Lichořeřišnice. Ohnivá kráska, která léčí i chutná

Lichořeřišnice je velmi častou ozdobou zahrádek. Zdobit ovšem může i váš talíř: celá rostlina je jedlá. My vás, mimo jiné, naučíme, jak si z krásné léčivky vyrobit pesto, odvar proti lupům i domácí tinkturu. Naši slavní bylináři Janča a Zentrich lichořeřišnici zároveň považují za jednu z nejtěžších zbraní v arzenálu fytoterapeutů. 

Přečtěte si…

  • Jak lichořeřišnice vypadá?
  • Kdy se sbírá a co obsahuje?
  • Jaké má účinky a jak ji užívat? (členská část)
  • Jak připravit lichořeřišnicovou tinkturu, odvary pro zdravé a krásné vlasy a další recepty. (členská část)

 

Jak lichořeřišnice vypadá?

Lichořeřišnice větší, latinsky Tropaeolum majus, je rostlina pocházející z Jižní Ameriky. Do Evropy se dostala z Peru už v 16. století. Je to letnička s poléhavými či pnoucími lodyhami. U nás se pěstuje ze semen. Kulaté listy mají velmi dlouhý řapík, květy jsou dlouze stopkaté, ohnivě červené, oranžové i žluté. Plodem je ledvinovitá tobolka. Kvete od června až do září.

Lichořeřišnice
Lichořeřišnice má listy s dlouhými řapíky a veliké květy.

Co se sbírá a kdy?

K léčebným účelům se používá květ, listy, semena i čerstvá šťáva. Listy a nať se sbírají po celou dobu vegetace, semena v září až říjnu. Celá rostlina je jedlá, má ostrou řeřichovou chuť.

Co lichořeřišnice obsahuje?

• izothyokyanát benzylnatý
• silici
• draslík, železo
• olej a bílkoviny
• vitamín C

Zbytek článku je pouze pro členy vzdělávacího programu Bylinky našich babiček.
Objednejte si odpovídající předplatné a čtěte si s námi inspirativní články po celý rok!
Chci si koupit Bylinky našich babiček 1
Chci si koupit Bylinky našich babiček 2
Nevíte, jaký program zvolit? Váháte? Nebo tápete? Přečtěte si více informací o obou programech!
Zjistím nejdřív více informací o Bylinkách našich babiček
Pokud jste členem, můžete se přihlásit:
Přihlásit se

Stát se ženou. 3 vůně, se kterými nahlédnete do svého nitra

Každá ženou jsme. To je bez debat. Otázkou je, jak ji umíme žít a jak si ji umíme užívat. To, jak umíme být přirozené a rozvíjet svůj potenciál, ovlivňuje mnoho faktorů a souvislostí. Můžeme začít v době, když jsme si pluly v maminčině pelíšku, a skončit až v této chvíli. Někdo nás podporuje, někdo snižuje, někdo na nás nemá nejmenší vliv. V některých situacích si víme rady a někde můžeme být úplně ztraceny. Pojďme se podívat na příběh, který může být inspirací.

Dozvíte se v něm,

  • jak se zbavit vyčerpání a probudit v sobě šťávu,
  • jak se zklidnit a očistit zmatek pomocí levandule,
  • jak se díky hřebíčku uzemnit a nalézt cestu k sobě (členská sekce),
  • jak najít spolu s rozmarýnem odvahu a sebelásku (členská sekce).

Příběh o dívce, kterou vždy fascinovaly vztahy, a o tom, jak v sobě nechala udusat své ženství a opět je probudila k životu

Hravá Mandarinka

Od malička jsem se zajímala o vztahy. Od malička mě bavilo pozorovat, jaké jsou rozdíly mezi mnou a ostatními. Mám pocit, že jsem byla zamilovaná od doby, kam mi paměť sahá. Moje fantazie mi servírovala snění a platonické vztahy. Byla to zábava i dobrodružství a já si svým pozorováním a zkoumáním reakcí na své chování utvářela náhled na lidi.

První randíčka, flirty, moje nezávislost. Pro mě zábava, pro druhé někdy utrpení. A tak jsem se přes zklamání, nadšení, vášně, nenávisti, trapnosti, pokusy a omyly dostala do náruče osudového muže, se kterým jsme vytvořili rodinu.

Buďte hravá jako mandarinka

Svatba jako vrchol vztahu = začátek konce

Já jsem byla vždy ta v oblacích, která se po hlavě vrhne do uskutečnění nápadu. Vyjde to, nevyjde… jede se dál. Můj tehdejší muž patří k těm rozvážným, stojí nohama na zemi a svého času jsme se ideálně doplňovali. Jenže svatbu jsme uchopili jako vrchol našeho vztahu, jako jistotu, která nás zahubila.

Přesto, že jsme před svatbou „věděli“, že nejsme připraveni na děti, ještě na svatební cestě mě oslovil silný mateřský pocit a do čtvrt roku jsem otěhotněla. Všechno vypadalo růžově, jenže pomaličku a plíživě jsem přicházela o svoji nezávislost, o pozornost, o chuť se milovat. Po narození dcerky mi definitivně došlo, že mi skončila etapa zábavy a já se musím starat o človíčka, který je naprosto závislý na tom, co mu dáme.

Prala se ve mně starostlivá nezkušená maminka s nezodpovědnou holkou.

Tento rozpor byl silný a ničivý. Všechno pro mě bylo unavující, vyčerpávající a já začala postupně vysychat.

Utíkala jsem do svých fantazií a snažila se nějak probudit to, co v nás zahynulo. Po pár letech hledání, tápání, starání se o dcerku jsem viděla, jak se propast v našem vztahu zvětšila do obrovských rozměrů. Cítila jsem se nemilovaná, nezajímavá, šedá suchá pustina. Věděla jsem, že buď seschnu a nikomu tím neprospěju, anebo v sobě probudím šťávu a budu přínosná.

Zacelte svá zranění s inhalační tyčinkou s levandulí

Z vyprahlé pustiny jsem se stala Levandulí

Konejšila jsem svoji bolest, hledala náruč a pochopení. Moje kamarádky mi poskytly neskutečné množství času v jejich přítomnosti k vypovídání se. Já se hojila a hojila a stavěla se na vlastní nohy.

V takové situaci si můžeme vyrobit inhalační tyčinku a zacelit tak svá zranění.

Moje doporučení:

  • 5 kapek levandule (Lavandula angustifolia),
  • 5 kapek citronu (Citrus limon), 
  • 5 kapek benzoe (Styrax benzoin).

Tato směs přinese nervové zklidnění, očistí zmatek a následky vypjatých emocí, přinese pocit tepla a domova, uleví tíživé myšlenky a dodá sílu stát si za svým. Můžeme se lépe napřímit a být samy sebou.

Zbytek článku je pouze pro členy vzdělávacího programu Bylinky našich babiček.
Objednejte si odpovídající předplatné a čtěte si s námi inspirativní články po celý rok!
Chci si koupit Bylinky našich babiček 1
Chci si koupit Bylinky našich babiček 2
Nevíte, jaký program zvolit? Váháte? Nebo tápete? Přečtěte si více informací o obou programech!
Zjistím nejdřív více informací o Bylinkách našich babiček
Pokud jste členem, můžete se přihlásit:
Přihlásit se

Jalovec, vykuřovadlo skvělé pro podzimní zdraví i k oslavě Dušiček

Tentokrát bude řeč o posvátném jalovci. Tradičním vykuřovadle s mnoha blahodárnými účinky! S nástupem chladnějšího počasí jde ruku v ruce nástup různých epidemií. Nejsou to mor a cholera jako v evropském středověku, ale potrápit nás dovedou pěkně. A jalovec s nimi umí zatočit!

Tak jsme pro další pokračování Bylinek našich babiček vybrali právě osvědčený a voňavý jalovec. Je to mnohostranný pomocník k dezinfekci prostoru, očistě těla a oceníme ho i jako vůni vhodnou ke svátku Dušiček, protože má spojitost se světem mrtvých. Dozvíte se, co všechno se z jalovce dá vykuřovat a jak to na nás působí.

Dojde i na trochu aromaterapie a využití tinktury a éterického oleje z jalovce. Přidávám i pár receptur. A příště krásně navážeme, a to velmi oblíbeným tématem očisty domova vykuřováním. Zajímalo by vás, jak zahnat vykuřováním kašel?

Větvička jalovce z Alp a bytosti v jalovci sídlící…

Jalovec na ústupu

Jalovcové keře byly uctívány a chráněny tisíce let. A to všude tam, kde se vyskytovaly. Platí to o Evropě Římanů, Keltů i starých Slovanů, Severní Americe a zdejších indiánských kmenech či vysokohorských himalájských jalovcových hájích, v nichž podle místních sídlili bohové.

Jalovce jsou dlouhověké a stálezelené, dožívají se i 2000 let. Je logické, že byly považovány za symboly nesmrtelnosti a moudrosti. Kdo jalovec zranil či porazil, tomu hrozila msta přírodních duchů, mohl být stižen neštěstím i smrtí, stejně jako jeho rodina. Takové legendy existují v Tibetu i v Británii. Zajímavé, že?

Byť posvátný a uctívaný, přesto byl v minulosti dostupný. Dnes se nám to mírně komplikuje. Jalovec obecný je v českých zemích na ústupu. Ve volné přírodě ho určitě netrhejte! Budete mít velké štěstí, pokud ho vůbec potkáte. Jestli vám roste na zahradě, máte poklad! Za sebe doporučuji přesně určit, o jaký druh se jedná. Existují i jedovaté druhy – jalovec chvojka neboli chvojka klášterská (Juniperus sabina) patří k nim!

Když jsem hledala v nabídce zahradnictví, zjistila jsem, že i tam není prosté ten „obyčejný“ obecný jalovec pořídit. Většina prodávaných jalovců jsou různé kultivary, častý je jalovec virginský. To je zrovna ten, který rostl a dodnes roste u Indiánů. A vykuřovat se dá také.

Jalovec chvojka z pražské botanické zahrady zvaný též “smrdutý jalovec”

Jalovec, mrtvých spojenec

Vůně jalovcového kouře se linula při obřadech loučení s mrtvými, pomáhala duším na cestě do jiných světů i pozůstalým se se ztrátou vyrovnat. Ve středověku se pálil u hrobek k odehnání zlých sil. Kuličky jalovce byly nalezeny v dlaních egyptských mumií a dýmem se při mumifikování čistil mrtvolný vzduch.

Středověké epidemie moru a cholery byly jalovcem zaháněny, postižené domy se jím vykuřovaly, živý a dosud zdravý ho používali jako prevenci. Směsí jalovce, rozmarýnu a šalvěje se vykuřovalo v nemocnicích ještě začátkem 20. století, také ve školních třídách hlavně v zimních měsících, kdy se moc nevětralo.

TIP redakce: Inspiraci k dušičkovým vůním už máme v jednom loňském článku.

Zbytek článku je pouze pro členy vzdělávacího programu Bylinky našich babiček.
Objednejte si odpovídající předplatné a čtěte si s námi inspirativní články po celý rok!
Chci si koupit Bylinky našich babiček 1
Chci si koupit Bylinky našich babiček 2
Nevíte, jaký program zvolit? Váháte? Nebo tápete? Přečtěte si více informací o obou programech!
Zjistím nejdřív více informací o Bylinkách našich babiček
Pokud jste členem, můžete se přihlásit:
Přihlásit se

Ruce od hlíny: Sezóna vrcholí aneb Bylinkování na konci prázdnin

V babím létě vrcholí bylinkářská sezóna. Využijte poslední prázdninové dny ke sběru bylin, na začátku září totiž začínají energii ukládat do kořenů, aby měly zásoby na zimu. Díky teplému počasí začalo dříve období sběru léčivých plodů. Do lesa sice kvůli suchu nemá moc cenu chodit na houby, zkuste ale zajít na pryskyřice do tinktury! A protože na cestách nemáme všechny své domácí vymoženosti, nabídnu jednoduché bylinkářské triky. 

Co přibalit na cesty?

Pokud cestujeme autem, propašuji do kufru vždy sušící síť. Koupila jsem ji před několika lety a je to opravdu velmi praktický pomocník. Pohodlně ji složíte a můžete převážet třeba na dně kufru. Zavěsit jde do stínu pod strom nebo při troše fantazie bez potíží i do interiéru. Sušící sítě nabízí většinou grow shopy nebo specializovaná zahradnictví a stojí kolem pětistovky.

Snažím se myslet vždy na to, abych měla papírové pytlíky o velikosti stránky A4. Do těch ukládám nasušené bylinky. Někdy ale zapomenu, a tak rostlinky v síti nechám, opatrně ji složím a převážím domů přímo v ní. Pokud máte málo místa, přihoďte do batohu jen přírodní motouzek. Můžete pak byliny sušit ve svazcích zavěšených třeba na zábradlí v domě. Květy oberete až doma.

Nasbíraný materiál se pak tolik nesmíchá a domů ho můžete převézt třeba v povlaku na peřinu/polštář. Ten dýchá a zabrání tomu, aby bylo kvůli vám vlakové kupé plné opadaných třezalkových květů.

Dopředu promýšlím, co potřebuji nasbírat a podle toho s sebou rovnou beru panenský rostlinný olej na maceráty nebo vysokoprocentní alkohol na tinkturu. Ale někdy mě louky překvapí a je třeba improvizovat. Pak místo 80% lihu vyrazím do samoobsluhy pro co nejkvalitnější vodku a rostlinný olej sháním ve zdravé výživě či v oddělení s biopotravinami v supermarketu.

Slunečnicový nebo olivový seženete v každé větší obci. A v čem extrahovat? Já miluji obyčejné zavařovačky. Na pronajatých chalupách většinou zůstane nějaká po předchozí návštěvě anebo je prostě bez potíží koupím v domácích potřebách v blízkém městečku. Nepodceňujte ani vietnamské obchody se smíšeným zbožím! Ukrývají někdy hotové bylinkářské pomocníky!

Květy můžete sbírat až do začátku října

Krev sv. Jana vyrobíte i na konci prázdnin

Když prolistujete atlas léčivých rostlin, u řady z nich najdete, že období sběru končí až s desátým měsícem. Zejména, pokud se jedná o rostliny, ze kterých užíváme k léčení kvetoucí nať nebo květ samotný. Louky jsou ještě pořád plné kvetoucí třezalky, řebříčku, jetele nebo lnice květelu. Pro bylinkovou vycházku číhám na slunečné dny (což letos není problém), a protože ranní rosa pomaleji osychá, vycházím až po poledni. Sbírám na místech, kde na rostlinky svítí přímé sluníčko, aby v sobě v době sběru, měly hodně silic.

Ještě pořád si můžete vyrobit třeba krásně červený třezalkový macerát. Otrhám špičky rostlin tak, aby většinu rostlinného materiálu tvořily květy a především poupata. Zakryju ubrouskem, zagumičkuji a v prvních dnech nechávám na přímém slunci. Na cestu domů normálně zavíčkuji a uložím na stojato. Některá víčka totiž nemusí udržet olejový obsah a protečou. Na fotce vidíte macerát po dvou týdnech, kdy už je krásně vidět jeho červená barva, pro kterou dostal přezdívku “krev sv. Jana”. Sušená třezalka je pak zakonzervovaným sluníčkem na zimu, popíjení třezalkového čaje vás totiž zbaví každého splínu. Pozor by si měly dávat ženy, které užívají antikoncepci a není doporučováno se po třezalce chodit slunit.

Zbytek článku je pouze pro členy vzdělávacího programu Bylinky našich babiček.
Objednejte si odpovídající předplatné a čtěte si s námi inspirativní články po celý rok!
Chci si koupit Bylinky našich babiček 1
Chci si koupit Bylinky našich babiček 2
Nevíte, jaký program zvolit? Váháte? Nebo tápete? Přečtěte si více informací o obou programech!
Zjistím nejdřív více informací o Bylinkách našich babiček
Pokud jste členem, můžete se přihlásit:
Přihlásit se

Imunita – lichořeřišnicová tinktura domácí výroby

Velmi dobrým a osvědčeným prostředkem na podporu imunity, ale také na léčbu různých nachlazení i nemocí močových cest, je tinktura z Lichořeřišnice větší (Tropaeolum majus). Původní domovinou téhle krásné a užitečné rostlinky je Jižní Amerika. Lichořeřišnice se do Evropy dostala z Peru už v 16. století. Celá rostlina je jedlá. Obsahuje vitamín C, železo, draslík, má antibiotické účinky na stafylokoky, streptokoky, salmonely a další druhy bakterií. Prostě takový žluto oranžovo zelený zázrak!

Lichořeřišnicovou tinkturu si můžeme koupit, ale můžeme si ji také velmi snadno vyrobit sami. Bylináři vyrábějí tinkturu pouze ze semen, která překrájejí a naloží do 90% alkoholu na dva až tři týdny. Takto získanou tinkturu je třeba homeopaticky naředit.

Lichořeřišnice je chutná, krásná, léčivá!

Domácí výroba

Pro domácí výrobu nám úplně stačí použít květy, listy i semena. Listy, květy a semena natrháme a necháme jeden den zavadnout při pokojové teplotě, aby se odpařila přebytečná voda. Další den napěchujeme rostlinný materiál do sklenice se šroubovacím víčkem, zalijeme vodkou nebo podobným destilátem tak, aby bylo všechno ponořené.

Sklenici necháme stát na suchém místě, ale nikoli na přímém slunci, po dobu dvou až tří týdnů. Denně protřepáváme. Nakonec tinkturu přecedíme, rostlinný materiál ještě vymačkáme a přelijeme do jiné uzavíratelné sklenice, ideálně do menších lahviček s kapátkem.

Více o klasických bylinách najdete v našem programu Bylinky našich babiček

Užívání tinktury

Prevence

Jako preventivní prostředek a na zvýšení imunity můžete tinkturu užívat 1x denně 20 kapek po dobu tří týdnů a pak týden vynechat nebo pět dní v týdnu a dva dny vynechat.

Při nemoci

V případě nachlazení, onemocnění chřipkou, zánětech průdušek či astmatu, užívejte po dobu 14 dnů, 3x denně 20 kapek tinktury rozmíchaných v trošce vody.

Pro děti

Dětem můžete tinkturu kapat do horkého čaje, aby se alkohol odpařil dříve, než se děti napijí.

Autorka článku: Kateřina Hrazdirová. Foto: autorka.

Použitá literatura:

  • STAŇKOVÁ-KRÖHNOVÁ, Magdaléna. Bylinky pro děti a maminky: praktické použití léčivých rostlin pro rodiny s dětmi od jara do zimy. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-2312-9.

Jak kvete sluníčko? Přece jako měsíček lékařský

Měsíček je bylina známá hlavně pro mimina… Ovšem skvěle pomáhá i dospělým. Jak? V článku vám to ráda sdělím a podělím se také o vlastní ověřené recepty, jaké jednoduše zvládnete v pohodlí domova. Měsíček lékařský (Calendula officinalis) je jedna z bylinek, které si získaly moje srdce a s kterou jsem v kontaktu velmi často. 

Měsíček patří mezi devět bylin svatojánské noci. Jeho barva je barvou druhé čakry, energetického centra spojeného s radostí, tvořením, uvolněním. A přesně tak na mně měsíček působí. Je rozevlátý, je náručí otevřenou světlu a slunci. Používám ho na pohlazení kůže u malých dětí i na pohlazení srdcí zneužitých žen. Vyrábím si z něj macerát, tinkturu, odvar, „Bachovu esenci“, používám ho v podobě éterického oleje, destiluji z něj hydrolát. V zimním období vykuřujeme jeho zářivými květy a homeopatický lék z Calendule zaujímá čestné místo v naší domácí lékárničce. Měsíček lékařský je výborným příkladem, jak využívat všechny možné energetické nuance rostlinek.

Pěstujeme na světle, sušíme ve stínu

Je to jedna z nejznámějších rostlin. Patří mezi jednoleté bylinky a je z čeledi Asteraceae, jako například kopretina. Také se jí svým vzhledem trochu podobá. Můžeme ji pěstovat všude, pokud je to místo teplé a světlé. Ráda spotřebovává ze země hodně živin, proto se nedoporučuje ji pěstovat na stejném místě po sobě. Semena se vysévají přímo do půdy. Odkvetlé květy je dobré odstraňovat. Podpoří se růst nových.

Sběr je nejlepší provádět dopoledne a během poledne, od června až do srpna. Sbírají se celé úbory (květy) se zákrovem (kalichem). Suší se ve stínu, protože sluníčko mu bere barvu a díky němu pak bledne. Při sušení umělým teplem nesmí teplota přesáhnout 60 stupňů.

Nasbíraný měsíček doslova září

Předpověď počasí i ozdoba talíře

Měsíček se každé ráno otevírá s prvními slunečními paprsky a zavře se při západu slunce. Říkávalo se mu ,,květina rolníků“ anebo ,,šafrán chudáků“. Rolníci v době bez hodinek díky němu poznali, kdy mají jít domů. A také jaké bude počasí, což je prospěšný indikátor i dnes. Pokud se rozevře mezi šestou a sedmou hodinou ranní, znamená to hezké počasí. Pokud později, bude ošklivo.

Květina rolníků naznačuje, kdy práce končí
Květ měsíčku vypadá jako slunce

,,Šafrán chudáků“

Tak se mu říkalo v dřívějších dobách. Tuto přezdívku získal měsíček proto, že se často zaměňoval za drahý a vzácný šafrán. Je mu velmi podobný, proto si při koupi šafránu na tuto skutečnost dejme pozor. Květy obsahují karotenoidní barviva (lutein, zeaxanthin). Díky těmto obsaženým barvivům ho můžeme přidat na rozjasnění a zabarvení do jídla nebo na zabarvení rýže či polévek. Tato schopnost měsíčku obarvit na žluto se používala i k obarvování slavnostních rouch, která se nosila při rituálech na oslavu slunce.

Patří mezi jedlé květy. Můžeme si jimi posypat chléb s pomazánkou či obohatit zeleninový salát. Stejně jako Římané a Řekové před dávnými časy.

Léčivé účinky? Od ekzémů přes nachlazení až k trávení

Jméno Calendula mohlo vzniknout ze schopnosti měsíčku pomoci při menstruačních potížích. V Egyptě ho používali jako omlazovací rostlinu.

Bylina plná světla a léčivých účinků

Už jeho žluto-oranžová barva dává tušit, že je výborný na žaludek, střeva a žloutenku. Používá se při neštovicích, spalničkách a poštípání hmyzem.  Květy měsíčku se vkládaly na bitevním poli přímo na otevřené rány vojáků. Je vynikající na popáleniny, ekzémy, nádherně umí hojit kůži. Má baktericidní vlastnosti vůči stafylokokům a streptokokům. Přidávám ho na ošetření dekubitů. Pomáhá na hnisavé rány, zmírní bolest, křečové žíly, hemeroidy. Výborný je do kompozice na akné a proti jizvám. Vykazuje antibiotické účinky. Nachází uplatnění i při nachlazení, bronchitidě a astmatu. Velmi ráda používám macerát z měsíčku pro malé děti na ekzémy, opruzeniny, plísně a různé pupínky.

Vzhledem k estrogennímu obsahu látek se měsíček NEDOPORUČUJE používat vnitřně v podobě čajů a odvarů v těhotenství a v době kojení. Naopak. Zevně je výborný na potírání bříška i v těhotenství, jako prevence pajizévek a strií.

Mastička ze sádla?

Jako základ mastí naše babičky dříve používaly vepřové sádlo. I v lékárnách dříve byly nádoby s názvem ,,Adeps suillus“ – vepřové sádlo.

V knížce: ,,Zdravější život s léčivými bylinami“, kterou napsali Barbara a RNDr. Peter Theissovi, se uvádí, že díky lpění na tradici dělat mast z měsíčku ve vepřovém sádle, sklidili velikou vlnu kritiky a nevole lidí. Proto zkusili vyrábět měsíčkový macerát v různých základech, experimentovali s různými způsoby extrahování, až došli k závěru, že s žádnou jinou nosnou látkou nedosáhli tak vynikajícího účinku jako s vepřovým sádlem. Vepřové sádlo má velkou podobnost s tukem v lidské kůži. Proto do ní výborně vniká. Může ,,dopravovat“ cenné látky i do hlouběji položených vrstev.

Také se v knize uvádí, že podle jedné švýcarské studie z roku 1987 se zaměřením na podráždění kůže se potvrdilo, že měsíček macerovaný ve vepřovém sádle má vynikající účinky. Je na zvážení každého, jaký nosič použije.

TIP redakce: Není vám představa mazání se sádlem milá? Máme recept na měsíčkovou mast z bambuckého másla!

Recepty z měsíčku – domácí, jednoduché, účinné

Odvar

1 čajová lžička měsíčku se zalije 200ml vody a nechá se přejít varem. Doba varu NESMÍ překročit jednu minutu. Užívá se třikrát denně při nachlazení, potížích se slinivkou, žaludkem. Hlavně Hildegarda z Bingenu používala vnitřně odvar při léčbě trávicího ústrojí. Je výborné odvar použít na očištění pleti jako pleťovou vodu.

Macerát z rostlinného oleje

Použijme například jojobový, mandlový, meruňkový, sezamový, slunečnicový olej. Do zavařovací sklenice s širokým hrdlem vložíme květy měsíčku. Převážeme gázou a macerujeme tři týdny na slunci.

Měsíčková mast z vepřového sádla

Hrst na drobno nakrájené rostliny (květ, list i stvol) vložíme na pánvičku se 125g vepřového sádla a necháme zesklovatět jako cibulku. Pánev odstraníme z plotny a necháme uležet tak, jak je, do druhého dne. Druhý den směs opět rozehřejeme, scedíme do kelímků, přiklopíme, uzavřeme a skladujeme ve tmě a chladu.

Tinktura

Do 150 ml alkoholu, my používáme vodku nebo brandy, vsypeme květy měsíčku. Uzavřeme a macerujeme na sluníčku tři týdny. Po třech týdnech scedíme. Tinkturu používám v době nachlazení po kapkách do horkého čaje. Připomínám kontraindikaci vnitřního užití v těhotenství a při kojení.

Hydrolát – magická voda

Nenašli jsme s manželem u nás v České republice žádné zmínky o hydrolátu z měsíčku. Protože nás tato rostlinka svými hojivými vlastnostmi okouzlila, rozhodli jsme se ji destilovat. Sehnali jsme si 4 kg. Při destilaci jsme byli rozesmátí a na tváři jsme celý den měli výraz jako měsíček.

Samotný hydrolát voněl zvláštně. Byla to nevtíravá vůně, kterou jsme ale zaznamenávali velmi pozitivně. Vkomponovávám ho do pleťových mlék a krémů pro malé děti. Hlavně na ekzematickou pokožku. Také do rozprašovače na dezinfekci a zvlhčení vzduchu v období epidemií chřipek a zimním topném čase. Osvědčily se mi i nosní kapky.

Nosní kapky z hydrolátů

Vznikly náhodou. Cítila jsem, že se o mě pokouší nějaká viróza, měla jsem ucpaný nos a cítila se depresivně. Neměla jsem po ruce žádný éterický olej, žádný rostlinný olej, nic. Bylo léto, vedro a představa, že si aplikuji do nosíka olejové nosní kapky, mě děsila. Mého manžela napadlo, ať si zkusím do rozprašovače namíchat hydroláty z máte peprné, řebříčku, slaměnky a měsíčku. V hydrolátech je vždy trošku éterického oleje, zároveň samotný hydrolát je léčivý a bezpečný. Skrz nos proteče na mandle a kudy teče, tudy pomáhá. Ošetří se jak nos, tak krk. Nosní kapky z hydrolátů se od té doby staly naší samozřejmostí.

Éterický olej z měsíčku? Neobvyklý

Při naší destilaci jsme neměli ani kapku éterického oleje. Také jsem nenašla žádnou zmínku o éterickém oleji v bezpečnostní aromaterapeutické bibli pana Tisseranda – Essential oil safety. Objevila jsem až éterický olej od firmy Oshadhi, vyrobený extrakcí CO2. Je to kvalitní aromaterapeutický olej z Německa a získává se z květů. V parfémech je mu přiřazená střední nota.

Měsíček a já se máme rádi

Bylinka, která si zaslouží naši pozornost

Bachovu esenci z měsíčku si vyrábím sama pro svou potřebu. Míchám ji do lahvičky společně s třezalkovou esencí. Tyto dvě rostlinky mi připadají jako duchovní partneři. Souzní a doplňují se v líbezné harmonii Duše.

Měsíček je ztělesněním světla a slunce, to může přivolat do tmavých koutů naší duše třeba při vykuřování v zimních měsících, v dobách slunečního deficitu.

Během celé historie až dodneška slouží s láskou a radostí lidem. Jeho oranžovožlutá barva je vidět na dálku a svítí jako sluníčko. Celá rostlina hojí, jak na těle, tak na duši. Léčí kůži, poranění, záněty. Je tišící, schopná neutralizovat jedy v podobě hmyzího bodnutí nebo po spálení medúzou.

Stejně tak chrání po spirituální stránce před útoky druhých. Měsíček je velmi silná rostlina, která si zaslouží pozornost a lásku ze strany nás, lidí.

Autorkou článku je Xenie Bodorík Pilíková. Foto: autorka a Pixabay.com

Zdroje:

  • NEUGEBAUEROVÁ, Jarmila a Věra ŽD̕ÁRSKÁ. Léčivé rostliny pěstujeme, sbíráme, využíváme: kapesní průvodce zelenou medicínou. ISBN 8087867211.
  • LAVENDER, Susan a Anna FRANKLIN. Magické rostliny, aneb, Byliny od A do Z. Praha: Volvox Globator, 1999. Mandragora (Volvox Globator). ISBN 80-7207-279-x.
  • TISSERAND, Robert a Rodney YOUNG. Essential oil safety: a guide for health care professionals. Second edition. Edinburgh: Elsevier Ltd., 2013. ISBN 9780443062414.
  • BODLÁK, Jiří. Byliny v léčitelství, v kosmetice a v kuchyni. V Olomouci: Poznání, 2005. ISBN 80-86606-40-6.
  • THEISS, Peter a Barbara THEISSOVÁ. Zdravější život s léčivými bylinami: rádce moderní rodiny. Přeložil Drahoslav MENŠÍK. Havířov: Natur Product, 1992. ISBN 3-453-03118-0.
  • Https://www.oshadhi.co.uk/marigold-calendula-co2-calendula-officinalis/ [online]. [cit. 2017-08-22].

Partnerem článku je Asociace českých aromaterapeutů: