Růže: královna květin a její dcery

Pokud vás růže zajímají a chcete se dozvědět více, začtěte se do 1. dílu seriálu Růže. Minulý měsíc jsem slíbila sdílet užitečné informace o růži, které jsem se dozvěděla na festivalu růží v Bavorsku. Těch zajímavostí a praktických rad bylo ale tolik, že mi to nakonec zabralo mnohem více času a vznikl celý “růžový seriál”. A to jsem sepisovala jenom to nejdůležitější. Ale mám to! 

Postupně se s vámi podělím o to, které růže se používají k léčebným účelům, jaké látky růže obsahuje a jak nám prospívají. Také se dozvíte pár faktů o růži jako květině a nastíním několik zahraničních studií o účincích jejího éterického oleje. A to vše proloženo praktickými recepty.

Růže je známá po celém světě. Odkud však přesně pochází, se tak úplně jistě neví – snad ze zahrady Edenu, která se rozléhala mezi čtyřmi řekami v oblasti Středního Východu? Ale i to jsou jen dohady. Jisté je, odkud k nám do Evropy přišly její jednotlivé druhy a jak vznikly. Alespoň ty nejznámější vám představím.

Seznamte se s královskou rodinou

1) Královna matka

Dnes existuje přes 30 000 druhů růží. Jejich matkou je růže galicijská Rosa gallica, kterou objevili římští vojáci v severní Africe. Tam ji údajně přivezl Alexandr Veliký, který růže pěstoval. Kvetla dvakrát do roka, což v 90. roce př. Kr. nebylo známé. Jaký zázrak! Růže je uchvátila natolik, že si ji vzali s sebou do Evropy. Nejen její vzhled, ale hlavně její vůně doslova očarovala také ostatní Evropany. Kdo měl později růže v zahradě, byl považován za zámožného.

2) Jedna z nejvoňavějších dcer

Růže damašská, dobře známá aromaterapeutům

Pro aromaterapeuty asi nejznámější růže damašská Rosa damascena semperflorens se zrodila zkřížením této růže s čínskou růží Rosa moschata. Ovšem, kde k tomuto procesu došlo, se přesně neví. Jisté je, že v Malé Asii na ostrově Samos růži damašskou znali již 1000 let př. Kr. a popsali ji v příbězích Pohádek tisíce a jedné noci. A iránští básníci ji ve svých básních opěvovali už dvě století před tím.

TIP redakce: Víte, že v Bavorsku má růže svou každoroční slavnost? Byli jsme u toho!

Recept: Růžová voda po domácku vyrobená

  • 1 velký čerstvý růžový květ
  • 2 litry převařené vody nebo minerální vody bez bublinek

Lístky růže vložte do mixéru a mixujte tak dlouho, až z nich bude téměř jemná kaše. Zřeďte vodou a vlijte do skleněné nádoby, ve které ponecháte přes noc stát. Ráno sceďte. Takto připravená voda nejen voní, ale i chutná jemně po růžích. Lze ji konzumovat, či si s ní umývat obličej. Má osvěžující účinky. V lednici vydrží až 10 dní.

3) Jemná elegance

Půvabná bílá růže Rosa alba se proslavila válkou růží v Anglii v 15. století. Avšak její pětilístkové květy zdobily svahy Kavkazu již ve druhém století. Odtud se šířila dále na západ a uhranula především Řecko a Řím. Dle řecké mytologie se bohyně Afrodité schovala právě za růžový keř s bílými květy, když si po vyplavení z moře uvědomila svou nahotu. V Evropě má tato růže několikero předchůdkyň – například již zmiňované druhy Rosa gallica nebo Rosa damascena, ale také bílou psí růži Rosa canina nebo jemnou růži šípkovou Rosa corymbifera.

4) Vzrušení v Evropě

Ne úplně všechny růže pěkně voní

Absolutní senzace byla pro Evropany růže dopravená námořníky v 16. století z Číny, jež měla žlutou barvu. Do té doby byly známy pouze bílé nebo růžové květy zmiňovaných růží, či červené od růže vínové Rosa rubiginosa. Ovšem nadšení z nevšedního zbarvení netrvalo dlouho, neboť jak napovídá latinský přívlastek foetida = zapáchající, tato růže Evropanům moc nevoněla.

5) Západ nadšen

Růže zaujala lidi nejen pro svůj vnějšek, ale také pro své léčivé schopnosti. V čínských spisech ze 3. tis. před Kr. se vedle skořice, zázvoru či rebarbory objevují také plody Jin Ying Zi-Rose, která je dnes známá jako růže Cherokee. Tato růže ze střední Číny Rosae laevigatae fructus se v 17. století dostala do Severní Ameriky, kde se rychle rozšiřovala.

6) Na druhé straně Atlantiku

V Severní Americe bylo vyšlechtěno mnoho růží. Z asi 200 sort, které jsou dnes známé, pochází kolem 35 právě odtud. Nejznámější je světlerůžová růže virginská Rosa virginiana, která se k nám do Evropy dostala jako první počátkem 19.století. Také růže californská Rosa california pochází z USA nebo Kanady, stejně tak Rosa woodsii kvetoucí až do 3400 m nadmořské výšky.

7) Silný rozmach

V 18. a 19. století sílil obchod s růžemi z Asie, přičemž absolutní moc na trhu měla růže čínská Rosa chinensis. Velmi oblíbená byla také Rosa x odorata vonící jemně po čaji. Ovšem hlavně čínské růže zanechaly v Evropě velký dojem, neboť kvetly dvakrát do roka a to poměrně dlouhou dobu, jejich květy byly tuhé a listy skoro stálezelené a hlavně rezistentní vůči plísním.

8) Omyl historiků

Ačkoliv je Holandsko známé spíše pro své tulipány, byli to právě oni, kteří prokázali velký cit pro pěstování růží v Evropě ve velkém a to již v 16. století. Křížením Rosa gallica, Rosa moschata, Rosa canina a Rosa damascena dali právě Holanďané vzrod růži stolisté Rosa centifolia, o které se domnívalo, že pochází od starých Řeků či Římanů.

Dnešní růžový byznys

Většina řezaných růží se dnes prodá v EU – něco přes 80 %. Až 25 % růží pochází z Fair Trade produkce, což v roce 2015 představovalo 365 milionů kusů a tendence nárůstu je každým rokem o zhruba 6 %. U dovozu z Afriky ovládá dnešní trh s označením Fair Trade především Keňa.

Má modrá růže modrou krev?

Vypěstovat růži modrého zbarvení je asi snem každého pravého pěstitele růží, neboť dodnes ještě žádná modrá růže ve skutečnosti neexistuje. Ty, co jsou nabízené v supermarketech, bývají obarvené. Růže totiž neobsahuje modrá barviva jako je např. delphinindin nebo myricetin, jak je tomu u jiných modře zbarvených květin.

Rapsodie v modré, ano i taková jména mají šlechtěné růže

Růži totiž chybí gen pro tyto látky, jež by ji zbarvily do modra. Růžové okvětní lístky (jejich šťáva) mají navíc kyselou PH hodnotu, čímž červeno-žluté barvivo (anthocyanin) vždy přebije při jakékoliv manipulaci s těmito geny jejich umělé nasazení. Z toho důvodu se při křížení a umělém šlechtění docílí nanejvýš lehce fialovo-levandulového zbarvení nebo odstínů fialového šeříku.

Jako „náhražku“ za modrou růži lze však pěstovat růži zvanou Rhapsody in Blue, jejíž barva je při rozevření poupat opravdu modrá. Avšak toto zbarvení po chvíli vybledne a růže změní svou barvu na světle fialovou až šedou.

Přeji růžový den!

Příští pokračování bude “pěstitelské”, protože říjen je ideální měsíc pro sadbu růží! O tom, že pěstovat krásné růže není úkol zcela lehký, ví každý zahradník, který je má na svém záhonku. Proto se podělím především o praktické rady k sadbě, pěstování a ošetřování růží.

Autorka článku: Veronika Němcová. Foto: Pixabay.com

Zdroj:

Abych se dopracovala k souvislým a přehledným informacím o růži, vzala jsem si na pomoc nově vycházející knihu „Rosenmedizin. So sanft heilt die Königing der Blume“ (překlad autorky: Růžová medicína. Tak jemně uzdravuje královna květin), kterou na festivalu růží v Bavorsku představila její spoluautorka Angelika Gräfin Wolffskeel von Reichenberg. Tato šarmantní dáma je praktická lékařka, psycholožka a viceprezidentka Biochemického spolku Německa. Mimo jiné se už přes dvacet let zabývá studiemi o růži a jejím éterickém oleji a jejich účinky na lidské zdraví.

  • Angelika Gräfin WOLFFSKEEL von Reichenberg, Susanne SCHÜTTE, Kurt Ludwig NÜBLIG: Rosenmedizin. So sanft heilt die Königin der Blumen. Murnau a. Staffelsee: Mankau Verlag, 2017. ISBN 978-3-86374-349-9

Imunita: sedmikráska v prášku a yzop ve víně

Na imunitu je skvělá “obyčejná” sedmikráska. Kvete od jara do podzimu, takže je snadno a téměř pořád dostupná. Její květy celkově aktivují imunitní systém. Ve škole jsme se učili vyrobit si z ní homeopatický prášek.

Recept na sedmikráskový prášek

  • 2 lžíce práškové laktózy (prodává se v lékárnách, je to základ homeopatických globulí)
  • asi hrstka čistých květů sedmikrásky
  • v hmoždíři třeme spolu celkem 6 minut, vždy po minutě změníme směr tření. (Fakt jsme to tak ve škole dělali! 🙂 )

Vytvoříme tak zelený prášek, který se užívá denně v množství na špičku nože.

Tenhle “zázračný” prášek jsem darovala kamarádce, co bývala velmi často nemocná, nachlazená. Začala ho užívat na podzim. V lednu mi přišla poděkovat, že celá její rodina už byla nemocná a ona za tu zimu ještě ani jednou!

Domácí výroba yzopového vína

Další jednoduchý a dostupný prostředek je domácí yzopové víno, které též posiluje imunitu.

Recept na yzopové víno

  • asi pět snítek čerstvého (příp. sušeného) yzopu
  • 0,7l bílého či červeného vína
  • yzop vložíme do lahve s vínem a necháme asi týden odstát
  • pijeme po štamprlce denně

Jedinečná voňavá slavnost plná růží, to je „Rosenfest“ v Bavorsku

Také jste si všimli, že když si dnes koupíte růže, téměř vůbec nevoní? Přitom vůně k růži neodmyslitelně patří. A právě jí, jejím vlastnostem a užitku byl věnován víkendový festival růží „Rosenfest“ v německém Bavorsku, který vždy v červenci pořádá firma PRIMAVERA®. Prostřednictvím následujících řádků vás zvu užít si tuto růžově voňavou slavnost.

Původní plán naší rodiny byl strávit v Oy-Mittelberg v areálu firmy PRIMAVERA® celý víkend. Nenašli jsme však ubytování na jednu noc v turisticky vytížené oblasti Allgäu a tak jsme se po večerním koncertu vrátili zpět domů. Nedělní program byl totožný se sobotním, tak mi to aspoň nebylo tolik líto. Na festival jsem se velmi těšila! Že jako rodina strávíme čas v příjemném prostředí a že se ještě navíc dozvíme něco užitečného. Nakonec i pouhá sobota splnila představy a odjížděli jsme všichni maximálně spokojení.

PRIMAVERA® má co nabídnou

Firma se již více než 30 let zabývá produkcí éterických olejů a vývojem přírodní kosmetiky. U nás v Česku není tolik známá, na světovém trhu patří ohledně kvality výrobků mezi špičku. Kvalita je základní filosofií firmy, jejími zakladateli jsou Ute Leube a Kurt Ludwig Nübling, který je zároveň Feng-Shui mistrem. Toto bych ráda zdůraznila, protože souhra tvarů, barev, materiálů a světla provází návštěvníka areálu firmy na každém kroku. A kousek z této harmonie si odnesete i sebou, na každé zakoupené lahvičce.

Unikátní spojení Feng-shui a ekologie

Budova společnosti slouží jako výrobna, v patře s obrovskou terasou sídlí kanceláře a učebny. Ne náhodou je do jejích stěn zazděno 10 tun pravých křišťálových kamínků, zdi skladovacích prostor jsou pokryty diamantovým prachem, kanceláře se rozprostírají v otevřeném prostoru jednoho patra a učebny nabízí ten nejlepší výhled z francouzských oken. Tepelná energie z tiskáren a kopírovacích zařízení se využívá dále k vytápění či klimatizaci budovy. Ke splachování toalet je využíváno výhradně dešťové vody. Stavba je vybavena dvojím okruhem vody – pitnou a užitkovou.

Přírodní ráj se 40 000 druhy rostlin

Totéž platí pro rozlehlou zahradu, jež obklopuje budovu firmy. Zde lze objevit více jak 40 000 druhů různých aromatických rostlin, bylin a růží. Má důmyslné cestičky, prostor pro kulturní akce spojený s vchodem do foyer budovy a jezírko s průtokovou vodou.

Vše je harmonické a vyladěné do posledního detailu. Celý areál se rozkládá mezi zemědělskými poli v alpském podhůří. Velmi příhodně byla adresa tohoto komplexu pojmenována „Naturparadies“, tedy přírodní ráj.

Ruční výroba a lidská hodnota se tady cení

Vstupní brána do Primavery s reklamou na festival

Firma podporuje zaměstnanost nejen v oblastech třetího světa. Klade důraz právě na ruční zpracování kosmetických produktů a éterických olejů. V zemích původu surovin zajišťuje udržitelné zemědělské projekty. Všechny lahvičky jsou ručně opatřeny etiketou a také manuálně zabaleny. Obsahují Feng-Shui znaky, jež mají produkt chránit před znehodnocením energie při snímání čárového kódu.

Očividně zde platí jedno ze základních pravidel Feng-Shui. A sice že „Velké věci chrání ty malé a malé věci podporují ty velké“. Společnost každým rokem expanduje! Současně zaměstnává jen v Německu v Oy-Mittelberg více jak 200 zaměstnanců a stále nabízí pracovní místa.

Kromě prohlídky tohoto unikátního Feng-Shui projektu s odborným výkladem průvodkyně nabízí společnost PRIMAVERA® různé vzdělávací semináře, zahraniční aromaterapeutické stáže, studijní cesty pro své zaměstnance a také festivaly pro širokou veřejnost. Jedním z nich je právě „Rosenfestival“ – slavnost růží spojená s výukovým programem o využití této květiny.

A teď už o růžích a jejich festivalu

Nasbíraný růžový poklad

Růže vyšlechtěné pro supermarkety a květinové síně jsou pěstovány pro krásu květu a trvanlivost, jejich vůně je ale potlačena. Oproti tomu se na festivalu růží točí vše hlavně kolem jedinečné růžové vůně.

Jak se vyrábí éterický olej či květinová růžová voda neboli hydrolát? Co éterický olej z růže obsahuje a k čemu všemu je dobrý? Jak ho lze využít? Anebo vás zajímá jeden z projektů PRIMAVERA® v turecké západní Anatolii, kde se každým rokem spolu se studenty pořádá sběr těch nejkvalitnějších růží?

Vzdělávací růžový program nabízí pro každého něco

Dětská radost z růží

V rámci workshopů, seminářů, přednášek a prohlídky zahrady či budovy se můžete o růžích dozvědět opravdu všechno, na co si jen vzpomenete. Během výukového programu probíhá praktická ukázka vodní destilace růžových lístků, jejichž výsledným produktem je právě éterický olej a květinová voda.

Osobně jsem si dopřála přednášku na téma „Růže v péči o ženu“ od aroma-expertky Anusati Thumm, která ze sebe chrlila recepty a praktické rady. Představení nové knihy „Rosenmedizin“ od lékařky Angeliky Gräfin Wolffskeel von Reichenberg bylo ještě nabitější. Tato dáma se přes dvacet let zabývá účinky růžového éterického oleje v praxi. Přišla, nadechla se a vydechla až na konci přednášky. Její prezentace byla vyčerpávající, překypovala informacemi z různých studií a pozorování. Skoro jsem je nestíhala ani fotit. Dejte mi trochu času a ráda připravím výtah z téhle růžové smrště užitečných informací.

Můj muž zvolil gastro téma a zašel na workshop „Růžová kuchyně aneb vaříme s růžovými lístky a esenciálními oleji“. Hmmm, už se těším, až mi něco připraví. ;).

Děti se zúčastnily malých dílniček, odkud si odnesly vlastnoručně vyrobené produkty – sůl do koupele a olejový roll-on. Nenechaly si ujít ani pomalování obličejů a krátkou přednášku o růžích přizpůsobenou předškolákům.

Bílé buřty s kremžskou hořčicí nečekejte

Jak už to k festivalu patří, i zde bylo zajištěno občerstvení formou stánků. Ovšem kdo by čekal typické bavorské pohoštění, byl by zklamán. Naopak vegetariáni a jiní ne-masožrouti si zde přišli na své. Většina zaměstnanců společnosti jsou konzumenti bezmasé stravy a vlastně to tak trochu patří k celkové filosofii zakladatelů firmy. Proto i veškeré nabízené občerstvení bylo připraveno z rostlinných surovin a dokonce i pivo neslo nálepku BIO. Upřímně, nic pro mého muže, který nás vyhecoval jít se najíst do nedaleké vesnice.

Doprovodný program byl načasován na minuty v souladu s počasím

Když jsme se vrátili, pršelo. Tomu předcházela krátká letní bouřka. Bylo to náramně osvěžující po celém horkém dni. A organizátor byl připraven i na mokrou variantu. Začínající večerní koncert získal ještě víc na už tak „chill-out atmosféře“.

Ještě nikdy jsem na koncertu nezažila, že by po každé dohrané písni zůstalo publikum asi minutu v naprostém tichu a až poté se ozval bouřlivý potlesk. Nechaly tak doznít nástroje a zvuk skupiny Vuimera „Raum Klang Alpen“ (překlad autora: „prostorový zvuk Alp“) a celková síla hudební „Čchi“. To umocnilo bubnování dešťových kapek na střechu velkého kulatého stanu se dřevěnou konstrukcí, jež byl zcela zaplněn.

Po skončení hudební produkce přestalo i pršet. Měsíc pomalu dorůstal k úplňku. Někteří zde ještě zůstali. Ti, kteří odcházeli, měli úsměv na rtech a pokoj v srdci.

Je to celé zdarma, ale…

Růže všech barev a tvarů

Celý tenhle voňavý zážitek byl zdarma. Na festival se neplatí žádné vstupné. I předávání informací je bezplatné a dokonce i vyrobené produkty si domů odnesete jen tak. Nejsem ale naivní. Společnost to má jistě dobře promyšlené. 🙂

Co nezaplatíte u vstupu či na workshopech, rádi pak necháte ve firemním obchůdku. Nabízí neskutečnou škálu voňavých produktů a zajímavých knih. Anebo si můžete koupit různé bylinky či jakýkoliv druh růží k sadbě, který se zde v rámci růžových slavností nabízí.

Na závěr 3 milé osobní zážitky. Pro ty, které to zajímá

Autorka článku si užívá růží

Dcera Karolína si na záchodě zapomněla zrcadlovky, ale někdo je poctivě zanesl na kasu obchodu (Hurá 1). Můj muž si také někde odložil značkové sluneční brýle, ale po dvou hodinách je našel na stejném místě (Hurá 2). Jedna z dcer při odchodu z festivalu našla u našeho auta ležet lahvičku éterického oleje – Melissa officinalis … co myslíte, Češi, co jsme udělali?

Tak když budete příští rok v červenci plánovat dovolenou v Bavorsku, nenechte si tuto voňavou záležitost ujít. Výlet sem rozhodně stojí za to. A třeba se tam příští rok potkáme…

Autorkou článku je Veronika Němcová, Foto: autorka a archiv Primavery.

Děkujeme za podporu partnerovi článku Primavera.

„Jen pozitivní společné bytí přírody a lidí přináší trvalý úspěch.“ Toto moto zakladatelů Primavery dalo již před 30 lety vzniknout společnosti, která symbolizuje produkci kvalitních éterických olejů a přírodní kosmetiky. Již od svého založení se firma zaměřuje na ochranu přírody a trvale udržitelný rozvoj. Díky partnerským pěstebním projektům po celém světě zpracovává především květy, ovoce a byliny z bio produkce od osvědčených farmářů. Zastavte se na adrese: PRIMAVERA LIFE GMBH, Naturparadies 1, Oy-Mittelberg, Německo nebo v podnikové prodejně: Greenwave, Jungmannova 16, Praha 1.

Na horách právě kvete léčivé zlato, ale pozor, je chráněné

Arnica montana je – alespoň podle názvu – známá všem, kdo používají homeopatika. Co je vůbec česky zvaná Prha chlumní zač? Jak vypadá a v čem je tak speciální? Na co je tato bylina dobrá?

Stále více Čechů potkávám v Galtüru, v malé vesničce na konci Paznaunského údolí v západním Tyrolsku, kde žiji se svou rodinou. Tato horská vesnice má svá specifika. Jedním z nich je její poloha v nadmořské výšce 1600 m. Ideální pro vysokohorskou bylinu Prhu chlumní (Arnica Montana), ta se zde hojně vyskytuje.

„To je ta žlutá kopretina?“

Ptali se mě děti. Ano i ne. Tohle je Prha chlumní (Arnica Montana). Obě patří do rodu hvězdnicovitých, a tak se na první pohled mohou zdát velmi podobné. Avšak oproti kopretině nejsou listy arniky pilovité nýbrž celokrajné a stejně jako její přímý stonek jsou porostlé viditelnými chloupky.

Květy arniky mají většinou trochu nedbale uspořádané okvětní lístky. Jejich zlatá barva vyniká mezi ostatními žlutými bylinami, které na horských loukách rostou. A ta vůně! Lepší snad příroda ani nemohla namíchat. Nesrovnatelná s pachem kopretiny. Arnika je nasládle kořeněná s bergamotově citrusovou horní notou. Trochu připomíná smil.

Zářivě žluté okvětní lístky této bylinky

Vyskytuje se na polopropustných chudých loukách, vysychajících vrchovištích či ladech, ale hlavně nevápenných půdách. Je to evropský endemit, avšak má poměrně velké rozšíření. Dalším objevujícím se druhem je  Arnika luční (Arnica chamissonnis), dovlečená do Evropy ze severní Ameriky. Není tolik náročná na své existenční podmínky a lze ji i kultivovat. Pravděpodobně má také léčivé účinky, ale slabší než A. montana, jen dosud neexistují žádné dostačující farmakologické ani klinické studie o její účinnosti.

Na co arnika pomůže?

Květy arniky se zpracovávají do masážního oleje nebo tinktury. Z těchto základů je dále možné připravit mast. Olej je oblíbený mezi sportovci k masážím svalů. Starým lidem udělá dobře na bolavé klouby a revma. Prohřívá a napomáhá cirkulaci krve. Je vhodný k potírání křečových žil a hematomů.

Vyrábím si vlastní domácí macerovaný olej z okvětních lístků Arnica montana. Lístky naložené v BIO slunečnicovém nebo za studena lisovaném mandlovém oleji nechávám stát na světlém místě.

Nasbírané lístky se macerují na okně

Stejně jako smil také extrakt z arniky skvěle působí při hojení modřin, pohmožděnin, výronů, naraženin, natržených svalů a jiných podobných nehod. Pokud se na zraněné místo ihned namaže olej nebo tinktura, začne okamžitě fungovat. Zcela zabrání tvorbě krevní sraženiny nebo napuchnutí a v okamžiku zastaví bolest. Nesmí se však dostat do otevřené rány!

Arnika se používá také vnitřně jako lék posilující srdce a krevní oběh, či k léčbě onemocnění žil. V těchto případech je ale nutné poradit se s odborníkem, který zohlední stav pacienta. Totéž platí pro těhotné ženy. Jako kloktadlo ji lze využít k léčbě zánětu dutiny ústní a hltanu.

Z usušené podzemní části rostliny se vyrábějí homeopatika. Řekla bych, že patří do každé homeopatické lékárničky. Kromě výše uvedených účinků se používá také k hojení ran, při extrakci zubů, po porodu, před i po operaci. Při nízké potenci je osvědčená u dětí trpících na noční pomočování.

Máte naplánovanou operaci? Posilněte své tělo!

Pokud má někdo naplánovanou operaci, lze posílit a připravit tělo k zákroku. Jak nám nadiktovala naše učitelka Eli Kainrath: „Vše bude lépe fungovat.“ Pozor! Jedná se o homeopatika s velmi silnou potencí. Proto se užívá od každého níže uvedeného homeopatika maximálně 5 globuli a pouze jedenkrát!

Den před plánovanou operací: Arnica Montana D200 (CH200)

  • připraví tělo ke změně a zásahu

Co nejdříve po operaci: Hypericum perforatum D200 (CH200)

  • posiluje nervy, pomáhá tlumit bolest

Den po operaci: Ruta graveolens D200 (CH200)

  • napomáhá ke stažení rány a jejímu hojení
Arnica jako homeopatikum

Tento postup mám vyzkoušen na mém choti a několika známých (Co bych taky dělala s celou lahvičkou tak silných homeopatik?). Operace vždy proběhla hladce, bez komplikací, dokonce s lepším průběhem a pooperačním stavem ve srovnání s pacienty na pokoji se stejným zákrokem. V jednom případě se i lékař divil, „jak pěkně se to vyvíjí“.

Přísně chráněná rostlina

U nás v České republice se arnika dá spatřit v pohraničních horách, nejvíce v Krkonoších nebo na Šumavě, avšak roste tam zřídka. Stejně tak v moravských Beskydech nebo Jeseníkách, kde se dříve vyskytovala běžně. Dnes je to víceméně o štěstí vidět ji kvést. Vůbec se nesmí trhat ani sbírat a je to logické.

Napadá mne napsat, že „v Galtüru roste jako plevel“, ale to si ta bylina nezaslouží. A tak raději – V Galtüru je jí hojnost a pro tu hojnost si ji sbírat dovolím, i když i zde je chráněná. Sbírám s respektem k přírodě a budoucím generacím. K léčebným účelům postačí okvětní lístky. A aby ji včely nepřehlédly, zanechám alespoň polovinu lístečků na květu. U horských cestiček nesbírám. To, aby se jí i kolemjdoucí turisté mohli pokochat zblízka.

Autorkou článku je Veronika Němcová. Foto: autorka a Pixabay

Použitá literatura: 

  • STADELMANN, Ingeborg; SCHILCHER, Heinz; HERB, Christian: Duft- und Heilpflanzen. sehen, verstehen, anwenden. 2012 Stadelmann Verlag. ISBN 978-3-943793-03-1

Šalvěj muškátová: Něžná síla (nejen) pro zralé ženy

Když jsem ji viděla poprvé, skoro jsem se jí lekla. A když jsem si k ní přivoněla, málem jsem omdlela. To mi bylo asi dvacet. Teď se mi líbí a chtěla bych ji do zahrady. Také její éterický olej si občas kápnu jen tak na kapesník do kabelky. Čím jsem starší, tím víc jí přicházím na chuť a mají to tak i mé jiné vrstevnice. Řeč bude o šalvěji muškátové.

Šalvěje jsou byliny z čeledi Lamiaceae (hluchavkovitých) a mohou být jednoleté, dvouleté, nebo i víceleté trvalky. Svým vzhledem a také dorůstající výškou jsou poměrně rozličné, existuje až 900 druhů. Rodové jméno Salvia, což je odvozeno od latinského slova salvere, které znamená „léčit (se)“ nebo „zachránit“, a vystihuje nejčastější použití těchto bylin. Šalvěj muškátová Salvia sclarea si ve svém latinském názvu nese navíc pojem „čistota“ a poukazuje tak na její specifické vlastnosti.

Šalvěj muškátová a její využití v aromaterapii

Tato bylina byla ctěná jako léčivka napříč historií. Jak už napovídá její latinský přívlastek, měla význam především pro čistotu a jas, a sice očí. Používala se jak pro jejich čištění a projasnění, tak i ke zlepšení vidění nebo jako prevence před ztrátou zraku. Stačilo si potírat oční víčka odvarem z této byliny (pozn. redakce: neředěné éterické oleje neaplikujte na citlivé oční partie).

Tato praktika fungovala také na psychické rovině a umožňovala schopnosti “jasnovidectví”. Toho využívaly moudré ženy a babky kořenářky. Šalvěj muškátová obsahuje totiž látky, které mají vyrovnávací a zároveň uvolňující schopnosti, čímž otevírá naši mysl novým nápadům, odpovědím na vnitřní otázky, zvýšené intuici, vnitřní svobodě a sebepoznání.

Pro její velmi silné aroma a jeho účinky nejen na lidskou mysl, se tato bylina ještě do nedávna přidávala do tzv. „slaměné podestýlky“ pro rodící ženy. Její éterický olej je vyhledávaným pomocníkem v aromaterapii dodnes, neboť nabízí široké použití díky jeho rozsáhlým vlastnostem:

Antidepresivní a euforický

Éterický olej napomáhá dosáhnout euforie. Již při vdechnutí ovlivňuje náš centrální nervový systém a stimuluje určitá mozková centra – konkrétně thalamus a hypofýzu. Stejně jako éterický olej z grepu tak zvyšuje produkci enkefalinu a endorfinu, které spouští pocit spokojenosti. Posiluje naši nervovou soustavu, tím i mentální svěžest a je účinný při depresích.

Protikřečový

Snižuje křeče všeho druhu. Křeče svalové, mimické i způsobené nervovou poruchou, stejně jako křeče menstruační. Zklidňuje také nervová napětí u svalů.

Protibakteriální a protizánětlivý

Éterický olej zabíjí nejen bakterie, ale i plísně. Chrání před opakovanými infekcemi. Studie ukazují, že tento olej je velmi účinný při léčbě bakteriálních infekcí postihujících střeva, močové cesty a vyměšovací systém. Zároveň nabízí využití u čištění a hojení ran, a to i těch, které se velmi špatně hojí.

Afrodiziakální

Tohle je jedna z neznámějších vlastností šalvěje muškátové. Je vhodná při sníženém libidu, stejně tak i impotenci. Studie prokazují stejný efekt u mužů i žen, přestože ženy tento olej více preferují.

Posilující dělohu

Tento olej je jedním z hlavních ženských olejů. Nejen, že je výborným pomocníkem při udržování zdraví dělohy, ale působí preventivně před různými problémy, které se dostavují v menopauze.

Upravující menstruaci

Pokud má žena jakékoliv potíže s menstruací, ať už je nepravidelná, bolestivá či vynechává, šalvěj muškátová je vhodnou bezpečnou volbou, jak si pomoci. Vyvolává menstruaci, upravuje ji a také snižuje premenstruační syndrom spojený s bolestí hlavy i podbřišku. Léčí závratě a mentální podráždění během menstruace stejně jako symptomy provázející ženy v menopauze.

Stahující a posilující nejen kůži

Především ti, jež mají dásně měkké nebo dokonce krvácející, ocení tuto vlastnost. Jako šalvěj lékařská napomáhá dezinfikovat a stahovat dásně a také kůži okolo. Vypíná mimické svaly a kůži vůbec, čímž udržuje její zdravý a mladistvý vzhled. Schopnost regulovat zvýšenou tvorbu kožního mazu z ní činí také pomocníka v boji proti akné. Stahující efekt šalvěje muškátové se dá využít také při aplikaci na pokožku hlavy při nadměrném vypadávání vlasů.

Jednoduché recepty

  1. Do 1 litru vlažné vody s 2 kapkami šalvěje muškátové namočte ručník a vyždímaný ho přiložte na 15 minut na tvář.
  2. Anebo 1 kapku přidejte do vaší vlasové kúry a ponechte působit na vaše vlasy.

Proti nadýmání

Šalvěj muškátová má také karminativní účinky. Tím, že zabraňuje rozpínání plynu, který vede k nadýmání, snižuje nepříjemný pocit nafouknutí. Masáž břicha s olejem šalvěje muškátové může zcela omezit tvorbu plynů v břiše.

Sedativní a snižující krevní tlak

Olej ze šalvěje muškátové snižuje krevní tlak uvolňováním žil a tepen. Na jedné přednášce se o šalvěji muškátové Dr. Anusati Thumm zmínila, že snižuje také frekvenci srdečního tepu. Se snížením krevního tlaku a tlukotu srdce dochází automaticky ke zklidňujícím účinkům celého organismu. Nejen na fyziologické rovině, ale také na psychické. Již při inhalaci tohoto éterického oleje můžeme napomoci zvýšení koncentrace, zklidnění mysli či celkovému relaxování a dobrému nočnímu spánku.

Jak správně používat její éterický olej?

Éterický olej šalvěje muškátové je velmi cenným a běžným pomocníkem v aromaterapii také pro jeho bezpečnost. Někdy se uvádí, že není vhodný pro těhotné nebo kojící ženy, dle Tisseranda (14) není zaznamenaná žádná kontraindikace. Při běžném dávkování není nijak kontraindikován. Při vyšším dávkování může způsobit bolesti hlavy. Jako přirozené sedativum může zvýšit opojnost alkoholem či jinými omamnými látkami.

Co je běžné dávkování?

Některé zdroje uvádí, že na bolestivou menstruaci stačí 2-3 kapky do přibližně dlaně nosného oleje a masírovat s ní břicho. Olej šalvěje muškátové neobsahuje iritanty ani toxické komponenty, takže bych ho doporučila užívat stejně jako jiné běžné éterické oleje:

Pro celkovou masáž nepřekračuji 3% ředění u dospělých a 0,5% u dětí do 6 let

  • 3-5 kapek šalvěje m. rozpustit ve vhodném nosiči do celkové koupele, lze doplnit jinými oleji až na 15 kapek
  • 5-8 kapek do 1 litru vody na částečnou koupel (opět v oleji)
  • 5-8 kapek do aromalampy
  • 1-3 kapky do sklenice teplé vody ke kloktání bez polykání
  • 2-3 kapky do 600 ml horké vody k inhalaci

U těhotných žen se většinou volí poloviční dávkování.

Aplikace bez ředění?

Uvádí se, že při bolesti v krku anebo počátku angíny lze aplikovat také kapku neředěného oleje na lymfatické uzliny za ušima. Z několika zkušeností mohu potvrdit, že takto “máznutý” olej opravdu velmi rychle účinkuje. Použila jsem ho i u dětí, když jim byli 4 roky, žádné vedlejší účinky nenastaly.

Užívá se vnitřně?

Česká legislativa schvaluje používání EO pouze pro kosmetické účely, a proto se nedoporučuje jejich vnitřní užívání. Pokud se však někdo tímto způsobem rozhodne “čistit“ střeva, užívá se 1 kapka na lžičku medu denně po dobu maximálně čtyř týdnů. Éterický olej šalvěje muškátové neobsahuje toxickou látku thujon jako je tomu třeba v případě šalvěje lékařské.

A kombinace s jinými éterickými oleji?

Šalvěj muškátová má bylinně-kořeněnou, lehce zemitou vůni s výrazně sladkým srdečním tónem. Velmi dobře se kombinuje s citronem, limetkou, pomerančem a ostatními citrusy. Stejně dobře je také snášena s levandulí, borovicí, jalovcem, geraniem, santalovým dřevem, jasmínem a kadidlem.

Komponenty éterického oleje

Éterický olej šalvěje muškátové se získává parní destilací z poupat a květů a z částečně fermentovaných (zavadnutých) listů. Hlavní složky v něm obsažené jsou linalyl acetát (více jak 60%), linalool, sclareol, beta-caryophylen, neryl acetát, bicyclogermacren a geraniol. Podle složení lze odvodit, že éterický olej má nasládlou vůni. Někomu připomíná “sladký pot”, jinému “jemné růže” se zemitým tónem. Snad je toto rozdílné vnímání způsobeno tím, že ovlivňuje také naše hormony, řadíme ji proto mezi tzv. fytohormonální rostliny.

Sclareol versus estrogen

Šalvěj muškátová

Jednou z kontroverzních složek éterického oleje šalvěje muškátové je látka zvaná sclareol. Existují různá tvrzení, že tato látka se chová jako estrogen. Ale Robert Tisserand ve svém článku “Is clary sage estrogenic?” (překlad autora: Je šalvěj muškátová estrogenní?) upozorňuje na to, že tvrzení o účincích sclareolu stejných jako mají ženské pohlavní orgány není nikde podloženo. Aniž by popíral, že účinnost oleje je známa. (Tisserand, 2010).

Na jedné z přednášek Biochemie rostlin letošního roku se Dr. Kateřina Svobodová Brooker zmínila, že molekuly sclareolu jsou tak podobné molekulám ženských pohlavních hormonů – estrogenu, že naše tělo na ně zkrátka podobně reaguje. Četná pozorování a experimenty z řad aromaterapeutů to každopádně dokazují. Na druhou stranu existuje námitka, že sclareol neobsahuje fenolovou strukturu ani benzenové jádro, jako je tomu u estrogenu. Řadí se do skupiny molekul, které nevykazují estrogenní strukturu, ani u nich není zaznamenána estrogenní aktivita (Topçu and Gören 2007, v Tisserand 2014).

Nebudu zabíhat do chemie, ale je dobré vědět, že tato látka má velmi nízkou těkavost, a proto se její hodnoty při chromatografickém stanovení mohou lišit. Tisserand uvádí 2,4% sclareolu u absolue šalvěje muškátové. Ale také uvádí, že jiná měření vykazují hodnoty 70-75% (Tisserand, 2014). Což je určitě zajímavé, protože – i kdyby sclareol měl estrogenní vlastnosti – je nepravděpodobné, že by jeho malé množství, které se většinou uvádí, dokázalo vyvolat vyrovnání hormonální hladiny v těle. (Tisserand, 2010). Ledaže by se zvýšilo dávkování, což by mohlo mít jiné vedlejší účinky.

Kdy vyhledáváme šalvěj muškátovou?

Přestože hormon estrogen mají do jisté míry i muži, ženské tělo ho potřebuje mnohem více. Jak žena věkem zraje, zrají také její rozmnožovací orgány a ubývá vajíček, stejně jako estrogenu. Naše chytré tělo si o tento hormon “říká” v případě nedostatku, ostatně jako o jiné látky, které mu chybí. Proto shledávám zajímavé, že šalvěj muškátovou preferují více ženy, hlavně ty v menopauze nebo po porodu (na základě vlastního výzkumu). Nasvědčuje to tak tomu, že sclareol má určitý hormonální efekt. Ale jak tyto molekuly éterického oleje vyvolávají v našem těle hormonální reakce, není v dnešní době ještě nijak přesně vědecky definováno. To ale uvedl také už David Stewart před více jak 10 lety.

A ještě malá rada na závěr

Šalvěj muškátová je bylina s jemně pastelovými květy růžové až fialové barvy. Dorůstá výšky 100-130 cm. Takže nejen, že se stane výraznou okrasou zahrady, ale také vám ji provoní. Pro její vysoký obsah éterických olejů ji ucítíte pokaždé, když kolem ní jen projdete. Vyžaduje slunné místo a spíše sušší, propustnou, hlinitopísčitou zeminu.

Zdroje:

Autorkou článku je Veronika Němcová. Foto: Wikimedia Commons.

Partnerem článku je Asociace českých aromaterapeutů:

Asfodel – Květina Ostrova blažených

Říká se, že když sní žena květ Asfodele, obnoví se její panenství…a taky se říká, že tato rostlina roste jen na místech, které jsou ztraceným či zapomenutým rájem. Staří Řekové zase věřili, že je to květina podsvětí a roste v Hádu. A tak bychom mohli pokračovat. Koho však zajímá, jaké praktické užití tato téměř zapomenutá bylina nabízí, ať čte dále.

V dubnu jsem absolvovala odbornou aromaterapeutickou stáž v severní Africe. Její součástí byla výprava do tuniského pohoří Khroumire, rozkládajícího se v západní části afrického Atlasu. Měli jsme to štěstí, že právě kvetl Asfodel. Rostlina povětšinou spojovaná s podsvětím, dříve hojně užívaná v lidovém léčitelství.

Něco málo z botaniky

Krásná asfodel ve své původní domovině

Asfodel je víceletá rostlina náležící rodu asfodelových a svou strukturou se podobá nám známé lilii. Snad i proto ji někteří řadí do rodu liliovitých. Existuje několik druhů, jež se od sebe liší především barvou a uspořádáním květů na pevných, dutých stoncích bez listů. Také listy mohou být mírně odlišné a dorůstat různé výšky dle druhu. Někdy jsou dokonce duté, většinou však polooblé, mírně drsné, užší a mají zeleno-namodralou až šedou barvu. Rostou v růžicovitém přízemním uspořádání.

Podle období, ve kterém jsme Asfodel spatřili kvést, a dle jeho rozvětvených stonků s hroznovitým uspořádáním bílých kvítků se šesti tyčinkami s tmavě hnědými prašníky si troufám tvrdit, že se jednalo o Asphodelus ramosus L. Do češtiny je překládán jako Asfodel větevnatý, jinak také kopíčko (Presl 1846, Sloboda 1852).

Kde všude je zapomenutý ráj?

Pokud bych měla věřit tvrzení, že Asfodel roste jen v zapomenutém ráji, potom by toto místo na zemi bylo v celé středomořské oblasti. Především na Kanárských ostrovech, Maltě, v severozápadní Africe, na Sinaji a v Izraeli. Jiné Asfodele se vyskytují také na východním pobřeží Austrálie. Na Pyrenejském poloostrově rostou jako dva různé endemity v Portugalsku či jižním Španělsku.

Pro mrtvé jako potrava, pro živé jako…

V antice byl Asfodel symbolem smutku a vysazoval se proto na hroby, neboť se věřilo, že mrtvé chrání před čarami a zároveň jim poskytuje potravu. Ve středověku jeho hlízy jedli také živé bytosti. Také jsem si kousek snědla. Chutná zprvu sladce, poté přejde do hořké až trpké chuti. Asfodelové hlízy se používali běžně v kuchyni a v lidovém léčitelství k vnitřnímu užití ještě do 19. století. Tenkrát se však přišlo na to, že obsahuje toxické alkaloidní látky (dnes označované jako antrachinony), které při větším pozření vyvolávají otravu celého organismu, jemuž předchází zvracení. Paradoxně právě k účelům vyvolání zvracení byl objeven jako droga.

Stačí málo a je s váma ámen

Jedním z obsažených alkaloidů je i prudce jedovatý kolchicin. Ten se v medicíně využívá především při léčbě záchvatů dny nebo při familiární středomořské horečce. Je to ta stejná jedovatá látka, která se nachází v nám známém podzimním ocúnu. Patří mezi nejúčinnější toxické jedy, a protože je těžké odhadnout jeho dávkování, od jeho používání se upouští. Wikipedie uvádí, že požití 6g kořene ocúnu může být fatální.

Jak se Asfodel používal

V lidovém léčitelství se aplikovala čerstvě vymačkaná šťáva z hlíz k vnějšímu potírání na odstranění bradavic nebo při různých kožních chorobách jako jsou vředy, ekzémy či jenom svědění. Odvar se podával také vnitřně například při poruchách menstruace, řídkému vyměšování nebo při napadení parazity. Částečně uvařené kořeny slouží dodnes jako kataplasma – obklad z kašovité hmoty této drogy – především u různých tumorových onemocněních. Žádný z těchto uvedených účinků však není vědecky podložen.

Dále se různě na internetu dočtete, že se používá při bolestech v krku, při otocích a zánětech prsů. Naše průvodkyně tuniským pohořím Khroumire Dr. Hana Khlaif se také zmínila, že ho lze využít při bolestech zubů či uší, stejně jako že tinktura údajně pomáhá při léčbě schizofrenie. Dávkování však chybí a intuitivní užívání bych v případě Asfodele rozhodně nedoporučovala. Přece jenom nejsme s touto nám geograficky vzdálenou rostlinou sžiti.

Co je na Asfodelu rozhodně jisté

Asfodel je krásná květina, kterou lze zřídka najít i ve vybraných evropských zahradnictvích. Prodává se jako jednoletka a slouží k ozdobě skalek. Přestože nádherně kvete, jako řezaná květina do místnosti se nehodí, neboť – jak jsem se o tom i sama přesvědčila – uříznutá vypouští spíše nepříjemný odér.

Rostlina je uvedena v seznamu přísně chráněných druhů rostlin podle přílohy č. 1 Úmluvy o ochraně evropské fauny a flóry a přírodních stanovišť.

Ve starověkém Egyptě se z kořenů získávalo žluté barvivo, jímž se barvily koberce. Ze sušeného kořene pomletého na prášek se ještě dnes vyrábí speciální lepidlo, kterým se v některých krajích Turecka lepí vazba knih. V Egyptě toto lepidlo slouží k lepení bot. Další uplatnění má destilovaný kořen k výrobě alkoholu – pálenky.

Asfodel se objevuje také v příběhu Harryho Pottera: „Doušek živé smrti vyrobíte pomocí rozdrceného kořene Asfodelu a výluhu z pelyňku.“ [1] Ale ještě předtím byl zmiňován v klasické literatuře. Známý je především díky Homérovi a Shakespearovi. Zmiňují ho i Mínos nebo Jefferson. A jak uvádí nahrávací studio DOA, což je fiktivní místo z knih o Percym Jacksonovi od R. Riordana: “Kdo se vydá rychlou smrtí jde rovnou na Asfodelová pole. Ty jsou obrovské ale zároveň přeplněné těmi miliardami mrtvých.” [2]

Tak pozor na předávkování!

Zdroje

  • [1] Šikner Ondřej: Harry Potter. Lektvary – Živá smrt. [online] [citace 25.4.2017] Dostupné z: http://harrypottersvet.webnode.cz/lektvary/
  • [2] Wikipedie: Nahrávací studio DOA, 23.5. 2014. [online] [citace 25.4.2017] Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Nahrávac%C3%AD_studia_DOA
  • Hoskovec Ladislav: Asphodelus ramosus. 3.12. 2015. “Botany.cz” Dostupné z: http://botany.cz/cs/asphodelus-ramosus/, [online]. [cit. 2017-04-22]
  • Kouzelná učebna. Dostupné z: http://www.kouzelnaucebna.estranky.cz/clanky/bylinkarstvi/isrzgtbe.html [online]. [cit. 2017-04-22]
  • Wolfgang Blaschek, Rudolf Hänsel, Konstantin Keller, Jürgen Reichling, Horst Rimpler, Georg Schneider: Hagers Handbuch der Pharmazeutischen Praxis: Folgeband 2: Drogen A-K. Springer-Verlag, 2. 7. 2013 – Počet stran: 909
  • PhDr. Hana Yasminka Šimčíková (Khlaif): Certifikovaná Aromaterepeutická stáž do Afriky z roku 2017

Autorkou článku je Veronika Němcová, kontakt: vondrus(zavináč)gmail.com. Foto: autorka a Ivana Badová.

Tím byl pomazán Ježíš Kristus

Věděli jste, že Ježíš Kristus přijal před svou smrtí aromaterapeutickou péči? A že olej, který k tomu Lazarova sestra Marie tenkrát použila, se ke stejným účelům používá i dnes? Více se o tomto oleji dozvíte v našem článku.

Velikonoce jsou oslavou příchodu jara. Jsou to ale také nejdůležitější křesťanské svátky symbolizující podstatu tohoto náboženství: opuštění starého, smíření a odpuštění, naděje v nový život. Stejnými archetypy by se dal vyjádřit éterický olej, kterým byl Kristus pomazán v Betanii krátce před tím, než přišel do Jeruzaléma, kde byl umučen.

Extra vysoká cena za velikonočního beránka

Byl to pravý nard, který lila Marie na Ježíšovu hlavu a potírala jím také jeho nohy, jež osušila do svých vlasů. Nejen svým konáním, ale hlavně použitím celé nádobky vzácného vonného oleje projevila svému pánovi nejvyšší úctu a smír. Není divu, že se tenkrát apoštolové rozhořčili a řekli: „K čemu to plýtvání?“ Jedna libra – tedy objem, který Marie použila – měla v dané době hodnotu tři sta denárů. To odpovídalo zhruba ročnímu výdělku. V porovnání s dnešní cenou nesrovnatelné. Ale i přesto, že se jeho hodnota na maloobchodním trhu pohybuje “jen” od 200 až 600 Kč za 5 ml, patří stále mezi ty dražší a vzácné éterické oleje.

To je nard: Nadrostachys jatamansi

Vytrvalá bylinka z rodu Valerianaceae (kozlíkovitých) je botanickým unikátem, neboť z jednoho kořene vyrůstají dva oddenky – jeden vegetativní, druhý kvetoucí. Rostlina dorůstá až do výšky jednoho metru na strmých kopcích himalájských hor, vyskytuje se až do 5500 m nad mořem. Na stále více místech je rostlina chráněna, což způsobuje častý výpadek dodávky oleje na trh. Sbírá se její oddenek pokrytý chomáči světlehnědých kořínků poskytující éterický olej. Současně se dováží jak z původní Indie, tak z Číny, Japonska i Nepálu, kde je snaha o jeho kultivaci.

Éterický olej se získává destilací. Světlá, dočervena zbarvená, poměrně viskózní tekutina se dříve uchovávala pevně uzavřena v alabastrových nádobkách. Zachovala se tak kvalita oleje a zabraňovalo se úniku jeho aroma. Když Marie mazala Ježíše pravým neředěným nardem, dům se naplnil jeho vůní. Kdo zná dřevito-zemité, lehce rašelinové aroma nardu, dokáže si asi představit, jaká to musela být síla. Stačí dvě-tři kapky pravého nardu do 20 ml nosného oleje a máte problém ho přebít jiným olejem. Obsahuje totiž vysoký podíl seskviterpenů (až přes 90%!). Seskviterpeny se v olejích vyskytují pomálu, patří v aromaterapii mezi ty největší a nejtěžší molekuly. Vůně nardu se proto otvírá pomalu a trvá dlouze.

Tip redakce: Koukněte také na článek věnovaný kozlíku lékařskému

K čemu je nard vlastně dobrý?

Jakoby to Marie tušila, připravila Ježíšovo tělo k jeho pohřbu. Nard je skutečně používán pro „lidi na odchodu“. Je častým pomocníkem v hospicích, aby ulehčil opustit tento svět a zároveň dal naději na nový začátek. Z vlastní praxe se starými lidmi mohu potvrdit, že vůně nardu je pro ně opravdu lahodivá. Doporučuji použít v kombinaci s růží, která dodává jistotu. Éterický olej nardu zmírňuje strach, vzájemně se tak vhodně podporují.

Nard stejně jako kozlík lékařský zklidňuje a podporuje mentální bdělost. Je významným sedativem v ajurvédské medicíně, neboť tiší a posiluje nervové tkáně. Pomáhá najít vnitřní harmonii v emoční, spirituální a fyzické rovině. Má harmonizující, relaxační a vyrovnávací účinky na všechny orgány včetně kůže. Již před dvěma tisíci lety napsal řecký lékař Discorides, že ho lze využít i při nevolnosti, patologických stavech jater, ledvinových potížích či přerostlých očních víčkách. Navíc je i antitoxický, takže je výborným doprovodným olejem pro jarní očistu těla.

Výhodná investice!

V dobách Ježíše Krista patřil vonný olej z nardu pravého k těm nejvzácnějším a nejdražším vůbec. Jeho cena byla pravděpodobně tak vysoká proto, že se dovážel ze vzdálené Indie. Nezaplatitelné byly jeho schopnosti. Protizánětlivé, antibakteriální i antimykotické vlastnosti z něho činily nenahraditelný medikament své doby. Dobře uchován si ponechal své aroma i několik let a činil tak vysoce hodnotné jmění. Používali ho převážně králové a kněží v chrámech. Jeho uklidňující a tišící vůně byla totiž vhodným doplňkem k bohoslužbám a rituálům.

Pokud se i vy rozhodnete investovat do tohoto oleje, uchovejte ho dobře uzavřený ve vhodné nádobce chránící před světlem. Můžete ho pak použít pro vlastní účely při posledních dnech svého života – olej to rozhodně vydrží. Jsem cynická? Ale vůbec ne! Vždyť smrt je součást našeho života a naděje na vzkříšení a obnovu je důvodem oslav svátků velikonočních.

Veselé Velikonoce!

Zdroje:

Autorkou článku je Veronika Němcová, kontakt: vondrus(zavináč)gmail.com. Foto: Pixabay.

Kateřina Svobodová-Brooker vypráví svoji životní cestu k aromaterapii

Přední českou lektorku v oblasti aromaterapie Dr. Kateřinu Svobodovou-Brooker si bezpochyby oblíbili také studenti, kterým chemie zrovna nevoní. Jejím přístupem a srozumitelným vysvětlením biochemických pochodů u rostlin obohatila nejednoho z nás jak po profesní, tak i lidské stránce. Je vzorným příkladem rčení, že co tě nezabije, to tě posílí a že na chleba se těžce dělá. Mám upřímnou radost, že nám poskytla vyprávění o životě z dob temných, kdy podmínkou pro dosažení vysněné kariéry nebyla jen touha a chuť se vzdělávat. Její autentický příběh je dokonalou inspirací k vděku za to, že žijeme právě TEĎ a TADY a že vše, co bude, záleží především na nás samotných.  

(Titulní foto: Sběr eukalyptových listů v Australii, KSB: “Snažíme se najít speciální citronovou vůni, odlišnou od Eucalyptus citriodora.”)

Vaše minulost spojená s migrací byla v dané době velmi odvážná. Zajímalo by mě, co byla vaše hlavní pohnutka k opuštění rodné vlasti?

Zahrada ve Skotsku:
“Nedejte se zmást krásnými barvami – zbytek roku prší a mží”

“Jako dítě z buržoazní rodiny jsem měla problém studovat nejen na gymnáziu, ale i na vysoké škole. Moje dvě starší sestry byly v padesátých letech z vysoké školy vyhozeny – prostě povolány jeden den na studijní oddělení a bylo jim oznámeno, že jejich studium končí. Další sestra, o čtyři roky starší než já, procházela podobnými útrapami a byly jsme rády, že jsme se vůbec dostaly na střední školu; jak, to je již jiná kapitola. Rodinné zázemí bylo spíše duchovní než praktické, i když samozřejmě praxe tvrdého života pro bývalé buržoazní členy společnosti nás zasáhla všechny. Tatínek, který si udržoval optimismus i v nejtěžších dobách, nakonec podlehl srdeční chorobě a v mých deseti letech maminka ovdověla se 4 dětmi. Milovala jsem knihy, psaní, hudbu a výtvarné umění všeho druhu a byla bych si přála studovat buď dějiny umění, nebo žurnalistiku. Žádná tato škola však nepřicházela v úvahu a nakonec, s velkou snahou, se podařilo moje přijetí na Vysokou školu zemědělskou. Pamatuji si to jako dnes, jak jsem stála s údivem nad tím potvrzením a nevěděla jsem, zda mám plakat, nebo být šťastná? VŠZ v těch dobách byla škola preferovaná a s mnohými možnostmi – měli jsme velký sportovní areál, výbornou menzu (což pro stále hladového ještě tehdy teenagera byl neočekávaný objev), spoustu exkurzí včetně vinných sklípku a také – bohužel – spoustu předmětů, které pro mě byly španělskou vesnicí: Mechanizace zemědělských strojů??? Agrometeorologie??? Výroba pícnin??? Chov prasat??? Nedejte se zmást výběrem Zemědělské University nyní!!! Jděte zpátky 40 let a poctivě, prosím, se naučte Ovocnářství a Základy marxistické filozofie pro zemědělství a Základy financí pro JZD. Pro sirotky a ty, kteří měli prospěch 1.2, byla stipendia, takže jsem se do toho pustila a vše se naučila a vlastně to bylo vše nové a zajímavé, i když nepotřebné. Ve třetím ročníku jsem dělala pomocnou vědeckou sílu (pomvěda) na Katedře biochemie a diplomovou práci na Katedře fyziologie rostlin, tak – jak vidno – jaksi jsem uhnula z té praxe, jak připojit valník za traktor. Mezitím jsem se zajímala – bez nějakého dalšího záměru – o bylinky, jejich sušení, extrakci, bylinné čaje a vůně, sušené houby, lišejníky a mechy. Po ukončení školy jsem pracovala jeden rok ve Výzkumném ústavu pro ochranu rostlin v Ruzyni, a každý den jezdila autobusem v blízkosti těch ruzyňských zdí. Velice bych si byla přála dělat další výzkum pro získaní CSc. (tehdy kandidát věd), ale bez vstupu do KSČ či přinejmenším do mládežnické organizace to bylo nemožné. Jak vycestovat, jestliže jeden člen rodiny – moje sestřenka – podepsal Chartu a jestliže i všechny ostatní ukazatele vedly k tomu, že já i můj manžel jsme měli napsáno v policejním rejstříku: nevydat povolení k vycestování; je jiná kapitola. Také to, jak naše rodina byla následně za moji emigraci potrestána: ztrátou zaměstnaní, pasu a telefonu. Nicméně v červenci 1977 jsme se ocitli s kufříkem a 30 librami v Londýně. A za vše, co jsem od té doby dokázala, také vděčím výchově v naší rozsáhlé rodině a jejich podpoře během mé emigrace.”

Jak jste se adaptovala v tehdejším západním světě? Měla jste už tenkrát vůbec tušení o aromaterapii?

“Tehdy jsem netušila, co je aromaterapie, a neuměla si vůbec představit naši budoucnost. Dostali jsme politický asyl nikoliv však podporu, ta se tehdy nedávala. S pracovní povolenkou jsem s pomocí českých přátel dostala místo servírky a můj manžel pracoval jako pomocná síla v továrně. Tak jsme dřeli a dřeli a já jsem si říkala, že snad nikdy té angličtině neporozumím, ačkoliv jsem již měla statní zkoušku z Prahy, a nikdy se z té bídy nevyhrabeme. Ale po roce jsme náhle mluvili plynně anglicky a rozhodli se hledat místo v naší profesi. Můj manžel byl vodohospodář a z několika možných nabídek si vybral místo ve Skotsku na Glasgow University, která měla fakultu v Ayr, spojenou s botanikou se zemědělským výzkumem. Vrátil se z pohovoru s tím, že jim nerozuměl ani slovo, nicméně místo dostal, a já jsem několik měsíců po něm dostala místo v Botanic Department za zástup kolegy, který jel na dva roky do Afriky. Tak jsem každý večer do noci studovala všechny předměty, které jsem měla přednášet – od mikroskopu, tkáňové kultury až po genetiku a šlechtění. Po dvou letech, když jsem si byla jista, že vím, co přednáším a učím v laboratořích, jsem se rozhodla, že si musím udělat doktorát, že musím postoupit ve vědě a v poznávání, jinak že se budu cítit nenaplněna. Toto jsem přednesla vedoucímu odděleni, který mi řekl: „Dobrá, ale na čem chcete bádat? Předložte mi tři cesty, kterými se chcete ubírat.“ Tak jsem přemýšlela, co bych chtěla dělat, a zde byly tři směry, které mě zajímaly: tkáňové kultury, botanická systematika trav a aromatické rostliny. Na tyto obory jsem napsala referáty a komise schválila aromatické rostliny. Doktorát jsem dělala pod vedením profesora Watermana na Glasgow University, Pharmaceutical Dpt, Division of Natural Products from Plants. Bylo to 5 let pilné práce. Doktorát jsem dělala při zaměstnání, v té době jsem také měla obě děti, Tomáše a Adama.”

Tip redakce: Přečtěte si předchozí část rozhovoru: Kateřina Svobodová-Brooker chválí úroveň české aromaterapie nebo reportáž z Kateřinina nedávného kurzu

Díky svému povolání jste procestovala zajímavé země světa a seznámila se také s významnými lidmi. Které pobyty hodnotíte jako nejzajímavější?

“Po skončení doktorátu jsem měla možnost spolupráce po celém světě a pracovala jsem a přednášela v různých zemích. Počínaje Brazílií a konče Finskem. Jeden z nejzajímavějších pobytů byl v Japonsku. V roce 1990 Japonsko vypsalo granty pro Británii, bylo to deset míst, a každé místo představovalo jeden vědní obor: např. astronomii, přenos informací v neuronech v mozku, analytickou chemii atd. a jeden obor byl též botanika. To mě zaujalo, a protože jsem se zajímala o aromatické rostliny z asijských zemí, tak jsem si řekla, že bych si mohla o toto zažádat. Vedoucí katedry mně nechtěl žádost podepsat, protože to považoval za absurdní, že bych mohla grant dostat. Byla jsem ale rozhodnuta, že interview zkusím, i když mi žádost nepodepíše. Interview dopadlo v můj prospěch, a tak jsem se ocitla s dalšími 9ti nadšenci v Cambridge na měsíčním kurzu japonštiny a etikety japonské každodenní kultury. Odjela jsem i s dětmi a s mojí sestrou, která se o děti starala a zároveň také učila češtinu, němčinu a angličtinu japonské studenty, zatímco já jsem pracovala 12 hodin denně. Děti chodily jeden rok do japonské školy a za půl roku mluvily plynně japonsky. Já jsem ovšem stále podle školní předlohy kladla otázky typu: Jedete dnes do Tokia? Mohu jet s vámi?

Na českém velvyslanectví jsme poznali profesora Oi-ci Cina, zaníceného bohemistu, a získali tak možnost proniknout do japonského života, což se cizincům běžně nestává. K nezapomenutelným zážitkům patří naše setkání na velvyslanectví s Václavem Havlem a jeho ženou Olgou a také s Věrou Čáslavskou, která pravila Tomášovi na jeho stížnost, že mu nejde kotrmelec: „Jen se neboj, však jich ještě v životě uděláš!“ Do Japonska jsem se vrátila ještě třikrát a tento pobyt vlastně nastartoval moji další výzkumnou dráhu.”

Dozvěděla jsem se, že jste do výuky seminářů Rostlinné silice I. a II. na Institutu aromaterapie zasvětila svou studentku. Můžeme to chápat tak, že odcházíte do důchodu?

“Ano, to je pravda. Přednáším zde v Čechách nyní 6 let a uvědomuji si, že zde nemusím být věčně. EO jsou velice specifický obor a náhrada se těžko hledá. Po Sametové revoluci jsme měli každý rok několik studentů z ČR. V naší laboratoři někteří pracovali na tématech spojených s využitím EO v nejrůznějších oblastech, ať mikrobiologie nebo farmaceutický či potravinářský průmysl, pěstovaní a zpracovaní rostlin. Gabriela byla studentka 4. ročníku a ještě se znovu po ukončení studií do naší laboratoře v Ayr vrátila. V Brně pracovala na univerzitě jako lektorka a ve výzkumu léčivých rostlin; v současné době je zodpovědná za vývoj a výrobu speciálních čajů. Uvolila se moje přednášky převzít, zúčastnila se jich během minulého i tohoto roku a já jsem pevně přesvědčena, že je schopna studenty dovést na potřebnou úroveň. Kromě toho je obeznámena se současnou legislativou a má spojení s různými dodavateli a výrobci léčivých a aromatických rostlin v ČR. Také bych doufala, že by mohla pomoci rozjet testovaní EO.”

A čemu se nyní budete věnovat?

“Já jsem přislíbila sérii pokročilých přednášek, která je založena na tom, co se nestihlo v základních hodinách. Jednotlivá témata jsou vybrána na základě požadavků studentů AČA – podle toho, co je nejvíce zajímalo a kde cítili potřebu jít více do hloubky v daném tématu. Pro AČA též zodpovídám různé odborné dotazy, dohlížím na diplomové práce a nyní připravujeme sérii odborných článků, které se týkají klinické aromaterapie. Kromě toho máme založenou poradenskou firmu JKConsulting sro, a také upravujeme odborné texty chemické, biotechnologické, lékařské apod. v angličtině. Mám též velkou zahradu, kde pěstuji aromatické rostliny pro svoji potřebu, mé rodiny a našich přátel. Destiluji si vlastní meduňku. Líbila by se mi vize maloplošného pěstování meduňky a její destilace, ale obávám se, že to přesahuje náš časový rámec.”

Dovolila bych si ještě jednu osobní otázku: Kdybyste se měla přirovnat k některému éterickému oleji, který by to byl?

“Cedrus atlantica (atlas cedarwood), Pinaceae. Spojuji si vždy vůni s rostlinou, ze které je odvozena. Mám ráda stromy a tíhnu spíše k podstatě než k éterické představě, takže vůně dřeva je mně bytostně bližší než vůně květů. Zároveň je tento strom a jeho vůně spojen s touhou po dobrodružství a cestě do neznáma; též je spojen s představou vytrvalosti. Tuto vůni cítím jako plnost, oproti prchavé, byť i třeba krásné, představě jiných vůní.”

Děkujeme za rozhovor!

Dr. Kateřina Svobodová Brooker BSc Hons, PhD. (*1948)

Tomáš a Adam vloni na návštěvě v Třeboni:
“Po sametové revoluci jezdili každý rok do Třeboně na letní prázdniny, které jim jejich skotští spolužáci nesmírně záviděli.”

Narodila se v roce, kdy v tehdejším Československu zvítězila moc Komunistické strany ovládající osudy tehdejších občanů po dalších čtyřicet let. Ani Kateřina Svobodová nebyla výjimkou. Když v jejich deseti letech zemřel otec, starala se maminka o ni a další tři sestry. Po ukončeném vzdělání na VŠZ emigrovala se svým mužem do Velké Británie, kde si založila svou vlastní rodinu i kariéru. Díky svojí práci navštívila několikero zemí světa, mj. Finsko, Brazílii, Austrálii či Japonsko, kde také několik let pobývala.

Nyní žije v České republice v Třeboni se svým manželem Johnem Brooker, který je též vědcem. Starší syn Tomáš Svoboda je maxfax chirurg a mladší syn Adam Svoboda pracuje v oboru financí pro americko-japonskou firmu. Oba mluví česky a pravidelně navštěvují Českou republiku. Ve svém volném čase hraje Kateřina na banjo, a to i veřejně v hospůdkách. Již deset let tančí se svým mužem Johnen argentinské tango.

Předchozí část rozhovoru: Kateřina Svobodová-Brooker chválí úroveň české aromaterapie

Autorkou článku je Veronika Němcová. Foto: archiv Kateřiny Svobodové.

Kateřina Svobodová-Brooker chválí úroveň české aromaterapie

Zralá a moudrá žena s lehkým úsměvem na rtu, s nadhledem a šarmem, britsko-českým humorem, ale hlavně přehledem o biochemii rostlin, kterou dokáže podat v souvislostech i naprostému laikovi tak, aby jí porozuměl. Tak bych jednou větou charakterizovala Dr. Kateřinu Svobodovou-Brooker po prvním víkendu jejího semináře Rostlinné silice na Institutu aromaterapie. Fascinována jejími rozsáhlými vědomosti o éterických olejích jsem se nemohla dočkat další výuky s touto zajímavou ženou. Právě během jejích přednášek jsem se naprosto utvrdila, jak důležitá je kvalita éterických olejů používaných pro terapii. Více se dozvíte v rozhovoru.

(Titulní foto: Na výpravě za lišejníky a mechy, KSB: “To byla specialita mého profesora v Japonsku – isoloval terpeny a vyhledával účinné látky proti rakovině.”)

Pobývala jste v různých zemích světa a mohla tak sledovat produkci éterických olejů (EO) na vlastní oči. Co je dle Vašeho názoru nejdůležitějším kritériem pro získání opravdu kvalitního éterického oleje?

“EO jsou komplikovaný produkt. Jejich kvalita závisí na mnoha příčinách, a to nejenom biologických a výrobních, ale také na lidských. Probírám tyto aspekty dopodrobna se svými studenty v AČA a považuji znalost kvality za základní, i když vlastně jako uživatelé nemáme mnoho možností tato fakta ovlivnit. Zde není dostatek místa, abych mohla popsat kvalitu olejů, jejich možnou falsifikaci, důvody, proč se kvalita liší. Pro laika je to vlastně něco nepochopitelného a jenom ten člověk, který absolvoval alespoň základní kurz, může pochopit složitost tohoto problému. Pro kvalitní EO musíme mít kvalitní základní materiál – genetický zdroj, kvalitní pěstovaní či sběr, technologickou výrobu, skladovací proces a důvěru v lidskou složku, která všechny tyto procesy provází.”

Může vůbec aromaterapeut poznat kvalitní olej u svého dodavatele? Je cena oleje věrohodným vodítkem kvality oleje?

Herb Society v Birminghamu, KSB: “Každý rok jsme též vystavovali na Chelsea Show ve vědecké sekci, kde jsme většinou získavali zlaté či stříbrné medaile”

“Cena rozhodně není ukazatelem kvality. Je zapotřebí mít důvěru v dodavatele. Ten ovšem EO někde odebírá a musí mít potvrzení jakosti, přednostně ve formě GC/MS* a dalších parametrů. V Británii jsem průběžně kontrolovala jakost olejů u hlavních dodavatelů, včetně např. pro Boots, kteří když pochopili, jak je EO variabilní a jak je důležité sledovat složení olejů, pořídili si vlastní přístroje. GC je dostupný pro většinu laboratoří. Jsem zastáncem toho, že v ČR by měla být jedna laboratoř, která by kontrolovala vzorky EO u různých dodavatelů. Potom by si byli dodavatelé jisti, že mají kvalitní EO a jednotliví odběratelé by se mohli spolehnout na tyto zdroje. Pokusila jsem se toto zajistit přes další členy v AČA, kteří také měli zájem, ale nakonec pro nedostatek zájmu z dalších stran z tohoto záměru sešlo. Jsem si ale jista, že toto je jediná cesta ke kvalitnímu zásobování EO na českém trhu.

*pozn. redakce: plynová chromatografie/hmotnostní spektrometrie – analytické metody pro určení kvality

Jak hodnotíte úroveň kvality éterických olejů dostupných v Česku ve srovnání s jinými státy, ve kterých jste pobývala?

Často zbytečně snižujeme úroveň českých výrobků, úroveň vzdělání, schopnosti i možnosti. Každá země má svoje problémy – mluvím zde o rozvinutých zemích. Setkala jsem se s nejpodivuhodnějšími falzifikacemi EO po celém světě, ale také s výbornými spolehlivými výrobci a distributory. Potravinářský, kosmetický a farmaceutický průmysl podléhá stále větší kontrole a EO jsou následně též poměrně přísně sledovány a kontrolovány vzhledem k jejich původu, skladování a distribuci. Většina EO na českém trhu se nakupuje v zahraničí a pokud jde o trh v rámci EU, jejich kvalita je poměrně dobře zajištěna. Pokud se dováží z exotických krajin, mám oprávněné pochyby a vyžadovala bych alespoň základní potvrzení o jakosti (tj. GC/MS). Na tom není nic divného. I v Británii jsme shledali velkou řadu problému s EO z tropických a subtropických krajů. Takže v zásadě bych řekla, že český trh se nijak neliší od trhu ostatních vyspělých zemí, a hlavně bych doporučila, aby byla možnost EO zde testovat.”

Tip redakce: Přečtěte si volné pokračování rozhovoru.

Žijeme v době cestovatelského boomu. Nedávno jsem četla, že bezpečnostní rentgeny na letišti, či samotný transport letadlem může změnou tlaku nebo určitou nadmořskou výškou některé éterické oleje poškodit. Je tedy zbytečné brát si s sebou éterické oleje na leteckou dovolenou? A jak se k nám vlastně dováží éterické oleje z jiných kontinentů, které jsou v Evropě pouze plněny?

“EO se přepravují na lodi i letadly. Nejdůležitější je, v jakém kontejneru a zda jsou zaizolovány proti oxidaci. Obavy z transportu nejsou oprávněné. Rentgen ani nadmořská výška EO neovlivní. Letadla i nákladní prostory, jsou pod normálním tlakem; jestliže dojde k mírnému zvýšení, tak to rozhodne oleje nezkazí. Pro svoji potřebu si samozřejmě EO s sebou berte. A rovnou se jich několikrát nadechnete před cestou i během cesty. Případně doporučuji rozkousnout kapsulku s tymiánem.”

Předpokládám, že sama používáte éterické oleje. Které rozhodně nesmí chybět ve Vaší domácnosti?

“V době mé práce ve Skotsku jsem měla v laboratoři a následně i pro moje soukromé použití kolem 140 různých EO. V rámci jednotlivých druhů, např. rozmarýnka nebo tymián a podobně jsem testovala EO různého geografického původu, takže jsem měla třeba 40 různých EO toho daného typu. K tomu se musí započítat druhy, které jsem pěstovala na našich pokusných políčkách a sama destilovala. Ve sbírce jsem měla i jednotlivé složky EO, které jsem získávala z celého světa, včetně chamazulenu, který mně vyizolovali na Katedře organické chemie v Dejvicích, nebo různých seskviterpenů, které zase byly izolovány v Japonsku. Tak se někdy stávalo, že jsem seděla v noci v laboratoři obklopena tisíci lahvičkami a hledala cestu k jejich využití. Pro svoje osobní využití jsem se rozhodla pro jednoduchost – kolem 20 základních EO tvořilo a stále tvoří moji lékárnu. Nezříkám se nových vůni nebo nových poznatků, ale mám na mysli též původ rostlinného materiálu – které druhy jsou chráněné a případně, jak se některé druhy pěstují v rozvojových zemích. EO, které prošly životní lhůtou kolem 2-3 let slévám dohromady a používám na desinfekci povrchu v kuchyni, ve skleníku, jako bariéru proti mravencům a jinému hmyzu a také jako vonnou kulisu v letní zahradě, která se mihne večerem a vyprchá.

Na následující otázku se ptáme vždy pro Kouzlo vůní. Který éterický olej byste si s sebou vzala na opuštěný ostrov?

“Citrus reticulata (mandarinku), kdyby to byl ostrov v severních polohách a Abies alba (Jedle bělokorá), kdyby to byl ostrov tropický.”

Děkujeme za rozhovor!

Bonus: Kateřinina domácí lékárnička

EO domácí: Řebříček (Achillea millefolium), Heřmánek římský (Anthemis nobilis), Yzop (Hyssopus officinalis), Jalovec (Juniperus communis), Levandule lékařská (Lavandula officinalis)*, Heřmánek modrý (Matricaria chamomilla)*, Meduňka (Melissa officinalis)*, Máta peprná (Mentha piperita), Bazalka (Ocimum basilicum eugenol chemotype), Borovice (Pinus sylvestris)*, Rozmarýn (Rosmarinus officinalis camphor chemotype), Saturejka (Satureja hortensis), Tymián (Thymus vulgaris tymol chemotype)*

EO cizokrajné: Kadidlo (Boswellia carterii)*, Cedr (Cedrus atlantica)*, všechny možné citrusy (Citrus sp.), Cypřiš (Cupressus sempervirens fol), Eukalyptus globulus (Eucalyptus globulus)*, Tee-Tree (Melaleuca alternifolia)*, Geránium (Pelargonium graveolens), Santal bílý (Santalum album), Skořice (Syzygium aromaticum)*, Zázvor (Zingiber officinale).”

Pozn. EO označené * si Kateřina bere s sebou na cesty.

Dr. Kateřina Svobodová Brooker BSc Hons, PhD. (*1948)

Návrat z Maďarska přes Budapešť, KSB: „Měli jsme dlouholetou spolupráci s Maďarskem a Finskem – obě země s dlouholetou tradicí pěstování aromatických rostlin.“

Vystudovala VŠZ v Praze, obor fyziologie rostlin, doktorát získala na Farmaceutické fakultě Glasgow University ve Skotsku, kde následně 28 let přednášela na katedře biologie rostlin. Zde také vedla výzkum aromatických a léčivých rostlin se specializací na fyziologii, biochemii a molekulární biologii. Vedla řadu diplomových a doktorandských prací na oddělení botaniky a biochemie. Publikovala 80 odborných prací o aromatických rostlinách a měla 70 přednášek na mezinárodních konferencích. Pracovala jako odborný poradce pro BHTA (British Herb Trade Association) a jako vědecký redaktor pro CAB Abstracts Aromatic and Medicinal Plants (Commonwealth Agriculture Bureau). Mimo jiné strávila rok v Japonsku, kam se později několikrát vrátila, a kde pracovala na výzkumu bioaktivity sekundárních metabolitů z aromatických rostlin. V současné době vyučuje na Institutu Aromaterapie v Praze.

Co se do rozhovoru nevešlo? O to vás přece neošidíme. Přečtěte si volné pokračování rozhovoru.

Autorkou článku je Veronika Němcová. Foto: archiv Kateřiny Svobodové.

Partnerem článku je Asociace českých aromaterapeutů:

Top 6 olejů v péči o vaše vlasy

Výběr správného oleje pro naše vlasy zaručuje jejich rychlejší ozdravení a dlouhodobý pozitivní efekt. Na trhu se však nabízí tolik skvělých produktů, že je těžké vybrat si ten nejvhodnější. Vlastnosti rostlinných i éterických olejů uvedených níže mají mnohem širší využití a působení na celkové zdraví. Seznamte se s jejich přednostmi ve vztahu k vlasům. Text navazuje na předchozí článek Dopřejte svým vlasům olejovou kúru s éterickými oleji!

6 nejdůležitějších olejů v péči o vlasy

Univerzální rostlinné oleje

  • Slunečnicový olej (Helianthum annuus) – olej má své nezastupitelné místo v kosmetickém průmyslu. Značně prokrvuje pokožku, napomáhá hojení ekzémů a díky vysokému obsahu vitamínu E regeneruje. Má zvláčňující účinky, obsahuje výživné látky a minerály a lze ho využít na všechny typy pokožky. Je poměrně řídký, proto se velmi snadno nanáší. Je bez zápachu a hodí se tak k ředění viskózních olejů.
  • Jojobový olej (Simmondsia chinensis) – v podstatě se jedná o vosk, který výborně změkčuje a hydratuje zejména pokožku hlavy, protože svým složením připomíná přirozený maz. Je velmi lehký, intenzivně zvláčňující a obsahuje živiny, které prospívají všem druhům pleti. Olej má přirozený ochranný UV filtr 3 až 4, čehož já osobně využívám pro ochranu vlasů v létě. Snadno se vstřebává, takže nezanechává mastný film a vlasům navrací přirozený lesk.
  • Olivový olej (Olea europea) – chladivý, obsahuje velké množství minerálů, proteinů a vitamínů. Vlasy výrazně zvláční a dodá jim lesk, aniž by se mastily. Běžně se používá do vlasových zábalů, vynikající v boji proti lupům. Pokožku vyživuje, zjemňuje a zvláčňuje. Vitamín E, který tento olej obsahuje, je výrazným antioxidantem.

Speciální éterické oleje

  • Ylan-Ylang (Cananga odorata) – sladký květinový a velmi silný olej. Antiseptický, zvláčňující. Dobře reguluje množství vlhkosti, čímž se hodí jak na mastnou, tak na suchou pokožku hlavy. Normalizuje produkci mazu. Stimuluje pokožku hlavy, proto se hodí také pro růst vlasů. Nevhodný pro lidi s nízkým tlakem, silně sedativní.
  • Cedr (Cedrus atlantica) – sladce dřevitá vůně s kafrovým nádechem. Stimulační, antiseptické, adstringentní a zklidňující účinky jsou vhodné pro pokožku hlavy a vlasy v různých kondicích. Má být účinný také proti vypadávání či řídnutí vlasů, působí proti lupům a při léčbě psoriázy. Mimo jiné posiluje vůli a odolnost vůči vnějšímu tlaku.
  • Levandule (Levandula angustifolia) – sladce bylinná jemná, lehce květinová vůně. Antimikrobiální, protizánětlivý a regenerační. Výborný terapeutický a zklidňující olej, který stimuluje a navozuje relaxaci. Pro svůj adaptogenní charakter se hodí na všechny druhy pokožky i vlasů. Účinný v boji proti lupům a při vypadávání vlasů, výborný pro péči o citlivou pleť. U lidí s nízkým krevním tlakem může působit sedativně.

Další užitečné oleje pro naše vlasy

Rostlinné oleje lisované za studena

  • Kokosový olej (Cocos nucifera) – velmi dobře se mísí s éterickými oleji. Olej má velmi velké molekuly, díky čemž se minimálně vstřebává do kůže a do vlasů. Je proto vhodný i k použití až PO umytí vlasů, bez oplachu. Vtírám si jej po umytí do ručníkem vysušených vlhkých vlasů a ponechám volně uschnout. Zanechá jemné kokosové aroma, vláčné sametové vlasy, které se snadno rozčesávají a nemastí se. Mám s ním velmi dobré zkušenosti, po použití tohoto oleje si nemusím mýt vlasy déle jak týden!
  • Olej z pšeničných klíčků (Triticum sativum) – patří mezi výborné antioxidanty a konzervační látky. Obsahuje velký podíl vitamínů A, B, C, D a E. Má vůbec nejvyšší obsah vitamínu E ze všech rostlinných olejů a také nejvyšší množství organicky vázaných minerálů. Dodává významné výživné, zvláčňující a ochranné účinky.
  • Ricinový olej (Ricinus communis) – olej má vynikající promašťující účinky. Je výborný k ošetření nadměrně suché pokožky. Obsahuje kyselinu ricinolejovou, která váže v pokožce vlhkost a doslova ji zalévá, protože tento olej podporuje růst vlasů. Lze ho také použít na obočí a řasy, které asi po čtyřech týdnech pravidelné péče zhoustnou. Olej je vysoce viskózní, doporučuje se ředit s jinými oleji.
  • Pupalkový olej (Oenothera biennis) – obsahuje velmi důležitou nenasycenou mastnou kyselinu gama-linolenovou, která pokožce navrací elasticitu, pomáhá při lupénce a jiných kožních onemocněních. Výborně regeneruje, je proto vhodná také na kůži spálenou od sluníčka.
  • Brutnákový olej (Borago officinalis) – významný pro pokožku trpící na ekzémy, lupénku či jiné kožní problémy. Obsahuje dvojnásobné množství esenciálních mastných kyselin než olej pupalkový, které jsou zásadní pro růst a zdraví vlasů a správnou funkci pokožky.
  • Mandlový olej (Prunus amygdalus) – lehký a bez zápachu, velmi bohatý na obsah proteinů, vitamínů A, E a F a minerálů, především na draslík, hořčík, vápník aj. Hodí se i na problematickou pleť. Často využívám také na citlivou dětskou pokožku. Zklidňuje podrážděnou pokožku, lehce se vstřebává a nezanechává pocit mastnoty.
  • Sezamový olej (Sesamum indicum) – výrazné obnovující a zvláčňující účinky na pokožku. Posiluje ochranou vrstvu kůže a má výrazné zastoupení v kosmetickém průmyslu. Pokožku regeneruje a chrání před škodlivým působením volných radikálů. Vhodný pro děti.

Vybrané éterické oleje

Pro mastné vlasy (obecně pomáhají éterické oleje z citrusových plodů)

  • Bergamot (Citrus aurantium var. bergamia – nasládlá, sladce dřevitá, svěží vůně. Adstringentní, antiseptický a deodorační. Pomáhá také proti lupům.
  • Citron (Citrus limon) – typická čerstvá vůně citronu. Antiseptický, adstringentní, antibakteriální, čistící a regenerační. Reguluje produkci mazu ve vlasech i pokožce. Používá se také pro zjasnění odstínu blond vlasů a pro zvýšení jejich lesku. Účinně pomáhá při ošetření dermatitid a v boji proti lupům.
  • Pomeranč (Citrus sinensis) – svěží typická pomerančová vůně. Zklidňuje a stimuluje. Změkčující, adstringentní, tonizační a antibakteriální vlastnosti. Lze použít i na suchou pokožku, citlivou pleť.

 Pro poškozenou a citlivou pokožku

  • Rozmarýn (Rosmarinus officinalis) teplá bylinná vůně s kafrovými podtóny. Antiseptický, adstringentní, čistí a regeneruje pleť. Jde o jeden z nejdynamičtějších olejů v péči o vlasy, pomáhá prokrvovat pokožku, tím i napomáhá proti vypadávání a řídnutí vlasů. Zpevňuje vlasové vlákno. Pečuje o vlasy, pokožku hlavy i pleť, má zejména v kombinaci se šalvějí stimulující účinky. Jedno, jestli je pleť mastná nebo suchá, tento olej je vhodný k ošetření zanícený pokožky hlavy – hodí se proto hlavně v boji proti lupům a nebo dermitidách. V těhotenství může být příliš stimujující a lidé s vysokým tlakem by ho měli používat ve velmi nízkých dávkách
  • Heřmánek modrý (Matricaria chamomilla) a Hěřmánek římský (Anthemis nobilis) – oba mají protizánětlivé, antialergení, antiseptické a adstringentní vlastnosti. H. modrý voní více bylinně, H. římský má ovocnější nádech. Jsou nenahraditelnými oleji v péči o zanícenou, poškozenou nebo citlivou pleť. Využívají se také k docílení světlejšího odstínu vlasů.
  • Olej z mrkvových semen (Daucus carota) – zemitá kořenová vůně. Regeneruje kožní tkáň a působí protizánětlivě. Má speciální využití při péči o suchou pokožku a o suché vlasy. Pro svůj vysoký obsah vitamínu B a A funguje jako skvělá ochrana před slunečním zářením.

Proti lupům a vypadávání vlasů

  • Palmorůžová (Cymbopogon martini) – svěží, sladce růžová s jemným bylinným nádechem. Má zchlazující účinky a silně podporuje regeneraci pokožky. Je účinný proti vypadávání vlasů, v kombinaci s rozmarýnem vhodný také proti lupům. Olej působí na naše ego, velmi vhodný pro ty, kteří na sebe zapomínají a starají se více o druhé.
  • Šalvěj lékařská (Salvia officinalis) Šalvěj muškátová (Salvia sclarea) – obě šalvěje mají bylinnou vůni, Š. lékařská je více kořeněná, Š. muškátová má lehce ovocný až květinový nádech. Obě posilují nervy a zklidňují CNS (centrální nervový systém). Výborně oživují pokožku hlavy a stimujují krevní oběh. Š. lékařská je účinnou složkou přípravků proti padání vlasů a pro péči o citlivou pleť, Š. muškátová se hodí k ošetření suché a zralé pleti a omezuje vznik lupů, seboroidních onemocnění. Na šalvěj by si měli dát pozor těhotné ženy, epileptici a lidé s vysokým krevním tlakem (lékařská), ale i lidé s nízkým krevním tlakem (muškátová).
  • Mateřídouškova (Thymus serpyllum) – svěží kořeno-bylinná vůně s dřevitým nádechem. Patří mezi nejsilnější antiseptické oleje a stejně jako šalvěj posiluje krevní oběh, čímž regeneruje pokožku hlavy. Velmi se hodí pro kůru proti vypadávání vlasů nebo jejich řídnutí. Nedoporučuje se pro lidi s vysokým krevním tlakem.

Zdroje:

  1. JANSSEN, Mary Beth a Dana BURIANOVÁ. Přírodní péče o vlasy: bylinkové kúry – přípravky pro krásné a zdravé vlasy. Praha: Pragma, 2004. ISBN 80-7205-123-7.
  2. WORWOOD, Valerie Ann. Voňavá lékárna. Praha: One Woman Press, c2009. ISBN 978-80-86356-47-1.
  3. Nobilis Tilia: Rostlinné a éterické oleje. Prospekt. 14_09_A_CZ

Autorkou článku je Veronika Němcová, odborná aromaterapeutka/kräuterpraktikerin, kontakt: vondrus(zavináč)gmail.com. Foto: Pixabay.