Netřesk. První pomoc při spáleninách, horečce i zánětu uší

Netřesk střešní je běžnou ozdobou zahrádek, jeho léčivé účinky příliš známé nejsou. Přitom je netřesk považován za českou obdobu známé aloe vera. Pomáhá při požahání kopřivou i poštípání hmyzem a uleví při popáleninách, bolestech uší a dalších obtížích. Seznamte se s bylinkou šťastného žití.

Přečtěte si…

  • Jak netřesk vypadá a kde ho najdeme?
  • Kdy se sbírá a co obsahuje?
  • Jaké má netřesk účinky a jak ho užívat? (členská část)
  • Jak připravit netřeskovou vodu proti horečce, mast na drobné ranky nebo šťávu na ušní obtíže? (členská část)

Bylina šťastného žití

Netřesk pochází z jižní Evropy a u nás se pěstuje odedávna. Mezi jeho lidovými názvy najdeme krásná pojmenování jako skalní růže, hromotřesk, hromosvod a také bylina šťastného žití.

Podle pověstí starých Řeků byl netřesk darem boha Jupitera a sloužil k ochraně domů před blesky, ohněm i čaroději. Římané vysazovali netřesky do velkých váz na nádvoří svých domů a Karel Veliký dokonce nařídil vysazování netřesků na střechy všech domů.

Staří Řekové věřili, že netřesk ochraňuje před blesky, hromy i čaroději.

Jak netřesk vypadá?

Netřesk střešní (latinsky Sempervivum tenctorum) je stálezelená dužnatá rostlina s kulovitou růžicí dužnatých listů. Z paždí listů vyrůstají výhonky, které později samy zakořeňují. V červnu vyrůstá z růžice lodyha vysoká asi 20 až 30 cm, na jejímž vrcholu se nacházejí drobné květy.

Jedním z lidových názvů netřesku je „skalní růže“.

Kde netřesk najdeme?

Netřesku se daří na písčitých suchých místech, na střechách, skalách a suchých zídkách, terasách i v mělkých květináčích a jiných nádobách.

Je velmi nenáročný. Já mám několik netřesků na balkóně v mělkém květináči už mnoho let.

Suché zídky netřesk miluje.

Co se sbírá a kdy?

K léčebným účelům se používají čerstvé listy nebo šťáva z nich vymačkaná. Listy lze sbírat po celý rok, protože netřesk snáší dobře zimu. Jeho latinský název „sempervirens“ znamená „vždyživý“.

Co netřesk obsahuje?

Chemické složení netřesku není moc prozkoumané, uvádí se:

  • vápník
  • kyselina mravenčí a jablečná
  • sliz, pryskyřice
  • třísloviny
  • sacharidy
  • hořčiny

Podle nejnovějších výzkumů byl zjištěn i nízký obsah alkaloidů neměl by se proto užívat vnitřně v těhotenství a u malých dětí.

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele programu Bylinky našich babiček 2.

Objednejte si Bylinky našich babiček 2

Přihlaste se

Kateřina Hrazdirová

Kateřina vystudovala Ochranu životního prostředí na Univerzitě Karlově. V roce 2015 dokončila Institut Aromaterapie, v roce 2016 začala studovat školu Přírodních terapií v Českém Krumlově. Masíruje, pracuje s Reiki a pořádá aromaterapeutické dílny zaměřené na výrobu přírodní kosmetiky a kurzy aromaterapie.

Co o sobě říká? „Příroda je mou velkou láskou, inspirací a zdrojem energie. Nejlépe se cítím v lese či na louce. Aromaterapie a bylinky jsou mým velkým koníčkem, svůj život si bez nich vůbec neumím představit.“

Přečtěte si podobné články

%d bloggers like this: