Jedenáctero šetrného bylinkaření

Víte, jak je to krásný pocit, když si uvaříte čaj z vlastnoručně nasbíraných bylin? Voní loukou nebo lesem a větrem. A ne chemickými aromaty. Připomene vám, jak jste se cítili při jejich sběru, jak vám vítr čechral vlasy a jak na vás svítilo slunce a možná vám v uších bude znít i zpěv ptáčků, které jste při sběru slyšeli.

Možná někoho z vás napadne, proč vůbec sbírat bylinky v dnešní době, když jsou různých čajů plné obchody a lékárny. Důvodů je celá řada a vystačily by na samostatný článek, ale pojďme si připomenout jen to, že nejde o krok zpátky do minulosti, ale naopak o pokrok směrem k životnímu stylu v souladu s přírodou.

Proč si kupovat drahé byliny dovezené přes půlku zeměkoule, když máme kolem sebe tolik pokladů, po kterých často v nevědomosti šlapeme a likvidujeme je sekačkami dříve než vykvetou?

Bylinek netřeba se báti

Bylinky můžete různě kombinovat a každý den si tak namíchat jiný čaj, podle chuti, nálady, počasí apod. Pokud máte pocit, že bylinky neznáte a že se bojíte, abyste nenasbírali něco jedovatého, seznamte se s bylinkami v našem bylinkovém speciálu Bylinky našich babiček a nebo si vyberte notoricky známé bylinky jako je maliník, ostružiník, jahodník, borůvčí, sedmikráska, které nemají výrazné specifické účinky a lze je pít dlouhodobě.

Sbírat bylinky je radost, zábava i estetické uspokojení z jejich krásy

V závěru článku najdete recept na  jednoduchý bylinkový čaj, který zvládne připravit úplně každý. Při sběru bylin je třeba dodržovat některá pravidla, která si teď připomeneme.

1) Bylinky bez přidaných látek

Bylinky zásadně sbíráme na čistých místech, daleko od silnic, továren i chemicky ošetřovaných polí.

2) Na “lov” s knihou nebo řádně připraveni

Sbíráme jen bylinky, které dobře známe. Nejste-li si jistí, že je to opravdu to, co chcete, raději nechte bylinku na místě. Než se na bylinku vypravíme, důkladně se s ní seznámíme v nějakém herbáři, ověříme si, že není ohrožená a ujasníme si, kolik a na co jí budeme potřebovat.

3) Po nás žádná spoušť

Při sběru myslíme na to, aby po nás nezbyla poušť ani spoušť: pokud sbíráme květy, necháme vždy několik květů na rostlině, pokud sbíráme listy, necháme rostlině pár listů apod. Při sběru kořenů nezlikvidujeme všechny rostliny, které potkáme. Musíme rostliny zachovat pro ostatní a také jim nezabránit v růstu a množení.

Místo sběru kontryhelu před
A poté, co jsem si nasbírala dost pro vlastní potřebu

4) Chráněné chráníme

V chráněných oblastech a rezervacích je sběr bylinek – stejně jako ostatních rostlin – zakázán.

5) Na “igeliťáky” zapomenout

Bylinky sbíráme do košíku, plátěných tašek nebo papírových sáčků. Mikrotenový sáček není vhodný – bylinky by se v něm mohly zapařit.

S igelitovými pytlíky všeho druhu se bylinky nemají rády!

6) Plísně a breberky neberem

Nikdy nesbíráme rostlinky nahnilé, plesnivé, zčernalé či napadené škůdci.

Tip redakce: Zaujaly vás naše doporučení? Mnohem více se dozvíte v online programu Bylinky našich babiček

7) Rychle zpracovat

Bylinky doma zpracujeme co nejrychleji, abychom v nich zachovali co nejvíce účinných látek.

Nasbíráno a nese se domů ke zpracování

8) Kouzelná slůvka i pro kytičky

Já osobně před sběrem bylinku poprosím, zda si mohu nějaké její části nasbírat a po sběru poděkuji. Projevuji tak úctu matce přírodě i samotné rostlině a věřím, že ona se mi jistě odvděčí.

9) Je důležité, co kdy sbíráme, má to vliv na obsah účinných látek

Důležité je získat z bylinky co největší množství účinných látek – a ta se může lišit podle doby sběru.

Nadzemní části

Nadzemní části rostlin, jako jsou květy, listy nebo nať, je nejlépe sbírat kolem poledne. Rostlina by měla být suchá, ale ne povadlá.

Květy

Květy sbíráme za plného rozkvětu. Jakmile totiž bylinka začne odkvétat, obsah účinných látek v ní rychle klesá.

Nať

Nať sbíráme nejlépe na počátku květu a lze ji buď stříhat, anebo řezat. Pokud byste nať trhali, můžete rostlinu vytrhnout i s kořeny a tím ji zničit.

Kořeny

Kořeny se sbírají v době vegetačního klidu, to znamená brzy na jaře anebo na podzim. Tehdy se v nich totiž soustředí síla rostliny, zatímco během vegetačního období kořen nemá takovou účinnost. Obecně platí, že kořeny sbíráme ráno nebo večer.

10) Do roka a do dne

Nasušené bylinky bychom měli spotřebovat do roka, tedy do další sklizně, po roce ztrácejí účinky a hodí se jen do koupele. To ale vůbec není špatný způsob, jak loňské bylinky zlikvidovat.

Uvařte z loňských bylin cca ½ litru silného čaje a nalijte do napuštěné vany. Můžete přidat mořskou či epsomskou sůl a budete mít báječnou koupel, která doplní vašemu tělu potřebné minerální látky.

Pro všechny má příroda dost

11) Sušení je trochu věda

Nejčastěji se bylinky zpracovávají sušením a proto si zopakujme několik zásad, jak to nejlépe provést:

  • rostliny  neobsahující těkavé látky, můžeme sušit při  teplotě  až  60°C
  • naopak rostliny obsahující těkavé  látky,  jako je např. máta,  sušíme  při  teplotě  nanejvýš  při 30 – 40°C

Dobře  usušená rostlina  se  při ohybu láme. Nedosušené  rostliny  mohou zplesnivět a naopak přesušené se při manipulaci drolí a také značně klesne obsah účinných  látek. Rostliny se doporučuje sušit celé tak, jak jsme je  posbírali, jedině kořeny a oddenky se rozkrojí podél na poloviny.

Teprve  usušené  rostliny připravíme k použití  rozlámáním, nařezáním nebo drcením na  menší části. Sušené  byliny  skladujeme v hermeticky  uzavřených  nádobách pokud možno bez přístupu světla – plechové dózy  nebo skleněné  tmavé  nádoby jsou ideální. Pokud je nemáte, postačí zavařovací sklenice umístěné ve tmavé spíži.

Tip redakce: Přečtěte si také Desatero základů vykuřování

A lahodný bezpečný recept na závěr

A na závěr recept na jednoduchý čaj pro běžné pití: sušené listy jahodníku, maliníku a ostružiníku smícháme v poměru jedna ku jedné. Jednu polévkovou lžíci listů zalijeme 250 ml vařící vody a vyluhujeme 10 minut.

Přidávat můžeme i další bylinky jako je sedmikráska, měsíček, levandule, kopřiva, kontryhel apod. O všech těchto bylinkách podrobně píšeme v programu Bylinky našich babiček. A víte, že není třeba čekat, až se vám bylinky usuší? Čaj je totiž možné uvařit i z čerstvých rostlin, takže ihned po návratu domů můžete začít vařit čaj. Jen mějte na paměti, že čerstvých bylin používáme méně než sušených.

Autorka článku a fotografií: Kateřina Hrazdirová. 

 

Zaujal vás tento článek? Naučte se s námi více v online programu Bylinky našich babiček. Na celou bylinkovou sezónu 2018/2019 si ho můžete předplatit za 800 Kč!

Použitá literatura:

  • STAŇKOVÁ-KRÖHNOVÁ, Magdaléna. Bylinky pro děti a maminky: praktické použití léčivých rostlin pro rodiny s dětmi od jara do zimy. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-2312-9.
  • DRÁB, Jiří. Zahrádkáři Karviná: Léčivé rostliny (2.díl – sběr, zpracování) [online]. [cit. 2018-05-14]. Dostupné z: http://www.zahradkarikarvina.cz/lecive-rostliny-2dil-sber-zpracovani/
  • Kouzelné bylinky: JAK SPRÁVNĚ SBÍRAT BYLINKY [online]. [cit. 2018-05-14]. Dostupné z: http://www.kouzelnebylinky.cz/clanek/22

Čas sběru a ukládání aneb strava, bylinky a éterické oleje na podzim

Podzim představuje dobu sběru, ukládání, uzavírání a odumírání. Jinu přibývá a Jangu ubývá. Je to čas, kdy se míza stromů stahuje dovnitř a klesá ke kořenům. Opadává listí i plody a i my se uzavíráme do tepla svých příbytků a zklidňujeme se. Symbolem podzimu v čínském pentagramu je element Kovu a přináleží mu bílá barva. V cyklu pěti prvků je Kov prvkem představujícím houstnutí hmoty, ale také výměny energie. Z orgánů patří k elementu Kovu plíce a tlusté střevo. Článek je 4. dílem seriálu.

V následujícím článku se dozvíte, jak můžete plíce a tlusté střevo podpořit právě v tomto období pomocí vhodné stravy, bylin a také éterických olejů. Jednoduché recepty na čaj vhodný při nachlazení či chřipce a masážní směs při kašli si snadno vyrobíte doma sami.

Krásný podzim, čas náročnější pro naše plíce

Co na podzim jíst a čeho se vzdát?

Na podzim je vhodné začít stravu déle tepelně upravovat, abychom tělu dodali potřebné teplo. Jídlo by mělo být bohaté a vydatné se silnou chutí a dlouhým procesem úpravy (pečení, grilování, opékání).

Je super do svařeného vína i na ranní kaše

Nejvhodnější je kořenová zelenina a hlízy – brambory, sladké brambory, tuřín, mrkev, ředkvičky, zázvor, česnek, cibule, květák, pastiňák, petržel, celer, křen, fenykl. Na podzim je ideální jíst více ořechů, ryb, masa a rostlinných olejů a přidávat pálivé koření jako zázvor, skořice, muškátový oříšek, bazalka, chili, rozmarýn, hřebíček, černý i kajenský pepř, majoránka. Nejvhodnější obilovinou je rýže. Vyplatí se nezapomínat na teplé snídaně buď ve formě kaší nebo polévek. 

Bylinky na onemocnění plic a tlustého střeva

Plíce

Na úvod je třeba poznamenat, že při onemocnění plic je nejvýhodnější kombinovat několik různých způsobů terapie tj. byliny, aromaterapii, homeopatii, reflexní terapii, akupresuru nebo akupunkturu. Při závažnějších onemocněních je určitě vhodné kombinovat klasickou medicínu s některou z výše uvedených alternativních terapií.

Obecný zdravý udržovací čaj pro období podzimu:

smícháme listy maliníku, ostružiníku a jahodníku, podle potřeby lze přidávat další byliny jako kopřivu, vřes, měsíček, diviznu nebo lékořici.

Bylin vhodných při onemocnění plic je celá řada, lze je rozdělit do několika skupin podle obsahových látek.

Jablečník, skvělá podzimní bylinka, jen trochu hořká

Mezi sliznaté rostliny, které svým slizem potahují sliznice a tím je chrání a léčí patří: podběl, sléz, proskurník, jitrocel a jablečník.

Mezi saponinové rostliny řadíme diviznu, prvosenku a lékořici.

Yzop, tymián, máta a opět jablečník jsou rostliny antiseptické.

Do křemičitých rostlin s vysokým obsahem křemíku řadíme plicník, konopici, přesličku a truskavec.

Siličnaté rostliny jsou anýz, fenykl, mateřídouška.

Jablečník má kromě výše zmíněných účinků i dobrý vliv na zažívání, je ale velmi hořký, proto ho nelze dávat do čaje malým dětem.

Čaj na plíce a průdušky:

smícháme jitrocel, podběl, lékořici a proskurník. Použijeme 1 polévkovou lžíci směsi na 250 ml vařící vody, necháme 10 minut vyluhovat a pijeme 3-4x denně s medem.

Čaj při nachlazení a chřipce:

vyrobíme smícháním lékořice, jahodníku, maliníku a ostružiníku. Použijeme 1 polévkovou lžíci směsi na 250 ml vařící vody, necháme 10 minut vyluhovat a pijeme 3-4x denně s medem.

Tip redakce: Více o klasických českých bylinkách najdete v našem vzdělávacím programu Bylinky našich babiček

Tlusté střevo

Při onemocněních tlustého střeva je důležité upravit stravu: omezit ostrá jídla a koření, alkohol, nasycené tuky, maso a řepný cukr.

Z bylin jsou vhodné hořec, zeměžluč, pelyněk, len, krušina, aloe, senna, řebříček, heřmánek, mochna, lišejník, pryšec, šalvěj, tymián, fenykl, kmín, koriandr, kurkuma, skořice, anýz, kopretina řimbaba, jmelí, lichořeřišnice.

Čaj z devíti bylin na pročištění tlustého střeva a celého trávicího traktu:

připravíme smícháním stejných dílů čekanky (kořen/nať), pampelišky (kořen/nať), rozrazilu, třezalky, řebříčku, popence, jablečníku, puškvorce a měsíčku. 2 polévkové lžíce směsi zalijeme 330 ml vařící vody, krátce povaříme, scedíme do termosky a vypijeme po doušcích během dne.

 TIP redakce: Článek vychází v rámci seriálu. Předchozí díly také doporučujeme k přečtení.

Éterické oleje v elementu Kovu

Z energetického hlediska můžeme plíce a tlusté střevo podpořit také éterickými oleji. Mezi oleje náležející k elementu Kovu patří borovice, cypřiš, čajovník, eukaplytus citriodora i globulus, kajeput, myrta, niaouli, ravensara, šalvěj muškátová, tymián a yzop.

Éterické oleje můžeme kapat do aromalampy nebo si vytvořit masážní směs naředěnou panenským olejem.

Jednoduchá masážní směs na kašel  

  • 3 kapky eukaplyptus radiata nebo globulus
  • 2 kapky tymián
  • éterické oleje nakapejte do lahvičky o objemu 10 ml a doplňte panenským rostlinným olejem (např. mandlovým)

Masírujte 2x denně oblast hrudníku. Uchovávejte stejně jako éterické oleje z dosahu dětí a domácích zvířat.

TIP redakce: doporučujeme článek se spoustou dalších receptů od zkušené aromaterapeutky Ludmily Kotalíkové na téma rýmy, kašle a chřipky.

Ať je vám i na podzim krásně.

Autorkou článku je Kateřina Hrazdirová. Foto: autorka a Pixabay.com.

Partnerem článku je Asociace českých aromaterapeutů:

“Asociace českých aromaterapeutů působí již od roku 1996 poskytuje kvalitní a všestranné vzdělání v aromaterapii široké veřejnosti i profesionálním zájemcům ze souvisejících oborů jako je zdravotnictví, ošetřovatelství, farmacie, rehabilitace, kosmetika či wellness. V Institutu aromaterapie školí odborné aromaterapeuty, které sdružuje v Registru kvalifikovaných aromaterapeutů, poskytuje jim informační servis, rozvíjí jejich vzájemnou spolupráci a podporuje je nadstavbovým vzděláváním. Popularizuje a propaguje aromaterapii v médiích, na odborných konferencích a veletrzích, připravuje speciální programy pro firmy i neziskové organizace.”

Použitá literatura:

  • Šimková MUDr. Michaela, Haldová Ivana PharmDr. Učební texty Školy přírodních terapií, 1.ročník 1.část, , Český Krumlov 2017
  • Šimková MUDr. Michaela, Haldová Ivana PharmDr., Malinovská Radmila, Učební texty Školy přírodních terapií, 2.ročník, Český Krumlov 2017
  • Novák, Petr. skripta Diagnostika pěti elementů. Praha: Institut aromaterapie. 2014

Další díly seriálu:

Znalec rostlin se léčí jedině sám, na zlomeninu kostival, na zápal plic podběl

Wolf – Dieter Storl je německý etnobotanik, antropolog, šaman a spisovatel. Zabývá se bylinami a jejich léčebnými účinky, přírodou jako takovou i jejím propojením se životem lidí. Knihy od něj zdobí mou knihovnu již od roku 2005. Poslední dobou je velmi populární, mnoho překladů vychází i v češtině. Naskytla se mi příležitost vidět tohoto pozoruhodného člověka naživo na přednášce uspořádané vydavatelstvím Kořeny v Praze.

Vypadalo to, že přednášku nestihneme, ale celý vesmír nám pomáhal. Odklidil z cesty všechny překážky, dokonce jsme měli i místo na parkování hned vedle budovy, kde se událost konala. Sotva jsme vešli do vestibulu, doslova jsme se srazili s panem Storlem. Jasně, že jsem se na něj nadšeně vrhla. A on sdílel naše nadšení a trpělivě se s námi vyfotil. Můj první dojem? Pokorný, tichý, ale uvnitř obrovská síla, klid. Velmi laskavý. A zároveň z něj šla přirozená autorita. Mááálokdy narazím na člověka s takovou energií.

Etnobotanik a znalec rostlin ulovený pro Kouzlo vůní

Pelyněk, jitrocel, heřmánek

Pelyněk je oblíbenou rostlinou tohohle zajímavého pána

Za fotku jsem velmi ráda. Více jsem se s ním uvnitř spojila. Než nastala přednáška, lidé se na něj na pódiu vrhli a doslova ho oblehli. Ani organizátoři si nevěděli moc rady s touto situací. A já s manželem spokojeně seděla, sledovali jsme to hemžení kolem a bylo nám velice dobře. Čtení jeho knih pro mě má nyní úplně jinou dimenzi.

Přednáška začala tím, že povídal o meditativním napojení na rostliny. Zdůraznil, že rostliny jsou bytosti, jejichž tělo je fyzicky zde, ale Duše jinde. Vzpomněl například na pelyněk, nejstarší z bylin. U jitrocele citoval zaříkávání: “Přes tebe jezdí vozy, všichni tě ničí, ale ty vše zvládneš. Prosím, pomoz zemi.”  Nebo například o heřmánku: “Ty, heřmánku, vzpomeň si, co jsi říkal. Každý, kdo tě pozřel, zůstal naživu.”

Autorka článku disponuje sbírkou Storlových knih

Všechny rostliny chtějí pomáhat. Přirovnal je k babičce u kamen.  A nás, lidi, přirovnal k vnoučatům. Rostliny, jako babička, dřímají u kamen a my vnoučata jsme se zranila. Přiběhneme k rostlině – babičce – jako malá děťátka a ukazujeme svoje bebínko.

Navazoval srovnáním dřívějšího přístupu lidí k přírodě, k rostlinám. Dříve se běžně používaly prosby, požehnání, byla velká víra v jejich moudrost. K tomu však je zapotřebí znát dobře Ducha rostlin. Co umí, co ovládá. A vybrala si nás samotná rostlina? Jeho filozofie je mi velmi blízká, protože já osobně lidi učím naciťovat se na sebe sama, bez různých příruček a zákonů. Hodně tyto praktiky předávám na kurzu Aromaterapie a Duše. Každý z nás má v rostlině svého spojence, kterého používali už naši praprapředci a provází nás celými generacemi.

Obhajoba Marie Treben

Úžasná energie a mnoho zajímavých informací

Vzpomněl i na bylinářku Marii Treben. To bylo pro mě velice zajímavé, protože vyprávěl o tom, jak se v roce 1986 vrátil ze svých cest do Evropy a zrovna probíhala masivní kampaň proti této bylinářce. V časopisech psali, že Treben nezná účinky rostlin, neví nic o anatomii. Farmakologické firmy dostaly strach. Její bylinkářství fungovalo, pomohla spoustě lidem, ale nevědělo se, jak je to možné. Byla proti ní doslova štvavá kampaň. On jako první napsal obhajobu na Marii Treben. Její přístup byl “šamanský”, ne lékařský. Naštěstí ho podpořili samotní lidé, kterým Treben pomohla. Psali mu dopisy a děkovali, že se jí zastal.

A nakonec dostal i on odměnu. Dlouho čekali s manželkou na děti. Věděli, že děti jsou božské bytosti z jiné dimenze a že jestli mají přijít, tak prostě přijdou. Nicméně v době, kdy se zastával Marie Treben, mu přišel dopis i od jedné porodní asistentky, která mu děkovala a napsala, že přeložila článek o neplodnosti. Ať zkusí kapku jmelí a kapku řebříčku. Jeho manželka vzápětí skutečně otěhotněla. Cítili vděčnost a věděli, že jim tímto způsobem Marie Treben PODĚKOVALA.

Proč vlastně “nosí děti čáp”?

Zmínil, že hluboké pravdy jsou zprostředkované v mytologii. Na téma neplodnosti doporučil v souvislosti s tím i další bylinku. Kakost smrdutý, příbuzný geránia. Připomíná prý zobák čápa. Dříve si ho ti, co chtěli miminko, dávali pod polštář nebo pověsili nad postel. Bylo to znamení pro zemřelé předky, že jsou připraveni na potomka.

Čáp je pták, který asociuje paní Zimu, původně babu Jagu. Zjevuje se ve třech barvách. Bílé, červené a černé. A stejné je i opeření čápa. Červený zobák a nohy, jinak je černobílý. Vytahuje dětské duše, přesně jako vytahuje žáby z vody. A spouští je komínem. Ten byl dříve vstupem pro duchy. Proto do ženy, která vymetá kamna může vstoupit dušička děťátka.

Wolf Dieter Storl slova vždy podpořil vlastní zkušeností. Zdůraznil, že dnešní doba je o takzvaných “šamanech”. Zpívají, bubnují na buben, ale samotný význam šamanství uniká jim i jejich obdivovatelům. Je to rafinovaný egoismus.

Šaman je člověk, který se setkává s démony. Je konfrontován s jevy, které k sobě normální člověk nepustí. Bojuje s disharmonií, duchy a nemocemi, kteří mají různé podoby. V přírodních národech většina lidí odmítá být šamany, protože to je hodně těžké. My se můžeme stát malými šamany tím, že budeme ve styku s přírodou. Zahrádkou. Tam máme propojení třech živlů. Slunce, vody a půdy.

A jaké byly dotazy z publika? Hlavně na léčení

Krásný dotaz byl, jestli plně věří účinnosti rostlin a jestli by šel k lékaři anebo se léčil sám. Odpověděl, že jako etnobotanik ví, že existují různé způsoby léčení. U nás v Evropě hrají důležitou roli peníze. V tradičních léčitelstvích tento jev CHYBÍ.

Také zdůraznil, že jen my známe naše tělo nejlépe. Žádný přístroj nemůže znát naše těle lépe než my. Zvláště, když se do těla meditativně ponoříme. Storl MÁ NAPROSTOU DŮVĚRU V ROSTLINY, V LÉČIVOU MOC PŘÍRODY.

Wolf mezi bylinami

Vyprávěl příběh, kdy přijel ze světa, kde studoval přírodní národy. Neměl zdravotní pojištění a musel se tedy spoléhat pouze sám na sebe. Sekal dřevo, natekly mu prsty a nohy jako párky. Šel do údolí k sedlákovi pro mléko a selka mu řekla: „Je to zánět. Mého muže už dvakrát operovali.” Jenže Dietrich neměl peníze. Nemohl jít k lékaři. A ruce i nohy ho velice bolely. Zánět se šířil. A tak se začal modlit. A spoléhat na svou intuici. Napadla ho přeslička a do týdne bylo po zánětu. Anebo když si zlomil nohu, pomohl mu kostival. Bez lékařů. Dostal zápal plic – zdálo se mu o podbělu. A tak si žije a roky nebyl u lékaře. Všechny nemoci si takto léčí. Vychází z vlastních zkušeností. Pro moderního člověka to není jednoduché. Musí být 100% přesvědčený. Pochybuje-li, nefunguje to.

V dotazech se objevovala různá témata. Od hrabošů po chemické zaneřádění půdy, negativní chování lidí. Několikrát odpovídal, jestli je v pořádku, že jíme rostliny. Ve všech jeho odpovědích jsem s ním cítila silnou rezonanci a mohla bych celou přednášku zopakovat, troufám si říci, že slovo od slova. Z prostého důvodu. Jeho názory sdílím ve svém nitru a souhlasím s nimi. Spoustu podobných, stejných zážitků mám ve svém životě také. VÍM, ŽE MÁ PRAVDU.

Na všechny otázky odpovídal s uvolněností, úsměvem a lehkostí. Byl KOUZELNÝ. Přirozený. Svůj.

www.storl.de

www.facebook.com/storl

Autorka článku: Xenie Bodorik Piliková, foto: autorka a Ingo Storl (ze soukromého archivu).

O bylinkách, vůních, zahradách a naší mysli

Léto je obdobím hojnosti! Hojnosti i v tom smyslu, že vše kvete, rodí, roste, bují, příroda je na vrcholu své aktivity. Stejně tak všichni, kdo mají rádi a sbírají, suší či jinak zpracovávají bylinky pro sebe i své blízké, na chladnější časy, do dalšího léta. Takový je přirozený koloběh roku.

Také jsem jednou z obdivovatelek bylin a jejich moudrosti. Inspiraci i mnohé zajímavé informace čerpám mimo jiné od své kamarádky Lindy Mahelové, která je pro mě ztělesněním moderní, mladé a moudré „babky kořenářky“. Známe se už pár let, poznaly jsme se díky seminářům osobního rozvoje a společný zájem o vůně a bylinky nás k sobě přitáhl. Vzhledem k vzdálenosti, která nás dělí, a různým aktivitám ovšem nezbývá moc času na osobní setkání.

Proto, když jsem zahlédla na facebooku letáček o setkání s Lindou Mahelovou na téma  Zahrada mysli v Rekondičním studiu CDL v Ústí nad Labem, zajásala jsem! Udělám si výlet do Ústí a užiju si krásný den s Lindou, bylinkami a dalšími podobně naladěnými lidmi.

Luční kvítí plné moudrosti a krásy

S Lindou “Jsi v bezpečí”

Vzhledem k tomu, že sama kurzy pořádám a vedu, tak jsem se opravdu zase moc těšila na uvolňující pocit, že já budu jen účastníkem a budu všemi póry nasávat a užívat si!

Když součástí skript jsou i rostliny

Linda přivezla na naše setkání bylinky ze své permakulturní zahrady a vyzvala nás na úvod, abychom si každý intuitivně vybrali jednu bylinku. Má ruka sáhla po meduňce. Cítila jsem, že je to tak správně, protože jsem potřebovala její jemnou uklidňující energii po předchozí roztržce s partnerem. Následovala Lindou vedená meditace, ve které jsme se měli spojit se svou bylinkou a požádat ji, ať nám ukáže, kam si ji máme přiložit a  čím nám může být prospěšná. Položila jsem si meduňku na čelo a vnímala její léčivou sílu a poselství „Jsi v bezpečí”.

Jemná esence bylin, jejich účinků na naši psychiku a tělo, nás provázela celým dnem. Zdaleka to nebyl seminář typu, na co je která bylinka a kdy a co se z ní sbírá. Byl to neobyčejný zážitek, holistická fytoterapie, kde šlo především o naše nitro, náš pohled na svět a jeho vnímání. Párkrát jsem se přistihla, že si připadám spíše na terapeutickém sezení.

Rozhovor o moudrosti rostlin, prospěšnosti škůdců a zahradě mysli

Linda žije ve spojení s přírodou

Pro čtenáře Kouzla vůní jsem pak Lindě položila pár otázek:

  1. Vždycky jsem Tě vnímala jako éterickou bytost, vílu. Zaujalo mě Tvé energetické vnímání bylin a jejich léčivého účinku na lidské tělo. Co nebo kdo Tě v tomto duchu inspiroval? Máš nějaké vzory?

V dětství jsem byla obklopena lidmi, kteří milovali přírodu, zahrady, vůně, rostliny. Podporovali mě v tom, že svět, který nás obklopuje, je dokonalý.  Byli to oba dědové, babičky, i rodiče. Měla jsem v tomto směru zázemí a vzory vlastně ve všech svých nejbližších. Jsem za to stále vděčná. Přímo se od nikoho konkrétního neučím. Mými učiteli jsou pro mě byliny, kontakt s nimi. Rozvinutím své intuice vnímám, že s nimi mohu komunikovat. Ráda tohle poznání předávám i ostatním na seminářích o bylinkách, prostřednictvím programů, článků a příspěvků, které tvořím.

  1. Tvé eBooky, blogové i fb příspěvky jsou vždy doprovázeny překrásnými fotografiemi bylin, zátiší apod. Fotíš si je sama, případně byla jsi na nějakých kurzech?
Krásné fotky rostlin jsou pro Lindu typické

Děkuji za takovou milou poklonu. Těší mě, že se Ti fotky líbí. Ráda fotím, ráda se toulám krajinou. Když sbírám bylinky, mám  často pocit, že čas neexistuje. To samé se pak děje, když přijdu domů a vyrábím z bylin tinktury, masti, oleje. Tohle tzv. flow si teď v posledních měsících velmi intenzivně užívám, když tvořím nový online program o bylinkovém tvoření – výrobě mastí, likérů, masek na pleť, na vlasy a dalších dobrot z bylinek.

Když je láska k přírodě cítit z obrázků

Kdysi mě do fotografování zasvětil kytarový virtuóz, skladatel a fotograf Štěpán Rak, pro kterého jsem pracovala. Pořídil mi před lety můj první iphone. Fotilo se s ním samo, zamilovala jsem se do té úžasné techniky. A teď jsem si dopřála ještě lepší model. Na doporučení kamaráda i foťák. On sám je skvělým fotografem. Mám pocit, že se mu asi nějak nezdálo, že fotím mobilem. Našel pro mě Olympus a začínám se díky němu nořit do dalšího dobrodružství fotografie.

  1. Moc zajímavě vyprávíš také o své permakulturní zahradě, kde bylinky pěstuješ. Uchvátil mě Tvůj netradiční přístup k tzv. zahradním škůdcům. Můžeš nám k tomu říci něco více?

Žijeme ve světě, kde platí zákon rezonance, zákon akce a reakce. Co vysíláme, to k nám přichází.

My lidé často ukazujeme prstem na někoho, kdo může za to, že se nám nedaří. Kdo nám žere a ničí naše rostlinky na zahradě, naši úrodu. Ukazujeme prstem na viníka, kterým je škůdce. Ve škole nás neučili, že to tak není. Taky o tom tehdy nic nevěděli. Svět se vyvíjí a dneska máme možnost pochopit a uvidět, že slimáci za naši neúrodu (ale i nepohodu) nemohou. Oni nejsou těmi viníky, ta vnitřní nepohoda je v nás. Kdyby neexistovali slimáci, mšice, mravenci, obvinili bychom z naší nepohody zřejmě někoho jiného. A mnohdy to stejně děláme. Myslíme si, že se okolí a lidé, kteří jsou nám blízcí, musí změnit – partner, rodiče, šéf, spolupracovníci…

Beruška si pochutnává na mšicích

Až jednoho dne pochopíme, že svět je kouzelné místo k životu, pocítíme vděčnost a démonizace všech škůdců (pocitů nepohody), kterou jsme si pracně vystavěli, přirozeně zmizí. Když se usmíříme sami se sebou, naše vztahy se vyladí a usmíříme se i s přírodou a slimáky.

Naše mysl je někdy jako kytka ve váze – zvadne během týdne… Ale můžeme se o ni naučit pečovat a budeme mít rázem rozkvetlou zahradu. K tomuto tématu jsem před rokem napsala online program, který jsem nazvala Zahrada mysli.

  1. Pokud by sis mohla vzít na opuštěný ostrov jen jednu bylinku, která by to byla? 

Jsem žena, jsem proměnlivá, i moje nálady a pocity. Dneska bych si s sebou vzala řebříček obecný. Za týden možná mateřídoušku nebo kakost, za další týden třeba pelyněk černobýl. Pro mě není jedna jediná bylinka ta NEJ. Ale pokud by ses mě zeptala, jaký bych si vzala éterický olej, byla by to levandule. Ženská, harmonizační, antiseptická (když už bych byla na tom ostrově), zklidňující, něžná. Miluji její vznešenou vůni a vyzařování.

Autorka článku s Lindou

Děkuji Lindě za inspirativní odpovědi a všem čtenářům přeji mnoho krásných zážitků s bylinkami, zahradami a přírodou vůbec!      

Autorka článku: Petra Torová, foto: autorka a archiv Lindy Mahelové.                         

Bevin Clare: “Na tradici vašeho bylinářství buďte hrdí!” (rozhovor)

Americká fytoterapeutka a odbornice na výživu Bevin Clare by mohla být klidně z jižní Moravy 🙂 Usměvavá, srdečná a velmi milá. Byliny studovala po celém světě, přesto používá úplně jednoduché recepty s česnekem, zázvorem, skořicí a heřmánkem. Jako by z ní vyzařovalo heslo: “Buďte hlavně v pohodě!” Kouzlu vůní poskytla velmi zajímavý rozhovor o tom, jak funguje aromaterapie v USA, jak lze předejít alergiím a co ukazují poslední vědecké studie o bylinkách… 

Jak moc populární je aromaterapie v USA?

BC: “Aromaterapie je ve Státech velmi oblíbená. Ale jako alternativní medicína, ne jako něco, co byste mohli najít v rámci oficiálního zdravotnického systému. Na velkém rozšíření mají v posledních letech podíl multi-level marketing společnosti. Ale vzniká tím nová otázka bezpečnosti užití jak při domácí péči, tak při klinické aromaterapii.”

Využíváte vy osobně nějak aromaterapii?

Rodinka Bevin Clare

BC: “Používám byliny i esence. Ale musím se přiznat, že pracuji raději přímo s aromatickými rostlinami než s éterickými oleji, které se z nich vyrábějí. Ráda na byliny sahám, miluju jejich čerstvost, ráda je piju jako čaje, jím jako pesta nebo v jiných úpravách. Éterické oleje v určitých situacích používám a jsem velmi vděčná za to, že je máme k dispozici. Ale pracuji s nimi jen sporadicky a opravdu jen externě. Jsou to velmi silné léky, mám k nim respekt.”

Když byste si přeci jen ale měla na pustý ostrov vzít jeden éterický olej, který byste přibalila?

BC: “Můžu vám odpovědět, ale zítra bych to pravděpodobně zase změnila 🙂 A asi nebudu moc kreativní. Nejspíš bych si vzala levanduli. Je tak univerzální a účinná na tolik věcí. Navíc je její pěstování ekologicky udržitelné, je vhodná pro všechny členy mé rodiny (doufám, že by na ostrov jeli se mnou :-)) a cenové dostupná.”

Kterých pět bylin by měl mít každý doma?

BC: “Určitě bych nechtěla žít bez: česneku, zázvoru, heřmánku, měsíčku a propolisového spreje do krku.”

Hodně cestujete, setkáváte s bylináři z celého světa. Je nějaká rostlina, kterou lidé používají na celé Zemi?

BC: “Ano a většina takových rostlin je k jídlu. Třeba česnek. A většina lidí na planetě používá také heřmánek a zázvor. K dalším celosvětově populárním bych určitě přiřadila mátu.”

Jaký zážitek z těch všech setkání s různými šamany a bylináři, byl pro vás nejsilnější?

BC: “Miluji, jak se lidé pracující s bylinami propojují bez ohledu na jazyk nebo sdílenou kulturu. Bylináři, kteří pracují na akademické půdě nebo v nemocnicích se na určité úrovni cítí být spojeni s šamanskými bylináři. A jde o velmi hluboké vazby, kdy každý respektuje toho druhého a jeho individuální vztah k rostlinám.”

Díky práci na univerzitě jste v neustálém kontaktu s posledními výzkumy. Ty se teď často týkají právě bylin a éterických olejů. Který z poslední doby vám přišel nejzajímavější?

Bevin Clare na poli s třapatkou nachovou

BC: “Nedávno jsem narazila na moc pěkný článek o kurzu pro afroamerickou mládež v Baltimoru. Po dobu šesti týdnů se učili používat při vaření a stravě byliny a koření. A tento úplně jednoduchý výcvik vedl ke změnám v kvalitě jejich stravování. Zejména v oblasti konzumace bílkovin a celozrnných potravin. Určitě by bylo užitečné zjistit, jestli to mělo vliv i na konzumaci cukru. A možná by takové programy byly dobrou cestou, jak dostat bylinky i k těm lidem, kteří kolem sebe nemají dostupné služby týkající se této oblasti. Celý text v angličtině si můžete přečíst zde.

Další zajímavý výzkum se týkal paměti a řízení hladiny cukru v krvi. Píše se v něm, že prediabetici měli mnohem lepší paměť, když během půstu konzumovali skořici. To, že byliny mají schopnost regulovat hladinu cukru v krvi už víme. Ale zajímavé na tom je to, že toto chutné koření prostě může podporovat optimální funkci těla, i když se zrovna nejedná o člověka s prediabetem. V této studii konzumovali skořici zdraví lidé starší 60 let a byli srovnáváni s další skupinou lidí, která skořici nejedla. Jaký je tedy vzkaz? Používejte v každodenním životě více bylinek, zejména skořici, pokud máte predispozice k cukrovce. Text najdete zde.”

Co je teď hitem v oblasti zdravého životního stylu v USA? V České republice je to teď zelený ječmen, chlorella, raw strava…

BC: “Lidé ve Státech jsou momentálně závislí na fermentovaných potravinách. Kimči, kombucha a další speciality vzniklé mléčným kvašením. Taky hodně frčí divoké rostliny. Což je sice nádherné, ale zase to vyvolává obavy, zda je to pro tyto rostliny do budoucna udržitelné.”

Někteří bylináři říkají, že vše důležité pro člověka roste vždy na jeho zahradě. Souhlasíte s tím? Jaký je váš názor na užívání bylin z druhého konce planety?

BC: “Na mnoho obtíží je opravdu nejlepší to, co roste za humny. Ale klasická medicína a věda jsou zase důležité pro náš dlouhý a zdravý život. Pro mě to není otázka lokálního nebo globálního. Ale otázka dobrého / lepšího / nejlepšího. Někdy je prostě nejlepší to, co je z druhého konce planety. Sama bych už nedokázala žít bez skořice, zázvoru a podobných koření. A vanilka. Ta je přece taky úžasná, ne?”

Strava je určitě téma, které nelze při holistické léčbě vynechat. Někdy je ale těžké dodržovat striktní pravidla. Například když cestujete jako vy. Co je podle vás tedy nejdůležitější pro udržení zdravého jídelníčku?

BC: “Snažím se nebýt moc dogmatická. Ale trvám na tom, aby jídla byla v co nejpřirozenější formě. Prostě je mnohem lepší jíst něco, u čeho si dovedete představit, jak se to dostalo k vám na talíř než něco, o čem vůbec nevíte, jak to bylo vyrobeno. Jíst více rostlin, jíst lokálně, jíst sezónně. Ale pokud to dokážete, nezblázněte se z toho!”

Tip redakce: Přečtěte si příběh Bevin Clare ze seriálu Příběhy z praxe! 

Velmi aktuální a častá je otázka alergií. Jak pracujete s alergiky?

BC: “O alergiích by se toho dalo říct velice mnoho. Ale to, co je podstatné: víme, že to má souvislost s tím, že nejsme dostatečně často vystaveni mikroorganismům přirozeným pro naše prostředí. Žijeme v dokonale uklizené domácnosti a ani v našich potravinách nejsou zdravé půdní bakterie. Myslím, že je dobré alergiím předcházet tím, že budeme zahradničit, jíst potraviny z místních farem a nebudeme používat všechny možné antibakteriální prostředky.”

Stále častěji také lidé ze západní společnosti užívají antidepresiva. Dají se v některých případech nahradit bylinkami? Které se vám osvědčily?

BC: “Ano, to je běžné i u nás. Ale jde o to, jak na tom doopravdy jste. Slabá deprese může být vyřešena užíváním bazalky posvátné, mučenky nebo ašvagandy. Ale je velmi důležité vybrat bylinu individuálně. A ne z toho dělat další trendy záležitost.”

Vloni jste byla hostem konference Asociace českých aromaterapeutů. A měla jste tu možnost vidět nabídku českého trhu aromaterapeutických firem i porozprávět s místními aromaterapeuty a bylináři. Jak to na vás působilo?

BC: “V České republice máte jednu velikou zvláštnost. Bylinářství je velkou součástí vaší kultury. V jiných částech Evropy je to víc záležitost mediků, vědců nebo nějakých uzavřených skupin. Vy ale léčivé rostliny běžně znáte, víte, jak je užívat, jak je pěstovat a často si z nich děláte vlastní léčivé přípravky. Opravdu máte velmi silnou tradici, na kterou byste měli být hrdí. Strávit nějaký čas s vámi, byla jedna z nejlepších věcí, jakou jsem kdy v životě zažila. Jste tak milí a srdeční, našla jsem v České republice spoustu nových přátel. Praha je opravdu úžasné město. Byla čest tu být a všechno s Vámi sdílet.

Pokud by vaše čtenáře zajímalo, co dělám a chtěli by zůstat se mnou v kontaktu, můžou mě najít na Facebooku na profilu s názvem Herbal Medicine with Bevin a nebo na mém webu www.bevinclare.com.”

Bevin Clare

Bevin Clare, M. S., R. H., CNS, je klinická fytoterapeutka, odbornice na výživu a profesorka Klinické bylinné medicíny na Maryland University of Integrative Health (Marylandské univerzitě integrativního zdraví).

Bevin studovala bylinnou medicínu na mnoha místech světa. Své znalosti tradičního užití rostlin propojuje s moderní vědou a současnou strategií zdravotní péče ve své klinické praxi a školeních pro zdravotníky.

Bevin je prezidentkou Cechu amerických bylinářů, největší organizace profesionálních klinických fytoterapeutů v USA. Vytvořila program Herbal Clinic for All (Klinika bylinné medicíny pro všechny), který poskytuje bezplatnou bylinnou medicínu od roku 2007. Je členkou správní rady United Plant Savers (Svaz ochránců rostlin), která se zabývá ochranou ohrožených léčivých rostlin v Severní Americe.
Koukněte dále: www.bevinclare.com

 

Příspěvek přeložila a upravila Anna Krutová (Aromaterapie Brno). Fotografie pocházejí z archivu Bevin Clare.

Děkujeme partneru článku za podporu:
logo-aca-kulate