Asfodel – Květina Ostrova blažených

Říká se, že když sní žena květ Asfodele, obnoví se její panenství…a taky se říká, že tato rostlina roste jen na místech, které jsou ztraceným či zapomenutým rájem. Staří Řekové zase věřili, že je to květina podsvětí a roste v Hádu. A tak bychom mohli pokračovat. Koho však zajímá, jaké praktické užití tato téměř zapomenutá bylina nabízí, ať čte dále.

V dubnu jsem absolvovala odbornou aromaterapeutickou stáž v severní Africe. Její součástí byla výprava do tuniského pohoří Khroumire, rozkládajícího se v západní části afrického Atlasu. Měli jsme to štěstí, že právě kvetl Asfodel. Rostlina povětšinou spojovaná s podsvětím, dříve hojně užívaná v lidovém léčitelství.

Něco málo z botaniky

Krásná asfodel ve své původní domovině

Asfodel je víceletá rostlina náležící rodu asfodelových a svou strukturou se podobá nám známé lilii. Snad i proto ji někteří řadí do rodu liliovitých. Existuje několik druhů, jež se od sebe liší především barvou a uspořádáním květů na pevných, dutých stoncích bez listů. Také listy mohou být mírně odlišné a dorůstat různé výšky dle druhu. Někdy jsou dokonce duté, většinou však polooblé, mírně drsné, užší a mají zeleno-namodralou až šedou barvu. Rostou v růžicovitém přízemním uspořádání.

Podle období, ve kterém jsme Asfodel spatřili kvést, a dle jeho rozvětvených stonků s hroznovitým uspořádáním bílých kvítků se šesti tyčinkami s tmavě hnědými prašníky si troufám tvrdit, že se jednalo o Asphodelus ramosus L. Do češtiny je překládán jako Asfodel větevnatý, jinak také kopíčko (Presl 1846, Sloboda 1852).

Kde všude je zapomenutý ráj?

Pokud bych měla věřit tvrzení, že Asfodel roste jen v zapomenutém ráji, potom by toto místo na zemi bylo v celé středomořské oblasti. Především na Kanárských ostrovech, Maltě, v severozápadní Africe, na Sinaji a v Izraeli. Jiné Asfodele se vyskytují také na východním pobřeží Austrálie. Na Pyrenejském poloostrově rostou jako dva různé endemity v Portugalsku či jižním Španělsku.

Pro mrtvé jako potrava, pro živé jako…

V antice byl Asfodel symbolem smutku a vysazoval se proto na hroby, neboť se věřilo, že mrtvé chrání před čarami a zároveň jim poskytuje potravu. Ve středověku jeho hlízy jedli také živé bytosti. Také jsem si kousek snědla. Chutná zprvu sladce, poté přejde do hořké až trpké chuti. Asfodelové hlízy se používali běžně v kuchyni a v lidovém léčitelství k vnitřnímu užití ještě do 19. století. Tenkrát se však přišlo na to, že obsahuje toxické alkaloidní látky (dnes označované jako antrachinony), které při větším pozření vyvolávají otravu celého organismu, jemuž předchází zvracení. Paradoxně právě k účelům vyvolání zvracení byl objeven jako droga.

Stačí málo a je s váma ámen

Jedním z obsažených alkaloidů je i prudce jedovatý kolchicin. Ten se v medicíně využívá především při léčbě záchvatů dny nebo při familiární středomořské horečce. Je to ta stejná jedovatá látka, která se nachází v nám známém podzimním ocúnu. Patří mezi nejúčinnější toxické jedy, a protože je těžké odhadnout jeho dávkování, od jeho používání se upouští. Wikipedie uvádí, že požití 6g kořene ocúnu může být fatální.

Jak se Asfodel používal

V lidovém léčitelství se aplikovala čerstvě vymačkaná šťáva z hlíz k vnějšímu potírání na odstranění bradavic nebo při různých kožních chorobách jako jsou vředy, ekzémy či jenom svědění. Odvar se podával také vnitřně například při poruchách menstruace, řídkému vyměšování nebo při napadení parazity. Částečně uvařené kořeny slouží dodnes jako kataplasma – obklad z kašovité hmoty této drogy – především u různých tumorových onemocněních. Žádný z těchto uvedených účinků však není vědecky podložen.

Dále se různě na internetu dočtete, že se používá při bolestech v krku, při otocích a zánětech prsů. Naše průvodkyně tuniským pohořím Khroumire Dr. Hana Khlaif se také zmínila, že ho lze využít při bolestech zubů či uší, stejně jako že tinktura údajně pomáhá při léčbě schizofrenie. Dávkování však chybí a intuitivní užívání bych v případě Asfodele rozhodně nedoporučovala. Přece jenom nejsme s touto nám geograficky vzdálenou rostlinou sžiti.

Co je na Asfodelu rozhodně jisté

Asfodel je krásná květina, kterou lze zřídka najít i ve vybraných evropských zahradnictvích. Prodává se jako jednoletka a slouží k ozdobě skalek. Přestože nádherně kvete, jako řezaná květina do místnosti se nehodí, neboť – jak jsem se o tom i sama přesvědčila – uříznutá vypouští spíše nepříjemný odér.

Rostlina je uvedena v seznamu přísně chráněných druhů rostlin podle přílohy č. 1 Úmluvy o ochraně evropské fauny a flóry a přírodních stanovišť.

Ve starověkém Egyptě se z kořenů získávalo žluté barvivo, jímž se barvily koberce. Ze sušeného kořene pomletého na prášek se ještě dnes vyrábí speciální lepidlo, kterým se v některých krajích Turecka lepí vazba knih. V Egyptě toto lepidlo slouží k lepení bot. Další uplatnění má destilovaný kořen k výrobě alkoholu – pálenky.

Asfodel se objevuje také v příběhu Harryho Pottera: „Doušek živé smrti vyrobíte pomocí rozdrceného kořene Asfodelu a výluhu z pelyňku.“ [1] Ale ještě předtím byl zmiňován v klasické literatuře. Známý je především díky Homérovi a Shakespearovi. Zmiňují ho i Mínos nebo Jefferson. A jak uvádí nahrávací studio DOA, což je fiktivní místo z knih o Percym Jacksonovi od R. Riordana: “Kdo se vydá rychlou smrtí jde rovnou na Asfodelová pole. Ty jsou obrovské ale zároveň přeplněné těmi miliardami mrtvých.” [2]

Tak pozor na předávkování!

Zdroje

  • [1] Šikner Ondřej: Harry Potter. Lektvary – Živá smrt. [online] [citace 25.4.2017] Dostupné z: http://harrypottersvet.webnode.cz/lektvary/
  • [2] Wikipedie: Nahrávací studio DOA, 23.5. 2014. [online] [citace 25.4.2017] Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Nahrávac%C3%AD_studia_DOA
  • Hoskovec Ladislav: Asphodelus ramosus. 3.12. 2015. “Botany.cz” Dostupné z: http://botany.cz/cs/asphodelus-ramosus/, [online]. [cit. 2017-04-22]
  • Kouzelná učebna. Dostupné z: http://www.kouzelnaucebna.estranky.cz/clanky/bylinkarstvi/isrzgtbe.html [online]. [cit. 2017-04-22]
  • Wolfgang Blaschek, Rudolf Hänsel, Konstantin Keller, Jürgen Reichling, Horst Rimpler, Georg Schneider: Hagers Handbuch der Pharmazeutischen Praxis: Folgeband 2: Drogen A-K. Springer-Verlag, 2. 7. 2013 – Počet stran: 909
  • PhDr. Hana Yasminka Šimčíková (Khlaif): Certifikovaná Aromaterepeutická stáž do Afriky z roku 2017

Autorkou článku je Veronika Němcová, kontakt: vondrus(zavináč)gmail.com. Foto: autorka a Ivana Badová.

Stres, únava? Zavolejte na pomoc adaptogeny, bojovníky ze světa rostlin

Bazalka posvátná, kustovnice čínská, lékořice lysá, lesklokorka lesklá, maca horská, witánie snodárná. Jména jak z pohádek. A je to tak, těchto pár přírodních prostředků má skoro magické účinky. Jakoby samy věděly, co člověku prospěje. Jejich rozumné užívání může pomoci překonat úskalí moderního života jako stres, únavu, vyhořelost, nedostatek radosti ze života i sexu. Příroda nabízí výběr mnohem větší. Já jsem zvolila ty, která znám osobně. Používám je a máme s nimi dobré zkušenosti. Já i moji klienti.

Co vlastně adaptogeny jsou?

Rozhodně nejsou objevem posledních let. Lidstvo o jejich účincích ví dlouho a záměrně je konzumuje. V minulosti se jim říkalo omlazující byliny, tonika, látky podporující čchi, rostlinné rasajány či regenerační prostředky. Znali je staří Číňané, ajurvédští léčitelé, peruánští indiáni…

Já je vidím jako inteligentní zástupce rostlinné říše se schopností adaptace na lidský organismus a darem léčit přesně tam, kde je potřeba.

Zjednodušeně, jeden druh rostlinného adaptogenu může mít stimulační či zklidňující účinky, umí podpořit imunitu i zvýšit výkonnost. Ale nedělá všechno najednou. Působí jinak než třeba kofein. Jehož nakopnutí je nekompromisní, ať nám dělá dobře nebo ne.

Asi nejznámějším zástupce z rodiny adaptogenů je ženšen. Ano, ten z úvodní fotografie. Jenže povídání o něm by vydalo na celý samostatný článek, tak se nezlobte, že ho tady vynechávám.

Kustovnice čínská známá též jako goji, skvělá pro náš zrak

Zdravá rovnováha imunitní a hormonální

S vědeckým zkoumáním účinků známých adaptogenů začali ve 40. letech 20. století ruští odborníci. A došli k tomu, že zvyšují odolnost těla a schopnost adaptovat se na různé vnitřní i vnější stresové faktory. Poznatky současných lékařských i fytoterapeutických studií říkají, že adaptogeny regulují osu hypotalamus – hypofýza a nastolují poškozenou regulaci imunitního systému a neuroendokrinní soustavy.

Všechny výzkumy dochází k tomu, že komplex látek obsažených v rostlinných adaptogenech působí antioxidačně a určitým způsobem pracuje s rovnováhou v imunitním a hormonálním systému. Tím dokáže uvést tělo do stavu, kdy lépe zvládá nástrahy okolí.

Útok nepřátel? Je dobré být připraven

Posílená imunita vyhrává boj s vnějšími patogeny v podobě bakterií, virů apod. A „vyspravený“ hormonální systém si zas úspěšněji poradí se stresem i únavou. To je velmi zjednodušené osvětlení. Imunita a hormony spolu v těle úzce souvisí a ovlivňují se.

Ale POZOR! Naše tělo je moudré, příznaky jako zvýšená teplota či únava jsou jeho přirozeným projevem. Rychle a zbrkle se jich zbavovat není nejlepší, můžeme tím náš organismus uvést ve zmatek. Adaptogeny jsou účinné a vhodné pro prevenci a posílení, a to nejen před chřipkovou epidemií nebo zkouškovým obdobím.

Asi nejznámější podoba lékořice, bohužel plná cukru

Vybrané adaptogeny na vybrané neduhy

Na nervy? Bazalka posvátná (Ocimum sanctum)

Udržuje normální hladinu kortizolu a cukru v krvi.

Indické léčitelství ji řadí mezi rasajány, byliny zajišťující člověku dokonalé zdraví a dlouhý život. Již tři tisíce let je považována za jednu z nejúčinnějších rostlin Indie. Tradičně se nálev z bazalky posvátné užívá na zahlenění průdušek a kašel, při žaludeční nevolnosti, žlučníkových potížích.

Ohledně účinnosti bazalky posvátné bylo provedeno mnoho studií se zvířecími i lidskými subjekty. Jedná se o všestranný adaptogen s antioxidačními a antistresovými účinky, ale chrání i před následky ionizačního záření. Výrazně zmírňuje symptomy alergií.

Bazalka posvátná neboli tulsi, bylina lásky a čistoty

Na oči? Kustovnice čínská (Lycium chinensis)

Antioxidant, tonikum imunitního systému, posiluje játra, ledviny a oči.

V čínské medicíně se užívá tisíce let, lístky do polévek, plody pro posílení, kůra kořene ke snížení horečky a proti artritidě.

Plod kustovnice je bohatý na karotenoidy a flavonoidy, slouží tudíž ke stabilizaci krevních vlásečnic v očích, ale i celého systému žil a tepen. Zmírňuje suchost plic. Chrání a regeneruje jaterní buňky. Posiluje plodnost a sexuální vitalitu.

Na žaludek? Lékořice lysá (Glycyrrhiza glabra)

Hojí žaludek a střeva, normalizuje imunitní systém.

Čína i Střední Východ zná lékořici jako lék velmi dlouho a byla zde považována za velmi důležitou a hojně se používala. Pomáhala např. na suchý kašel, pálení v žaludku, vředy i tuberkulózu.

Dnes ji TČM předepisuje k doplnění čchi žaludku a sleziny. Zastavuje průjem, zmírňuje únavu, nechutenství. Pomáhá odstranit kašel a sípání, sucho v ústech. Eliminuje toxiny, zbavuje horkosti. Zabraňuje poškození jater léky či viry, ulehčuje od návalů a pocení v menopauze.

Často se aplikuje ke zmírnění symptomů otravy pesticidy, herbicidy, arzenem, olovem a farmaceutiky.

Úspěšná je i v redukci imunitních reakcí u onemocnění autoimunitních (revmatoidní artritida, alergie, astma). V oblasti zažívací soustavy působí dobře při zánětlivých onemocněních žaludku a střev, taktéž při tzv. syndromu propustného střeva.

Lékořice známá jako sladké dřívko, takhle je opravdu léčivá

Na imunitu? Lesklokorka lesklá (Ganoderma lucidum)

Posiluje imunitní systém, zklidňuje ducha šen (mysl, vědomí).

Duch šen je v TČM chápán jako osobní mysl a vědomí, míra emocionální harmonie. Jeho nevyrovnanost způsobuje úzkosti, nespavost, zlé sny, náladovost. Zde lesklokorka pomáhá, nejlépe v kombinaci s dalšími rostlinami. Je vhodná pro lidi s prázdnotou čchi a nedostatečností krve.

Lesklokorka je častým předmětem studií, hlavně asi pro své neuvěřitelně komplexní a účinné působení na stimulaci imunitního systému. Dále zlepšuje stav kardiovaskulárních funkcí a snižuje hladinu cholesterolu (toho špatného samozřejmě). Je silně protizánětlivá, prospívá lidem s astmatem a chrání játra.

Lesklokorka je opravdu lesklá houba

Na menopauzu? Maca horská (Lepidium Meyenii Walp)

Harmonizuje hormonální systém, dodává energii.

Už před více než dvěma tisíci lety byla základní součástí jídelníčku původních obyvatel starého Peru. Navozuje rovnováhu hormonálního systému, pomáhá proti chronické únavě a špatné náladě, zlepšuje paměť, zvyšuje okysličení krve. Výrazně pomáhá ženám v období menopauzy, úspěšně se užívá ke zmírnění menstruačních obtíží. Vědecké výzkumy potvrdily pozitivní vliv na plodnost, přirozenou podporu sexuálních funkcí a afrodisiakální účinky, proto je často nazývána „peruánskou viagrou nebo ženšenem“.

Na spaní? Vitánie snodárná (Withania somnifera)

Zklidňuje, prohlubuje spánek, ulevuje při svalových bolestech.

V ajurvédě je považována za rasajánu, užívá se k prodloužení života, stimulaci mysli, posílení vitality a sexuální zdatnosti. Má osvěžující a regenerační vlastnosti.

Witánie neboli ašwaganda utišuje a zklidňuje, posiluje funkce endokrinních žláz, obnovuje regulaci štítné žlázy, varlat a nadledvin. Léčí úzkostné stavy, únavu, stresem způsobenou nespavost a nervové vyčerpání.

Je bohatá na železo a je možné ji využít při chudokrevnosti z jeho nedostatku (používá se v nápoji s mlékem a melasou). Zmírňuje symptomy menopauzy.

UPOZORNĚNÍ

Pokud se rozhodnete některý ze zmiňovaných adaptogenů užívat:

  • Zjistěte si dostatek informací z důvěryhodných zdrojů.
  • Lékořice například není vhodná pro lidi s vysokým tlakem a nemá se užívat ve velkých dávkách.
  • Bazalka posvátná se nedoporučuje těhotným a kojícím.
  • Witánii neužívejte v případě hypertyreózy.
  • Dobré je poradit se s odborníkem, event. ošetřujícím lékařem, pokud např. berete léky.

 

Zdroje a použitá literatura:

  • WINSTON, David a Steven MAIMES. Adaptogeny: byliny poskytující odolnost, vytrvalost a úlevu od stresu. Praha: Triton, 2011. ISBN 978-80-7387-496-4.
  • FRAWLEY, David a Vasant LAD. Rostliny v ájurvédě: ájurvédský průvodce léčením bylinami. Praha: Volvox Globator, 2006. Mandragora (Volvox Globator). ISBN 80-7207-623-x.
  • BENDOVÁ, Ludmila. Čínská dietetika v moderním světě: příručka pro praktiky tradiční čínské medicíny. Praha: Tradiční čínská medicína, 2012. ISBN 978-80-904804-1-4.

Autorkou článku je Kateřina Polívková, foto: Pixabay. Partner článku: Asociace českých aromaterapeutů.

logo-aca-kulate

Trápí vás mšice? Zažeňte je éterickými oleji!

Letošní sucho přeje mšicím. Na našich růžích jsou jich mraky. Dostala jsem dnes dotaz od jedné klientky, co proti nim použít z éterických olejů a vzpomněla jsem si na svůj loňský recept! Najdete ho níže i spolu s tipem od naší moudré sousedky.

Co budete potřebovat?

  • 20 kapek šalvěje lékařské (éterický olej)
  • 12 kapek lavandinu (ÉO)
  • 8 kapek bazalky (ÉO)
  • 10 ml alkoholu – alespoň 50%
  • troška slunečnicového oleje
  • voda – převařená
  • 25 ml lahvička s rozprašovačem – může být i použitá

Jak na to?

Éterické oleje nakapejte do lahvičky, zalijte alkoholem a protřepejte. Přidejte trošku oleje a dolijte vodou. Směs éterickým olejů můžete pozměnit podle toho, co máte v zásobě, použijte ale stejné množství kapek, aby byl roztok dostatečně koncentrovaný. Oblíbeným éterickým olejem proti mšicím je také geránium nebo tymián. Z rostlinných olejů můžete využít také neemový olej, který také odpuzuje hmyz.

Směs používejte při napadení mšicemi alespoň 3-5x za sebou nebo jako prevenci 1x týdně. Použité množství volte podle typu rostlinky, na jemnou bazalku použijte méně, na silné růže se nebojte použít postřiku dostatek.

Jedna babská rada

Včera jsem si postěžovala sousedce na mšice na růžích. Poradila mi jednoduchou radu, ke každé růží umístit dolů na zem banánovou slupku. Nějakým záhadným způsobem prý odpuzuje mšice. Po pár dnech musím říct, že je mšic méně, ať už je to čímkoliv).

U pevných rostlin se mi osvědčila mechanická metoda – rostliny ostříkat silným tlakem vody. Většina mšic se odplaví a květiny to již samy zvládnou.

Hodně štěstí!

Autorkou článku je Michaela Lusílija Makulová, odborná aromaterapeutka, Simbis. Foto: Freephotos.