Jak na vykuřování? Aneb vonné dýmy u vás doma

Seriál vykuřovadla – 2. část

V minulém díle Vykuřování vonnými dýmy? Překvapí vás svou funkčností! jsme nahlédli pod pokličku prastaré metody očisty prostor. Druhý díl už bude ryze praktický. Včetně mých vlastních zkušeností a poznatků z praxe s vykuřováním. Osobně radím používat citlivě rozum i rozumně cit. Ostatní už přijde a váš čich vás povede…

Těšit se můžete na:

  • Základní vybavení pro domácí vykuřování
  • Praktický návod, jak na to, i s obrázky

Začínáte? Potřebujete základní vybavení

Vykuřovadla, tedy rostlinný materiál na pálení, se dělí do tří základních skupin – pryskyřice, byliny, dřeva. Každá z nich má specifické potřeby, například různou teplotu pro to, aby začala vydávat vůni. Vykuřování na uhlíku se hodí pro pryskyřice a většinu dřev. Je intenzivnější a produkuje více kouře. Pícka je jemnější, používá se pro sušené byliny a vybraná vzácná dřeva (např. santal či orlářka). Vonné látky se spíše vypařují, než pálí. Každý z těchto způsobů má svoje výhody. Nejdříve popíšu variantu s uhlíkem. Vykuřovací pícku nebo její obdobu, v níž se materiál zahřívá nad svíčkou, přiblížím trochu později.

Kromě toho, co budete pálit, potřebujete minimální vybavení:

  • Nádobu neboli kadidelnici
  • Izolační vrstvu pod žhavý uhlík, používá se mořský písek nebo nerafinovaná sůl
  • Uhlíky

Kadidelnice je ideální z keramiky, může však být i kovová, musí vydržet dosti vysokou teplotu, dobré je, pokud má kadidelnice nožky. Kovové kadidelnice někdy mají nahoře mřížku, pak stačí žhavý uhlík položit přímo na ní.

UPOZORNĚNÍ – při domácí práci s vykuřovadly buďte zodpovědní a přiměřeně opatrní. Pracujete s otevřeným ohněm, nenechávejte ho bez dozoru. Pokud potřebujete poradit, oslovte kvalitního prodejce vykuřovadel.

Žhavíme – vykuřování na uhlíku

zapalovani_uhliku
Zapalování uhlíku

Pokud máte nádobu bez vrchní mřížky, pak do ní nasypte izolaci ve vrstvě přibližně 2 cm vysoké (sůl nebo písek se nemění po každém vykuřování).

Zapalte uhlík, ty moderní rychlozápalné obsahují látku, která rychle chytne a jakoby „proprská“. Pak je třeba chvilku počkat, až původně černý uhlík na povrchu zešedne a uvnitř se rozžhaví. Trvá to pár minut.

Na rozžhavený uhlík dejte z počátku vykuřovadla méně (kousek velikosti 1 – 2 zrnek rýže), přidávat můžete posléze. Množství produkovaného kouře se liší dle druhu vykuřovadla. Než na uhlík „naložíte“, je dobré vědět, co vás čeká. Třeba piniová pryskyřice je na množství kouře vyloženě mistr.

Použití vykuřovací pícky či její obdoby

vykurovaci-picka-sitko
Vykuřovací pícka se sítkem

Pro vykuřování bylin a vonných dřev (orlářka drahocenná, palo santo, santalové, cedrové, guajakové dřevo) je lepší méně intenzivní vykuřování za pomoci tepla čajové svíčky. Vykuřovadla se v tomto případě sypou rovnou na kovové sítko nad svíčkou. Vůně jsou pak subtilnější, kouř minimální.

Pícka se dá pořídit hotová nebo si můžete vytvořit originální variantu. Na fotkách je můj tip ze skleněného svícnu a nerezového sítka do dřezu či propíchaného alobalu. Šikovná je i aromalampa se samostatnou mističkou, pak stačí místo misky nasadit alobal. Třeba vás napadne i něco dalšího. Občas je ještě potřeba si trochu pohrát se vzdáleností vykuřovadla od svíčky tak, aby vše fungovalo.

vykurovaci-picka-alobal
Vykuřovací pícka s alobalem

Dračí krev a kadidla, ověřená „čistidla“

Na hrubou práci se mi nejlépe osvědčuje dračí krev doplněná a zjemněná kadidlem. Pryskyřice se dají zkombinovat s některou ze silně očistných bylin jako je tymián, šalvěj nebo rozmarýn.

Pryskyřice zvaná dračí krev pochází z tropické palmy, má typickou tmavě rudou barvu a zvláštní  výraznou vůni, trochu mechovou, trochu železitou. Její otisk zůstává dlouho v prostoru. V současnosti jsou k dostání tři varianty ze Sumatry, Pákistánu a Jemenu. Postupně jsem je vyzkoušela, každá voní trochu jinak, kvalitní očistu zajistí všechny.

Je to jako s jinými druhy vykuřovadel, pokud si něco oblíbíte, je pravděpodobné, že budete chtít testovat různé varianty. Typický příklad jsou kadidla, pryskyřice z vysoce odolných stromů Boswellia a snad nejpoužívanější vykuřovadlo vůbec. Sehnat jich můžete mnoho, liší se druhem kadidlovníku, místem původu i kvalitou pryskyřice. Ze začátku možná žádný velký rozdíl nezaznamenáte a také si asi hned nepořídíte pět různých kadidel. Ale časem, osloví-li vás jeho vůně, budete zkoušet další. Obecně jsou za nejlepší považována ta z Ománu. Já si aktuálně oblíbila více ta indická, zemitější. Novým objevem je pro mne kadidlo etiopské, krásně žluté, lehké a sladké. A mimochodem bible mluví o kadidle na 22 místech.

Moji kouřoví favorité ze světa stromů jsou jemně dřevité vůně jalovců a cedrů. Tato dřeva doporučuju pro začátek společně s kadidly i klientům. Krásně voní, působí na více úrovních a dobře se s nimi pracuje.

Známé je také ločidlo neboli čertovo lejno. Možná jste o něm slyšeli jako o koření, je účinné na podporu trávicího systému a používá se v indické kuchyni. I to jsem si k vykuřování pořídila, ale ještě nikdy nepoužila. Nějak mne odrazuje popis jeho „vůně“ jako česnekové. Ovšem na „zlé duchy“ typu upírů bude jistě funkční.

Nejenom vykuřovadla, ale i bylinky a aromaterapie jsou náplní našeho celoročního voňavého průvodce světem místních léčivých rostlin. Vzdělávejte se s námi v tom, co vás baví!

Čistíme od podlahy a nezapomínáme větrat

Já osobně doporučuji očistit místa, kde cítíme „těžkost“. Prostory, v nichž by nám mělo být dobře a z určitých důvodů není. V případě cílené očisty je pro výběr konkrétních vykuřovadel důležitý záměr. Tedy co a proč hodláte čistit. Osobně volím jiná vykuřovadla pro každodenní jemnější čištění než pro intenzivní „hloubkové“. A liší se i postup, hlavně co se týká množství a intenzity kouře.

Pořádná očista vyžaduje, aby fungovala, dostatek kouře, hodně a všude. Nešetříme, ale je potřeba větrat. Jak normálně radím sypat na uhlík jen malé množství, tak při pořádné očistě klidně 3 hrachy i víc. Důležité je celý prostor poctivě obejít, začít u země, nevynechat žádný roh atd.  A po „vykouření“ opravdu důkladně vyvětrat. Pokud to jde, prostor i opustit a nechat otevřená okna aspoň na 10 minut. Pro důkladné vyčištění doporučuji postup aspoň 3x zopakovat, a to v rozmezí několika dnů.

V příští části seriálu se více dozvíte o rozdílech mezi vonnými tyčinkami a vykuřovadly. A také se blíže seznámíte s vybranými druhy pryskyřic, dřev a bylin vhodných k vykuřování.

Další díly seriálu:

Autorkou článku je Kateřina Polívková, masáže, aromaterapie, workshopy, vykuřování, kontakt: dobrevune(zavináč)gmail.com. Literatura: 15. RÄTSCH, Christian, 16. STORL, Wolf-Dieter. Foto: autorka.

Top 15 nejznámějších vykuřovadel

Seriál vykuřovadla – 3. část

Už víme něco z historie vykuřování a také, co potřebujeme k vykuřování, chceme-li s ním doma začít. Toto pokračování seriálu přináší podrobnější seznámení s vybranými druhy vykuřovadel. Dělím se s vámi o má nejoblíbenější, vám třeba sedne a zafunguje něco jiného, výběr na trhu je obrovský. Vykuřování je pro mě tvůrčí činnost plná objevování. Při putování aromatickým vesmírem vykuřovadel přeji šťastnou cestu všem, kdo se vydají na cestu…

Co nás dnes čeká?

  • Vonné tyčinky versus vykuřovadla
  • Vykuřovací svazky a špalíky
  • Kouřem proti kašli
  • Přehled účinků vybraných druhů vykuřovadel

Vykuřovadla versus vonné tyčinky, v čem je rozdíl?

Tady chci zmínit výhody pálení vykuřovadel oproti běžným vonným tyčinkám. Obyčejné tyčinky se vyrábí ze směsí, obsahují ingredience nedohledatelného původu, často jsou obohaceny syntetickými vůněmi. Toto se týká i tolik populárních indických tyčinek Nag champa (Shrinivas a Goloka). Možná nejsou všechny špatné, jen prostě nemůžete s jistotou vědět, co obsahují.

Ano, existují a dají se u nás už dnes pořídit kvalitní přírodní tyčinky, jejich cena se však pohybuje od 80 Kč výše a ty opravdu superior mohou stát klidně mnohem víc. Technicky prostě není možné, aby v santalových tyčinkách za 20 Kč byl pravý santal, jehož cena rok od roku stoupá.

Používáte-li vykuřovadla, víte přesně, co pálíte. Směs si můžete vytvořit dle aktuálních potřeb či nálady. S rituálem vykuřování je na první pohled více práce než s prostým zapálením tyčinky. Ale praxí si základní vykuřovací úkony rychle osvojíte. Po nějaké době už si budete říkat: „Jak jsem bez tohohle mohl/la žít???“. Nebo možná NE, ale proč to nezkusit.

Vykuřovací svazky – zjednodušte si vykuřování!

Šalvěj bílá a lékařská - očistné vlastnosti mají obě
Svazek šalvěje lékařské a šalvěj bílá

Nechce se vám pořizovat vykuřovací vybavení a přitom vás vonné dýmy lákají? Mám zjednodušené řešení – bylinky svázané do svazečků nebo špalíky aromatických dřev. Oboje můžete jen zapálit a buď nechat kouřit na odolné a odizolované misce nebo se s kouřící snítkou pohybovat prostorem a vůni tak šířit.

Ze špalíků je v této formě nejznámější palo santo, voňavé dřevo jihoamerických Indiánů. Svazky se nejčastěji používají z americké bílé šalvěje. Ovšem můžete si vytvořit i své vlastní originální, jako to dělali naši předci. Použít se dá šalvěj lékařská, rozmarýn nebo tymián. Stačí čerstvé bylinky svázat nití do tvaru svazečků a nechat pomalu sušit. Já si letos vyráběla právě šalvějové, jen jsem nějak pozapomněla na fotodokumentaci.

Dá se kašel vykouřit?

Zní to zvláštně, já vím. Ale nemluví se tady o kouři z cigaret nebo kouři průmyslových komínů, tohle je čistá příroda. Ovšem, i když kouř zdravý, opatrně s ním. Rozumným uváženým způsobem opravdu pomůže na kašel, rýmu či chřipku. Skvěle v tomto ohledu funguje pryskyřice benzoe, stará známá kadidla, dále pryskyřice jehličnanů – borovicová, piniová, smrková. A také samotné jehličí, k dostání je jedle bělokorá.

Zrovna jehličí si můžete sami nasbírat při lesních toulkách. Pryskyřice jehličnanů koneckonců též, jen potřebují nechat cca 2 roky vyschnout, jinak při pálení připomínají vůní spíš hořící gumové pneumatiky.

Osobně jsem si na „zdravotní“ vykuřování v poslední době oblíbila polozapomenutý galgán (kořen Alpinia officinarum) doporučovaný jako všemocný lék od dob Antiky, používaný Hildegardou von Bingen a dodnes prodávaný jako koření. Posiluje, povzbuzuje energii a voní lehce kořenitě. Zajímavý a silně čistící je i fosilní jantar, jen jeho gumovitá vůně není úplně nejpříjemnější. Ale dá se schovat v nějaké směsi.

Radosta - obchod pro radost Praha

Vyberte si z mých oblíbených vykuřovadel

1. Benzoe

Benzoe (pryskyřice Styrax benzoin) je silně sladce voňavá po vanilce, působí proti kašli, harmonizuje a posiluje. Ve větším množství může kouř dráždit.

2. Kadidlo

Kadidla (pryskyřice stromů druhu Boswellia) mohou být z více oblastí, rostou v Somálsku, Etiopii, Ománu, Jemenu, ale i v Indii. Historicky byla kadidla nejdůležitějšími i nejpoužívanějšími vykuřovadly. Jejich popularita jistě souvisí s univerzálním působením na fyzické a psychické úrovni. Pryskyřice kadidlovníků patří k nejúčinnějším čističům atmosféry, navíc snižují stres a podporují zklidnění a soustředění třeba při meditacích.

3. Colophyum

Colophyum (borovicová pryskyřice) vydává typickou lesní vůni s desinfekčními účinky na dýchací orgány, přináší radost a naději.

4. Smrk

Smrk (pryskyřice Picea abies) je jedním z nejstarších druhů stromů v našich oblastech. Pryskyřice se používala jako náhražka kadidla a spolu s jehličím patří k vykuřovadlům používaným od starověku. Má silně očistné a dezinfekční účinky, rozpouští hleny, posiluje plíce. Zlepšuje náladu a pomáhá s vnitřním klidem.

5. Dračí krev

Dračí krev (pryskyřice hlavně z palmy Daemonorops draco) může pocházet z více botanicky odlišných druhů stromů, obecně se označují stejným názvem a v použití májí stejné účinky.
Od antických dob slouží coby jeden z nejsilnějších očistných prostředků, ve středověku při exorcismu. Odstraňuje i silně negativní energie a účinně pročišťuje atmosféru. Vůně je kořenitá, pryskyřičná, trochu tajemná a v prostoru její otisk zůstává delší dobu.

6. Čertovo lejno

Asant – čertovo lejno (pryskyřice Ferula assa foetida) je z miříkovité rostliny rostoucí především v Iránu, Afganistánu a Indii. V historii oblíbené u vymítačů ďábla a k zahánění démonů.

Vykuřovací výbava - kadidelnice, kadidla, palo santo a svazek šalvěje
Nezbytná vykuřovací výbava – kadidelnice, kadidla, palo santo a svazek šalvěje

7. Cedr

Cedr atlantský (dřevo Cedrus atlantica) pochází z mohutných stromů pravých cedrů, rostoucích na Blízkém Východě. Používá se odpradávna, cedrové dřevo je velmi odolné, dnes je však čím dál vzácnější. Jeho vůně je typicky sladká, balzámově teplá a vyloženě příjemná. Posiluje, dodává vitalitu, uklidňuje při stresech. Kouř spalovaných cedrů spolehlivě odpuzuje hmyz.

Cedr himalájský (dřevo Cedrus deodara) je majestátný strom rostoucí v Himalájích, může se dožívat až 600 let. Jako vykuřovadlo, ale i stavební materiál, se zde používá tisíce let.  Voní podobně jako atlaský cedr jen poněkud zemitěji. A má silnější účinky na psychiku, je více uzemňující.

8. Jalovec

Jalovec (dřevo, větvičky, bobule Juniperus communis) je stálezelený keř, roste téměř po celé Evropě. Od pradávna se věří, že dokáže zahánět nemoci, ale i nejrůznější nestvůry. Proto byl uctíván jako ochranný strom. Jeho dým opravdu dezinfikuje a čistí, dodává životní sílu a energii. Je nepostradatelným vykuřovadlem všech šamanských kultur. Jeho vůně je velmi příjemná, jemně dřevitá s typicky jalovcovým nádechem.

Jalovec himalájský (větvičky Juniperus recurva) je druh rostoucí v Himalájích ve výškách nad 3000 m n. m., považuje se za posvátný strom a je nejdůležitější tibetským vykuřovadlem vůbec. Spaluje se k posílení meditací, modliteb, k silné očistě míst i osob, při rituálech. Voní intenzivněji, silněji po čerstvém jehličí nežli evropské druhy.

9. Palo santo

Palo santo (dřevo Bursera graveolens) pochází z exotického stromu, rostoucího v Amazonii od Ekvádoru po Peru. Bylo a stále je původními obyvateli využíváno pro spirituální a léčebné účely. Působí očistně, uklidňuje a konejší, dodává energii. Vůně je výrazná, sladká s kokosovými tóny.

10. Šalvěj

Šalvěj bílá (bylina Salvia apiana) tento druh americké šalvěje pochází ze západního pobřeží Severní Ameriky. Patří mezi nejposvátnější indiánské byliny. Léčí a čistí, a to jak těla tak i duše. Má jasnou, typickou a lehce kořeněnou vůni, výrazně jemnější a příjemnější než naše šalvěj lékařská.

Šalvěj lékařská (bylina Salvia officinalis) tradiční léčivá bylina vyskytující se v celé jižní a střední Evropě. Její kouř je silně očistný, vyvolává jasnost i doplňuje chybějící energii. Její vůně je silně aromatická, kořeněná, bylinná až štiplavá (hlavně v porovnání s její bílou příbuznou).

11. Pelyněk

Pelyněk stepní (bylina Artemisia tridentata) pochází z vysoko položených pouští amerického západu. Americký stepní pelyněk patří v kultuře prérijních Indiánů k nejposvátnější rostlině, pálí se prakticky při veškerých obřadech z důvodu zahnání zlých sil.  Vůně pelyňku dodává sílu a ochraňuje obydlí.

12. Rozmarýn

Rozmarýn (bylina Rosmarinus officinalis) tato středomořská a i u nás zdomácnělá bylina je tradičně pálena jako vykuřovadlo. Vydává silnou bylinnou, typicky rozmarýnovou, pryskyřičnou vůni. Používala se jako afrodiziakum, má silnou očistnou schopnost a údajně též omlazující účinky.

13. Tymián

Tymián (bylina Thymus vulgaris) jedno z nejstarších bylinných vykuřovadel. Jeho název pochází z řeckého thymon či thymos, označující obecně vykuřování, oběť bohům či lidskou duši.
Díky jeho očistným účinkům můžeme čistit místnosti, místa i osoby. Vydává typickou kořeněnou bylinnou a hřejivou vůni. Pomáhá v těžkých obdobích, při strachu a depresích, zvyšuje sebevědomí.

14. Bazalka

Tulsi – bazalka posvátná (bylina Ocimum sanctum) tento druh bazalky roste v Indii, kde je považován za velmi významnou rostlinu. Hojně je využívána v ajurvédě, někdy se nazývá bhutagni – zabíječ démonů. Bazalka otvírá srdce, ochraňuje, čistí a posiluje imunitní systém. Při pálení vydává zemitou, drsnější vůni.

15. Jedle

Jedle bělokorá (jehličí Abies alba), silný a působivý strom známý lidem od pravěku. Vždy byl považován za léčivý prostředek, symbol života a síly. Věřilo se v jeho silně ochranné účinky a i dnes jehličí pálíme na ochranu, k pročištění, nalezení síly, uzdravení. Má jemnou lesní, pryskyřičnou, zelenou vůni s citrusovým nádechem.

V příští části seriálu se zaměříme na vykuřování v období kolem slunovratu!

Další díly seriálu:

 

Autorkou článku je Kateřina Polívková, masáže, aromaterapie, workshopy, vykuřování, Radosta – obchod pro radost, kontakt: dobrevune(zavináč)gmail.com. Literatura: 15. RÄTSCH, Christian, 16. STORL, Wolf-Dieter. Foto: autorka.

Pozvánka

Kateřina Polívková nabízí v Praze ve svém obchodě Radosta – dobré vůně na Vinohradech voňavé zboží všeho druhu a navíc také masáže, míchání aromaterapie, workshopy s aromaterapií a vykuřovadly.