Michaela Makulová O životní moudrosti, šamanismu, očistě domovů a síle vykuřovadel
Pokud máte rádi vykuřovadla, jistě znáte i Michaela Rymera, který se nemalou měrou zasadil o jejich popularitu u nás. Pravidelně o vykuřování přednáší, dováží na český trh vykuřovadla z celého světa a připravuje také vlastní rituální směsi. Některé jen z pár bylin, jiné i z 20 ingrediencí a někdy dokonce míchá pouze v čase, kdy vládne určité astrologické znamení. Tak jako každý rok, sešli jsme se spolu pracovně na festivalu Miluj svůj život v Plzni a popovídali jsme si o jeho voňavé lásce – vykuřovadlech. Při rozhovoru nám do očí svítilo slunce a za zády zněly šamanské bubny, všude vládla pohodová letní atmosféra. Vivere la vita!
Co tě přivedlo k bylinám, vykuřovadlům a k práci, které se věnuješ?
No, asi pánbůh… (směje se) Ale opravdu, mám pocit, že si někdo nahoře usmyslel, že je potřeba šířit povědomí o vykuřovadlech a padlo to na Rymera. Předtím jsem měl celkem zajímavou práci, živila mě sochařina, práce, od které někdo neuteče celý život. A já jsem najednou zjistil, že vykuřovadla pro mě mají větší význam a smysl než dělat sochy a najednou to takhle padlo. Začátky byly tak jako jakékoliv jiné podnikání. Začal jsem nakupovat vykuřovadla někde v Německu a Americe a pak jsem dostal k Vánocům kousek nějaké voňavé hmoty, jmenovalo se to ambra, i když s klasickou ambrou z velryb to nemá nic společného, je to směs, která se vyrábí v Indii. A když jsem si k tomu přivoněl, tak jsem pocit, že tohle musím mít. Najednou jsem na internetu našel výrobce, který něco takového vyráběl, tak jsem prodal auto a nakoupil ambru, protože ambra je nesmírně drahá, a začal jsem ji rozvážet. Investice samozřejmě na začátku byly ještě další, bez nich bych podnikání nerozjel. A pak už to padalo tak nějak zajímavě.
Vykuřovadla jsou úzce spojena se šamanskou kulturou, o které často přednášíš. Co tě na ní láká? Který spirituální směr upřednostňuješ a do kterých zemí nejraději jezdíš?
Já bych úplně neřekl, že jsou vykuřovadla těsně spojena se šamanismem, nebo že jsou těsněji spojeny s šamanismem než s léčením nebo jinou kulturou. Vykuřovadla jsou tady odjakživa a těch způsobů, jakým je lidé využívali, je mnoho. Může to být šamanismus, křesťanské vidění světa, které pálí kadidlo, lidové léčitelství nebo obětování a magie. Ale nemůžeme říct, že vykuřovadla jsou magické nebo šamanské, to nejde takhle říct. Každý je využívá pro nějakou svoji potřebu, a protože fungují. Dnes znám spoustu lidí, kteří o sobě tvrdí, že jsou šamani, možná si to i myslí, možná si to myslí i někteří lidé okolo nich, ale já osobně žádného šamana neznám. Tak to je velmi složitý problém. Mě se na to lidi často ptají, ale já na svých seminářích mám téma vykuřovadel v šamanismu, kde vysvětluji lidem, jakým způsobem využívali vykuřovadla šamané. A měl jsem třeba i téma vykuřovadla v křesťanství a tam jsem vysvětloval, jaký význam měla vykuřovadla pro křesťany. Ale to neznamená, že jsem křesťan nebo šaman. Myslím si, že šamanismus je dnes do určité míry móda nebo klišé. Šamanismus potřebuje šamanskou kulturu a ta v Evropě a obecně v západním světě není. Ano, nám už se velmi těžko vrací k přírodě a šamanismus bez přírody nemůže existovat a nedá se provozovat z pražské kanceláře nebo z jakéhokoliv většího města. Chce to jiný životní styl a obětovat tomu všechno, protože ti šamané často balancují na hranici života a smrti a reality a šamanské cesty, takže to není nic jednoduchého. Ze spirituálních směrů je mně osobně nejbližší a nejsympatičtější budhismus, protože to není náboženství. Budhismus je ve svém základu ateistický a to se mi líbí, zodpovědnost každého za sebe. Budhisté přesně ví, že cokoliv udělají, bude mít následek, proto jsou velmi opatrní a věří tomu. A taky, když se podíváme na statistiky, nejméně zločinů dělají v budhistických zemích a nejvíc v křesťanských. Takže ona ta víra v Boha ještě vůbec nic neznamená. Znamená to pouze, jakým způsobem to celé prožíváme, jakou máme odpovědnost. Myslím si, že Evropan může najít kořeny všude kolem sebe a nemusí putovat do Jižní Ameriky nebo do Asie nebo kamkoliv jinam a může být tady doma a dojít k nějaké moudrosti. My jsme tady v Evropě měli spoustu moudrých žen a mužů, takže proč to nedělat dnes.
Co se týče mé oblíbené destinace, tak tě musím zklamat, já jsem toho zas až tak moc nenavštívil, přestože si lidi myslí, že když prodávám vykuřovadla, objíždím celou planetu a všude to sháním, ale není to tak úplně pravda. Přestože vykuřovadla dovážíme skutečně z celého světa, pokud to jde, dovážíme je i od pěstitelů a prvovýrobců, abychom je nemuseli brát odněkud z velkoskladů, kde se energie hodně degraduje. Takže pomáháme i lidem v chudších zemích napřímo obchodem. Ale líbí se mi Indie, jak svou spiritualitou, protože vykuřovadla voní a Indie voní úplně fantasticky, takže Indii mám moc rád a doufám, že se tam ještě několikrát vrátím.
Jak s vykuřovadly nejčastěji pracuješ? Jaké byliny a vykuřovadla používáš doma nejraději, ať už sám pro sebe nebo pro svoji rodinu?
Pro mě jsou vykuřovadla práce a to mě vede k tomu, že je používám velmi často a nemusí to být jen z důvodů experimentálních nebo zdravotních, ale i čistě pracovních, protože potřebuji zjistit, jak to konkrétní vykuřovadlo voní a jak na mě působí a co by asi s lidmi mohlo udělat. Na druhou stranu to ale není jenom o práci, celou řadu svých problémů, ať už na úrovni fyzického těla nebo na spirituálnější úrovni, řeším s vykuřovadly. Pálím si spoustu vykuřovadel i jenom tak, pro radost. Takže já svou prací žiju a jsem neustále v takovém oblaku kouře. Konkrétní tip pro lidi ale bohužel nemám, protože každý si musí vybrat podle sebe. Kdybych byl kuchař, taky bych neporadil, protože každému bude chutnat něco jiného, stejně tak každému voní něco jiného a to, co voní mně, nemusí vonět tobě. Ale já osobně nejčastěji pálím to nejrozšířenější vykuřovadlo a to je kadidlo. Je jich na trhu k dostání spousta druhů, mají různé vůně. Přestože to je pořád pryskyřice z jednoho stromu, tak podle oblastí, ze kterých pochází, podle toho, kde ten stromek roste, tak se mění i vůně pryskyřice. Takže kadidlo je pro mě, stejně jako pro naše předky, fascinace. Někdy upřednostňuji kadidlo z Ománu, někdy z Afriky, někdy z Indie. Je to jako s vonnými tyčinkami, někdy si člověk zapálí vonnou tyčinku z Japonska, někdy z Himalájí a někdy z Indie. V tomhle směru já miluji tyčinky indické, protože Indové vyrábějí fantastické kombinace vůní a dokáží to udělat tak, jak to nikdo jiný na světě neumí. Já ani ve vykuřovadlech nejsem schopen namíchat vůně, jaké oni dělají v tyčinkách. Když ta tyčinka je čistá, přírodní a kvalitní, tak pro mě ten největší favorit je tyčinka indická.
Kdyby sis mohl vzít s sebou jednu bylinu nebo vykuřovadlo na pustý ostrov, které by to bylo?
A jsou to jenom vykuřovadla? Takže barel vody ne. (směje se) Úplně přesně nevím, co bych si s sebou balil, protože je možné, že na tom pustém ostrově bych našel něco, co se dá pálit. Asi bych tedy přemýšlel, jestli si s sebou nemám vzít něco praktičtějšího než pytel kadidla. Ještě bych chvilku přemýšlel, jestli to nemám nahradit kontejnerem indických tyčinek.
A jedna praktická otázka na závěr. Co bys doporučil lidem, kteří si potřebují pročistit dům nebo byt?
Vykuřovadla jsou na očistu zcela jistě nejlepší, to máš pravdu. Oni už to věděli třeba v Tibetu v době, kdy ze severu přicházely mongolské kmeny, znali dva nejvýznamnější způsoby očisty a to bylo kropení a vykuřování. Kropení trošku upadlo v zapomnění a zůstalo jen to vykuřování. Kropení bylo podobné, jako když se v kostele kropí svěcenou vodou. Tibeťané měli něco podobného svěceným vodám, které připravovali pro různé rituály a s různými záměry a těmi potom prostor kropili. Bylo to trošku složitější než zapálit třeba jalovec, který v těch místech všude roste. Takže to vykuřování je dle mého názoru nejúčinnější metoda na očistu prostoru. A skupina očistných vykuřovadel je poměrně velká, takže to může být kadidlo, šalvěj, pelyněk, andělika, dračí krev – asa foetida, téměř všechny jehličnany mají očistné účinky, nebo třeba jantar. Vykuřování má takovou přímou úměru. Je to podobné, jako když myjeme podlahu. Když ji myjeme pravidelně, tak je ta podlaha celkem čistá a můžeme jí jen čas od času jemně setřít a navonět si jí třeba levandulí. Stejně tak si ten byt, o který se staráme, můžeme čas od času vyčistit nějakým lehkým vykuřovadlem. A pokud tu podlahu nebudeme 2 roky vytírat a nebudeme se o ni starat, tak bude strašně zanesená a musíme vzít rýžák a silný desinfekční prostředek a pořádně to vydrhnout. A když se nestaráme o energie ve svém okolí, tak samozřejmě se to může nashromáždit a najedou nám tam přestane být dobře a musíme vzít zase vykuřovadlo, které je silné a které dokáže dostat energie pryč. Tam už nám nemusí být vykuřovadlo příjemné na vůni, jako Savo, ale jde o tu práci a očistu. A pak s to můžeme navonět něčím, co je nám příjemné.
Děkujeme za rozhovor!
Bonus: Pár slov o archaické aromaterapii
Když lidi objevili oheň, někdy před jedním až dvěma miliony let, v té době už se začala používat vykuřovadla. Když člověk uměl rozdělat oheň, tak do něj i něco přikládal a to něco nejenom hřálo, ale i vonělo. Ať už vědomě nebo nevědomě již tenkrát vykuřovadla použil. Vykuřovadla jsou tady s námi až do dnešních dní. Když bych vzal kratší dobu a i kdyby to byla jen půlka, tedy půl milionu let, tak pořád je to dostatečně dlouhá doba na to, aby ověřila platnost této metody. Osobně neznám nic jiného, co by tady s lidmi bylo půl milionu let a vůbec už nevím o ničem, co by tady s lidmi mohlo být, aniž by to fungovalo.
Michael Rymer (*1967)
Dovozce a prodejce vykuřovadel, pryskyřic a bylin, autor originálních vykuřovacích kompozic. Původně vystudovaný chemik, profesně se věnoval např. sochařství se zaměřením na keramiku a bronz, prodeji aut nebo pneumatik, ale i nuceným pracím v uranových dolech. O vykuřovadla se začal zajímat již před 15 lety pro svoji vlastní potřebu. Před více než 10 lety založil firmu se svojí bývalou ženou Evou, která zde působí doposud. Ve firmě pracuje také se svojí současnou partnerkou Petrou, se kterou pravidelně vystavují a přednáší na festivalech a akcích po celé ČR. Podle svých slov veškerý svůj volný čas obětuje práci, která ho navíc naplňuje. Je zarytým vegetariánem a byl by nejraději, kdyby na rostlinnou stravu přešli všichni lidé. Vloni poprvé navštívil Indii – konkrétně střední Indii a Ladakh. Z předchozího manželství má dvě dcery.
- Vykuřovadla Rymer – eshop
- Nejbližší akce – Seminář Atlas vůní, 22.10.2016 v Českých Budějovicích
Autorkou rozhovoru je Michaela Lusílija Makulová, odborná aromaterapeutka, Simbis. Foto: autorka.
