Veronika Němcová Říká se, že když sní žena květ Asfodele, obnoví se její panenství…a taky se říká, že tato rostlina roste jen na místech, které jsou ztraceným či zapomenutým rájem. Staří Řekové zase věřili, že je to květina podsvětí a roste v Hádu. A tak bychom mohli pokračovat. Koho však zajímá, jaké praktické užití tato téměř zapomenutá bylina nabízí, ať čte dále.
V dubnu jsem absolvovala odbornou aromaterapeutickou stáž v severní Africe. Její součástí byla výprava do tuniského pohoří Khroumire, rozkládajícího se v západní části afrického Atlasu. Měli jsme to štěstí, že právě kvetl Asfodel. Rostlina povětšinou spojovaná s podsvětím, dříve hojně užívaná v lidovém léčitelství.
Něco málo z botaniky
Asfodel je víceletá rostlina náležící rodu asfodelových a svou strukturou se podobá nám známé lilii. Snad i proto ji někteří řadí do rodu liliovitých. Existuje několik druhů, jež se od sebe liší především barvou a uspořádáním květů na pevných, dutých stoncích bez listů. Také listy mohou být mírně odlišné a dorůstat různé výšky dle druhu. Někdy jsou dokonce duté, většinou však polooblé, mírně drsné, užší a mají zeleno-namodralou až šedou barvu. Rostou v růžicovitém přízemním uspořádání.
Podle období, ve kterém jsme Asfodel spatřili kvést, a dle jeho rozvětvených stonků s hroznovitým uspořádáním bílých kvítků se šesti tyčinkami s tmavě hnědými prašníky si troufám tvrdit, že se jednalo o Asphodelus ramosus L. Do češtiny je překládán jako Asfodel větevnatý, jinak také kopíčko (Presl 1846, Sloboda 1852).
Kde všude je zapomenutý ráj?
Pokud bych měla věřit tvrzení, že Asfodel roste jen v zapomenutém ráji, potom by toto místo na zemi bylo v celé středomořské oblasti. Především na Kanárských ostrovech, Maltě, v severozápadní Africe, na Sinaji a v Izraeli. Jiné Asfodele se vyskytují také na východním pobřeží Austrálie. Na Pyrenejském poloostrově rostou jako dva různé endemity v Portugalsku či jižním Španělsku.
Pro mrtvé jako potrava, pro živé jako…
V antice byl Asfodel symbolem smutku a vysazoval se proto na hroby, neboť se věřilo, že mrtvé chrání před čarami a zároveň jim poskytuje potravu. Ve středověku jeho hlízy jedli také živé bytosti. Také jsem si kousek snědla. Chutná zprvu sladce, poté přejde do hořké až trpké chuti. Asfodelové hlízy se používali běžně v kuchyni a v lidovém léčitelství k vnitřnímu užití ještě do 19. století. Tenkrát se však přišlo na to, že obsahuje toxické alkaloidní látky (dnes označované jako antrachinony), které při větším pozření vyvolávají otravu celého organismu, jemuž předchází zvracení. Paradoxně právě k účelům vyvolání zvracení byl objeven jako droga.
Stačí málo a je s váma ámen
Jedním z obsažených alkaloidů je i prudce jedovatý kolchicin. Ten se v medicíně využívá především při léčbě záchvatů dny nebo při familiární středomořské horečce. Je to ta stejná jedovatá látka, která se nachází v nám známém podzimním ocúnu. Patří mezi nejúčinnější toxické jedy, a protože je těžké odhadnout jeho dávkování, od jeho používání se upouští. Wikipedie uvádí, že požití 6g kořene ocúnu může být fatální.
Jak se Asfodel používal
V lidovém léčitelství se aplikovala čerstvě vymačkaná šťáva z hlíz k vnějšímu potírání na odstranění bradavic nebo při různých kožních chorobách jako jsou vředy, ekzémy či jenom svědění. Odvar se podával také vnitřně například při poruchách menstruace, řídkému vyměšování nebo při napadení parazity. Částečně uvařené kořeny slouží dodnes jako kataplasma – obklad z kašovité hmoty této drogy – především u různých tumorových onemocněních. Žádný z těchto uvedených účinků však není vědecky podložen.
Dále se různě na internetu dočtete, že se používá při bolestech v krku, při otocích a zánětech prsů. Naše průvodkyně tuniským pohořím Khroumire Dr. Hana Khlaif se také zmínila, že ho lze využít při bolestech zubů či uší, stejně jako že tinktura údajně pomáhá při léčbě schizofrenie. Dávkování však chybí a intuitivní užívání bych v případě Asfodele rozhodně nedoporučovala. Přece jenom nejsme s touto nám geograficky vzdálenou rostlinou sžiti.
Co je na Asfodelu rozhodně jisté
Asfodel je krásná květina, kterou lze zřídka najít i ve vybraných evropských zahradnictvích. Prodává se jako jednoletka a slouží k ozdobě skalek. Přestože nádherně kvete, jako řezaná květina do místnosti se nehodí, neboť – jak jsem se o tom i sama přesvědčila – uříznutá vypouští spíše nepříjemný odér.
Rostlina je uvedena v seznamu přísně chráněných druhů rostlin podle přílohy č. 1 Úmluvy o ochraně evropské fauny a flóry a přírodních stanovišť.
Ve starověkém Egyptě se z kořenů získávalo žluté barvivo, jímž se barvily koberce. Ze sušeného kořene pomletého na prášek se ještě dnes vyrábí speciální lepidlo, kterým se v některých krajích Turecka lepí vazba knih. V Egyptě toto lepidlo slouží k lepení bot. Další uplatnění má destilovaný kořen k výrobě alkoholu – pálenky.
Asfodel se objevuje také v příběhu Harryho Pottera: „Doušek živé smrti vyrobíte pomocí rozdrceného kořene Asfodelu a výluhu z pelyňku.“ [1] Ale ještě předtím byl zmiňován v klasické literatuře. Známý je především díky Homérovi a Shakespearovi. Zmiňují ho i Mínos nebo Jefferson. A jak uvádí nahrávací studio DOA, což je fiktivní místo z knih o Percym Jacksonovi od R. Riordana: “Kdo se vydá rychlou smrtí jde rovnou na Asfodelová pole. Ty jsou obrovské ale zároveň přeplněné těmi miliardami mrtvých.” [2]
Tak pozor na předávkování!
Zdroje
- [1] Šikner Ondřej: Harry Potter. Lektvary – Živá smrt. [online] [citace 25.4.2017] Dostupné z: http://harrypottersvet.webnode.cz/lektvary/
- [2] Wikipedie: Nahrávací studio DOA, 23.5. 2014. [online] [citace 25.4.2017] Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Nahrávac%C3%AD_studia_DOA
- Hoskovec Ladislav: Asphodelus ramosus. 3.12. 2015. “Botany.cz” Dostupné z: http://botany.cz/cs/asphodelus-ramosus/, [online]. [cit. 2017-04-22]
- Kouzelná učebna. Dostupné z: http://www.kouzelnaucebna.estranky.cz/clanky/bylinkarstvi/isrzgtbe.html [online]. [cit. 2017-04-22]
- Wolfgang Blaschek, Rudolf Hänsel, Konstantin Keller, Jürgen Reichling, Horst Rimpler, Georg Schneider: Hagers Handbuch der Pharmazeutischen Praxis: Folgeband 2: Drogen A-K. Springer-Verlag, 2. 7. 2013 – Počet stran: 909
- PhDr. Hana Yasminka Šimčíková (Khlaif): Certifikovaná Aromaterepeutická stáž do Afriky z roku 2017
Autorkou článku je Veronika Němcová, kontakt: vondrus(zavináč)gmail.com. Foto: autorka a Ivana Badová.
