Ruce od hlíny: Sezóna vrcholí aneb Bylinkování na konci prázdnin

V babím létě vrcholí bylinkářská sezóna. Využijte poslední prázdninové dny ke sběru bylin, na začátku září totiž začínají energii ukládat do kořenů, aby měly zásoby na zimu. Díky teplému počasí začalo dříve období sběru léčivých plodů. Do lesa sice kvůli suchu nemá moc cenu chodit na houby, zkuste ale zajít na pryskyřice do tinktury! A protože na cestách nemáme všechny své domácí vymoženosti, nabídnu jednoduché bylinkářské triky. 

Co přibalit na cesty?

Pokud cestujeme autem, propašuji do kufru vždy sušící síť. Koupila jsem ji před několika lety a je to opravdu velmi praktický pomocník. Pohodlně ji složíte a můžete převážet třeba na dně kufru. Zavěsit jde do stínu pod strom nebo při troše fantazie bez potíží i do interiéru. Sušící sítě nabízí většinou grow shopy nebo specializovaná zahradnictví a stojí kolem pětistovky.

Snažím se myslet vždy na to, abych měla papírové pytlíky o velikosti stránky A4. Do těch ukládám nasušené bylinky. Někdy ale zapomenu, a tak rostlinky v síti nechám, opatrně ji složím a převážím domů přímo v ní. Pokud máte málo místa, přihoďte do batohu jen přírodní motouzek. Můžete pak byliny sušit ve svazcích zavěšených třeba na zábradlí v domě. Květy oberete až doma.

Nasbíraný materiál se pak tolik nesmíchá a domů ho můžete převézt třeba v povlaku na peřinu/polštář. Ten dýchá a zabrání tomu, aby bylo kvůli vám vlakové kupé plné opadaných třezalkových květů.

Dopředu promýšlím, co potřebuji nasbírat a podle toho s sebou rovnou beru panenský rostlinný olej na maceráty nebo vysokoprocentní alkohol na tinkturu. Ale někdy mě louky překvapí a je třeba improvizovat. Pak místo 80% lihu vyrazím do samoobsluhy pro co nejkvalitnější vodku a rostlinný olej sháním ve zdravé výživě či v oddělení s biopotravinami v supermarketu.

Slunečnicový nebo olivový seženete v každé větší obci. A v čem extrahovat? Já miluji obyčejné zavařovačky. Na pronajatých chalupách většinou zůstane nějaká po předchozí návštěvě anebo je prostě bez potíží koupím v domácích potřebách v blízkém městečku. Nepodceňujte ani vietnamské obchody se smíšeným zbožím! Ukrývají někdy hotové bylinkářské pomocníky!

Květy můžete sbírat až do začátku října

Krev sv. Jana vyrobíte i na konci prázdnin

Když prolistujete atlas léčivých rostlin, u řady z nich najdete, že období sběru končí až s desátým měsícem. Zejména, pokud se jedná o rostliny, ze kterých užíváme k léčení kvetoucí nať nebo květ samotný. Louky jsou ještě pořád plné kvetoucí třezalky, řebříčku, jetele nebo lnice květelu. Pro bylinkovou vycházku číhám na slunečné dny (což letos není problém), a protože ranní rosa pomaleji osychá, vycházím až po poledni. Sbírám na místech, kde na rostlinky svítí přímé sluníčko, aby v sobě v době sběru, měly hodně silic.

Ještě pořád si můžete vyrobit třeba krásně červený třezalkový macerát. Otrhám špičky rostlin tak, aby většinu rostlinného materiálu tvořily květy a především poupata. Zakryju ubrouskem, zagumičkuji a v prvních dnech nechávám na přímém slunci. Na cestu domů normálně zavíčkuji a uložím na stojato. Některá víčka totiž nemusí udržet olejový obsah a protečou. Na fotce vidíte macerát po dvou týdnech, kdy už je krásně vidět jeho červená barva, pro kterou dostal přezdívku “krev sv. Jana”. Sušená třezalka je pak zakonzervovaným sluníčkem na zimu, popíjení třezalkového čaje vás totiž zbaví každého splínu. Pozor by si měly dávat ženy, které užívají antikoncepci a není doporučováno se po třezalce chodit slunit.

Zbytek článku je pouze pro členy vzdělávacího programu Bylinky našich babiček. Přidejte se k nám!
Členem se můžete stát vyplněním objednávky v horním menu
Pokud jste členem, můžete se přihlásit:
Přihlásit se

Jedenáctero šetrného bylinkaření

Víte, jak je to krásný pocit, když si uvaříte čaj z vlastnoručně nasbíraných bylin? Voní loukou nebo lesem a větrem. A ne chemickými aromaty. Připomene vám, jak jste se cítili při jejich sběru, jak vám vítr čechral vlasy a jak na vás svítilo slunce a možná vám v uších bude znít i zpěv ptáčků, které jste při sběru slyšeli.

Možná někoho z vás napadne, proč vůbec sbírat bylinky v dnešní době, když jsou různých čajů plné obchody a lékárny. Důvodů je celá řada a vystačily by na samostatný článek, ale pojďme si připomenout jen to, že nejde o krok zpátky do minulosti, ale naopak o pokrok směrem k životnímu stylu v souladu s přírodou.

Proč si kupovat drahé byliny dovezené přes půlku zeměkoule, když máme kolem sebe tolik pokladů, po kterých často v nevědomosti šlapeme a likvidujeme je sekačkami dříve než vykvetou?

Bylinek netřeba se báti

Bylinky můžete různě kombinovat a každý den si tak namíchat jiný čaj, podle chuti, nálady, počasí apod. Pokud máte pocit, že bylinky neznáte a že se bojíte, abyste nenasbírali něco jedovatého, seznamte se s bylinkami v našem bylinkovém speciálu Bylinky našich babiček a nebo si vyberte notoricky známé bylinky jako je maliník, ostružiník, jahodník, borůvčí, sedmikráska, které nemají výrazné specifické účinky a lze je pít dlouhodobě.

Sbírat bylinky je radost, zábava i estetické uspokojení z jejich krásy

V závěru článku najdete recept na  jednoduchý bylinkový čaj, který zvládne připravit úplně každý. Při sběru bylin je třeba dodržovat některá pravidla, která si teď připomeneme.

1) Bylinky bez přidaných látek

Bylinky zásadně sbíráme na čistých místech, daleko od silnic, továren i chemicky ošetřovaných polí.

2) Na “lov” s knihou nebo řádně připraveni

Sbíráme jen bylinky, které dobře známe. Nejste-li si jistí, že je to opravdu to, co chcete, raději nechte bylinku na místě. Než se na bylinku vypravíme, důkladně se s ní seznámíme v nějakém herbáři, ověříme si, že není ohrožená a ujasníme si, kolik a na co jí budeme potřebovat.

3) Po nás žádná spoušť

Při sběru myslíme na to, aby po nás nezbyla poušť ani spoušť: pokud sbíráme květy, necháme vždy několik květů na rostlině, pokud sbíráme listy, necháme rostlině pár listů apod. Při sběru kořenů nezlikvidujeme všechny rostliny, které potkáme. Musíme rostliny zachovat pro ostatní a také jim nezabránit v růstu a množení.

Místo sběru kontryhelu před
A poté, co jsem si nasbírala dost pro vlastní potřebu

4) Chráněné chráníme

V chráněných oblastech a rezervacích je sběr bylinek – stejně jako ostatních rostlin – zakázán.

5) Na “igeliťáky” zapomenout

Bylinky sbíráme do košíku, plátěných tašek nebo papírových sáčků. Mikrotenový sáček není vhodný – bylinky by se v něm mohly zapařit.

S igelitovými pytlíky všeho druhu se bylinky nemají rády!

6) Plísně a breberky neberem

Nikdy nesbíráme rostlinky nahnilé, plesnivé, zčernalé či napadené škůdci.

Tip redakce: Zaujaly vás naše doporučení? Mnohem více se dozvíte v online programu Bylinky našich babiček

7) Rychle zpracovat

Bylinky doma zpracujeme co nejrychleji, abychom v nich zachovali co nejvíce účinných látek.

Nasbíráno a nese se domů ke zpracování

8) Kouzelná slůvka i pro kytičky

Já osobně před sběrem bylinku poprosím, zda si mohu nějaké její části nasbírat a po sběru poděkuji. Projevuji tak úctu matce přírodě i samotné rostlině a věřím, že ona se mi jistě odvděčí.

9) Je důležité, co kdy sbíráme, má to vliv na obsah účinných látek

Důležité je získat z bylinky co největší množství účinných látek – a ta se může lišit podle doby sběru.

Nadzemní části

Nadzemní části rostlin, jako jsou květy, listy nebo nať, je nejlépe sbírat kolem poledne. Rostlina by měla být suchá, ale ne povadlá.

Květy

Květy sbíráme za plného rozkvětu. Jakmile totiž bylinka začne odkvétat, obsah účinných látek v ní rychle klesá.

Nať

Nať sbíráme nejlépe na počátku květu a lze ji buď stříhat, anebo řezat. Pokud byste nať trhali, můžete rostlinu vytrhnout i s kořeny a tím ji zničit.

Kořeny

Kořeny se sbírají v době vegetačního klidu, to znamená brzy na jaře anebo na podzim. Tehdy se v nich totiž soustředí síla rostliny, zatímco během vegetačního období kořen nemá takovou účinnost. Obecně platí, že kořeny sbíráme ráno nebo večer.

10) Do roka a do dne

Nasušené bylinky bychom měli spotřebovat do roka, tedy do další sklizně, po roce ztrácejí účinky a hodí se jen do koupele. To ale vůbec není špatný způsob, jak loňské bylinky zlikvidovat.

Uvařte z loňských bylin cca ½ litru silného čaje a nalijte do napuštěné vany. Můžete přidat mořskou či epsomskou sůl a budete mít báječnou koupel, která doplní vašemu tělu potřebné minerální látky.

Pro všechny má příroda dost

11) Sušení je trochu věda

Nejčastěji se bylinky zpracovávají sušením a proto si zopakujme několik zásad, jak to nejlépe provést:

  • rostliny  neobsahující těkavé látky, můžeme sušit při  teplotě  až  60°C
  • naopak rostliny obsahující těkavé  látky,  jako je např. máta,  sušíme  při  teplotě  nanejvýš  při 30 – 40°C

Dobře  usušená rostlina  se  při ohybu láme. Nedosušené  rostliny  mohou zplesnivět a naopak přesušené se při manipulaci drolí a také značně klesne obsah účinných  látek. Rostliny se doporučuje sušit celé tak, jak jsme je  posbírali, jedině kořeny a oddenky se rozkrojí podél na poloviny.

Teprve  usušené  rostliny připravíme k použití  rozlámáním, nařezáním nebo drcením na  menší části. Sušené  byliny  skladujeme v hermeticky  uzavřených  nádobách pokud možno bez přístupu světla – plechové dózy  nebo skleněné  tmavé  nádoby jsou ideální. Pokud je nemáte, postačí zavařovací sklenice umístěné ve tmavé spíži.

Tip redakce: Přečtěte si také Desatero základů vykuřování

A lahodný bezpečný recept na závěr

A na závěr recept na jednoduchý čaj pro běžné pití: sušené listy jahodníku, maliníku a ostružiníku smícháme v poměru jedna ku jedné. Jednu polévkovou lžíci listů zalijeme 250 ml vařící vody a vyluhujeme 10 minut.

Přidávat můžeme i další bylinky jako je sedmikráska, měsíček, levandule, kopřiva, kontryhel apod. O všech těchto bylinkách podrobně píšeme v programu Bylinky našich babiček. A víte, že není třeba čekat, až se vám bylinky usuší? Čaj je totiž možné uvařit i z čerstvých rostlin, takže ihned po návratu domů můžete začít vařit čaj. Jen mějte na paměti, že čerstvých bylin používáme méně než sušených.

Autorka článku a fotografií: Kateřina Hrazdirová. 

 

Zaujal vás tento článek? Naučte se s námi více v online programu Bylinky našich babiček. Na celou bylinkovou sezónu 2018/2019 si ho můžete předplatit za 800 Kč!

Použitá literatura:

  • STAŇKOVÁ-KRÖHNOVÁ, Magdaléna. Bylinky pro děti a maminky: praktické použití léčivých rostlin pro rodiny s dětmi od jara do zimy. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-2312-9.
  • DRÁB, Jiří. Zahrádkáři Karviná: Léčivé rostliny (2.díl – sběr, zpracování) [online]. [cit. 2018-05-14]. Dostupné z: http://www.zahradkarikarvina.cz/lecive-rostliny-2dil-sber-zpracovani/
  • Kouzelné bylinky: JAK SPRÁVNĚ SBÍRAT BYLINKY [online]. [cit. 2018-05-14]. Dostupné z: http://www.kouzelnebylinky.cz/clanek/22