Cesta za růží do Bulharska? Magické probuzení i růžový blázinec

S manželem jsme se rozhodli, že chceme poznávat vůně a jejich materie napřímo. Osobně. Nejen prstem po mapě. K tomu nás inspirovala aromaterapeutická stáž, kde jsme v roce 2014 poprvé destilovali éterický olej z myrty. Tu jsme si sami s berberskými ženami nasbírali. A tak začíná naše putování po světě za vůněmi. A není náhoda, že růží.

Každá růže, naplněna intenzivní vůní, vypráví, ona růže, tajemství Všeho.“ Alessandro Bausani

Růže, která nám ukazuje v jedné chvíli život i smrt. Růže, symbol pomíjivosti života, protože růže brzy uvadá. Tato tak opěvovaná rostlinka má mnoho odrůd a barev. Ale ta nejhlavnější i nejvzácnější růže damašská, z které jsou krásné a žádané éterické oleje, ta roste v Bulharsku. Přesněji v Údolí růží. Bulhaři si velice chrání své národní bohatství v podobě růží. A turisté jejich růže vyhledávají. Vyjeli jsme ve čtvrtek večer a cesta utíkala krásně. Když se člověk těší, před sebou má dobrodružství, svět je rázem růžový…

Ach ta vůně… Jsme na místě!

Přivítal nás rovnou festival růží v Kazanlaku

Dorazili jsme v pátek odpoledne. Vůbec jsme nevěděli, kam máme jet, ani co máme dělat. A jediné, co se nabízelo, bylo město Kazanlak, které je uvedeno jako hlavní zdroj sběru růží. Přijeli jsme přesně na začínající festival růží, který se každoročně koná první víkend v červnu. Je to takové rozloučení s nimi, poděkování za to, že dali sami sebe k tomu, aby pomáhali druhým svou vůní a svými účinky.

Miss Růže i růžová limonáda

Bulhaři pořádají při této příležitosti různé rituály růží, ukazují zvyky, které jsou spjaty už tolik let s jejich tradicí. Zpívají, tančí, mladé dívky si zaplétají copy, do kterých vkládají růže, případně věnečky z nich. Všude se prodává zboží, vyrobené jen a jen z růží. Vína, květové vody, mýdla, šperky, kosmetika, éterické oleje, limonády… Samé růže. Dokonce se volí i miss Růže.

Pro turisty nádherná podívaná. V Kazanlaku v informačním centru vám prodají vstupenky na rituály, které se konají přímo na poli. Dostanete tam i plán celého festivalového víkendu. My jsme ale hledali opravdový sběr růží. Nejen do košíčku za zvuku harmoniky a smíchu. A o tom nikde nebyla ani zmínka.

Trochu tradice, trochu cirkus pro turisty, ale nádherně voňavé

Sběrače jsme asi dost překvapili

Protože jsme spali v autě, zastavili jsme si přímo v samotném Údolí růží. Udělali jsme si pelíšek v autě a koukali na hvězdy, opojeni vůní růží z údolí. Ticho. Klid. Hvězdy a vůně. Ráno jsme se probudili kolem 5 hod ranní, v domnění, že už svítá. Byla ještě tma.

Tiché údolí se také pomaličku probouzelo. Ptáci zpívali o sto šest. Slunce pomalu vycházelo, když jsme uslyšeli hlasy. Trochu nejistě jsme za nimi šli na vedlejší růžové pole. A tam už skupinka lidí, řádně oděna, sbírala okvětní lístky a házela je do pytlů. Když jsme se přiblížili, přivítali nás s úsměvem. Naznačili jsme jim, že chceme pomoci. Celkem byli udiveni. Asi se jim ještě nestalo, aby se kolem 6 hod ranní vyrojil zpoza křovin turista a nabídl, že jim pomůže!

TIP redakce: Další festival růží se koná v Bavorsku. Tam zas byla minulý rok naše redaktorka Veronika. Podívejte se s ní, jaké to bylo.

Údolí růží se probouzí a my jsme u toho! Silný moment

Na sběr kalhoty, svetr a pořádnou zástěru, jinak au au

Sběr růží je náročný. Já, opravdu velice naivní, jsem si naběhla na pole v kraťáskách a krátkém tričku. Au. Růže škrábou. Oni sami, když lístky z růží sbírají, jsou oblečeni do dlouhých kalhot, svetrů a většina má na sobě takové plastové zástěry.

A samotný sběr růží také nijak moc rychle neutíká. U sběru jakékoliv rostlinky je zapotřebí trpělivosti. Je to takový stav meditace. Ono než se nasbírá nějaké to kilo, dost dlouho to trvá. Kilo růží, to je pořádná hromada!

Jak si tak sbíráme a nasáváme tuto nečekanou chvíli, přijíždí velké auto. To přijel výkupčí okvětních lístků. Začal od lidí přebírat pytle, vážit a platit jim peníze. Manžela napadlo, že bychom si jeden takový pytlík mohli koupit i my. Něma problema. Zvážili jsme pytel, domluvili cenu.

Zeptali se nás, odkud jsme a kdy jedeme domů. Že by bylo dobré, pokud si nyní koupíme pytel okvětních lístků, jet je co nejrychleji zpracovat. Nejpozději do 2 dnů. A tak jsme se dohodli, že přijdeme zítra. Svěřili jsme se jim, že moc toužíme vydestilovat si vlastní květovou vodu z damašských růží.

TIP redakce: Jednu vlastnost růže, o které se jen tak lehko nedozvíte, zpracovala Veronika Němcová v osobní studii. Jde o to, jestli dokáže přitahovat peníze… Zajímá vás to?

Snažili jsme se zachytit magické chvilky, které jsme tam zažili

Růžová firma mimo sezónu na okurky

Moc je potěšil náš opravdový zájem, začali jsme si povídat o destilaci a bylo vidět, že jsou šťastní za naši úctu a zájem. Proto nás zavezli do firmy, pro kterou růže vykupují. Nádherná firma. Nabarvena, jak jinak, do tmavých odstínů růžovo-červené. Pan majitel nás firmou provedl. Ukázal nám destilační kolony, odpovídal na otázky.

Dozvěděli jsme se, že:

  • destilace trvá 3 hod,
  • přibližně při 104 stupních,
  • z 300 kg růžových lístků má 90ml éterického oleje.

Zavedl nás i do haly, kde zpracovával růžové okvětní lístky na marmelády a sirupy. Sám řekl, že výroba a zpracování růží ho živí tak z 10 %. Růže je vzácná, roste krátce a je jí málo. Zbytek jeho živnosti bylo zpracování okurek.

Po prohlídce a nečekané přednášce, kdy jsme si zakoupili 5 ml éterického oleje, jsme se opět vydali na pole. To pole, které bylo před chvíli tiché, to pole, které oslňovalo vycházející slunce za doprovodu ptačího orchestru, se změnilo v růžový blázinec!!

Zkusili jsme si, že sbírání růží není hračka

Rituály pro turisty, ale i úžasní obyčejní lidé

Hromada turistů, hlavně Japonců. Ti běhali od jednoho konce pole k druhému, zněla tady angličtina, ruština, japonština… Mumraj, zpěv, smích, chaos.

Odjeli jsme. Bloumali po okolí, zajeli do Burgasu, cca 250 km k moři a večer pak zpět do Údolí růží. Přespat. Ráno čaj z okvětních lístků a šup na pole. Tam pak přijel náš známý a zakoupili jsme jeden pytel. Ten vážil 8 kg. Cesta zpět nám trvala 2 dny a z těch 8 kg nám vydržela 4 kg.

Lidé z Údolí růží byli úžasní. Bylo na nich vidět, že jsou zvyklí na zvědavé turisty. Celý víkend, co jsme se pohybovali v Údolí růží, jsme potkávali, hlavně ráno, velice přátelské lidi!! Nestalo se nám, že by nás někdo vyháněl, řval na nás, nebo byl zlý. Naopak.

Nálev proti smutku z růžových poupátek

Když jsme se probouzeli druhý den ráno a kochali se údolím, projížděl kolem nás pán na kole. V košíku vpředu na kole měl nasbíraný heřmánek. Zastavil se u našeho auta a ptal se: „Rossa?“. Já mu nadšeně ukazovala milión fotek na mobilu, on nás zatáhl za ruce mezi růže a začal nám trhat poupata. Bulharštinou nám vysvětloval, které růže ne, protože jsou staré, proč poupátka, že on si vždy nasbírá celý sáček, usuší a vydrží mu to přes zimu. Dělá si z nich nálev proti smutku.

Když usoudil, že máme dost poupat, rozloučil se. Za našeho přiblblého úsměvu, kdy jsme ještě v mírném šoku zírali na poupátka a kouzelného pána na kole s košíčkem heřmánku, čile odjel. Bylo to TAK MILÉ A KRÁSNÉ!!

Cestovat za vůněmi je velice obohacující.

Jsme zpátky doma a hurá na destilaci

Tečka za celým našim voňavým, kouzelným výletem byla domácí destilace bulharské růže. Z 8 kg nám nakonec zůstaly zdravé 4 kg okvětních lístků. Z toho jsme vydestilovali 0,8 l extra kvalitního hydrolátu.

Je to jiná vůně, než jsme doteď znali. Opojná, sladká, až do mírné nevolnosti. Co víme, je to, že Bulharsko, Údolí růží, to všechno je navždy v naší krvi. Hvězdy nad Údolím růží, sbírání okvětních lístků brzy ráno před svítáním s Romy, kteří za kilo lístků dostanou v přepočtu na naše 14 Kč…  Jejich štěstí, naše pocity, uvědomění, tiché souznění.

S růží na zdraví!

Čaj na milující srdce a odpuštění

Jednoznačně pro dobrou náladu, bolest v krku, vynikající při hnisavé angíně. Děláme tak, že okvětní lístky zalijeme vodou, přiklopíme pokličkou a těsně před bodem varu vypneme. Na pokličce je sražená pára, voní.

Necháme louhovat 15 minut a pak popíjíme.

Se zbytkem výluhu si opláchneme tvář.

TIP redakce: vloni jsme uveřejnili celý růžový seriál od Veroniky Němcové. Díl věnovaný zdraví.

Hydrolát z růže

  • Má pH 6,1. Hydrolát z růže se užívá i vnitřně, hlavně po antibiotikách.
  • Pokud budeme destilovat květovou vodu z růží doma, tak z 1 kg okvětních lístků bude 250 ml kvalitního nádherného hydrolátu (z vlastní zkušenosti).
  • Růžová voda se může stříkat přímo do očí (pouze 100% čistý bez konzervantů), anebo malým dětem s ní vytírat očička, když hnisají.
  • Vynikající pro ženy, které mají problém s hormonální rovnováhou, zejména estrogenem. Je úžasný na nervy, hodí se při PMS.
  • Úžasný na srdíčko.
  • Měl by vydržet 2 roky a více, podle kvality výrobce.

Autorka článku: Xénie Bodorik Pilíková. Foto: archiv autorky.

Partnerem článku je Asociace českých aromaterapeutů:

“Asociace českých aromaterapeutů působí již od roku 1996 poskytuje kvalitní a všestranné vzdělání v aromaterapii široké veřejnosti i profesionálním zájemcům ze souvisejících oborů jako je zdravotnictví, ošetřovatelství, farmacie, rehabilitace, kosmetika či wellness. V Institutu aromaterapie školí odborné aromaterapeuty, které sdružuje v Registru kvalifikovaných aromaterapeutů, poskytuje jim informační servis, rozvíjí jejich vzájemnou spolupráci a podporuje je nadstavbovým vzděláváním. Popularizuje a propaguje aromaterapii v médiích, na odborných konferencích a veletrzích, připravuje speciální programy pro firmy i neziskové organizace.”

Xenie Bodorík Pilíková

Xenie je absolventkou Holistické aromaterapeutické školy v Kyjově, studovala také Institut Aromaterapie v Praze. Je certifikovaná masérka, terapeutka EFT, Bachových esencí, meridiánových masáží ad. více jak 10 let. Vede pravidelně kurzy a přednášky, příležitostně vystupuje v televizi, přednáší Aromaterapii pro Mendelovu univerzitu.

Co o sobě říká? "Miluju život a jeho výzvy. S manželem cestujeme po světě, poznáváme kultury, život a věnujeme se destilaci bylinek, sbírání a jejich naciťování. Je potřeba používat hlavu, ale i srdce a Duši."

Přečtěte si podobné články