Kateřina Polívková Seriál vykuřovadla – 3. část
Už víme něco z historie vykuřování a také, co potřebujeme k vykuřování, chceme-li s ním doma začít. Toto pokračování seriálu přináší podrobnější seznámení s vybranými druhy vykuřovadel. Dělím se s vámi o má nejoblíbenější, vám třeba sedne a zafunguje něco jiného, výběr na trhu je obrovský. Vykuřování je pro mě tvůrčí činnost plná objevování. Při putování aromatickým vesmírem vykuřovadel přeji šťastnou cestu všem, kdo se vydají na cestu…
Co nás dnes čeká?
- Vonné tyčinky versus vykuřovadla
- Vykuřovací svazky a špalíky
- Kouřem proti kašli
- Přehled účinků vybraných druhů vykuřovadel
Vykuřovadla versus vonné tyčinky, v čem je rozdíl?
Tady chci zmínit výhody pálení vykuřovadel oproti běžným vonným tyčinkám. Obyčejné tyčinky se vyrábí ze směsí, obsahují ingredience nedohledatelného původu, často jsou obohaceny syntetickými vůněmi. Toto se týká i tolik populárních indických tyčinek Nag champa (Shrinivas a Goloka). Možná nejsou všechny špatné, jen prostě nemůžete s jistotou vědět, co obsahují.
Ano, existují a dají se u nás už dnes pořídit kvalitní přírodní tyčinky, jejich cena se však pohybuje od 80 Kč výše a ty opravdu superior mohou stát klidně mnohem víc. Technicky prostě není možné, aby v santalových tyčinkách za 20 Kč byl pravý santal, jehož cena rok od roku stoupá.
Používáte-li vykuřovadla, víte přesně, co pálíte. Směs si můžete vytvořit dle aktuálních potřeb či nálady. S rituálem vykuřování je na první pohled více práce než s prostým zapálením tyčinky. Ale praxí si základní vykuřovací úkony rychle osvojíte. Po nějaké době už si budete říkat: „Jak jsem bez tohohle mohl/la žít???“. Nebo možná NE, ale proč to nezkusit.
Vykuřovací svazky – zjednodušte si vykuřování!
Nechce se vám pořizovat vykuřovací vybavení a přitom vás vonné dýmy lákají? Mám zjednodušené řešení – bylinky svázané do svazečků nebo špalíky aromatických dřev. Oboje můžete jen zapálit a buď nechat kouřit na odolné a odizolované misce nebo se s kouřící snítkou pohybovat prostorem a vůni tak šířit.
Ze špalíků je v této formě nejznámější palo santo, voňavé dřevo jihoamerických Indiánů. Svazky se nejčastěji používají z americké bílé šalvěje. Ovšem můžete si vytvořit i své vlastní originální, jako to dělali naši předci. Použít se dá šalvěj lékařská, rozmarýn nebo tymián. Stačí čerstvé bylinky svázat nití do tvaru svazečků a nechat pomalu sušit. Já si letos vyráběla právě šalvějové, jen jsem nějak pozapomněla na fotodokumentaci.
Dá se kašel vykouřit?
Zní to zvláštně, já vím. Ale nemluví se tady o kouři z cigaret nebo kouři průmyslových komínů, tohle je čistá příroda. Ovšem, i když kouř zdravý, opatrně s ním. Rozumným uváženým způsobem opravdu pomůže na kašel, rýmu či chřipku. Skvěle v tomto ohledu funguje pryskyřice benzoe, stará známá kadidla, dále pryskyřice jehličnanů – borovicová, piniová, smrková. A také samotné jehličí, k dostání je jedle bělokorá.
Zrovna jehličí si můžete sami nasbírat při lesních toulkách. Pryskyřice jehličnanů koneckonců též, jen potřebují nechat cca 2 roky vyschnout, jinak při pálení připomínají vůní spíš hořící gumové pneumatiky.
Osobně jsem si na „zdravotní“ vykuřování v poslední době oblíbila polozapomenutý galgán (kořen Alpinia officinarum) doporučovaný jako všemocný lék od dob Antiky, používaný Hildegardou von Bingen a dodnes prodávaný jako koření. Posiluje, povzbuzuje energii a voní lehce kořenitě. Zajímavý a silně čistící je i fosilní jantar, jen jeho gumovitá vůně není úplně nejpříjemnější. Ale dá se schovat v nějaké směsi.
Vyberte si z mých oblíbených vykuřovadel
1. Benzoe
Benzoe (pryskyřice Styrax benzoin) je silně sladce voňavá po vanilce, působí proti kašli, harmonizuje a posiluje. Ve větším množství může kouř dráždit.
2. Kadidlo
Kadidla (pryskyřice stromů druhu Boswellia) mohou být z více oblastí, rostou v Somálsku, Etiopii, Ománu, Jemenu, ale i v Indii. Historicky byla kadidla nejdůležitějšími i nejpoužívanějšími vykuřovadly. Jejich popularita jistě souvisí s univerzálním působením na fyzické a psychické úrovni. Pryskyřice kadidlovníků patří k nejúčinnějším čističům atmosféry, navíc snižují stres a podporují zklidnění a soustředění třeba při meditacích.
3. Colophyum
Colophyum (borovicová pryskyřice) vydává typickou lesní vůni s desinfekčními účinky na dýchací orgány, přináší radost a naději.
4. Smrk
Smrk (pryskyřice Picea abies) je jedním z nejstarších druhů stromů v našich oblastech. Pryskyřice se používala jako náhražka kadidla a spolu s jehličím patří k vykuřovadlům používaným od starověku. Má silně očistné a dezinfekční účinky, rozpouští hleny, posiluje plíce. Zlepšuje náladu a pomáhá s vnitřním klidem.
5. Dračí krev
Dračí krev (pryskyřice hlavně z palmy Daemonorops draco) může pocházet z více botanicky odlišných druhů stromů, obecně se označují stejným názvem a v použití májí stejné účinky.
Od antických dob slouží coby jeden z nejsilnějších očistných prostředků, ve středověku při exorcismu. Odstraňuje i silně negativní energie a účinně pročišťuje atmosféru. Vůně je kořenitá, pryskyřičná, trochu tajemná a v prostoru její otisk zůstává delší dobu.
6. Čertovo lejno
Asant – čertovo lejno (pryskyřice Ferula assa foetida) je z miříkovité rostliny rostoucí především v Iránu, Afganistánu a Indii. V historii oblíbené u vymítačů ďábla a k zahánění démonů.
7. Cedr
Cedr atlantský (dřevo Cedrus atlantica) pochází z mohutných stromů pravých cedrů, rostoucích na Blízkém Východě. Používá se odpradávna, cedrové dřevo je velmi odolné, dnes je však čím dál vzácnější. Jeho vůně je typicky sladká, balzámově teplá a vyloženě příjemná. Posiluje, dodává vitalitu, uklidňuje při stresech. Kouř spalovaných cedrů spolehlivě odpuzuje hmyz.
Cedr himalájský (dřevo Cedrus deodara) je majestátný strom rostoucí v Himalájích, může se dožívat až 600 let. Jako vykuřovadlo, ale i stavební materiál, se zde používá tisíce let. Voní podobně jako atlaský cedr jen poněkud zemitěji. A má silnější účinky na psychiku, je více uzemňující.
8. Jalovec
Jalovec (dřevo, větvičky, bobule Juniperus communis) je stálezelený keř, roste téměř po celé Evropě. Od pradávna se věří, že dokáže zahánět nemoci, ale i nejrůznější nestvůry. Proto byl uctíván jako ochranný strom. Jeho dým opravdu dezinfikuje a čistí, dodává životní sílu a energii. Je nepostradatelným vykuřovadlem všech šamanských kultur. Jeho vůně je velmi příjemná, jemně dřevitá s typicky jalovcovým nádechem.
Jalovec himalájský (větvičky Juniperus recurva) je druh rostoucí v Himalájích ve výškách nad 3000 m n. m., považuje se za posvátný strom a je nejdůležitější tibetským vykuřovadlem vůbec. Spaluje se k posílení meditací, modliteb, k silné očistě míst i osob, při rituálech. Voní intenzivněji, silněji po čerstvém jehličí nežli evropské druhy.
9. Palo santo
Palo santo (dřevo Bursera graveolens) pochází z exotického stromu, rostoucího v Amazonii od Ekvádoru po Peru. Bylo a stále je původními obyvateli využíváno pro spirituální a léčebné účely. Působí očistně, uklidňuje a konejší, dodává energii. Vůně je výrazná, sladká s kokosovými tóny.
10. Šalvěj
Šalvěj bílá (bylina Salvia apiana) tento druh americké šalvěje pochází ze západního pobřeží Severní Ameriky. Patří mezi nejposvátnější indiánské byliny. Léčí a čistí, a to jak těla tak i duše. Má jasnou, typickou a lehce kořeněnou vůni, výrazně jemnější a příjemnější než naše šalvěj lékařská.
Šalvěj lékařská (bylina Salvia officinalis) tradiční léčivá bylina vyskytující se v celé jižní a střední Evropě. Její kouř je silně očistný, vyvolává jasnost i doplňuje chybějící energii. Její vůně je silně aromatická, kořeněná, bylinná až štiplavá (hlavně v porovnání s její bílou příbuznou).
11. Pelyněk
Pelyněk stepní (bylina Artemisia tridentata) pochází z vysoko položených pouští amerického západu. Americký stepní pelyněk patří v kultuře prérijních Indiánů k nejposvátnější rostlině, pálí se prakticky při veškerých obřadech z důvodu zahnání zlých sil. Vůně pelyňku dodává sílu a ochraňuje obydlí.
12. Rozmarýn
Rozmarýn (bylina Rosmarinus officinalis) tato středomořská a i u nás zdomácnělá bylina je tradičně pálena jako vykuřovadlo. Vydává silnou bylinnou, typicky rozmarýnovou, pryskyřičnou vůni. Používala se jako afrodiziakum, má silnou očistnou schopnost a údajně též omlazující účinky.
13. Tymián
Tymián (bylina Thymus vulgaris) jedno z nejstarších bylinných vykuřovadel. Jeho název pochází z řeckého thymon či thymos, označující obecně vykuřování, oběť bohům či lidskou duši.
Díky jeho očistným účinkům můžeme čistit místnosti, místa i osoby. Vydává typickou kořeněnou bylinnou a hřejivou vůni. Pomáhá v těžkých obdobích, při strachu a depresích, zvyšuje sebevědomí.
14. Bazalka
Tulsi – bazalka posvátná (bylina Ocimum sanctum) tento druh bazalky roste v Indii, kde je považován za velmi významnou rostlinu. Hojně je využívána v ajurvédě, někdy se nazývá bhutagni – zabíječ démonů. Bazalka otvírá srdce, ochraňuje, čistí a posiluje imunitní systém. Při pálení vydává zemitou, drsnější vůni.
15. Jedle
Jedle bělokorá (jehličí Abies alba), silný a působivý strom známý lidem od pravěku. Vždy byl považován za léčivý prostředek, symbol života a síly. Věřilo se v jeho silně ochranné účinky a i dnes jehličí pálíme na ochranu, k pročištění, nalezení síly, uzdravení. Má jemnou lesní, pryskyřičnou, zelenou vůni s citrusovým nádechem.
V příští části seriálu se zaměříme na vykuřování v období kolem slunovratu!
Další díly seriálu:
- 1. část seriálu – Vykuřování vonnými dýmy? Překvapí vás svou funkčností!
- 2. část seriálu – Jak na vykuřování? Aneb vonné dýmy u vás doma
Autorkou článku je Kateřina Polívková, kontakt: dobrevune(zavináč)gmail.com. Literatura: 15. RÄTSCH, Christian, 16. STORL, Wolf-Dieter. Foto: autorka.
