Recenze: Bylinářské tradice moudrých žen a mužů vám rozšíří obzory

Náš oblíbený Wolf-Dieter Storl a jeho hluboký moudrý pohled do světa bylin a bylinářů, kteří s nimi po tisíce let pracují. A využívají jejich sílu k léčení těla, duše i ducha. Co v knize najdeme my, lidé dnešních dnů?

Za mne právě to, na co se zapomnělo. To, o čem se běžně ve všech knížkách a herbářích nedočteme. To něco navíc, co dělá z pouhého užívání bylinek pravé léčení. Ale často se to nedá změřit, zvážit ani vyfotografovat. Dá se to však cítit a zažít. Wolf-Dieter Storl je skvělým, inspirativním průvodcem v tomto energetickém světě rostlinných sil a bytostí.

Kniha tak tenká a tolik moudrosti v ní

Občas slýchávám, že v jeho knihách se věci opakují. Ano, jenže nikdy to není to samé. Jak člověk postupně proniká, dávají ty věci jiný smysl. Aspoň u mne tedy rozhodně. Jsem za to ráda.

Tak, přestože jsem tuhle knihu už před pár lety četla (tedy spíše zhltla), jsem ji s potěšením znovu vzala do ruky. Myslela jsem, že jen tak přelétnu pro potřeby recenze. Jenže…

Otevření způsobilo opět pohlcení. Tudíž ji mám přečtenou znova s pocitem, že mne znova velmi obohatila. Tolik nových poznatků. Osoba autora je fascinující. Dokonce sleduju jeho přednášky v němčině, kterou neovládám. Jen se na něho dívat mi působí blaho. On prostě jakoby vystoupil z rostlinného světa a zvěstoval moudrost zeleného lidu. Však se taky jedna jeho kniha jmenuje Jsem součástí lesa.

Pokud chcete tip na jeho nejnovější knihu vydanou v češtině, tak o ní psala naše redaktorka Xenie TADY

Ke kořenům

Potkáme-li duchy rostlin, setkáváme se se starými přáteli a příbuznými. Známe se od počátku věků, neboť se vyvíjeli společně s námi. Společně jsme povstali ze zdroje, vesmírného Brahman. Po smrti se k nim navracíme. Cesta za archetypy rostlin je cestou za našimi makrokosmickými prarodiči.”

Jde prostě do hloubky, ke kořenům. Předává něco, co je prožité a ověřené. Jeho moudrost vychází z vlastní zkušenosti. Má velmi zajímavé a trefné postřehy k historii i k dnešní době. A mluví jasně, srozumitelně.

Víte třeba, že slavný Paracelseus, když nastoupil do funkce městského lékaře v Basileji (stal se tím i inspektorem lékáren a přednášejícím na univerzitě), začal svou “kariéru” veřejným spálením knih vážených autorit ve svatojánském ohni, přednášel zásadně v obecně srozumitelné němčině a vyučoval diagnostiku zkoumáním moči a lejna. Vůči “vrchnosti” se však nejvíce prohřešil tažením proti lékárníkům a jejich drahým cizokrajným (často neúčinným) lékům. Skončil vyhnáním z města… Preferoval totiž užívání dostupných bylin, kritizoval vydávání novodobých herbářů s krásnými, ale nepoužitelnými informacemi. Často bezhlavě přejímanými z řeckých a arabských zdrojů. Nepřipomíná vám to trochu něco?

Běžte k šípku s duchy a planetami

Kde se ztratilo to kouzlo, kterým rostliny po věky věků oplývaly. Pro staré moudré bylinářky a bylináře bylo důležité vědět o signaturách, působení planet. Mnoho bylo vypozorováno, předáváno mezi generacemi po dlouhou dobu…

Jedním z hřebíčků do rakve bylinné magie byli muži vědy. Vyčistili matoucí názvy, zavedli racionální systém, vše přehledně. Počet pestíků, okvětních lístků, řádně do řádu, srovnat do řady.

A nůžky mezi vědou a moudrostí se dále rozevírají do dnešních dnů vlády moderní medicíny s antiseptickou aurou! Kdy bychom všichni přece měli být zdraví jako koně, když máme tak vyspělou lékařskou vědu a tolik nejrůznějších léčiv. Jenže nejsme, spíše naopak. Navzdory všemohoucí chemii a farmacii. Někde je zakopán pes…

Kde se ta prastará moudrost vzala

Máme co do činění se zcela odlišným pohledem na svět – založeným na venkovském životním stylu, v němž byl dostatek času sbírat bylinky a podávat je a také zabývat se daným problémem, a mít tak možnost intuitivního zjištění, který lék je ten pravý.”

Paradigma vědecké medicíny je jen jedním z mnoha způsobů nakládání s nemocí. Existují i jiné způsoby léčby založené na různých pohledech na svět a jiné medicínské antropologii.

Čínská akupunktura, indická ajurvéda, šamanismus a dokonce i homeopatie Samuela Hahnemanna patří ke starověkým a úspěšným způsobům řešení potíží se zdravím a nemocí. Ani jedno nelze v jejich účinnosti vysvětlit úsudky a principy moderní vědecké metodologie – jejich logika je jiná, jejich symboly odkazují na nezvyklé objekty a jejich základní hypotézy se liší od hypotéz vyznávaných západní medicínou. Všechny tyto systémy výrazně spoléhají na byliny.”

Srozumitelně a ve zkratce Storl představuje čínskou medicínu, indickou ajurvédu, šamanské principy léčení, indiánské medicínské tradice, léčitelství Afriky, homeopatii, reflexní terapii. A také základy tradičního západního léčitelství.

Naše Xenie navštívila Storlovu přednášku v Praze, jaké to bylo. Boží! 🙂

Jak se stát bylinářem?

Kupte si tuto knihu, nalistujte stranu 141 a máte to. No máte návod v 8 bodech na dvou stranách. Návod na přístup k přírodě, k rostlinám, k životu, k ostatním živým bytostem. Návod na jedinečnou cestu k srdci rostlin. A vaše cesta začíná. Nejspíš bude trvat do konce života…

Určitě se vám bude hodit i přehled základních účinných látek, které byliny obsahují. Přehled vybraných rostlinných čeledí s vysvětlivkami. A kapitoly o běžné zelenině a bylinkách kuchyňských, skvělých a dostupných léčivech. Špenát, česnek, fenykl například.

Naučíte se o jedovatých rostlinách i rostlinách považovaných za “drogy”. A závěr knihy přináší rostlinná zaříkadla či modlitby.

Hlouběji o jednotlivých rostlinách a moci, jakou vládnou, píše v jiné knize. Recenze na ní TADY.

Kde vlastně sídlí ti duchové rostlin

Podle teosofických a jiných esoterických učení duchové rostlin žijí v nebesích nad astrálními bohy, kteří čile vládnou současnému světu. Jsou starší než tito bohové a těžko dosažitelní. Možnost komunikace s těmito duchovními bytostmi vyžaduje hlubokou meditaci a duši osvobozenou od pout světských vášní. Pouze velmi málo lidí je toho schopno.”

Hildegarda extaticky vypráví o té nejvznešenější Zeleni, kořenící ve Slunci, sálavě zářící ve věčném cyklu, již světské smysly nemohou pochopit: jste sevřeni Božím tajemstvím, záříte jako úsvit žhnoucí ve slunečních paprscích.”

Mezi zahradníky, bylináři a duchy rostlin mohou vznikat přátelské vztahy. Takové přátelství může přetrvat po několik generací. Bylinkář může mít rostlinného přítele, který pro něj činí zázraky, avšak pro jiného léčitele je konat nebude, stejně jako jednomu zahradníkovi může zelenina růst, zatímco druhému tak dobře neroste.”

Foto: autorka.

Partnerem článku je Vydavatelství Kořeny. Knihu zakoupíte tady.

Recenze knihy: Duše rostlin očima Wolfa-Dietera Storla

Na knihu Duše rostlin od Wolfa Dietra Storla jsem se moc těšila. Pan Storl je mi svým myšlením o přírodě velmi blízký. Nevěnuje se jen materiálnu, ale i posvátnému uctívání přírody. Umíme my, v dnešní době, ještě uchopit Vesmír a přírodu za jejími tajemnými branami?

Wolf Dieter Storl a jeho nová kniha Duše rostlin

Vesmír se svými hvězdami, Sluncem a Měsícem učiní každého srdečním šlechticem. Pan Storl v knize popisuje, jak přírodu celou miluje. Jak všechno je stvořeno pro krásu, stačí se zklidnit a zajít si pro spásu.

Co píší rostlinné příběhy? Jak fungují v přírodě koloběhy? To všechno a mnohem více, a srdce se rozjasní, jako zapálená svíce. Rostliny mají duši a vibrace. Tato kniha zaslouží veliké ovace. Pan Storl lidem otevřel ten tajemný svět, který se otvírá jako světlíka květ.

Píseň rostlin, za branou viditelna, být tady a teď

Už jen samotný název Duše rostlin sliboval z pera antropologa a etnografika, který žil nějakou dobu v Indii, věnoval se šamanským rituálům a šamanským technikám, zajímavou a obohacující četbu. A skutečně čtení nezklamalo. Dává nahlédnout do pojetí a nacítění se na spoustu zajímavých bylin očima pana Storla. Samotné bylinky nejsou jen tak ledajaké! Obsahují popis bylinek, které nejsou dostupné v každé knize. A pokud se tady objeví nějaká bylinka, o které už toho bylo napsáno hodně, tak je popsána velmi poutavě (poeticky až snově pozn. redakce) a člověk dostane prostor se nad bylinou zamyslet úplně jinak, než tomu bylo doteď.

Kniha obsahuje celkem 56 známých i méně známých bylin. Příkladem může být kontryhel. Anebo vratič. Ten mě hodně překvapil, protože vratič je pro mě super bylinka na vykuřování a používám ji i jako repelent.

Tip redakce: Přečtěte si také reportáž z přednášky Wolfa Storla

Wolf Dieter Storl: Duše rostlin – knihu přečtete jedním hltem a budete se k ní rádi vracet

Hltala jsem tady pro mě nové poznatky a náhledy. A to mám ráda. Miluju knihy, většina knih o bylinkách obsahuje už dávno známé citace. Co také psát nového, že ano. Nicméně Duše rostlin obsahuje zajímavé informace z jiného soudku. Informace, nové bylinky, krásné fotky. A fotky, ty jsou úchvatné… Fotka semena nebo oříšku Tužebníku jilmového na str. 105 je fascinující… Už jen díky tomuto zachycení fotoaparátem si člověk zapamatuje účinky. Docvakne mu spousta nového… (Pozn. redakce fotografie vytvořil zahradník, fotograf a lektor Frank Brunke)

Tato kniha je pro mě skvostem knihovny. Myslím si, že dokáže uspokojit každého. Ten, kdo se nechce věnovat vibracím rostlin, se může soustředit na účinky. Ten, koho zajímají staří bylináři, si přijde také na své. Zmiňován je mimo spoustu dalších a pro mě i neznámých, například Paracelsus, Hildegard von Bingen, Matthiolus, Hippokrates, dokonce i Homer. Toto dílo je více než obyčejné. Dokáže nás vtáhnout do hlubšího, mystického pozorování přírody. Člověk, který bude číst tuto knihu, se chtíc nechtíc stane oduševnělejším. Nechá se unášet proudem duchů rostlin. Bude nasměrován k procítění alchymistických proměn přírody. Tato kniha je nástrojem k rozeznění vibrací skrze rostlin na kosmické proudění.

Tip redakce: Další recenze knihy Wolfa Storla


Partnerem článku je Vydavatelství Kořeny, které knihu vydalo. Foto: autorka. Knihu seženete tady.

Nahlédněte pod pokličku vůní v nové knize Kateřiny Svobodové

Nahlédněte pod pokličku voňavých rostlin v knize Sekreční struktury aromatických rostlin, kterou vydává známá česká aromaterapeutka Kateřina P. Svoboda. Do knihy otiskla svoje životní dílo zasvěcené práci s rostlinkami zpracovávanými v aromaterapii.

Sekreční struktury aromatických rostlin

Kniha je vlastně takový obrazový průvodce světem aromatických rostlin. Autorka v ní popisuje rozdíly mezi vnitřními a vnějšími sekrečními strukturami a názorně je předvádí na snímcích aromatických rostlin zachycených a zvětšených pomocí elektronového mikroskopu. Každý tak sám pochopí, jak se sekreční struktury, tedy vonné žlázky v rostlinách liší a kde jsou umístěny.

Na fotky je navíc je nádherná podívaná. Samotnou mě překvapily svou krásou a několikrát jsem při jejich prohlížení žasla nad čarovnou krásou přírody a obdivovala fantasii jejího tvořitele.

Kromě popisu rozdílnosti ve výbavě rostlin vonnými částečkami (jak bych je laicky nazvala), je kniha doplněna o snímky dalších rostlin nebo jejich zpracování na pěstitelských farmách a destilériích, které autorka navštívila. Při jejím čtení a prohlížení jsem si opravdu připadala jako na “odborné praxi” a budu ji mileráda používat při výuce aromaterapie.

Nečekejte ale knihu plnou textu, toho je v ní opravdu poskrovnu, kniha opravdu stojí na názorných fotografických ukázkách.

Knihu doporučuji všem aromaterapeutům, ale i milovníkům rostlin se zájmem o jakési nahlédnutí pod pokličku aromaterapie. V neposlední řadě ji ocení biologové, kteří si mohou rozšířit své obzory o aromatické rostliny.

Tip redakce: Seznamte se se základy odborné aromaterapie v našem seriálu Fascinující svět aromatických rostlin

Anotace

Knížka vás provede světem, který je nám bez pomoci mikroskopu uzavřen. Přijměte pozvání na cestu neviditelnou, tušenou pouze vůní přírody. Zájem o aromatické rostliny stále stoupá. Rozšiřuje se počet pěstovaných druhů, i nových druhů sbíraných v přírodě. Syntéza EO v rostlinách je velice specializovaná a jejich následné zpracování, kvalita a biologická účinnost představují samostatné vědní obory.

Tato kniha názorně představuje anatomické struktury, kde se EO syntetizují, uvádí výnosy EO a jejich následnou identifikaci. Další fotografie dokumentují pěstování, destilaci a sklizeň.

Jak knihu pořídit?

Kniha v češtině i angličtině zároveň obsahuje 44 stran a je tištěna plnobarevně na kvalitním křídovém papíru. Cena je 500 Kč (+poštovné). Autorka ji vydává vlastním nákladem. K objednání u autorky na emailu: kp.svoboda (zavin) yahoo.co.uk

Kateřina Svobodová Brooker (BSc Hons, PhD)

Kateřina Svobodová – Brooker & John Brooker

Po emigraci do Británie pracovala na katedře botaniky Glasgow University a udělala doktorát na Farmaceutické Fakultě se specializací na rostlinnou biochemii a využití přírodních produktů. Jako jedna z prvních byla zodpovědná za výzkum aromatických rostlin z hlediska botaniky, fyziologie, biochemie a biotechnologie, zkoumat aromatické rostliny byl její sen, za kterým si šla celou svoji kariéru.

Publikovala v odborných časopisech (přes 100 odborných a populárních článků) a měla přes 70 odborných příspěvků na mezinárodních konferencích – v Evropě, Israeli, Japonsku, Koreji, Brazilii a USA. Pracovala jako editorka pro CAB Abstracts on Aromatic and Medicinal Plants (Commonwealth Agriculture Bureau) a též jako poradce ve výboru BHTA (British Herb Trade Association).

Aktuálně žije po většinu roku v ČR a aktivně zde vyučuje při Asociaci českých aromaterapeutů. Je vdaná a má 2 syny, kteří žijí v zahraničí. Při psaní seriálu jí vypomáhá i její manžel John Brooker.

Recenze: Čarovná moc bylináře Wolfa-Dietra Storla

Článek má být recenze na knížku Wolfa-Dietra Storla Čarovná moc rostlin. Ale vlastně bude trochu vyznáním lásky. Protože tenhle originální člověk s úžasným pohledem na svět rostlin mi učaroval, od prvního objevení na mě působí jako zjevení. Jeho knihy doporučuji, kudy chodím a na každou ještě nepřečtenou se těším jako děcko.

Před pár lety vyskočil ze seznamu knižní nabídky titul Bylinářské tradice moudrých mužů a žen aneb hlubší pohled do světa bylin. A bylo vymalováno, jak se říká. Autora jsem neznala, knihu objednala a po prvních pár větách jsem se zamilovala. Nejen do neuvěřitelně moudrého a vědoucího pohledu očí autora, ale hlavně do jeho způsobu, jak rostlinný svět vnímá a popisuje.

Rostliny si nás hledají

Má čarovnou moc tenhle pán, pro mne tedy rozhodně

Ten pocit, že mluví z duše, z té svojí i z té rostlinné. A to, jak mluví, to zas promlouvá k duši mojí. Nějak mi potvrzuje, co říká můj vnitřní hlas, co se mi zdává ve snech, co jsem cítívala jako dítě na zahradě nebo v lese.

„Rostliny tě hledají. Hledají člověka, tak jako člověk hledá domácí zvíře, s nímž by mohl zahnat nudu a zažít radost.“

Jedna z nosných myšlenek jeho knih je, že lidé a rostliny jsou spolu propojeni, potřebují se a pomáhají si. V ideálním případě. A podobně jako se říká, že když je žák připraven, učitel se najde, tak i člověk, je-li otevřený a přijímající, najde tu pravou rostlinu na své neduhy. Říká Storl.

Knihu vydalo Nakladatelství Kořeny . Stojí příjemných 247.- a koupíte ji prostě a jednoduše TADY.

Živé knihy plné léčivých příběhů

Přesně jedna z těch rostlinek, co známe a potkáváme všichni

Knihy Wolfa-Dietra Storla jsou plné osobních příběhů, silných, léčivých, živých. Mám pokaždé potíž se od nové knihy vůbec odtrhnout a zapojit se (v přestávkách mezi hltáním kapitol) zase do běžného života.

Mnoho z jeho příběhů s rostlinami mi utkvělo v mysli a mluvím o nich i na kurzech. Zajímavé je, jak reagují lidé, pokud se o něm zmíním. Těm, co už ho znají, se znatelně rozsvítí oči.

Naše redaktorka Xenie byla loni na jeho pražské přednášce, napsala o ní reportáž a ten článek byl vůbec nejčtenějším za celý rok. On ten Wolf má prostě nějakou čarovnou moc…

Štětka (lesní), konopí i Krušné hory

Andělika, jejíž kořeny byly lékem na mor, choleru, tyfus

A kniha Čarovná moc rostlin od nakladatelství Kořeny? Má podtitul Mé zážitky s léčivými bylinami a kouzelnými rostlinami. O tom jsou ale v podstatě všechny jeho knihy. Tuhle bych doporučila určitě jako první k seznámení, pokud se ještě neznáte. Je nevelká rozsahem, ovšem vydatná sdělením.

Mluví se v ní o rostlinách, které z větší části běžně potkáváme, a to i když žijeme ve městě. A o zdravotních problémech, které dobře známe. Navíc Storlova babička pocházela z Krušných hor.

Podrobněji nás seznámí se svým přátelstvím s

Rulík alias černé oči kuny, rostlina opředená mnoha mýty

Kromě více či méně známých léčivých vlastností se dozvíme o historii, využití v tradičních kulturách, lidových moudrostech i pravých důvodech jisté současné „stigmatizace“ rostlin jako rulík či konopí. A vše doplňují zmiňované osobní příběhy s duší jednotlivých rostlin. Včetně velmi soukromých informací jak a s čím autorovi pomohly.

U indiánů mě nezaujaly pouze znalosti o použití rostlin v léčitelství, ale také způsob, jakým s nimi zacházeli. Starý medicinman s rostlinami rozmlouval. Byli pro něj „zeleným lidem“, rozděleným do mnoha kmenů. Hovořil s jejich náčelníky, přinášel jim dary a prosil je o léčivou sílu. Vstup do dimenze, v níž lze spatřit ducha rostliny, probíhal po krocích jako rituál. Tento rituál vytváří most mezi lidskou duší a duší rostliny.

Zeptal jsem se medicinmana, jestli jsou tohoto rituálu hodny také cizí rostliny, které sem přišly z Evropy . Podíval se na mne užasle. Samozřejmě, vysvětlil mi, tyto rostliny jsou dětmi Matky Země a rozbily svůj tábor tady, na této půdě.“

Dobré čtení

Schválně jsem sečetla zdroje uváděné na konci knihy. Autor čerpal celkem z 80 publikací. Uff. A tak to má s každou knížkou, čtou se tak lehce a je za nimi obrovské množství znalostí.

A co já a Storl v nejbližší době? Mám aktuálně půjčenou z knihovny Pradávnou medicínu – kořeny medicíny z dávné minulosti. A těším se na Jsem součástí lesa… Chystá se novinka Duše rostlin a taky jsem při psaní recenze ještě objevila Léčivé rostliny prastaré bohyně. Tak asi tak.

„Spojení mezi rostlinami, především stromy, a lidskými obyvateli domu, je mnohokrát doloženo. Nejznámější je asi stará lípa u sídla velkého botanika Carla von Linné (Linnaeus), která uhynula spolu s odchodem posledního obyvatele dvora.“

Baví vás bylinky? Líbí se vám naše články? Tak se s námi vzdělávejte v tom, co máte rádi! Celoroční vzdělávací průvodce světem místních rostlin.

Snad se na mě nebudete zlobit, až jeho rostlinnému i lidskému kouzlu podlehnete tak jako já. Přeji příjemné čtení i navazování vztahů z našimi „spojenci“ z kmene „zeleného lidu“!

Autorka článku: Kateřina Polívková, Dobré vůně. Foto: Pixabay, autorka.
Partnerem článku je Vydavatelství Kořeny.

Recenze: Knihu Květiny časného jara s sebou vezměte na výlet

Pojďte se se mnou začíst do knihy pana Vojtěcha Zavadila: „Květiny časného jara – pro celou rodinu na výlety i na doma“. Kniha pojednává, jak napovídá její název, o květinách, které můžete potkat na jarních vycházkách v naší přírodě. Obsahuje květiny známé, málo známé i vzácné. Je přehledná, stručná a jsou v ní velmi krásné fotografie. Když ji přibalíte do vašeho batohu na jarní výlet či procházku, určitě nebudete litovat.

Součástí knihy je také pexeso, které si můžete zahrát před výletem či po návratu domů. V následujícím článku vám knihu podrobně představím a podělím se s vámi o svůj názor na ní.

Otevírám knihu…

Kniha vám udělá radost na jaře, bude vaším věrným společníkem

Knížka ve formátu A5 je příjemně tenká a v batohu vám nezabere moc místa a ani nepřidá na váze. Jen pro zajímavost – váží 155 g včetně pexesa, které lze jednoduše vyjmout, čímž se váha knihy ještě sníží – na pouhých 98 g.

Knihu vydalo Nakladatelství Kořeny ve spolupráci s Herbářem Wendys, který já často na internetu používám, když hledám nějakou méně známou rostlinku.

Autor knihy Mgr. Vojtěch Zavadil je botanik. Botaniku vystudoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, kde jsem mimochodem studovala i já. Pracoval jako kurátor Botanické zahrady v Teplicích, nyní žije na Broumovsku a věnuje se české květeně a pěstování okrasných dřevin. Zájem o tropickou přírodu přivedl pana Zavadila až na expedici do Venezuelské Guayany a na několik dalších cest do asijských tropických pralesů.

Co v knize najdete?

Jak je obvyklé, kniha začíná krátkým úvodem. V tomto úvodu se ale dozvíte, proč mají rostliny časného jara velké a nápadné květy, jaký je jejich životní cyklus, že je řada z nich jedovatých a proč, jak jsou opylovány a jak se šíří jejich semena. Pokud si knihu pořídíte, úvod určitě nepřeskakujte. Byla by to škoda!

Velmi chválím zpracování jednotlivých bylin!

Ale teď už k obsahu a bylinám: každé rostlině je věnována jedna stránka formátu A5, je uveden český, slovenský i latinský název, na pravé straně listu je pěkně graficky znázorněna doba květu a uvedena stručná charakteristika rostliny včetně stupně ohrožení. Každá stránka obsahuje také několik velmi zdařilých fotografií nejen květů, ale i celé rostliny a krátký text, ze kterého se dozvíte, kde v ČR lze rostlinu najít, jaká lokalita je pro ni nejpříznivější a různé zajímavosti. Chybí popis vzhledu rostliny, což ale nepovažuji za nedostatek, protože většina lidí si stejně pod botanickým popisem rostliny typu: “lodyha je jednoduchá, přímá, listy střídavé, dolní krátce řapíkaté, ostatní objímavé”, nic nepředstaví.

Malé mínus – schovaný seznam bylin

Seznam rostlin, které v knize najdete, je bohužel trochu zastrčený na vnitřní straně zadní obálky a není moc graficky zvýrazněný, ale dá se při troše snahy najít. Na to jak je kniha útlá, obsahuje poměrně dost rostlin, konkrétně 48.

Konkrétně v knize najdete

  • obecně známé rostliny jako je bledule, sněženka, sedmikráska, prvosenka, violka, podběl a sasanka
  • rostliny méně známé např. jaterník, kokoška pastuší tobolka, hluchavka nachová, orsej jarní, plicník tmavý, česnek medvědí, osívka jarní
  • rostliny velmi vzácné jako kandík psí zub, áron plamatý, šafrán bělokvětý, vstavač bledý a hlaváček jarní
  • rostliny, které známe ze zahrádek našich babiček, ale bohužel ne z volné přírody. Mezi ně patří kosatec, čemeřice, modřenec, koniklec a ladoňka

Zajímá vás, co mě zaujalo nejvíce?

Tahle bylinka spolu s zapalicí mě potěšily nejvíce, vůbec jsem je neznala

Mne z celé knihy nejvíc zaujaly dvě rostliny, které jsem vůbec neznala: krásný zelenožlutě kvetoucí Hvězdnatec zubatý a Zapalice žluťuchovitá, která na první pohled vypadá jako sasanka.

Hvězdnatec zubatý se vyskytuje pouze na střední a východní Moravě, asi proto jsem ho nikdy přírodě neviděla. Jako první se na jaře objevují jeho žlutozelené květy a to v listnatých lesích a hájích. Později mu vyrůstají laločnaté listy a květenství se mění v zelené plodenství.

Zapalice žluťuchovitá vypadá na první pohled jako sasanka. Její lodyha se ale vytahuje více do výšky a rozvíjí se na ní větší počet květů. Sasanka má květ vždy jen jeden. Odlišuje se také typem plodů – zapalice má měchýřky kdežto sasanka má souplodí nažek.

A malý bonus nejen pro děti – pexeso s bylinkami

Pexeso využijete v praxi – můžete si hrát anebo zkoušet najíb bylinky podle obrázku!

Jak už jsem zmínila v úvodu, ve středu knihy je pexeso, které považuji za velmi povedené. Na kartičkách, které musíte z knihy vyjmout a rozstříhat, jsou krásné fotografie květů rostlin a je určitě radost takové pexeso s dětmi hrát. Moji synové bohužel nejsou žádnými velkými milovníky přírody, ale i jim se pexeso líbí. Starší, skoro třináctiletý syn si se mnou docela ochotně zahrál a mě se povedlo dvakrát za sebou zvítězit, což se mi obvykle nestává. Syn to komentoval se slovy, že „maminka má kytky tak ráda, že díky tomu dokáže v tomhle pexesu zvítězit“. Pro něj bylo prý těžké rozlišovat tolik květin, z nichž mnoho navíc kvete žlutě.

Cena knihy

Cena knihy je velmi příznivá, seženete ji za 98 Kč! Knihu si můžete pořídit zde.

  • ZAVADIL, Vojtěch. Květiny časného jara: pro celou rodinu na výlety i na doma. Praha: Kořeny, 2016. ISBN 978-80-905766-3-6.

 

 

 

 

 

 

Autorkou článku je Kateřina Hrazdirová. Foto: Vydavatelství Kořeny.

Partnerem článku je Vydavatelství Kořeny.

7 otázek pro Roberta Tisseranda (rozhovor)

O síle mezilidské spolupráce, celoživotních úspěších i chystaném kurzu v ČR

Na páteční kafe s Tisserandem? Proč ne? Zázraky se totiž dějí! Ano, Roberta Tisseranda, ikonu světové aromaterapie a autora knihy, která je označována za „bibli aromaterapie”, totiž osud zavál na delší dobu do Prahy. Když jsem tuto „nejnepravděpodobnější událost ve Vesmíru“ před ním nazvala osudem, svým britským způsobem se jí ze srdce zasmál (až vysmál). Celé naše setkání se totiž neslo v duchu britského humoru.

Rozhovor s Robertem ve mně zanechal hlubokou stopu: „Spolupráce, spolupráce,“ zní mi od té doby v uších. Překvapilo mě, jak někdo s jeho jménem může působit tak sebevědomě a skromně zároveň. Povídali jsme si v útulné kavárně i s jeho přítelkyní Hanou. A já za tento rozhovor a za jeho překlad děkuji z celého srdce!

1. Jaká byla vaše cesta k aromaterapii, k bylinám a celkově k vašemu zaměření? Věnoval jste se aromaterapii již na škole?

Robert Tisserand při výuce

Na univerzitě jsem se aromaterapii nevěnoval, studoval jsem španělskou a portugalskou literaturu, protože to bylo to jediné, co mi ve škole šlo. Šly mi jazyky, a předměty jako chemie rozhodně nebyl můj šálek čaje. Ale k aromaterapii jsem se dostal přes svou matku. Pracovala totiž jako kosmetička a používala éterické oleje a já jsem ji slýchal, jak mluví o aromaterapii a esenciálních olejích, už když jsem byl v pubertě. Když mi bylo osmnáct, odjela do Francie a přivezla si knížku o aromaterapii ve francouzštině, kterou jsem si přečetl, a zaujala mě.

Dá se říci, že po přečtení této knihy mě přestalo bavit číst básně ve středověké portugalštině na univerzitě, a tak jsem prošel kurzem na maséra-terapeuta. Potom jsem si říkal, co dál s tou knihou, teď mohu masírovat a používat esenciální oleje při masáži. Jenom bych chtěl poznamenat, že to byla tehdy jediná kniha o aromaterapii na světě, jmenovala se Aromaterapie od Dr Jean Valneta. Takže tato kniha pro mě byla pověstným stéblem, kterého se chytá tonoucí, jelikož nic jiného prostě nebylo.

Na vysvětlenou upřesňuji – nerad se učím od druhých lidí a všechno, co jsem se naučil, a veškeré moje vědomosti jsem si získal jako samouk, nejsem totiž dobrý student. (směje se)

2. Působil jste poté patnáct let jako masér a terapeut, osmnáct let jako učitel a nyní působíte např. jako konzultant výroby produktů ve firmách. Která část vaší práce vás v současnosti naplňuje nejvíce?

Co mám nejraději? (váhá) Nejvíc mě asi baví sbírat různé střípky informací z různých zdrojů a dávat je potom dohromady, pospojovat ty jednotlivé kousky, ať už z toho vznikne něco psaného – kniha, článek nebo prezentace, nebo to může být webinář, nebo to můžou být slidy na konferenci, ale každopádně mě baví tento kreativní proces. Někdy je to až detektivní práce – sbírání jednotlivých kousků, obrazů a skládání do celku.

3. Máte za sebou za svoji kariéru mnoho úspěchů. Existuje něco v oblasti aromaterapie, na co jste obzvlášť pyšný?

Toto je ona “bible aromaterapie”

To je hodně těžká otázka. (váhá) Ale řekl bych, že jeden takový okamžik byl, když jsem v roce 1977 napsal knihu Umění aromaterapie. Pár let trvalo, než se to rozběhlo, ale pak měla obrovský úspěch, byla přeložena do spousty jazyků, takže v 80. a 90. letech to bylo právě Umění aromaterapie, prostřednictvím kterého se mnoho lidí k aromaterapii dostalo. Nejenom v anglicky mluvícím světě, ale i ve Španělsku, v Izraeli, v Koreji, v ČR. Potom přijedu do nějaké země, přijde za mnou člověk a říká: „Já mám vaši knihu Umění aromaterapie už dvacet let, byla to první moje knížka.“ To je něco, na co jsem opravdu hrdý, to, že to byla pro mnoho lidí vstupní kniha. Když jsem ji psal, měl jsem za sebou asi osm let praxe. Ale to je vlastně takový úspěch z minulosti.

Jen pro zajímavost, když jsem psal Umění aromaterapie, trávil jsem hodně času v knihovně Britského muzea, kde jsem četl staré texty o bylinách.  Jednoho dne jsem tam zase takhle seděl a rozhodl jsem se, že zavolám nakladateli, se kterým jsem měl smlouvu, že tu knihu vydá, a říkám: „Iane, já tady sedím a čtu si knihy o bylinkách, je to tak správně? Dělám dobře?“ A on říkal: „Ne, sbal se, jdi domů a začni psát!“

Co se týče něčeho z nedávné minulosti, tak to je poslední edice knihy Essential oils safety, obrovské bichle o bezpečnosti éterických olejů, kterou mi trvalo napsat dvanáct let, a opět to byl daleko větší úspěch, než jsme očekávali. Mám pocit, že za dva roky od vydání dělal nakladatel asi šest dotisků. Každopádně, když kniha vyšla, první náklad se prodal během šesti týdnů. A přitom to měla být zásoba na celý rok! Takže mi pak z nakladatelství volali a omlouvali se a trochu se styděli, že to takto podcenili.

4. Jste propagátorem bezpečného používání éterických olejů. Jakých chyb se nejčastěji dopouští odborná i laická veřejnost při použití éterických olejů? Co říkáte na v ČR i jinde rozšířenou věc nabízení vody s éterickými oleji k pití?

Nejsem si jist, jestli na tuto otázku mám jednoduchou nebo jednoznačnou odpověď. Některé z těch nejčastějších chyb jsou např. používání čistých neředěných éterických olejů do koupele, do které pak rovnou vlezete. A dále aplikace čistých neředěných éterických olejů přímo na pokožku. A samozřejmě také popíjení éterických olejů, které může způsobit podráždění žaludku a zažívacího traktu.

A jestli se to týká všech éterických olejů? Ano i ne. Protože pokud dáte čistý éterický olej do koupele nebo do sklenice s vodou, získáte maličké kapičky čistého éterického oleje, které potom přicházejí do kontaktu s citlivými sliznicemi a citlivou tkání a mohou tu tkáň podráždit. Je to, jako když si chcete dát cukr do kávy – nasypete cukr do šálku a zamícháte, aby se smíchal s kávou. Nepijete čistý cukr, protože to je moc sladké, moc koncentrované a nedává to smysl.

A ptáte-li se, jak správně používat éterické oleje vnitřně, tak to je podobné, jako kdybyste se ptala chirurga, jak použít skalpel. To je otázka, na kterou se nedá odpovědět. Musíte se nejprve ptát, proč používáte éterické oleje vnitřně, co tím chcete vyřešit, kolik jich budete používat, jak dlouho je budete užívat a v jakém množství. To jsou všechno otázky, které si musíte položit předem, a pokud na ně nemáte jasnou odpověď, tak se do toho vůbec nepouštějte. Tohle není nic, s čím bychom si měli zahrávat, je to hodně seriózní medicína. To je také důvod, proč lidé studují celé měsíce a roky, než se stanou praktikujícími aromaterapeuty, jak také dobře víte. Já sice nejsem proti principu vnitřního použití éterických olejů, konec konců, kdykoliv něco jíme, dostáváme do sebe určité malé množství éterických olejů také, ale nemůžu vás naučit, jak to dělat. Samozřejmě každý člověk má právo dělat si se svým tělem, co chce, to nikomu neupírám, ale já nebudu tím, kdo bude napomáhat v tom, že si mohou lidé případně i ublížit.

5. Osud vás zavál dlouhodobě za vaší láskou do ČR, což jsme moc rádi. Jak vnímáte ČR ve srovnání s UK a USA, kde jste dříve pobýval, jako člověk i jako aromaterapeut?

V růžovém sadu na Petříně

Výborné pivo… (následuje dlouhá pauza a po naléhání nás všech doplňuje) A tramvaje jsou taky super, lidi jsou příjemní, alespoň občas… (smích)

Co se týká aromaterapie, tak tady jako všude na světě existuje určité rozpolcení a určité jednotlivé frakce, k tomu bohužel dochází téměř ve všech oblastech našeho počínání, je to zkrátka asi v naší lidské nátuře. Ať už je to politika, sport nebo kmenové válčení, prostě jsme zvyklí na to spolu soupeřit. Pro aromaterapii by ale bylo přínosem, kdyby došlo k větší spolupráci a jednotě, protože aromaterapie čelí různým hrozbám a jediná cesta, jak je úspěšně zdolat, je koordinovaná akce a spolupráce.

Jedním takovým příkladem je, že na mezinárodní úrovni neexistuje ani obchodní asociace (pozn. trade association – kontrola kvality) ani asociace praktikujících aromaterapeutů, která by měla jednotné bezpečnostní pokyny a uplatňovala je. Jako profese by také aromaterapie rozhodně měla mít mezinárodně uznávané standardy a bezpečnostní opatření. Jedním takovým příkladem, kde by podobná asociace mohla mít velký přínos, je konzistentní označení obalů éterických olejů. Navíc kromě JAR nikde na světě neexistují veřejně přijaté standarty vzdělávání v aromaterapii!

Další výzvou, které musíme čelit, je legislativa, a to se obzvláště týká EU. Hlavní rozdíl oproti USA je v tom, že v Americe je mnohem menší míra regulací a ta legislativa, která existuje, není ze strany FDA (Úřadu pro kontrolu léčiv a potravin) vymáhána. Nemyslím si ale, že existuje přímý vztah mezi regulací ze strany EU a kvalitou éterických olejů na evropském trhu. Na druhou stranu, protože je trh v USA tak velký, snadno se tam objeví a uživí 100 i 200 firem prodávajících éterické oleje, což by tady v ČR nešlo. Všeobecně by se dalo říci, že v Evropě jsou kvalitnější éterické oleje z toho důvodu, že trh je menší.

Hlavní problém s legislativou EU je, že úředníci, kteří legislativu implementují, nikoho neposlouchají, takže se opravdu nedá dělat mnoho. Na vysvětlenou – funguje to tak, že EU navrhne legislativu, někdo jiný jim předloží naprosto jasný vědecký důkaz, proč ta konkrétní legislativa nedává smysl, a ten který výbor řekne: „Děkujeme, my jsme se na to podívali.“ A to je všechno.

6. Chystáte v ČR nějaké kurzy nebo je něco, na co se můžeme těšit? Nebo jsme odkázáni na Tisserand Institute? Působíte v institutu aktivně? A jak dlouho tady vlastně zůstanete?

Se svojí přítelkyní Hankou

Můžeme se těšit třeba na jaro. (smích) Tisserand Institute funguje hlavně online, všechno je v angličtině, ale je tam několik offline kurzů, a pokud by někdo měl zájem, je tam mini kurz zdarma (pětidílný mailový kurzík) a potom máme další dvě webinářové série, jedna je zaměřená na péči o pokožku, to je devět webinářů, a potom patnáctidílná série Terapeutické základy éterických olejů, která se věnuje farmakologii, tomu, jak rostliny vytváří éterické oleje. A pokud chce někdo živou interakci, tak jsme oba s Hankou na facebooku.

Vypadá to, že tu někdy v dubnu uděláme nějaké komornější setkání s českými aromaterapeuty, tak na jedno odpoledne. Zatím ještě nemáme přesně stanoveno, jak dlouho tady budeme, ale minimálně půl roku ano. Jen doufám, že už tady nebudeme příští zimu, protože po Kalifornii je to pro mě teplotní šok.

7. A na závěr moje oblíbená otázka: který éterický olej byste si vzal s sebou na pustý ostrov?

Pro mě nebo pro ten ostrov? Předpokládám, že opuštěný ostrov by byl někde v tropech, takže buď levandule, nebo máta peprná. Máta na ochlazení a levandule potom na spálenou kůži ze sluníčka. Tedy dva oleje, ne jeden. (směje se)

Děkujeme za rozhovor!

Bonus: Databáze nežádoucích účinků éterických olejů

Adverse Reaction Database
Ukázka z Databáze nežádoucích účinků éterických olejů

V databázi najdeme konkrétní příklady nežádoucích účinků u konkrétních lidí i s popisem a fotkami. Vždy je uvedeno, jaký olej použili, jak dlouho ho používali a zda se jednalo o ředěný/neředěný olej, dále proč olej použili, co se stalo, jaký byl nežádoucí účinek a jak dlouho trvaly následky. Máme zaznamenané i dva příklady anafylaktického šoku, kdy člověk skončil na pohotovosti. Většinou se jedná o dlouhodobé používání neředěných éterických olejů, takže imunitní systém je natolik zatěžovaný, že reaguje hystericky.

Robert Tisserand (*1948)

Při své milované turistice

Robert je mezinárodně uznávaný aromaterapeut, lektor a konzultant pro obchodní sektor. Dosud z jeho pera vyšly 3 knihy, nejznámější z nich je Essential oils safety (česky zatím nevyšla). Za svoji kariéru působil 15 let jako masér-terapeut a 18 let jako lektor, celkem má za sebou více než 40 let praxe v míchání kompozic a vývoji produktů. Vlastní sbírku více než 500 éterických olejů. Rád samozřejmě tráví čas ve své knihovně rešerší knih, článků a výzkumů. V současné době bydlí v Praze se svojí přítelkyní Hanou a jejím psem. Z předchozích manželství má celkem 4 děti, jedna z dcera bohužel zemřela. Ve svém volném čase rád hraje pink-pong, má rád turistiku v přírodě a doma také rád vaří.

Podívejte se dále:

 

Autorkou rozhovoru je Michaela Lusílija Makulová, jazykové korektury: Veronika Votavová. Foto: autorka, archiv Roberta Tisseranda.

Děkujeme sponzoru článku:

logo-aca-kulate