přesnídávky plná květů. Pro celou rodinu. Víc opravdu není nutné, neboť dávkování této byliny je velmi střídmé. Kromě hodnotných látek obsahuje podběl také škodlivé necidy. Jejich obsah se sice sušením rapidně sníží, ale i tak zůstávají toxické. To například ještě Maria Treben vůbec nevěděla a tak se podběl za její doby používal v nadměrném množství nebo dlouhodobě. To vedlo k potížím s játry.

Jeho žluté květy jsou jedním z prvních znamení jara.

 Připravte si obklad na pásový opar podle Janči a Zentricha:

„Hrst čerstvých pěkných listů ponořit krátce do vařící vody, nechat okapat a přikládat na opar.“

Slizovité látky, třísloviny a také obsah zinku mají schopnost dezinfikovat a rychle zcelovat a hojit. Sama jsem si obklad z podběle přikládala na ekzém na hřbetu ruky, který se mi začal tvořit tak, že mi hluboce rozpraskal kůži. Obklad přinesl nejen úlevu od svědění, ale také rychlou obnovu kůže.

Těhotným a malým dětem se podběl nedoporučuje

Stejně tak by se tato bylina neměla kombinovat s alkoholem. Pro svou toxicitu byla bylina stažena z lékáren, ze stejného důvodu ji jen stěží najdete na trhu volně k prodeji. V přírodě je to ale tak rozšířená rostlinka, že si ji můžete nasbírat sami. Kvete jen na začátku jara, což také odpovídá její síle, a rozhodně se vyplatí mít ho na podzim doma.

Ano, podběl obsahuje mnohé další hodnotné látky jako například hořčiny, třísloviny nebo flavonoidy. V listech je mimo jiné vysoký podíl minerálních látek, především zinku a draslíku, které urychlují obnovu buněk. Podběl má proto mnohem širší využití než jen zahnat kašel, zklidňovat a čistit sliznice. Ale o tom snad příště. 🙂

Krásné jaro!

Autorka článku: Veronika Němcová. Foto: Ronny Wagner a Pixabay.com.

TIP redakce: Zaujal vás Veroniky pohled na svět bylinek? Přečtěte si rozhovor o její cestě a zkušenostech. Je to zajímavé povídání…

Partnerem článku je Asociace českých aromaterapeutů:

“Asociace českých aromaterapeutů působí již od roku 1996 poskytuje kvalitní a všestranné vzdělání v aromaterapii široké veřejnosti i profesionálním zájemcům ze souvisejících oborů jako je zdravotnictví, ošetřovatelství, farmacie, rehabilitace, kosmetika či wellness. V Institutu aromaterapie školí odborné aromaterapeuty, které sdružuje v Registru kvalifikovaných aromaterapeutů, poskytuje jim informační servis, rozvíjí jejich vzájemnou spolupráci a podporuje je nadstavbovým vzděláváním. Popularizuje a propaguje aromaterapii v médiích, na odborných konferencích a veletrzích, připravuje speciální programy pro firmy i neziskové organizace.”

Zdroj:

  • JANČA, Jiří; ZENTRICH, Josef. Herbář léčivých rostlin 4. díl. Praha: Eminent, 2008. ISBN 978-80-7281-378-0

Píšeme pro vás: Petra Torová – “Ráda inspiruji ostatní tím, co se mi osvědčilo” (rozhovor)

Mám radost představit vám v našem seriálu rozhovorů mezi redaktorkami Kouzla vůní další z nás. Petra Torová je autorkou článků například o přírodních parfémech či voňavé růži. Píše však především články plné receptů a jejích osobních zkušeností, zaměřuje se na výrobu domácí kosmetiky a dává tipy na roztomilé dárky. 

S Petrou Torovou jsem se seznámila na Institutu aromaterapie v Praze. Úplně mě zmrazila svým klidným a kultivovaným vystupováním a kořeněným humorem. Neustále na sobě pracuje a při svém zaměstnání manažerky systému kvality a životního prostředí stíhá ještě rozvíjet a zdokonalovat své koníčky a vášně. Petra na mě působí stejně jako její nejoblíbenější vůně, která má ten nejsilnější jinový náboj. O kterou vůní se jedná? Čtěte dále.

Píšeš krásné články o vůních a také kosmetických produktech, které sama vyrábíš. O čem tě baví psát nejvíce?

Není nad domácí mýdlo, jaké jiné než levandulové?

PT: “Děkuji. Popravdě, psaní článků není zrovna má oblíbená činnost, mnohem radši něco míchám, vyrábím, experimentuji. Témata, která mě oslovují, jsou různá. Většinou je to o tom, co mě samotnou baví, inspiruje, osvědčilo se mi, nebo mi třeba pomohlo při neduzích, a tak mám pocit, že by to mohlo zajímat a inspirovat taky ostatní. Z tohoto předpokladu vycházím i při výběru témat kurzů, kde předávám znalosti a osobní zkušenosti s éterickými i rostlinnými oleji a jejich použitím.”

Zájem o vůně jsi projevila již na vysoké škole. Na VŠCHT jsi pracovala na katedře Organické technologie v laboratoři vonných látek. Napadlo tě už tenkrát, že se budeš věnovat aromaterapii? Co tě vůbec navedlo k dalšímu studiu – aromaterapie?

Péťa si cestou na Bali splnila svůj sen.

PT: “Je pravdou, že mě vždycky nějakým způsobem zajímala chemie, fascinovalo mě, jak ze dvou látek vzniká třetí, úplně jiná. Na vysoké škole jsem pracovala jako pomocná vědecká síla v laboratoři, kde jsme se pokoušeli připravovat nové syntetické vonné látky. Má diplomová práce vznikala ve spolupráci s podnikem Aroma Praha. Tenkrát jsem ještě o aromaterapii vůbec nic netušila a myslím, že ani v té porevoluční době nebyla v naší republice moc rozšířená.

Teprve před asi 6 lety, když už moji synové byli větší, jsem se zase začala vracet ke svým koníčkům a mé zkoumání sebe sama mě zavedlo k přírodním vůním, bylinkám a přírodní kosmetice. Objevila jsem Institut aromaterapie v Praze, kde jsme se potkaly, a od té doby je to jedna velká a úžasná voňavá jízda (smích).”

Tvou nejoblíbenější květinou je růže. Je i tvá nejpoužívanější vůně růžová nebo upřednostňuješ i jiné tóny?

PT: “Ano, éterický olej z růže je opravdu mou jedničkou. Vnímám ho jako jemný ženský olej, léčící srdeční čakru, podporující sebelásku. Mám ráda ale i jiné éterické oleje, podle nálady i ročního období. Teď mám například namíchanou osobní vůni s ylang-ylangem, pačuli, kardamomem a sladkým pomerančem. Pro zimní období mám ráda sladší, kořeněné, prohřívající vůně.”

V minulém roce jsi procestovala ostrov Bali. Navštívila jsi také tamní destilerii éterických olejů? Přivezla sis odsud nějaké exotické oleje?

PT: “Cestou na Bali jsem si splnila svůj sen. Už před cestou jsem zjišťovala, zda je tam možno navštívit nějakou destilerii nebo farmu, ale bohužel ty se na Bali nenacházejí. Jen kávové plantáže (smích).

Absolvovala jsem však bylinkovou vycházku s místní průvodkyní, kde jsem se dozvěděla mnoho zajímavého o tamních rostlinách a jejich použití. Následoval workshop ve firmě vyrábějící přírodní kosmetiku, kde jsme tyto rostliny zpracovávali. Balijci hodně používají pro udržení zdraví a krásy kokosový olej a kořeny kurkumy, galangalu a zázvoru, za kterých připravují tradiční nápoj tzv. jamu. Tento nápoj čistí krev, tonizuje, působí proti zánětům. Doporučuje se pít denně a je k dostání i na ulici.

Přivezla jsem si úchvatně vonící éterické oleje z champaky a frangipani, typických místních květin. Tradiční a typický pro Bali je i éterický olej z citrónové trávy a kajeputu, které tam lidé používají k odpuzování hmyzu a k léčení. Tyto éterické oleje jsou ale destilovány na Jávě nebo Sumatře.”

Ingredience pro výroby domácí kosmetiky na Bali

Chodily jsme spolu na Institut aromaterapie a tvořily pár, když jsme se učily různé masérské techniky. Pro mě zůstaneš vždy „má“ parťačka na masírování. Masíruješ také své zákaznice nebo se více věnuješ přípravě kosmetiky?

PT: “Ty zůstaneš taky mou nejoblíbenější masérkou! (smích) Aromamasáže také nabízím a mám pár pravidelných klientek, ale své těžiště teď vnímám v pořádání kurzů aromaterapie a přípravy přírodní kosmetiky, přírodních mýdel apod. Domácí příprava přírodních mýdel mě zvláště v poslední době hodně pohltila, moc mě to baví a vnímám to jako ohromně kreativní činnost. Je to další způsob, jak v různých kombinacích dle typu pokožky apod. použít rostlinné, éterické oleje a další přírodní suroviny.

Přírodní kosmetiku si připravuji většinou pro sebe a svou rodinu, obdarovávám taky všechny své kamarádky. Pro své klienty také v případě zájmu míchám masážní oleje, masti nebo jiné produkty na míru pro domácí použití.”

Tip redakce: Vyzkoušejte Pétinu oblíbenou domácí zubní pastu!

Institut aromaterapie jsi zakončila diplomovou prací na téma Použití éterických olejů při léčbě onemocnění způsobených mycoplasmaty. Mohla bys nám k tomu říct něco bližšího?

PT: “Téma diplomové práce bylo velmi zajímavé a praktické, protože jsem spolupracovala s gynekoložkou a do projektu se zapojily dobrovolně 2 ženy. Mycoplasmata jsou velmi malé mikroorganismy, které mohou v našem těle putovat a způsobovat celou řadu obtíží. Jsou sexuálně přenosné a my jsme se hlavně zabývaly jejich vlivem na ženské zdraví. Mohou totiž způsobovat výtoky, svědění, neplodnost, zamlklá těhotenství a celkově sexuální nepohodu.

Tento projekt trval téměř rok a u obou klientek došlo díky komplexnímu působení směsi éterických olejů, změnám v životosprávě a i díky urovnání a pochopení vztahů a souvislostí ve svém životě, ke zlepšení jejich zdravotního stavu. Potvrdilo se, že směs antimikrobiálních éterických olejů – v tomto případě konkrétně tymiánu, saturejky, oregana a plodu hřebíčku – je účinným přírodním řešením nepříjemných jevů provázejících choroby ženského pohlavního ústrojí.”

Svoje zkušenosti Petra ráda předává na kurzech.

Vím, že jsi vegetariánka a (z mého pohledu) celkem striktní. Poradíš našim čtenářům, čím mohou nahradit ve svých domácích produktech živočišné ingredience jako jsou tuky, lanolin nebo včelí vosk?

PT: “Vegetariánkou jsem se stala před asi 5 lety a to proto, že mi maso přestalo chutnat. Nijak jsem to neplánovala, ani mě k tomu nevedl nějaký otřesný zážitek se zvířaty. Za striktní se nepovažuji, protože např. moji synové maso jedí a mě naštěstí nevadí jim ho připravovat. Vybrat si svou cestu musejí sami, do ničeho je nenutím. Já jím z živočišných výrobků sýry, vejce, med, mléčné výrobky.

V přírodní kosmetice používám včelí vosk i lanolin.  Vepřové sádlo nebo hovězí lůj bych nepoužívala ani v případě nevegetariánství. Raději pracuji s rostlinnými tuky – bambuckým, kakaovým máslem, kokosovým olejem a dalšími za studena lisovanými oleji jako jojobovým, mandlovým, arganovým apod. Pokud by ale klientka měla požadavek na veganskou variantu, pak se dá včelí vosk nahradit např. voskem karnaubským nebo rýžovým.

Péťu baví výroba domácí kosmetiky a mýdel. Ráda svoje zkušenosti předává také na kurzech.

Máš už dva téměř dospělé syny. Jak se oni jako muži dívají na aromaterapii? Zajímají se o ni?

PT: “Mí synové se o aromaterapii asi nejvíce zajímají v momentě, kdy potřebují namasírovat (smích)! Oba sportují, takže jim přijde masáž zad a nohou obzvláště vhod. Jinak to vnímají přirozeně, když vidí, jak využívám oleje já sama – do difuzéru, že u nás pořád něco voní, do masážních směsí při nachlazení i jiném neduhu, při přípravě kosmetiky. Inklinují samozřejmě spíše k “mužským” vůním, např. smrk černý, cedr atlas, jalovec. Teď jsem měla radost, že se mi povedl pánský deodorant se svěží vůní máty, tea tree a citrónu.”

Nedávno jsem na facebooku zaznamenala tvou Silvestrovskou fotku na běžkách. Oslavuješ nějak speciálně Nový rok? Co pro tebe příchod nového roku znamená?

PT: “Já mám moc ráda les a hory. Vždyť jsem taky “děvucha” z Beskyd (smích). Pokud je možnost, snažím se strávit konec roku na horách a projet se na běžkách nebo sjezdovkách. Vůně jehličnanů a ticho jsou nejlepším balzámem pro duši.

Na Silvestra si vždy projdu diář končícího roku, abych si připomněla, co jsem všechno zažila, co jsem procestovala, koho zajímavého potkala, co vytvořila a vyjádřila vděčnost za úžasný život, který žiju. Na Nový rok pak otevřu diář nový a zapíšu do něj svá přání, plány a těším se na další dobrodružství!

A nakonec naše typická otázka za redakci Kouzla vůní. Kdybys měla jet na opuštěný ostrov, jaký éterický olej by sis rozhodně vzala s sebou?

PT: “Určitě levanduli! Tady by se projevila má praktičnost – levanduli bych mohla použít pro zklidnění, když by mě přepadl strach či nespavost, pro použití na kůži v případě štípnutí nějakým hmyzem, říznutí nebo spálení od sluníčka. Je to můj éterický olej č. 1 v domácí lékárničce a nestačím žasnout nad jeho multifunkčností!

Péťa miluje levanduli, vzala by si ji i na pustý ostrov. Na fotce v Provence.

Petro, děkuji ti za rozhovor! Škoda, že se tak málo vídáme. Vedle tebe si vždycky připomenu, že nemám zapomínat být ženou, protože je to přirozeně krásné!

Petra Torová

Petra pochází z Ostravy,  ale už od dob vysokoškolských studií bydlí se svou rodinou v Kladně. Vystudovala Institut aromaterapie, v současnosti studuje Školu přírodních terapií v Českém Krumlově. Ráda se toulá přírodou, má ráda hory, sport – lyžování, in line bruslení, jógu a  cestování. Zajímá se o zdravý životní styl, o využití bylin a dalších přírodních prostředků pro zdraví, krásu a domácnost.

Koukněte dále:

Autorkou rozhovoru je Veronika Němcová, foto: archiv Petry Torové.

Nechte rozmnožit vaše peníze! Jak jinak než s růží? (osobní studie)

Ať už si to přejeme či ne, peníze se staly nedílnou součástí našich životů. Jsou pro nás důležité. A kdo říká, že peníze pro něj nemají žádný význam, ten obelhává sám sebe. Jak by se vám líbilo, kdybyste věděli, že si vůní můžete trochu přilepšit ve vaší peněžence? Článek je volným pokračováním seriálu věnovaného růžím.

Dokáže růže ovlivnit stav vašich financí? Čtěte dále!

Osobně vnímám peníze jako zhmotněnou energii, kterou mohu transformovat do svých přání a potřeb. Proto mě nejen jako aromaterapeutku před léty zaujala zachycená informace, že růžová silice dokáže přitahovat peníze. Opravdu? To si tedy musím ověřit!

Vše jsem zkoumala po dobu 3 letních sezón při práci na pokladně, každý den si poctivě zapisovala a v tomto článku vám shrnuji nejdůležitější poznatky z celého mého měření. Zvolila jsem formu klasického protokolu.

Protokol ke studii o účinku éterického oleje růže ve vztahu k financím

Úkol: Stanovení účinku éterického oleje růže na příjem financí v pokladně

Za cíl si kladu zjistit, zda a při jakém způsobu používání může éterický olej růže ovlivnit tok a příjem financí na jedné z pokladen na mýtné bráně.

Pomůcky: Čisté éterické oleje (ÉO), tělový olej s přídavky ÉO, bankovky

  • ÉO růže damašská absolue (Rosa damascena)
  • ÉO růže damašská v jojobovém oleji (Rosa damascena et Simmondsia chinensis)
  • ÉO růže bílá (Rosa alba)
  • ÉO šalvěj muškátová (Salvia sclarea)
  • ÉO eukalyptus globulus (Eucalyptus globulus)
  • ÉO rozmarýn var. cineol (Rosmarinus officinalis c.t. cineol)
  • Tělový a masážní olej růžový
  • Brašna s finančním základem

Teorie: Co by mělo způsobit, že ÉO růže přitáhne peníze?

Na každý éterický olej lze pohlížet také jako na hmotu. Jako taková vykazuje konkrétní fyzikální vlastnosti – hmotnost, hustotu, viskozitu, těkavost a také vibraci. Ano, oleje jako vše ostatní kolem nás vibrují. Rozdílné vibrace různých olejů si já osobně vysvětluji rozdílným chemickým složením a také informací, kterou konkrétní rostliny, z nichž ÉO pochází, disponují.

Existují metody, jak tyto vibrace zaznamenat. Jedním z nejznámějších a „nejhmatatelnějších“ důkazů je například Kirliánova fotografie. Ta dokáže opatřit snímek zachycující energii různých předmětů či rostlin, auru lidí a taky energii = vibraci éterických olejů, kterou vyzařují do okolí.

Každé dva předměty se vzájemně přitahují. Více nebo méně. Na tomto zákonu je postaven celý Vesmír. Kdyby tento fyzický zákon neexistoval, Vesmír by se, nejen pro svou rozpínavost, rozpadl. Přitažlivost může být i záporná – tedy předměty se odpuzují.

Nejvíce se přitahují předměty s podobnou nebo stejnou afinitou. To znamená, že mají podobné chemické složení nebo vibraci. Řekněme, že jsou si nejvíce sympatické, a tak si hledají cestu k sobě. Znáte to, když se zamilujete? Jak jste „na stejné frekvenci“ s milovanou osobou? Jak se přitahujete díky “vzájemné chemii”? Podobné je to i s předměty a s hmotou.

Éterický olej růže a peníze mají dle Moniky Urbanové, od níž jsem se informaci o jejich vzájemné přitažlivosti dozvěděla, podobné vibrace. Jsou na stejné vlně. Teoreticky by se tedy měly přitahovat. A to jsem si chtěla ověřit v praxi.

Průběh měření

Metoda měření: Pozorování a srovnávání

Pro své měření jsem zvolila dvě nejstarší a v podstatě i nejjednodušší metody. Obě metody mohou být zatíženy pouze chybou spolehlivosti lidského faktoru. Tedy lidským chybováním pozorovatele, to jest mnou. (Jelikož se každodenní zisk jednotlivých pokladen zapisuje do dvou výkazů a následně na bankovní účtenku, projde několikanásobnou kontrolou. Faktor lidského pochybení lze tedy vyloučit.)

Délka měření a postup

Pokapejte své bankovky v pokladně či peněžence růží damašskou

Moje zaměstnání výběrčí mýtného na soukromé komunikaci mi umožnilo srovnat vždy na konci pracovního dne zisky tří pokladníků, kteří se po směnách střídají na dvou mýtných branách. Denní zisk nelze ovlivnit přístupem ani šarmem pokladního. Délka pracovní doby všech pokladníků je stejná. Dvě mýtné brány jsou otevřeny úměrně denní době. Sazba za motorová vozidla na této cestě má stejné podmínky pro všechny platící a je odstupňována podlé síly jejich motoru. 

Jelikož jsem zaměstnána na poloviční úvazek, mohla jsem tato měření uskutečnit pouze v době mého pracovního výkonu. To činilo průměrně 10 dní v měsíci po dobu celkem 5 měsíců v roce. Měření jsem prováděla po dobu tří letních sezon v letech 2015-2017.

Před zahájením denní pracovní činnosti jsem zvolila jeden z níže uvedených způsobů

  1. Pokapala jsem bankovky ve své pokladní brašně ÉO.
  2. Namazala jsem své tělo masážním olejem s obsahem ÉO růže.
  3. Inhalovala jsem ÉO pomocí aromalampy.
  4. Potřela jsem své ruce a obličej ÉO růže v jojobě.
  5. Neudělala jsem nic z činností popsaných výše.

Způsob měření

Každý pracovní den jsem si vedla záznamy o tom, jaký olej a způsob užití (1. až 5.) jsem před kasírováním provedla. Na konci pracovního dne jsem si zapsala tržby všech pokladen toho dne a jednotlivé sumy jsem srovnávala mezi sebou.

Jelikož jsem jako zaměstnanec firmy zavázána diskrétností, nemohu veřejně prozradit konkrétní částky jednotlivých tržeb ani jejich rozdílů. Mohu však k tomuto účelu podat procentuální vyjádření, které má stejnou vypovídací hodnotu.

Tip redakce: můžete vyzkoušet přilákat peníze i s růžovou vodou.

Výsledky měření

  1. rok měření 2015

Osobní studii mi umožnila moje práce výběrčího mýtného na soukromé komunikaci

Byla jsem naprosto překvapena, jak se teorie o tom, že ÉO růže přitahuje peníze, potvrzuje. Převážně jsem používala oleje způsobem 1. nebo 2. Pokud jsem se již doma potřela růžovým olejem na těle (2.), nepřidávala jsem extra olej ještě na bankovky. Jinak jsem přidala jednu až dvě kapky ÉO růže damašské absolue nebo ÉO růže bílé přímo do brašny s bankovkami (1.).

V obou případech použití jsem vždy zaznamenala vyšší tržby na mé pokladně a to v rozmezí mezi 1,2 – 6 %. U růže bílé byly tržby ještě do 1 % vyšší než u růže damašské.

  1. rok měření 2016

V tomto roce bylo velmi deštivé léto. Provoz na vysokohorské alpské komunikaci byl proto nižší než v roce předchozím. To však nemělo žádný vliv na srovnávání jednotlivých pokladen vytížených ve stejný den, tedy za stejných meteorologických podmínek.

Toto léto jsem se nachladila, a tak jsem si do své mýtné brány vzala s sebou aromalampu a skrze ni inhalovala ÉO eukalyptus globulus (3.). Po tuto dobu jsem nepoužívala vůbec žádný jiný ÉO. Během těchto dnů byly moje tržby nejnižší ze všech pokladen. Jeden den jsem do brašny s penězi přikápla několik kapek ÉO eukalyptus globulus. Tento den byla moje tržba dokonce až o 10,2 % nižší než tržby ostatních.

Po uzdravení mě napadlo, že tento propad mohl být způsoben mojí nemocí. To mě navedlo na další myšlenku – možná, že v minulém roce nebylo příčinou vyšších tržeb používání růžové vůně, ale já samotná? Třeba je to moje osoba, co přitahuje peníze? Ano, znít to egocentricky, ale nic není nemožné. A tak jsem po zbývající tři měsíce prováděla měření s éterickým olejem růže nahodile, ne každý den.

Pokaždé, když jsem použila ÉO růže, byly tržby vyšší než ve dnech, kdy jsem jej nepoužila. Výsledný rozdíl se pohyboval v rozmezí 0,5 – 7 %.

Jednou jsem během pracovní směny použila ÉO šalvěje muškátové, protože mě bolelo v krku. Tento den byla výše mé tržby něco mezi oběma ostatními kolegy. Čili ani vyšší, ani nižší. Zjistila jsem však jinou sílu tohoto úžasného oleje! Protože jsem si potřela místa za ušima a krk zavázala šátkem, část vůně se přenesla na něj. Ten jsem po uzdravení pověsila do své skříňky v šatně. Tu vůni šalvěje muškátové jsem v šatně ucítila ještě v příštím roce!

  1. rok měření 2017

Růže peníze přitáhnout může

V tomto roce jsem již měla konkrétní čísla z předchozích let, a tak jsem trochu experimentovala. Vyzkoušela jsem použít tři různé éterické oleje po stejně dlouhou dobu – jeden olej vždy tři po sobě jdoucí dny – a pozorovala stav mé pokladny ve srovnání s ostatními. Stejně dlouhou dobu jsem nepoužila žádný z olejů.

Abych si potvrdila informaci z loňska, použila jsem ÉO eukalyptus globulus. V době únavy jsem inhalovala pomocí aromalampy ÉO rozmarýn cineol a také jsem ho kapala do brašny s penězi. Jako zástupce růžové silice jsem zvolila ÉO absolue Rosa damascena.

Ve dnech použití ÉO eukalyptus globulus a ÉO rozmarýn cineol byly moje tržby z 80 % nižší o 3 – 10 % než u mých kolegů. Zbývajících 20 % nebyly tržby nikterak výrazně rozdílné. Jednou jsem dokonce měla manko v hodnotě 0,4 % z celkové tržby!

V době použití EO růže damašské byly mé tržby téměř vždy vyšší a to o rozdíl 0,8 až 12,3 %. V jednom dni v měsíci byly nižší či téměř stejné jako u ostatních. V tyto dny jsem si pouze potřela olejem s růží své ruce a obličej nebo se namazala masážním olejem s růží.

Závěr: Éterický olej růže přitahuje peníze, ale musí být aplikován přímo na peníze

Jedním ze způsobů aplikace éterického oleje bylo nakapání oleje přímo do brašny s bankovkami

Po tříletém zkoumání, které zahrnulo celkem 15 měsíců po 10 dnech intenzivního pozorování a zbytek dnů nahodilého pozorování, mohu říci, že éterický olej růže přitahuje peníze.

Největšího příjmu bylo dosaženo, pokud byly peníze přímo „provoněny“ tímto olejem. Příjem takovéto pokladny činil v rozmezí 0,5 – 12,3 % více zisku než u pokladen bez použití jakéhokoliv éterického oleje (kde spodní hranice rozmezí je rozdíl s pokladnou kolegy s vyšším ziskem než s kolegou s ziskem nejnižším).

V případech, kdy jsem si olejem pouze potřela obličej nebo ruce, nebyla zaznamenána žádná výrazná změna. Ani během masáží, kdy jsem s ÉO růže pracovala, jsem neobdržela žádné spropitné navíc. Z toho lze usoudit, že aby ÉO růže peníze opravdu přitahoval, musí být aplikován přímo na ně nebo alespoň do peněženky.

Zajímavé pro mě bylo také zjištění, že při použití ÉO s vyšším obsahem látky 1,8-cineol (eukalyptus globulus, rozmarýn cineol) byl příjem spíše nižší a v jednom případě došlo k odtoku financí. Tím vás však nechci odrazovat od těchto skvělých ÉO, které mají jiné přednosti!

A ještě krátká úvaha na úplný závěr

Co přesně způsobuje přítok či odtok financí lze těžko na základě jedné studie prokázat. V potaz musíme vzít také teorii, že podobné přitahuje podobné. V našem případě, že peníze přitahují peníze. Takže mám-li v peněžence velké bankovky, pravděpodobně přitáhnou další peníze.

S respektem k nejsilnějšímu zákonu Vesmíru – tedy zákonu přitažlivosti – patřím pořád mezi ty, co věří i na náhody. Je nutné si totiž uvědomit, že (ne)náhody si interpretujeme zase jen my sami a to na základě našeho vnímání, našich zkušeností a našich vědomostí. Proto vám nemůže nikdo zaručit, že ÉO růže přitáhne peníze právě do vaší peněženky. Klidně to může být jen náhoda.

Já jsem se však přesvědčila, že éterický olej z růže peníze do mojí peněženky přitáhnout umí. A kdo tomu nevěří, nezbývá mu nic jiného, než si to prověřit na vlastní kožené peněžence. A pokud někdo váhá investovat do poměrně drahého éterického oleje růže… věřte, už jen ten pohled na lidi, kteří přijímají vaše voňavé peníze, je velmi obohacující.

S láskou, Veronika

Autorkou článku je Veronika Němcová, Aromapflege Tirol, foto: Pixabay.

Zdroje:

Růže: lahodí oku a pomáhá našemu zdraví

V minulých dílech o růži jsem se zmínila, jak se k nám do Evropy dostaly ty nejznámější růže a také co je důležité dodržet, abychom se jejich krásou mohli kochat na své zahradě. V tomto díle vás seznámím s jejich terapeutickými vlastnostmi a vlivem na naše zdraví.

Přestože dle ayurvedy má již samotný pohled na růži blahodárné účinky, nedá se říct, že by každá růže byla vhodná pro udržení našeho zdraví. Z několika tisícového výběru různých druhů růží byste napočítali na prstech jedné ruky ty nejběžnější druhy, které se využívají ve fytoterapii a aromaterapii. Fytoterapie využívá růži jako bylinu se všemi látkami, které obsahuje. Aromaterapie pracuje výhradně s jejím éterickým olejem.

Nejdůležitější růže, které pomáhají snížit zdravotní potíže

Rosa damascena známá jako Růže Otto

Jen stěží se může jiná růže srovnávat s touto růží, co se účinků na zdraví týče. Tato růže je mnohostranná a lze ji využít jak ke snížení tlaku, tak na zanícené akné nebo pro srovnání harmonie mezi tělem a duší. Využití v medicíně nachází také u onemocnění dýchacích cest jako je bronchitida. Její olej působí blahodárně na zanícenou či suchou pokožku, na ekzémy a rány, také při depresích nebo pocitech častého strachu.

Existují dva druhy této růže. Ta, co kvete na jaro – zpravidla v květnu a červnu – poskytuje hodnotný éterický olej a také se z ní vyrábí homeopatické globuli. Ta, co kvete dvakrát do roka, se někdy nazývá „podzimní růže damašská“ a obohacuje svět především její krásou.

Rosa gallica, ta matka všech růží

Růže hýřící všemi odstíny růžové na dlouhém stonku nabízí také nejvábivější sladkou vůni. Využívá se především pro posílení psychické pohody, srovnání teploty těla a nastolení vnitřní rovnováhy. Osobně její macerát kombinuji s nardem a používám u paliativní péče u starých lidí.

Tato růže je poměrně odolná mrazu a lze ji tak spatřit i ve vyšších nadmořských výškách, čímž se stala dostupnou především pro národy žijící v horách.

Rosa centifolia, neodmyslitelná pomoc v Indii

Její indické jméno zní „Shatapatri“ neboli „sto květů“. Tato růže nachází dodnes uplatnění především v ayurvedě. Je zástupcem lásky, vášně a ohně. Přesto je ale využívána také pro zklidnění srdce, především zlomeného nebo nerozhodného. Pomáhá překonat truchlení, posiluje vnitřní sílu.

Rosa canina, nejlépe dostupná

Květy i plody šípkové růže jsou hojně zastoupené v našem klimatickém pásmu, snadno je nasbíráte třeba s ostružinami

Šípková růže je nejvíce využívaná v našem lidovém léčitelství. Bez nadsázky je to nejrozšířenější planá růže vůbec. Její plody – šípky – byly dle nalezených artefaktů pravděpodobně známé už Keltům, kteří si jimi doplňovali zásobu vitamínu C. Kromě toho ji lze využít také pro snížení tlaku, cholesterolu, bolesti kloubů či menstruačních bolestí.

Již po jednom dni užívání pulverizovaných šípků prokázala jedna studie snížení menstruačních bolestí u 61 žen ze sta ve věku mezi 20 a 30 lety. Ženy své potíže označily na škále bolesti od 1 do 10 průměrně mezi 5 až 7, na druhý den se snížily na 3. V jiné studii, která srovnávala účinky přípravku tišící bolest Diclofenac a inhalaci růžového éterického oleje, se prokázal stejný účinek. Asi po 10 až 3 minutách zmizely potíže.

Krátká exkurze silicí růže

Co obsahuje růžová vůně?

Především látky geraniol a nerol obsažené v růži propůjčují královně květin její vůni. Kromě toho lze nalézt také známé složky jako je citronelol, farnesol, linalol nebo eugenol a spoustu dalších.

Dnešní vědou prozkoumaný éterický olej růže je z hlediska chemického složení jedna z nejzáhadnějších látek růže vůbec. Obsahuje až 550 různých druhů molekul. Z toho asi 120 látek není dosud identifikováno. To samozřejmě probouzí zvědavost vědců a zároveň v sobě ukrývá obrovský potenciál. Stále jsou objevovány nové léčivé účinky tohoto oleje. Dle jedněch posledních studií se usuzuje, že růžová vůně vysílá do mozku pocit sytosti žaludku.

Samotný pohled na její krásu také léčí

Na australské James-Cook Univerzitě v Townsville testovali vědci účinky růžového éterického oleje na 3200 ženách s nadváhou ve věku mezi 20 až 36 lety. Tyto ženy měly za úkol minimálně 3 hodiny denně strávit v místnosti s čerstvými růžemi. Neměly měnit jídelníček ani provozovat sport, pouze dýchat vůni čerstvých růží. Výsledek překvapil i lékaře. Pouhou pravidelnou inhalací růžové vůně klesala chuť k jídlu den ze dne, přičemž denní příjem kalorií klesal o 1000 Cal. Průměrně shodily tyto ženy za 3 týdny o 3 až 5 kilogramů své váhy. Pouhým vdechováním růžové silice.

Tip redakce: Vydejte se po stopách růží do růžové zahrady!

Jak se získává éterický olej z růže?

Éterický olej se získává parní destilací růžových lístků, nově také extrakcí pomocí CO2. V Turecku se růžové okvětní lístky sbírají časně ráno v době před rosným bodem. To je totiž chvíle, kdy musí růže začít čelit chladu. Produkcí terpenů se růže chrání před prokřehnutím svých lístků, čehož využívá majitel růžového pole. Zisk éterického oleje je tak nejvyšší. I přesto je však zapotřebí zhruba 5 tun zavadnutých lístečků, abychom získali 1 litr pravého neředěného éterického oleje růže.

Na co si dát pozor?

Přestože je někdy uváděno, že éterický olej není vhodný u pacientů s rakovinou, nebyla dosud zaznamenána žádná studie, která by toto tvrzení potvrzovala (vycházím také z Tisserand, 2014). Myslím si, že tuto domněnku vyvolává možný obsah stopového množství methyleugenolu, jež se v éterickém oleji může nacházet.

Za mnohem větší „nebezpečí“ bych považovala falsifikaci oleje. Jeho náročná výroba, hlavně množství potřebného materiálu, zmnohonásobňuje cenu tohoto velmi žádaného oleje. Proto se často – v lepším případě – ředí oleji s obsahem podobných aromatických látek jako je např. geránium nebo palmarosa, a nebo rostlinným olejem.

Může být však doplněn také o syntetické náhražky! Takový olej naprosto ztrácí terapeutickou hodnotu. Při koupi tak vzácného oleje vyžadujte vždy certifikát kvality, který by měl být u seriózních prodejců běžně dostupný.

Růže jako bylina

Úplně prvotní terapeutický záměr růže byl využíván v římských lázních. Růžové aroma mělo záměrně navozovat klid a podpořit odpočinek. Vzniklo tak první spa a wellness. Avšak růže jako bylina nabízí ještě mnohem víc než zklidňující vůni.

Nejdůležitější látky v růži obsažené

Růži lze využít několikera způsoby. Používají se především její okvětní lístky nebo plody, které se usušené mohou dále třeba mlýnkem na mák nebo v hmoždíři pulverizovat. Kromě éterického oleje se u obou forem nacházejí tyto významné látky:

  • Bioflavonoidy (anthocyany) – jejich množství určuje sytost červené barvy, ale hlavně neutralizují volné radikály. Jak udává Evropský zdravotní informační koncil se sídlem v Bruselu (EUFIC), patří tyto látky mezi klíčové v boji proti rakovinovým buňkám.
  • Třísloviny – díky stahujícím vlastnostem lze využít růžové lístky při lehkých zánětech dutiny ústní.
  • Pektin – má schopnost na sebe vázat vodu, čímž se významně podílí s jejím hospodařením v buňkách. Je nezastupitelnou složkou v kosmetickém průmyslu.
  • Carotin – působí silně antioxidačně, chrání buněčný obal. Jde o stejnou látku, která se tvoří při tepelné úpravě mrkve.

Co růže dokáže, to nám na těle ukáže

Přestože je růže principiálně chladivá, dokáže v nás rozdmýchat oheň nutný pro to, abychom něco strávili. Propojuje práci mozku, plic, dýchacích cest, hmatu a paměti. Tento výrok podporují také moderní vědci a badatelé zabývající se účinky růže na lidské zdraví.

V ayurvedě bývá nasazena především v rámci aromatického ošetření – olej se přidává do masážních krémů nebo se kombinuje s extraktem ze santalového dřeva. Hydrolát z růže se nabízí jako nápoj, stejně jako pulverizované růžové lístky. Růžová voda, připravená i jako odvar nebo macerát, vynáší vnitřní krásu napovrch, harmonizuje tkáně, zanechává kůži zářivě jasnou, pomáhá unaveným očím a také citlivému žaludku.

Tip redakce: O růžové vodě se můžete dočíst v tomto článku

Co prokázaly různé studie

  • Šípková růže užívaná vnitřně ve formě pulverizovaných šípků v nápoji snižuje krevní tlak a také cholesterol.
  • Globuli růže damašské působí velmi pozitivně na sliznice a klouby, záněty a bolestivou artritidu.
  • Pleťová maska z plátků růže výrazně zlepšuje pleť zanícenou akné.
  • Stejně jako éterický olej levandule nebo čajovníku působí růžový éterický olej proti plísním, bakteriím a virům.
  • Oxidy obsažené v růžovém oleji snižují počet choroboplodných zárodků způsobující záněty například u takových onemocněních jako je lupénka nebo revmatická artritida.
  • Pouhá vůně růže harmonizuje mysl a srdce, snižuje apetit k jídlu a uvolňuje při starostech a obavách.
  • Galaktolipidy obsažené v šípcích snižují aktivitu různých bílkovin, které jsou zodpovědné za různé zánětlivé procesy v kloubech. (Jedna studie potvrzuje u 82% pacientů s revmatismem jednoznačné snížení bolesti.)
  • Při pravidelném používání růžového oleje ztrácí kůže méně vody a kožní buňky tak zůstávají déle aktivní. Zpomaluje se tím proces stárnutí.
  • Stahující vlastnosti podporují rychlejší hojení ran a jemnější tvorbu jizev.
  • Pouhých 10g prášku ze šípků užívaných po dobu jednoho měsíce snižuje o 50% tvorbu neurotransmiterů, které přitahují buňky imunitního systému. Nadbytečné nebo nežádoucí obranné reakce jsou tak silně tlumeny.
  • Růže je harmonizační také v hormonálním přechodu u žen. Posiluje ženu v její nové orientaci a tlumí emoční „rozhozenost“. Otevírá a posiluje srdce a duši.
  • Růžový olej aktivuje alfa vlny v mozku, které vedou k pocitu uvolnění a podporují fantazii našich snů. Při depresích se růžový olej prokázal jako vhodné antidepresivum. Inhalace růžového oleje snižuje napětí, strach a pocit skleslosti.

Vyrobte si vlastní olej ze šípků pro péči o jizvy

  • 100 g sušených šípků s jádrem
  • 200 ml rostlinného oleje (mandlový, makadamový nebo olivový)

Šípky se nejrychleji suší nadrobno nakrájené v troubě při teplotě mezi 30°a 40°C. Do čisté sklenice s víkem vložíme nasušené šípky a zalijeme olejem. Ponecháme asi jeden týden na tmavém místě stát. Je dobré každý den tuto směs protřepat. Poté přecedíme a plníme do malých lahviček, které uchováváme v chladu a temnu.

Sytě oranžový šípkový olej se výborně hodí na ošetření všech typů pokožky, především pak suché. Zvláčňuje a zjemňuje i staré jizvy. Při denní péči projasňuje pleť, dodává jí mladý a zdravý vzhled.

Nestihli jste si nasbírat šípky před tím, než přešli mrazem, abyste si je správně nasušili? Nevadí! Příště se podělím o jednoduchý recept na praktické využití měkkých šípků v kuchyni s jinými plody z čeledi růžovitých.

Krásný podzim!

Autorkou článku je Veronika Němcová. Foto: Pixabay.com.

Partnerem článku je Asociace českých aromaterapeutů:

“Asociace českých aromaterapeutů působí již od roku 1996 poskytuje kvalitní a všestranné vzdělání v aromaterapii široké veřejnosti i profesionálním zájemcům ze souvisejících oborů jako je zdravotnictví, ošetřovatelství, farmacie, rehabilitace, kosmetika či wellness. V Institutu aromaterapie školí odborné aromaterapeuty, které sdružuje v Registru kvalifikovaných aromaterapeutů, poskytuje jim informační servis, rozvíjí jejich vzájemnou spolupráci a podporuje je nadstavbovým vzděláváním. Popularizuje a propaguje aromaterapii v médiích, na odborných konferencích a veletrzích, připravuje speciální programy pro firmy i neziskové organizace.”

Zdroj:

  • Angelika Gräfin WOLFFSKEEL von Reichenberg, Susanne SCHÜTTE, Kurt Ludwig NÜBLIG: Rosenmedizin. So sanft heilt die Königin der Blumen. Murnau a. Staffelsee: Mankau Verlag, 2017. ISBN 978-3-86374-349-9.
  • TISSERAND, Robert a Rodney YOUNG. Essential oil safety: a guide for health care professionals. Second edition. Edinburgh: Elsevier Ltd., 2013. ISBN 9780443062414.

S hlohem na zlomené srdce & domácí protlak z hlohu

Zlomené srdce je trápení, které nás může zaskočit kdykoliv v roce. A víte, že právě na tuto situaci vám může pomoci hloh? Nestihli jste si na jaro nasbírat dostatečné množství? Nebo vám jeho květy nevoní? A že teď už je pozdě? Vůbec ne! Keře hlohu budou obsypané svými plody prakticky až do jara a sbírat je můžete, dokud nejsou zcela scvrknuté. Ani mrazíky jim nevadí. A jejich účinek je s květy srovnatelný.

Ačkoliv hloh náleží čeledi růžovitých, je to podobné jako s ledovým vínem. Plody po přejití mrazem změknou a trochu ovadnou – pro sušení téměř nepoužitelné, ale do marmelád, protlaků či dření naprosto vynikající! Úbytek účinných látek je zanedbatelný, není je třeba ani dlouho vařit, takže se zachová určité množství vitamínu C. A navíc se mrazem vytvoří v plodech více cukru, což je v případě hlohu téměř žádoucí. To stejné platí také o šípku nebo plané trnce.

Obecně o hlohu Crataegus

Hloh obecný poznáte na jaře podle intenzivní vůně

Nikdy mě tento asi 3 až 8 m vysoký keř nějak obzvlášť nezaujal. Vyskytuje se hojně, je trnitý a jeho plody jsou niternější než šípkové. Jeho květy svým vzhledem sice dokonale prezentují čeleď, do níž náleží, ale vůbec nevoní jako opravdové růže. Naopak! Trimethylamin zaručuje opravdu odpuzující zápach. Plody se nedají „jen tak“ konzumovat, protože mají tvrdou a skoro větší pecku než dužinu, která je stejně moučná, a ke všemu je jejich chuť víc hořká než jen trpká.

Až loni na jaře jsem sbírala květy pro tátu na snížení krevního tlaku a posílení činnosti srdce. Pravidelné popíjení čaje po dobu 12 týdnů u nás doma prokázalo vynikající výsledky. A také dlouhodobý efekt. Tím si mě hloh získal nejvíc. Není nijak kontraindikován a může se jako jedna z mála bylin užívat skoro nepřetržitě. Vlastně jeho dlouhodobé užívání je skoro nutné, pokud chceme našemu srdci opravdu pomoci.

Čím je hloh tak výjimečný?

Je to mocný ochránce

Teď na podzim mě očarovaly jeho plody, které mi připadaly jako korálky zdobící holý keř. Opravdová nádhera. Cítila jsem se velmi dobře sama jen s tímto keřem uprostřed pláně. V ten moment jsem pochopila, proč mu byla v mytologii připisována moc odhánět negativní energii. A asi nejen pro své trny byl vysazován jako přirozená ochrana pozemku.

Nabízí absolutní zužitkování

Plody mají velmi podobné účinky jako květ a listy a moje babička mi vyprávěla, jak si z nich dříve vyráběli mouku. Také kůru lze v lidovém léčitelství použít. Vlastně všechno! Pupeny mají významnou úlohu v gemnoterapii a dokonce i ty pecky se dají použít jako náhražka za kávu. Lze ho tedy sbírat od jara do podzimu. V zimě bych ho ale nechala odpočívat. Potřebuje to, protože se může dožít až 500 let. Jeho dřevo je velmi tvrdé a tak nachází uplatnění při výrobě holí, rukojetí různých nářadí nebo výrobě hraček.

Plody hlohu můžete sbírat na podzim

Dokonalá posila srdce

Pro kardiaky, lidi s vysokým krevním tlakem nebo srdeční slabostí v různé fázi je tato keřovitá bylina dokonalým životním elixírem. Je univerzální na jakoukoliv srdeční chorobu a lze jej užívat i preventivně proti arterioskleróze. Také tradiční čínská medicína pracuje s touto rostlinou. Hloh posiluje a chrání srdeční sval před poškozením pro nedostatek kyslíku, před volnými radikály. Snižuje riziko srdečního infarktu.

Květy a listy obsahují hlavně flavonoidy, mezi kterými bych vyzvedla vitexin. To je látka, která mj. srdci navozuje vnitřní klid. Zní to až pohádkově, ale tato látka léčí „frakturu srdce“ – zceluje ho, hojí, konejší. Opravdová útěcha pro ty, které opustila milovaná osoba.

Plody mají trochu nižší obsah flavonoidů, zato jsou obohaceny o vitamín C a B a obsahují více procyanidinů. Tyto látky působí protizánětlivě a také antioxidačně, tedy odbourávají volné radikály. Stejně jako květy a listy i plody významně posilují kardiovaskulární systém.

Hloh je tento nenápadný všudypřítomný keř
A krásně plodí právě teď na podzim

Jak se hloh používá?

  • Listy jsou na jaro výborným doplňkem do zelených salátů, mají jemně ořechovou chuť.
  • Pupeny se pojídají syrové, můžete bez obav ochutnat přímo z keře.
  • Ze sušených květů a listů lze připravit odvar – čaj, který se doporučuje popíjet alespoň třikrát denně a po dobu nejméně 8 -10 týdnů, pokud se chce dosáhnout efektu. Důležitá je pravidelnost a důslednost.
  • Z čerstvých květů a listů lze vyrobit tinkturu z cca 40% alkoholu, která se užívá taktéž pravidelně, ale po kapkách. Pro dávkování bych doporučovala poradit se se svým terapeutem, který zohlední stav vašeho srdce, tělesnou konstituci a kombinaci s užívanými léky. Hloh není nijak kontraindikován a ani nebyly zaznamenány žádné vedlejší účinky, proto je doporučován i jako doprovodné léčivo.
  • Kůra má stejné použití jako květy a listy. Odvar ze sušené kůry má trochu jiný postup přípravy – nezalívá se horkou vodou, ale povaří se alespoň po dobu 10 minut. Je dobré luhovat kůru před tím, než ji povaříme, a pak ve stejné vodě povařit.
  • Plody jsou vhodné k sušení, pokud jsou sbírány zralé, ale ještě dokud jsou tvrdé. Pak se z nich také připravuje odvar, který se po doušcích popíjí. Na celou konvici používám vrchovatou lžíci nasušených plodů smíchané se nadrceným šípkem a nechám alespoň 20 minut luhovat.

Lze si připravit malé dávky hlohu v podobě protlaku či dřeně, kterou já osobně přidávám do „červených“ omáček nebo polévek – rajská, šípková, řepová apod.. Je třeba myslet na to, že chuť hlohu je velmi hořká (vnímáte tu souvislost s blahodárnými účinky na srdce? J), a tak se moc nechodí k přípravě čisté marmelády nebo omáčky. Tedy, u nás doma by to rozhodně neprošlo a tak hloh „zamaskuju“.

Recept: jednoduchý na protlak z hlohu

Než se pustíte do přípravy protlaku-dřeně z hlohu, chtěla bych vás vybídnout k tomu, abyste se nebáli sami trochu experimentovat. Já pro dochucení použila skořici, protože působí jako konzervant. Její prohřívací vlastnosti jsou navíc výborné pro nadcházející zimní měsíce a taky mi krásně voní. V hlohu je fakt výborná! Vhodný by byl ale i hřebíček nebo tymián – mají stejné vlastnosti jako jsem vyjmenovala. Komu se bude zdát dřeň stále příliš hořká, ať si ji třeba osladí!

1. Asi dvě hrsti červených plodů vyčistíme od listí a větviček a propláchneme studenou vodou.

2. Zalijeme vlažnou vodou a při mírnější teplotě podusíme pod pokličkou do měkka, až se téměř všechna voda vypaří.

3. Propasírujeme přes jemné sítko. Vhodnější je nepoužívat kovové (neměla jsem jiné), uchová se více vitamínu C.

4. Propasírovanou dřeň ochutíme dle svých představ, promícháme ještě na teplé plotně.

5. Rozlijeme do sterilních skleniček, uzavřeme pevně čistým víčkem a necháme ještě chvíli v teplé troubě asi na 70°C tepelně zakonzervovat nebo ve vodě, stejně jako když zavařujeme ovoce nebo vyrábíme marmeládu.

6. Dle svých zkušeností nechávám skleničky vychladnou dnem vzhůru.

Samozřejmě dřeň můžete také ihned po rozlití nechat vychladnout a poté zamrazit. Je praktické mít ji v kuchyni po ruce a použít jako přídavek do různých pokrmů, koktejlů či smoothie. V tak malém a nepravidelném množství ovšem nelze počítat s hlohem jako s medikamentem. Obsahuje však plnohodnotné látky a vitamíny, které mohou v této formě posloužit jako zajímavé zpestření a obohacení zimní stravy.

Otevřené srdce všem přeje Veronika

Autorkou článku je Veronika Němcová, Foto: autorka a Pixabay.

Růže: V zahradě vám krásně pokvete

A máme tady 2. díl růžového seriálu. Poroď dceru, zameť před svým prahem a zasaď růži! Že to takto neznáte? Ano, upravila jsem to mužské „Zploď syna, postav dům a zasaď strom“ do ženské formule. Jak si poradíte s prvními dvěma, nechám na vás. Jak si správně zasadit růži a starat se o ni? To vám poradím v následujících řádcích. Vhodné i pro muže! Zařazuji několik přírodních receptů na zahradní “nepřátele” růží.

Růže zhmotňuje ženskou sílu, ztělesňuje její jemnost a krásu. Je častým symbolem na erbech různých rodů. V řecké mytologii je spojena s bohyní lásky a krásy Afroditou a někteří křesťané dokonce vzdávají úctu k ženě Marii soustavou modliteb zvané „růženec“.

Kdo se zajímá o zahradu, ten ví, jak důležitá je její rovnováha. Růže je nejen její perlou, ale dodává jí také silnou jinovou – tedy ženskou – energii. Ovšem stejně jako žena i růže je citlivá a aby krásně kvetla, potřebuje být opečovávaná.

Růže je tou pravou ozdobou zahrady

Jak zasadíš, tak se budeš těšit

Důležité je najít vhodné místo

Výběr správného místa pro sadbu zaručuje dlouhověkost růže a také snadnější péči o ni. Dříve než se rozhodnete někde vykopat jámu, je dobré si uvědomit, jakou růži budete sadit a jakého vzrůstu by měla dosáhnout. Růže mají rády svůj prostor, proto je třeba počítat u růží nižšího vzrůstu v záhonku s odstupem 40 až 60 cm od jiných rostlin, u větších keřů a pnoucích se růžích bude odstup metr a půl na místě.

Nesaďte růže do záhonků, kde už předtím dlouho žily jiné růže. Pokud se tak stane, vyvíjí se nová růže velmi pomalu – dochází k tzv. „růstové depresi“.

Všeobecně mají růže rády slunné a teplé polohy. Některé druhy jako například Ramble však preferují spíše polostinná až stinná místa. Co růžím moc neprospívá, je horko. Vyvolává to v nich stres a jsou pak náchylnější na různé nemoci a napadení škůdci. Z toho důvodu není ani vhodné volit jižní svahy.

Nejlepší doba pro sadbu

Rosa canina

Přestože většina rostlin se sází na jaře, růži je vhodné zasadit na podzim. V našich klimatických podmínkách nejlépe v říjnu. V tomto čase mohou totiž právě zasazené růže ještě vytvořit nové kořínky, dříve než půda zamrzne. Na jaro po rozmrznutí začnou rovnou čerpat sílu a získávat na stabilitě. Jsou pak zdravější a také odolnější, než kdyby byla růže zasazená až v dubnu nebo květnu.

Aby vám mladičká růže přes zimu nezmrzla, můžete ji přikrýt třeba zavařovací sklenicí. Je tak chráněna před mrazem, jako by byla ve skleníku.

Drobná frizúra před generálkou

Než si vykopete jámu asi 30×30 cm širokou a asi na dva rýče hlubokou, vložte kořeny růže alespoň na jednu až dvě hodiny do vody. Poté kořeny i nadzemní část růže zastřihněte. Zastříhávají se na velikost dlaně (cca 25 cm kolem dokola) od místa, kde se kořen větví. Poškozené kořeny se zcela odstraní. Zelená část rostliny se jen jemně přistřihává, ponechte tak 30 cm. Většinou vám ji ale již v zahradnictví takto připraví.

Používejte co nejostřejší nůžky, abyste rostlinu moc nepoškodili. Čím ostřejší nůžky, tím menší riziko stlačených buněk a větší pravděpodobnost čistého řezu. Jinak růže trpí.

Zbývá vložit růži do připravené půdy

Půda by neměla být příliš kyselá. Pokud je hodně jílovitá nebo hlinitá, je vhodné odlehčit ji pískem nebo humusem. Naopak pokud je půda příliš písčitá nebo štěrková, promísíme ji matečnou horninou. Musí být dobře propustná. Tohle je velmi důležité, aby se k hlubokým kořenům dostala voda a zároveň i živiny.

Pokud je půda příliš těžká, provětráme ji, zalijeme ji a až poté na ni položíme kořeny růže. Přikrýváme stejnými vrstvami půdy tak, jak byly postupně vykopány. Oddenek rostliny by měl být asi 5 cm pod půdou. Pokud při zálivce klesne víc do zeminy, jednoduše růži trochu povytáhneme.

A máme zasazeno…

Mít vsazeno ještě neznamená mít vyhráno!

Růže přitahuje nejen naše pohledy, ale také různé škůdce. Pokud se jí „něco nelíbí“, projeví se to plísní či jinou chorobou. Stejně jako u lidí platí, že nejlepší lék je prevence. Kdo si není jistý, vybírá raději odolné odrůdy. Správný zahradník by měl mít svou květinku stále pod dohledem.

Běžná péče, kterou růže vyžaduje

Ideální podmínky

Růže má ráda teplo a sluníčko. Zahradník by měl zajistit pravidelnou zálivku, která by měla být nejlépe ranní a ne příliš vydatná. Růži vždy zalíváme k jejímu kořeni, ne na listy.

Zastřihávání

Pravidelné zastřihávání dělá růži dobře, asi jako když se my zbavíme roztřepených konečků vlasů. Lze se řídit jednoduchým pravidlem. Tři týdny před prvním kvetením zastřihneme u každého čtvrtého výhonku na délku asi tří až čtyř lístků jeho pupeny. Zkrátí se tak doba mezi jednotlivými kveteními.

Hnojení

Nejlépe kvalitním organickým hnojivem v měsíci únoru nebo březnu, ale až od druhého roku jejího života. Odvděčí se nádhernými květy. Vynechte umělá hnojiva a rašelinu. Ta má příliš kyselou pH hodnotu, což v suchých obdobích vysušuje kořeny. Ani koňské koblížky jí neprospívají. Ty zpomalují růst kořenů. Pokud totiž růže nemá ve fázi růstu podnět k hledání živin, přestane vytvářet hezké, hluboké kořeny a celkově chřadne.

Když už přijde nemoc

Také zde platí to co u lidí, že čím dříve na nemoc reaguji, tím rychleji a jistěji se jí zbavím. Když už se začne jakákoliv varianta nemoci projevovat, je nejlepší napadenou část rostliny odříznou. Raději ztratit pár listů než celou rostlinu.

Pokud chcete růži použít také k léčebným účelům, je nutné vzdát se různých chemických postřiků, hnojiv a jiných přípravků běžně dostupných v supermarketech.

Recepty na plísně

“Pravá plíseň“ vypadá, jakoby růže byla posypána moukou. Listy se začnou rolovat dovnitř.

1) Mléčný postřik proti pravé plísni

  • jeden díl čerstvého (nepasterizovaného) mléka
  • devět dílů vody

Dvakrát až třikrát týdně s ním rostlinu ošetřujeme.

„Růžová rez“ zase vytváří žluto-oranžové fleky na horní straně listu a zespodu malé pustuly. Tyto vřídky jsou nejprve oranžové, později se zbarví do oranžovo-hněda. Listy mohou opadat.

Tzv. „blackspot“ je nejjedovatější. Vytváří fialovo-černé fleky podobající se hvězdičkám s lemovanými kraji. Listy se po jejich napadení zbarví do žluta a opadají.

Pravá bílá plíseň na listech
Black spot na listech

 

2) Vývar z přesličky

  • 20-30 g přesličky
  • namočíme přes noc do 1 litru vody
  • ráno asi půl hodiny povaříme a scedíme

Necháme vychladnou a zředíme v poměru 1:5. Aplikujeme na růži.

Je dobré myslet na všechny tyto nemoci již před sezónou a růži na ně připravit – posílit. Kdo snese zápach česneku, může použít následující recept.

3) Preventivní česneková kúra

  • cca 0,5 kg jemně nasekaného česneku
  • naložíme do 10 l dešťové vody
  • po dobu 10 – 15 dní necháme někde venku kvasit

V poměru 1:10 zředíme vodou a aplikujeme na rostlinu.

A jak na škůdce?

Celkem účinně pomáhá v blízkosti růží zasadit česnek nebo pažitku, která je svým pachem odpuzuje, navíc hezky kvete. Posekaná pažitka na záhonku dokáže také lecjaké brouky odlákat. 

Je výhodné nastěhovat si do zahrádky slunéčko sedmitečné nebo uchály. Jsou to přírodní léčitelé, kteří se o růže starají přirozenou cestou. Můžete jim připravit „hotýlek“ v podobě květináče se dřevitou vlnou nebo pilinami. Hotové domečky pro brouky jsou k dostání v každém dobrém zahradnictví.

TIP redakce: Zaujalo vás přírodní řešení? Přečtěte si také článek Jak na mšice éterickými oleji? 

A jinak opět platí to co u lidí – vyhýbání se nemoci je půl zdraví. Proto byste neměli nikdy odstřižené lístečky či větvičky s nákazou zahazovat na kompost. Nejlépe je spalte.

Přeji Vám krásné a zdravé růže na Vaší zahradě!

Co dokáže růže udělat pro naše zdraví, se dočtete v dalším, již třetím díle seriálu Růže.

První část seriálu – Růže: královna květin a její dcery

Autorka článku: Veronika Němcová. Foto: Pixabay.com a autorka.

Zdroj:

  • Angelika Gräfin WOLFFSKEEL von Reichenberg, Susanne SCHÜTTE, Kurt Ludwig NÜBLIG: Rosenmedizin. So sanft heilt die Königin der Blumen. Murnau a. Staffelsee: Mankau Verlag, 2017. ISBN 978-3-86374-349-9