Kateřina Svobodová Brooker: Metody extrakce éterických olejů z rostlinného materiálu #12

O tom, z čeho se získávají éterické oleje, jsme již psali. Dnes se zaměříme na téma způsobu výroby a jednotlivé způsoby extrakce éterických olejů z aromatických rostlin. Řeč bude o 4 základních používaných metodách: klasické destilaci, lisování, extrakci rozpouštědly a moderní extrakci CO2.

Kateřina Svobodová Brooker spolu se svým mužem Johnem Brooker pro vás připravili 15dílný seriál z tajuplného a fascinujícího světa aromatických rostlin. Začtěte se do 12. dílu u šálku odpoledního čaje, ať si ho náležitě vychutnáte. 11. díl najdete tady. (For english version scroll down)

Fascinující svět aromatických rostlin – seriál (Amazing Aromatic Plants)

Pro extrakci rostlinných aromatických látek se používají čtyři hlavní metody:

  • Destilace
  • Mechanické oddělení – lisování
  • Extrakce rozpouštědly
  • Extrakce CO2

Kvalitativní a kvantitativní složení a organoleptické vlastnosti produktu závisí na izolačním postupu. Destilací při zvýšených teplotách dochází k transformaci termolabilních látek, extrakty mohou obsahovat větší množství netěkavých složek a různá rozpouštědla poskytují různé konečné výsledky.

Destilace

Éterické oleje (EO) se získávají z rostlinných materiálů destilací vodou nebo párou. Po kondenzaci páry se olej odděluje od vodní fáze a odstraní se. EO se skládá z těkavých, lipofilních látek, které jsou převážně uhlovodíky, mono a seskviterpeny, fenylpropanoidy a někdy také aminokyseliny. Tyto “pravé” éterické oleje musí být odlišeny od jiných typů extrakce, například destilace se směsí vody a ethanolu a vakuová destilace.

Hydro-destilace je pravděpodobně nejběžnější, protože je jednoduchá a levná. Drobní pěstitelé provozují tento typ destilace a kvalita oleje přímo souvisí s dovednostmi provozovatele, a to jakým způsobem je proces řízen, i jak je přírodní surovina vybrána a připravena. Parní destilace využívá ohřátou vodu v samostatném kotli. Vakuová destilace získává olej z náplně pod vakuem, což umožňuje přesnou kontrolu destilátu, protože proces může být upraven podle bodů varu různých olejových složek.

EO může být znovu redestilován a zahuštěn (některé frakce jsou odstraněny) nebo jednotlivé složky mohou být izolovány ze směsi (eugenol, mentol, citronellol, citral).

Mechanická separace (citrusové EO)

Jedná se o speciální typ éteruického oleje izolovaný tlakem z kůry plodu, dojde k uvolnění těkavých látek uložených v olejových žlázách v oplodí. Tyto EO jsou tvořeny převážně vysoce těkavými terpenickými uhlovodíky a obsahují také malé množství netěkavých sloučenin, jako jsou barviva, vosky a furokumariny.

Extrakce rozpouštědly

Extrakty jsou nazývány pomády, concrety, absolue, resinoidy, oleoresiny a tinktury.

Pomády se vyrábějí horkou nebo studenou enfleurage květů. Horká enfleurage je nejstarší známá procedura pro extrakci vůní z rostlin. Květy (nebo jiné části rostlin) jsou přímo ponořeny do roztaveného vosku. V chladném enfleurage, květy jsou dávány do vrstvy tuku po dlouhou dobu (sádlo a hovězí lůj rozetřené na skleněné desce v uzavřeném kontejneru). Pomády nejsou zcela rozpustné v alkoholu.

Concrete

Čerstvý rostlinný materiál se extrahuje nepolárním rozpouštědlem (toluenem, hexanem, petroletherem). Konečný materiál se skládá z těkavých vonných chemikálií s velkým podílem voskových sloučenin. Concrete nejsou zcela rozpustné v alkoholu. Hlavní rostliny používané pro concrete jsou: růže, jasmín, tuberóza, jonquil, ylang-ylang, mimosa, boron, levandule, lavandin, pelargónie, šalvěj, fialka, dubový mech.

Příklad

Jasmínový concrete je získáván z květů přímou extrakcí rozpouštědlem (hexane) nebo extrakcí CO2. Concrete je tmavě hnědá vosková hmota se silnou vůní jasmínu. Nejdůležitějšími faktory jsou druh vybraných květů, čas sklizně a interval mezi sběrem a zpracováním. 1000 kg květů produkuje 2,5-3,5 kg concrete a z tohoto výtěžku asi 1-2 kg absolue (extrakce ethanolem). Absolue je červenohnědá tekutina s jemnou vůní jasmínu.

Vzdělávejte se v aromaterapii s námi! Seriál pro vás publikujeme zcela zdarma díky laskavé podpoře Asociace českých aromaterapeutů.

Absolue

Další extrakce concretu v ethanolu poskytuje absolue. Sloučeniny, které se při chlazení vysrážely, se odstraní filtrací. Absolue jsou zcela rozpustné v ethanolu. Ve vzácných případech mohou být získány přímo extrakcí rostlinného materiálu alkoholem (absolue tonka).

Příklad

Absolue černý rybíz (Bourgeons de cassis absolut, absolutní cassis) se získá extrakcí rozpouštědlem přes concret získaný z dormantních pupenů Ribes nigrum L. (Saxifragaceae). Je to tmavě zelená pasta s pronikavou vůní černého rybízu. Používá se v jemných vonných látkách a v potravinových příchutích.

Resinoidy

Resinoidy jsou připraveny extrakcí rostlinných exsudátů (balzámy, oleo-gumové pryskyřice, pryskyřice) rozpouštědly (methanol, ethanol, toluen). Tyto produkty jsou viskózní a někdy se ředí, aby se snížila viskozita (s ftaláty nebo benzylbenzoátem). Resinoidy se používají pro jejich fixační vlastnosti.

Příklad

Benzo-Siam resinoid se získá extrakcí rozpouštědlem z pryskyřice stromu Styrax tonkinensis (Pierre) Craib (Styracaceae). Divoce rostoucí strom je rozšířený v Thajsku, Laosu, Kambodži a Vietnamu. Resinoid je červená až světle hnědá viskózní tekutina s čokoládovou, sladkou, balsamickou vůní. Používá se v parfumerii pro balsamové nuance a jako fixační prostředek.

Oleoresiny

Jedná se o koncentráty připravené z koření rozpouštědlem nebo extrakcí CO2 (pepř, zázvor, vanilka).

Tinktury

Tinktury jsou alkoholické roztoky, které jsou připraveny z rostlinného materiálu zpracováním v ethanolu nebo ve směsi ethanol / voda. Tyto jsou někdy nazývány infuze.

Extrakce CO2

Jedná se o plynnou extrakci, která využívá kapalný oxid uhličitý, který pod tlakem a regulovanou teplotou prochází rostlinným materiálem, a poté přes odlučovač se získá EO. Tato metoda je považována za nadřazenou kapalným rozpouštědlům, protože chrání důležité labilní a tepelně citlivé složky, vyžaduje méně energie, plyn je bezpečný, nehořlavý, bez zápachu a chuti, levný, snadno dostupný a může být znovu použit. Změnou teploty a tlaku lze získat extrakt se specifickou chutí nebo vůní, který se podobá přírodním produktům. Používá se také komerčně pro extrakci kávy a chmele při výrobě piva.

Přirozeně se vyskytující suroviny jsou nezbytné a důležité složky ve farmaceutickém, potravinářském, aromatickém a kosmetickém průmyslu. Jejich charakteristické vonné látky často nelze syntetizovat a v současné době je rostoucí poptávka po přírodních materiálech odvozených z rostlin. Je důležité chránit jejich přirozené prostředí, sbírat a pěstovat s péčí, aby se chránilo jejich prostředí i lidé, kteří se o ně starají.

© Kouzlo vůní, Kateřina Svobodová

Kateřina Svobodová Brooker (BSc Hons, PhD)

Kateřina Svobodová – Brooker & John Brooker

Po emigraci do Británie pracovala na katedře botaniky Glasgow University a udělala doktorát na Farmaceutické Fakultě se specializací na rostlinnou biochemii a využití přírodních produktů. Jako jedna z prvních byla zodpovědná za výzkum aromatických rostlin z hlediska botaniky, fyziologie, biochemie a biotechnologie, zkoumat aromatické rostliny byl její sen, za kterým si šla celou svoji kariéru.

Publikovala v odborných časopisech (přes 100 odborných a populárních článků) a měla přes 70 odborných příspěvků na mezinárodních konferencích – v Evropě, Israeli, Japonsku, Koreji, Brazilii a USA. Pracovala jako editorka pro CAB Abstracts on Aromatic and Medicinal Plants (Commonwealth Agriculture Bureau) a též jako poradce ve výboru BHTA (British Herb Trade Association).

Aktuálně žije po většinu roku v ČR a aktivně zde vyučuje při Asociaci českých aromaterapeutů. Je vdaná a má 2 syny, kteří žijí v zahraničí. Při psaní seriálu jí vypomáhá i její manžel John Brooker.

Autorkou článku je Kateřina Svobodová, předmluva: Michaela Lusílija Makulová, foto: Pixabay, archiv Kateřiny Svobodové.

Partnerem seriálu pro rok 2019 je Asociace českých aromaterapeutů. Díky této laskavé podpoře vám seriál přinášíme zcela zdarma.

Asociace českých aromaterapeutů působí již od roku 1996 poskytuje kvalitní a všestranné vzdělání v aromaterapii široké veřejnosti i profesionálním zájemcům ze souvisejících oborů jako je zdravotnictví, ošetřovatelství, farmacie, rehabilitace, kosmetika či wellness. V Institutu aromaterapie školí odborné aromaterapeuty, které sdružuje v Registru kvalifikovaných aromaterapeutů, poskytuje jim informační servis, rozvíjí jejich vzájemnou spolupráci a podporuje je nadstavbovým vzděláváním. Popularizuje a propaguje aromaterapii v médiích, na odborných konferencích a veletrzích, připravuje speciální programy pro firmy i neziskové organizace.

Kateřina Svobodová: Fascinující svět aromatických rostlin V. (Amazing Aromatic Plants)

Není lahvička jako lahvička. Samozřejmě ta s éterickým olejem. Proč tomu tak je? Kvalitu a vůni esenciálního oleje ovlivňuje mnoho faktorů. Od zdroje semen, přes způsob pěstování a třeba i míru slunečního svitu až po způsob zpracování (destilace) a uchování už hotových voňavých lahviček. Zaměřte se s námi na kvalitu, zorientujte se s námi ve fascinujícím světě aromatických rostlin.

Kateřina Svobodová Brooker spolu se svým mužem Johnem Brooker pro vás připravili 15dílný seriál z tajuplného a fascinujícího světa aromatických rostlin. Začtěte se do 5. dílu u šálku odpoledního čaje, ať si ho náležitě vychutnáte. 4. díl najdete tady. (For english version scroll down)

Co ovlivňuje kvalitu a vůni esenciálních olejů? – díl V.

Éterické oleje nejsou statickými složkami rostlin, ale jsou ovlivněny aktivním rostlinným metabolismem.

Vůně rostliny závisí jak na genetickém stavu, tak na přírodních podmínkách a způsobu pěstování. Například byliny a aromatické keře rostoucí v horkých, suchých středomořských oblastech mají výraznější vůni než ty stejného genetického původu, ale pěstované v mírnějších klimatických podmínkách. Vůně se také liší mezi divokými rostlinami a kultivovanými rostlinami, zejména těmi, které byly zařazeny v šlechtitelských programech pro jiné vlastnosti, jako je barva, trvanlivost nebo velikost květu či plodu. Zdá se, že tyto charakteristiky a vůně nejsou propojeny ve šlechtitelských programech.

Ontogeneze

Profil vůně květiny se mění během jejího života, což je důvod, proč starší květiny mohou vonět odlišně od mladších. Totéž platí i o ostatních částech rostliny. Navíc maximální výnos čerstvých listů nebo květin a maximální obsah éterických olejů neprobíhá současně a je nezbytné najít optimální dobu sklizně pro každý druh a kultivar. To platí také pro složení éterického oleje.

Například nejvyšší výnos esenciálního oleje (EO) pro saturejku je v době plného květu, zatímco pro řebříček je na začátku kvetení. Nicméně, nejlepší složení EO saturejky je v raných stádiích kvetení, takže existuje kompromis mezi kvalitou a kvantitu.

Obsah chamazulenu v řebříčku a heřmánku se zvyšuje s věkem a výběr rostlin závisí na kupujícím a jaké složení vyžaduje. V petrželovém EO je během vegetačních stádií hlavní složka ocimene (60 % v/w), zatímco při pozdním rozkvětu a vývoji semen jsou to myristicin (30 % v/w), apiol, phellandren a a-pinen.

Stabilní zdroj semen, řízků nebo jiných propagulů

Komerční plantáž je obvykle založena na zvoleném typu nebo chemotypu, a to na základě výběru osiva a propagace. Rostliny musí být testovány na variabilitu a vytrvalost. Například genetická divergence byla zkoumána u 34 typů citronely (Cymbopogon winterianus) z Indie a Srí Lanky. Na základě botanických a chemických vlastností byla skupina rozdělena do sedmi klastrů, přičemž hlavními složkami byly elemol, geraniol a limonen v různých poměrech. Musí být stanoveny parametry pro daný druh rostliny; zpočátku proto musí být pěstovány a sledovány za experimentálních podmínek a teprve pak je možné je použít ve velkém měřítku. Tyto experimentální plány obvykle trvají asi 5 let.

Pěstování: výsadba, agronomie

(Hnojení, vodní režim, herbicidy, pesticidy, sklizeň)

Některé EO jsou pěstovány především moderními zemědělskými metodami; proces je zcela mechanizován, osiva rostlin jsou odvozena z komerční odrůdy a všechny parametry jsou vědecky určeny pro vysoký výtěžek oleje a přesné složení. Podrobné informace o vhodnosti půdy pro pěstované druhy, techniku setí, šířku řádků, hustotu rostlin, ochranu plodin a další podrobnosti jsou nezbytné. Tyto systémy jsou obvykle kopírovány a modifikovány podle toho, jaké environmentální a klimatické podmínky ovlivňují konkrétní produkci plodin v dané oblasti.

Vzdělávejte se v aromaterapii s námi! Seriál pro vás publikujeme zcela zdarma díky laskavé podpoře firmy Saloos.

Složení půdy, nadmořská výška, sezónní a klimatické změny

(Sluneční záření, déšť, délka dne)

Příliš mnoho deště zvyšuje hladinu a-pinenu v římském heřmánku, od požadovaných 6-8 % na 11-13 % a kupující může odmítnout koupit tento éterický olej. Nadmořská výška (př. Provence – Francie) je důležitým faktorem pro některé rostlinné druhy, zejména levandule. Světelné záření ovlivňuje složení EO v tymiánu, bazalce a saturejce.

Stresové faktory, jako je vysoká sluneční záře, nedostatek živin, sucho, vítr, stín, mráz, přispívají k výrazným změnám v složení éterických olejů a musí být specificky zkoumány pro každý rostlinný druh. Podrobná znalost těchto environmentálních a ontogenních trendů a reakce rostlin na ně je velmi důležitá pro optimální sklizeň z volné přírody a také pro úspěšné kultivační systémy.

Posklizňová technologie: sušení, zpracování, destilace a skladování

Při skladování může dojít k významné degradaci éterického oleje, ať už kvůli oxidaci těkavých olejových složek nebo v důsledku enzymatických změn rostlinného materiálu. Je důležité, aby se sklizený materiál dodal do sušárny co nejrychleji. Sušení znamená snížení vlhkosti v rostlinné hmotě na maximum 5-10 % a materiál by měl zachovat původní barvu. U rostlin s EO by teplota neměla překročit 40° C, protože éterické oleje se při vyšších teplotách ztrácí nebo se rozkládají.

Někteří pěstitelé mají své destilační zařízení a destilují čerstvé bylinky (levandule) nebo po sušení na poli několik dní po sklizni (římský heřmánek). Proces je obvykle monitorován – EO pro mezinárodní prodej, včetně farmaceutických, potravinových nebo kosmetických trhů, musí splňovat stanovené normy. Farmář / producent by měl experimentovat s podmínkami pěstování, aby byl schopen dodat co nejkvalitnější éterický olej; případně by mohl získat tuto radu a podporu od specializovaného výzkumného centra.

Šlechtění rostlin pro éterické oleje

Šlechtění je důležitou součástí produkce éterických olejů. Používají se obvyklé tyto metody: výběr, křížení, použití polyploidů (= zvýšení počtu chromozomů – máta, kozlík, bazalka, heřmánek, řebříček), mutace, sběr a ukládání různých druhů do genových bank na celém světě.

Nejvyšší prioritou je výběr uniformity rostlin, který zahrnuje morfologii rostlin, dobu kvetení, růstový vývoj a stabilní chemotyp. Biotechnologie a tkáňová kultura přinášejí nové aspekty do pěstování – přenos genů odpovědných za určitou vůni, například linalool pro odrůdy citronové vůně. Byly identifikovány geny a enzymy, které kódují jednotlivé složky éterického oleje.

Divoký typ oregana, nalezený v izraelské poušti, měl výnos EO 6-8 %, což je výrazně vyšší než obvyklé 1-3 % a zvyšuje výnos éterického oleje při velkoplošném pěstování. Pačuli (Pogostemon cablin) byl geneticky transformován a obsahuje geny pro rezistenci proti patchouli mosaic virus.

Závěry

Existuje velká variabilita ve fyziologii, růstových strukturách a biochemii u všech druhů rostlin, které produkují éterické oleje. V důsledku toho není ani množství ani složení EO jednotné a stabilní. Několik průmyslových druhů a odrůd s vysokou hodnotou bylo podrobně prozkoumáno a jejich výrobní charakteristiky byly standardizovány. Na trhu je však mnoho dalších druhů, včetně nových, které vykazují velkou variabilitu.

Původ kultivace a produkce je často obtížné zjistit u méně obvyklých nebo nových olejů. To také dává příležitost k falšování. Osoba, která nemá dostatek informací o éterických olejích, je bezradná a snadno se dá ošálit. Například si ani neumí uvědomit skutečnost, že různé rostlinné druhy neprodukují EO (např. okurky, broskve, maliny) nebo že některé oleje jsou tak vzácné a drahé, že se nedají snadno koupit (magnólie, lotus), a toto by mělo varovat kupujícího, že nabízená lahvička pravděpodobně obsahuje syntetické materiály!

Toto zahrnuje syntetické vůně, včetně vanilky, santalového dřeva, kadidla a všech možných druhů ovoce, na které si můžete pomyslet, začínající melounem a končící borůvkami. Musíme si toho být vědomi; můžeme přijmout mírně odlišné formy heřmánku, pokud byly vyrobeny v Egyptě, v Anglii nebo v Brazílii, ale neměli bychom přijímat syntetické vonné látky!

© Kouzlo vůní, Kateřina Svobodová

Kateřina Svobodová Brooker (BSc Hons, PhD)

Kateřina Svobodová – Brooker & John Brooker

Po emigraci do Británie pracovala na katedře botaniky Glasgow University a udělala doktorát na Farmaceutické Fakultě se specializací na rostlinnou biochemii a využití přírodních produktů. Jako jedna z prvních byla zodpovědná za výzkum aromatických rostlin z hlediska botaniky, fyziologie, biochemie a biotechnologie, zkoumat aromatické rostliny byl její sen, za kterým si šla celou svoji kariéru.

Publikovala v odborných časopisech (přes 100 odborných a populárních článků) a měla přes 70 odborných příspěvků na mezinárodních konferencích – v Evropě, Israeli, Japonsku, Koreji, Brazilii a USA. Pracovala jako editorka pro CAB Abstracts on Aromatic and Medicinal Plants (Commonwealth Agriculture Bureau) a též jako poradce ve výboru BHTA (British Herb Trade Association).

Aktuálně žije po většinu roku v ČR a aktivně zde vyučuje při Asociaci českých aromaterapeutů. Je vdaná a má 2 syny, kteří žijí v zahraničí. Při psaní seriálu jí vypomáhá i její manžel John Brooker.

Autorkou článku je Kateřina Svobodová, předmluva: Michaela Lusílija Makulová, foto: Pixabay, archiv Kateřiny Svobodové.

Partnerem seriálu pro rok 2018 je firma Saloos. Díky této laskavé podpoře vám seriál přinášíme zcela zdarma.

Essential oils – what influences their quality and fragrance? – part V.

The scent produced by a plant depends both on its genetic makeup and growing conditions. For example, herbs and aromatic shrubs grown in hot, dry Mediterranean regions are more pungent than those of the same genetic origin but grown in wetter temperate climates. Scent also differs between wild plants and cultivated plants, especially those that were in breeding programmes for other characteristics, such as colour, vase shelf life or size. It seems that long vase life and fragrance genes are not linked in breeding programmes.

The active constituents of EO plants are not static components of the plant, but under the influence of active metabolism.

Life ontogeny

The scent profile of a flower changes during its life, which is why older flowers may smell different from younger ones. In addition, usually maximum yield of fresh leaves or flowers and maximum EO content do not occur simultaneously, and it is necessary to find the optimal harvest time for each species and cultivar. This also applies for EO composition. For example, the highest EO yield for savory is during full flowering, whilst for yarrow it is at the beginning of flowering.  However, the best composition of savory EO is at the early stages of flowering, so there is a compromise between quality and quantity. The chamazulene content of yarrow and chamomile increases with plant age and selection depends on the buyer and what composition is required. In parsley EO during vegetative stages, the main oil component is ocimene (60% v/w), whilst during late flowering and seed development it is myristicine (30%), apiole, phellandrene and a-pinene.

Stable supply of uniform seeds, cuttings or other propagules

A commercial plantation is usually established with a chosen type or chemotype, based on selection of the seed and propagules. Plants have to be tested and screened for their patterns of variability and diversity. For example, genetic divergence was studied in 34 accessions of citronella (Cymbopogon winterianus) from India and Sri Lanka. Based on botanical and chemical characteristics, the group was divided into seven clusters with major components being elemol, geraniol and limonene in various proportions. The parameters for a given plant species have to be determined; initially, therefore, they have to be grown and monitored under experimental conditions and only then can they be used in large scale cultivation. These experimental plans usually take about 5 years.

Cultivation: planting, husbandry (fertilization, water regime, herbicides, pesticides, harvesting)

Certain EO are produced mainly by modern farming methods; the process is completely mechanized, the plant stock is derived from a commercial variety and all parameters are scientifically determined for high oil yield and exact oil composition. Detailed information on suitability of the soil for the species to be grown, sowing techniques, row width, population density, crop protection and further details are needed. These growing systems are usually copied and modified according to what environmental and climatic conditions influence specific crop production.

Nature of soil, altitude, seasonal and climatic changes (sun radiation, rain, day-length)

Too much rain increases the level of a-pinene in Roman chamomile, from the required 6-8% to 11-13% and the buyer can refuse to buy that year’s product. Altitude (e.g., Provence, Fr.) is an important factor for certain plant species, notably lavender. Light irradiation influences EO composition in thyme, basil and savory. Stress factors including high irradiance, lack of nutrients, drought, dry wind, shade, frost, all contribute to pronounced changes in EO composition and have to be specifically investigated for each plant species. Detailed knowledge of these environmental and ontogenic trends and the plant responses are very important for optimal harvest from the wild and also for successful growing systems.

Postharvest technology: drying, handling, processing, distilling and storage

Significant degradation can occur during storage, either due to oxidation of volatile oil constituents, or as a result of enzymatic changes in the plant material. It is important that the cut herb is delivered to the drying plant as quickly as possible. Drying involves reducing the moisture in the herb to a maximum of 5-10% and the herb should retain its original colour.  For EO plants, the temperature should not exceed 40 C, because the EO is lost at higher temperatures, or can degrade. Some growers have their distillation apparatus at the premises and distil herbs fresh (lavender), or after drying in the field for several days after the cut (Roman chamomile). The process must be tested – EO for sale internationally, including pharmaceutical, food or cosmetic markets, must meet given standards. The farmer/producer should experiment with growing conditions, or alternatively he could obtain this advice and support from a specialized research centre.

Breeding of EO plants

Breeding forms an important part of EO production. The usual breeding methods are applied: selection, crosses, back crosses, use of polyploids (=increase of chromosome numbers – mint, valerian, basil, chamomile, yarrow), mutation, collection and bank storage of different species worldwide. The top priority is to select for plant uniformity, which includes plant morphology, time of flowering, growth development and stable chemotype. Biotechnology and tissue culture brings new aspects to breeding – transfer of genes responsible for a certain flavor, for example linalool for lemon scented varieties. Genes and enzymes responsible for the production of individual components have been identified. Wild type oregano, collected in the Israeli desert, had EO levels of 6-8%, which is significantly higher than the usual 1-3% and increases the EO yield from the field. Patchouli (Pogostemon cablin) has been transformed and contains genes for resistance to patchouli mosaic virus.

Conclusions

There is a great variability in the physiology, growth patterns and biochemistry of EO plant species. Consequently, EO yield and composition is not uniform or stable. A few species and varieties with high value for industry have been investigated in depth and their production characteristics have been standardized. However, many more species are on the market, including novel ones, which show great variability. The origin of cultivation and production is often difficult to track for minor or novel oils. This also give a chance for adulteration and falsification. A person who does not have enough information about an EO is easily misled or confused. To be aware of the fact that various plant species do not produce EO (eg cucumber, peaches, raspberry), or that the oil is so rare and expensive that it could not easily be bought (magnolia, lotus) should warn a buyer that an offered vial may contain synthetic materials! Synthetic fragrances, including vanilla, sandalwood, frankinscence and any possible fruit you can think of, starting with melon and finishing with blueberry, can be bought cheaply. We must be aware of this; we can accept slightly different forms of chamomile, as long as it was produced in Egypt rather than in England, but we should not accept synthetic fragrances.

© Kouzlo vůní, Kateřina Svobodová

Den otevřených dveří v Bylinkové zahradě ve Valticích

Minulou sobotu jsme v Bylinkové zahradě ve Valticích prožili náádherný den. Já přednášela, míchaly se éterické oleje, manžel destiloval. Všude to krásně bylinkově vonělo a lidem bylo dobře uprostřed opečované zahrady. Organizátoři nachystali v rámci akce “Pojďte přivonět…” parádní program pro všechny věkové kategorie. Z fotek ta pohoda doslova sálá…

Bylinková pohoda v zahradě

Pokud byste si do zahrady chtěli udělat výlet, všechny potřebné informace najdete na jejím webu. Tohle místo vřele doporučujeme! Od roku 2017 se jmenuje podle svých velkých mecenášů Bylinková zahrada Lu & Tiree Chmelar.

Destilace má pořád nádech starodávné alchymie

I pro toto své kouzlo byla destilace jedním z bodů víkendového programu. A vznikla vzácnost! Valtický éterický olej ze šalvěje! Destiloval manžel. A to z 22 kg šalvěje lékařské. Hádejte kolik z té hromady je nakonec éterického oleje?

60 ml!!! Ten je do sbírky, protože to je specialita toho pěkného dne i místa… A vydestilovaný hydrolát jsme hned na místě i ochutnali, podle návštěvníků to byla “síla”…

Naše fotogenická destilační kolona na zakázku
Jak dostat 22 kg šalvěje do destilačního přístroje
A závěrečná odměna v podobě 60ml éterického oleje ze šalvěje

Přednášky o aromaterapii

Já měla celkem dvě přednášky o aromaterapii. První dopoledne, druhou odpoledne. Je vždy zajímavé, že ŽÁDNÁ přednáška není stejná. Ale každá byla krásná, protože se sešlo mnoho, mnoho perfektních lidí, kteří se uměli uvolnit a zasmát. Bylo přítomno i docela hodně mužů… No. Po ochutnávce šalvěje možná začnou menstruovat i oni :-).

Měli jsme rostlinné oleje, éterické oleje a hydroláty od firmy Saloos. Já osobně tuto firmu i její majitele zbožňuji – pana Jiřího Haraštu a jeho ženu. Tak skromné lidi, kteří, ač mají tak velkou a úspěšnou firmu v Čechách, jsou stále velice lidští. Srdíčkoví, úžasní, sdílní, citliví…

Jejich výrobky doporučuji, pro běžné užívání jsou vynikající nejen cenově.

Pan Jiří Harašta byl také v Bulharsku na růžích… My přijížděli, on odlétal, takže jsme se minuli. Proto éterický olej Růže od Saloosu… Pro ty, co budou mít stále pochybnosti, že Saloos není kvalitní, mám dotaz: Jaký jiný éterický olej, než ten z Bulharska, je kvalitnější???

TIP redakce: O cestě do bulharského Údolí růží si přečtěte v reportáži.

A ještě za redakci připojujeme PODĚKOVÁNÍ firmě Saloos za podporu Kouzla vůní. Díky ní u nás mohou vycházet seriály Roberta Tisseranda nebo Kateřiny Svobodové, světových odborníků v oblasti aromaterapie a éterických olejů.

Na přednáškách bylo milo a veselo
Příprava destilace aneb je potřeba to nejdřív složit

Krásné místo dělají úžasní lidé

Valtická zahrada se zdá být maličká, v porovnání s ostatními. Ale to její okolí, kdy prosvítá zámek. Lidé, kteří ji tvoří. To vše činí z této zahrady velice skvostnou odpočinkovou zónu, kde se KAŽDÝ cítí hezky.

Sledovala jsem občas to hemžení lidí, kdy si děti hráli na pískovišti, maminky kojily na dekách, zamilovaní si tvořili kytičku z levandule, starší pečlivě studovali jednotlivé záhonky, do toho se dav kolem mého manžela stále smál… BYLO TO DOKONALÉ.

Destilace to je věda! Vyžaduje řádné soustředění

Ač unavená, jsem si odpočinula, cítila se šťastně a skláním se před vedením bylinkové zahrady a lidmi, kteří za ní jsou… A od srdce moc moc děkuji za pozvání. Dalo nám krásný zážitek a pohlazení po duši. DĚKUJI.

Autorka článku: Xenie Bodorik Pilíková. Foto: achiv Bylinková zahrada Lu & Tiree Chmelar, archiv autorky.

Cesta za růží do Bulharska? Magické probuzení i růžový blázinec

S manželem jsme se rozhodli, že chceme poznávat vůně a jejich materie napřímo. Osobně. Nejen prstem po mapě. K tomu nás inspirovala aromaterapeutická stáž, kde jsme v roce 2014 poprvé destilovali éterický olej z myrty. Tu jsme si sami s berberskými ženami nasbírali. A tak začíná naše putování po světě za vůněmi. A není náhoda, že růží.

Každá růže, naplněna intenzivní vůní, vypráví, ona růže, tajemství Všeho.“ Alessandro Bausani

Růže, která nám ukazuje v jedné chvíli život i smrt. Růže, symbol pomíjivosti života, protože růže brzy uvadá. Tato tak opěvovaná rostlinka má mnoho odrůd a barev. Ale ta nejhlavnější i nejvzácnější růže damašská, z které jsou krásné a žádané éterické oleje, ta roste v Bulharsku. Přesněji v Údolí růží. Bulhaři si velice chrání své národní bohatství v podobě růží. A turisté jejich růže vyhledávají. Vyjeli jsme ve čtvrtek večer a cesta utíkala krásně. Když se člověk těší, před sebou má dobrodružství, svět je rázem růžový…

Ach ta vůně… Jsme na místě!

Přivítal nás rovnou festival růží v Kazanlaku

Dorazili jsme v pátek odpoledne. Vůbec jsme nevěděli, kam máme jet, ani co máme dělat. A jediné, co se nabízelo, bylo město Kazanlak, které je uvedeno jako hlavní zdroj sběru růží. Přijeli jsme přesně na začínající festival růží, který se každoročně koná první víkend v červnu. Je to takové rozloučení s nimi, poděkování za to, že dali sami sebe k tomu, aby pomáhali druhým svou vůní a svými účinky.

Miss Růže i růžová limonáda

Bulhaři pořádají při této příležitosti různé rituály růží, ukazují zvyky, které jsou spjaty už tolik let s jejich tradicí. Zpívají, tančí, mladé dívky si zaplétají copy, do kterých vkládají růže, případně věnečky z nich. Všude se prodává zboží, vyrobené jen a jen z růží. Vína, květové vody, mýdla, šperky, kosmetika, éterické oleje, limonády… Samé růže. Dokonce se volí i miss Růže.

Pro turisty nádherná podívaná. V Kazanlaku v informačním centru vám prodají vstupenky na rituály, které se konají přímo na poli. Dostanete tam i plán celého festivalového víkendu. My jsme ale hledali opravdový sběr růží. Nejen do košíčku za zvuku harmoniky a smíchu. A o tom nikde nebyla ani zmínka.

Trochu tradice, trochu cirkus pro turisty, ale nádherně voňavé

Sběrače jsme asi dost překvapili

Protože jsme spali v autě, zastavili jsme si přímo v samotném Údolí růží. Udělali jsme si pelíšek v autě a koukali na hvězdy, opojeni vůní růží z údolí. Ticho. Klid. Hvězdy a vůně. Ráno jsme se probudili kolem 5 hod ranní, v domnění, že už svítá. Byla ještě tma.

Tiché údolí se také pomaličku probouzelo. Ptáci zpívali o sto šest. Slunce pomalu vycházelo, když jsme uslyšeli hlasy. Trochu nejistě jsme za nimi šli na vedlejší růžové pole. A tam už skupinka lidí, řádně oděna, sbírala okvětní lístky a házela je do pytlů. Když jsme se přiblížili, přivítali nás s úsměvem. Naznačili jsme jim, že chceme pomoci. Celkem byli udiveni. Asi se jim ještě nestalo, aby se kolem 6 hod ranní vyrojil zpoza křovin turista a nabídl, že jim pomůže!

TIP redakce: Další festival růží se koná v Bavorsku. Tam zas byla minulý rok naše redaktorka Veronika. Podívejte se s ní, jaké to bylo.

Údolí růží se probouzí a my jsme u toho! Silný moment

Na sběr kalhoty, svetr a pořádnou zástěru, jinak au au

Sběr růží je náročný. Já, opravdu velice naivní, jsem si naběhla na pole v kraťáskách a krátkém tričku. Au. Růže škrábou. Oni sami, když lístky z růží sbírají, jsou oblečeni do dlouhých kalhot, svetrů a většina má na sobě takové plastové zástěry.

A samotný sběr růží také nijak moc rychle neutíká. U sběru jakékoliv rostlinky je zapotřebí trpělivosti. Je to takový stav meditace. Ono než se nasbírá nějaké to kilo, dost dlouho to trvá. Kilo růží, to je pořádná hromada!

Jak si tak sbíráme a nasáváme tuto nečekanou chvíli, přijíždí velké auto. To přijel výkupčí okvětních lístků. Začal od lidí přebírat pytle, vážit a platit jim peníze. Manžela napadlo, že bychom si jeden takový pytlík mohli koupit i my. Něma problema. Zvážili jsme pytel, domluvili cenu.

Zeptali se nás, odkud jsme a kdy jedeme domů. Že by bylo dobré, pokud si nyní koupíme pytel okvětních lístků, jet je co nejrychleji zpracovat. Nejpozději do 2 dnů. A tak jsme se dohodli, že přijdeme zítra. Svěřili jsme se jim, že moc toužíme vydestilovat si vlastní květovou vodu z damašských růží.

TIP redakce: Jednu vlastnost růže, o které se jen tak lehko nedozvíte, zpracovala Veronika Němcová v osobní studii. Jde o to, jestli dokáže přitahovat peníze… Zajímá vás to?

Snažili jsme se zachytit magické chvilky, které jsme tam zažili

Růžová firma mimo sezónu na okurky

Moc je potěšil náš opravdový zájem, začali jsme si povídat o destilaci a bylo vidět, že jsou šťastní za naši úctu a zájem. Proto nás zavezli do firmy, pro kterou růže vykupují. Nádherná firma. Nabarvena, jak jinak, do tmavých odstínů růžovo-červené. Pan majitel nás firmou provedl. Ukázal nám destilační kolony, odpovídal na otázky.

Dozvěděli jsme se, že:

  • destilace trvá 3 hod,
  • přibližně při 104 stupních,
  • z 300 kg růžových lístků má 90ml éterického oleje.

Zavedl nás i do haly, kde zpracovával růžové okvětní lístky na marmelády a sirupy. Sám řekl, že výroba a zpracování růží ho živí tak z 10 %. Růže je vzácná, roste krátce a je jí málo. Zbytek jeho živnosti bylo zpracování okurek.

Po prohlídce a nečekané přednášce, kdy jsme si zakoupili 5 ml éterického oleje, jsme se opět vydali na pole. To pole, které bylo před chvíli tiché, to pole, které oslňovalo vycházející slunce za doprovodu ptačího orchestru, se změnilo v růžový blázinec!!

Zkusili jsme si, že sbírání růží není hračka

Rituály pro turisty, ale i úžasní obyčejní lidé

Hromada turistů, hlavně Japonců. Ti běhali od jednoho konce pole k druhému, zněla tady angličtina, ruština, japonština… Mumraj, zpěv, smích, chaos.

Odjeli jsme. Bloumali po okolí, zajeli do Burgasu, cca 250 km k moři a večer pak zpět do Údolí růží. Přespat. Ráno čaj z okvětních lístků a šup na pole. Tam pak přijel náš známý a zakoupili jsme jeden pytel. Ten vážil 8 kg. Cesta zpět nám trvala 2 dny a z těch 8 kg nám vydržela 4 kg.

Lidé z Údolí růží byli úžasní. Bylo na nich vidět, že jsou zvyklí na zvědavé turisty. Celý víkend, co jsme se pohybovali v Údolí růží, jsme potkávali, hlavně ráno, velice přátelské lidi!! Nestalo se nám, že by nás někdo vyháněl, řval na nás, nebo byl zlý. Naopak.

Nálev proti smutku z růžových poupátek

Když jsme se probouzeli druhý den ráno a kochali se údolím, projížděl kolem nás pán na kole. V košíku vpředu na kole měl nasbíraný heřmánek. Zastavil se u našeho auta a ptal se: „Rossa?“. Já mu nadšeně ukazovala milión fotek na mobilu, on nás zatáhl za ruce mezi růže a začal nám trhat poupata. Bulharštinou nám vysvětloval, které růže ne, protože jsou staré, proč poupátka, že on si vždy nasbírá celý sáček, usuší a vydrží mu to přes zimu. Dělá si z nich nálev proti smutku.

Když usoudil, že máme dost poupat, rozloučil se. Za našeho přiblblého úsměvu, kdy jsme ještě v mírném šoku zírali na poupátka a kouzelného pána na kole s košíčkem heřmánku, čile odjel. Bylo to TAK MILÉ A KRÁSNÉ!!

Cestovat za vůněmi je velice obohacující.

Jsme zpátky doma a hurá na destilaci

Tečka za celým našim voňavým, kouzelným výletem byla domácí destilace bulharské růže. Z 8 kg nám nakonec zůstaly zdravé 4 kg okvětních lístků. Z toho jsme vydestilovali 0,8 l extra kvalitního hydrolátu.

Je to jiná vůně, než jsme doteď znali. Opojná, sladká, až do mírné nevolnosti. Co víme, je to, že Bulharsko, Údolí růží, to všechno je navždy v naší krvi. Hvězdy nad Údolím růží, sbírání okvětních lístků brzy ráno před svítáním s Romy, kteří za kilo lístků dostanou v přepočtu na naše 14 Kč…  Jejich štěstí, naše pocity, uvědomění, tiché souznění.

S růží na zdraví!

Čaj na milující srdce a odpuštění

Jednoznačně pro dobrou náladu, bolest v krku, vynikající při hnisavé angíně. Děláme tak, že okvětní lístky zalijeme vodou, přiklopíme pokličkou a těsně před bodem varu vypneme. Na pokličce je sražená pára, voní.

Necháme louhovat 15 minut a pak popíjíme.

Se zbytkem výluhu si opláchneme tvář.

TIP redakce: vloni jsme uveřejnili celý růžový seriál od Veroniky Němcové. Díl věnovaný zdraví.

Hydrolát z růže

  • Má pH 6,1. Hydrolát z růže se užívá i vnitřně, hlavně po antibiotikách.
  • Pokud budeme destilovat květovou vodu z růží doma, tak z 1 kg okvětních lístků bude 250 ml kvalitního nádherného hydrolátu (z vlastní zkušenosti).
  • Růžová voda se může stříkat přímo do očí (pouze 100% čistý bez konzervantů), anebo malým dětem s ní vytírat očička, když hnisají.
  • Vynikající pro ženy, které mají problém s hormonální rovnováhou, zejména estrogenem. Je úžasný na nervy, hodí se při PMS.
  • Úžasný na srdíčko.
  • Měl by vydržet 2 roky a více, podle kvality výrobce.

Autorka článku: Xénie Bodorik Pilíková. Foto: archiv autorky.

Partnerem článku je Asociace českých aromaterapeutů:

“Asociace českých aromaterapeutů působí již od roku 1996 poskytuje kvalitní a všestranné vzdělání v aromaterapii široké veřejnosti i profesionálním zájemcům ze souvisejících oborů jako je zdravotnictví, ošetřovatelství, farmacie, rehabilitace, kosmetika či wellness. V Institutu aromaterapie školí odborné aromaterapeuty, které sdružuje v Registru kvalifikovaných aromaterapeutů, poskytuje jim informační servis, rozvíjí jejich vzájemnou spolupráci a podporuje je nadstavbovým vzděláváním. Popularizuje a propaguje aromaterapii v médiích, na odborných konferencích a veletrzích, připravuje speciální programy pro firmy i neziskové organizace.”

3 základní body pro seznámení s aromaterapií

Aromaterapie se v poslední době stává poměrně rozšířenou a pro laika může být obtížné se mezi množstvím nabízených aromaterapeutických produktů, služeb a kurzů orientovat. Proto jsme pro vás připravili sérii článků, ve kterém postupně vysvětlíme základní pojmy, s nimiž se v aromaterapii můžeme setkat. Začínáme právě teď, a to hezky od úplných základů.

Bod číslo 1: Co je aromaterapie?

Aromaterapie se řadí mezi přírodní léčebné metody a zkoumá působení éterických olejů na organismus. Používá se k ovlivňování a harmonizaci fyzického, psychického a duševního stavu člověka. Pokud se aromaterapie využívá s potřebnými znalostmi a zodpovědným přístupem, může se stát plnohodnotým prostředkem ke zdraví, doplňkem moderní medicíny či jiné přírodní metody.

Silice jsou v rostlinách, éterické oleje v lahvičkách

Pro léčbu se používají éterické oleje, které jsou získávány ze siličnatých rostlin. K těmto rostlinám se řadí určité druhy stromů, keřů, bylin, travin a květin. Silice, neboli aromatické těkavé látky, vznikají jako produkty sekundárního metabolismu rostlin a jsou rostlinami využívány např. jako ochrana před škůdci nebo pro vábení hmyzu.

Silice jsou obsaženy ve zvláštních pletivech v různých částech rostlin. Uvádíme příklady, kde se v jaké rostlině nacházejí:

  • květ – růže, heřmánek
  • kvetoucí nať – levandule, geránium
  • list – eukalypt, pomerančové listí
  • plody – kardamom, pepř
  • oplodí – citrusy
  • semeno – fenykl, kmín
  • jehličí – smrk, borovice
  • oddenek – zázvor
  • kořen – vetiver
  • dřevo –  santal, růžové dřevo
  • kůra – skořice
  • pryskyřice – benzoe, kadidlo

TIP redakce: Zároveň si u nás můžete přečíst seriál pro “aroma-pokročilé” od Kateřiny Svobodové, světové kapacity v oboru aromatických rostlin.

Citrusové vůně patří k nejoblíbenějším vůbec, osvěžují, čistí a podporují aktivitu.

Bod číslo 2: Okénko do historie

Aromatické rostliny se pro léčbu nebo pro kosmetické účely používaly již před několika tisíci lety.

Vonné oleje vznikaly macerací aromatické rostliny v nosném rostlinném oleji, zatímco vonné masti vznikaly naložením aromatického materiálu do tuku.

Používala se vykuřovadla v podobě sušených bylin, pryskyřic a koření na očistu prostorů, pro náboženské účely, pro navození jiného stavu vědomí nebo změnu nálad a pro stimulaci mozkové činnosti.

Egypt

Ve starém Egyptě byly vonné látky a pryskyřice používány nejen pro léčbu a pěstění těla, ale i při vyprovázení mrtvých na onen svět. Při mumifikaci byly používány oleje a masti ze santalu, cedru, kadidla a skořice a zemřelí byli pro posmrtný život vybaveni nádobami s parfémy a vonnými oleji. Vonné látky byly kněžími používány i k řešení psychických obtíží v podobě depresí, nervozity či mánie.

Řecko

Ve starém Řecku si aromatických látek velmi cenili, připisovali jim božský původ. Hippokrates doporučoval inhalace léčivých vůní, koupele a masáže s vonnými oleji pro zdraví a dlouhověkost. Řečtí atleti si pro povzbuzení před závody potírali tělo vonnými oleji.

Starověký Egypt byl používáním aromatických látek proslavený.

Řím

Staří Římané používali vůně a vykuřování při obřadech a obětinách svým bohům. Mezi oblíbené byliny patřily: růže, jalovec, rozmarýn, vavřín a máta. Aromatické materiály používali pro léčebné i zkrášlující procedury.

První destilace

První pokus o destilaci provedl nejspíše perský lékař a filosof Avicenna (Ibn Síná) ve 12. století. Experimentoval s destilací růže a jako první získal růžový hydrolát. O sto let později byl jeho primitivní destilační přístroj doplněn o chladící zařízení, a tak byl vydestilován první éterický olej.

TIP redakce: Dnes už si můžete vlastní destilační přístroj pořídit i domů a experimentovat. Jak na to, radíme v našem článku.

Bod číslo 3: Kde se vzalo slovo aromaterapie?

Počátkem 20. století se francouzský chemik René Maurice Gattefossé věnoval studiu léčivých vlastností éterických olejů. Jednoho dne se při svém bádání ošklivě popálil. Různé zdroje uvádějí různé informace, jak vypadalo následné ošetření popálenin. Některé zdroje uvádějí, že René instinktivně ponořil popálenou ruku do nejbližší kapaliny a shodou okolností to byla nádoba s levandulovým éterickým olejem. Jiné zdroje uvádějí, že levandulový olej použil až později, kdy se rána špatně hojila. Ať už to bylo jakkoli, René na vlastní kůži vyzkoušel analgetické a hojivé účinky levandule. Zranění se velmi rychle zahojilo, bez dalších komplikací a bez zjizvení. Tento muž poprvé použil slovo aromaterapie, a to ve své knize, která vyšla v roce 1937.

Aromaterapie jako léčba válečných zranění i nemocné duše

Dalším průkopníkem v aromaterapii byl francouzský lékař Jean Valnet. Navázal na Gattefossého experimenty a protože byl za 2. světové války na frontě nedostatek antibiotik, využíval při ošetřování zraněných vojáků antiseptických vlastností éterických olejů. Po válce se J. Valnet věnoval péči o psychicky nemocné pacienty. Při jejich léčbě opět úspěšně využíval terapeutických vlastností éterických olejů. V roce 1964 vydal knihu Aromaterapie – léčba pomocí rostlinných esencí. Zde popisuje své zkušenosti při léčbě různých onemocnění.

Základy využití aromaterapie v holistickém pojetí položila Marguerite Maury – zdravotní sestra rakouského původu. Společně se svým manželem zkoumali působení éterických olejů na psychiku. Marguerite upozornila na fakt, že tyto oleje nepůsobí jen na tělo fyzické, ale účinky lze pozorovat i na emoční a duševní úrovni. V roce 1961 vyšla její kniha, ve které popsala své zkušenosti z medicínsko-kosmetické práce s éterickými oleji.

Levandule je dodnes asi nejzkoumanější rostlinou v aromaterapii, milují ji lidé i opylovači, je to vůně klidu a bezpečí.

Kolébka moderní aromaterapie je Francie

Za kolébku moderní aromaterapie je považována Francie. Nyní se aromaterapii věnuje mnoho vědců a terapeutů, kteří publikují své poznatky a zkušenosti ze svých výzkumů a studií.

“Otec” bezpečné aromaterapie Robert Tisserand

Velmi uznávaným odborníkem v tomto oboru je Robert Tisserand. Kniha „Essential oil safety“, kterou vydal společně s Rodney Youngem, je takovou biblí pro praktikující aromaterapeuty. Obsahuje, kromě dalších, důležité informace k jednotlivým éterickým olejům – chemické složení, bezpečné koncentrace, kontraindikace.

TIP redakce: Kouzlo vůní dlouhodobě spolupracuje s Robertem Tisserandem a vydáváme jeho nejzajímavější články v češtině.

Jak se z rostlinné silice stává éterický olej, co vlastně najdeme v lahvičce s éterickým olejem a jaký mají tyto oleje vliv na lidský organismus si povíme v dalším dílu tohoto cyklu.

Autorkou článku je Petra Hyťhová. Foto: Pixabay.

Partnerem článku je Kouzlo esence. Děkujeme za podporu!

Kouzlo esence je internetový obchod, který se specializuje na přírodní kosmetiku s velmi jednoduchým a šetrným složením, esenciální oleje špičkové kvality, designové aroma difuzéry a další vychytávky. Lovíme pro vás kvalitu v moři přírodní péče. Všechny produkty pečlivě vybíráme a sami testujeme. Naším cílem je nabídnout vám na jednom místě smysluplné produkty, které budou šetrné nejen k vašemu zdraví, ale i k přírodě. Pojďte se s námi vrátit k jednoduchosti – podstatě – esenci, v té je totiž krása. Najdete nás na www.kouzloesence.cz.”

Zdroje:

  • NOE, Marie. Aromaterapie do kapsy: malá encyklopedie éterických olejů. Praha: One Woman Press, 2014. 299 s. ISBN 978-80-86356-49-5.
  • RATAJC, Petra. Proč v rostlinách nejsou žádné éterické oleje? [online]. Dostupné z: http://www.aroma-atelier.cz/proc-v-rostlinach-nejsou-zadne-etericke-oleje. [cit. 2018-03-20]
  • TISSERAND, Robert. René Maurice Gattefosséi [online]. Dostupné z: https://www.tisserandbenelux.eu/aromatherapie/gattefosse. [cit. 2018-03-20]
  • FARRER-HALLS, Gill. Aromaterapie od A do Z: podrobný průvodce světem esenciálních olejů. Praha: Metafor spol. s. r. o., 2007. 400 s. ISBN 978-80-7359-086-4.
  • SAKOV, Igor V. Vůně pro duši: úvod do aromapsychologie. Praha: One Woman Press, 2010. 178 s. ISBN 978-80-86356-51-8.
  • WORWOOD, Valerie Ann. Voňavá lékárna. Praha: One Woman Press, 2012. 584 s. ISBN 978-80-86356-47-1.

Růže: Vydejte se po stopách královny květin

Miluji růže! Pokud si mohu vybrat, jaké květiny bych ráda dostala jako dárek, vždy vyhrávají. Ve všech tvarech, barvách a velikostech… Stále více se ovšem od krásných, dlouhých a vyšlechtěných (ale bez vůně) přikláním k méně nápadným, zato omamně vonícím růžím historickým nebo divoce rostoucím. Chodím kolem zahrad a očichávám. A pokud lze, trhám a zpracovávám.

Patříte-li také k milovníkům jejich křehké krásy, zvu vás na krátkou voňavou exkurzi do historie i současnosti pěstování. K tomu přidám i pár tipů na využití pro domácí péči o zdraví a krásu.

Růže jako dar ale většinou moc nevoní

Vůně starých časů

Představte si, že žijete v době, kdy se plátky růží používaly k pokrytí podlah a stolů, lázně byly posypány růžovými květy. Římané si opravdu uměli užívat!

Slovo rosa je odvozeno z řeckého slova rodon, znamenajícího červený. Říká se, že rudá barva růže pochází od krve Adonise, mladého boha přírody. Básnířka Sapfó nazývala růži „královnou květin“, Řekové růže kultivovali a Římané je začali používat ve velkém.

Růžový poklad v podobě čerstvě natrhaných lístků

Historie vonných látek je hluboce spjata s růží. Říká se, že Kleopatra se plavila po Nilu na lodi s plachtami namočenými do růžového oleje, aby ta překrásná vůně oznamovala její příchod. Také se traduje, že růžový olej hojně používala při kosmetickém ošetření a díky tomu získala pověst mimořádné zářivé krásky s vnitřním i vnějším půvabem.

Růžový olej byl pravděpodobně prvním éterickým olejem, který v 11. století vydestiloval arabský lékař Avicenna a dodnes patří k nejoblíbenějším.

Původně byl růžový éterický olej vedlejším produktem výroby růžové květové vody, ta byla hlavním a velmi žádaným zbožím.

Odrůdy a pěstování

Je známo více než 250 odrůd růží, ale éterický olej se především získává z hlavních 3 druhů – růže damašské (Rosa damascena), růže stolisté (Rosa centifolia) a růže galské (Rosa gallica). Naše babičky a prababičky ji všechny pěstovaly na svých zahrádkách.

Kde dnes roste?

Voňavá růže ze zahrádky

Růže damašská je pěstována hlavně v Bulharsku, dále pak v Turecku a v menší míře v Tunisku, Číně a Indii. Růže stolistá bývá destilovaná v malých množstvích v MarokuRůže galská je druh speciálně pěstovaný ve Francii pro potřeby parfumérů.

Růže prospívají nejlépe v písčité nebo lehce kamenité půdě na plném slunci a při dostatečném zavlažování. Keříky růží mají první květy v druhém roce, ale maximum květů pro sklizeň se získává až mezi 4. a 10. rokem. Experti tvrdí, že růže pěstované v nadmořských výškách 1000 – 2700 m n. m. na Balkáně, jsou, co se týče kvality éterického oleje, daleko lepší než růže pěstované v nižších polohách.

Proč je pravý růžový olej tak drahý?

Křehké květy růží jsou pro destilaci sbírány ručně. Tuto těžkou práci vykonávají především ženy. Začínají se sběrem brzy ráno před východem slunce a končí před polednem, kdy slunce začíná odpařovat drahocenné těkavé látky a tím snižuje kvalitu. Umění utrhnout jen květ bez lístků a stopky a vyhnout se přitom trnům, je opravdu výsadou zkušených a zvyšuje to hodnotu ženina výdělku.

Výtěžek destilace je velmi nízký. Jeden z nejkrásněji vonících éterických olejů je také jedním z nejdražších, k získání jedné unce (28 g) je zapotřebí až 60 000 růží.

Nepatříte mezi šťastlivce, kteří mají tyto odrůdy růží na své zahrádce? Nezoufejte! I v našich zeměpisných šířkách se vyskytují voňavé typy růží. Například má oblíbená, nenápadná růže svraskalá (Rosa rugosa).

Láskyplná léčivá růžová náruč

Růže pro duši

Růže otevírá srdeční čakru, pročišťuje zmatek, odstraňuje pochyby a duševní vyčerpání. Je užitečná pro ty, kteří trpí depresemi, úzkostmi, sklíčeností a emocionální otupělostí. Pomáhá léčit rány naší duše, odmítnutí, přináší schopnost opět milovat sami sebe.

Růže dle TČM

Podle orientálního lékařství je povaha růže chladná a vlhká, léčí horkost a záněty a pomáhá obnovovat tělesnou energii jin. Růžový olej ochladí a reguluje játra a je indikován pro horké, stagnující potíže, které vyúsťují v napětí, popudlivost, bolest hlavy a zácpu. Může pomoci zlepšit tok žluči, odstraňovat nevolnost a tišit zánět žlučníku. Také při stagnaci energie čchi a krve, jejichž důsledkem je nepravidelná a bolestivá menstruace, je růžový olej velmi prospěšný.

Růže zmírňující menstruaci

Posilující účinek na dělohu spolu se svíravými a hemostatickými účinky předurčují esenci z růže jako prostředek proti nadměrnému menstruačnímu krvácení, zejména v kombinaci s cypřišem a gerániem růžovým.

TIP redakce: Máte kromě růže rádi i levanduli? Mohl by se vám líbit článek o Provence…

Domácí možnosti zpracování a použití růže

Nasbírané lístky růží ráda suším a používám pak jako složku bylinkových čajů či tělových olejů pro harmonizaci srdeční čakry, ženské energie a posílení sebelásky. Z čerstvě natrhaných okvětních plátků jde i v domácích podmínkách vydestilovat květovou vodu, tedy pokud máte destilační přístroj. Ale i bez něj lze vyrobit “růžovou” vodu jednoduchým namočením lístků.

Recept: “Konečně doma” čaj pro ženy po náročném dni

Domácí bylinkový čaj s plátky růží

Složení: okvětní lístky růže, květ měsíčku, list kontryhele, květ třezalky, list meduňky (ve stejných poměrech)

Růže patří dle TČM do elementu Ohně a z vnitřních orgánů odpovídá tomuto elementu srdce a oběhový systém. Sobě i svým blízkým můžete namíchat s použitím plátků růže harmonizující čajové směsi, které chrání a jemně ošetřují srdce.

Recept: “Pro krásu a hýčkání ženy” tělový růžový olej

Růžové lístky naložené v oleji

Z okvětních plátků růží připravuji také voňavý olej pro použití na pleť i tělo. Nasbírané plátky necháme 1-2 dny zaschnout a pak vložíme do zavařovací nebo jakékoli uzavíratelné lahve a zalijeme rostlinným olejem za studena lisovaným. K tomuto účelu doporučuji jemné pěstící oleje – směsi oleje mandlového, arganového, meruňkového nebo oleje z lískových ořechů. Tento rok jsem použila svůj nový objev – olej moringový, luxusní balzám pro suchou, zralou pleť.

Dbáme na to, aby všechny květy byly zality olejem a nedošlo k plesnivění. Z tohoto důvodu radši volíme menší zavařovačku, aby ji rostlinný materiál vyplnil celou. Poté necháme macerovat na balkóně alespoň 3 týdny na sluníčku, snažíme se každý den jemně protřepávat, případně energizovat s pomocí afirmací nebo reiki.

Až přijde čas, olej přefiltrujeme přes gázu a naplníme do lahviček, nejlépe s kapátkem či pumpičkou. Můžete do každé lahvičky přidat ještě kapku éterického olej z růže a povýšit svou večerní masáž pleti, prsou či celého těla na luxusní rituál k posílení sebelásky.

Tip redakce: Pakliže vás článek zaujal, mrkněte také na náš vzdělávací program Bylinky našich babiček

Recept: “Voňavá sprška” růžová voda

Kytička růží jako harmonizující ozdoba domova

Loňské léto jsme začala s destilací růžových květů a výrobou květové vody, tzv. hydrolátu. Krásně vonící růžová květová voda má opravdu univerzální použití – ve spreji pro osvěžení pleti (zejména pokud ji skladujete v lednici), zklidnění podrážděné pokožky i po opalování, jako pleťová voda, pro přípravu domácí přírodní kosmetiky  – např. pleťových masek, krémů, odličovačů.

Dá se použít také k provonění místnosti jako interiérový sprej. Na Balkáně se hojně používá dokonce kulinárně – pro přípravu domácích sirupů, želé, marmelád apod.

Ne každý ovšem vlastní destilační přístroj. Náhradní variantou je možnost nechat okvětní plátky voňavých růží vyluhovat v destilované vodě např. přes noc nebo i déle, pak květy zfiltrovat a do výluhu přidat trochu čistého lihu ke konzervaci. V každém případě je takto získaná květová pleťová voda určena k rychlé spotřebě.

Přeji Vám krásné a voňavé léto s růží i dalšími květinami a doufám, že Vás mé tipy a zkušenosti inspirovaly! Budu ráda, pokud se také podělíte se svými oblíbenými způsoby využití. Třeba na FB stránce Kouzla vůní…

Autorka článku: Petra Torová, foto: archiv autorky, Pixabay.

Partnerem článku je Asociace českých aromaterapeutů:

Použitá literatura:

  1. PETERSEN, Dorene. A rose by any other name. eBook. American College of Healthcare Sciences. Dostupné z: http://cdn2.hubspot.net/hub/193476/file-519191304-pdf/a_rose_by_any_other_name_ebook_V12_2-14-1
  2. LUNNY, Vivian. Vůně života: aromaterapie pro těhotenství a zdravý životní styl. Přeložil Marie NOE. Praha: One Woman Press, 2005. ISBN 80-86356-40-X.
  3. MOJAY, Gabriel. Aromaterapie pro léčení duše: jak obnovit emocionální a mentální rovnováhu pomocí esenciálních olejů. Praha: Alternativa, c2000. ISBN 978-80-85993-64-6.

Kouzelná Provence…

Dopis s fialovou mašlí adresovaný Provence přišel do redakce Kouzla vůní. Objevte tajemství Provence a přečtěte si zamilované vyznání s vůní levandule.

Milá Provence,

zamilovala jsem si Tě, na první pohled, na první nadechnutí. Učarovaly mi Tvé barvy, světlo, chutě a vůně. Okouzlila jsi mne malebnými zákoutími vesniček i divokou přírodou. Dýchla jsi na mne vůní levandule, jalovce, cypřišů a borovic. Omámila jsi mne krásou olivovníků. Zazpívala jsi mi tak, jak umí jen cikády.

Nepřestávám žasnout, jak rozmanitá jsi

a kolik různých podob máš. Těším se na každou návštěvu, kdy se mohu za Tebou vydat na jih Francie. Pamatuji si přesně, jak ses dotkla mé duše. Tam vysoko v horách, obklopena divoce rostoucí levandulí, tymiánem i saturejkou, jsem ve vzácné tiché chvíli zjistila, že jsem se vrátila k sobě.

Původně jsem se vypravila za uměním destilace rostlin, abych poznala práci lidí, kteří s láskou a respektem léčivé rostliny pěstují, sbírají a vyrábějí éterické oleje a hydroláty. Vím, kolik dřiny se skrývá v každé kapce éterické oleje z vysokohorské levandule, která se sklízí ručně pomocí srpů. Vím, že rostliny mají různou výnosnost. Vím, že pro získání 1l éterického oleje z lavandinu (Lavandula x intermedia) je třeba 50kg této rostliny, ale už je třeba 100kg kvetoucí natě k výrobě 1l éterického oleje z levandule úzkolisté (Lavandula angustifolia).

Vím, jak voní esenciální olej z divoké levandule. Rozeznávám ono sladce bylinné aroma s květinovými, dřevitými a ovocnými podtóny mezi jinými. Vypravila jsem se za poznatky, ale díky lidem v destilerii nedaleko plateau de Caussols jsem pronikla pod jejich povrch a objevila sepětí kultur.

Má vzpomínka na Tebe, Provence,

patří osvěžení v tyrkysově zelené vodě jezera Lac de Ste-Croix, dechberoucím výhledům na okraji kaňonu Les Gorges du Verdon a vysokohorské koze, která se zastavila u silnice Route des Crêtes.

      

Při putování Tvou krajinou jsem potkala i skromnou rostlinu s drobnými žlutými kvítky helichrysum neboli slaměnku. Znám ji, její esenciální olej nikdy nechybí v mé aroma lékárničce, používám jej zejména na hojení pohmožděnin, drobných oděrek, hmyzích bodnutí a v péči o pleť.

Na obrazech Vincenta van Gogha

bych jej nenašla. Začal se pěstovat v polovině minulého století a vznikl křížením pravé levandule a levandule širokolisté. V aromaterapii se využívá pro své repelentní účinky proti molům a komárům. Má svěží a sladkou vůni. Ještě ji cítím ve vlasech po ranní projížďce na kole mezi poli. Jeho nekonečné lány v údolí Valensole jsou inspirací malířům i japonským turistům, kteří je fotí v poledním žáru. Fialové polštáře na Tvé půdě patří lavandinu.

Máš v sobě půvab a lehkost včel,

jejichž levandulový med láká chuťové pohárky. Jsi sladká oslava na “la Fête du miel” v Riez. Jsi zářící hvězda zavěšená nad půvabnou vesničkou Moustiers-Ste-Marie, která je známá výrobou fajáns.

      

Jsi “Confit aux Fleurs de Lavandin” v mém proutěném košíku na trhu ve Forcalquier. Jsi Azurové pobřeží a promenáda v Cannes. Jsi pomerančový květ po dešti v zahradě parfumářského domu a sbírka historických flakonů v Grasse. Jsi západ slunce nad proslulým lomem nedaleko vesnice Roussillon, který mi ukázal tolik odstínů okrové barvy. Jsi Luberon, stylová vesnička Gordes, kamenná Village des Bories, klášter Sénanque, i muzeum levandule v Coustellet. Jsi má nedokonalá francouzština při ranní konverzaci s Isabelle. Jsi sluncem zalitá krajina, žlutá slunečnice i radost ze života. To všechno jsi a mnohem více.

Děkuji Ti Provence za všechny tóny Tvé omamné vůně, za křídla a odvahu vzlétnout.

S láskou

Katka

Autorka článku a fotografií: Kateřina Kloudová

Kateřina Kloudová vede workshopy plné vůní. Aktuální možnosti, kde se s ní můžete potkat, najdete na jejím webu.

Založila Aroma ateliér, který představuje pečlivě vybrané ingredience pro aromaterapii destilerie FLORIHANA z Provence. Nabízí éterické oleje, absolue, hydroláty, bio kosmetiku, rostlinné oleje, vše v nejvyšší kvalitě.

O produktech FLORIHANA Kouzlo vůní již psalo, přivoňte si tady.

Hana Yasminka Šimčíková: “Kolébkou aromaterapie je severní Afrika” (rozhovor)

Hana Yasminka Šimčíková stojí za jednou z největších českých aromaterapeutických značek a vede holistickou školu v Kyjově při České aromaterapeutické společnosti. K učení má blízko, původně studovala mimo jiné speciální pedagogiku. Při práci s dětmi s postižením začala používat aromaterapii, a tak se dostala ke své současné profesi. Nebojí se kombinovat aromaterapii s esoterikou. V rozhovoru pro Kouzlo vůní prozradila, proč jezdí pro oleje do severní Afriky a proč při destilaci pouští rostlinám hudbu.

Pamatujete si na svoje první setkání s éterickými oleji?

HYŠ: “Vůně jsem milovala od dětství, hlavně vůni lučních květin. Vědomě jsem začala s éterickými oleji pracovat při studiu vysoké školy v rámci muzikoterapie, kde se používala aromaterapie jako součást terapií postižených dětí. To bylo před více než dvaceti lety.”

Čím si vás aromaterapie získala?

Na stáži v severní Africe u kvetoucího asfodelu

HYŠ: “Vzhledem k mému studiu, které se týkalo speciální pedagogiky, muzikoterapie a hudby, jsem se spíš viděla v pedagogické sféře či nějakém specializovaném centru. I když již tehdy byly výsledky aromaterapie pro mne přesvědčivé. Především, když bylo potřeba pracovat s emocemi, třeba u dětí s ADHD, autismem a jinými diagnózami. Ale hlavní motivací pak byl můj syn a jeho potíže s alergiemi. Šlo o klasické polyvalentní alergie, reagoval především na potraviny a trpěl i na ekzémy. Jeho stav jako malého několikaměsíčního miminka byl tak vážný, že jsem začala hledat různé cesty léčení. A jako tu nejlepší jsem vyhodnotila aromaterapii. Dnes je synovi už 11 let a je naprosto stabilizován… Dosáhli jsme toho pravidelným vnitřním užíváním rostlinného oleje z černuchy seté a používáním hydrolátů na pokožku. Především květinové vody Pistacia lentiscus, geraniové vody a občasného omývání aromaterapeutickými jíly s levandulí či horninou Ghassoul (pozn. redakce marocký jíl).”

Dařilo se vám i jinak aromaterapii zapojit do vašich původních oborů?

HYŠ: “Vibrace rostlin jsou pro mne stejně silné jako vibrace vůní, tónů… Práce s neslyšícími mě velmi naučila vnímat tyto vibrace. Lidé se sluchovými potížemi mají mnohem intenzivněji vyvinuté ostatní smysly, vůně jim tedy ohromně pomáhají, a především harmonizují emoce. Výborně se mi osvědčil éterický olej z myrty. Aromaterapie pro mě měla význam i při práci s dětmi v rámci logopedie, kdy jsem ji používala pro zklidnění hyperaktivních dětí. Doporučovala jsem jim inhalaci éterických olejů z heřmánku římského a sladkého pomeranče. A používala jsem také litoterapii – kameny – pro tyto případy je výborná energie magnezitu. Popravdě jsou to metody, které znali již v Antice a mnohem dříve. My se k nim pouze vracíme.”

Dnes mohou zájemci o aromaterapii absolvovat workshopy, kurzy, studovat 2 aromaterapeutické školy. Vy sama jednu z nich vedete. Ale jaké byly možnosti, když jste začínala? Kde jste studovala vy?

V rámci kurzů ukazuje Hanka svým studentům i destilaci rostlin

HYŠ: “Ano, je pravda, že dnes mají u nás v České republice milovníci bylinek a aromaterapie úplně jiné možnosti. Vzhledem k tomu, že jsem dlouhou dobu pobývala v zahraničí, studovala jsem fytoterapii a aromaterapii tam. A to především prakticky. Pravidelně jsem navštěvovala odborné stáže destilování éterických olejů v Tunisu, Maroku, Francii, ročně jsem se účastnila 20 – 30 velkých destilací… Setkala jsem se tam s mnoha velkými odborníky, mezi nimi mohu jmenovat belgického aromaterapeuta Michela Vanhovea nebo Nassera Hassana, kteří vás po skončení práce v terénu učí i teorii. Ve Francii jsem studovala barevnou aromaterapii a především jsem se naučila barevně vnímat oleje a bylinky i v rámci nacítění jejich aury a energetického pole, které kolem sebe mají. Dle mého by se to nemělo oddělovat. Je krásné se naučit o éterických olejích z encyklopedie, ale pokud nepochopíte, jak funguje výroba, jak se rodí éterické oleje, co je k tomu zapotřebí, nemůžete pochopit do hloubky ani aromaterapii. Aromaterapii jsem dále studovala v rámci Institutu pro zachování tradiční medicíny v Tunisu, po dokončení jsem se stala jedinou odbornou členkou za střední a východní Evropu. Jeho zakladatelem je právě Nasser Hassan, který má praxi 30 let v rámci aromaterapie a specializuje se na fytoterapii se zaměřením na mořské rostliny.”

Jak si aromaterapie vede ve světě? Proniká do klasické vědy? Je těžké obstát před lékaři a vědci?

HYŠ: “Ve světě obecně je aromaterapie v mnohem větším pohybu. Všechno se totiž vyvíjí, posunuje, překonávají se jisté mýty a je téměř povinností být otevřen novým věcem a hledat především souvislosti s jinými vědami, čili uplatňovat tzv. holistický přístup. Všechno opravdu souvisí se vším, proto v tomto propojování vidím budoucnost aromaterapie. Problém je, že u nás v České republice s tím máme stále problém. Jsme více konzervativní, hůře přijímáme nové věci, nechce se nám vzdělávat a zkusit něco nového. Občas je to pro mne velké poslání a “řehole”, aby lidé přijali nové věci, které fungují. Například kvantová fyzika, která se těsně váže se spirituální aromaterapií a kterou vyučuji, mne často tady v ČR dává do “škatulky” šarlatánství. Pevně věřím, že se to mění. Jsem mile překvapená z mladší generace a jejich neuvěřitelných znalostí, do nich vkládám velkou budoucnost a velmi si jich vážím.”

Jste majitelkou firmy Yasminka. Předpokládám tedy, že jasmín má pro vás speciální význam… Proč jste vybrala zrovna tuto rostlinu?

HYŠ: “Vůni jasmínu miluji snad odnepaměti. Dokonce se říká, že první vůni, kterou ucítí miminko, je právě jasmín. V severní Africe mne pak učili, že když ucítíte vůni jasmínu, potkali jste anděla. Jasmín je pro mne obrovská čistota. Navíc je to rostlinka plodnosti, která probouzí ženu v ženě, a přitom má neutrální energii, takže je vhodná i pro muže. Naprosto famózním zážitkem byl pro mne sběr jasmínu, který probíhá v noci, následná enfleurage, což je starý postup trochu podobný macerování, a pak výroba samotné esence. Neuvěřitelná práce, respekt a úcta. Tedy přesně to, co cítím k oboru aromaterapie. Proto Yasminka…”

U vašeho sortimentu je zajímavé, že všechny suroviny vozíte ze severní Afriky. A i z vás samotné jde orientální energie. Jakou vazbu k tomu místu máte?

Pod datlovníkem, ze kterého Yasminka vyrábí výtažek

HYŠ: “Ano, může to tak působit. Pokud byste ale pronikli více do historie aromaterapie, hlavně do francouzského směru, zjistili byste, že základy aromaterapie a destilování se Francouzi naučili právě v severní Africe. Tunis, Alžír a další dnešní státy v této oblasti byly po mnoho desítek let francouzskými koloniemi. Tradiční používání destilačních přístrojů přímo v rodinách, neuvěřitelné znalosti bylinek získaných od Berberů, o kterých se říká, že jsou potomci Atlantidy, mluví za vše. Spolupracuji právě s Berbery. Jsou to velmi inteligentní lidé, kteří mají svůj jazyk i kulturu. Ale samozřejmě, že spolupráci máme i v některých zemích mimo tzv. Orient, hlavně na ostrovech jako je třeba Mauritius. Vztah jsem k těmto zemím získala především v rámci doktorského studia, které mě do těchto míst přivedlo a asi to tak mělo být :-)”

A jakou historii tu aromaterapie má? Navazujete na nějakou místní tradici nebo přinášíte lidem novou obživu?

HYŠ: “Zajímavé je, že zde lidé nehovoří o aromaterapii. Říkají tomu spíše bylinkářství, fytoterapie. U nás se to rozděluje. Musím říci, že se od nich mám stále co učit. Každou destilací, každou bylinkou, kterou nově poznám a zjišťuju její účinky od starých moudrých lidí, a to i v rámci vonných dýmů – vykuřovadel, které nám rostlinka může dát. Za největší štěstí považuji, že jsem zde poznala destiléra, který umožnil nejen mně, ale i mým studentům a dalším zájemcům nahlédnout do své “kuchyně” výroby esencí. Zouhaira Helaliho jste měli možnost již dvakrát shlédnout i v Praze, kde vedl mezinárodní konference. Jednou za rok se u něj snažím uspořádat pod záštitou České aromaterapeutické společnosti odbornou stáž s destilací a sběrem bylin. Takový projekt je velmi ojedinělý a myslím si, že by si každý aromaterapeut měl takový zážitek prožít.”

Čím jsou vaše éterické oleje specifické? Čím se odlišujete na trhu?

S květy plumérie zvané frangipani na ostrově Mauricius

HYŠ: “Asi ten největší rozdíl spatřuji v tom, že nenakupuji různé materiály, které pak smíchávám dohromady v konkrétní produkty… Jelikož toto se děje běžně na základě listin – bezpečnostních listů apod. Dle mých zkušeností často stylem tzv. “list snese všechno”. Netvrdím, že je to špatně, jen já prostě potřebuji být přítomná samotné výrobě těchto surovin, které se pak smíchávají dohromady. Je úžasné i vědět, odkud pochází například rozmarýn a co roste blízko něj za jinou rostlinu. Tím je totiž samozřejmě ovlivněn i samotný rozmarýn. Jednou je to heřmánek, jindy máta… Pak to vše má jinou sílu, energii a mohu mít čisté svědomí v tom, co nabízím. Je to cesta odpovědnosti každé firmy, má cesta je možná trochu utopická, ale já to tak cítím a nemohu jinak. Proto nikdy nebudu dovážet velké množství éterických olejů a nemáme jich často spoustu skladem, jelikož musíme čekat do dalšího období destilace, pokud se brzy vyprodá… Každá šarže je úplně jiná, stejně jako je to u nás na jižní Moravě s vínem… A to mne právě nesmírně baví.”

Zajímavé jsou i postupy, které využíváte u destilace. Vkládáte do kotlů s bylinami kameny, pouštíte hudbu… Jaký vliv to na esence má?

HYŠ: “Vliv to má bezesporu obrovský. Ale samozřejmě jsou i tací, kteří tomu nevěří. Proto jsme se společně se Zouhairem Helalim rozhodli vše podložit i vědecky. Momentálně jsme ve fázi výzkumů a statistických ověřování… Nicméně už první výsledky prokazují, že u zcela stejného rostlinného materiálu se při použití hudby a kamenů některé chemotypy éterických olejů zvyšují. Platí to třeba pro linalol. První výsledky byly dokonce zveřejněny tady u nás v Praze v únoru, kdy proběhla na toto téma odborná konference.”

Nedávno jste vydala knihu věnovanou hydrolátům. Pokud byste měla někoho přesvědčit, aby je začal používat, který hydrolát byste mu doporučila? A jakými všemi způsoby by ho mohl použít?

V letošním roce Hana Yasminka vydala knihu o hydrolátech

HYŠ: “Hydroláty jsou pro mne něžnou variantou éterických olejů, hlavně pro děti, nemocné a starší osoby. Vlastně mají velmi podobné účinky, ale není u nich tolik kontraindikací. Dají se používat jako rozprašovač, ale také v rámci koupelí a dokonce gastronomie. Výborné jsou pro vlasovou péči, stačí například po umytí vlasů nastříkat myrtovou květovou vodu a do několika dnů jste bez lupů. Na pigmentové skvrny v rámci péče o pleť je vynikající cistová voda. Ráda peču buchty s vodou z neroli… A takto bychom mohli pokračovat.”

Je nějaký sen, který byste si jako aromaterapeutka chtěla splnit?

HYŠ: “Moc bych si přála, aby láska k aromaterapii lidi spojovala, nikoliv rozdělovala. Aby ten obchod s ní byl až na druhém místě. Přála bych si, abychom se vraceli k moudru přírody, poslouchali ji, napojovali se sami na sebe, na své já, využívali svou intuici. Mým velkým snem je jednou si splnit a vyrobit opravdu čistý olej z lotosu, nikoliv absolue ani nic podobného. Prostě úplně čistý lotosový olej. Dalším snem je naučit se zachytit vůni květin ještě jiným způsobem než pomocí éterických olejů… To je pro mne opravdová záhada 🙂 a přání se to naučit.”

A na závěr společná otázka: jaký éterický olej byste si vzala na pustý ostrov?

HYŠ: “Vzala bych si s sebou myrtu. Jelikož spektrum její účinnosti je velmi široké v rámci antivirových, antibakteriálních, protiplísňových vlastností, ale působí i na migrény, nespavost, noční můry… Nádherně harmonizuje emoce, učí úctě, trpělivosti… Co více si přát. Na jeden litr esence je potřeba cca 800 kg myrty. Je to olej, který jsem destilovala nejvíckrát. Opravdu tudíž vím, proč bych si ho s sebou vzala…”

Hana Yasminka Šimčíková (*1979)

Aromaterapii, fytoterapii a litoterapii se věnuje více než 10 let. Doktorský titul získala studiem muzikoterapie – spojení hudebního studia a speciální pedagogiky – s postupným využitím rostlin na základě jejich vibrací. Aromaterapii dále studovala v rámci odborných stáží v severní Africe, kde je jedinou členkou Institutu pro zachování tradiční medicíny (Institut national de recherches en geni Rural, eaux et forest) za střední a východní Evropu. Aktivně se zúčastňuje destilací éterických olejů přímo v zemích, kde se byliny pěstují. V současné době již třetím rokem vede Holistickou aromaterapeutickou školu a je spoluzakladatelkou České aromaterapeutické společnosti. Přednáší u nás i v zahraničí na mezinárodních konferencích. Řídí se heslem: “Vše souvisí se vším.” Je autorkou aromaterapeutických karet a knihy Květinové vody, hydroláty, aromaterapie – aneb dělejte to jinak! Je majitelkou firmy Yasminka. Má jednoho syna Rayana.

Autorkou rozhovoru je Anna Krutová, foto: archiv Hany Yasminky Šimčíkové.

Děkujeme firmě Yasminka za podporu!

Jak na jarní domácí destilaci květových vod?

Destilovat hydroláty, tzv. květové vody, může dnes každý. Stačí si domů pořídit destilátor určený k destilování rostlin. Mnoho lidí se domnívá, že se destiluje hlavně kvůli éterickým olejům. Omyl. Velmi léčivé a žádoucí jsou i hydroláty, květové vody, vedlejší produkty při destilaci éterických olejů.

Výhoda hydrolátů je ta, že pro jejich výrobu není potřeba siličnatých rostlin, které v sobě mají ukrytý éterický olej. Dále je na hydrolátech úžasné i to, že jsou bezpečné pro děti, staré lidi a nemocné. Na rozdíl od éterických olejů, u kterých je potřeba dodržovat bezpečnostní pravidla.

Co je hydrosol?

Slovo hydrosol znamená z latiny hydro neboli voda a sol znamená roztok. V chemii pro to není žádný konkrétní název. V aromaterapeutickém světě slovo hydrosol je známo jako hydrolát, květová voda nebo rostlinná voda. Hydrolát je složen ze slova hydro – voda a lait – mléko. Mléko proto, že u některých rostlin je první voda při destilaci lehce mléčně zabarvena.

Pozor na složení květové vody!!

V INCI, tedy popisu složení produktu uvedeném na lahvičce musí být uveden pouze název rostliny, z které je hydrolát vydestilován. Případně konzervant. Pokud je ve složení voda plus éterický olej, NEJEDNÁ se o pravý hydrolát. Je to pouze smíchaná obyčejná voda, alkohol a éterický olej. Což je také účinné, ovšem z terapeutického hlediska naprosto rozdílné. A hrozí zde iritace od konkrétního přidaného éterického oleje.

Jak se získává hydrolát?

Naše domácí éterické oleje

Hydrolát je kondenzovaná (sražená) pára, která se při destilaci stoupá vzhůru skrz rostlinný materiál, v kondenzátoru se zchladí a mění opět na vodu, která při destilaci začne kapat do nádobky. Tato voda má v sobě cenné látky získané z rostliny. Na povrchu této vody plave éterický olej. Ten se pak pomocí florentské nádoby oddělí od vydestilované rostlinné vody. Vzniknou tak dva produkty. Již zmiňovaný hydrolát a éterický olej. Ve chvíli, kdy držíme v ruce hydrolát a éterický olej, máme v ruce celou rostlinku.

Pokud si destilujeme doma, na éterický olej zapomeňme. Na to, aby nějaký byl, je zapotřebí obrovské množství rostliny. Což v domácích podmínkách destilování prostě nejde. My máme s manželem doma 30l destilátor, do kterého se vejde tak 2,5 kg rostliny. Pokud destilujeme kombinovanou destilací, tak 5 kg rostliny. Z tohoto množství máme cca 0,5 – 1,5 ml éterického oleje.

Pro příklad: Přes 0,5 kg drahocenných okvětních lístků Arabského jasmínu Zambac (Jasminum sambac) je třeba k získání pouhého 1 g éterického oleje.

Jak používat hydroláty?

Z hydrolátů vaříme, pečeme, děláme si z nich luxusní domácí kosmetiku, koupeme se v nich, používáme je jako nosní kapky při rýmě, pijeme zředěné ve džbánu s vodou, děláme si z nich ozdravné několikadenní kúry, stříkáme jimi rostliny, osvěžujeme vzduch v místnosti a další a další.

Jarní domácí destilace netradičních bylin

Hydrolát si můžeme vydestilovat i z jiných než siličnatých rostlin.

Kopřiva (Urtica dioica)

Domácí destilační přístroj

Kopřiva je jedna z nejznámějších jarních rostlin, spojená z detoxikací těla po uplynulé zimě. Nejvíce síly se nachází v jarní, zrovna vyklubané kopřivě. Říká se jí Elixír života. Její léčivé účinky byli známé už ve starověku. Nejznámější řecký lékař Hippokrates doporučoval šlehat kopřivami bolestivé údy. Římský lyrik Gaius Valerius Catullus ( 84-54 př. Kr.) píše, že se uzdravil klidem a kopřivou.

Kopřivu dříve sbírali před sv. Janem, a dávali si ji za okna a před dveře, aby zabránila vstupu do domu zlým duchům. Když se chtěli dříve přesvědčit, je-li člověk opravdu mrtvý, šlehali ho pozůstalí kopřivami. Když na mrtvém naskočily pupeny, žil. Mrtvá pokožka totiž nereaguje. Vlákna z povrchové lýkové části jsou velmi pevná, proto byla spřádána a tkalo se z nich, hlavně za 1. světové války byla tato vlákna náhražkou za textil.

Kopřiva, i když je považována za plevel, je velice účinná léčivka. Když ji manžel sbíral na destilaci, byl jediný, kdo nepoužil rukavice. Zatímco my jsme měli problém sbírat ji i v rukavicích. To se mu ale nevyplatilo. V ten den k večeru zjistil, že je nějaký povzbuzený. Bušilo mu srdce, jako před infarktem. Nemohl usnout. 36 hod vydržel být vzhůru. Prožil si smutek, stísnění, bezmoc. Proto buďte při sběru opatrní a použijte rukavice!!

Nasbíral do 30 l destilátoru 3 kg kopřivy. Z toho jsme vydestilovali 1,5l kvalitního hydrolátu. Tento hydrolát používáme na vlasy, do šampónů, do rozprašovače na lesk vlasů, na mastnou pleť. Osvědčil se nám proti havěti na paprice pálivé. Havěť napadla zrovna rašící lístky papriky a vypadalo to, že je po ní. Manžel stříkal každé 3-4 dny tyto napadené lístky a za necelé 2 týdny byla paprika uzdravená.

Éterický olej z kopřivy existuje, ale my jsme z uvedeného množství neměli ani kapku.

Tip redakce: Koukněte se na video z domácí destilace

Pampeliška (Taraxacum officinale)

Pohled na zářivou louku plnou pampelišek skýtá pohled nevšední krásy. Je to světlo přicházející po temné zimě. Latinský název pampelišky pochází od lékaře Aviceny. Je odvozený od řeckého taraxis – zánět očí. V době Aviceny se mlékem, které pampeliška po utržení stonku vylučuje, léčil zánět očí. O této rostlince není známo, že by se tak často, jako ji známe dnes, vyskytovala ve starověku nebo středověku. Zřejmě až když se začal člověk později osidlovat a zemědělčit, přispěl k jejímu rozšíření. Odkvetlá pampeliška také sloužila k věštění bohatství nebo chudoby. Vzali se dvě odkvetlé ochmýřené pampelišky a ťukly se jedna o druhou. Pokud chmýří odletělo, znamenalo to chudobu. Pokud chmýří ulpělo na oděvu, znamenalo to bohatství. Také pampeliška snědená na Zelený čtvrtek znamenala zdraví po celý rok.

S manželem jsme nasbírali 4 kg pampeliškových květů. S toho jsme vydestilovali 1 l hydrolátu. Vůně pampelišky při destilaci byla úchvatná. Samotný hydroláz voní zvláštně. Tak nějak trávovo-zeleninově.  Zvláštností po destilaci bylo to, že nám doslova „vybělil“, vyčistil destilátor do lesklé mědi!! Hydrolát používáme na detoxikační kůry, odtučňovací, dále na pleť na vybělení kůže (díky našemu poznatku při destilaci), proti smutkům.

Éterický olej z pampelišky neexistuje.

Šeřík (Syringa)

Letošní pokus o destilaci šeříku

S manželem se každé jaro, s prvními kvítky šeříku, omámeně potácíme kolem domu. Jejich silná vůně je příslibem krásných slunných dní, lásky a uvolnění. Určitě to znáte také. Nicméně wikipedie uvádí, že plod, kůra, listy a kořeny šeříku obsahují látku syringin, která při styku s lidskou pokožkou může působit dráždivě a vyvolat alergickou reakci. Syringin prý dráždí také sliznici a nalezneme jej rovněž v mnoha dalších rostlinách, které mohou být člověku jedovaté. Dříve byl v lidovém léčitelství užíván proti horečce. Šeřík se k nám dostal až v 16. století, a to z Osmanské říše.

Co mě velice překvapilo bylo to, že paní Ing. Věra Žďárská z Bylinkové zahrady ve Valticích používá šeřík jako jedlý květ na ozdobu. Také ho kanduje. To mi vnuklo nápad, že bychom ho mohli s manželem destilovat.

Nasbírali jsme 5 kg květů šeříku. Z toho jsme vydestilovali tak 1,5 l hydrolátu. Ovšem vůně je svým způsobem opět taková travní. Očekávaná libá vůně omamných květů se nekonala.

Šeřík se používá proti horečce, proti bolesti v krku, proti smutku, krvácení.

Na trhu je k dostání extrakt CO2 z šeříku.

Tip redakce: Více o klasických českých bylinkách najdete v našem vzdělávacím programu Bylinky našich babiček

Bonus: recepty

Recept na rozprašovač na vlasy

Hydrolát z kopřivy, rozmarýnu, tinktura z lopuchu, lichořeřišnice. Stříkáme na vlasy. Podporuje růst a lesk vlasů.

Recept na hojivou bělící pleťovou vodu

Do vydezinfikovaného rozprašovače 50 ml dáme 20 ml hydrolátu z šeříku, 20 ml hydrolátu z pampelišky, 1 ml rostlinný olej z pupalky, 8 kapek tinktury z propolisu, 2 kapky šalvěje muškátové, 1 kapka éterického oleje z citrónu. Potíráme každý večer před spaním.

 

Zdroje:

  • CATTY, Suzanne. Hydrosols: the next aromatherapy. Rochester, Vt.: Healing Arts Press, c2001. ISBN 0-89281-946-4.
  • Listy aromaterapie [online]. Asociace českých aromaterapeutů, 2014, 2014(42) [cit. 2017-05-19].
  • MIČÁNKOVÁ, Marie a Jan LEJNAR. Rostliny v léčbě, kuchyni a kosmetice. Praha: SEVT, 1991. ISBN 80-7049-015-2.
  • Ing. Věra Žďárská, Bylinková zahrada Valtice
  • Šeřík obecný. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2017-05-19]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0e%C5%99%C3%ADk_obecn%C3%BD

Autorkou článku je Xenie Bodorík Pilíková, foto: Pixabay.

Partnerem článku je Asociace českých aromaterapeutů:

Domácí destilace šalvějové květové vody (video)

Kouzlení s vůněmi

Když si moje kamarádka pořídila destilační přístroj, neváhala jsem ani chviličku, chtěla jsem vidět domácí destilaci na vlastní oči. Slovo dalo slovo a my jsme se vypravili celá rodinka i s košíkem čerstvé šalvěje ze zahrádky na návštěvu, která nesla pracovní název Destilační party. A tady je záznam z ní pro vás. Bylo to úžasné a hlavně vyrobená čerstvá květová voda je úžasná!

Proč destilovat šalvěj lékařskou?

Destilaci jsme prováděli poměrně pozdě, na zahrádce už ve větším rostla jen šalvěj, kterou jsme se nakonec rozhodli vydestilovat. Přestože je bylina říjnová, výsledná květová voda má jemňoučkou vůni. Při srovnání s kupovanou (a velice kvalitní), vítězí jednoznačně ta naše. Omývám si s ní teď pravidelně každý den obličej a až přijde nachlazení, určitě ji použiju i vnitřně.

Lusílija

Autorkou článku je Michaela Lusílija Makulová, odborná aromaterapeutka, Simbis. Kamera, foto: Tomáš Makula.