O její existenci jsem věděla z facebooku, na jejím webu jsem obdivovala luxusní mýdla jako umělecká díla….ona sama se mi zdála krásná a nedostižná. Anastasia Krasilnikova – už to jméno je samo o sobě krásné a noblesní! No řekněte sami?.
Když jsme se seznámily, zjistila jsem, že je to moc milá holka, bezprostřední, veselá a někdy nejde daleko i pro ostřejší slovo ?. Obdivuji její zaujetí mýdlařinou, zarputilost zvládnout mistrovsky obor, který je pro ni úplně nový a musela se naučit vše od píky. Sama je nyní inspirací mně i ostatním, které chytlo kreativní tvoření jménem přírodní mýdla.
Setkaly jsme se spolu poprvé na mýdlařském kurzu ve tvé dílně, na který jsem se moc těšila. Znala jsem z fcb tvá mýdla, a tak jsem věděla, že jdu k opravdové profesionálce. Podle jména jsem věděla, že jsi nejspíš cizinka, a tak mě překvapilo, jak bezvadně mluvíš česky téměř bez přízvuku. Kde ses to naučila?
“Děkuji za pochvalu, nejvíce by se asi radovala moje učitelka češtiny! Já jsem totiž vystudovaná filoložka, a můj obor byl právě čeština. Vystudovala jsem Lomonosovovu Moskevskou Státní Univerzitu.”
Jak se stalo, že se holka z Moskvy ocitne v Praze, v Lysolajích?
“Pocházím z malého města Frayzino, to je okolí Moskvy, tak cca 30 km. Do Moskvy jsem jezdívala studovat 5 let, a když jsem přemýšlela o tom, co dál, tak jsem měla v podstatě na vybranou dvě varianty, u kterých se zdálo, že by byly dobré k tomu, abych ty svoje znalosti češtiny aspoň nějakým způsobem uplatnila. Buď si najmout nějaké bydlení v Moskvě (kvůli dopravě, které je v okolí strašná a někdy trvalo i 3 hodiny na Univerzitu vůbec dojet), kde byla nějaká práce s češtinou alespoň teoreticky možná anebo se odstěhovat do ČR, kde bych češtinu určitě používala.
V té době se mi ta druhá varianta nejevila jako složitá, byla jsem relativně mladá a jako nejlepší varianta vyzkoušení, zda tu vůbec budu schopna žít, bylo studium. Tak jsem se se dvěma spolužáky z Univerzity přihlásila na doktorandské studium Filozofické fakulty UK a všichni tři jsme uspěli a byli přijati. Doktorandské zkoušky jsem sice složila, ale doktorskou práci jsem nenapsala a neobhájila. V té době už jsem měla dceru, které byl skoro rok, rostly jí zuby, a navíc už jsem byla tak hluboko ponořená v mýdlařině, že dokončení doktorandské práce po nocích se mi už nejevilo jako to nejvhodnější a nejpřínosnější trávení času. Do Lysolají jsme se přestěhovali s manželem, jeho synem a naši společnou dcerou před třemi lety.”
Vystudovala jsi tedy bohemistiku a zmiňovala jsi i Bankovní institut a teď stojíme v tvé mýdlařské dílně. Čím si tě mýdlařina přitáhla? Proč sis vybrala právě tento obor?
“Ano, vystudovala jsem bohemistiku a také Bankovní institut v oboru Bankovní management. Po přistěhování jsem totiž začala pracovat v bance a myslela jsem, že s tím bude spojena moje budoucnost. Z banky jsem také odešla na mateřskou dovolenou, na které stále pobývám.
Myslím, že mýdlařina je pro mě něčím, co dokázalo spojit dohromady několik věcí, které pro mě v tu dobu byly důležité. Bylo to něco, co mně vytáhlo z rutiny přebalování a nošení, něco, co nutilo mozek pracovat, počítat a přemýšlet, jelikož je tam spousta věcí, které jsem nechápala a nevěděla. Bylo to něco, co bylo v rámci mého zkoumání zdravého stylu života (před těhotenstvím jsem byla 4 roky rawfoodistka a hladovkářka, v té době také začala moje „přírodnější“ cesta životem, které se také dotkla porodu a způsobu výchovy, ano jsem „alternativní biomatka“ ). Navíc mýdlařina spojuje umění, tvoření rukama s něčím přínosným, přírodním, co může pomoct mé rodině a okolí.
Myslím, že nejvíce fascinující pro mě bylo to, že z těch jednoduchých ingredienci dokážu sama udělat doma něco, co bude pěnit, mydlit, čistit, navíc to bude něco, co se dělá už dlouhou dobu a má tradici.”
Kdy jsi vyrobila své první mýdlo a jaké to bylo? Povedlo se Ti hned napoprvé?
“První mýdlo jsem vyrobila v létě roku 2015. Před tím jsem pár měsíců studovala, co všechno to obnáší. Teorie mýdla je zpočátku velice složitá a mně osobně chvíli trvalo, než jsem pochopila, v čem je gró celého procesu. Můj zájem o mýdla začal tím, že jsem si objednala silikonovou formu a chystala jsem se vyrobit mýdlo z glycerínové hmoty na zkoušku. Na té formě bylo napsáno, že je vhodná jak pro metodu za studena a pro metodu za tepla a jelikož u té hmoty se nic takového nepředpokládalo, tak jsem šla hledat, co to jako je za metody.
První mýdlo, které jsem vyrobila, bylo uděláno metodou za tepla, tj. úplně jinou metodou, než teď mýdla vyrábím. Chtěla jsem udělat průhledné mýdlo s glycerínem, které by se dalo použít místo té hmoty, kterou jsem koupila v obchodě, protože nebyla zdaleka tak přírodní, jak by si člověk představoval. Takže jsem udělala mýdlo, dala ho do trouby a neustále kontrolovala, zda už prošlo tou tzv. gelovou fází a zda už k tomu můžu přihodit ten glycerín. Zdálo se mi, že mýdlo bylo v naprostém pořádku, udělalo vše, co mělo udělat, na jazyku sice lehce pálilo (věděla jsem jen, že to, zda je mýdlo hotové, můžu vyzkoušet tzv. jazykovým testem, když si sáhnu mýdlovým prstem na špičku jazyku a buď bude pálit nebo ne). No a jelikož jsem byla strašně netrpělivá, tak jsem si šla tím mýdlem hned po ztuhnutí umýt. No a, jak už jsi asi pochopila, popálila jsem si tím mýdlem ruce, a to tak, že mně pálily až do večera.
Stále to mýdlo mám schované. Hodně mně tato zkušenost dala. V mýdlárně všechna mýdla procházejí kontrolou bezpečnosti. Testuji je minimálně dvakrát roztokem fenolftaleinu na přítomnost volné alkality, vždy si vzorkem z várky umyji ruce, jeden vzorek si podle zákona schovávám.”
Kdo je v tomto oboru tvým vzorem? Nebo existuje vůbec nějaká mýdlařská škola?
“Ano, mydlářská škola existuje. Já patřím do jedné, je to on-line škola Tatsiany Serko z Creative Soap by Steso, která má svoji on-line školu Savonnerie, která je naprosto zdarma. Je v ruštině, Tanja a jiné učitelky nám dávají úkoly, které musíme plnit. Je tam hodně informací, které se netykají jenom technik, ale také toho, co se vlastně při takové ruční výrobě děje.
Jsou i další školy, jako například od BathAlchemyLab, ale ty jsou už za velké peníze.
Vzoru mám několik a inspiraci v mýdlařině může být kdokoliv a cokoliv. Tanja mě fascinuje co se technik týče, je bezchybná. Jelena Vasiljeva (Soaptechnique), naše další učitelka, umí vysvětlit skoro vše ohledně chemických reakcí v mýdle. Kendra Cote (Modern Soapmaking) je zase mentorkou v oblasti prodeje mýdla a kosmetiky. Patřím ke stálým účastníkům jejích seminářů. Jinak v takovém každodenním výrobním životě je mou největší oporou Jelena Nedačina z Rostova, která dokáže poradit, podpořit, naučit.”
Až díky tvým kurzům a fcb stránkám jsem zjistila, že v mýdlařině existují různé techniky zdobení, které mají své přesné názvy jako dancing funnel, ombre, teardrop apod. Máš nějaké své oblíbené a proč?
“Každá technika je jiná a každá má pro mě své výhody a nevýhody. Něco se mi libí provedením a prací s hmotou, něco konečným výsledkem, jak to v mýdle vypadá. Pro větší várky, které dělám pro mýdlárnu, už pak musím vybírat, co se dá nalít ve velkém, do velkých forem a tady nerada jdu do technik, které se lijí v tzv. emulzi, u velkých várek chci mít 100% jistotu, že se mýdlo povede. Osobně mám nejradši asi mýdla čistá, bez vzoru – asi profesionální postižení.”
V mýdlařině dokonce existuje mistrovství světa! Vím, že ses ho se svými mýdly účastnila a tak by mě zajímalo, jak často se to koná, jaké jsou podmínky a co tě vedlo k účasti? Vypisují se nějaká kritéria, která musejí soutěžní mýdla splnit?
“Ono to není úplně mistrovství světa! 🙂 To byla soutěž Soap Challenge Club, kterou vymyslela jedna americká mýdlářka Amy Warden, kdy každý měsíc mydláře z celého světa vyzývala k tomu, aby vyrobili doma mýdlo v určité technice. Soutěž trvala 4 roky a momentálně už neběží (poslední byla v prosinci 2017). Většinou Amy ukazovala tu techniku sama, ale občas na výuku zvala i jiné mydlářky. Mezi nimi byla i moje učitelka Tatsiana Serko.
Mýdla v soutěží musela splňovat podmínky, které Amy nastavovala – určitě měla splňovat techniku měsíce a pak tam mohly být požadavky na barevnost nebo množství barev, na použitou ingredienci nebo focení.
Účastnila jsem se soutěží celý rok 2016 v rámci mé vlastní výzvy dělat mýdla do soutěže celý rok. A pak jednou v roce 2017, kdy byla Tatsiana zase učitelkou a byla modelovací technika. Se soutěží jsem začala, když moje mýdlozkušenosti byly jen 4měsíční, a chtěla jsem se toho naučit co nejvíce, což u mě je vždy o nějaké té kontrole a přesném termínu.
Myslím, že mě to naučilo a posunulo kupředu. Seznámila jsem se se spoustou zajímavých lidí z oboru. Mám ze soutěže i jednu kamarádku, Helene Glemet, která žije v Kanadě a jsme v neustálém kontaktu. Myslím, že je to stále dobrý zdroj inspirace pro všechny, kteří se chtějí techniky naučit.”
Pronajala sis prostor, kde máš svou mýdlařskou dílnu a soustředíš se na výrobu luxusních designových ručních mýdel. Jaké byly začátky podnikání? Co Tě překvapilo, ať už pozitivně či negativně? Jaké jsou podle tebe v ČR podmínky pro malé podnikatele tohoto typu?
“Ještě jsem stále v začátcích, protože sice mýdla vyrábím a prodávám, ale nevěnuji tomu tolik času, kolik by podnikání zasloužilo. Jsem především maminkou na plný úvazek.
Jinak začátek provozu kosmetické výrobny není zrovna snadná záležitost. Pro otevření provozovny musí být splněno hodně zákonných podmínek pro prodej kosmetického výrobku (např. dílna musí být zkolaudovaná k účelu výroby kosmetiky, tzn. komunikaci s požárníky, stavbaři, hygienou apod., plus zpráva o bezpečnosti výrobků). Na začátku je potřeba investovat hodně peněz v relativně krátké době. U mě finance šly z výplat na mateřské a z rodinného rozpočtu (děkuji manželovi, že mně hned neposlal domů do Ruska ?).
Překvapilo mě množství požadavků v ČR na certifikaci výrobků oproti jiným zemím unie a ten obrovský rozdíl v dodacích lhůtách a kvalitě služeb českých certifikátorů, nemluvě o ceně.
Pozitivní na tom bylo to, že téměř vedle našeho domu se uvolnil malý domeček, ve kterém je momentálně dílna. Ta je obecním majetkem, o který jsem musela usilovat v konkurzu a ten jsem prohrála. Ale po týdnu se mi z našeho úřadu ozvali, že se výherce neobjevil a že jsem na řadě.
Co se týče podmínek pro podnikání, tak jsem si jistá, že jsou mnohem lepší, než ty, které bych měla v Rusku. Avšak i tady administrativní a finanční zatížení malých firem vzrůstá, jako třeba zavedení EET nebo blížící se Nařízení EU o ochraně osobních dat GDPR, o kterého bohužel zatím nevíme, co přesně očekávat. Má firma jsem jen já sama, dělám vše od vývoje produktů a úklidu v dílně, přes registraci produktů v notifikačním portálu, webové stránky, až po focení produktů a stánkový prodej a veletrhy. A úplně nevím, zda takto malá firma, jako je moje, bude schopna dostatečně dobře sledovat změny a vyhovovat novým požadavkům, jak časově tak, finančně. Ještě, že mám manžela právníka, který mně radí bez nároků na platbu na jeho palmární účet ?.”
Jaké jsou Tvé plány v tomto roce? Na co se těšíš?
“Plánů mám, zdá se, až moc. Je to zavedení nových výrobků, úprava webových stránek, nabídka nových kurzů, ale především bych ráda posílila kontakt s klienty. Proto se také plánuji aktivně zúčastnit několika veletrhů, jako například festivalu Evolution, který se bude konat koncem března na Výstavišti, nebo třetího ročníku Green Beauty Marketu v galerii Laufen. Momentálně také procházím mentoringovým programem ArtBees a věřím, že znalosti a zkušenosti z tohoto programu mi pomohou vše zvládnout co nejlépe.”
Děkuji za velmi zajímavé povídání a za možnost nahlédnout pod pokličku podnikání v tomto oboru. Držíme palce, ať všechny plány dopadnou na jedničku a přejeme plno nadšených zákazníků a absolventů mýdlařských kurzů!
Anastasia Krasilnikova (*1983)
Anastasia pochází z Ruska a bydlí v Praze již 10 let. Vystudovala magisterský program v oboru Bohemistika na Moskevské Státní Univerzitě a má bakalářský titul z ekonomie. Má ráda pilates, knihy, osobní rozvoj a mýdla, ale nejraději svou rodinu.
Autorkou rozhovoru je Petra Torová, Foto: Martina Hrivnakova, archiv Anastasie.