3 základní body pro seznámení s aromaterapií

Aromaterapie se v poslední době stává poměrně rozšířenou a pro laika může být obtížné se mezi množstvím nabízených aromaterapeutických produktů, služeb a kurzů orientovat. Proto jsme pro vás připravili sérii článků, ve kterém postupně vysvětlíme základní pojmy, s nimiž se v aromaterapii můžeme setkat. Začínáme právě teď, a to hezky od úplných základů.

Bod číslo 1: Co je aromaterapie?

Aromaterapie se řadí mezi přírodní léčebné metody a zkoumá působení éterických olejů na organismus. Používá se k ovlivňování a harmonizaci fyzického, psychického a duševního stavu člověka. Pokud se aromaterapie využívá s potřebnými znalostmi a zodpovědným přístupem, může se stát plnohodnotým prostředkem ke zdraví, doplňkem moderní medicíny či jiné přírodní metody.

Silice jsou v rostlinách, éterické oleje v lahvičkách

Pro léčbu se používají éterické oleje, které jsou získávány ze siličnatých rostlin. K těmto rostlinám se řadí určité druhy stromů, keřů, bylin, travin a květin. Silice, neboli aromatické těkavé látky, vznikají jako produkty sekundárního metabolismu rostlin a jsou rostlinami využívány např. jako ochrana před škůdci nebo pro vábení hmyzu.

Silice jsou obsaženy ve zvláštních pletivech v různých částech rostlin. Uvádíme příklady, kde se v jaké rostlině nacházejí:

  • květ – růže, heřmánek
  • kvetoucí nať – levandule, geránium
  • list – eukalypt, pomerančové listí
  • plody – kardamom, pepř
  • oplodí – citrusy
  • semeno – fenykl, kmín
  • jehličí – smrk, borovice
  • oddenek – zázvor
  • kořen – vetiver
  • dřevo –  santal, růžové dřevo
  • kůra – skořice
  • pryskyřice – benzoe, kadidlo

TIP redakce: Zároveň si u nás můžete přečíst seriál pro “aroma-pokročilé” od Kateřiny Svobodové, světové kapacity v oboru aromatických rostlin.

Citrusové vůně patří k nejoblíbenějším vůbec, osvěžují, čistí a podporují aktivitu.

Bod číslo 2: Okénko do historie

Aromatické rostliny se pro léčbu nebo pro kosmetické účely používaly již před několika tisíci lety.

Vonné oleje vznikaly macerací aromatické rostliny v nosném rostlinném oleji, zatímco vonné masti vznikaly naložením aromatického materiálu do tuku.

Používala se vykuřovadla v podobě sušených bylin, pryskyřic a koření na očistu prostorů, pro náboženské účely, pro navození jiného stavu vědomí nebo změnu nálad a pro stimulaci mozkové činnosti.

Egypt

Ve starém Egyptě byly vonné látky a pryskyřice používány nejen pro léčbu a pěstění těla, ale i při vyprovázení mrtvých na onen svět. Při mumifikaci byly používány oleje a masti ze santalu, cedru, kadidla a skořice a zemřelí byli pro posmrtný život vybaveni nádobami s parfémy a vonnými oleji. Vonné látky byly kněžími používány i k řešení psychických obtíží v podobě depresí, nervozity či mánie.

Řecko

Ve starém Řecku si aromatických látek velmi cenili, připisovali jim božský původ. Hippokrates doporučoval inhalace léčivých vůní, koupele a masáže s vonnými oleji pro zdraví a dlouhověkost. Řečtí atleti si pro povzbuzení před závody potírali tělo vonnými oleji.

Starověký Egypt byl používáním aromatických látek proslavený.

Řím

Staří Římané používali vůně a vykuřování při obřadech a obětinách svým bohům. Mezi oblíbené byliny patřily: růže, jalovec, rozmarýn, vavřín a máta. Aromatické materiály používali pro léčebné i zkrášlující procedury.

První destilace

První pokus o destilaci provedl nejspíše perský lékař a filosof Avicenna (Ibn Síná) ve 12. století. Experimentoval s destilací růže a jako první získal růžový hydrolát. O sto let později byl jeho primitivní destilační přístroj doplněn o chladící zařízení, a tak byl vydestilován první éterický olej.

TIP redakce: Dnes už si můžete vlastní destilační přístroj pořídit i domů a experimentovat. Jak na to, radíme v našem článku.

Bod číslo 3: Kde se vzalo slovo aromaterapie?

Počátkem 20. století se francouzský chemik René Maurice Gattefossé věnoval studiu léčivých vlastností éterických olejů. Jednoho dne se při svém bádání ošklivě popálil. Různé zdroje uvádějí různé informace, jak vypadalo následné ošetření popálenin. Některé zdroje uvádějí, že René instinktivně ponořil popálenou ruku do nejbližší kapaliny a shodou okolností to byla nádoba s levandulovým éterickým olejem. Jiné zdroje uvádějí, že levandulový olej použil až později, kdy se rána špatně hojila. Ať už to bylo jakkoli, René na vlastní kůži vyzkoušel analgetické a hojivé účinky levandule. Zranění se velmi rychle zahojilo, bez dalších komplikací a bez zjizvení. Tento muž poprvé použil slovo aromaterapie, a to ve své knize, která vyšla v roce 1937.

Aromaterapie jako léčba válečných zranění i nemocné duše

Dalším průkopníkem v aromaterapii byl francouzský lékař Jean Valnet. Navázal na Gattefossého experimenty a protože byl za 2. světové války na frontě nedostatek antibiotik, využíval při ošetřování zraněných vojáků antiseptických vlastností éterických olejů. Po válce se J. Valnet věnoval péči o psychicky nemocné pacienty. Při jejich léčbě opět úspěšně využíval terapeutických vlastností éterických olejů. V roce 1964 vydal knihu Aromaterapie – léčba pomocí rostlinných esencí. Zde popisuje své zkušenosti při léčbě různých onemocnění.

Základy využití aromaterapie v holistickém pojetí položila Marguerite Maury – zdravotní sestra rakouského původu. Společně se svým manželem zkoumali působení éterických olejů na psychiku. Marguerite upozornila na fakt, že tyto oleje nepůsobí jen na tělo fyzické, ale účinky lze pozorovat i na emoční a duševní úrovni. V roce 1961 vyšla její kniha, ve které popsala své zkušenosti z medicínsko-kosmetické práce s éterickými oleji.

Levandule je dodnes asi nejzkoumanější rostlinou v aromaterapii, milují ji lidé i opylovači, je to vůně klidu a bezpečí.

Kolébka moderní aromaterapie je Francie

Za kolébku moderní aromaterapie je považována Francie. Nyní se aromaterapii věnuje mnoho vědců a terapeutů, kteří publikují své poznatky a zkušenosti ze svých výzkumů a studií.

“Otec” bezpečné aromaterapie Robert Tisserand

Velmi uznávaným odborníkem v tomto oboru je Robert Tisserand. Kniha „Essential oil safety“, kterou vydal společně s Rodney Youngem, je takovou biblí pro praktikující aromaterapeuty. Obsahuje, kromě dalších, důležité informace k jednotlivým éterickým olejům – chemické složení, bezpečné koncentrace, kontraindikace.

TIP redakce: Kouzlo vůní dlouhodobě spolupracuje s Robertem Tisserandem a vydáváme jeho nejzajímavější články v češtině.

Jak se z rostlinné silice stává éterický olej, co vlastně najdeme v lahvičce s éterickým olejem a jaký mají tyto oleje vliv na lidský organismus si povíme v dalším dílu tohoto cyklu.

Autorkou článku je Petra Hyťhová. Foto: Pixabay.

Partnerem článku je Kouzlo esence. Děkujeme za podporu!

Kouzlo esence je internetový obchod, který se specializuje na přírodní kosmetiku s velmi jednoduchým a šetrným složením, esenciální oleje špičkové kvality, designové aroma difuzéry a další vychytávky. Lovíme pro vás kvalitu v moři přírodní péče. Všechny produkty pečlivě vybíráme a sami testujeme. Naším cílem je nabídnout vám na jednom místě smysluplné produkty, které budou šetrné nejen k vašemu zdraví, ale i k přírodě. Pojďte se s námi vrátit k jednoduchosti – podstatě – esenci, v té je totiž krása. Najdete nás na www.kouzloesence.cz.”

Zdroje:

  • NOE, Marie. Aromaterapie do kapsy: malá encyklopedie éterických olejů. Praha: One Woman Press, 2014. 299 s. ISBN 978-80-86356-49-5.
  • RATAJC, Petra. Proč v rostlinách nejsou žádné éterické oleje? [online]. Dostupné z: http://www.aroma-atelier.cz/proc-v-rostlinach-nejsou-zadne-etericke-oleje. [cit. 2018-03-20]
  • TISSERAND, Robert. René Maurice Gattefosséi [online]. Dostupné z: https://www.tisserandbenelux.eu/aromatherapie/gattefosse. [cit. 2018-03-20]
  • FARRER-HALLS, Gill. Aromaterapie od A do Z: podrobný průvodce světem esenciálních olejů. Praha: Metafor spol. s. r. o., 2007. 400 s. ISBN 978-80-7359-086-4.
  • SAKOV, Igor V. Vůně pro duši: úvod do aromapsychologie. Praha: One Woman Press, 2010. 178 s. ISBN 978-80-86356-51-8.
  • WORWOOD, Valerie Ann. Voňavá lékárna. Praha: One Woman Press, 2012. 584 s. ISBN 978-80-86356-47-1.

Petra Hyťhová

Fyzioterapeutka, aromaterapeutka at Altepra
Petra je absolventkou Institutu aromaterapie v Praze a akreditovanou lektorkou Asociace českých aromaterapeutů. Vede kurzy aromaterapie a holistické aromaterapeutické masáže. Ve své odborné praxi se kromě fyzioterapie a aromaterapie věnuje reflexní zónové terapii dle Hanne Marquardt. Při práci s klientem propojuje jednotlivé léčebné metody v komplexní ošetření tak, aby byla terapie co nejúčinnější.

„Naprosto jsem propadla kouzlu aromaterapie a reflexologie. Díky těmto metodám přestávám nahlížet na zdraví člověka klasickým pohledem západní medicíny a více směřuji k hledání a řešení příčin onemocnění, ne jen k léčení důsledků.“
Petra Hyťhová

Latest posts by Petra Hyťhová (see all)