Vůně přírody: bazalka sladká, antistres a top očista pro duši i tělo

Práci s bazalkovým éterickým olejem si zamilujete. Podporuje dýchání, napomáhá koncentraci a uleví vám při nepříjemnostech, jako je bolest hlavy či rýma. Olej je ideální do kanceláře, ale využijete ho i před večerní meditací na pročistění hlavy. Je to zkrátka univerzální pomocník.

V tomto článku se zaměříme na éterický olej označovaný jako bazalka sladká, někdy též bazalka francouzská nebo bazalka evropská. Jedná se o nejjemnější bazalku, vhodnou i pro děti. Má příjemně nasládlé aroma. Zmíníme se ale i o dalších bazalkách, jako je bazalka tulsi nebo o nejklasičtější bazalce, tzv. chemotyp estragole, u kterých už si při aplikaci musíte dávat pozor.

Přečtěte si a inspirujte se…

  • Jaké jsou 3 hlavní účinky bazalky (a 1 bonusový)?
  • Jakou bazalku pořídit, jaké zvolit dávkování a na co si dát pozor? (členská část)
  • S čím vším vám bazalka dokáže pomoci? (členská část)
  • 5 báječných voňavých receptů s bazalkou (členská část)

3 hlavní účinky bazalky jako éterického oleje

Vůně přírody: bazalka sladká, antistres a top očista pro duši i tělo
Bazalka od Francisca Manuela Blanca (Ocinum basilicum, var. purpurascens)

V čem vám bazalka může pomoci? Jako malou ochutnávku zde uvádím 3 hlavní účinky bazalky, které z mého pohledu stojí za to:

  • olej č. 1 při stresu, napětí a přetížení – zaručeně vám uleví
  • pomůže vám při koncentraci, zvýší výkonnost
  • podporuje „flow“ a bytí v přítomnosti

A pro mě navíc nejlepší pomocník:

  • pro očistu prostoru i sebe sama od negativity

Práci s bazalkou jsem si zamilovala pro její okamžité účinky na tělo i ducha. Krásně vám pročistí celý prostor. Stačí přidat pár kapek do aromalampy nebo difuzéru.

Oceníte ji i v období nachlazení, krásně uleví ucpané hlavě a vydesinfikuje vzduch.

 

Tip redakce: Vypěstujte si tu nejvoňavější bazalku na záhonku nebo v truhlíku!

Zbytek článku je pouze pro členy vzdělávacího programu Bylinky našich babiček.
Objednejte si odpovídající předplatné a čtěte si s námi inspirativní články po celý rok!
Chci si koupit Bylinky našich babiček 1
Chci si koupit Bylinky našich babiček 2
Nevíte, jaký program zvolit? Váháte? Nebo tápete? Přečtěte si více informací o obou programech!
Zjistím nejdřív více informací o Bylinkách našich babiček
Pokud jste členem, můžete se přihlásit:
Přihlásit se

Bylinky v zelenině a naopak. Proč je pěstovat spolu?

Původní obyvatelé Ameriky moc dobře věděli, proč společně pěstují kukuřici a fazole. To bylo před pár tisíci lety. Kouzlo společného pěstování různých plodin objevili na sklonku šedesátých let hipíci. A dnes je společné pěstování zeleniny a bylinek znovu hitem. Má totiž plno výhod.

Přečtěte si…

  • 9 výhod společného pěstování bylinek a zeleniny.
  • Jak funguje osvědčená kombinace rajče–bazalka–afrikán? (členská část)
  • Jakou zeleninu pěstovat s konkrétními bylinkami a proč? (členská část)

Na začátku byla kukuřice a fazole

Cesta ke společnému pěstování plodin začala zhruba před deseti tisíci lety v Mexiku: kukuřicí a fazolemi. Kukuřice sloužila jako opěra pro fazole, které se po ní pnuly. Fazole zase do půdy dodávaly dusík, jenž kukuřici svědčil. Z moudrosti staré mnoho generací těží zemědělství i teď. Když jsem projížděla severozápadem USA, na polích často rostlo víc plodin pohromadě.

Společné pěstování se znovu do povědomí lidstva dostalo v končící éře hippies, když se květinové děti postupně usazovaly a hledaly alternativní způsoby života. V Americe proběhlo hnutí prosazující organické pěstování už před více než čtyřiceti lety. Protože bylo jednou z jeho zásad zahradničení bez chemie, není divu, že se ke slovu dostala příroda. Což se dost podobá dnešku.

9 výhod společného pěstování

Společné pěstování bylin, květin a zeleniny má plno výhod. Tady jsou některé z nich:

  1. Vhodně vybrané rostliny vysazené vedle sebe se vzájemně podporují v růstu a ochraňují se před škůdci nebo chorobami.
  2. Ušetříte za chemii. Nebudete svoji půdu zatěžovat pesticidy nebo herbicidy.
  3. Snadněji na zahrádce udržíte vyvážený ekosystém.
  4. Záhony budou pestré a hodné obdivu.
  5. Ušetříte místo a využijete každý centimetr půdy.
  6. Vysoké rostliny pěstované v blízkosti menších jim poskytnou stín.
  7. Vyšší a odolné rostliny poskytnou ochranu před větrem těm choulostivějším.
  8. Květiny vysazené blízko zeleniny přitáhnou opylovače (včely, motýly…).
  9. Aromatické bylinky, například levandule, odpuzuje některé škůdce (třeba slimáky).
Zbytek článku je pouze pro členy vzdělávacího programu Bylinky našich babiček.
Objednejte si odpovídající předplatné a čtěte si s námi inspirativní články po celý rok!
Chci si koupit Bylinky našich babiček 1
Chci si koupit Bylinky našich babiček 2
Nevíte, jaký program zvolit? Váháte? Nebo tápete? Přečtěte si více informací o obou programech!
Zjistím nejdřív více informací o Bylinkách našich babiček
Pokud jste členem, můžete se přihlásit:
Přihlásit se

Středomoří na zahrádce. Vypěstujte si prosluněné bylinky

Obdivovali jste na dovolené v Řecku nebo v Itálii voňavé divoké oregano? Nebo jste si zamilovali provensálské lány opojné levandule? Středomořskou zahrádku můžete mít u domu, na balkoně nebo parapetu. Ukážeme vám, jak bezstarostně vypěstovat tymián, rozmarýn, bazalku, levanduli a oregano.

Přečtěte si…

  • Proč se středomořské bylinky hodí i pro začátečníky?
  • 3 kroky k založení bylinkové zahrádky (členská část)
  • Levandule, oregano, tymián, rozmarýn, bazalka – co potřebují a jak je pěstovat? (členská část)

Jak pečovat o skromné bylinky ze středomoří?

Středomořské bylinky mají mnoho společného: milují slunce a teplo, vystačí si s minimem vody, což se v suchých létech hodí, jsou nenáročné na péči a porostou i v méně živené půdě. Třeba divoké oregano nebo tymián si ve svém přirozeném prostředí klidně roste ve štěrbinách vysokých skal, odkud se kochá výhledem na tyrkysové moře.

Bylinky ze středomoří jsou díky své skromnosti ideální pro začátečníky (nebo zapomnětlivce). Dejte si jen pozor, abyste je nepřemokřili a na zimu je raději obložte klestím. K tomu se ale ještě dostaneme.

3 kroky k založení bylinkové zahrádky

1. Kdy začít?

Nejlepší čas na založení bylinkové zahrádky, středomořské i tradiční, je pozdní jaro, kdy je půda už prohřátá a sazenice se vyloženě těší ven. Chybu neuděláte, ani když se do tvorby záhonku pustíte na podzim, třeba v září nebo na začátku října – bylinky budou mít pořád ještě čas zakořenit a zesílit na zimu.

2. Vyberte správné místo

Středomořská bylinková zahrádka by měla být co nejčastěji zalitá sluncem. Pozorujte proto zahradu a vyberte kout, kam dopadá nejvíce slunečního záření. Bylinky doslova nasáklé sluncem budou nádherně vonět, budou aromatičtější. Záhon by měl být orientován nejlépe na jih, východ, případně na západ. Severní strana není příliš vhodná. Ideální je závětrné místo, bylinky se nesmí cítit jako na vídrholci.

Zbytek článku je pouze pro členy vzdělávacího programu Bylinky našich babiček.
Objednejte si odpovídající předplatné a čtěte si s námi inspirativní články po celý rok!
Chci si koupit Bylinky našich babiček 1
Chci si koupit Bylinky našich babiček 2
Nevíte, jaký program zvolit? Váháte? Nebo tápete? Přečtěte si více informací o obou programech!
Zjistím nejdřív více informací o Bylinkách našich babiček
Pokud jste členem, můžete se přihlásit:
Přihlásit se

Bylinky do truhlíku, které pohodlně vypěstujete i ve městě

Máte jen parapet nebo městský balkon? I na něm vám vyrostou zdravé a voňavé bylinky. Třeba tymián, bazalka, kadeřavá petržel, koriandr nebo vesele kvetoucí lichořeřišnice. Jaké podmínky bylinkám vytvořit? A jak městskou zahrádku na balkoně založit?

Přečtěte si,

  • jak pečovat o bylinky na balkoně,
  • kterým bylinkám svědčí slunce a kterým stín (členská část),
  • jak bylinky pěstovat spolu se zeleninou či ovocem (členská část),
  • které bylinky jsou ideální pro pěstování v truhlíku a jak na to (členská část).

Jestli vás svrbí prsty toužící po konejšivém doteku půdy, ale jediné venkovní prostranství, které vlastníte, je balkon nebo parapet, nezoufejte. I na malém plácku můžete vypěstovat hrsti voňavých bylinek, s nimiž můžete kouzlit v kuchyni, nakládat je do octu nebo oleje či je sušit na horší (tedy zimní) časy.

Pro pěstování bylinek vám bohatě stačí balkon, vystačíte si i s okenním parapetem. V truhlíku vám toho vyroste hodně. Bylinky jsou nenáročné. Mezi nimi může vykukovat i drobnější zelenina, třeba ředkvičky nebo rukola. Bylinky se do města více než hodí. Až vám bude do oken pražit slunce, stačí je pootevřít a letní vánek dovnitř vdechne vůni aromatických rostlinek. Věděli jste, že silně vonící bylinky, třeba tymián, levandule nebo rozmarýn, mohou fungovat i jako repelent proti otravným komárům a muškám?

Aby se bylinkám na balkoně dařilo

Abyste z bylinek měli co největší užitek, věnujte jim péči. Začněte výběrem substrátu. V zahradnictví pořídíte substrát umíchaný pro potřeby bylinek. Pokud máte známé na venkově, zajeďte si pro kompostovanou zeminu. Smíchat ji můžete s trochou písku, aby zemina byla vzdušnější. Bylinkám bude svědčit lépe než tuhá hlína.

Pořiďte si větší truhlíky nebo různě velké květináče. Použít můžete třeba i staré hrnce nebo jiné netradiční nádoby. Na dno vždy raději přidejte drenážní vrstvu z kamínků nebo cihlových či keramických úlomků. Tak zamezíte tomu, aby bylinky kvůli nadbytku vlhkosti skomíraly.

S hnojením to nijak nepřehánějte. Tymián, levandule, rozmarýn nebo dobromysl rostou na chudých kamenitých půdách, takže si vystačí opravdu s málem. Přemíra živin by jim spíš uškodila. Ani další bylinky, jako je třeba máta, kadeřavá petržel nebo koriandr, nepotřebují zvláštní hnojení. Stačí už zmíněná kompostovaná zemina nebo substrát.

Využijte balkon na maximum po vzoru Středomoří! Foto: Pixabay.com

Na sluníčko i do stínu

Velmi dobře vyberte bylinkám místo na balkoně nebo okno, na jehož parapet je umístíte. Jestli máte jižně orientovaný balkon, a právě se radujete, ještě zadržte. Je sice pravda, že bylinky potřebují slunce a světlo, jenže všeho s mírou, a pokud na váš balkon bude pražit ostré slunce, všem bylinkám to nebude svědčit. Mohou rychle uvadat, případně je slunce dokonce spálí. V takovém případě přemýšlejte o stínění nebo v nejpálivější dny přenášejte bylinky dovnitř.

Zbytek článku je pouze pro členy vzdělávacího programu Bylinky našich babiček.
Objednejte si odpovídající předplatné a čtěte si s námi inspirativní články po celý rok!
Chci si koupit Bylinky našich babiček 1
Chci si koupit Bylinky našich babiček 2
Nevíte, jaký program zvolit? Váháte? Nebo tápete? Přečtěte si více informací o obou programech!
Zjistím nejdřív více informací o Bylinkách našich babiček
Pokud jste členem, můžete se přihlásit:
Přihlásit se

Léto do skleničky: Rajčata s bazalkou ve vlastní šťávě za pár minut

Co s letošní nadúrodou ovoce? Našťouchat do skleniček a zavařit. A to všechno během pár minut. V zimě skleničky jako když najdete a budou o dost lepší než ty ze supermarketu.

Rajčata s bazalkou miluju. Přestože některé výživové směry mají k rajčatům výhrady, udělat si jednou za čas kari s rajčaty je pro mě slast a s takovouhle skleničkou je vaření jedna dvě hotové. Miluju kombinaci červené čočky, rajčat, koriandru a bazalky… Navíc červené plodiny přirozeně posilují element ohně, který je v zimě oslaben. Zavřete si pár paprsků letního slunce na zimu do skleničky… Zabere vám to jen pár minut 😉

Recept na rajčata s bazalkou ve vlastní šťávě

Inspirováno receptem z kuchařky Domácí konzervování ovoce a zeleniny.

  • velká miska čerstvě otrhaných nebo tvrdších rajčat
  • čerstvá bazalka – několik stonků
  • čisté sterilizované velké sklenice

Na velkou misku rajčat jsem použila pět 0,5 l zavařovacích sklenic. Z měkčích rajčaj připravte třeba rajčatové sugo s bazalkou.

Příprava

Nejvíce času vám zabere sterilizace. Pokud chcete ještě ušetřit čas, kupte si nové zavařovací skleničky 🙂 Samotná příprava obsahu zabere pár minut.

  1. Začněte sterilizací skleniček. Chcete šetřit čas? Skleničky sterilizujte v hrnci s vroucí vodou a v té samé vodě poté skleničky zavařte! Ideální je mít podobně vysoké skleničky kvůli.
  2. Rajčata jednoduše omyjte a rozpulte. Naskládejte je do sklenic, doplňte čtvrtkami rajčat nebo měkčími kousky, lehce potlačte, ať se do sklenice vejde co nejvíc rajčat. Přidejte do každé sklenice velkou větvičku bazalky. Nebojte se sklenice naplnit až po okraj, obsah se sterilizací asi o 1/4 zmenší. Jen si ohlídejte suché hrdlo nahoře, ať se sklenice všechny “chytnou”. Rajčata můžete předtím také spařit a oloupat.
  3. Skleničky dobře uzavřete a sterilizujte 25 min při 98° C – platí pro velikost skleniček cca 0,5 l, pro větší sklenice 30 min. Vyjměte a zchlaďte. Chytlá víčka se neprohýbají, pokud se náhodou nějaké nechytně, uložte ho do lednice a spotřebujte dříve.

Rajčata i po zavaření drží tvar, můžete je použít takto nebo před vařením rozmixovat. Bazalka dodává rajčatům skvělou vůni. A zbytek už si dochutíte při vaření.

Rajčata zavařením pustí šťávu a trošku zmenší objem

Autorkou článku je Michaela Lusílija Makulová, foto: autorka.

Zdroje

  • HOSTAŠOVÁ, Božena, Eduard NĚMEC a Libuše VLACHOVÁ. Domácí konzervování ovoce a zeleniny. Praha: Avicenum, 1980.

Z kuchyně do kadidelnice – jedlé bylinky k vykuřování

V praxi aromaterapeutky i při práci s bylinkami k vykuřování často narážím na fakt, že ty “nejobyčejnější” známé z každodenního používání v kuchyni, disponují až extrémní sílou v podobě éterického oleje či zapálené jako vykuřovadlo. Osobní zkušenost mi potvrdila, že některé byliny nám prostě nedovolí s nimi pracovat, je pro ně třeba “dozrát”. Přesně, jak o tom píše Wolf-Dieter Storl. U mne to byly právě tyto kuchyňské.

Trochu jsem se zamyslela nad tím, proč tomu tak asi je, kde se právě v zelených přísadách do salátů a polévek bere jejich moc. Řeč bude o šalvěji, mátě, meduňce, tymiánu a dalších, celkem 14 bylinkách a kořeních, co zcela jistě znáte, ovšem tentokrát se vám představí v trochu jiných souvislostech… Zkusit můžete i několik jednoduchých vykuřovacích směsí z nich.

A v příštím mém článku oslavíme vykuřovadly dožínky a přivítáme podzim! Jste zvědaví i na jiné články programu Bylinky našich babiček? Pěkně přehledně je máme TADY.

Zrovna rozmarýnem se vykuřovalo třeba při morových epidemiích

Proč se nám zrovna tyhle druhy zabydlely v kuchyních?

Pomalu vrcholí sezóna zelených bylinek a už nastupuje i čas sklízení semínek. Vybrala jsem tentokrát vykuřovadla z rostlinek běžně známých, zde pěstovaných a používaných tradičně při vaření. Mnoho z nich je původně středomořských, nicméně posledních pár stovek let zdomácněly i na našich záhoncích.

Moje poznámky nejsou zrovna vědecké, jde mi spíše o to, pocítit věci v souvislostech i těch lehce skrytých. Tak kdyby to na vás bylo “moc”, přeskočte… 🙂

Z jihu na sever

Právě teplomilnější bylinky dovezené sem z jihu opečovávali ve středověku mniši v klášterních zahradách, kde bylo prostředí více chráněné před vnějšími vlivy. Později se z klášterních zdí rozšířily i mezi běžný lid.

To, že pocházejí z jihu, je podle mne jedním z možných důvodů jejich síly. A silného působení na nás, chladnější severní povahy. Dalším je vyšší obsah aromatických silic, díky němu jsou populární jako dochucovadla, výrazněji totiž voní i chutnají.

A důležité mi přijde právě i to, že s námi tyto byliny dlouhodobě spolupracují právě jako součást naší stravy, naší výživy. Už mockrát jste určitě narazili na to, že léčit (a živit) se máme v první řadě tím, co roste v našem pásmu. Tím, s čím rostli naši předkové.

Znáte z vaší kredence…

Úskalí vykuřování kuchyňských bylinek

Pokud si ale představujete, že při vykuřování bazalky či máty se vám po domě rozvoní jejich typické výrazné, osvěžující a příjemné aroma, tak pozor, ani náhodou… Vůně dýmu z většiny zde zmiňovaných bylinek je mnohem méně intenzivní, někdy i odlišná a občas až nepříjemná. Zvláště jsou-li páleny přímo na uhlíku.

Budete-li právě s nimi experimentovat, doporučuji použít nejdříve jemnou vykuřovací pícku, na té přeci jen vůni ucítíte. A zkoušet po troškách, postupně se seznamovat. Ať se vyvarujete nemilých zážitků! Znovu opakuji, zde jde spíše o energii a poselství těchto silných bylin. Chuť a vůni využijete více při experimentech kulinářských…

Vůni máty si vychutnáte z difuzéru

A pokud po vůní máty v prostoru toužíte, pak použijte éterický olej a difuzér. Zase ovšem připomínám zvýšenou opatrnost a důkladné prostudování účinků a případných kontradindikací. Éterické oleje z kuchyňských bylinek nepatří k těm nejbezpečnějším! O tom máme jiné články… Třeba tento o kontraindikacích v aromaterapii.

Text je součástí vzdělávacího programu Bylinky našich babiček. Přidejte se k nám!

Zbytek článku je pouze pro členy vzdělávacího programu Bylinky našich babiček.
Objednejte si odpovídající předplatné a čtěte si s námi inspirativní články po celý rok!
Chci si koupit Bylinky našich babiček 1
Chci si koupit Bylinky našich babiček 2
Nevíte, jaký program zvolit? Váháte? Nebo tápete? Přečtěte si více informací o obou programech!
Zjistím nejdřív více informací o Bylinkách našich babiček
Pokud jste členem, můžete se přihlásit:
Přihlásit se

Léto do skleničky: bazalkové a petrželkové pesto

Není lepší způsob zpracování bazalkové úrody než do voňavých skleniček s pestem. A když vám dojde, snadno italskou klasiku pozměníte na českou variaci s petrželkou a česnekem.

Na zpracování pesta potřebujete pouze mixér, zvládne to i s troškou trpělivosti obyčejný tyčový. A pak už stačí za studena promíchané ingredience naplnit do skleniček a zakonzervovat je olivovým olejem. Pesta zpracovávám každý rok a do pár měsíců jsou fuč. S ingrediencemi experimentuji. Ale pozor, v teple kvasí, uchovávám je letos raději v lednici. A jak jsem se k domácím pestům dostala? Přece přes Herbář 🙂

Tímto oblíbeným receptem zahajujeme náš babo-letní seriál léto do skleničky. Příští pátek se těště na další prima recept od našich redaktorek!

Bazalka

Bazalku trpasličí je možné rychlit ze semínek i přes zimu, letos jsem to testovala

Také vám chutná bazalka pouze čerstvá? Ta sušená by se měla používat do jídla až ke konci vaření. Nebo ji můžete naložit do oleje/octa a uchovat si ji tak na zimu více voňavou.

Bazalka pravá (Ocimum basilicum) se používá v kuchyni, ve fytoterapii i aromaterapii. S čím vám může být prospěšná v kuchyni?

  • Bohatá na železo, vápník a kyselinu listovou,
  • Proti křečím a nadýmání,
  • Uklidnění podrážděných nervů,
  • Při nespavosti ve formě čaje,
  • Neužívá se ve větších dávkách – může podráždit žaludek,
  • I malým dětem do 6 měsíců se může použít špetka pro zlepšení trávení,
  • Podle některých zdrojů se nemá užívat ve větších dávkách v těhotenství, podle jiných zdrojů je v jídle bezpečná (Staňková-Kröhnová 2009, s. 125),
  • Naopak starý herbář doporučuje užívat bazalku vnitřně při polámání v životě (Mathioli 2000, s. 373) , ať už to znamená cokoliv 🙂

Bazalku vysévám každý rok do truhlíku před domem, pokaždé jinou, ale nikdy ne na záhonek, páč ji milují slimáci i šneci. Potřebuje hodně slunce a zálivku… nedokážu říct vlastně jakou, ale dočetla jsem se, že by se měla zalévat pouze při poledním slunci – to je trik (Mathioli 2000, s. 372)! Letos jsem experimentovala a zkusila jsem vysít bazalku trpasličí už v zimě a krásně vzešla. Naopak té jarní to letos u nás i u sousedky dlouho trvalo, ale narostli z ní silní jedinci. Bazalku sklízím celé léto postupným zaštipováním špiček (nechte vždy min. 1 patro lístků na stonku), nenechávám ji kvést, i když jsem se dočetla, že květy jsou také léčivé (Staňková-Kröhnová 2009, s. 122). Často také trhám jednotlivé lístky, když chodím kolem a jím je jen tak, samotné. Zkrátka není nad domácí čerstvou bazalku.

Bazalku pěstuju každý rok ze semínek, v truhlíku u domu se jí daří

Tip redakce: Koukněte také na další pestové recepty!

Recept: bazalkové pesto

Král italské kuchyně, výborný i samotný na pečivo nebo s těstovinami.

Co jsem letos vyráběla? Koukněte! Rozpis je na 2-3 malé skleničky.

  • 2,5 hrnku čerstvých lístků bazalky (sekané)
  • 3/4 hrnku slunečnicových semínek (můžete je i opražit, ale nemáčet, ať pesto v zimě nezkvasí)
  • 1/2 hrnku kozího sýra (strouhaného, tvrdého, suchého, my bereme sýry Od Francouze)
  • 10 černých oliv
  • 1 stroužek česneku
  • troška neaktivního droždí
  • troška citronové šťávy
  • sůl, pepř
  • 1/2 hrnku oleje (přilévejte postupně) + troška na zalití skleničky
Klasické bazalkové ingredience, piniové oříšky můžete nahradit slunečnicovými

Když vyrábím pesta, udělám jich vždy hned několik druhů, mixér mezitím samozřejmě nemyju. Máte-li tedy úrodu bazalky, zajděte ještě pro petrželku nebo třeba pro kopr do zásoby 🙂

Pesta se dají vyrobit i v hmoždíři, ale to trvá déle. Naopak u vysokootáčkového mixéru pozor na přílišné zahřátí směsi. Semínka nebo ořechy do pest používám česká, lokální, vždy podle toho, co mám. Nepražím je, ale ani nemáčím, aby mi skleničky nekvasily. Stalo se mi vloni (poprvé) při uchovávání pesta ve sklepě, že začaly vytékat, přičítám to použitému sýru, byl to zkrátka experiment. Dávejte si tedy pozor na výběr sýra – co nejsušší – a na správnou teplotu při uskladnění. Letos jsem pesta z preventivních důvodů nechala v lednici 🙂

Všechny ingredience jednoduše rozmixuji i s olejem do olejnaté, mírně tekuté konzistence. Pesta plním do malých sterilovaných skleniček (rozuměj vymytých vařících vodou) asi do 3/4 výšky skleničky, zaliji olejem (asi 1/2 cm nad hladinu) a před zavíčkováním otřu kraj i víčko dočista ubrouskem + slivovicí. Při odebírání používám čistou lžičku a hlídám, aby byly i po použití všechny kousky potopené v oleji. Samozřejmě se dá olej kdykoliv dolít. Tato opatření pomůžou, aby vám pesto nezplesnivělo a vydrželo celou zimu, i když ho sníte určitě dříve.

Myslete na to, že jsou ingredience čerstvé a chrání je pouze olej jako konzervant!

Pesto by mělo mít olejnatou konzistenci, pokud je moc tuhé, přilijte do směsi olej

Petrželka

Slaný bylinkový dort zdobený petrželkou a bazalkou

Petrželka – zmrazená nemá chuť a sušená ani chuť ani vůni. Což takhle ji zavřít do pesta a vždy jí trošku ochutit jídlo? Nebo v zimě ukrojte horní část petržele kořenové a nechte ji ve vodě narůst lístky čerstvé.

Petržel obecná naťová (Petroselinum vulgare) je mi milejší kudrnka. Používá se samozřejmě v kuchyni, ve fytoterapii, ale i aromaterapii (semínka). S čím vám může být prospěšná v kuchyni?

  • Bohatá na vitamín C, hořčík, vápník a železo,
  • Podporuje trávení,
  • Působí močopudně,
  • Používá se vnitřně ale i proti vysokému tlaku krve,
  • Při ukončování kojení,
  • Neužívá se ve větších dávkách,
  • I malým dětem v rozumné míře, max. 1 lžička denně
  • V těhotenství se užívá max. 1 lžíce denně (Staňková-Kröhnová 2009, s. 59),
  • Pozor bychom si také měli dát při použití větších dávek při vážnějším onemocnění ledvin – i když se v těchto případěch používá i jako lék (Staňková-Kröhnová 2009, s. 56-57),
  • Starý herbář nedoporučuje užívat petržel vnitřně “v přílišné míře” pro těhotné a kojící matky (Mathioli 2000, s. 626).

Petržel dlouho klíčí, až 40-50 dní. Letos jsem vysela naťové petrželky celý balíček a vzešly mi jen asi 2 rostlinky. Starý herbář uvádí, že se mají semínka před setím potlouct v hmoždíři (???) nebo namočit do čerstvého hnoje. Tak příští rok znovu a lépe 🙂 Všimli jste si, kolik lidí nechává čerstvou petrželku na talíři? Přitom obnovuje krev díky obsahu železa. Já ji ujídám ráda i syrovou, ale přiznávám, že spíše v zimě a na jaře.

Česká petrželka v pestu chutná báječně

Recept: petrželkové pesto

Výsledky letošního pestování už jsou uloženy v lednici

Česká obměna italského pesta a výživná bomba v jednom proti všem nemocem 🙂

  • 2 hrnky čerstvých lístků petrželky (sekané)
  • 1/2 hrnku konopných semínek (nemáčet, ať pesto v zimě nezkvasí)
  • 1/2 hrnku kozího sýra (strouhaného, tvrdého, suchého, my bereme sýry Od Francouze)
  • 3 stroužky česneku (olééé)
  • troška řas nori (instantní, nemusí se vařit)
  • troška citronové šťávy
  • sůl, pepř
  • 1/2 hrnku oleje (přilévejte postupně) + troška na zalití skleničky

Rozmixujte a pokud ho hned nesníte, šupněte ho do skleniček. Rozpis je asi na 2 malé skleničky.

A zima může pomalu přijít 🙂

Lusílija

Zdroje:

Autorkou článku je Michaela Lusílija Makulová, foto: Pixabay.

Natrhej, rozsekej, zamíchej a sněz! Jarní zelená pesta…

Pokud by se volil král internetu za březen a duben, asi by vyhrál medvědí česnek. Letos se ho urodilo a všichni ho sbíráme… Vyrazit na něj patří téměř k jarní společenské povinnosti.

Tenhle zelený rituál dodržuji již několik let a mám ho ráda. Příjemný výlet do probouzející se přírody i ten nasbíraný poklad. Tentokrát proběhly “lovy” dva, první na mladé kopřivy, druhý na medvědí česnek. Výsledkem obou bylo originální zelené pesto. A také obohacení pobytem v zeleni se spřízněnými dušemi.

Při lovu bylin musí být pohoda
Mladé kopřivy, česnek divoký i medvědí, hezky najednou

To “pravé” pochází z Itálie

Název je odvozen z italského slova pestare = tlouci, mlátit. Zelená klasika je z bazalky, známá jako pesto alla genovese podle severoitalského města Janov (Genova). Jiný druh, pesto alla siciliana, obsahuje na slunci sušená sicilská rajčata.

Tradiční složení obnáší kromě bazalky nebo rajčat ještě sůl, česnek, parmezán (či jiný ovčí sýr najemno strouhaný), piniové oříšky a olivový olej. Čerstvé pesto je lahůdka, konzervované varianty slabý odvar.

Medvědí česnek skvěle i vypadá
Omáčka na těstoviny s pestem

Tip redakce: Na co všechno je medvědí česnek dobrý? Máme článek!

Nechte pracovat fantazii, vytvořte Pesto alla “Vy”

Můj přístup k vaření je ryze experimentální. Takže i složení “mého” pesta je neortodoxní. Dodržuji však tradici aspoň v základu – bylinky, oříšky (semínka), sýr (nebo jeho alternativa) a olej. A těchto pár ingrediencí už poskytuje nekonečné možnosti… Takže šup na to! Tady je inspirace pro vaše kulinářské pokusy.

Kopřivová limonáda

Moje tipy

  • TIP č. 1: Uchování zelených listů nejen česneku, ale i salátů – jednotlivé listy pod vlhkou utěrkou v chladu vydrží několik dnů svěží.

  • TIP č. 2: Šťáva z citrusů jako lehká přírodní konzervace může o pár dnů prodloužit životnost vašeho výtvoru.

  • TIP č. 3: Při sběru myslete na přírodu a neotrhejte všechno. Na oplátku za ty dary z lesa třeba odneste pár odpadků.

Recepty na jarní zelená super zdravá pesta

Z mladých kopřiv

Ingredience: čerstvé kopřivové výhonky, loupané konopné semínko, dvě paličky pečeného česneku, nastrouhané uzené tofu, sůl, olivový a makadamiový olej, šťáva z jednoho krvavého pomeranče

Čerstvé kopřivy spařit horkou vodu a nechat chvilku odstát
Pečený česnek je lahůdka, nejen do pesta či pomazánek, na seříznutý vršek pár kapek oleje a trochu soli
Další ingredience na pesto, alternativa sýra a piniových oříšků

Z medvědího česneku

Ingredience: čerstvý medvědí česnek, slunečnicové a dýňové semínko, najemno strouhaný tvrdý kozí sýr, konopný olej, šťáva z půlky citronu

Další varianta obměny klasiky, tahle je neveganská s kvalitním kozím sýrem
Tak a už jen vše rozmixovat
Je to hotové a parádně zelené, super zdravé

 

Zdroje:

  • cs.wikipedia.org/wiki/Pesto

Autorkou článku je Kateřina Polívková, foto: autorka.

Stres, únava? Zavolejte na pomoc adaptogeny, bojovníky ze světa rostlin

Bazalka posvátná, kustovnice čínská, lékořice lysá, lesklokorka lesklá, maca horská, witánie snodárná. Jména jak z pohádek. A je to tak, těchto pár přírodních prostředků má skoro magické účinky. Jakoby samy věděly, co člověku prospěje. Jejich rozumné užívání může pomoci překonat úskalí moderního života jako stres, únavu, vyhořelost, nedostatek radosti ze života i sexu. Příroda nabízí výběr mnohem větší. Já jsem zvolila ty, která znám osobně. Používám je a máme s nimi dobré zkušenosti. Já i moji klienti.

Co vlastně adaptogeny jsou?

Rozhodně nejsou objevem posledních let. Lidstvo o jejich účincích ví dlouho a záměrně je konzumuje. V minulosti se jim říkalo omlazující byliny, tonika, látky podporující čchi, rostlinné rasajány či regenerační prostředky. Znali je staří Číňané, ajurvédští léčitelé, peruánští indiáni…

Já je vidím jako inteligentní zástupce rostlinné říše se schopností adaptace na lidský organismus a darem léčit přesně tam, kde je potřeba.

Zjednodušeně, jeden druh rostlinného adaptogenu může mít stimulační či zklidňující účinky, umí podpořit imunitu i zvýšit výkonnost. Ale nedělá všechno najednou. Působí jinak než třeba kofein. Jehož nakopnutí je nekompromisní, ať nám dělá dobře nebo ne.

Asi nejznámějším zástupce z rodiny adaptogenů je ženšen. Ano, ten z úvodní fotografie. Jenže povídání o něm by vydalo na celý samostatný článek, tak se nezlobte, že ho tady vynechávám.

Kustovnice čínská známá též jako goji, skvělá pro náš zrak

Zdravá rovnováha imunitní a hormonální

S vědeckým zkoumáním účinků známých adaptogenů začali ve 40. letech 20. století ruští odborníci. A došli k tomu, že zvyšují odolnost těla a schopnost adaptovat se na různé vnitřní i vnější stresové faktory. Poznatky současných lékařských i fytoterapeutických studií říkají, že adaptogeny regulují osu hypotalamus – hypofýza a nastolují poškozenou regulaci imunitního systému a neuroendokrinní soustavy.

Všechny výzkumy dochází k tomu, že komplex látek obsažených v rostlinných adaptogenech působí antioxidačně a určitým způsobem pracuje s rovnováhou v imunitním a hormonálním systému. Tím dokáže uvést tělo do stavu, kdy lépe zvládá nástrahy okolí.

Útok nepřátel? Je dobré být připraven

Posílená imunita vyhrává boj s vnějšími patogeny v podobě bakterií, virů apod. A „vyspravený“ hormonální systém si zas úspěšněji poradí se stresem i únavou. To je velmi zjednodušené osvětlení. Imunita a hormony spolu v těle úzce souvisí a ovlivňují se.

Ale POZOR! Naše tělo je moudré, příznaky jako zvýšená teplota či únava jsou jeho přirozeným projevem. Rychle a zbrkle se jich zbavovat není nejlepší, můžeme tím náš organismus uvést ve zmatek. Adaptogeny jsou účinné a vhodné pro prevenci a posílení, a to nejen před chřipkovou epidemií nebo zkouškovým obdobím.

Asi nejznámější podoba lékořice, bohužel plná cukru

Vybrané adaptogeny na vybrané neduhy

Na nervy? Bazalka posvátná (Ocimum sanctum)

Udržuje normální hladinu kortizolu a cukru v krvi.

Indické léčitelství ji řadí mezi rasajány, byliny zajišťující člověku dokonalé zdraví a dlouhý život. Již tři tisíce let je považována za jednu z nejúčinnějších rostlin Indie. Tradičně se nálev z bazalky posvátné užívá na zahlenění průdušek a kašel, při žaludeční nevolnosti, žlučníkových potížích.

Ohledně účinnosti bazalky posvátné bylo provedeno mnoho studií se zvířecími i lidskými subjekty. Jedná se o všestranný adaptogen s antioxidačními a antistresovými účinky, ale chrání i před následky ionizačního záření. Výrazně zmírňuje symptomy alergií.

Bazalka posvátná neboli tulsi, bylina lásky a čistoty

Na oči? Kustovnice čínská (Lycium chinensis)

Antioxidant, tonikum imunitního systému, posiluje játra, ledviny a oči.

V čínské medicíně se užívá tisíce let, lístky do polévek, plody pro posílení, kůra kořene ke snížení horečky a proti artritidě.

Plod kustovnice je bohatý na karotenoidy a flavonoidy, slouží tudíž ke stabilizaci krevních vlásečnic v očích, ale i celého systému žil a tepen. Zmírňuje suchost plic. Chrání a regeneruje jaterní buňky. Posiluje plodnost a sexuální vitalitu.

Na žaludek? Lékořice lysá (Glycyrrhiza glabra)

Hojí žaludek a střeva, normalizuje imunitní systém.

Čína i Střední Východ zná lékořici jako lék velmi dlouho a byla zde považována za velmi důležitou a hojně se používala. Pomáhala např. na suchý kašel, pálení v žaludku, vředy i tuberkulózu.

Dnes ji TČM předepisuje k doplnění čchi žaludku a sleziny. Zastavuje průjem, zmírňuje únavu, nechutenství. Pomáhá odstranit kašel a sípání, sucho v ústech. Eliminuje toxiny, zbavuje horkosti. Zabraňuje poškození jater léky či viry, ulehčuje od návalů a pocení v menopauze.

Často se aplikuje ke zmírnění symptomů otravy pesticidy, herbicidy, arzenem, olovem a farmaceutiky.

Úspěšná je i v redukci imunitních reakcí u onemocnění autoimunitních (revmatoidní artritida, alergie, astma). V oblasti zažívací soustavy působí dobře při zánětlivých onemocněních žaludku a střev, taktéž při tzv. syndromu propustného střeva.

Lékořice známá jako sladké dřívko, takhle je opravdu léčivá

Na imunitu? Lesklokorka lesklá (Ganoderma lucidum)

Posiluje imunitní systém, zklidňuje ducha šen (mysl, vědomí).

Duch šen je v TČM chápán jako osobní mysl a vědomí, míra emocionální harmonie. Jeho nevyrovnanost způsobuje úzkosti, nespavost, zlé sny, náladovost. Zde lesklokorka pomáhá, nejlépe v kombinaci s dalšími rostlinami. Je vhodná pro lidi s prázdnotou čchi a nedostatečností krve.

Lesklokorka je častým předmětem studií, hlavně asi pro své neuvěřitelně komplexní a účinné působení na stimulaci imunitního systému. Dále zlepšuje stav kardiovaskulárních funkcí a snižuje hladinu cholesterolu (toho špatného samozřejmě). Je silně protizánětlivá, prospívá lidem s astmatem a chrání játra.

Lesklokorka je opravdu lesklá houba

Na menopauzu? Maca horská (Lepidium Meyenii Walp)

Harmonizuje hormonální systém, dodává energii.

Už před více než dvěma tisíci lety byla základní součástí jídelníčku původních obyvatel starého Peru. Navozuje rovnováhu hormonálního systému, pomáhá proti chronické únavě a špatné náladě, zlepšuje paměť, zvyšuje okysličení krve. Výrazně pomáhá ženám v období menopauzy, úspěšně se užívá ke zmírnění menstruačních obtíží. Vědecké výzkumy potvrdily pozitivní vliv na plodnost, přirozenou podporu sexuálních funkcí a afrodisiakální účinky, proto je často nazývána „peruánskou viagrou nebo ženšenem“.

Na spaní? Vitánie snodárná (Withania somnifera)

Zklidňuje, prohlubuje spánek, ulevuje při svalových bolestech.

V ajurvédě je považována za rasajánu, užívá se k prodloužení života, stimulaci mysli, posílení vitality a sexuální zdatnosti. Má osvěžující a regenerační vlastnosti.

Witánie neboli ašwaganda utišuje a zklidňuje, posiluje funkce endokrinních žláz, obnovuje regulaci štítné žlázy, varlat a nadledvin. Léčí úzkostné stavy, únavu, stresem způsobenou nespavost a nervové vyčerpání.

Je bohatá na železo a je možné ji využít při chudokrevnosti z jeho nedostatku (používá se v nápoji s mlékem a melasou). Zmírňuje symptomy menopauzy.

UPOZORNĚNÍ

Pokud se rozhodnete některý ze zmiňovaných adaptogenů užívat:

  • Zjistěte si dostatek informací z důvěryhodných zdrojů.
  • Lékořice například není vhodná pro lidi s vysokým tlakem a nemá se užívat ve velkých dávkách.
  • Bazalka posvátná se nedoporučuje těhotným a kojícím.
  • Witánii neužívejte v případě hypertyreózy.
  • Dobré je poradit se s odborníkem, event. ošetřujícím lékařem, pokud např. berete léky.

 

Zdroje a použitá literatura:

  • WINSTON, David a Steven MAIMES. Adaptogeny: byliny poskytující odolnost, vytrvalost a úlevu od stresu. Praha: Triton, 2011. ISBN 978-80-7387-496-4.
  • FRAWLEY, David a Vasant LAD. Rostliny v ájurvédě: ájurvédský průvodce léčením bylinami. Praha: Volvox Globator, 2006. Mandragora (Volvox Globator). ISBN 80-7207-623-x.
  • BENDOVÁ, Ludmila. Čínská dietetika v moderním světě: příručka pro praktiky tradiční čínské medicíny. Praha: Tradiční čínská medicína, 2012. ISBN 978-80-904804-1-4.

Autorkou článku je Kateřina Polívková, foto: Pixabay. Partner článku: Asociace českých aromaterapeutů.

logo-aca-kulate