Podzim života provoňte ylangem, jasmínem a růží

Druhý listopadový víkend patřil svátku všech aromaterapeutů a milovníků vůní vůbec. V Praze se konala již 23. aromakonference Asociace českých aromaterapeutů, tentokrát na téma Voňavý podzim života. Téma týkající se více či méně každého z nás, každý z nás do této etapy života přirozeně dojde nebo máme nyní sami kolem sebe své blízké v tomto věku či o ně dokonce pečujeme jako pracovníci v sociálních službách. 

Téma velmi zajímavé a aktuální i vzhledem k tomu, že se prodlužuje délka života a populace stárne. Možnosti zkvalitnění života a jeho co nejdelší prožití v tělesné a duševní svěžesti nám nabízí i aromaterapie.

Sobota byla věnována ženám a mužům ve věku 50+ a v neděli byly na pořadu vyšší věkové skupiny a péče o ně. Konference nebyla jen o aromaterapii a vůních, každá oblast života byla pojata komplexně – strava, pohyb, duševní pohoda jsou rozhodující, jak podzim života prožijeme.

První část patřila věkové kategorii 50+

Zaplněný sál letošní konference, foto: AČA

V období menopauzy a andropauzy se naše těla docela dramaticky mění a hůře zvládáme každodenní nároky a stres, ubývá svalová hmota, jsme dříve unavení. To je spojené také s emocionálními výkyvy, rozladěností, pocity osamocení. Pohyb, procházky, tanec, hormonální jóga, meditace nám pomáhají zvládat tyto stavy a cítit se stále fyzicky i psychicky svěží. U žen je obzvláště důležité si najít čas pro sebe, více odpočívat, zdravě jíst a hýbat se.

Menopauza? Vsaďte na ylang – ylang!

Návaly horka lze lépe zvládat se směsí namíchanou s éterickými oleji ylang- ylang, šalvěj muškátová a geránium růžové, což je osobní tip Ully Maiji Grace. Pro lepší kvalitu spánku nám poslouží univerzální levandule a heřmánek. Emocionální výkyvy nám pomůžou lépe zvládnout éterické oleje ylang-ylang, jasmín, bergamot, geránium, santal nebo neroli.

“U menopauzy mě zaujal příběh z praxe. Ulla doporučovala masáž obličeje s ylangem jako účinnou prevenci proti vysychání sliznic. To zvládne každá žena sama doma nebo si může zajít pravidelně na kvalitní kosmetiku s přírodními éterickými oleji!” Michaela Lusílija Makulová

Tip redakce: Přečtěte si příběh z praxe Ully Maijy Grace s jejích osvědčeným receptem proti návalům

Andropauza? Zhubněte a čichejte smrk černý!

Ylang – ylang se zdá být v tomto věku nepostradatelným éterickým olejem pro obě pohlaví a navíc posiluje i libido! Vyzkoušejte ve směsi s éterickým olejem smrku černého!

“Těšila jsem se na téma andropauzy a překvapilo mě velmi jednoduché doporučení pro muže – zhubnout tuk na břiše, který se jim s přibývajícím věkem často usazuje… fyzické schopnosti se samy vrátí. Jak jednoduché!” Lusílija

A co je důležité ve stáří?

V pozdějších stádiích života je potřebné procvičovat paměť a mít dostatek mentálních stimulů. Přednášející Ulla Maija Grace doporučuje ruční práce, luštění křížovek, sudoku, tanec, malování, hru na hudební nástroje. Oživovat to, co měl dotyčný rád v dětství, mládí a může to naučit i druhé.

Alzheimerova či Parkinsonova nemoc? Zkuste vůni růží!

Další kategorií byla péče o klienty s demencí, Alzheimerovou anebo Parkinsonovou nemocí, kteří vyžadují velmi citlivý a pomalý přístup. Ulla doporučuje nabízet jim postupně jednotlivé éterické oleje k očichání, které jim mohou něco asociovat z mládí – např. vůni růží v jejich zahradě, skořici ve štrúdlu, pomeranč nebo mandarinku na Vánoce…

Pro pacienty v terminálním stadiu se kromě růže osvědčil také jasmín a kadidlo.

Tip redakce: Koukněte na rozhovor s přednášející Ullou Maijou Grace

Jak hodnotíme konferenci?

Je potěšitelné, že mezi účastníky konference byli i pracovníci nebo dobrovolníci z hospiců, nemocnic, domovů důchodců apod. a že jsou otevření alternativním přístupům pomoci prožít jejich klientům pozitivnější a kvalitnější konec života.

“Celá konference byla profesionálně připravena. Organizátorky se o nás skvěle postaraly. Ulla jako člověk působila velmi mile a otevřeně. Svoje tipy z praxe prokládala i humorem, třeba když prohlásila, že nejlepší na sexualitě po menopauze je, že už žena nemůže otěhotnět 🙂 Nejvíce mi ale utkvěla její jednoduchoučká rada hned ze začátku konference – usmívejte se a nebudete nemocní!

Když jsme spolu večer po jejím celodenním přednášení natáčely video, stále se usmívala a neopomněla nás při rozloučení obejmout. Obsahově byla konference určena opravdu pro širokou veřejnost, každý si během víkendu našel to své. Snad jen informací o účinných éterických olejích mohlo být pro odborníky zařazeno víc. Děkujeme!” Lusílija

Jukněte do alba na našem facebooku s více fotkami

Autorkou článku je Petra Torová, foto: Lusílija, Asociace českých aromaterapeutů

XXIII. Mezinárodní aromaterapeutická konference

Asociace českých aromaterapeutů je každoročním pořadatelem mezinárodní odborné konference. Za více než 20leté působení přivítala v Praze významné představitele v oblasti aromaterapie z různých zemí. Připomeňme, že v loňském roce byl hostem světově uznávaný aromaterapeut Robert Tisserand, v roce 2016 Bevin Clare, americká bylinářka a v roce 2015 to byla Caroline Ingraham, britská zoofarmakognožka. Pořadatelům děkujeme za tyto nádherné obohacující akce.

Partnerem článku je Asociace českých aromaterapeutů:

Příběhy z praxe: Ulla M. Grace: Menopauzu s éterickými oleji snadno zvládnete

Navazujeme na oblíbený seriál plný voňavých příběhů z praxe a tentokrát se budeme zabývat použitím éterických olejů pro ženské zdraví ve věkové kategorii 50+. Svůj příběh s námi bude sdílet finská aromaterapeutka Ulla – Maija Grace, která se specializuje na aromaterapii pro zralé ženy a seniory. Menopauza je přirozeným, avšak i velmi specifickým a náročným obdobím v životě ženy. Tématem, o kterém se nemluví zrovna snadno. Je to téma dost intimní a často ho provázejí potíže, které ženy zraňují na citlivých místech – na těle i na duchu. Dobrou zprávou je, že aromaterapie může i v této oblasti velmi efektivně a příjemně pomoci.

Finská aromaterapeutka Ulla-Maija Grace bude hostem a hlavním řečníkem XXIII. Mezinárodní aromaterapeutické konference s názvem: Aromaterapie pro zralý věk a seniory – Voňavý podzim života. Konference se uskuteční 10.11. – 11.11.2018 v Hotelu STEP (Praha – Libeň). 

Menopauza – strašák či vysvobození?

Menopauza (přechod) je období v životě každé ženy, kdy pomalu ustávají měsíční cykly. U žen ve věku kolem padesáti let přestanou vaječníky uvolňovat vajíčka a menstruační cyklus ustane. Přesný věk, kdy dojde k přechodu se nedá stanovit. Během tohoto období dochází ke značným hormonálním a jiným biologickým výkyvům, které se projevují v řadě fyziologických a především emočních příznaků.

Časté symptomy, se kterými se ženy v tomto období setkávají, jsou např.:

  • Návaly horka
  • Bolest zad
  • Snížené libido
  • Tendence k osteoporóze
  • Přibývání na váze
  • Suché vlasy a pokožka
  • Noční pocení

Při pohledu na seznam možných příznaků se člověk ani nediví, že menopauza je dosti obávaným obdobím života ženy. Je ovšem také třeba zmínit, že tyto potíže v určité formě a intenzitě zažívá asi 70 % žen a je tedy i šance se přesunout do této fáze života bez větších obtíží.

Pro bezproblémový přechod je více než důležité, aby si žena konečně našla dost času pro sebe, věnovala se činnostech, které ji baví a naplňují. Zdravý životní styl – lehká zdravá strava, dostatek pohybu a spánku a v neposlední řadě i podporující rodinné a přátelské vztahy jsou vstupenkou do tohoto období moudré ženy.

Tip redakce: Přečtěte si rozhovor s Ullou Maijou Grace

Návaly, pocení a jak na ně s aromaterapií?

Květ ylang – ylangu

Návaly horka zná asi většina žen v období přechodu a mohou trvat několik měsíců i let. Projevují se náhlým pocitem tepla zvláště v horní polovině těla a zrudnutím a orosením obličeje. Mohou trvat pár vteřin ale i několik dlouhých minut. Objevují se spontánně, v situacích, kdy to nejméně čekáme a bývají obvykle spojovány s psychologickým stresem, horkým prostředím, kofeinem či alkoholem. Po návalu je tělo velmi rychle ochlazeno a má práci nabýt původní teploty. Jsou spuštěny hormony estrogen a progesteron, které mají za úkol regulovat tělesnou teplotu.

Směs olejů při menopauze

Ulla- Maija Grace pro návaly a noční pocení používala tuto směs éterických olejů:

  • 4 kapky Ylang-ylang (Cananga odorata)
  • 3 kapky Šalvěj muškátová (Salvia sclarea)
  • 3 kapky Geránium (Pelargonium x asperum)
  • do 10 ml nosného oleje.

Tyto tři oleje velmi dobře synergicky působí na hormonální úrovni. Do směsi si někdy přidávala i smrk černý (Picea mariana) – hlavně v období, kdy se cítila velmi unavená. Stačilo vmasírovat malé množství směsi ráno a večer na spodní část zad a podbřišek. K navození příjemného pocitu i přes den používala tuto směs na krk a horní část hrudníku.

  • Ylang-ylang – má účinky antidepresivní, afrodiziakální, snižuje krevní tlak, uklidňuje a pozvedá náladu.
  • Šalvěj muškátová – má fytohormonální účinky (má vlastnosti estrogenů), je také uklidňující a euforizující.
  • Geránium  – mimořádně účinný ženský olej, pomáhá při úzkosti a depresích, osvěžuje psychiku.

Tip redakce: Jukněte na pozvánku na konferenci v Praze, na které Ulla Grace vystoupí 

Éterické oleje pomohly ke klidnému spaní

Šalvěj muškátová je statná bylina se silnou vůní a účinky

Období menopauzy nastalo u Ully kolem 54. roku věku. Ve svém okolí často slýchala mnoho žen mluvit o různých potížích, se kterými se setkávaly. S napětím očekávala, jak se toto období bude projevovat u ní osobně. Začaly ji obtěžovat zvláště silné návaly horka, a to v situacích, kdy je nejméně čekala – když učila na kurzech, přednášela na konferencích, bavila se s přáteli. Také její menstruační krvácení hodně zesílilo a musela s ním během dne počítat.

Ovšem největší výzvou a problémem se ukázalo být noční pocení. Přikrýt, odkrýt, přikrýt, odkrýt… tak to šlo celou noc. Nakonec u toho byla už tak unavená, že pro ni bylo prakticky beznadějné soustředit se na jakýkoli úkol. V té chvíli se rozhodla ukončit své zatím jen pasivní pozorování svých příznaků menopauzy a připravila si výše uvedenou směs éterických olejů. Její účinky ji samotnou velmi příjemně překvapily – i v porovnání se vším ostatním, co již dříve při používání aromaterapie zažila.

Směs používala na podbřišek a spodní část zad před spaním a spala nepřetržitě celou noc! V té době byla už opravdu vyčerpaná. Od toho dne směs používala před spaním a přes den a postupně, během několika měsíců, návaly horka ustaly. Po tomto pozitivním zjištění přestala směs používat a vše bylo několik měsíců dobré, až jednou v noci to přišlo znovu – přikrýt, odkrýt, přikrýt, odkrýt… éterické oleje se zase dostaly ke slovu.

Tuto směs éterických olejů nakonec používala s úspěchem několik let a doporučila ji i dalším ženám. Trpělivost a dlouhodobé, pravidelné používání přinesly úlevu v období menopauzy a byly pro ni nedocenitelným, jemným společníkem.

Výlety do přírody přispějí k duševní i tělesné pohodě.

Autorka příběhu: Ulla Maija Grace. Titulní foto: archiv Ulla Maija Grace, Foto: Petra Torová, Pixabay. Text upravila a doplnila: Petra Torová.

Zdroje:

  • Péče o ženu od první menstruace po menopauzu, Dr. Vivian Nadya Lenart de Lunny, Volný přepis přednášek XI. mezinárodní konference AČA, 4.-5.listopad 2006, Praha, zpracovaly: Renata Klečková a Daniella Sladká.
  • LUNNY, Vivian, NOE, Marie, ed. Vůně života: aromaterapie pro těhotenství a zdravý životní styl. Praha: One Woman Press, 2005. ISBN isbn80-86356-40-x.

Ulla Maija Grace

Ulla-Maija Grace, finská aromaterapeutka a lektorka, se narodila v Karélii v Rusku. Aromaterapii studovala na London School of Aromatherapy a na L´Institute des Sciences Biomedicales ve Francii. Kombinace britského a francouzského přístupu k použití éterických olejů se stala hlavním směrem jejích myšlenek a práce. Ulla-Maija Grace začala svoji aromaterapeutickou kariéru v roce 1985 a v roce 1991 se stala členkou lektorského týmu IFA (International Federation of Aromatherapists). Je zakladatelkou a ředitelkou finské společnosti Aromatica, jejíž produkty kombinují moudrost a znalosti našich předků se současným vědeckým poznáním a dlouhou zkušeností s přírodní péčí o zdraví. Ulla-Maija Grace vydává knihy o aromaterapii a sdílí svoje znalosti na kurzech a přednáškách po celém světě.

XXIII. Mezinárodní aromaterapeutická konference

Asociace českých aromaterapeutů je každoročním pořadatelem mezinárodní odborné konference. Za více než 20leté působení přivítala v Praze významné představitele v oblasti aromaterapie z různých zemí. Připomeňme, že v loňském roce byl hostem světově uznávaný aromaterapeut Robert Tisserand, v roce 2016 Bevin Clare, americká bylinářka a v roce 2015 to byla Caroline Ingraham, britská zoofarmakognožka. Pořadatelům děkujeme za tyto nádherné obohacující akce.

Podívejte se dále:

Partnerem článku je Asociace českých aromaterapeutů:

Brněnský festival Aromaterapie & Bylinky otevřel srdce návštěvníků

V neděli 16.9.2018 se v brněnské Otevřené zahradě konal již 2. ročník Festivalu Aromaterapie & bylinky. Setkal se opět s mimořádným úspěchem a tradice těchto voňavých festivalů je tímto úspěšně založena!

první ročník nastavil vysokou laťku a přes nepřízeň počasí se setkal s velkým zájmem. Druhý ročník, který se dočkal krásného slunného počasí, předčil všechna očekávání v nabídce workshopů, vystavovatelů i zdravého a voňavého jídla a pití.

Vítejte v Otevřené zahradě…

Otevřená zahrada v Brně je sama o sobě jedinečným a magickým prostorem plným zeleně, květin a krásných zákoutí uprostřed města. Ideální prostor pro konání festivalů tohoto typu a setkávání lidí milujících přírodu, bylinky, vůně a zdravý životní styl obecně.

Voňavé nákupy, káva s hydroláty a dobroty

Na festivalu aromaterapie a bylinky jste mohli potkat malé české firmy a milé usměvavé lidi. Prodejci byli často i pěstitelé či výrobci produktů – třeba mýdlárny Savon de Lisoleil či Mýdlárna u dvou koček na stánku prodávaly přímo majitelky a tvůrkyně mýdel. Voňavé výrobky nabízela Levandulová farma z jižní Moravy, která vznikla teprve nedávno nebo malá rodinná firma Prohouby, která měla i svou přednášku o prospěšnosti hub. Na festivalu byl samozřejmě také k mání bohatý výběr produktů pro aromaterapií – ať už éterických olejů či hydrolátů či aromaterapie a bylinek pro zvířata firmy Happy Tails a v obležení byl také stánek s lahvičkami a kelímky pro domácí výrobu od Aleny Thomas.

Pozadu nezůstala ani gastrozóna s výběrem zdravých, vegan, raw, bezlepkových dobrot a nápojů. Aromatik sotva stíhal připravovat kávy a nápoje s neroli, růží a dalšími hydroláty. Každý si našel něco pro sebe a pochutnal si.

Praktické workshopy byly na pořadu dne

Program přednášek a workshopů byl, jako minulý rok, velmi pestrý a zajímavý, takže vybrat si bylo náročné. Celkem si návštěvníci vybírali z 24 přednášek či workshopů a člověk by rád byl na několika místech najednou! Vybíráme pro vás přednášky redaktorek Kouzla vůní 😉

 

Xenie Bodorík Pilíková: Destilace levandule

Ve venkovní kuchyni probíhala destilace levandule v destilačním přístroji vyrobeném na míru, který je vhodný na destilaci až 20 kg rostlinného materiálu. Sama mám doma malý přístroj, ve kterém si dělám v létě hydroláty, které pak používám celý rok jako pleťovou vodu. Byla jsem tedy zvědavá na destilaci ve větším měřítku, ze které se získá i voňavý éterický olej. Destilace vzbudila zájem mnoha lidí, kteří poslouchali výklad Xenie Bodorík Pilíkové, jak taková destilace probíhá, na co je důležité dbát apod. Ze 7,5 kg sušené levandule bylo nakonec vydestilováno 110 ml éterického oleje a 2 l hydrolátu neboli květové vody. Xenie se svým manželem Pavlom podnikají cesty do různých zemí a destilerií, navštívili již Bulharsko, Chorvatsko, Francii, Maroko… a chystají se i do Indie. Věříme, že se o své zážitky opět podělí se čtenáři Kouzla vůní. Jukněte sem.

Na workshop Xenie navazoval ve venkovní kuchyni další a to tentokrát o přírodní péči o zuby od Veroniky Kuku Repkové. O používání kokosového oleje při čištění zubů a výrobě domácí zubní pasty už jsme v Kouzlu vůní psaly, ale přidání prášku z bylinek, třeba z mletých šípků nebo rakytníku byla pro Ivetu s Luckou zajímavá novinka!

Anna Krutová: Vůně a emoce

O vůních a jejich účincích na naše emoce se s plným posluchačským sálem Konferenčního sálu podělila redaktorka Kouzla vůní a pořadatelka festivalu Anna Krutová. Vůně a emoce Aničky Krutové byly přesně takové jako ona sama. Na nic si nehrála a mluvila na základě vlastních zkušeností zaměstnané ženy a maminky malé holčičky. A nikdo na ní nepoznal, že má za sebou prací nabitý půlrok s přípravou Aromakonference a festivalu Aromaterapie a bylinek. V průběhu celého dne jste ji pak mohli najít procházejíc mezi programem a stánky v areálu s širokým úsměvem na rtech. Jukněte sem.

Kateřina Polívková: Očista vykuřováním

Celý den byl v obležení také stánek s vykuřovadly Káti Polívkové. Když odpoledne začal její workshop Očista vykuřováním na střeše hlavní budovy, zájemců bylo tolik, že se tam jen taktak vešli. Workshop byl plný tipů na očistu těla i prostoru, které zvládnou i začátečníci. Vykuřovací svazečky si můžete vyrobit i z českých bylinek, které dobře znáte a máte na zahradě nebo v okolí. Můžete použít šalvěj, rozmarýn, levanduli, třezalku, pelyněk… svážeme přírodním provázkem a můžeme vykuřovat :-). Jukněte sem.

Michaela Lusílija Makulová: Bylinky našich babiček v aromaterapii

Přímo u vstupu do areálu jste mohly spatřit tvář Kouzla vůní u stánku s voňavými recepty a dárky pro členy online programu Bylinky našich babiček. Michaela Lusílija Makulová odpoledne také přednášela svůj pohled na aromaterapii s klasickými českými či evropskými bylinkami. Schválně, kolik éterických olejů z klasických evropských bylin či stromů doma používáte vy? Čichání vůní i povídání o třezalce, fialce, mátě či heřmánku proložené praktickými recepty a tipy z praxe si posluchači vychutnali venku na trávě. Jukněte sem.

Veronika Němcová: Oxymel – posilující nápoj

Posledním workshopem ve venkovní kuchyni, byl zajímavý workshop Veroniky Němcové s názvem Oxymel – posilující nápoj. Že jste tento název také nikdy neslyšeli a netušíte o co se jedná? Takových nás tam bylo víc a poslouchali jsme pozorně Veroničin zajímavý výklad. Jedná se vlastně o geniálně jednoduchý recept z medu, jablečného octa a bylinek, který byl znám již v antice a nyní zažívá comeback, i třeba ve verzi iontového nápoje u vrcholových sportovců. Pro mě to byl objev roku a Veronika slíbila připravit o tomto osvěžujícím kvašeném nápoji, který je vhodný i pro děti a těhotné ženy, celý článek. Určitě si ho nenechte ujít! Jukněte sem.

Příští rok sejdem se zas!

Festival Aromaterapie & Bylinky byl opravdu festival pro všechny generace, často bylo vidět i maminky s dcerami, skupiny kamarádek nebo celé rodiny. Dokonce i v kreativní dílničce byli spíše dospělí a probouzeli svou hravost a kreativitu 🙂

Malým, zcela bezvýznamným mínus celého dne bylo to, že jsme se nedostali na workshopy do Ženského stanu, kde bylo pořád plno! Tak snad příště!

Celkově si ale brněnský Aromafestival si zaslouží velkou 1 s hvězdičkou! Velký dík a obdiv patří hlavní organizátorce Aničce Krutové a Pavlu Pichlerovi a vůbec celému organizačnímu týmu! Věříme, že se za tím skrývá spousta času, energie, bezesných nocí a vůbec mravenčí práce, o které ani netušíme! Díky díky, díky! A moc se těšíme na další ročník!

Brno, tak zase v září ahoj!!!

O svých zážitcích se s námi také podělily Iveta Klímová, redaktorka a spoluautorka online programu Bylinky našich babiček, která navštívila festival už tradičně se svou dcerou Luckou, a Hanka Vančurová, manažerka Asociace českých aromaterapeutů, která sama na festivalu vystoupila s přednáškou Voňavý podzim.

Autorkou článku je Petra Torová, foto: autorka, organizátoři akce.

Ulla-Maija Grace: “Moje srdce bije pro životní pohodu klientů i terapeutů” (rozhovor)

Každý rok netrpělivě vyhlížím, jaké bude téma konference Asociace českých aromaterapeutů a kdo přijede jako hlavní host. Tento rok mě velmi mile překvapilo téma a také, že hlavní host přijede ze Skandinávie, konkrétně z Finska. V Helsinkách jsem byla před léty jako studentka na výměně a později i pracovně na pár dní a vnímám ji, jako většina mých krajanů, jako zemi překrásné čisté přírody, fjordů, sauny a také chladného počasí. Bylo mi ctí a radostí položit pár otázek finské aromaterapeutce Ulle – Maije Grace, která je hlavním řečníkem letošní odborné konference.

Ulla-Maija Grace bude hostem XXIII. Mezinárodní aromaterapeutické konference s názvem: Aromaterapie pro zralý věk a seniory – Voňavý podzim života. Konference se uskuteční 10.11. – 11.11.2018 v Hotelu STEP (Praha – Libeň).

Mohla byste nám prosím představit svoji zemi z hlediska bylinkářských tradic a použití aromaterapie?

Ulla na své zahradě

UMG: “Finský herbář Flora Fennica, vytvořený a sepsaný Eliasem Lonnrottem (1802 – 1844) zahrnuje všechny původní rostliny Finska. V minulosti se léčitelstvím prostřednictvím léčivých bylin zabývali především prostí lidé, kteří se tomuto umění naučili od svých předků. Na nějakou dobu se pak používání bylin pro léčení začalo vytrácet. Nyní, k mojí velké radosti, je využití rostlin v rámci přírodního léčení a zdravé stravy znovu na vzestupu.

Aromaterapie přišla do Finska zhruba před 25 lety, nemáme příliš dlouhou tradici. My Finové jsme však již dlouho používali přírodní aromata jako listy břízy bělokoré, větvičky smrku a jalovce jako aromatického a léčivého prostředku především v naší tradiční finské sauně.”

Kdy a co konkrétně bylo impulzem pro Vás, že jste si řekla – aromaterapie je moje cesta?

UMG: “S aromaterapií jsem se setkala, když jsem na počátku 70. let minulého století žila v Londýně. Dostala se ke mně kniha o používání éterických olejů v rámci léčení přírodními prostředky, sepsaná dvěma francouzskými lékaři. Pro mne to byla kouzelná představa – pomáhat lidem cítit se lépe s využitím nádherných vůní rostlin! V té době ještě byla aromaterapie v Anglii neznámá. Když v roce 1984 založila Patricia Davis Londýnskou školu aromaterapie, byl to pro mne impuls vydat se na cestu vůní. Vlastně to nebylo moje vědomé rozhodnutí, ale shoda šťastných okolností, která mne dovedla k éterickým olejům a aromaterapii.”

Aromaterapii jste studovala v Anglii a také ve Francii. V čem vidíte rozdíly v používání éterických olejů a jakým způsobem je ve své práci kombinujete?

UMG: “Londýnská škola učila to, čemu se dnes říká anglický směr aromaterapie. Je to celostní přístup, který bere v úvahu všechny stránky lidské bytosti. To znamená, že se věnuje unikátním potřebám fyzického těla každého člověka, jeho mysli a způsobu, jakým mysl ovlivňuje tělo, stejně jako psychologickým a duchovním aspektům života jednotlivce.

Francouzská škola aromaterapie je založená na znalosti a pochopení chemického složení olejů. Mnohé studie éterických olejů nám poskytují stále větší hloubku porozumění jejich unikátním účinkům na různých úrovních lidského bytí, uvedených výše.

Ve vlastní práci zakládám výběr éterických olejů pro každého klienta na rozšířeném anglickém holistickém přístupu. Můj život s aromaterapií je velmi zajímavá cesta plná záhad, která trvá již 35 let, a pokud to půjde, bude pokračovat, dokud budu žít.”

Tip redakce: Přečtěte si také pozvánku na konferenci

Existuje ve Finsku také nějaký profesní svaz aromaterapeutů a kolik členů asi sdružuje? Jak velká je obliba aromaterapie a dalších alternativních metod péče o zdraví ve Finsku?

UMG: “Ve Finsku máme asociaci, která registruje terapeuty, kteří dosáhli požadovaných standardů – včetně aromaterapie. Studium aromaterapie u společnosti Aromatica je certifikované Mezinárodní federací aromaterapeutů (International Federation of Aromatherapists, IFA) ve Velké Británii.

Je těžké změřit popularitu aromaterapie, protože se na trhu nabízí mnoho produktů „aromaterapie“ od mýdel až po opravdové individuální aromaterapeutické ošetření. V současné době zažívají éterické oleje velký boom v domácnostech, kde nacházejí široké využití v osobní péči (krémy, oleje do koupele, masážní oleje, vůně do prostoru, léčivé masti a krémy…”

Zahrada Ully Grace

Na letošní konferenci AČA v Praze vystoupíte s přednáškami na téma Aromaterapie pro zralý věk a seniory. Toto téma mě moc zaujalo, protože už za pár let budu sama patřit k cílové skupině 50+ a mám také 93letou babičku, které občas masíruji ruce, a sama vidím, jak je pro ni obtížné přijímat dotek. Jaké Vy sama s tím máte zkušenosti, jaký přístup byste radila?

UMG: “Se staršími lidmi jsem začala pracovat asi před dvaceti lety, když mne místní pečovatelský domov požádal o kurz aromaterapie pro pečovatelský personál. Zjistila jsem, že v naší kultuře se stárnoucí lidé velmi často cítí sami a každý kontakt s ostatními lidmi je potěší. Dotek velmi souvisí s kulturními zvyklostmi každé země, na tento aspekt péče se zaměříme v jedné části mojí listopadové přednášky v Praze.”

Je ve Finsku obvyklé použití éterických olejů v domovech pro seniory apod.?

UMG: “V dnešní době éterické oleje používá několik soukromých pečovatelských domovů pro seniory. V nemocničním prostředí se zatím neprosadily, s výjimkou terminální a paliativní péče.”

Jste hlavní vedoucí a tvůrčí silou společnosti Aromatica, kterou jste založila. Co Vás k tomu vedlo a jaký je Váš záměr a filozofie?

UMG: “Po dokončení studií aromaterapie jsem pracovala jako terapeutka. Po pěti letech praxe jsem dostala od IFA povolení učit certifikované kurzy aromaterapie ve své vlastní škole v Anglii a později ve Finsku. Společnost Aromatica jsem založila, abych mohla učit nadšené budoucí aromaterapeuty a také abych mohla nabídnout certifikované studium kolegům pracujícím ve zdravotnictví.

Naše filozofie byla od samého začátku nabídnout na našem trhu co nejkvalitnější éterické oleje – jak pro aromaterapeuty, tak pro naši výrobu. Na začátku bylo jen velmi málo éterických a nosných olejů v bio kvalitě. Nyní, k mojí velké radosti, jsou všechny éterické i nosné oleje, které používáme a prodáváme, certifikované jako bio britskou Soil Association (organizace, která certifikuje bio výrobky ve Velké Británii). Také vyvíjíme produkty pro profesionální použití a maloobchodní prodej.

Mojí nejhlubší hnací silou vždycky byly a stále jsou ekologické aspekty léčení. Velmi věřím tomu, že naše zdraví a životní pohoda závisejí na fyzické, emocionální a duchovní výživě, kterou si sami poskytujeme.

Moje srdce bije pro životní pohodu klientů i terapeutů.”

Tip redakce: Doporučujeme také rozhovor s Bevin Clare, která byla v Praze pár let nazpět.

Které produkty vaší společnosti patří k nejoblíbenějším u klientů?

UMG: “Z produktů pro profesionální péči jsou to všechny směsi masážních olejů. Z produktů nabízených individuálním klientům jsou nejoblíbenější produkty na uvolnění svalů Fibromix, dále jsou oblíbené produkty péče o pleť – olej Atopica a zpevňující sérum. Tea tree plus je opravdový bestseller na spoustu malých potíží jako jsou akné, hmyzí kousnutí, dezinfekce malých poranění, plísně na nehtech atd.”

Který éterický olej a také který výrobek Vaší společnosti je Váš nejoblíbenější a proč?

Aromaterapie od Ully Grace

UMG: “Nedokáži se rozhodnout, který olej je můj nejoblíbenější – záleží to prostě na mojí potřebě v danou chvíli. V této roční době je často používaný olej ravintsara (Cinnamomum camphora ct cineol), protože je nejlepší na zažehnání symptomů chřipky.

Z produktů Aromatica je můj nejoblíbenější olej proti stresu, který používám, když se potřebuji delší dobu soustředit na náročnou práci. Opravdu mi pomáhá se koncentrovat a moje myšlenky se přestávají toulat.”

Přednášíte po celém světě, napsala jste také několik knih o aromaterapii. V Praze na konferenci AČA jste přednášela před 9 lety. Chystáte pro nás nějakou novinku 😊?

UMG: “V aromaterapii se stále objevují nové oblasti využití, určitě pro vás přivezu nějaké novinky. Zmínila jste problematiku doteku – této oblasti se budeme určitě věnovat. Zaměříme se i na to, jak funguje náš smysl, tak důležitý pro aromaterapii – čich. Počítám také s časem věnovaným odpovědím na otázky, které budou zajímat účastníky konference.”

Ulla Maija Grace

Ulla-Maija Grace, finská aromaterapeutka a lektorka, se narodila v Karélii v Rusku. Aromaterapii studovala na London School of Aromatherapy a na L´Institute des Sciences Biomedicales ve Francii. Kombinace britského a francouzského přístupu k použití éterických olejů se stala hlavním směrem jejích myšlenek a práce. Ulla-Maija Grace začala svoji aromaterapeutickou kariéru v roce 1985 a v roce 1991 se stala členkou lektorského týmu IFA (International Federation of Aromatherapists). Je zakladatelkou a ředitelkou finské společnosti Aromatica, jejíž produkty kombinují moudrost a znalosti našich předků se současným vědeckým poznáním a dlouhou zkušeností s přírodní péčí o zdraví. Ulla-Maija Grace vydává knihy o aromaterapii a sdílí svoje znalosti na kurzech a přednáškách po celém světě.

XXIII. Mezinárodní aromaterapeutická konference

Asociace českých aromaterapeutů je každoročním pořadatelem mezinárodní odborné konference. Za více než 20leté působení přivítala v Praze významné představitele v oblasti aromaterapie z různých zemí. Připomeňme, že v loňském roce byl hostem světově uznávaný aromaterapeut Robert Tisserand, v roce 2016 Bevin Clare, americká bylinářka a v roce 2015 to byla Caroline Ingraham, britská zoofarmakognožka. Pořadatelům děkujeme za tyto nádherné obohacující akce.

Podívejte se dále:

Autorkou článku je Petra Torová, foto: archiv Ully-Maiji Grace.

Partnerem článku je Asociace českých aromaterapeutů:

Italské městečko Limone: Citrusové osvěžení pod alpskými velikány

Svět vůní a bylin je mou velkou vášní. Neméně mě zajímají a fascinují příběhy lidí, kteří rostliny a byliny pěstují, starají se o ně s láskou, pak je zpracovávají a nabízejí své výrobky, ať už z oblasti potravinářství nebo kosmetiky. Tyto farmy, lisovny a obchůdky jsou oblíbeným místem mých výletů a ráda je vyhledávám a navštěvuji i při mých dovolenkových cestách v zahraničí.

Kdysi mi jeden můj italský kolega vyprávěl, že jejich pobočka sídlí kousek od jezera Garda, jak jsou tam krásné hory a vůbec se jedná o úžasné místo. Tuto informaci jsme uložila do mozku v kategorii „tam bych se jednou určitě chtěla podívat“ a trvalo více než 10 let, než došlo k její realizaci.

Vyrazte na dovolenou – za citrusy i olivovým olejem

Na své si zde přijdou milovníci horských túr i vodních radovánek!

Když jsme asi v březnu začali s partnerem plánovat letní dovolenou a zvažovat možnosti a co bychom tak rádi, padla volba na jezero Garda. Já jsem člověk, který je radši v horách, než u moře – horka a válení na pláži nemám moc ráda. Tato volba se tak zdála být ideální – hory, jezero, promenády, jedinečná italská gastronomie… kdo by odolal?

Přiznávám, že mou slabinou je, že si většinou o místě, kam jedu s partnerem, nic moc nezjistím. On rád plánuje a vymýšlí program, já se většinou nechávám unášet přítomným okamžikem a jsem otevřená všemu, co nás potká.

Není to úplně ideální přístup, jak zjišťuji, protože tak se vám lehce může stát, jako mně, že sice jedete na hory, ale je to tam jako u moře!

Jezero Garda a městečko Limone

Pohodlně se sem dostanete lodní pravidelnou linkou.

Jezero Garda je jedinečným místem, kde se potkává alpské a středomořské klima. Takže můžete obdivovat majestátní horské velikány a přitom ležet na pláži, koupat se, surfovat…a taky výletovat!

Což my jsme dělali hojnou měrou a objeli jsme celé jezero. Plánovala jsem si, že narazíme na nějakou rodinnou lisovnu olivového oleje, budeme ochutnávat, majitelé budou vyprávět a historii a výrobě…a pak se o tyto zážitky podělím s čtenáři Kouzla vůní 😊! Ovšem chyba lávky…na adrese, která byla jako ověřená uvedena v průvodci, se bohužel žádná nenacházela…

Nečekaným a o to příjemnějším překvapením a zážitkem pro mě nakonec bylo městečko Limone, kde se ještě dnes pěstují citrusy a můžete zde navštívit zbytky starodávného skleníku.

Tip redakce: Je libo místo cesty za citrony růže? Proč ne 🙂

Jak to všechno začalo

Vyhlášené citronovníky z Limone sul Garda

Ačkoliv název malebného městečka Limone vůbec není odvozen od citrónů, přesto je citrón jeho symbolem. Je ve skutečnosti odvozen od latinského slova limes = hranice, protože u Limone dlouhé roky vedla státní hranice mezi Rakouskem a Itálií.

Když středověcí mniši přinesli toto exotické ovoce k jezeru Garda, obyvatelé tehdejší odlehlé rybářské vesnice dokázali vytvořit ty nejlepší pěstitelské podmínky, takže roku 1750 mohla proběhnout první sklizeň citrónů.

Citróny se ovšem nepěstovaly pro místní obyvatele. Žluté plody používali hlavně jako prostředek směny za jiné zboží. Citróny se brzy staly žádaným obchodním artiklem. Dokonce i odběratelé v Rakousku, Rusku a Anglii dychtivě žádali tyto severoitalské citróny.

Dnes už nejsou citróny z Limone vývozním artiklem, spíše turistickým lákadlem a všudypřítomným znakem městečka.

Krásné keramické směrovky vás dovedou až ke skleníku.

Limonaia del Castel – muzeum citronů

Skleník je vícepatrový a jsou odsud krásné výhledy na jezero.

Už od přístavu vás všude provázejí krásné keramické tabule s názvy ulic a vyobrazením citrónů a vedou vás vzhůru do kopce až k El Castél, ruinám dřívějšího skleníku. Tento skleník byl dříve vždy v rukou nejbohatších místních rodin, ale nyní je v majetku města a od roku 2004 byl opět otevřen pro návštěvníky. Je zde umístěno muzeum historie pěstování citrónů v této oblasti Alp.

Muzeum je to malé, ale o to zajímavější. Kromě tabulí s texty a obrázky tu najdete i starodávný lis, nářadí a pomůcky ke sběru citrusů. Nejzajímavější je samozřejmě venkovní část skleníku, kde můžete na vlastní oči vidět různé typy citrusů – i pomeranče, grapefruity, pomela, ale i pro mě daleko exotičtější druhy jako kumquat, cedrát či yuzu.

Cedrát – Citrus medica, pro mě novinka.

Mimochodem kumquaty pěstovala majitelka penziónu, kde jsme bydleli, na zahradě, a byl součástí snídaňového bufetu. Malinký plod se jí i s kůrou, bez oloupání, a je hořkosladký. Pár kousků vás dokonale osvěží.

Až prozkoumáte všechna zákoutí skleníku a dosytnosti se pokocháte krásnými výhledy, které se odtamtud na jezero Garda otevírají, sestupte do uliček malebného městečka. Úzké, křivolaké uličky vás zavedou až k promenádě, která je lemována krámky s citróny ve všech podobách.

Citróny samy o sobě mají zde tak krásnou a silnou citrusovou vůni, kterou jsem u koupených v supermarketu nikdy nezažila. Prostě je to tím jižním sluníčkem a láskyplnou péčí.

člověk by ani nevěřil, co vše se dá vyrobit s citrónovou vůní či příchutí!

Z široké palety citrónových potravinářských i kosmetických výrobků se vám až zatočí hlava a nebudete vědět, co si dříve koupit! My jsme neodolali citrónové marmeládě, která je opravdu báječná a delikátní, bonbónům, mýdlu a likéru Limoncello.

A zmrzlina! Musím říct, že lepší citrónovou zmrzlinu jsem nikdy nejedla! Pokud vás prázdninové toulky zavedou do této oblasti, určitě doporučuji městečko Limone navštívit!

Když ti život dává citróny, dělej z nich limonádu!

Autorkou článku je Petra Torová. Titulní foto: Wikimedia commons, foto: autorka.

Partnerem článku je Asociace českých aromaterapeutů:

“Asociace českých aromaterapeutů působí již od roku 1996 poskytuje kvalitní a všestranné vzdělání v aromaterapii široké veřejnosti i profesionálním zájemcům ze souvisejících oborů jako je zdravotnictví, ošetřovatelství, farmacie, rehabilitace, kosmetika či wellness. V Institutu aromaterapie školí odborné aromaterapeuty, které sdružuje v Registru kvalifikovaných aromaterapeutů, poskytuje jim informační servis, rozvíjí jejich vzájemnou spolupráci a podporuje je nadstavbovým vzděláváním. Popularizuje a propaguje aromaterapii v médiích, na odborných konferencích a veletrzích, připravuje speciální programy pro firmy i neziskové organizace.”

Zdroje:

Jezero Garda. Ostfildern: MAIRDUMONT, 2018. ISBN 978-3-8297-5678-5.

Mydlářské slunce z Lysolají a test solných mýdel

O nadšené mydlářce Anastasii Krasilnikove jste si již mohli přečíst v našem nedávném rozhovoru a nyní vás zvu na exkurzi do její dílny v pražských Lysolajích. Tam vznikají originální a zajímavá mýdla. Pro mě zcela neznámá byla mýdla solná, tzv. solné kameny. Zpočátku mě nijak zvlášť nezaujala, ovšem jen do té doby, než jsem zjistila, jak úžasné vlastnosti mají. Jak jsou prospěšná pro lidi s citlivou, ekzematickou a jinak namáhanou pokožkou, kterých máme všichni ve své rodině a širším okruhu přátel a známých spousty.

Z tohoto důvodu jsem požádala Nasťu, zda bychom mohli udělat test solných mýdel a zda by se s námi podělila o znalosti a zkušenosti právě s těmito neobvyklými mýdly. A nejen s nimi ?. (Předchozí rozhovor s Nasťou najdete tady)

Savon de Lisoleil = mýdla plná slunce

Anastasia se rozhodla založit svou firmu Yellow Soapmarine, s.r.o. skoro před 2 lety a první várku 50 mýdel prodala před rokem a půl. Kolotoč různých schvalování provozovny a certifikací prvních výrobků je zdlouhavá anabáze a chce to pevné nervy. Výroba kosmetické produkce je sice živnost volná ohlašovací, ale podléhá regulacím. Každý výrobce musí mít také certifikát bezpečnosti produkce. Mýdla z Lysolají jsou certifikována akreditovanou laboratoří v Anglii.

Mýdla prodáváš pod svou značkou Savon de Lisoleil. Přiznám se, že zpočátku pro mě byl název těžko zapamatovatelný a vyslovitelný. Nyní už je mi jasné, že je to mýdlo z Lysolají ?. Jak tato značka vznikla?

Mýt se takovým mýdlem je opravdu zážitek!

“Když jsem přemýšlela o tom, jaká je moje značka a co vlastně chci dělat, tak jsem toužila po něčem, co je tradiční a klasické, jako mýdlo samotné, avšak aby to bylo moderní mýdlo, vyráběné s použitím znalostí, které dneska o mýdle máme. Takže francouzské „Savon de“ v názvu je ta klasická část, kombinace „soleil“ (francouzsky slunce) a Lysolaje řešila jak jedinečnost názvu v právním slova smyslu (dnes je opravdu složité vymyslet něco, co nikdo nemá a nebude se chtít s vámi o název soudit), tak obsahovalo odkaz na místo výroby a zároveň řešilo i tu modernější část názvu značky. A tak značka Mýdla z Lysolají vznikla.

Takže vyrábím mýdla klasická tradiční, ale zároveň chci, aby nebyla úplně standardní a využila moderních možností výroby. Proto dělám mýdla luxusnějšího složení, vzhledu a balení, která by se lišila od toho množství přírodních produktů, které na trhu již jsou. Rada bych vyráběla zážitky pro své klienty, předávala s mýdlem pocit jejich jedinečnost a výjimečnosti, chtěla bych, aby se měli rádi a rozmazlovali se.”

Jaké produktové řady vyrábíš?

“Momentálně vyrábím dvě řady mýdel. První řada je tradiční klasické mýdlo, jehož receptura je vyvážená tak, aby mýdlo dobře pěnilo, bylo odolné a nebylo velmi náchylné na rozmáčení a aby bylo pečující a nevysušovalo. Tato řada obsahuje 7 rostlinných olejů a másel, jak pro výrobu mýdla tradiční kokosový a olivový olej, tak oleje vzácnější jako babassu nebo jojobový vosk. Na ovonění používám také buď tradiční éterické oleje, jako tea tree nebo lemongrass, tak vzácné absolue frangipani.

Druhou řadou je neobvyklé solné mýdlo, které naprosto zbožňuji. Vyrábím také na základě těchto sérii mýdla firemní, reklamní nebo i svatební. Tato mýdla pak mají vlastní krabičku a provedení, třeba s firemním logem.”

Právě o existenci solných mýdel jsem se u tebe dozvěděla poprvé. Co tě přivedlo na nápad je vyrábět?

“Solná řada je druhou řadou mýdel, kterou jsem uvedla do výroby a svého sortimentu. Mám vždy docela problém se zavedením nového produktu, dlouho přemýšlím, zda je to ono, co teď chci mít a co to má umět a zda ta receptura bude dobrá. A v tu dobu jsem přemýšlela nad jiným konceptem, který, doufám, dopadne tento rok a docela se to vleklo a pochopila jsem, že ten koncept ještě není zralý. Takže jsem to úplně otočila a zeptala jsem se, co vlastně umím dobře a vím, že receptura bude dobrá. A „docvaklo“ mně, že to budou právě solná mýdla. Jsou nestandardní, výrazná, mají vlastní charakter, který nejde přehlédnout. Navíc jsou to nejlepší mýdla, které jsem kdy měla.”

V čem se tedy solná mýdla liší od „normálních“ přírodních mýdel?

Solné mýdlo s aktivním uhlím

“Od obyčejných mýdel se solná liší právě vysokým obsahem soli – kamenné, mořské nebo himalájské. V mých mýdlech je jí malinko víc než 30 % z celkové váhy mýdla. A právě sůl určuje vlastnosti tohoto mýdla a diktuje podmínky pro výrobu. Aby vůbec mýdlo dokázalo udělat nějakou pěnu, musejí se použít ty nejpěnivější oleje pro základ mýdla jako třeba kokosový tuk, kterého je v takovém mýdle největší množství. Sůl provede nějaké kouzlo s kokosovým olejem, který je jinak v mýdle vysušujícím olejem a tato kombinace vytvoří ze solného mýdla vytrvalce ve sprše. Toto mýdlo je extrémně tvrdé, nedokážete v něm udělat prstem ďolíček, nemokvá, nenatahuje do sebe vodu a pak se neroztéká v mýdlence nebo v rukou. Ve výsledku máte mýdlo, které vám déle vydrží při použití, déle si ho můžete užívat. Sůl má navíc detoxikační účinky, dokáže pokožku hluboce pročistit. Jakoby vytáhnout z ní veškerou špínu, což velice oceníte hlavně v letních měsících, protože toto mýdlo dokáže na sebe navázat i ten nejjemnější prach a pyly, které se během dne na vás doslova nalepí. Lehký peelingový efekt u těchto mýdel ale téměř neucítíte. Vůbec necítíte škrábání soli, mýdlo je svou texturou stejné jako obyčejně mýdlo, ale sůl jemně odstraňuje odumřelé buňky a lehce masíruje.”

Vlastnosti, o kterých mluvíš, mě právě u těchto mýdel úplně nadchly a taky je ráda používám. Pro koho jsou tato mýdla tedy zejména vhodná a proč?

Mýdlo s léčivým bahnem z Mrtvého moře pomáhá lidem s problematickou pokožkou.

“Solná mýdla jsou vhodná skoro pro každého. Avšak velké množství soli a vysoký obsah kokosového tuku ve složení nemusí sedět úplně každému a u citlivějších osob může působit jako vysušující. Proto ani pro normální pokožku toto mýdlo nedoporučuji používat bez přestávek. Buď střídat podle ročních období anebo používat pár dní v týdnu. Doporučila bych, aby se uživatel hodně orientoval podle svých pocitů z tohoto mýdla.

Jsou svědectví, že solná mýdla pomáhají lidem s ekzémem nebo lupénkou. Velmi často nastává zpočátku určitá reakce, stejně tak, jako se u těchto nemocí stává při prvních dnech pobytu u moře. Poté nastává zklidnění a hojení.

Solná mýdla jsou vhodná i pro péči o obličej. Tady bych ovšem doporučila, aby uživatel pak „stáhnul“ pH například pomocí pleťové nebo květové vody a oleje, stejně tak, jako po použití obyčejné vody, jejíž pH je malinko vyšší, než by si pokožka obličeje přála. Tělu a rukám většinou zásaditější prostředí mýdla nevadí.

Mám také na 100 % vyzkoušené, že solná mýdla jsou schopná zbavovat zápachu, proto mám vždy malý kousek v kuchyni. Stačí 2x umýt ruce a třeba po rybě nezůstane ani stopa!”

Které mýdlo z Tvého sortimentu je tvé nejoblíbenější a proč?

“Vyrábím celkem 8 solných mýdel a snažila jsem se, aby si každý pro sebe mohl najít tu nejlepší variantu. Já mám nejraději dvě mýdla z této série. Solnou palmarosu s růžovým jílem a humánním hedvábím převážně kvůli té vůni a pak solné se sektem, kvůli úplně pro mě zázračné huňaté pěně, za kterou mýdlo vděčí právě sektu.”

Tip redakce: přečtěte si také rozhovor s mydlářkou. Řemeslo může být i uměním!

Solné experimenty ve sprše! (test mýdel)

Pro test solných mýdel jsem oslovila své kamarádky, známé a klientky. Testovaly jsme 7 druhů solných mýdel (1 druh – s pivem, aktivním uhlím a jalovcem – nebyl k dispozici, byl zcela vyprodán). Test probíhal jeden měsíc a zkušenosti a pocity z něj si můžete přečíst níže. (Nabídku všech mýdel najdete tady)

Monika – testovala čistý solný kámen

Těžko si vybrat jedno – všechny vypadají lákavě!

“Měla jsem možnost vyzkoušet solné mýdlo s mořskou solí, které je na oko úplně obyčejné a bez zbytečné parfemace, ale musím říct, že jsem byla mile překvapená, i když mýdlu zcela neholduji. Je příjemně hebké, příjemné na dotek po umytí a perfektně hydratuje. Syn trpí na ekzémy a dcera dostává injekce na podporu růstu. Poslední měsíce jsme po injekcích měli alergické reakce, které jsme konzultovali s lékaři v Motole. Proto mi to nedalo a zkusili jsme mýdlo po tuto dobu i na tělo a musím říct, že jsem byla mile překvapená. Nemohu říct, že nám alergie úplně vymizela, ale svědivý pocit a fleky na těle určitě. Co se týče mě, přivydělávám si úklidem v domácnostech, tudíž mé ruce dostávají opravdu zabrat. Solné mýdlo je pro mé ruce hotovým balzámem ?.”

Zoja – testovala solný kámen skořice, mandarinka, vanilkový pudr

“Mám skořicové – úžasně voní, jemně, nenásilně a krásně obrušuje.  Při mytí tvoří jemnou pěnu, pocit po umytí je příjemný. Používám ho tak 2x do týdne, téměř mi neubylo, takže si budu ještě dále užívat…. Na to, aby mi zmizela celulitida nebo se její projev zmírnil, ho mám chvíli. Budu testovat dál a děkuji za tuto možnost.”

Jitka – testovala mýdlo solný kámen se sektem

Kdo by odolal mýdlu se sektem :-)?

“Vlastně to byla to má první zkušenost s mýdlem. Ve sprše preferuji mycí gely a oleje. Mýdla jsem měla “zaškatulkovaná “na mytí rukou. Hned po prvním umytí jsem byla velice mile překvapená. Plet byla hebká, jemná a příjemně voněla. Teď, když přemýšlím o tom asi měsíčním testování…těšila jsem se na každé mytí! Určitě vnímám, že moje pleť, krk i dekolt jsou hladší a skvěle pomáhá i chodidlům! Miluji sekt, snad jsem měla i více chuti ho popíjet ? a jen tak být…jindy zas být víc aktivní snad díky rozmarýnu. Další pozitivem bylo, že mýdlo nezměklo a zachovalo si pevný tvar.”

Jana- testovala solný kámen humánní hedvábí a bahno z mrtvého moře

“Mám velmi suchou pleť, dříve ekzematickou, tak jsem byla zvědavá, jak bude reagovat na solné mýdlo. Mýdlo totiž jinak vůbec nepoužívám, vystačím si s vodou a oleji. Když jsem si ho vybalila, tak mě překvapila tuhost, která ani po namočení nezměkla, což je příjemné. Mýdlo příjemně voní a i pěkně vypadá v koupelně. Když jsem se s ním umyla, tak při mydlení bylo na těle příjemné. Po spláchnutí zůstala jemná vůně. Bohužel ale moji suchou plet velmi vysušovalo. Pomohlo mi, že jsem se s ním myla jen jednou týdně a to bylo v pořádku.”

Anička – testovala solný kámen se smetanou

“Moc se mi líbí na mýdlo nezvyklý obal. Nejdříve mi mýdlo úplně nevonělo. Myslím, že je to tím, že si člověk zvykl na všechny ty vůně a parfemace v tekutých mýdlech. Postupně jsem si zvykla a vůně není nepříjemná. Vadil mi hranatý tvar mýdla, než se omydlí. Mýdlo jen málo pění a pokožka ještě, když je mokrá, trochu “drhne”. Ale když se osuší, je krásně hladká a jemná. Vybrala bych si asi mýdlo jiné vůně, ale i tak jsem byla spokojená.”

Lucka – testovala solné mýdlo s humánním hedvábím a palmarosou

Mýdlo s hedvábím tvoří jemnou pěnu.

“Solné mýdlo jsem používala poprvé, proto mě překvapilo, že pění mnohem méně, než klasické mýdlo. Krásně voní a je příjemné na dotek. Kůže po něm nezůstává vysušená, jako u klasického mýdla, ale je příjemně hladká. Vzhledem k tomu, že mám problematickou pleť, občas trochu štíplo, když jsem měla nějaký akutní problém na pleti, na druhou stranu mi viditelně pomohlo při hojení drobných potíží. Jsem s ním spokojená a budu ho ráda používat i dále. Tím, že méně, ale dostatečně pění a kvalitně myje, neubývá tak rychle, jako klasické mýdlo, takže si jej budu moci užívat o to déle.”

Andrea – testovala solný kámen biosmetana a levandule

“Už 10 let nepoužívám skoro žádná mýdla ani mycí gely. Jednak proto, že mám suchou kůži a přišla jsem na to, že je mi bez nich líp. Ani se pak nemusím krémovat. Kdežto když použiji cokoliv, co mě sice vyčistí, provoní, tak mě to i vysuší. To jediné, co občas použiji, jsou mycí přírodní oleje a mořská sůl. Proto mě varianta solného mýdla zaujala. Ráda jsem udělala výjimku a neměla jsem žádná očekávání. A jsem nadšená a vlastně velmi překvapená. Že to je mýdlo, ale není to mýdlo. Všechno to, co nemám ráda, to nemá:

Smetana pěstí a vyživuje pokožku.
  • nevysušuje,
  • nevoní příliš, aby to pak přebilo vůni mého parfému,
  • nepění příliš, prostě to nemám ráda,
  • není kluzké a vůbec v rukou ani dětí neklouže.

A má přesně to, co potřebuji:

  • velmi jemnou parfemaci,
  • pevnou až tvrdou konzistenci, takže nepřipomíná mýdlo, ale spíš lufu,
  • jen velmi jemně pění, ale příjemně se s ním omývá,
  • a sůl miluju, protože cítím, jak čistí fyzicky i energeticky,
  • použila jsem párkrát i na obličej, po náročném dnu a nastala úleva i v myšlenkách honících se stále hlavou.

Stala jsem se věrnou fanynkou. Jiná asi používat nebudu, ale tohle si ráda koupím znovu.”

Děkujeme za recenze a doufáme, že vás článek inspiroval a obohatil nejen o informace z oblasti přírodní péče o pokožku. Anastasii přejeme hodně úspěchů s jejími krásnými a prospěšnými výrobky a těšíme se na další inovativní mýdlovou řadu!

Autorkou rozhovoru je Petra Torová, Foto: archiv Savon de Lisoleil.

Partnerem článku je firma Savon de Lisoleil.

“Značka luxusních ručně vyráběných mýdel Savon de Lisoleil (Mýdla z Lysolaj) vznikla v roce 2016 jako malá rodinná manufaktura. Pod touto značkou vznikají mýdla s unikátním designem a luxusním složením. Pro ruční výrobu přírodních mýdel jsou používány jak tradiční, tak vzácné rostlinné oleje a másla. Mýdla jsou voněna výhradně éterickými oleji anebo voní přirozeně po olejích v jejich složení. Tj. při výrobě mýdel nejsou používány syntetické vůně (tzv. vonné oleje), tenzidy, silikony, parabeny či jiné zdraví škodlivé složky.”

Anastasia Krasilnikova: “Mýdlařina je kreativní umění, které má tradici” (rozhovor)

O její existenci jsem věděla z facebooku, na jejím webu jsem obdivovala luxusní mýdla jako umělecká díla….ona sama se mi zdála krásná a nedostižná. Anastasia Krasilnikova – už to jméno je samo o sobě krásné a noblesní! No řekněte sami?.

Když jsme se seznámily, zjistila jsem, že je to moc milá holka, bezprostřední, veselá a někdy nejde daleko i pro ostřejší slovo ?. Obdivuji její zaujetí mýdlařinou, zarputilost zvládnout mistrovsky obor, který je pro ni úplně nový a musela se naučit vše od píky. Sama je nyní inspirací mně i ostatním, které chytlo kreativní tvoření jménem přírodní mýdla.

Setkaly jsme se spolu poprvé na mýdlařském kurzu ve tvé dílně, na který jsem se moc těšila. Znala jsem z fcb tvá mýdla, a tak jsem věděla, že jdu k opravdové profesionálce. Podle jména jsem věděla, že jsi nejspíš cizinka, a tak mě překvapilo, jak bezvadně mluvíš česky téměř bez přízvuku. Kde ses to naučila?

“Děkuji za pochvalu, nejvíce by se asi radovala moje učitelka češtiny! Já jsem totiž vystudovaná filoložka, a můj obor byl právě čeština. Vystudovala jsem Lomonosovovu Moskevskou Státní Univerzitu.”

Jak se stalo, že se holka z Moskvy ocitne v Praze, v Lysolajích?

Nadšená mýdlařka v akci – bezpečnost nade vše!

“Pocházím z malého města Frayzino, to je okolí Moskvy, tak cca 30 km. Do Moskvy jsem jezdívala studovat 5 let, a když jsem přemýšlela o tom, co dál, tak jsem měla v podstatě na vybranou dvě varianty, u kterých se zdálo, že by byly dobré k tomu, abych ty svoje znalosti češtiny aspoň nějakým způsobem uplatnila. Buď si najmout nějaké bydlení v Moskvě (kvůli dopravě, které je v okolí strašná a někdy trvalo i 3 hodiny na Univerzitu vůbec dojet), kde byla nějaká práce s češtinou alespoň teoreticky možná anebo se odstěhovat do ČR, kde bych češtinu určitě používala.

V té době se mi ta druhá varianta nejevila jako složitá, byla jsem relativně mladá a jako nejlepší varianta vyzkoušení, zda tu vůbec budu schopna žít, bylo studium. Tak jsem se se dvěma spolužáky z Univerzity přihlásila na doktorandské studium Filozofické fakulty UK a všichni tři jsme uspěli a byli přijati. Doktorandské zkoušky jsem sice složila, ale doktorskou práci jsem nenapsala a neobhájila. V té době už jsem měla dceru, které byl skoro rok, rostly jí zuby, a navíc už jsem byla tak hluboko ponořená v mýdlařině, že dokončení doktorandské práce po nocích se mi už nejevilo jako to nejvhodnější a nejpřínosnější trávení času. Do Lysolají jsme se přestěhovali s manželem, jeho synem a naši společnou dcerou před třemi lety.”

Vystudovala jsi tedy bohemistiku a zmiňovala jsi i Bankovní institut a teď stojíme v tvé mýdlařské dílně. Čím si tě mýdlařina přitáhla? Proč sis vybrala právě tento obor?

Své zkušenosti a znalosti předává dál na kurzech ve své dílně.

“Ano, vystudovala jsem bohemistiku a také Bankovní institut v oboru Bankovní management. Po přistěhování jsem totiž začala pracovat v bance a myslela jsem, že s tím bude spojena moje budoucnost. Z banky jsem také odešla na mateřskou dovolenou, na které stále pobývám.

Myslím, že mýdlařina je pro mě něčím, co dokázalo spojit dohromady několik věcí, které pro mě v tu dobu byly důležité. Bylo to něco, co mně vytáhlo z rutiny přebalování a nošení, něco, co nutilo mozek pracovat, počítat a přemýšlet, jelikož je tam spousta věcí, které jsem nechápala a nevěděla. Bylo to něco, co bylo v rámci mého zkoumání zdravého stylu života (před těhotenstvím jsem byla 4 roky rawfoodistka a hladovkářka, v té době také začala moje „přírodnější“ cesta životem, které se také dotkla porodu a způsobu výchovy, ano jsem „alternativní biomatka“ ). Navíc mýdlařina spojuje umění, tvoření rukama s něčím přínosným, přírodním, co může pomoct mé rodině a okolí.

Myslím, že nejvíce fascinující pro mě bylo to, že z těch jednoduchých ingredienci dokážu sama udělat doma něco, co bude pěnit, mydlit, čistit, navíc to bude něco, co se dělá už dlouhou dobu a má tradici.”

Kdy jsi vyrobila své první mýdlo a jaké to bylo? Povedlo se Ti hned napoprvé?

Ukázka uměleckého řemesla

“První mýdlo jsem vyrobila v létě roku 2015. Před tím jsem pár měsíců studovala, co všechno to obnáší. Teorie mýdla je zpočátku velice složitá a mně osobně chvíli trvalo, než jsem pochopila, v čem je gró celého procesu. Můj zájem o mýdla začal tím, že jsem si objednala silikonovou formu a chystala jsem se vyrobit mýdlo z glycerínové hmoty na zkoušku. Na té formě bylo napsáno, že je vhodná jak pro metodu za studena a pro metodu za tepla a jelikož u té hmoty se nic takového nepředpokládalo, tak jsem šla hledat, co to jako je za metody.

První mýdlo, které jsem vyrobila, bylo uděláno metodou za tepla, tj. úplně jinou metodou, než teď mýdla vyrábím. Chtěla jsem udělat průhledné mýdlo s glycerínem, které by se dalo použít místo té hmoty, kterou jsem koupila v obchodě, protože nebyla zdaleka tak přírodní, jak by si člověk představoval. Takže jsem udělala mýdlo, dala ho do trouby a neustále kontrolovala, zda už prošlo tou tzv. gelovou fází a zda už k tomu můžu přihodit ten glycerín. Zdálo se mi, že mýdlo bylo v naprostém pořádku, udělalo vše, co mělo udělat, na jazyku sice lehce pálilo (věděla jsem jen, že to, zda je mýdlo hotové, můžu vyzkoušet tzv. jazykovým testem, když si sáhnu mýdlovým prstem na špičku jazyku a buď bude pálit nebo ne). No a jelikož jsem byla strašně netrpělivá, tak jsem si šla tím mýdlem hned po ztuhnutí umýt. No a, jak už jsi asi pochopila, popálila jsem si tím mýdlem ruce, a to tak, že mně pálily až do večera.

Stále to mýdlo mám schované. Hodně mně tato zkušenost dala. V mýdlárně všechna mýdla procházejí kontrolou bezpečnosti. Testuji je minimálně dvakrát roztokem fenolftaleinu na přítomnost volné alkality, vždy si vzorkem z várky umyji ruce, jeden vzorek si podle zákona schovávám.”

Kdo je v tomto oboru tvým vzorem? Nebo existuje vůbec nějaká mýdlařská škola?

Technika tiger stripe – takovou krásu se můžete naučit vyrábět v mýdlařské škole!

“Ano, mydlářská škola existuje. Já patřím do jedné, je to on-line škola Tatsiany Serko z Creative Soap by Steso, která má svoji on-line školu Savonnerie, která je naprosto zdarma. Je v ruštině, Tanja a jiné učitelky nám dávají úkoly, které musíme plnit. Je tam hodně informací, které se netykají jenom technik, ale také toho, co se vlastně při takové ruční výrobě děje.

Jsou i další školy, jako například od BathAlchemyLab, ale ty jsou už za velké peníze.

Vzoru mám několik a inspiraci v mýdlařině může být kdokoliv a cokoliv. Tanja mě fascinuje co se technik týče, je bezchybná. Jelena Vasiljeva (Soaptechnique), naše další učitelka, umí vysvětlit skoro vše ohledně chemických reakcí v mýdle. Kendra Cote (Modern Soapmaking) je zase mentorkou v oblasti prodeje mýdla a kosmetiky. Patřím ke stálým účastníkům jejích seminářů. Jinak v takovém každodenním výrobním životě je mou největší oporou Jelena Nedačina z Rostova, která dokáže poradit, podpořit, naučit.”

Až díky tvým kurzům a fcb stránkám jsem zjistila, že v mýdlařině existují různé techniky zdobení, které mají své přesné názvy jako dancing funnel, ombre, teardrop apod. Máš nějaké své oblíbené a proč?

Ukázka zdobících technik

“Každá technika je jiná a každá má pro mě své výhody a nevýhody. Něco se mi libí provedením a prací s hmotou, něco konečným výsledkem, jak to v mýdle vypadá. Pro větší várky, které dělám pro mýdlárnu, už pak musím vybírat, co se dá nalít ve velkém, do velkých forem a tady nerada jdu do technik, které se lijí v tzv. emulzi, u velkých várek chci mít 100% jistotu, že se mýdlo povede. Osobně mám nejradši asi mýdla čistá, bez vzoru – asi profesionální postižení.”

 

V mýdlařině dokonce existuje mistrovství světa! Vím, že ses ho se svými mýdly účastnila a tak by mě zajímalo, jak často se to koná, jaké jsou podmínky a co tě vedlo k účasti? Vypisují se nějaká kritéria, která musejí soutěžní mýdla splnit?

Nastino soutěžní mýdlo – neuvěřitelná preciznost!

“Ono to není úplně mistrovství světa! 🙂 To byla soutěž Soap Challenge Club, kterou vymyslela jedna americká mýdlářka Amy Warden, kdy každý měsíc mydláře z celého světa vyzývala k tomu, aby vyrobili doma mýdlo v určité technice. Soutěž trvala 4 roky a momentálně už neběží (poslední byla v prosinci 2017). Většinou Amy ukazovala tu techniku sama, ale občas na výuku zvala i jiné mydlářky. Mezi nimi byla i moje učitelka Tatsiana Serko.

Mýdla v soutěží musela splňovat podmínky, které Amy nastavovala – určitě měla splňovat techniku měsíce a pak tam mohly být požadavky na barevnost nebo množství barev, na použitou ingredienci nebo focení.

Účastnila jsem se soutěží celý rok 2016 v rámci mé vlastní výzvy dělat mýdla do soutěže celý rok. A pak jednou v roce 2017, kdy byla Tatsiana zase učitelkou a byla modelovací technika. Se soutěží jsem začala, když moje mýdlozkušenosti byly jen 4měsíční, a chtěla jsem se toho naučit co nejvíce, což u mě je vždy o nějaké té kontrole a přesném termínu.

Myslím, že mě to naučilo a posunulo kupředu. Seznámila jsem se se spoustou zajímavých lidí z oboru. Mám ze soutěže i jednu kamarádku, Helene Glemet, která žije v Kanadě a jsme v neustálém kontaktu. Myslím, že je to stále dobrý zdroj inspirace pro všechny, kteří se chtějí techniky naučit.”

Pronajala sis prostor, kde máš svou mýdlařskou dílnu a soustředíš se na výrobu luxusních designových ručních mýdel. Jaké byly začátky podnikání? Co Tě překvapilo, ať už pozitivně či negativně? Jaké jsou podle tebe v ČR podmínky pro malé podnikatele tohoto typu?

Skutečně umělecké dílo, co říkáte?

“Ještě jsem stále v začátcích, protože sice mýdla vyrábím a prodávám, ale nevěnuji tomu tolik času, kolik by podnikání zasloužilo. Jsem především maminkou na plný úvazek.

Jinak začátek provozu kosmetické výrobny není zrovna snadná záležitost. Pro otevření provozovny musí být splněno hodně zákonných podmínek pro prodej kosmetického výrobku (např. dílna musí být zkolaudovaná k účelu výroby kosmetiky, tzn. komunikaci s požárníky, stavbaři, hygienou apod., plus zpráva o bezpečnosti výrobků). Na začátku je potřeba investovat hodně peněz v relativně krátké době. U mě finance šly z výplat na mateřské a z rodinného rozpočtu (děkuji manželovi, že mně hned neposlal domů do Ruska ?).

Překvapilo mě množství požadavků v ČR na certifikaci výrobků oproti jiným zemím unie a ten obrovský rozdíl v dodacích lhůtách a kvalitě služeb českých certifikátorů, nemluvě o ceně.

Pozitivní na tom bylo to, že téměř vedle našeho domu se uvolnil malý domeček, ve kterém je momentálně dílna. Ta je obecním majetkem, o který jsem musela usilovat v konkurzu a ten jsem prohrála. Ale po týdnu se mi z našeho úřadu ozvali, že se výherce neobjevil a že jsem na řadě.

Co se týče podmínek pro podnikání, tak jsem si jistá, že jsou mnohem lepší, než ty, které bych měla v Rusku. Avšak i tady administrativní a finanční zatížení malých firem vzrůstá, jako třeba zavedení EET nebo blížící se Nařízení EU o ochraně osobních dat GDPR, o kterého bohužel zatím nevíme, co přesně očekávat. Má firma jsem jen já sama, dělám vše od vývoje produktů a úklidu v dílně, přes registraci produktů v notifikačním portálu, webové stránky, až po focení produktů a stánkový prodej a veletrhy. A úplně nevím, zda takto malá firma, jako je moje, bude schopna dostatečně dobře sledovat změny a vyhovovat novým požadavkům, jak časově tak, finančně. Ještě, že mám manžela právníka, který mně radí bez nároků na platbu na jeho palmární účet ?.”

Jaké jsou Tvé plány v tomto roce? Na co se těšíš?

Podnikatelská one woman show – zde v roli prodejce.

“Plánů mám, zdá se, až moc. Je to zavedení nových výrobků, úprava webových stránek, nabídka nových kurzů, ale především bych ráda posílila kontakt s klienty. Proto se také plánuji aktivně zúčastnit několika veletrhů, jako například festivalu Evolution, který se bude konat koncem března na Výstavišti, nebo třetího ročníku Green Beauty Marketu v galerii Laufen. Momentálně také procházím mentoringovým programem ArtBees a věřím, že znalosti a zkušenosti z tohoto programu mi pomohou vše zvládnout co nejlépe.”

 

Děkuji za velmi zajímavé povídání a za možnost nahlédnout pod pokličku podnikání v tomto oboru. Držíme palce, ať všechny plány dopadnou na jedničku a přejeme plno nadšených zákazníků a absolventů mýdlařských kurzů!

Anastasia Krasilnikova (*1983)

Anastasia pochází z Ruska a bydlí v Praze již 10 let. Vystudovala magisterský program v oboru Bohemistika na Moskevské Státní Univerzitě a má bakalářský titul z ekonomie. Má ráda pilates, knihy, osobní rozvoj a mýdla, ale nejraději svou rodinu.

Autorkou rozhovoru je Petra Torová, Foto: Martina Hrivnakova, archiv Anastasie.

Píšeme pro vás: Míša Lusílija Makulová – “Mým záměrem je naučit lidi lásce k aromaterapii” (rozhovor)

Symbolickou štafetu rozhovorů, ve kterých představujeme redaktorky Kouzla vůní, předávám tentokrát naší všemi uznávané šéfredaktorce Míše Lusíliji Makulové. Míša je duchovní “matkou” 🙂 tohoto online projektu – časopisu Kouzlo vůní a jeho neúnavnou a inspirující hybnou silou. Pro Kouzlo vůní také píše články z různých oblastí – příběhy z praxe, použití aromaterapie pro zvířata, postřehy z aromakonferencí apod. Podstatnou měrou se zasadila o vydání Zápisků z aromadeníku, které si můžete stáhnout také jako eBook.

Mladá, jemná, trochu vážná dívka… vždy sedí naproti mě o víkendech, které trávíme studiem aromaterapie. Na otázku, čím se zabývá v civilním životě, jaké má povolání, odpovídá, že osobním rozvojem. Mám z toho respekt, připadá mi, že “ví”, že se na mě podívá a vidí mi až do morku kostí 🙂

Nenechte se však mýlit její jemností! Za tou vážnou slupkou se skrývá veselá, energická a neuvěřitelně inspirativní holka. A občas taky tvrdá šéfka a manažerka, která nás donutí vydat ze sebe to nejlepší, překročit svou komfortní zónu, překvapit sami sebe… a já ji za to děkuji a dělám to ráda!

Pojďte se společně se mnou podívat, jak dalece nám Míša nechala pod svou slupku nahlédnout… stojí to za to!

Jako první by mě zajímalo, odkud pochází tvé jméno Lusílija? Je spojeno s nějakou událostí v tvém životě, proč ho nosíš?

Při vykuřování

“Předně díky Peti, že sis vybrala pro rozhovor mě, moc jsi mě tím potěšila! Lusílija se váže k začátku mojí současné práce. Psal se rok 2012 a kdo tehdy aspoň trošku sledoval duchovní dění, ví, že to byl rok přelomový. V roce 2012 jsme měli jako lidstvo projít transformací a já v tu dobu dokončovala tu svou. Hodně jsem meditovala, cvičila jógu, naučila se různé techniky a rozhodla jsem se věnovat terapiím s lidmi jako své profesi. Změnila jsem tedy práci, založila simbis a hledala i jméno své. Líbilo se mi, že lidi procházejí iniciací a dostanou své duchovní jméno, které jim tento přechod připomíná, ale zároveň jsem nechápala, proč by mi někdo cizí měl jméno dávat?

A tak jsem to vyřešila po svém. Sedla jsem si, požádala a automatickým písmem jsem dostala informace o jménu mojí duše. Pamatuju si přesně, jak jsem Lusílija písmenko po písmenku psala. Lusílija se tedy pro mě vztahuje k začátku mého tvoření. Zároveň je to jméno, které je se mnou věky. A připomíná mi, že jsme všichni v základu jednota, že tvoříme jediný celek. A navíc se mi s ním skvěle tvoří. Když si řeknu Michaela, myslím hlavou, když si ale řeknu Lusílija, proudí ke mě inspirace. Takže je to i taková má mantra a múza v jednom :-)”

Pokud si dobře vzpomínám, vystudovala jsi kartografii? Jak ses od tohoto oboru dostala k vedení seminářů osobního rozvoje a k aromaterapii?

Na kurzu Vůně přírody v Plzni

“Máš skvělou paměť! Nebyla to ale čistá kartografie, zaměřovala jsem se na GIS – geoinformační systémy, bavily mě databáze, ale na tuhle školu jsem se vlastně přihlásila kvůli matice, která mně na gymplu bavila a šla. Až na vejšce jsem ale zjistila, jak je strašně těžká! 😎 Když se ve škole ukázalo, že bych měla v mém dalším životě sedět za počítačem a klikat mapy (tak jsme tomu odborně říkali :-D), psát kódy, případně běhat v terénu (to mě bavilo nejvíc, ale v zimě bych to nezvládla), věděla jsem jisto jistě, že já potřebuju pracovat s lidmi a hledala jsem cestu, jak se k nim dostat.

Druhá moje přihláška tenkrát po gymplu putovala na pedagogickou fakultu, což je docela legrační, protože jsem ji zavrhla. Nicméně ještě při škole jsem začala učit motivační semináře pro dlouhodobě nezaměstnané, a to mě nesmírně bavilo a učení mě provází prakticky celou mojí prací. To, co mě nasměřovalo k mojí současné práci je také seminář, který jsem uspořádala na jaře 2012, ještě při práci v IT firmě. Jmenoval se “Kam jdeme?”.

A potom už od kurzů a terapií s lidmi byl jen krůček ke studiu aromaterapie. Od začátku jsem při terapiích začala používat aroma-směsi, pomáhaly lidem lépe se uvolnit a naladit do svého nitra, abychom se dostali do jejich podvědomí. Hledala jsem nějaký nástroj, který bych mohla dát lidem na doma, a pomohl by jim pokračovat o samotě s tématem, který jsme spolu řešili. Před Vánoci 2012 jsem umíchala svojí první kompozici “Světlo”, k Vánocům dostala 1. knihu o aromaterapii s věnováním, ať mi ukáže mou další cestu a po Vánocích mi přišly peníze za jednu zakázku, které jsem se rozhodla vložit do vzdělání, po kterém jsem už delší dobu pošilhávala – do Institutu aromaterapie.”

Ze studentky Institutu aromaterapie jsi dnes lektorkou aromaterapeutických kurzů, nabízíš aromamasáže a hlavně jsi také šéfredaktorkou elektronického časopisu Kouzlo vůní! Kdy se ten nápad přibližně zrodil a jak dlouho jsi ho nosila v hlavě?

Nejlepší nápady se rodí nad sklenkou něčeho dobrého – s Káťou a Aničkou z Kouzla vůní

“Mně moje práce nesmírně baví, Péťo (tedy snad kromě předvánočního shonu :-)). Na aromaterapii mě nejvíc fascinuje její “alchymistická část”, interakce mezi bylinami a lidmi, které jsou s každým naprosto individuální. Takže jsem svoje nadšení z aromaterapie začala šířit v rámci kurzů, při míchání směsí lidem a při aroma-masážích.

Jenže ouha, já jim vždycky na začátku musela vysvětlit, co to ta aromaterapie je a že to není aromalampa, jak vlastně s nimi oleje pracují uvnitř a v čem se liší aromaterapeut od člověka, který jim nabídne olej k očichání. Už někdy v zimě při škole mi přišla inspirace na vzdělávání lidí v této oblasti v rámci online projektu a věděla jsem, že chci začít tvořit s Káťou a Aničkou. Neměla jsem to ale rozmyšlený a pojmenovaný a nápad mi rok zrál v hlavě!!!

Při natáčení pro Kouzlo vůní – s Hankou Violkou a Káťou za foťákem

Mezitím jsme s kolegou Františkem z Plzně zkusili uspořádat v Plzni vzdělávací cyklus Týden s aromaterapií. Jenže přišlo tak málo lidí, že to byl absolutní propadák. To všechno bylo v roce 2015, když jsem dokončovala studium aromky. A na podzim přišlo znovu nutkání psát o aromaterapii a naučit tak lidi aromaterapii používat.

Osvěta aromaterapie je můj záměr od začátku a taky naučit lidi lásce k aromaterapii 🙂 K samotnému blogu mě motivovala kamarádka Jana Poncarová, která je skvělá copywriterka a já pro ni kdysi psala pro její časopis Sidonie. Pamatuju si, jak jsme seděly v kavárně Regner v Plzni a já jí říkala, že mám strach do toho jít a ona mě postrčila. Takže díky, Jani! Jen jsme se z blogu přejmenovaly na online časopis, protože slovo blog mi přišlo takové svazující. Zrovna minulý týden jsem našla starý diář z roku 2015 a v listopadu už je v něm zápis Kouzlo vůní – aromaterapie, bylinky, vykuřovadla. V únoru 2016 jsme koupili doménu, takže 26. 2. 2018 slavíme 2. narozeniny Kouzla vůní!

Bydlíš v domečku kousek od Plzně a máš také plno domácích zvířat – psa, kočky, indické běžce. Používáš aromaterapii i pro ně? Jakým způsobem a co Tě v tomto směru nejvíce překvapilo?

S kocourem Fífou – po kastraci čichal každý den cedr himalájský

“Tak pro kachny aromku nepoužívám! 😀 Vlastně ani nevím, jak dobrý mají čich, ale zrak a sluch mají perfektní. Ale pro kočky a fenku aromaterapii a byliny používáme. Co mě nejvíc překvapilo? Fascinuje mě systém nazývaný zoofarmakognozie, který do Čech přivezla Caroline Ingraham a který je postaven na tom, že zvíře si samo vybírá, co potřebuje pro to, aby bylo zdravé. Fascinuje mě, že tenhle mechanismus existuje, že je nám dán a na zvířatech jej můžeme pozorovat a popsat.

A úžasné je, že tenhle mechanismus funguje i u lidí, jen musíme být tak dobře naladěni – jako zvířata. Čili hodně odpočívat, vyhřívat se na slunci, hrát si s kytičkami a motýly a nepřemýšlet! Ale konkrétně mě třeba překvapilo, že náš kocour po kastraci, které jsme se bránili zuby nehty, ale neubránili se, protože chodil věčně potrhaný, několik dní čichal cedr himalájský. Obvykle totiž éterické oleje moc nemusí, ale cedr ho podle mě musel hormonálně stabilizovat. Zvládl to skvěle.”

Máš také zahrádku s bylinkovou spirálou, kterou Ti trochu závidím ?. Jaké bylinky tam pěstuješ a podělila by ses s čtenáři o svůj oblíbený bylinkový recept?

“Tu zahrádku nebo spirálu?? Protože jestli máš aspoň kousek vlastní půdy nebo třeba obecní prostor před domem, můžeš si tam spirálu jednoduše vyrobit!

Tip redakce: postavit spirálu si můžete podle našeho článku.

Bylinková spirálka – bylinky pro zdraví a krásu po celý rok

Bylinky teď odpočívají, i když na voňavý tymián si můžu zajít i přes zimu, to je perfektní. Vysadila jsem na ní několik různě voňavých druhů tymiánů, mateřídoušky a oregána, saturejku, yzop, rozmarýnu (letos jsem ji nechala venku a zatím drží), majoránku – trvalku, šalvěj, meduňku, třezalku, takové ty klasiky, které se ale vždycky hodí. V létě jsem měla prvně verbenu, tu miluju.

Občas zkusím něco cizokrajného, třeba macu nebo stévii, ale všechno mi sežerou slimáci, protože máme zahradu hned vedle řeky – proto máme ty indické běžce. Jediná šance je truhlík, takže ašvaganda a kotvičník byly letos v truhlíku u domu a samozřejmě bazalka a klasická majoránka, ty pěstuji každý rok ve velkém. Baví mě si vysazovat byliny, které jinak používám v aromaterapii a pozorovat je při jejich růstu. Dělám si z nich moc ráda výluhy ve vodě nebo je jen tak trhám a jím venku. Mám ale vysazené i jiné bylinky kolem domu.

Nakládané víno s aronií – vzadu vymacerovaná aronie s kořením

A můj oblíbený bylinkový recept? Rozhodně domácí bazalkové pesto! Nebo poslední dobou zkouším nakládaná vína s aronií, letos na Vánoce jsem to vytunila o super koření. Do 2 litrové sklenice nasypte 100 g aronie sušené nebo čerstvé, obojí funguje dobře, přidejte 10 tobolek kardamomu, 1/2 kůry skořice a asi 15 kuliček růžového pepře. Koření předtím lehce potlučte v hmoždíři. Přidejte 1/2 vanilkového lusku – nakrájeného. Vše zalijte lahví dobrého červeného vína (klidně sladší cabernet) a nechte macerovat 10 dní na světle na parapetu. Každý den s lahví zatočte, ať se víno promíchá. Poté slijte přes sítko a uchovávejte v chladu. Víno je perfektní na doplnění krve! Každému nádherně vonělo a chutnalo.”

Vím také, že ráda cestuješ, máš ráda hory i exotické kraje. Byla jsi také na Srí Lance , kde pěstují skořici a vyrábějí z ní éterický olej. Navštívila jsi přímo destilerii? Přivezla sis i nějaké jiné zajímavé éterické oleje?

S Tomem na Srí Lance (2016)

“K cestování mě přivedl Tom a je to naše společná láska. Cestujeme svobodně na vlastní pěst, je to větší sranda. Srí Lanka byla z pohledu aromaterapie hodně obohacující. Jen tak v jednom penzionku jsem potkala jasmín – nenápadný keřík s úžasnou vůní, v jiném kakaovník a na každém kroku jsme obdivovali frangipani a k tomu všechno to místní ovoce, to bylo něco pro mě. Srí Lanku jsme projeli během 3 týdnů skoro celou, byli jsme i v Kandy, městě, které je centrem koření a kde jsem konečně pochopila, jak má vypadat a chutnat správná skořice. Na radu Kateřiny Svobodové jsme zavítali do jedné z místních zahrad (botanical gardens), kde vám rádi ukáží rostliny ve svém přirozeném prostředí.

Všudypřítomné květy frangipani

Hned u vstupu nás čekala moje milovaná vanilka, potom skořicovník, pepřovník, zázvor, citronela nebo třeba kardamom. Celou zahradou vás provedou zdarma a pak vás zavedou do svého obchůdku s šíleně předraženými a nekvalitními éterickými oleji. Takže rada od Kateřiny Svobodové byla, nekupujte žádné éterické oleje, protože všechny kvalitní oleje jdou na export. Zajímavé a smutné je, že to samé nám říkal kamarád čajovník, že se na Srí Lance nedá koupit pořádný čaj, že jde vše na export. Já se stejně snažila shánět v Negombu éterické oleje a sehnala jsem vynikající citronelu, kterou místní hojně používají a santal, který mě něčím fascinoval, ale doma mi z něj bolela hlava. Po destilériích jsem se samozřejmě sháněla, ale nikam mě nepustili.”

Jsi pro mě ženou s neuvěřitelnou energií a záběrem. Nedávno jsi dokončila letní školu TČM. Co tě motivovalo k dalšímu prohlubování znalostí o tradiční čínské medicíně získané na Institutu?

Maruška s Otíkem při výuce TČM – to je názorná pomůcka pro výuku akupunkturních bodů!

“Já občas mívám takové pocity či našeptávání. Když jsem poprvé viděla Petra Nováka, který nám přednášel o mých už tenkrát milovaných 5 elementech, věděla jsem, že se od něj potřebuju něco naučit. V létě jsem tedy absolvovala letní školu Tradiční čínské medicíny v Beskydech, na které vyučoval. Byli tam tak úžasní lidé a tak obohacující informace, že jsem se rozhodla ve studiu pokračovat a jezdím jednou měsíčně do Ostravy (odkud mimochodem pochází můj Tom) a studuju 2 letý obor Diagnostik TČM. I když mám zatím pocit, že v tom hodně plavu, některé věci už mi začínají dávat smysl. Já totiž vždycky všechno potřebuju logicky pochopit. Od studia si slibuji zpřesnění diagnostiky lidí, kterou provádím před výběrem éterických olejů na míru a tím i lepší výsledky. Ale samozřejmě to obohacuje i mě samotnou a to velice. A navíc miluju otevřenost lidí na Moravě, jsou úžasně opravdoví a vřelí.”

Vždy, když masíruju, zapaluji si vonnou svíčku, kterou jsi vyrobila. Nejradši mám růžovou, harmonizující 4. čakru s éterickými oleji růže, mateřídoušky a myrhy. Jak dlouho už svíčky vyrábíš a s jakým záměrem k jejich výrobě přistupuješ?

O svíčky byl veliký zájem i na festivalu Aromaterapie & Bylinky v Brně

“Děkuju Peti, to mě moc těší! Rosu taky miluju, je v ní pravá růže absolue. I samotné vaření takových svíček s čistými éterickými oleji je úžasný zážitek. Svíčky vyrábím od roku 2012, první svíčky jsem vytvořila jako dárky k Vánocům. Ale jsem taková malovýroba, pomáhá mi akorát ségra a mamka ve špičce, jinak vařím pro radost. Záměr dávám každé várce svíček, kterou dělám takový, jaký odpovídá danému elementu nebo tématu. Ale konkrétně to vypadá jen tak, že se na to téma soustředím, někdy si něco mumlám a u toho míchám stříbrnou naběračkou určitý počet zamíchání. Vše se už děje samo, víc není potřeba.

Jinak jsou v nich jen čisté éterické oleje a přírodní palmový vosk, který mě sice mrzí, že je z palem, ale je to zbytkový produkt při rafinaci, což mě uklidňuje, a navíc je jako jediný vosk bezvonný a dobře se s éterickými oleji doplňuje. Kokosový ani sójový vosk mi nevyhovují a parafín samozřejmě vůbec, ten mému citlivému nosu smrdí, a navíc je při spalování toxický.”

A nakonec naše typická otázka za redakci Kouzla vůní. Kdybys měla jet na opuštěný ostrov, jaký éterický olej by sis rozhodně vzala s sebou?

S jasmínem

“Jako první mě napadl jasmín, to je můj oblíbenec. I když na dlouhý náročný trek v Himalájích jsem si brala mandarinku, abych to psychicky zvládla. To by pro mě byla taky dobrá vzpruha, ideálně tyhle 2 oleje dohromady ve směsi. Mimochodem, vyzkoušejte 1 kapku jasmínu auriculatum nebo sambac smíchat se 6-9 kapkami kvalitní mandarinky červené, to je úžasná věc.”

 

 

Míšo, děkuji moc za inspiraci a milé povídání! Vždy mě to neskutečně nakopne, moc si vážím našeho přátelství! Přeji Ti vše nej ve všem tvém konání a těším se na další společnou voňavou cestu s Kouzlem vůní!

Petra

Míša Lusílija Makulová (*1983)

Odborná aromaterapeutka, šéfredaktorka online časopisu Kouzlo vůní, lektorka kurzů osobního rozvoje a aromaterapie. Bydlí se svým milovaným mužem Tomem a domácím zvířectvem v domku ve Šťáhlavech u Plzně. Vystudovala Institut aromaterapie v Praze a nyní pokračuji ve vzdělávání v oboru Diagnostik TČM.

Ráda cestuje po světě na vlastní pěst a poznává místní lidi a neprozkoumaná místa. V Beskydech vlastní malou chajdu a můžete ji tam potkat v zimě na lyžích. Je vegetariánkou a vlastně mě ani nenapadá, že by měla nějaké neřesti! 🙂

Koukněte dále:

Autorkou rozhovoru je Petra Torová, Foto: Tom Makula, Michal Hala, Jana Pletánková, Káťa Polívková, archiv Lusílija.

Přírodní parfémy z Grasse dorazily i do Prahy!

Jako asi každá žena používám toaletní vodu nebo parfém i několikrát denně a na různé příležitosti. Již před několika lety jsem však zjistila, že mi komerční vůně z parfumerie nevyhovují, jsou na mě příliš silné, umělé… Mé tělo prostě říká ne. Takže jsem začala zjišťovat, jaký je na našem trhu výběr parfémů či toaletních vod s přírodními ingrediencemi, éterickými oleji apod. A nebylo to vůbec snadné. Od té doby se však naštěstí situace změnila a i v tomto oboru je možno pozorovat citelný příklon k přírodním složkám, kvalitě a odpovědnosti za zdraví a ochranu přírody.

Proto mě také velmi zaujalo, když Marie Noe z Voňavé lékárny poslala mailem pozvánku na „ochutnávku“ přírodních toaletních a parfémových vod, které objevila při svém pobytu v Grasse. Neodolala jsem a vypravila se za ní vše otestovat. A jak to dopadlo?

Voňavá ochutnávka začíná

Pro otestování bylo k dispozici 6 toaletních a parfémových vod malé rodinné firmy Gaglewski. Tato firma, jejíž název nezapře slovanské kořeny, vyrábí celkem 11 vůní tvořených podle klasického schématu: základ – srdce – hlava.

K jejich výrobě používá přednostně suroviny od místních destilérů, které si osobně vybírá a se kterými firmu většinou pojí i hlubší než jen obchodní vztahy. Takový téměř rodinný přístup je mi velmi sympatický.

Ve složení najdeme samozřejmě především přírodní esence, které tvoří min 80 % vonné složky a jejich nosičem je bioalkohol. Vůně jsou to moderní, lehké, sofistikované…

Na řadu přicházejí vůně pro dámy

Světle zelená: Feuille Blanche (Bílý list)

Už na první přičichnutí evokuje svěžest, čistotu, jednoduchost. Vůně je to mladistvá, svěží jako jarní ráno s kapkami rosy, určitě zaujme aktivní moderní dívky a ženy.

Ve složení najdeme neroli, hořký pomeranč, šeřík, konvalinku – ta je tam velmi zajímavá a podle mě i dominantní.

Růžová: De Mémoire de Rose (Vzpomínky na růži)

Vzpomínky na růži v růžovém

Po přičichnutí jste zahaleni růžovým obláčkem, který Vám propůjčí pocit bezpečí. Jemné růžové květy zde jednoznačně dominují, sladká vůně se svěžími podtóny, ženská a zranitelná.

Evokuje mi hýčkací růžovou deku, do které mám chuť se zachumlat, když mi není zrovna do zpěvu.

Trávově zelená: Journalist (Novinář)

Novinář v zeleném

Dobrodružná unisexová, velmi zajímavá vůně zvoucí k cestám a objevům. Určitě osloví nezávislé ženy, který mají život ve svých rukou. Vždycky jsem si myslela, že unisexové vůně nejsou nic pro mě, ale v tomto případě bych dobrovolně a ráda udělala výjimku.

Teplá, kořeněná, dřevitá vůně obsahující kardamom, zázvor, petitgrain z hořkého pomeranče a mandarinky, tonku a dubový mech.

Červená: Rêve de Soie (Sen o hedvábí)

Vůně do společnosti, večerní, sladká, elegantní, noblesní, lehce sexy. Po přičichnutí k této vůni se mi vybaví elegantní žena, oděná do krásné róby, sestupující po schodech divadla a usedající do sametového křesla vědoma si své krásy a hodnoty.

Není divu, vždyť obsahuje santal, vanilku, jasmín, kosatec a citrusy, např. bergamot.

Zaostřeno na pány

Tmavě modrá: L’Amiral (Admirál)

Toaletní voda s „mořskou“ vůní dálek, evokuje svěžest a čistotu, pro moderního muže s vizí. Velmi příjemná a svěží.

Obsahuje santal, svěží tóny citrusů – bergamotu a mandarinky, svěžest dodává máta a levandule.

Černá: Cambouis (Kolomaz)

Prý pánská vůně (i pro dámy) v černém

Hmmm, tak to je úplně jiná liga…kouřová, mužná, sexy „testosteronová“ ? vůně. Pro pravé chlapy umazané od kolomazi a neobávající se fyzické práce! Vůně překvapivá a nezvyklá, která mě úplně odrovnala :-)!

Tuto vůni tvoří cedrové dřevo, jalovec červenoplodý, bazalka a dehtová vůně břízy.

Voňavá jízda se blíží do finiše

Zaujaly mě i krásné, minimalistické elegantní flakony, které jsou zabaleny v režném cestovním pytlíčku a papírové krabičce. Objem je 50 ml a cenově se pohybuje okolo 2 tisíc korun.

Příjemná hodina testování uběhla jako nic a já už mám svého favorita, o kterého si napíšu Ježíškovi. Pro svého partnera mám už taky vybráno ? Opět se mi ale potvrdilo, že žena potřebuje více vůní, na jednotlivé části dne, příležitosti i emoční stavy ? A tak se už těším, až Marie Noe přiveze i zbývající parfémy a budeme mít příležitost vyzkoušet celou škálu parfémů Gaglewski.

A která z těchto vůní oslovila Vás?

Krásné voňavé dny přeje

Petra

Autorkou článku a fotografií je Petra Torová. Foto: Voňavá lékárna.

Děkujeme za podporu Voňavé lékárně – Marii Noe.

Doporučujeme Aromaterapii do kapsy od Marie Noe

Praktický průvodce světem aromaterapie, který shrnuje všechny potřebné informace nutné k bezpečnému používání éterických olejů pro dobrou fyzickou a psychickou kondici. Kromě základních údajů o zdrojové rostlině jsou u každého éterického oleje uvedeny účinky, tradiční použití, kontraindikace, biochemické složení, bezpečnostní upozornění a další užitečné informace.

Úsměv jak z reklamy snadno a přírodně!

Cože? Zubní pasta s kokosovým olejem? Taková byla reakce kamarádky na mou odpověď, čím že si to čistím zuby nebo co dělám, že mám tak bílé zuby.

Mně osobně nějak zvlášť zářivě bílé mé zuby nepřijdou, ale když se mě na to ptalo už více lidí, tak jsem nad tím začala přemýšlet.

Zářivý úsměv jde i přírodně

Kokosový olej = univerzální zázrak

K ústní hygieně a k čištění zubů používám už pár let přírodní prostředek – kokosový olej a z něj dělám i zubní pastu. V první řadě se jedná o tzv. oil pulling – vyplachování, převalování, kloktání kokosovým olejem.

Poprvé jsem o této metodě slyšela před pár lety, když jsem byla na ayurvédském detoxikačním pobytu. Jedná se o prastarou techniku, která vychází právě z ayurvédy a používá se při ní většinou sezamový olej. Mně je příjemnější kokosový olej, který používám i v kuchyni.

Jak na to a k čemu je to dobré?

Kokosový olej vypadá nenápadně, ale ty účinky

Oil pulling je možno provádět jednou i vícekrát denně, nejúčinnější je určitě hned po ránu. Po probuzení vedou mé první kroky do koupelny na ranní hygienu. Lžička kokosového oleje je to první, co si ráno dám do úst. Olej se v ústech krásně rozpustí a převaluji ho asi 15 minut, u toho si vařím čaj, chystám snídani apod. Potom vyplivnu mléčně zabarvený olej do odpadkového koše. Neplivu ho do umyvadla, protože v našem zeměpisném pásmu je kokosový olej většinou tuhý a zanášel by odpadní trubky.

Olej na sebe nabalí v ústech veškeré toxiny, které se během noci dostaly do úst z trávícího traktu. V žádném případě olej nepolykejte a vypláchněte si potom pořádně ústa.

Benefity kokosového oleje:

Kokosový olej a bylinky k maceraci
  • Antibakteriální
  • Detoxikuje organismus
  • Zvyšuje imunitu
  • Bělí zuby
  • Odstraňuje zápach z úst
  • Prevence vzniku zubního kazu, zubního kamene, paradentózy a mnoho dalšího

V kokosovém oleji můžete také macerovat různé bylinky a zvýšit tím dezinfekční a léčivý účinek na dutinu ústní. Já jsem toto léto macerovala šalvěj lékařskou, mátu peprnou a rozmarýn. A právě tento bylinkový olej nyní používám na oil pulling i na přípravu zubní pasty.

Není pasta jako “pasta”

Pro čištění zubů používám přírodní „zubní“ pastu. Uvozovky jsou tady na místě, protože to určitě není zubní pasta tak, jak ji známe. Zklamu vás, opravdu nepění a vůbec se nechová tak, jako konvenční zubní pasty obsahující tenzidy, stabilizátory a konzervanty. Popravdě je potřeba si na ni chvíli zvyknout.

Základem je vždy kokosový olej, další složkou je lehce abrazivní prášek, např. jedlá soda, dále pak složky na ochucení – trochu prášku ze stévie a pár kapek éterických olejů.

Varianta s jedlou sodou pro mě byla moc agresivní na dásně, proto jsem ji vyměnila za práškový zelený jíl, který působí hojivě v dutině ústní. Používá se třeba i na afty.

Na internetu najdete i jiné varianty, např. s práškovou kurkumou nebo mletou skořicí, které také působí antibakteriálně a bělí zuby. Z éterických olejů se hodí např. šalvěj, tymián, hřebíček plody, který hojí dásně.

Můj osvědčený recept

Do malé sklenice s víčkem si dejte:

  • kokosový olej – nejlépe bio nerafinovaný – k dostání např. v dm drogerii, množství tak do poloviny skleničky
  • pár lžic zeleného jílu na zahuštění – konzistence kaše
  • špetku prášku ze stévie – k dostání v lékárnách nebo prodejnách zdravé výživy
  • 1-2 kapky éterického oleje z máty peprné (Mentha piperita)

Vše pořádně promícháme a přírodní čištění zubů může začít!

TIP redakce: Rádi vyrábíte sami doma? A co pár návodů na jednoduché přírodní kosmetické dárečky pro vaše blízké?

Autorka článku: Petra Torová. Foto: autorka a Pixabay.com