Získejte sílu jara z březové vody

Žiju v přírodě krásných alpských hor, které jsou úžasným zdrojem inspirace pro psaní a zároveň mi jejich zákonitosti ukazují silná moudra. Žiju přírodou a ráda se o ní a také od ní učím víc. Baví mě předávat své znalosti a postřehy dál a to je i můj cíl v programu Bylinky našich babiček. Výpravnou a poučnou formou se s vámi podělit o mé zkušenosti, o to, co mi zafungovalo i o to, co se mi zrovna nezdařilo. Na byliny pohlížím jako na zdroj zdraví, vnímám jejich Ducha a všímám si jejich spojitostí s člověkem. A to se (doufám) odráží v mých textech. První článek programu jsem věnovala březové vodě.

Konečně začalo jaro a my mohli vyrazit. Do baťůžku aku-vrtačku, velkou PET láhev, tejp a slámku (tedy brčko). Sníh ještě zcela neroztál, a tak jsme se do kopce brodili mimo cestičky studenou zkrystalizovanou vodou a přitom pohledem vybírali tu správnou břízu.

To bylo před pár lety a my vyrazili poprvé na březovou vodu. Toto jaro bude mít pravděpodobně trochu pozdější nástup, alespoň u nás v Tyrolsku totiž ještě leží poměrně silná pokrývka sněhu. I proto nejsou k tomuto článku autentické fotky ze sběru. Možná až sníh konečně roztaje…

Tento článek je ZDARMA jako ochutnávka našeho programu Bylinky našich babiček. Po celý bylinkový rok vás zásobí každý měsíc 6 články nabitými informacemi, radami a recepty z praxe. Prostě velká kupa voňavé parády! CHCETE HO? TAK ŠUP SEM!

Se sběrem opatrně

Ano, hned v úvodu je třeba zmínit, že sběr březové vody je v České republice vnímán negativně, ba přímo jako trestný čin. Nesmí se to, nemá se to! Ale přesto se to dělá! Nechci nikoho nabádat na přestupky v zákoně. Mým záměrem je popsat, jak si lze doplnit vitalitu na jaro, obzvlášť po letošní dlouhé zimě, především pro lidi se slabými ledvinami. Jak lze využít darů přírody, které jsou zde pro nás všechny, nejen pro ty vyvolené.

Pokud však ve svých úvahách myslíte na strom, na to, že mu to může uškodit, je to správné uvažování. Můžu vás však uklidnit, když dodržíte jistá pravidla a nepřijdete ze stromu “těžit”, ale nabrat si pro vlastní potřebu, strom se s vámi podělí o vlastní životadárnou sílu a bude schopen žít nadále bez nějaké újmy.

Vznešený strom, ta bříza.

Strom nehostinných podmínek

Bříza bělokorá (Betula pendula) je snad jediný listnatý strom, který se u nás v Tyrolsku ve výšce 1600 m nad mořem vyskytuje. Je to opravdu „odolná holka“, která pro svou vitalitu a schopnost růst i v těch nejkrutějších podmínkách až do 1900 m nad mořem žije tam, kde už jiné listnáče nemají sílu. A přitom je tak jemná a vypadá velmi elegantně.

Pro své vlastnosti si získala úctu už u Keltů. Je charakteristickým listnáčem za polárním kruhem a v keltském letokruhu začíná jejich rok. Symbolizuje nový začátek, novou energii a sílu.

Pojďme však do její hloubky

Dřevo je velmi měkké a ohebné. Navíc je krásně bílé a má schopnost ničit mikroorganismy – dokonalé pro kuchyňské náčiní jako jsou například vařečky. Ale určitě znáte i bílé poličky nebo dřevěný obklad interiérů, k čemuž se toto dřevo též využívá. Anebo také jako topivo.

Její větvičky jsou tenoulinké paličky, které se jemně sklánějí k zemi. Moje babička si z nich dělá koště na zametání terasy na chatě. Naskládá je hustě přes sebe a speciální technikou sváže k sobě pevným špagátem. A pak je zastříhne zešikma. Vždy na jaro si udělá nové a to staré spálí. Možná je to nějaký rituál? Nevím. Nechce mi rituály prozrazovat…

Březová voda

Když se uřízne kus břízy, „pláče“. A pláče tak mocně, že kdyby se předem přichystala nějaká nádoba a dala se pod uřezanou větev, během hodiny lze v pohodě nasbírat i celý pohár vody. Ta je sladká a hlavně plná síly. Proto se také sbírá.

Její mnohostranný prospěch

Od té doby, co si chodíme vodu sbírat, pijeme ji celá rodina každé jaro na posílení organismu po dlouhé zimě. Stačí jen několik dnů, ne celé týdny. Tolik bychom ani nesbírali a vlastně to ani není nutné.

Březová voda je vlastně životadárná síla stromu samotného, používá ho ke své obrodě, pro svůj start pro období vegetace. Dodá vitalitu a je také výborná na překlenutí jarní únavy. Silně posiluje ledviny, které byly v zimě nejvíce zatíženy. Je očistná, diuretická a prý i omlazující. To posoudím až za pár let.  Je nápomocná také u takových nemocí jako je dna, revma a proti zapomínání. A navíc lahodně chutná.

Bříza v kosmetice

Kdo by neznal březový šampon!? Březová voda je hlavní složkou těchto vlasových přípravků, které se používají při vypadávání vlasů a dodání zdravého lesku. Všimli jste si někdy, jak je kůra březových větviček lesklá? A jak tyto pevné a zároveň ohebné “vlásky” visí dolů a vlají ve větru?

Pro zvýšení účinku je dobré vlasy vodou oplachovat. Dříve se to určitě provádělo, ale přijde mi to trochu jako plýtvání. Efekt se dostaví i při vnitřním užití, souvislost s ledvinami je zřetelná. Párkrát jsem si vlasy ale opravdu vodou z břízy opláchla. Nemyslím si, že by výsledek byl až tak rozdílný jako u použití jiných produktů z přírody, kterých je hodně. Raději tedy tu vodu piju než “cabrám” na vlasy.

Proste a bude vám dáno!

Když trefíme na hodnou břízu, která chce dát, naplní se nám během dvou dnů celá 1,5 litrová PET láhev. Ve dnech Měsíce putujícího oblohou ve vodních znameních i za den. Když se bříze líbíme a jsme na ni hodní, za zmíněných podmínek dá celou láhev už za několik hodin. Ale musíme být na ni hodní…

To jsme si jednou našli nádhernou, zdravou a rozvětvenou břízu, ale nepoprosili jsme ji. Navíc se mému muži zdálo, že ji špatně navrtal, tak do ní vrtal znovu a znovu, až v sobě měla čtyři rány. Příjemné mi to nebylo, ale stalo se to. Myslím, že se nazlobila, protože nám nedala ani kapku! A to jsme u ní byli přesně v době, kdy začala vyhazovat pupeny.

Líbí se vám tento článek? 72 dalších jich najdete v programu Bylinky našich babiček

A také si vybírejte vhodnou dobu

Když totiž bříza začíná pučet, je ta nejvhodnější doba na sběr její šťávy. Je to přesně ta doba, kdy se z kořenů vrací životadárná míza, která rozjaří celý strom a má blahodárné účinky i na lidský organismus.

Jinak se dá samozřejmě sbírat po celou dobu její vegetace, avšak největší sílu a proud má právě na jaře před rozpukem. Ostatně právě její pupeny mají v gemmoterapii významné vitalizační účinky – čistí krev, podporují růst u dětí, působí na duševní únavu, artrózu kyčlí, dnu, zánět močového měchýře a spoustu dalších.

Rašící březové lístky s krásnou svěží zelenou barvou.

Bříza nabízí ještě víc

Když už jsou na bříze listy, šťáva a její síla je v nich. To se z nich pak dá připravit lahodný jarní salát nebo se sbírají do zásoby na zimu.

Připravte si salát k jarní očistě a vitalitě

  • Nasekané mladé listy břízy smíchejte z jinými mladými jarními lístečky (třeba s pampeliškou, ptačincem žabincem, bršlicí kozí nohou, šťovíkem atd., najděte si to, co u vás právě roste) a nebo jednoduše se zahradním salátem.
  • Důležité je salát zalít olejem, aby se do těla dostaly také vitamíny rozpustné v tucích.
  • Jinak si salát ochuťte podle svého uvážení a zvyku, někdo to rád na slano, jiný více kyselé a většina z nás si do marinády přidá i cukr.
  • Jaro fandí kyselé chuti. Všimněte si, že i většina právě rašících listů chutná spíše kysele a nebo velmi jemně. Jako základ do marinády jarního salátu je vynikající právě březová voda, která nahradí cukr.

Výborný čaj vhodný také k detoxikaci

Čaj připravený z nasušených lístků je jeden z nejúčinnějších čistících prostředků na ledviny a močové cesty. Také se přidávají do čajů na čištění krve nebo detoxikaci. Pro svůj vysoký obsah látek podporujících procesy látkové výměny bývají základní drogou v různých čajových směsích. Jeho příprava je jednoduchá.

  • 2-3 lžíce nasušených březových listů zalijeme asi litrem vroucí vody.
  • Chci-li použít čerstvé listí, dávku listí zvýším asi na 5 lžic čerstvých nasekaných březových listů.
  • Nechám alespoň 10 minut luhovat a popíjím teplý po doušcích.

Jak se sbírá březová voda

„To jako fakt vrtáte do břízy?“

Ano, vrtáme. A oproti původnímu způsobu získávání březové vody, je to ten nejšetrnější způsob, jak příliš neponičit její kmen. Je dobré vrtat až za borku, do dřeva, aby se neponičil její obal, který ji chrání. Úbytek mízy, kterou si od ní vezmeme, břízu zase tolik nepostihne. Dříve se loupala její kůra, která našla své uplatnění, a šťáva ze stromu se sbírala při tom. Bříza tak ale ztrácela svůj ochranný obal a chřadla.

Jak to děláme?

Když už máme vybraný strom, zůstaneme chvíli u něj a o šťávu z něj nejprve poprosíme. Požádáme ho, zda by nám vydal něco ze sebe. Pak mu popíšu, co s ním budeme dělat a proč to potřebujeme.

Vím, zní to strašně bláznivě, a kdyby mi tohle někdo vyprávěl před několika léty, asi bych si ťukala na čelo. Ale zkušenosti mi ukázaly, že to je tak dobré pro nás i pro ten strom. A vlastně i moje babička mě vždy naváděla na to, abych před sběrem bylin nejprve na louce chvíli spočinula a zaposlouchala se do jejích zvuků, než si od ní něco vezmu. Ona vám pak dá mnohem víc než jen materiál.

No, a pak klasickou vrtačkou s baterií navrtáme díru asi 5 cm hlubokou přibližně ve výšce velikosti PET láhve od země. Do víčka od láhve vyvrtáme také dírku a zasuneme do ní jeden konec brčka. Ten druhý zasuneme do stromu. Velikost vrtáku by proto měla být přibližně stejná jako šířka brčka.

Když se nám podaří strom s lahví pěkně propojit, připevníme láhev ještě tejpem okolo kmene. Doporučuji výšku navrtané díry ne moc od země, protože když bude láhev plná vody, svojí váhou by ji tejp nemusel udržet. Je tedy lepší, když se její dno opírá o zem.

Je důležité obstarat, že když si přijdete pro šťávu a brčko ze stromu odstraníte, abyste dírku něčím ucpaly, jinak z něj šťáva poteče dál. Na internetu jsem se dočetla, že se to dělá štěpařským voskem. My tam většinou strčíme klacík nebo její větvičku, která pasuje do otvoru a zatlučeme ji. Další rok dírku použijeme znovu.

Nebo když vím, že si za pár dnů přijdu znovu pro šťávu, nechám brčko ve stromě, ale přehnu ho a kolíkem na prádlo sepnu k sobě. Pak ho ještě tejpem přilepím ke kmenu tak, aby bylo směrem vzhůru.

A samozřejmě bříze PODĚKUJI!

Vážně není jiný způsob než vrtat do stromu?

Ano, jiný způsob existuje, ale ten já osobně nemám vyzkoušený. Lze také zastříhnout ty jemné větvičky a strčit je do nějaké flašky, nádobky a nechat vodu stékat z větviček do ní. Jak ale upevnit tu nádobu na ty větvičky, aby z nich pod tíhou nespadla, to nevím. Snad ji mít na nějakém stolíku pod stromem? Ovšem ve volné přírodě si to nedokážu představit.

Tohle však může vyzkoušet někdo, kdo má břízu na zahradě či dvorku. Anebo snad poprosit strom slovy našeho úžasného zpěváka Karla Gotta:

„Hej břízo bílá, skloň se níž!“

Přeji vám všem jaro plné vnitřní energie! Veronika

>>>Zaujalo vás to? Bylinky našich babiček si můžete objednat tady!<<<

Autorkou článku je Veronika Němcová. Foto: Pixabay.com.

Veronika Němcová

„Nejraději trávím čas v přírodě. Nalézám v ní inspiraci, poučení i útěchu. Jsem fascinována její rozmanitostí a důmyslností. Vnímám ji jako dar, který je tu pro naši radost i užitek. Věřím, že vše má svůj smysl a zákon a proto hledám souvislosti a logická vysvětlení.“

Veronika trávila několik let cestováním. Po návratu do České republiky vystudovala geografii pro pedagogy, na matěřské dovolené absolovala Institut aromaterapie v Praze. Nyní žije v rakouském Tyrolsku, kde vystudovala Innsbruckou Kräuterschule. V minulém roce dokončila Aromaterapeutickou akademii PRIMAVERA v Německu a je členkou mezinárodní asociace aromaterapeutů IFPA. Vyučuje na Institutu Aromaterapie v České republice předmět Úvod do fytoterapie a pořádá různé workshopy a semináře v Česku i zahraničí.

Přečtěte si podobné články