Michaela Makulová Petr Novák je lektor a terapeut tradiční čínské medicíny s více jak 20 letou praxí. Stál u zrodu Asociace českých aromaterapeutů a stojí při ní dodnes. Zároveň je Petr pro mě bezpochyby jeden z nejpozitivnějších lidí, které znám. V Institutu aromaterapie v Praze propojuje tradiční čínskou medicínu a aromaterapii a právě těchto dvou témat se týká i náš rozhovor.
Tvoje setkání s aromaterapií bylo osudové, dá se říci, že ti změnilo život?
PN: “Je jej. Bylo to velké dobrodružství. Vlastně za to mohou první přednášky Karla Hadka na přelomu let 1990 a 1991, kdy tu jeho firma začínala, a tak začínaly i dějiny české aromaterapie. Vždy jsem se cítil jako tremp, a tak moje první otázka na aromaterapii zněla asi takto: „Pane Hadek, když si sednu do koruny stromu a budu vnímat jeho vůni, znamená to, že na celou mou bytost to působí?“ Odpověděl: „Ano!“ A aromaterapie se usídlila v mém srdci…
Hned večer jsem dával levanduli s medem do vany a novou aromalampu jsem levandulí přelil, a tak z romantického večera byl hluboký spánek.”
Jaké prostředí v ČR panovalo v 90. letech, kdy jste zakládali Asociaci českých aromaterapeutů, ve srovnání se současností?
PN: “Aromaterapii skoro nikdo neznal a vlastně to byl i důvod založení neziskovky. Chtěli jsme jí dát v Československu prostor. Karel Hadek a Zbyněk Šedivý k nám občas jezdili na chalupu do Severních Čech. S Bárou (bývalá manželka) jsme na ně tlačili, aby vznikla profesní organizace, ale měli svých starostí dost, což se pak ukázalo jejich vzájemným rozdělením na dva samostatné subjekty. Báry a mé přání bylo veliké, a tak jsme zjistili, kolik lidí může založit neziskovku. Byli potřeba tři, a tak jsme oslovili kamaráda Ing. Petra Jelínka, který dělal účetnictví, a už jsme tři byli. Petr byl tak první účetní naší neziskovky.
Pojmenovali jsme ji Asociace českých aromaterapeutů – AČA. Hned jsme začali plánovat kurzy a vlastně i konference a přáli si zřídit školu, budoucí Institut aromaterapie – IA. Některé kurzy pod AČA tehdy vedli známé osobnosti jako třeba psycholog Jan Cimický, který už tehdy pracoval i s akupunkturou. Mimochodem kurz nám dal zadarmo se slovy, že bychom ho stejně nezaplatili – už tehdy byl populární. Nebo skvělý Mgr. Jiří Čehovský s homeopatií.”
Byl jsi tedy jedním ze zakládajících členů AČA, dovedli jste si tenkrát představit, jak velké dílo vytvoříte?
PN: “Měl a mám rád příběh „Muž, který sázel stromy“, takže tím chci říct, že to bylo naše přání. Každá obálka s přihláškou do AČA, kterou jsem nesl na poštu, byla svátost. Přesto si to člověk stejně neumí představit a jsem šťastný, že jsme s Bárou a pak dalšími, kteří se dobrovolně připojili, dali základ české aromaterapii. Na začátku to bylo vlastně z našeho rodinného rozpočtu, který nebyl moc velký. První přihlášky tuším stály 300 Kč. My jsme bydleli na šumavské vesničce, ale už tehdy jsme měli počítač, takže některé věci šly emailem.
Já vedl evidenci lidí, hlídal platby a na přelomu roku obesílal připomínky. Kurzy měla na starosti Bára. Psala články o aromaterapii tenkrát v editoru T602… V něm pak psala i knihu „Praktická aromaterapie“ spolu se Zbyňkem Šedivým. Základna členů se pomalu zvyšovala. Postupně jsme i vydávali časopis Listy aromaterapie v tištěné formě a to díky Adéle Zrubecké, která se do našeho týmu relativně brzy připojila.”
V Institutu aromaterapie nyní sám učíš a máš na starosti propojení aromaterapie s tradiční čínskou medicínou. Jde vůbec tradiční čínská medicína (TČM) s aromaterapií dohromady?
PN: “Dnes je to ve světě bomba, kdy zkušení praktici TČM a aromaterapie zkoumají výhody tohoto propojení. Jsou na to kurzy a celé školy včetně mnoha krásných knih. My jsme si hned na začátku Institutu aromaterapie přidali TČM. Vlastně i první knihy přeložené do češtiny rozdělovaly éterické oleje (ÉO) na yinové a yangové. Aromaterapie samozřejmě funguje samostatně například jako fytoterapie. TČM tomu dá jen další rozměr od diagnostiky po aplikaci. V současnosti uvažuji, že napíši na to téma další článek. Vlastně už dva odstavce mám, ale pak jsem to odložil. (Pozn. redakce Starší článek k tomuto tématu v AČA najdete tady)
První učitelé v Institutu aromaterapie na TČM byli dva – Ing. Tomáš Sychra a Mgr. Darja Havelková. Pro Tomáše i Darju byla škola spíš zátěž, a tak mě Darja doporučila jako svého bývalého žáka na výuku v IA. Její ruka je vidět v Institutu i po 20 letech mé výuky. Například testy u Pěti elementů… TČM po jejich odchodu začala také učit Adéla.”
Kolikátým rokem již tedy studenty školíš a baví tě to stále?
PN: “Datum si nepamatuji, ale bylo to tak rok po vzniku školy. Je to asi 20 let. Učení mě baví moc. Líbí se mi pozorovat, jak se měníme jako jednotlivci i jako skupina. Jsem rád, když mohu inspirovat něčím, co mám rád. Dostávám hezké zpětné vazby a hodně dotazů i mimo výuku. Vlastně výuka v institutu mě motivovala k dalšímu vzdělávání v TČM.”
V zahraničí se tématu propojení aromaterapie a TČM věnuje Gabriel Mojay, který je ředitelem International Federation of Professional Aromatherapists (IFPA), je či byl pro tebe inspirací?
PN: “No, tady nevím, kam až jít ve své odpovědi. Inspirací byl Gabriel Mojay pro mě určitě a velmi si ho vážím. Potkali jsme se dvakrát – třikrát. Zaslouží si i chválu, že aromaterapii s TČM prosazuje dohromady. Být na čele není jednoduché – člověk postupuje se svými znalostmi danými momentální úrovní. Musí i trochu experimentovat.
Pochopit, jak a kam podle TČM zařadit éterický olej není úplně jednoduché. Yin a yang jde relativně dobře, ale element anebo trigram, to už je těžší. Například pro Feng-shui jsou základní kameny trigramy. Mohu si vybrat, jestli to bude Feng-shui pod vlivem New Age v západním světě docela rozšířené nebo podle původních textů Číny. Když to chápu jen jako numerickou tabulku s psychologickými danostmi, tak na to mohu aplikovat éterické oleje relativně snadno, ale podle trigramů už je to mnohem těžší – dodržovat postup a poměr yinu a yangu s projevy Qi v dané světové straně, dané vlastnosti a akupunkturní body, které otevírají zvláštní dráhy… To vše je bagua (osm trigramů) a to už je docela síla… Bagua je ještě ve dvou provedeních přednebeské a ponebeské, kdy trigramy ze dvou míst spolu komunikují, ale to už se blížím ke knize Proměn – I jing.”
(Pozn. redakce IFPA v loňském roce posvětila český Institut aromaterapie)
To jo, to necháme na článek. Vraťme se ale zpátky k tvému prvnímu setkání s čínskou medicínou, byla to láska na první pohled?
PN: “Za čínskou medicínu může u mě aromaterapie. V prvních přeložených knihách už se éterické oleje rozdělovaly na yin a yang. Já to chtěl pochopit a začal tím směrem pátrat – číst. Pak přišla Darja a její shiatsu – má první a osudová masáž v životě. Po masáži mi Darja řekla, že chce založit školu, a tak jsem do ní s nadšením v roce 1997 vstoupil. Zde už byli diagnostiky ucelené včetně obrazů nemocí, anebo diagnostiky jazyka. Stavěli jsme na základech TČM včetně yinu a yangu, ale i drah a bodů. Něco jsem chápal rychle a něco pomaleji. Vlastně aromaterapie je stále moje láska, ale TČM je větší.”
V Institutu aromaterapie učí Petr diagnostiku z jazyka, ochutnejte…
Naši čtenáři se mohou setkat se termíny tradiční nebo klasická čínská medicína. Jsou to dva různé směry nebo mohl bys nám termíny více přiblížit?
PN: “Já v nich žádný rozdíl nevidím. Stačí se podívat na knihy Vladimíra Ando, který napsal 5 dílů Klasické čínské medicíny, a přitom je to ta tradiční. Je to jen slovíčkaření. Nejvíc to vidím u Qigongu. Slovo Qigong se používá v Číně od Kulturní revoluce, takže ani ne sto let. Od té doby tu máme medical-qigong a teď neigong. Jsou to vše jen vábničky a snaha se oddělit od „neprofesionálních“ cvičení. A tak pro někoho je tradiční medicína, ta původní. Pak stejně vzniká otázka, co byla ta původní. Pro někoho to dokonce může být astrologie. Slovíčka, slovíčka…”
Tradiční čínské medicíně se věnuješ profesionálně jako terapeut a lektor, kde tě naši čtenáři můžou najít?
PN: “V centru Asociace českých aromaterapeutů – Jagellonská 1, Praha 3.”
Za svoji praxi jsi tuším dvakrát studijně navštívil Čínu. Jaké byly tvoje pobyty? Jaký byl tvůj největší AHA moment?
PN: “Ano, v Číně jsem byl poprvé jako turista s Bárou stopem a pak dvakrát na stáži v moderních fakultních nemocnicích TČM. Když jsem tam byl podruhé, tak s námi dopoledne dělali výuku od základu včetně diagnostik jazyka a pulzu, ale i masáže tuina. Na konci po sedmi týdnech jsme museli složit zkoušku. Vlastně to byla má třetí tentokrát intenzivní škola TČM.
Aha moment – uvědomil jsem si, že v Čechách se řeší mnoho zbytečností. V Číně se s tím nebabrali. Například asi pětašedesátiletý lékař v nemocnici moxoval vše, a když jsem se ho zeptal, co dělá s horkými syndromy, tak mi odpověděl: „Horkem vyháníme horko“… Pro mě to znamenalo používat selský rozum a kašlat na české křiklouny, kteří stejně jen chtějí na sebe upozornit. To platí i v aromaterapii. Když znám chemické složení a působení éterických olejů, tak mě módní výkřiky neovlivní…”
Krásné. Pamatuješ si na nějaký zajímavý příběh z praxe, kdy tvoje terapie přinesla hmatatelné ovoce?
PN: “Čas od času se stane zázrak. Například jsem ošetřil pána s několikaletou bolestí hlavy. Stačilo pár bodů a hlava od té doby bez bolesti. Je to manžel jedné známé, takže se občas vídáme a on vždy řekne: „Ta hlava, to bylo dobré“.
Příhod mám relativně hodně a některé rád vyprávím. Například o paní, co se jí během ošetření nafukovalo břicho a ona se rozplakala. Já na chvilku přestal, a když doplakala, tak jsem pokračoval. Po ošetření mi řekla, že si asi po deseti letech odžila potrat. Když přišla příště, tak říká: „Pane Novák, tak minule jsme odrodili a co budeme dělat dnes?“…”
Musím se na to zeptat. Jak se cítíš v současné době v ČR jako letitý praktik TČM z pohledu legislativy? TČM byla chvilku řazena mezi medicínské obory a nyní je opět řazena mezi „alternativní medicínu“. Jaké řešení bys pro tuto situaci navrhoval?
PN: “Je mi šedesát, a tak žiji tady a teď. Jsem rád, že můžu pracovat a že se přede mnou rýsuje několik nových projektů, takže je mi zatím legislativa putna. Vždy (ať je legislativa jakákoli) budou dobří a špatní praktici, takže je to vlastně jedno. Jsem váha… Líbila by se mi spolupráce s lékaři. Společně konzultovat a plánovat kroky u nemocného člověka, ale to je utopie. Jsou jen výjimky a jsem šťastný, že některé znám.”
Rád používáš éterické oleje na akupresurní body, je to takový vyšší level aromaterapie, kdy používáš správný olej na správné místo, jak už jsi nám nastínil před chvilkou. Prozradíš nám nějakou tvojí oblíbenou kombinaci bodu a oleje?
PN: “Každý bod má řadu různých olejů, které by mohly zlepšit jednu nebo více z jeho vlastností. Například, pokud by byl náš klient napaden vnějším větrem a hlavními body by proto byly: LI 4 a LU 7, použijeme éterické oleje se stejnou vlastností, například eukalyptus. Můžeme i použít rozmarýn na LI 4 a eukalyptus na LU 7, protože rozmarýn má větší afinitu ke dráze LI, zatímco eukalyptu se týkají plic… To je jen pár možností, jak pracovat s bodem a éterickými oleji. Někteří to i dělají tak, že namočí akupunkturní jehlu v oleji a pak se dotknou špičkou jehly bodu a nechají chvíli působit hrot jehly na povrchu. Bodnou až za minutu a víc. Samozřejmě je zde důležitá znalost olejů. Vše se dá kombinovat i s rostlinnými oleji, jako v klasice.
Dá se pracovat i se směsí třeba tří éterických olejů. Například máta, bergamot a mandarinka by se daly dohromady použít na čtyři brány – tedy na LI 4 a LR 3.
Také můžeme vzít jeden olej a přemýšlet kam jej použít. Například rozmarýn. Co umí? Doplňuje a rozhýbává krev, rozhýbává Qi, nedostatek Qi a je proti chladnému větru. Proto je užitečný pro řadu různých bodů, včetně SP 6 (krev a Qi), CV 17 (tonizace Qi plic) nebo BL 37 (k rozptýlení překážky větru a chladu) atd.
Pak jsou další nástroje TČM, které se dnes již ve světě používají. Například kombinace baňkování a aromaterapie (to dělám skoro každý týden). Výborné je i moxování nebo tygrování, kdy se místo s éterickým olejem prohřeje, a tak se rozproudí krev a éterický olej se lépe vstřebává na zóně nebo bodu. Nebo naopak – místo prohřejeme, a pak aplikujeme olej. A vše se dá různě kombinovat s akupunkturou…”
Pro rok 2020 chystáte s tvojí ženou Lenkou Novákovou velkou novinku, zakládáte vlastní školu TČM. Kde se vzal název Bílý oblačný most a na co se mohou studenti těšit?
PN: “Název je vlastně na památku našeho společného čínského mistra prof. Bai Yunqiao (v české standardní transkripci Paj Jün-čchiao, znamená Bílý Oblačný most), který nás učil qigon-tuinu, je to propojení masáže a Qigongu. Teď v říjnu je to dva roky, co umřel. Do teď čerpáme z jeho mimořádných myšlenek. Byl asi o půl roku mladší než já, ale jeho rodová linie byli čínští lékaři. Mně se překlad jeho jména líbil delší dobu, a tak to dozrálo až sem. Takže proto je názvem naší školy Bílý oblačný most. Mosty propojují různé břehy neboli světy. Naše škola bude učit TČM právě včetně profesorovi qigong-tuiny. Mimo dlouhodobé výuky například v diagnostice si přejeme i jednotlivé kurzy. Lenka má teď v plánu si například připravit gynekologii a TČM.”
A pak se snad budeme těšit i na Aromaterapii a TČM 🙂 Oba s Lenkou hodně používáte čínské byliny, WANy i různé plodiny. Doporučovat čínské byliny by bylo asi na delší vyprávění, ale mohl bys našim čtenářům doporučit 3 jednoduché plodiny do kuchyně?
PN: “Jen tři čínské? Co mi tu často máme? Co jíme samostatně nebo to končí v čaji a polévkách? Kustovnici, jujubu, slzovku, kudzu, kořen lotosu, zimoles, borit barvířský, lesklokorku a v portském na krev anděliku (samozřejmě čínskou). Pak mnoho směsí od houbiček po byliny… Ráno jsem si dával „Bus shen wan“. Je to asi centimetrová koule, kterou rozkousnu na dvě půlky – půl ráno a půl odpoledne. Chutná fakt jako bylinný odvar a doplňuje ledviny.”
Jsem ráda, žes to naťukl, tvoje legendární vývary… Právě teď přes zimu mohou být jednoduchým lékem. Co do tvého vývaru patří a jak ho připravuješ? Kdy ho naši čtenáři mohou využít?
PN: “Vývar je u nás skoro každý den. Polévky snídáme, protože věříme, že pro slezinu je to nejlepší. Dnes jsme snídali minestrone z vlastních rajčat. Nevaříme masový vývar pod čtyři hodiny. Jsou dlouho vařené a někdy cíleně zaměřené. Například na doplnění krve – to se dá dát místo vody do hovězího vývaru červené víno, ale i kustovnice, mrkev, kořen lopuchu a andělika (Dan gui)… Ale i klasická česnečka (nedělám jí z uzeného, ale z hovězího) se zázvorem, když pálí v krku (pálivá má tropizmus k plicím). U dlouhých vývarů měníme zeleninu, aby nebyla dlouhým vařením kyselá. Máme své úchylky jako třeba, že čekáme, než odklopíme polévku, aby nám neutekl Yin…”
Čtenáři se s tebou osobně mohou setkat již za pár dní, protože vystoupíš na tradiční podzimní konferenci AČA s tématem: Kultivace partnerství a sexuální energie jako jedna z cest Tao. To zní velmi slibně, na co se můžeme těšit? Prozraď nám něco…
PN: “Budu hlavně mluvit o alchymii, kdy sex byl prostředek ke zdraví a nesmrtelnosti, což pro nás může být hůř pochopitelné v očekávání romantismu – spíš tu budou reflexní zóny našeho pohlaví atd. Zároveň je přednáška přípravou na to, co přichází ze Západu a to je Západem trochu pokřivený kult Bílé tygřice, ale o tom vlastně nemluvím.”
A na závěr naše oblíbená otázka, jaký éterický olej nebo bylinu by sis vzal na pustý ostrov?
PN: “No přeci levanduli :-)”
Petr Novák (*1959)
Petr v roce 1996 stál u zrodu Asociace českých aromaterapeutů spolu se svojí bývalou manželkou Bárou. Aromaterapie mu doslova změnila život a nasměřovala ho k Tradiční čínské medicíně, do které se záhy zamiloval a od té doby se jí věnuje a kontinuálně se v ní vzdělává. Jako terapeut a lektor TČM má více než 20 leté zkušenosti. Na své cestě se věnoval také psychoterapii a konstelacím.
Ve své praxi kombinuje masáže shiatsu, baňkování, moxování, akupresuru, fonoforézu, čínské byliny či aromaterapii.
Má 2 dospělé dcery z předchozího manželství, jedna z nich také vystudovala Institut aromaterapie, a malou Sáru z druhého manželství s Lenkou.
Více o Petrovi a jeho aktivitách:
P.S. Petr letos oslavil své 60. narozeniny. Dovolte, abych mu dodatečně popřála, ať se jeho novému dítku – Bílemu oblačnému mostu daří!
A na úplný závěr ještě jedno video o stresu (druhé najdete v odkazu na YouTube)…
