Jedenáctero šetrného bylinkaření

Víte, jak je to krásný pocit, když si uvaříte čaj z vlastnoručně nasbíraných bylin? Voní loukou nebo lesem a větrem. A ne chemickými aromaty. Připomene vám, jak jste se cítili při jejich sběru, jak vám vítr čechral vlasy a jak na vás svítilo slunce a možná vám v uších bude znít i zpěv ptáčků, které jste při sběru slyšeli.

Možná někoho z vás napadne, proč vůbec sbírat bylinky v dnešní době, když jsou různých čajů plné obchody a lékárny. Důvodů je celá řada a vystačily by na samostatný článek, ale pojďme si připomenout jen to, že nejde o krok zpátky do minulosti, ale naopak o pokrok směrem k životnímu stylu v souladu s přírodou.

Proč si kupovat drahé byliny dovezené přes půlku zeměkoule, když máme kolem sebe tolik pokladů, po kterých často v nevědomosti šlapeme a likvidujeme je sekačkami dříve než vykvetou?

Bylinek netřeba se báti

Bylinky můžete různě kombinovat a každý den si tak namíchat jiný čaj, podle chuti, nálady, počasí apod. Pokud máte pocit, že bylinky neznáte a že se bojíte, abyste nenasbírali něco jedovatého, seznamte se s bylinkami v našem bylinkovém speciálu Bylinky našich babiček a nebo si vyberte notoricky známé bylinky jako je maliník, ostružiník, jahodník, borůvčí, sedmikráska, které nemají výrazné specifické účinky a lze je pít dlouhodobě.

Sbírat bylinky je radost, zábava i estetické uspokojení z jejich krásy

V závěru článku najdete recept na  jednoduchý bylinkový čaj, který zvládne připravit úplně každý. Při sběru bylin je třeba dodržovat některá pravidla, která si teď připomeneme.

1) Bylinky bez přidaných látek

Bylinky zásadně sbíráme na čistých místech, daleko od silnic, továren i chemicky ošetřovaných polí.

2) Na “lov” s knihou nebo řádně připraveni

Sbíráme jen bylinky, které dobře známe. Nejste-li si jistí, že je to opravdu to, co chcete, raději nechte bylinku na místě. Než se na bylinku vypravíme, důkladně se s ní seznámíme v nějakém herbáři, ověříme si, že není ohrožená a ujasníme si, kolik a na co jí budeme potřebovat.

3) Po nás žádná spoušť

Při sběru myslíme na to, aby po nás nezbyla poušť ani spoušť: pokud sbíráme květy, necháme vždy několik květů na rostlině, pokud sbíráme listy, necháme rostlině pár listů apod. Při sběru kořenů nezlikvidujeme všechny rostliny, které potkáme. Musíme rostliny zachovat pro ostatní a také jim nezabránit v růstu a množení.

Místo sběru kontryhelu před
A poté, co jsem si nasbírala dost pro vlastní potřebu

4) Chráněné chráníme

V chráněných oblastech a rezervacích je sběr bylinek – stejně jako ostatních rostlin – zakázán.

5) Na “igeliťáky” zapomenout

Bylinky sbíráme do košíku, plátěných tašek nebo papírových sáčků. Mikrotenový sáček není vhodný – bylinky by se v něm mohly zapařit.

S igelitovými pytlíky všeho druhu se bylinky nemají rády!

6) Plísně a breberky neberem

Nikdy nesbíráme rostlinky nahnilé, plesnivé, zčernalé či napadené škůdci.

Tip redakce: Zaujaly vás naše doporučení? Mnohem více se dozvíte v online programu Bylinky našich babiček

7) Rychle zpracovat

Bylinky doma zpracujeme co nejrychleji, abychom v nich zachovali co nejvíce účinných látek.

Nasbíráno a nese se domů ke zpracování

8) Kouzelná slůvka i pro kytičky

Já osobně před sběrem bylinku poprosím, zda si mohu nějaké její části nasbírat a po sběru poděkuji. Projevuji tak úctu matce přírodě i samotné rostlině a věřím, že ona se mi jistě odvděčí.

9) Je důležité, co kdy sbíráme, má to vliv na obsah účinných látek

Důležité je získat z bylinky co největší množství účinných látek – a ta se může lišit podle doby sběru.

Nadzemní části

Nadzemní části rostlin, jako jsou květy, listy nebo nať, je nejlépe sbírat kolem poledne. Rostlina by měla být suchá, ale ne povadlá.

Květy

Květy sbíráme za plného rozkvětu. Jakmile totiž bylinka začne odkvétat, obsah účinných látek v ní rychle klesá.

Nať

Nať sbíráme nejlépe na počátku květu a lze ji buď stříhat, anebo řezat. Pokud byste nať trhali, můžete rostlinu vytrhnout i s kořeny a tím ji zničit.

Kořeny

Kořeny se sbírají v době vegetačního klidu, to znamená brzy na jaře anebo na podzim. Tehdy se v nich totiž soustředí síla rostliny, zatímco během vegetačního období kořen nemá takovou účinnost. Obecně platí, že kořeny sbíráme ráno nebo večer.

10) Do roka a do dne

Nasušené bylinky bychom měli spotřebovat do roka, tedy do další sklizně, po roce ztrácejí účinky a hodí se jen do koupele. To ale vůbec není špatný způsob, jak loňské bylinky zlikvidovat.

Uvařte z loňských bylin cca ½ litru silného čaje a nalijte do napuštěné vany. Můžete přidat mořskou či epsomskou sůl a budete mít báječnou koupel, která doplní vašemu tělu potřebné minerální látky.

Pro všechny má příroda dost

11) Sušení je trochu věda

Nejčastěji se bylinky zpracovávají sušením a proto si zopakujme několik zásad, jak to nejlépe provést:

  • rostliny  neobsahující těkavé látky, můžeme sušit při  teplotě  až  60°C
  • naopak rostliny obsahující těkavé  látky,  jako je např. máta,  sušíme  při  teplotě  nanejvýš  při 30 – 40°C

Dobře  usušená rostlina  se  při ohybu láme. Nedosušené  rostliny  mohou zplesnivět a naopak přesušené se při manipulaci drolí a také značně klesne obsah účinných  látek. Rostliny se doporučuje sušit celé tak, jak jsme je  posbírali, jedině kořeny a oddenky se rozkrojí podél na poloviny.

Teprve  usušené  rostliny připravíme k použití  rozlámáním, nařezáním nebo drcením na  menší části. Sušené  byliny  skladujeme v hermeticky  uzavřených  nádobách pokud možno bez přístupu světla – plechové dózy  nebo skleněné  tmavé  nádoby jsou ideální. Pokud je nemáte, postačí zavařovací sklenice umístěné ve tmavé spíži.

Tip redakce: Přečtěte si také Desatero základů vykuřování

A lahodný bezpečný recept na závěr

A na závěr recept na jednoduchý čaj pro běžné pití: sušené listy jahodníku, maliníku a ostružiníku smícháme v poměru jedna ku jedné. Jednu polévkovou lžíci listů zalijeme 250 ml vařící vody a vyluhujeme 10 minut.

Přidávat můžeme i další bylinky jako je sedmikráska, měsíček, levandule, kopřiva, kontryhel apod. O všech těchto bylinkách podrobně píšeme v programu Bylinky našich babiček. A víte, že není třeba čekat, až se vám bylinky usuší? Čaj je totiž možné uvařit i z čerstvých rostlin, takže ihned po návratu domů můžete začít vařit čaj. Jen mějte na paměti, že čerstvých bylin používáme méně než sušených.

Autorka článku a fotografií: Kateřina Hrazdirová. 

 

Zaujal vás tento článek? Naučte se s námi více v online programu Bylinky našich babiček. Na celou bylinkovou sezónu 2018/2019 si ho můžete předplatit za 800 Kč!

Použitá literatura:

  • STAŇKOVÁ-KRÖHNOVÁ, Magdaléna. Bylinky pro děti a maminky: praktické použití léčivých rostlin pro rodiny s dětmi od jara do zimy. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-2312-9.
  • DRÁB, Jiří. Zahrádkáři Karviná: Léčivé rostliny (2.díl – sběr, zpracování) [online]. [cit. 2018-05-14]. Dostupné z: http://www.zahradkarikarvina.cz/lecive-rostliny-2dil-sber-zpracovani/
  • Kouzelné bylinky: JAK SPRÁVNĚ SBÍRAT BYLINKY [online]. [cit. 2018-05-14]. Dostupné z: http://www.kouzelnebylinky.cz/clanek/22

Kateřina Hrazdirová

Aromaterapeutka at Aromaterapie Kátma
Kateřina vystudovala Ochranu životního prostředí na Univerzitě Karlově.V roce 2015 dokončila Institut Aromaterapie, v roce 2016 začala studovat školu Přírodních terapií v Českém Krumlově. Masíruje, pracuje s Reiki a pořádá aromaterapeutické dílny zaměřené na výrobu přírodní kosmetiky a kurzy aromaterapie.

Co o sobě říká? „Příroda je mou velkou láskou, inspirací a zdrojem energie. Nejlépe se cítím v lese či na louce. Aromaterapie a bylinky jsou mým velkým koníčkem, svůj život si bez nich vůbec neumím představit.“

Napsat komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.