Udělej si sám! Tipy pro vaši DIY kosmetiku a domácí aroma péči

Homemade nebo také DIY kosmetika (jinak „udělej si sám“) je nyní velmi populární. Velkou výhodou DIY kosmetiky je, že přesně víme, co jsme si do kosmetického produktu namíchali. Při výrobě domácí kosmetiky jsme limitováni pouze kvalitou použitých surovin (případně svou fantazií). Jak si při výrobě domácí kosmetiky pohrát s aromaterapií, se dočtete v tomto článku.

Většina běžně prodávané kosmetiky je plná chemických látek, které bychom měli brát minimálně jako rizikové. Patří sem ropné deriváty v podobě vazelíny nebo minerálního (parafínového) oleje, dále deriváty syntetické, silikonové oleje, syntetické emulgátory, stabilizátory a další.

I kdybychom používali dlouhodobě pouze jeden z běžných kosmetických produktů, může docházet k oslabování pleti, pokožky nebo vlasů, a to není žádoucí. A teď si spočítejte, kolik výrobků za den použijeme. A že si naše tělo s takovým koktejlem různých škodlivin po určité době nemusí poradit, je pravděpodobné. Na druhou stranu je úžasné, že čím dál více lidí (alespoň z mého okolí), přebírá zodpovědnost za své zdraví, zajímá je složení kosmetiky a hledá alternativy.

Troufám si říci, že převážnou většinu produktů běžné kosmetiky můžeme nahradit rostlinnými oleji (a tuky), hydroláty a jíly, které doplníme o léčivé a voňavé vlastnosti éterických olejů.

Jak začít?

Pro začátek si vystačíme s nabídkou rostlinných olejů, které můžeme míchat mezi sebou. Éterické oleje přidáváme nejen pro jejich vůni, ale samozřejmě volíme i podle jejich účinků na fyzické tělo nebo na psychiku.

Odličovací přípravek „vyrobíme“ jednoduše: na odličovací tampónek stříkneme hydrolát, který nám vyhovuje (voní a zároveň pečuje), na hydrolát kápneme hydrofilní olej a můžeme odličovat. Tato směs funguje i na voděodolnou řasenku. Kdo nemá v oblibě hydrofilní olej, může použít olej mandlový (ovšem za sebe doporučuji hydrofilní olej, mám pocit, že čistí lépe). Pleť poté dočistíme hydrolátem a dále ošetříme za studena lisovaným rostlinným olejem, podle typu naší pleti.

Nebo můžeme vytvořit pěstící pleťový olej kombinací rostlinných olejů jojobového, mokřadkového, šípkového a kapky oleje rakytníkového nebo oleje z pšeničných klíčků. Získáte tak super výživnou a regenerační bombu pro svoji pleť, která díky svým účinkům strčí mnohé drahé krémy z drogerie nebo lékárny do kapsy.

Sprchový olej si vytvoříme smícháním hydrofilního oleje s oleji éterickými. Pěstící olej po koupeli vytvoříme z rostlinných olejů, které namícháme v poměru vyhovující naší pokožce. Výborné jsou oleje jojobový, mandlový, meruňkový nebo avokádový. Chceme-li hutnější péči, můžeme do směsi zapracovat tuky v podobě kakaového nebo bambuckého másla. Pokud pečujeme o pokožku suchou, s ekzémem, lupénkou, dermatitidou apod., použijeme oleje lněný, konopný, brutnákový nebo pupalkový, protože k jejich vlastnostem patří regenerovat, zklidňovat a vyhojit. Směs nezapomeneme doplnit o éterické oleje.

Tip redakce: Jukněte na náš článek: Rostlinné oleje místo tělového mléka? Skvělá výživa nejen pro suchou kůži

Směs rostlinných olejů může být nepraktická na cestách (např. po sprše při návštěvě fitness centra), protože chvíli trvá, než se oleje vstřebají. Pro tyto chvíle si můžeme vytvořit masážní kostku (tzv. lotion bar), díky které pokožku těla po sprše promasírujeme a zároveň ji tím pěkně “opečujeme”. Do směsi olejů, které používáme v domácím prostředí, použijeme vosk, který změní směs v tuhou kostku. Vhodný je včelí, vegani mohou použít vosk kandelilový nebo karnaubský (pozor, má vyšší bod tání).

Recept: Výživné tělové máslo podle Andrey Butje

28 g včelího vosku rozpustíme ve vodní lázni, poté přidáme 60 ml jojobového oleje, 56 g kakaového másla, 56 g kokosového oleje a dobře rozmícháme; jakmile je vše rozpuštěno, přidáme 84 kapek éterického oleje, zamícháme, nalijeme do čisté nádoby a necháme ztuhnout.

Recept: Masážní kostka podle Andrey Butje

28 g včelího (nebo jiného) vosku rozpustíme ve vodní lázni, přidáme 30 ml jojobového oleje,  42 g kakaového másla, 14 g kokosového oleje a 30 – 40 kapek éterických olejů (EO). Směs nalijeme např. do silikonové formičky a necháme ztuhnout. Nebo můžeme použít prázdný obal od výsuvného deodorantu (samozřejmě čistý). Tento obal je navíc i velmi praktický. Při aplikaci na tělo vysuneme tolik, kolik spotřebujeme. Stejným způsobem si vyrobíme i regenerační a hojivé tyčinky na rty nebo tuhé parfémy. Pro parfém volíme jako základ jojobový olej a vosk (např. 15 ml jojobového oleje, 42 g včelího vosku + cca 36 kapek EO).

TIP redakce: Recept na balzám na rty také podle Andrey Butje

Co použít, když nám už rostlinné oleje nestačí?

Na trhu najdeme dostatek základních, neutrálních produktů, které nám míchání usnadní. Patří sem různé neutrální krémy, gely, tělová mléka, odličovací oleje, sprchové a koupelové oleje. Souzníme-li navíc se složením daného výrobku, máme cestu k míchání otevřenou.

Základní krémy můžeme doplnit navíc o rostlinné a éterické oleje a tím měnit jejich složení ve prospěch naší pleti. Vytvoříme si tak např. hutnější noční krém, krém zklidňující na citlivou a podrážděnou pleť, antimikrobiální na pleť se sklony k akné nebo produkt pro péči o oční okolí.

Naředěním neutrálního krému hydrolátem vytvoříme pěstící tělové „mléko“. Opět si můžeme pohrát s volbou hydrolátu, aby výsledný přípravek vyhovoval naší pokožce. Je důležité takovýto produkt uchovávat v lednici, protože mimo lednici začne rychle kvést nežádoucími mikroorganismy. Nebo použijeme mléko již vyrobené některou z aromaterapeutických firem a jen nakapeme éterické oleje. Stejně postupujeme i u dalších produktů neutrálního složení.

Domácí výroba kosmetiky

Domácí tvorba krémů, mlék, sprchových gelů, šampónů apod., je už vyšší dívčí. Kromě výše zmíněných surovin k tomu potřebujete další, např. na regulaci pH, konzervaci, zahuštění a pěnivost. Zároveň je nezbytné udržovat všechno náčiní při výrobě v naprosté čistotě, aby nedošlo ke kontaminaci výsledného produktu. Před vlastní tvorbou doporučuji nastudovat postupy a vlastnosti potřebných surovin. Výroba vlastní kosmetiky má své kouzlo. Výsledným výrobkem potěšíme nejen sebe, ale můžeme ho použít i pro obdarování blízkých.

Míchání se meze nekladou. Vždy si ověřte, zda jsou zvolené suroviny, včetně éterických olejů, bezpečné. A zapisujte si poměry a množství surovin, ze kterých jste tvořili.

Tento článek je 8. částí seriálu o základech aromaterapie i pro úplné začátečníky. 

  1. část 3 základní body pro seznámení s aromaterapií
  2. část Aromaterapie je IN, ale jak éterické oleje působí na člověka
  3. část Jak na bezpečnou aromaterapii?
  4. část Kontraindikace v aromaterapii
  5. část Jak inhalovat éterické oleje? Vstupte a přivoňte!
  6. část Aromaterapeutická masáž, to je síla voňavého doteku
  7. část Dopřejte si voňavou aromakoupel, uleví vám na těle i na duši

Autorka článku: Petra Hyťhová. Foto: Pixabay.com.

Partnerem článku je Kouzlo esence. Děkujeme za podporu!

Kouzlo esence je internetový obchod, který se specializuje na přírodní kosmetiku s velmi jednoduchým a šetrným složením, esenciální oleje špičkové kvality, designové aroma difuzéry a další vychytávky. Lovíme pro vás kvalitu v moři přírodní péče. Všechny produkty pečlivě vybíráme a sami testujeme. Naším cílem je nabídnout vám na jednom místě smysluplné produkty, které budou šetrné nejen k vašemu zdraví, ale i k přírodě. Pojďte se s námi vrátit k jednoduchosti – podstatě – esenci, v té je totiž krása. Najdete nás na www.kouzloesence.cz.”

Použitá literatura

  • BUTJE, Andrea. The heart of aromatherapy: an easy-to-use guide for essential oils. Hay house: USA. 2017. 272 s. ISBN 9781401951610.

 

Imunita: Hýčkejte si své střevo a buďte fit

Již Hippokrates prý tvrdil, že všechny choroby začínají ve střevech. Střevo a jeho vliv na tělesné i duševní zdraví se poměrně často zmiňuje. Jak zásadní je tento vliv a proč bychom si měli obyvatele našeho střeva hýčkat si uvedeme v následujícím článku.

Z pohledu anatomie máme střevo tenké a tlusté. Tenké střevo je dlouhé 3 až 6 m a je zodpovědné za nejdůležitější fázi trávení všeho, co sníme. Prostřednictví trávicích enzymů dochází ke štěpení potravy na formu, která je tělem dále zužitkována. Tlusté střevo je poslední část trávicí soustavy, navazuje na tenké střevo a přebírá z něj již natrávený obsah, který se nazývá chymus. Tlusté střevo je dlouhé 1,2 až 1,5 m a vstřebávají se zde některé vitamíny, minerály a voda.

Jak je to s těmi mikrobytostmi?

Střevní mikrobiom (nebo mikrobiota), více známý pod označením střevní mikroflóra, je velmi pestrý a specializovaný ekosystém tvořen mnoha mikroorganismy. Obyvatele našeho střeva tvoří kvasinky, viry, archey a více než 90 % střevních podnájemníků tvoří bakterie. Vztah mezi mikrobiomem a člověkem je v ideálním stavu symbiotický, tzn. oboustranně prospěšný. Dojde-li ovšem k přemnožení nežádoucích bakterií, dochází k tzv. dysbióze. Hranice mezi symbiózou a dysbiózou ovšem není tak ostrá. Např. bakterie Helicobacter pyroli může vést u svého hostitele k rozvoji vředového onemocnění žaludku, ale zároveň tento druh bakterie chrání před rozvojem astmatu a snižuje riziko mrtvice nebo onemocnění rakovinou plic.

 

Stav naší mikroflóry je ovlivněn mnoha faktory. S mikrobiomem se, bohužel nebo bohudík, nerodíme. Náš střevní trakt je před narozením naprosto sterilní. Osídlení začíná již při porodu při průchodu porodním kanálem, během kterého na sebe novorozenec nachytá bakterie střevní a vaginální mikrobioty matky. Děti narozené císařským řezem jsou o tento proces ochuzeny a získávají tak bakterie, které připomínají kožní mikrobiom a to nejen matky, ale i cizích lidí, např. zdravotnického personálu.

Další vývoj mikrobiomu ovlivňuje:

  • délka trvání těhotenství
  • strava
  • genetika
  • prodělané nemoci
  • užívání antibiotik

Složení mikrobiomu v raném dětském věku významným způsobem ovlivňuje budoucí zdravotní stav a případnou náchylnost k některým nemocem. MUDr. Radkin Honzák uvádí, že:rozvoj mikrobiomu jde v dětství a dospívání ruku v ruce s vývojem mozku a současné hypotézy dokonce pokládají mikrobiom za hybatele tohoto procesu.“ Rozmanitost a složení střevní mikroflóry nejsou neměnné a jsou významně závislé na naší stravě.

Mikrobiota dospělého člověka váží přibližně 2 kg a tvoří ji 100 bilionů bakterií. V jediném gramu stolice je více bakterií než je lidí na zemi! V horní části trávicího ústrojí je bakterií méně, v dolní části naopak velmi mnoho. Některé bakterie žijí v tenkém střevě, jiné výlučně ve střevě tlustém. Mikrobiom je tvořen mnoha bakteriemi, které jsou prospěšné (tzv. probiotické) a pak bakteriemi, které nám škodí. Ale jak jsem psala výše, charakter a vlastnosti bakterií nejsou černobílé, nejsou jen dobré a špatné. Některé bakterie mohou pro nás fungovat prospěšně, ale když nemají vhodné podmínky, může dojít k jejich “zvrhnutí” a začnou spíše škodit. Kojení tak například snižuje riziko rozvoje lepkové nesnášenlivosti, obezity nebo psychických poruch v dospělosti, protože díky mateřskému mléku dojde k osídlení střeva a dítě tak získá převahu prospěšných bakterií.

Jak nám tedy střevní potvůrky slouží?

Někteří vědci označují mikrobiotu za orgán, neboť plní mnoho důležitých funkcí a spolupracuje s dalšími orgány.

Střevní mikroflóra:

  • zajišťuje dobré zažívání, podporuje trávení a vstřebávání živin
  • vytváří látky, kterými se chrání, a které zároveň tvoří nehostinné prostředí bránící vniknutí případných vetřelců, jako jsou patogenní bakterie, viry a paraziti, do organismu
  • zároveň slouží jako obranná linie, která zlikviduje velké množství cizorodých látek (což připomíná funkci jater a klesne-li množství prospěšných bakterií ve střevě, játra mají více práce s detoxikací)
  • vyrábí a uvolňuje pro život důležité enzymy, vitaminy a neurotransmitery
  • významně ovlivňuje imunitu → asi 80 % imunitního systému sídlí ve střevě a střevo se tak řadí k největšímu orgánu imunitní soustavy; bakterie vstupují do imunitních reakcí tím, že ovlivňují činnost některých imunitních buněk a mimo jiné tak brání rozvoji alergií nebo autoimunitních onemocnění
  • má vliv na srážení krve, protože produkuje více jak polovinu vitamínu K
  • pomáhá tlumit zánětlivé procesy v organismu, které mají vliv na rozvoj většiny civilizačních chorob
  • pomáhá zvládat stres svými vlivem na endokrinní soustavu
  • má vliv na kvalitu spánku
  • může ovlivňovat postnatální růst u savců (výzkum je zatím preklinický, tudíž plenkách, ovšem pro mě jako matku dítěte s poruchou růstu je to velmi zajímavá informace)

Proč je střevo označováno za náš druhý mozek?

Nervová centra pro mozek a míchu a nervová centra pro střevní soustavu se v nitroděložním vývoji zakládají ze stejného zárodečného listu. Komunikace mezi nervovými centry střeva a mozku probíhá několika způsoby a toto spojení se nazývá osa střevo – mozek. Nejrychlejší a nejdůležitější spojení zprostředkovává 10. hlavový nerv – bloudivý (n. vagus). Zjistilo se, že je komunikace mezi centry obousměrná. Tak nám může mozek navodit šimrání v břiše, když jsme z něčeho nervózní a naopak střevo dokáže zklidnit nebo nabudit nervovou soustavu. Je prokázáno, že střevní bakterie dokážou produkovat neurotransmitery, které mají vliv na mozek. Ve střevě se např. tvoří 80 – 95 % z celkového množství serotoninu (hormonu štěstí), který se v CNS podílí na vzniku nálad. Jeho nedostatek vede ke změnám nálad, depresi, poruchám spánku, podrážděnosti až agresivitě.

Co narušuje střevní mikrobiom, k čemu vede střevní dysbióza a jak tento stav napravit najdete v pokračování článku.

Autorkou článku je Petra Hyťhová, Foto: Pixabay.

Partnerem článku je Asociace českých aromaterapeutů:

“Asociace českých aromaterapeutů působí již od roku 1996 poskytuje kvalitní a všestranné vzdělání v aromaterapii široké veřejnosti i profesionálním zájemcům ze souvisejících oborů jako je zdravotnictví, ošetřovatelství, farmacie, rehabilitace, kosmetika či wellness. V Institutu aromaterapie školí odborné aromaterapeuty, které sdružuje v Registru kvalifikovaných aromaterapeutů, poskytuje jim informační servis, rozvíjí jejich vzájemnou spolupráci a podporuje je nadstavbovým vzděláváním. Popularizuje a propaguje aromaterapii v médiích, na odborných konferencích a veletrzích, připravuje speciální programy pro firmy i neziskové organizace.”

Použitá literatura:

  • ENDERS, Giulia. Střevo není tabu: o trávicím traktu vesele i vážně. Berlin: Ullstein Buchverlage, 2014. ISBN 978-80-249-2788-6.
  • PERLMUTTER, David – LOBERG, Kristin. Mozek v kondici: netušená síla střevních mikrobů a cesta ke svěžímu mozku. Praha: Paseka, 2015. ISBN 978-80-7432-688-2.
  • HONZÁK, Radkin. Střevní mikrobiom a stres. [online]. 2017 Dostupné z http://www.infekce-gp.cz/2017/doc/prednasky/3/Strevni%20mikrobiom%20a%20stres.pdf. [cit. 2018-10-24].
  • VÍTEK, Libor. Střevní mikrobiom a civilizační nemoci. E-interna, 2016. Dostupné z: http://www.e-interna.cz/clanek/2035/strevni-mikrobiom-a-civilizacni-nemoci/. [cit. 2018-10-24].
  • SCHWARZER, Martin et al.Lactobacillus plantarum strain maintains growth of infant mice during chronic undernutrition.Science. 2016, vol. 351, iss. 6275, pp. 854 – 857. Dostupné z:  http://science.sciencemag.org/content/351/6275/854.editor-summary. [cit. 2018-10-24].
  • https://cs.wikipedia.org/wiki/Serotonin [cit. 2018-10-24].

Dopřejte si voňavou aromakoupel, uleví vám na těle i na duši

„Dej si lázeň, to ti uleví.“ Asi si vzpomenete, v jaké pohádce toto řekl rádce Vlasta Burian svému králi. A měl pravdu. Koupel má blahodárný účinek na fyzický i psychický stav člověka. Teplota vody určuje, zda bude koupel působit spíše tonizačně nebo relaxačně. A navíc využitím aromaterapie při koupeli umocníme působění o účinky éterických olejů.  

Tento článek je 7. částí seriálu o základech aromaterapie i pro úplné začátečníky. 

  1. část 3 základní body pro seznámení s aromaterapií
  2. část Aromaterapie je IN, ale jak éterické oleje působí na člověka
  3. část Jak na bezpečnou aromaterapii?
  4. část Kontraindikace v aromaterapii
  5. část Jak inhalovat éterické oleje? Vstupte a přivoňte!
  6. část Aromaterapeutická masáž, to je síla voňavého doteku

Celková koupel

Jak jsem zmínila výše, účinky koupele závisí na teplotě vody. Pokud zvolíme teplotu nižší, pocitově chladnější, koupel bude působit spíše tonizačně, osvěžíme nejen tělo, ale i mysl.

Teplá koupel působí relaxačně a blahodárně. Dochází k uvolnění svalového napětí, psychického napětí, rozšiřují se cévy (tzv. vazodilatace), otevírají se póry, spouští se pocení a tělo se zbavuje toxinů. Esenciální oleje přidané do vody se odpařují do prostoru, inhalujeme je a zároveň dochází k prostupu olejů skrze pokožku do krevního řečiště.

Aromatickou koupelí tak můžeme:

  • ovlivnit psychické stavy → např. stres, úzkost, napětí…
  • působit na poruchy spánku
  • mírnit bolesti → např. pohybového aparátu, hlavy
  • ovlivnit kožní obtíže → ekzém, lupénka, dermatitidy…
  • mírnit únavu fyzickou i psychickou
  • posílit imunitu
  • pomoci tělu nastartovat regulační procesy v počátku onemocnění chladného typu → rýma, nachlazení nebo chřipka
  • zkrátit dobu rekonvalescence po nemoci

Tip redakce: Jste ve stresu? Jukněte na náš další článek

Éterické oleje do lázně vždy nařeďte

Éterické oleje jsou ve vodě nerozpustné. Když je nakapeme do vody, oleje vytvoří na hladině film, který ulpí na pokožce a může tak dojít k podráždění kůže, poleptání nebo jejímu spálení. Proto je VŽDY nutné použít nosič, díky kterému se olej s vodou smíchá nebo se alespoň naředí.

Vhodnými nosiči esenciálních olejů jsou:

  1. Hydrofilní olej je upravený rostlinný olej, který je s vodou mísitelný a pro mě je to nosič č. 1. Použijeme 1 polévkovou lžíci. Po koupeli je pokožka krásně vláčná, hebká a voňavá. Oblíbenou směs pro koupel si můžeme namíchat i ve větším množství, abychom ji měli po ruce vždy, když ji budeme potřebovat. Na 1 ml hydrofilního oleje použijeme cca 1 kapku éterického. Tzn. že v 50 ml lahvičce budeme mít 50 kapek esenciálního oleje. Do koupele použijeme čajovou lžičku této směsi, což odpovídá přibližně 5 ml, tudíž 5 kapkám.
  2. Plnotučné mléko nebo smetana, polévková lžíce. Éterické oleje nakapeme do mléka nebo smetany, rozmícháme a až poté vlijeme do koupele.
  3. Med je v literatuře o aromaterapii také zmiňován jako vhodný nosič. I v tomto případě nejdříve smícháme esenciální oleje s medem a až poté vmícháme do koupele.
  4. V některých knihách či článcích se dočtete, že je možné jako nosič použít rostlinný olej. Nejčastěji je zmiňován jojobový nebo mandlový, protože tyto oleje mají pěstící účinky na pokožku. Je nutné počítat s tím, že rostlinné oleje jsou také s vodou nemísitelné a směs rostlinného a éterických olejů se bude držet na hladině. Naředíme tím ale éterické oleje, které nebudou působit dráždivě. Pokožka bude po takové koupeli více mastná. Tento způsob bych doporučila u bezpečných esenciálních olejů. Např. u těch, které bychom použili na ošetření a natření pokožky po koupeli.
  5. Směs z mořské soli (56 g) a čajové lžičky jojobového oleje. Do oleje nakapeme esenciální olej a tuto směs následně smícháme se solí. Toto množství je dávka pro jednu koupel.

Pravidla aromakoupele

Do koupele pro dospělou osobu použijeme 3 – 8 kapek éterického oleje, pro děti 2 – 4 kapky. Počet kapek upravíme podle druhů olejů, které zvolíme. Pozor u horkých a dráždivých olejů, řídíme se pravidlem „méně je více“ a použijeme o polovinu menší množství. Do koupele nepatří (nebo opravdu s velkou obezřetností) oleje z kůry skořice a máty peprné.

Aromakoupel by měla trvat 15 – 20 minut. Teplota vody by měla být 36 – 40 ° C. Po koupeli se rovnou zabalíme do županu nebo pokožku jen lehce otřeme, oblečeme si pohodlné prádlo a měl by následovat odpočinek. Necháme doznít účinky teplé vody a éterických olejů.

Částečné koupele

Částečnými koupelemi se myslí ponoření určité části těla do dostatečně velké nádoby s vodou. I v tomto případě použijeme nosič a 3 – 5 kapek éterických olejů. Tento způsob je vhodný pro následující stavy:

  • gynekologické a urologické obtíže, hemoroidy → sedací koupele
  • obtíže v ORL oblasti (hlavně rýmy a sinusitidy akutní i chronické) → koupel předloktí
  • otoky kotníků, stavy po úrazech kotníků, bolesti chodidel (např. u lidí, se „stojavým“ zaměstnáním), meziprstní a nehtové plísně → koupel nohou (myšleno anatomicky – část dolní končetiny od prstů ke kotníkům)

Sprcha

Nemáte-li doma vanu nebo nejste příznivcem koupelí, je možné aplikovat esenciální oleje i ve sprše. Hydrofilní olej doplníme o éterické oleje a tuto směs použijeme jako olej sprchový. Koncentrace této směsi by měla být do 3 %, tzn. že na 10 ml hydrofilního oleje použijeme max. 9 kapek oleje éterického nebo směsi. Pokožka bude po takové sprše také hebká a voňavá. Do sprchy si můžeme připravit i peelingovou směs, díky které odstraníme odumřelé kožní buňky, prokrvíme pokožku, urychlíme látkovou výměnu, rozproudíme lymfatický systém a spustíme detoxikaci. Když zvolíme vhodnou směs, máme výborný prostředek i na ošetření celulitidy.

Kouzlo voňavé koupele spočívá v její jednoduchosti, dostupnosti a variabilitě. Když jsme ve stresu namícháme relaxační směs, když jsme nachlazeni použijeme směs na dechové obtíže a na posílení imunity. Při potížích se spánkem zvolíme zklidňující směs.

Můj TIP: Při míchání směsí si vždy někam napište, jaké éterické oleje a v jakém poměru jste použili. Může se stát, že namícháte směs, která bude famózní, ale až ji budete chtít v budoucnu vyrobit, už si nemusíte vzpomenout, co jste to tam vlastně namíchali 🙂

Autorka článku: Petra Hyťhová. Foto: Pixabay.com.

Partnerem článku je Kouzlo esence. Děkujeme za podporu!

Kouzlo esence je internetový obchod, který se specializuje na přírodní kosmetiku s velmi jednoduchým a šetrným složením, esenciální oleje špičkové kvality, designové aroma difuzéry a další vychytávky. Lovíme pro vás kvalitu v moři přírodní péče. Všechny produkty pečlivě vybíráme a sami testujeme. Naším cílem je nabídnout vám na jednom místě smysluplné produkty, které budou šetrné nejen k vašemu zdraví, ale i k přírodě. Pojďte se s námi vrátit k jednoduchosti – podstatě – esenci, v té je totiž krása. Najdete nás na www.kouzloesence.cz.”

Použitá literatura:

  • BUTJE, Andrea. The heart of aromatherapy: an easy-to-use guide for essential oils. ISBN 9781401951610.
  • GROSJEAN, Nelly. Velká kniha aromaterapie. Vyd. 1. Olomouc: Fontána, 2003. ISBN 80-7336-084-5.
  • NOE, Marie. Aromaterapie do kapsy: malá encyklopedie éterických olejů. Praha: One Woman Press, 2014. 299 s. ISBN 978-80-86356-49-5.
  • SVOBODOVÁ BROOKER, Kateřina. Biochemie silic I., II., III.(přednášky a skripta). Praha: Institut aromaterapie, 2012 – 2017.

ADHD: Neposedná mysl a aromaterapie I.

ADHD je porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou. Řadí se mezi vývojové poruchy, způsobené vrozenou nerovnováhou centrální nervové soustavy, u které dochází k nerovnoměrnému dozrávání různých částí mozku a zároveň k pomalejší nebo horší komunikaci mezi jednotlivými částmi mozku (např. v komunikaci mezi levou a pravou hemisférou). Jak je možné tento stav ovlivnit jinak než jen léky, si přiblížíme v tomto článku.

ADHD = Porucha pozornosti s hyperaktivitou

Zkratka ADHD je z anglického Attention Defecit Hyperactivity Disorder (porucha pozornosti s hyperaktivitou). Tato porucha se dělí do 3 kategorií:

  • prostá porucha pozornosti (ADD) → jedinci mají problémy především v zaměření pozornosti, neobjevuje se zde impulzivita a hyperaktivita, často jsou to děti s pomalejším tempem kognitivních úkonů, uvádí se denní snění a více se v této skupině objevují specifické poruchy učení (dyslexie, dysortografie apod.)
  • hyperaktivita a impulzivita → motorický neklid, zbrklost v úsudku a další
  • porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou a impulzivitou → vzniká spojením prvních dvou typů obtíží a často bývají u dětí v této skupině snížené výkony ve škole, agresivita, nesnášenlivost, neschopnost se podřídit autoritě a obecně uznávaným pravidlům, případně agresivní řešení interpersonálních problémů

Musíme mít na paměti, že se jedná o vrozenou odlišnost CNS a potíže jsou chronického charakteru. Nejedná se o nemoc, kterou bychom mohli vyléčit. U ADHD se spíše užívá výraz „náprava“. Postupným vyzráváním CNS sice může docházet ke zlepšení, ovšem náprava a kompenzace vhodným přístupem by měla být součástí každodenního života. Netýká se pouze dítěte a jeho rodičů, spolupracovat by měli všichni zúčastnění, sourozenci, širší rodina, učitelé, pediatr, psycholog, speciální pedagog, trenér a další osoby, které se s dítětem setkávají.

Výskyt poruchy ADHD se v naší populaci udává mezi 5 – 8 % (cca 135 000 českých dětí), u chlapců bývá tato porucha 3x častější. Důležitá je včasná a přesná diagnostika. Ne každé dítě, které je více aktivní, agresivní nebo nepozorné, trpí poruchou ADHD.

Jak můžeme dítěti s ADHD pomoci?

Postupů k reedukaci ADHD je mnoho. S jednotlivými  technikami vás seznámí psycholog nebo speciální pedagog. Jsou zde ale i další oblasti, které mají na dítě významný vliv, a kterým bychom měli věnovat pozornost.

1. Pravidelný denní režim s dostatkem spánku

Pravidelnost dává řád. Vytvoření režimu, který bude mít pravidelnost, může pomoci k jednodušší orientaci v povinnostech a úkolech během dne, tak aby na ně dítě nezapomnělo. Režim může mít podobu různých rutin nebo rituálů. S tím souvisí i systém předem nastaveného odměňování (případně i “trestání”).

90 minut před spaním je vhodné vyhnout se sledování televize, používání tabletů, počítačů a chytrých telefonů, protože jsou tyto přístroje zdrojem modrého světla. Vlivem modrého světla dochází ke změně elektrické aktivity mozku a k potlačení produkce hormonu melatoninu, který má vliv na regulaci spánku. Kromě jiného tak může dojít k významnému ovlivnění kvality spánku a k narušení cirkadiánních rytmů.

2. Dostatek pohybové aktivity

Pohybová aktivita (PA) je obecně pro všestranný rozvoj dítěte velmi důležitá. U dětí s ADHD je nutné volit vhodný typ PA, který bude vyhovovat a hlavně nenutit k PA násilím. Vhodné jsou např. aktivity:

  • jógové
  • pohybové hry
  • cvičení na propojení hemisfér
  • rytmická a koordinační cvičení
  • cvičení se střídáním napětí a uvolnění
  • práce s tělem a dechová cvičení
  • relaxační cvičení

Kromě výše uvedených aktivit je velmi vhodný každodenní pobyt venku na čerstvém vzduchu, alespoň 30 minut.

Umělá barviva v potravinách zhoršují stav u dětí s ADHD 🙁

3. Kvalitní strava

Vliv cukru a aditiv na zhoršení stavu u dětí s ADHD je často zmiňován. U umělých barviv v potravinách je to dokonce prokázáno. V posledních letech se mnoho lékařů a vědců věnuje vlivu střevního mikrobiomu na zdraví. Mikrobiom je jedinečný soubor různých bakteriálních kmenů. Některé kmeny jsou pro nás přátelské a jiné jsou nepřátelské. Pakliže nepřátelské kmeny ve střevě převládají, může tento stav vést k rozvoji různých obtíží nebo nemocí a také ke zhoršení ADHD. Z těchto důvodů bychom měli dbát na kvalitní skladbu potravin ve stravě nejen u dětí s ADHD.

4. Aromaterapie

Aromaterapii můžeme použít pro ovlivnění následujících obtíží, které jsou s ADHD spojeny:

  • nesoustředěnost a porucha koncentrace
  • poruchy spánku
  • stres
  • strach z neúspěchu
  • emoční obtíže
  • motorický neklid

Oleje vybíráme společně s dítětem a zvolíme ty, které dítěti voní. Oleje můžeme použít jednodruhové nebo namícháme směs. Nepoužíváme jednu směs příliš dlouho, ideálně střídáme různé oleje a různé směsi. Nejjednodušší způsob aplikace je pomocí nosního inhalátoru. Ten může mít dítě stále při sobě a použije ho kdykoli potřebuje. Éterické oleje můžeme aplikovat i prostřednictvím difuzéru, aromalampy nebo rozprašovače s éterickými oleji.

Tyto způsoby jsou vhodné např. při učení nebo při vypracovávání domácích úkolů. Před spaním, pro zlepšení kvality spánku a na zklidnění, použijeme éterické oleje v koupeli nebo při masáži. Zapisujeme si, kdy jsme použili jaké oleje, abychom věděli, které směsi jsou příjemné, které méně, a jaké směsi vedly ke změnám.

Kvalitní strava by měla být základ

Po jakých éterických olejích sáhnout při ADHD

V roce 2001 Dr. Terry Friedman zkoumal vliv vetiveru, cedru a levandule u dětí s ADHD. Vetiver se ukázal jako velmi účinný, cedr se ukázal jako účinný. S levandulí nezaznamenal žádné rozdíly ve srovnání se stavem před léčbou. Vetiver a cedr jsou oleje, jejichž složky prochází hematoencefalickou membránou a mohou zvýšit prokrvení mozku.

Dále zvolíme oleje, které centrují, zvyšují schopnost koncentrace a mohou podpořit paměťpetigrain, máta peprná, citron, rozmarýn, eukalypt zářivý.

Na podrážděnost, emoční obtíže a poruchy spánku můžeme využít kardamom, heřmánek pravý, heřmánek římský, pomeranč, mandarinku, petitgrain, kadidlo, růžovou palmu, bergamot a pačuli.

Pozn. redakce: Éterické oleje vždy dítěti nabízejte, nikdy mu je nenuťte a pozorujte jeho reakce. Vždy pracujte pouze s jednodruhovými éterickými oleji a pokud dítěti voní, můžete z nich připravit směs. Vyhýbejte se olejům kontraindikovaným pro děti. Princip nabízení éterických olejů jsem popisovala v článku věnovanému zvířatům.

Vhodné kombinace a směsi s recepty si uvedeme v dalším článku.

Autorkou článku je Petra Hyťhová, foto: Pixabay.

Partnerem článku je Asociace českých aromaterapeutů:

“Asociace českých aromaterapeutů působí již od roku 1996 poskytuje kvalitní a všestranné vzdělání v aromaterapii široké veřejnosti i profesionálním zájemcům ze souvisejících oborů jako je zdravotnictví, ošetřovatelství, farmacie, rehabilitace, kosmetika či wellness. V Institutu aromaterapie školí odborné aromaterapeuty, které sdružuje v Registru kvalifikovaných aromaterapeutů, poskytuje jim informační servis, rozvíjí jejich vzájemnou spolupráci a podporuje je nadstavbovým vzděláváním. Popularizuje a propaguje aromaterapii v médiích, na odborných konferencích a veletrzích, připravuje speciální programy pro firmy i neziskové organizace.”

Použitá literatura:

  • ZELINKOVÁ, Olga. Poruchy učení. Praha: Portál, 2015. 263 s. ISBN 978-80-262-0875-4.
  • PERLMUTTER, D. – LOBERG, K. Mozek v kondici: netušená síla střevních mikrobů a cesta ke svěžímu mozku. Praha: Paseka, 2016. 302 s. ISBN 978-80-7432-688-2.
  • SAKOV, Igor V. Vůně pro duši: úvod do aromapsychologie. Praha: One Woman Press, 2010. 178 s. ISBN 978-80-86356-51-8.
  • Národní institut pro děti a rodinu. Co je to ADHD? [online]. Dostupné z: http://www.hyperka.eu/adhd [cit. 2018-09-18].
  • ŠMOTEK, M. – KOPŘIVOVÁ, J. – ŠÓŠ, P. Vliv modrého světla na cirkadiánní systém, spánek a kognitivní výkonnost. Psychiatrie 2016, 20 (1): 29 – 34 [online]. Dostupné z: http://www.tigis.cz/images/stories/psychiatrie/2016/1_2016/smotek.pdf [cit. 2018-09-18].
  • JENSENHOF, H. Aromatherapy Support for ADHD/ADD an Anxiety. NAHA 2012 [online]. Dostupné z:  https://naha.org/naha-blog/september-article [cit. 2018-09-18].
  • FRIEDMANN, T. Attention Deficit and Hyperactivity Disorder (ADHD) [online]. Dostupné z: https://files.meetup.com/1481956/ADHD%20Research%20by%20Dr.%20Terry%20Friedmann.pdf [cit. 2018-09-18].

Aromaterapeutická masáž, to je síla voňavého doteku

V minulém díle našeho seriálu o aromaterapii jsme si představili různé varianty, jak inhalovat éterické oleje. Masáž patří do dalších, velmi oblíbených způsobů aplikace esenciálních olejů. Je dokázáno, že doteky při masáži pomáhají uvolňovat endorfiny neboli hormony štěstí, a to vede ke zlepšení nálady, navození euforie, snížení bolesti a zlepšení spánku.

Tento článek je 6. částí seriálu o základech aromaterapie i pro úplné začátečníky. 

  1. část 3 základní body pro seznámení s aromaterapií
  2. část Aromaterapie je IN, ale jak éterické oleje působí na člověka
  3. část Jak na bezpečnou aromaterapii?
  4. část Kontraindikace v aromaterapii
  5. část Jak inhalovat éterické oleje? Vstupte a přivoňte!

Aromaterapeutická masáž kombinuje sílu doteku s účinky éterických olejů

Klasickou, jinak také zdravotní masáž, nejspíše všichni znají. Při této masáži ovlivňujeme tělo a mysl masírovaného prostřednictvím účinků místních, celkových a vzdálených. K místním účinkům dochází mechanickým třením a hnětením měkkých tkání a projevují se v masírované části těla. Patří sem prokrvení, prohřátí, zmírnění bolestí, ovlivnění svalového tonu a podpora krevního a lymfatického oběhu.

Do celkových účinků se řadí vliv na centrální nervovou soustavu, působení na žlázy s vnitřní sekrecí a hlavně – ovlivnění psychického stavu. Z povrchu těla se přenesou účinky reflexní cestou a tím dojde k ovlivnění vzdálených orgánů. Tak můžeme působit např. na orgány trávicí soustavy nebo na orgány malé pánve.

Využitím aromaterapie při masáži tak všechny tyto účinky doplníme navíc o účinky éterických olejů. Při masáži masírovaná osoba oleje inhaluje a zároveň dochází k prostupu éterických olejů skrze pokožku do krevního a lymfatického systému.

Tip redakce: více o účincích aromaterapie se dozvíte v článku Jak působí éterické oleje na člověka

Uvolněte se a vychutnejte si aromaterapeutickou masáž

S čím vám může aromaterapeutická masáž pomoci?

Aromaterapeutická masáž je částečná nebo celková. Částečnou masáž využijeme např. u akutních stavů, kdy chceme něco rychle ovlivnit. Sem patří např.

  • podpora lymfatického a krevního oběhu masáží oteklých dolních končetin
  • uvolnění svalového napětí a snížení bolesti masáží zad a beder při jejich bolestech
  • masáž šíje a hlavy při bolestech hlavy
  • masáž zad, šíje a hlavy při stresovém vypětí
  • jemná masáž břicha při trávicích či gynekologických potížích

Aromaterapeutickou masáž ale naše tělo ocení i v případech, kdy nám nic neschází. Je totiž výborná i jako preventivní ošetření. Při správné volbě éterických olejů můžeme např. posílit naši obranyschopnost, abychom lépe odolávali virózám a nachlazením, nebo snížit dopady stresu z běžného života a předejít tím rozvoji psychosomatických obtíží.

Jak často si aromaterapeutickou masáž dopřát?

Částečné masáže můžeme opakovat podle potřeby častěji, např. 1 – 2x týdně. Celkové masáže se hodí více na ovlivnění psychiky nebo pro chronické stavy. U celotělních masáží bychom měli dbát na delší časový rozestup mezi jednotlivými ošetřeními, aby mělo tělo i mysl potřebnou dobu na proces regenerace a nastavení změny. Ideální frekvence je 1x za 3 – 4 týdny.  Samozřejmě toto dělení není pravidlem. Vždy vycházíme z toho, čeho chceme masáží s oleji dosáhnout.

Individuální směs éterických olejů je klíčem k úspěchu

Vezmi kvalitní rostlinný olej…

Pro aromaterapeutickou masáž vždy použijeme nosič v podobě kvalitního, ideálně za studena lisovaného rostlinného oleje (LZS). Nejčastěji se k tomuto účelu používají oleje mandlový, slunečnicový, meruňkový, sezamový nebo jejich směsi. Těmto olejům se říká základní. Rostlinné oleje v aromaterapii ovšem neslouží jen jako nosiče, zároveň využíváme jejich vynikajících účinků na pokožku. Hlavním přínosem těchto olejů je hydratace a regenerace kůže.

Vyvarujte se použití levných rafinovaných olejů např. sojového nebo slunečnicového (RAF).

Smíchej ho s výjimečným rostlinným olejem…

Základní oleje můžeme doplnit o oleje, jejichž specifických vlastností chceme při ošetření využít. Namícháme tak směs, která je připravená na míru pro osobu, kterou chceme masírovat. U osob s ekzémem doporučuji obohatit směs o pupalkový, lněný nebo konopný olej, protože jsou to oleje, které mají uklidňující, protizánětlivé a hojivé účinky. Když potřebujeme masírovanou oblast prokrvit a prohřát, využijeme hořčičný olej. Na masáž obličeje můžeme použít některý z pěstících olejů, které výborně hydratují a zvláčňují pokožku. Jsou to např. oleje arganový, jojobový nebo mokřadkový. Pro miminka a batolata je vhodný mandlový nebo meruňkový olej.

A přidej ty nejlepší éterické oleje

Éterické oleje pro masáž zvolíme podle účinku, kterého chceme dosáhnout. Vždy je nutné dodržet max. doporučenou koncentraci a sledovat možné kontraindikace vybraných esenciálních olejů.

  • Chceme-li působit spíše na psychiku, je vhodná koncentrace 1 – 2 % (cca 3 – 6 kapek na 10 ml nosiče).
  • Na fyzickou úroveň použijeme ředění 2 – 3 % (cca 6 – 9 kapek na 10 ml nosiče).

Abychom zajistili pomalejší odpaření éterických olejů a podpořili prostup masážní směsi pokožkou, doporučuji masírovanou část po masáži přikrýt ručníkem nebo dekou. Správný výběr vhodných éterických olejů je otázkou studia a praxe 😉

Tip redakce: Přečtěte si také článek o ředění masážních směsí od Andrey Butje

Masáž hlavy je vhodná při stresu a bolestech hlavy

Co je holistická aromaterapeutická masáž?

Když jsem studovala Institut aromaterapie, došlo i na víkend s holistickou aromaterapeutickou masáží. Jsem fyzioterapeutka, vyzkoušela jsem na sobě různé druhy masáží a byla jsem toho názoru, že klasická masáž je prostě klasická masáž a tu nic nepřekoná. A ono jo 🙂

Holistická aromamasáž je úžasná procedura, kde se snoubí vůně éterických olejů s velmi příjemnými a hlavně účinnými masážními hmaty. Součástí techniky této masáže je práce na meridiánech, případně na reflexních zónách klienta. Jedná se o celostní ošetření, které vede k harmonizaci fyzického, psychického i duchovního zdraví člověka.

V úvodu procedury je pohovor s klientem, během kterého terapeut na základě anamnézy a případných obtíží navrhne, a poté, společně s klientem, vybere vhodné éterické oleje pro následující masáž. Terapeutické přístupy k výběru éterických olejů jsou různé. Někdo vybírá oleje k ošetření např. na základě účinků na fyzické tělo nebo na psychiku, jiný vybírá oleje na základě diagnostiky dle tradiční čínské medicíny nebo ajurvédy.

A jak zvýšit účinek masáže?

Po masáži by se měl klient vyvarovat kouření, zvýšeného pití alkoholu a kávy. Měl by více pít, aby podpořil detoxikační a regenerační účinky masáže. Nevhodné je velké fyzické či psychické vypětí. Není vhodné se po masáži sprchovat, aby mohla masážní směs působit co nejdéle. Je doporučeno sledovat změny, které po masáži mohou nastat a to jak na těle, tak na duši a s těmito změnami seznámit terapeuta při další masáži.

V dalším díle tohoto seriálu si představíme další obvyklé způsoby aplikací éterických olejů 🙂

Autorka článku: Petra Hyťhová. Foto: Pixabay.com.

Partnerem článku je Kouzlo esence. Děkujeme za podporu!

Kouzlo esence je internetový obchod, který se specializuje na přírodní kosmetiku s velmi jednoduchým a šetrným složením, esenciální oleje špičkové kvality, designové aroma difuzéry a další vychytávky. Lovíme pro vás kvalitu v moři přírodní péče. Všechny produkty pečlivě vybíráme a sami testujeme. Naším cílem je nabídnout vám na jednom místě smysluplné produkty, které budou šetrné nejen k vašemu zdraví, ale i k přírodě. Pojďte se s námi vrátit k jednoduchosti – podstatě – esenci, v té je totiž krása. Najdete nás na www.kouzloesence.cz.”

Použitá literatura:

  • NOE, Marie. Aromaterapie do kapsy: malá encyklopedie éterických olejů. Praha: One Woman Press, 2014. 299 s. ISBN 978-80-86356-49-5.
  • HANZLÍKOVÁ, Martina. Holistická aromaterapeutická masáž (přednášky a skripta). Praha: Institut aromaterapie, 2012 – 2014.

Jak inhalovat éterické oleje? Vstupte a přivoňte!

Nejjednodušší a nejspíše nejčastější způsob aplikace éterických olejů je prostřednictvím inhalace. Do inhalací patří všechny metody, při kterých dochází ke vdechování éterických olejů. Působíme tak přímo na tkáně dýchacího systému, kdy složky éterických olejů prostupují přes plicní sklípky do krve, a také působíme dráhou čichového nervu na limbický systém a centrální nervovou soustavu. Inhalace není zdaleka jen čichnutí si k lahvičce s éterickým olejem, proto si pojďme představit i další způsoby.

Tento článek je 5. částí seriálu o základech aromaterapie i pro úplné začátečníky. 

  1. část 3 základní body pro seznámení s aromaterapií
  2. část Aromaterapie je IN, ale jak éterické oleje působí na člověka
  3. část Jak na bezpečnou aromaterapii?
  4. část Kontraindikace v aromaterapii
Aromalampa je dobře známá, ale má mít určité parametry, aby vše správně fungovalo, třeba velkou misku, ne jako ta na obrázku!

Čichání jako lék

Vdechováním éterických olejů můžeme ovlivnit:

  • akutní i chronická onemocnění respiračního systému: rýmy, záněty vedlejších nosních dutin, hrtanu, průdušek, astma apod.
  • bolesti hlavy
  • zažívací obtíže: nevolnost, nechutenství, nutkavé chutě na cokoli (tzv. chuťohlad :-))
  • psychické obtíže: stres, napětí, úzkost, nespavost, neklid, výbuchy vzteku, hysterie, pomoc při odvykání (jídlo, nikotin) a další
  • psychosomatické obtíže

TIP redakce: Jak vlastně funguje čich?

Čichací pomocníci

Přímo z lahvičky, ale…

Éterický olej se dá inhalovat přímo z lahvičky. Opakovaným otvíráním lahvičky dochází k rychlejší oxidaci oleje, proto je vhodnější přelít část oleje do jiné lahvičky a tu pro inhalaci používat.

Inhalační tyčinka

Místo lahvičky můžeme použít dnes již dostupné inhalační tyčinky. Tyto kapesní inhalátory mají uvnitř tampónek, na který nakapeme oleje podle potřeby. Tyčinku tak máme kdykoli po ruce a čichneme si vždy, když potřebujeme. Pro dospělou osobu použijeme cca 15 kapek, pro děti podle věku 5 – 7 kapek. Abychom dosáhli potřebného účinku, je zapotřebí inhalovat alespoň 5 minut.

TIP redakce: Recept na inhalační směs na podporu imunity a pro dobrý spánek.

Aromaterapeutický parfém je něco trochu jiného než značkový koktejl chemikálií z parfumerie

Osobní parfém

Je velmi oblíbený způsob, jak mít vůni při sobě a použít ji vždy, když máme chuť. Ideální na aroma parfém je roll-on lahvička, díky které je aplikace jednoduchá. Vhodným nosičem pro osobní směs éterických olejů je jojobový olej. Tento olej je svým složením velmi podobný lidskému mazu, jeho složení se prakticky nemění a nedochází tím k jeho žluknutí.

TIP redakce: Příběh jednoho aromaterapeutického parfému máme! Byl sice pro rok 2017, ale postup výroby je zde moc pěkně popsán a třeba vás inspiruje…

Proč nekapat éterické oleje na povlečení nebo na oblečení?

Oleje můžeme nakapat např. i na kapesníček a z něj vdechovat. Můžete se někde dočíst, že je možné kapat oleje na polštář pro zklidnění dětem před spaním nebo kapat na jejich oblečení před odchodem do školky/školy pro prevenci respiračních onemocnění. Pozor, oleje nekapeme na ložní prádlo, ani na oblečení. Může se stát, že vůně oleje začne dotyčnému vadit, olej může vést k nevolnosti nebo bolesti hlavy. V takovém případě je jednodušší dát pryč kapesník s nakapaným olejem, než převlékat dítě nebo polštář.

Inhalace voňavé páry

Při obtížích horních cest dýchacích můžeme využít parní inhalaci. Do mísy nalijeme velmi horkou vodu a do vody nakapeme olej dle potřeby (cca 1 – 3 kapky) . Ručník máme po ruce, abychom si ihned po nakapání oleje mohli překrýt hlavu a inhalovat. Inhalace by měla trvat max. 5 minut.

Při delší aplikaci dochází k překrvení sliznic a rýma tak nemůže ven. Parní inhalaci můžeme využít i při bolestech hlavy nebo v kosmetické praxi (kdy nám nejde primárně o inhalaci, ale o působení páry s éterickými oleji na pleť).

Víte, že éterické oleje můžeme použít i prostřednictvím šperků?

Dalšími variantami, jak mít éterické oleje nebo jejich směs při sobě, jsou aroma šperky. Některé mají podobu klícky, ve které je uložen tampónek nebo kulička/destička z porézního materiálu, nejčastěji lávy. Jiné jsou vyrobeny z neglazované keramiky. Na šperk se nakape éterický olej a při zavěšení šperku na krk, se olej volně odpařuje. Na internetu je nespočet variant a šperk z destičky či kuličky z porézního materiálu si i méně zruční dokážou vyrobit sami doma. Dostupné jsou i náramky fungující na stejném principu, jen je potřeba přivonět k zápěstí.

Jedna z mnoha variant aroma šperků – přívěsek s filcovým polštářkem

Na provonění nebo dezinfekci prostoru můžeme éterické oleje nakapat na kapesník nebo do misky s vodou a umístit je do blízkosti radiátoru. Na menší prostory, např. na pracovní stůl, u kterého trávíme čas, stačí k odpařování EO porézní kamínek nebo pokud máte tvořivé dítě, které vás zásobuje výtvory z neglazované keramiky (jako já :-)), dají se takto použít i ty „méně“ povedené výrobky.

Na kamínky nebo keramiku kapeme éterické oleje stejného druhu  nebo takové, které se doplňují. Není ideální jednou kápnout např. tea tree a podruhé geránii. Vznikla by tak ne příliš příjemná směs. Je také nutné počítat s tím, že kámen i keramika se po nějakém čase zanesou olejem a prachem a potřebují vyměnit za nové.

Éterické oleje i na dezinfekci prostoru?

Pokud jsou éterické oleje používány často, je praktické začít využívat aromalampy nebo difuzéry.

Aromalampy

Použití aromalampy má svá pravidla. Miska na vodu by měla být glazovaná nebo skleněná, aby se dala dobře čistit, dostatečně velká (min. 30 ml) a vzdálenost dna misky od plamene svíčky by měla být min. 8 cm. V opačném případě dochází k rychlému zahřátí a odpaření vody a posléze k přepalování éterického oleje. Tím se olej degraduje a dochází k uvolňování zdraví škodlivých látek. Před použitím s novou směsí musíme misku vyčistit, aby v ní nezůstal nános původní směsi. Do aromalampy kapeme 5 – 8 kapek EO.

TIP redakce: Porovnejte s námi výhody i nevýhody použití aromalampy vedle difuzéru.

Elektrická varianta

Na trhu jsou k dostání i elektrické aromalampy, ve kterých je svíčka nahrazena žárovkou. Do takové aromalampy se kape čistý éterický olej a k odpařování dochází zahřátím oleje rozsvícenou žárovkou. Elektrické aromalampy jsou vhodné na místa, kde je zapálená svíčka potencionálním rizikem k převrhnutí (malé děti, domácí zvířata apod.) nebo na místa, kde je otevřený oheň z bezpečnostních důvodů zakázán (kanceláře, veřejné prostory apod.).

Difuzér

Výborným pomocníkem jsou elektrické difuzéry. Existují 2 varianty. Difuzéry, do jejichž nádobky se lije voda a do vody se nakapou éterické oleje. Tyto přístroje fungují částečně i jako zvlhčovače vzduchu. Při zapnutí přístroj zároveň svítí a podsvícení má několik variant. Buď dochází k plynulému střídání barev, lze nastavit podsvícení jen jednou barvou nebo lze podsvícení vypnout.

Další variantou jsou difuzéry uvolňující EO do prostoru za studena, bez využití páry. Do difuzéru tohoto typu se kapou pouze čisté éterické oleje.

TIP redakce: Nezávislý test difuzérů, aneb jak vybrat ten pravý.

V příštím dílu si popíšeme další způsoby aplikace éterických olejů.

Autorka článku: Petra Hyťhová. Foto: Pixabay.com a Kateřina Polívková.

Partnerem článku je Kouzlo esence. Děkujeme za podporu!

Kouzlo esence je internetový obchod, který se specializuje na přírodní kosmetiku s velmi jednoduchým a šetrným složením, esenciální oleje špičkové kvality, designové aroma difuzéry a další vychytávky. Lovíme pro vás kvalitu v moři přírodní péče. Všechny produkty pečlivě vybíráme a sami testujeme. Naším cílem je nabídnout vám na jednom místě smysluplné produkty, které budou šetrné nejen k vašemu zdraví, ale i k přírodě. Pojďte se s námi vrátit k jednoduchosti – podstatě – esenci, v té je totiž krása. Najdete nás na www.kouzloesence.cz.”

Použitá literatura:

  • NOE, Marie. Aromaterapie do kapsy: malá encyklopedie éterických olejů. Praha: One Woman Press, 2014. 299 s. ISBN 978-80-86356-49-5.
  • SVOBODOVÁ BROOKER, Kateřina. Biochemie silic I., II., III. (přednášky a skripta). Praha: Institut aromaterapie, 2012 – 2017.

Kontraindikace v aromaterapii

V předchozím článku našeho seriálu o aromaterapii jsme si uvedli nejdůležitější bezpečnostní pravidla, abychom minimalizovali možný rozvoj nežádoucích účinků. Kromě bezpečnostních doporučení se v aromaterapii řídíme i možnými kontraindikacemi jednotlivých éterických olejů a ty si popíšeme v tomto díle.

Tento článek je 4. částí seriálu o základech aromaterapie i pro úplné začátečníky. 

  1. část 3 základní body pro seznámení s aromaterapií
  2. část Aromaterapie je IN, ale jak éterické oleje působí na člověka
  3. část Jak na bezpečnou aromaterapii?

Co je to kontraindikace?

Kontraindikací se rozumí tělesný nebo zdravotní stav, který vylučuje podání či užití určité látky nebo léku. V aromaterapii jsou to stavy, u kterých musíme zvážit vhodnost použití, případně koncentraci aplikovaných éterických olejů nebo jejich směsí. Je jen velmi málo éterických olejů, které jsou bezpečné, a není u nich uvedena žádná kontraindikace nebo bezpečnostní upozornění. Myslím tím tedy obecně doporučované aplikace a koncentrace.

1. Těhotné a kojící

Oleje se ve vztahu k těhotenství dají rozdělit do 3 skupin.

  1. Oleje, které mají podobný účinek jako hormony, mohou negativně ovlivnit průběh těhotenství.
  2. Oleje s teratogenním účinkem mohou projít skrze placentu do krevního oběhu dítěte a poté ovlivnit vývoj CNS a dalších, životně důležitých orgánů.
  3. Oleje, které mají vliv na dělohu, a působí jako tzv. emmenagoga, tzn. látky zvyšující prokrvení oblasti malé pánve a dělohy, čímž může dojít k potratu nebo předčasnému porodu.

U žen v 1. trimestru se použití éterických olejů nedoporučuje, protože vliv olejů na plod není dostatečně probádán. Pokud by v tomto období chtěla žena řešit těhotenské obtíže aromaterapií, doporučuji obrátit se na osobu vzdělanou v tomto oboru.

Od 2. trimestru je max. vhodná koncentrace pro masáž 1,5 %, což je 4 – 5 kapek na 10 ml nosiče. U dalších způsobů aplikace snížíme koncentraci na polovinu oproti obecně doporučovanému ředění. Nepoužíváme oleje, které neznáme, nebo si nejsme jisti jejich účinky.

Bez potřebných znalostí a zkušeností se budeme u těhotných vyvarovat použití následujících éterických olejů: anýz, badyán, bazalka pravá (chemotyp methylchavikol) a posvátná, bříza, cedr, citronela, fenykl, ho-sho, hřebíček, jalovec, kafr, kopr, lavandin, levandule širokolistá a francouzská (L. stoechas), libavka, majoránka, máta peprná a polej, mrkev, muškátový ořech, myrha, dobromysl, pelyňky, petržel (list i semeno), rozmarýn, řebříček, skořice, šalvěje lékařská, muškátová a levandulolistá, túje, vratič, yzop.

Dle některých autorů se v těhotenství nedoporučuje použití i jasmínu velkokvětého a dlouhodobě růže.

Kojící ženy by se měly, hlavně z počátku, vyvarovat silných vůní. Čich miminka je velmi citlivý, miminko je navyklé na vůni své maminky a není žádoucí tuto vůni přehlušit něčím pro miminko neznámé a rušivé. Kojící maminky by se měly dále vyvarovat éterických olejů, které nejsou vhodné pro děti do 2 let (viz odstavec děti).

TIP redakce: Více o aromaterapii v těhotenství a během kojení se dozvíte v seriálu Voňavá cesta k mateřství

2. Jak je to s aromaterapií u dětí?

U dětí do 0,5 roku nepoužíváme žádné éterické oleje, pokud to není opravdu nutné. Pro takto malé děti používáme rostlinné oleje (např. na promazávání pokožky) a hydroláty, které jsou bezpečné.

Pro děti do 6 let se doporučuje max. koncentrace 0,5 %, což odpovídá 1 – 2 kapkám EO na 10 ml nosiče.

Pro děti ve věku 6 – 12 let se doporučuje max. koncentrace 1,5 % a to je 4 – 5 kapek na 10 ml nosiče.

Éterické oleje nevhodné pro děti do 2 let jsou: anýz, badyán, bazalka pravá a posvátná, benzoe, bříza, citronová tráva, dobromysl, dubový mech, eukalypt kulatoplodý, fenykl, ho-sho, hřebíček, kafr, kasie, lavandin, levandule širokolistá a francouzská, libavka, litsea, máta peprná a polej, meduňka, muškátový ořech, myrta, opoponax, pelyňky, perubalzám, rozmarýn, řebříček, saturejka, skořice, šalvěje lékařská a levandulolistá, tymián thymol, tuberosa, túje, vavřín, verbena, vratič, ylang ylang, yzop.

Tady bych ráda zmínila oxid 1,8-cineol. Tato látka je velmi účinná v boji proti virózám, nachlazením, rýmám, ale je potencionálně nebezpečná pro děti do 10 let (případně starší děti křehčí konstituce). Aplikace na obličej nebo do jeho blízkosti (např. inhalace, nosní kapky apod.) může vést k dechovým obtížím. Ve velkém množství ho obsahují: eukalypty, kajeput, niaouli, ravintsara, rozmarýn CT camphor/1,8 cineol, saro a vavřín list.

3. Další onemocnění

U osob s kardiovaskulárními chorobami budeme obezřetní při použití éterických olejů s povahou horkou a silně stimulující, jako jsou: hřebíček, kafr (s vysokým obsahem kafru až 50 %), máta peprná, tymián thymol, rozmarýn, saturejka, skořice, yzop, zázvor. U osob s nízkým krevním tlakem pozor na následující oleje: levandule úzkolistá, ylang ylang, kananga, majoránka.

Éterické oleje, které jsou doporučené pro osoby s astmatem, mohou být potencionálními iritanty a mohou naopak vést k rozvoji astmatického záchvatu. U osob s chronickým či vážnějším onemocněním dechového aparátu raději provedeme test inhalací z uzávěru lahvičky éterického oleje. Pokud klient ucítí jakékoliv nelibé pocity nebo dechové obtíže, olej raději nepoužijeme.

U osob trpících epilepsií nebo vysokou horečkou se vyhneme použití kafru, lavandinu, levandule širokolisté, máty peprné, rozmarýnu, řebříčku, šalvěje lékařské a yzopu.

Zdravotních stavů, u kterých jsou některé éterické oleje kontraindikovány, je celá řada. Když si nebudete jisti, zda je možné u některé ze zdravotních obtíží použít vámi zvolený éterický olej, zkuste dohledat informace v kvalitní literatuře nebo se obraťte na aromaterapeuta.

Slovo závěrem

Velmi důležitý je individuální přístup. Vždy připravujeme éterické oleje nebo jejich směsi potřeb osoby, na kterou chceme oleje použít. Směs, která je účinná u jednoho člověka, nemusí fungovat u jiného. Měli bychom zohlednit zdravotní stav, věk, somatotyp, psychické naladění, zda směs voní a samozřejmě důvod, který nás vede k použití aromaterapie.

V příštím díle si popíšeme nejčastější způsoby aplikace éterických olejů.

Autorka článku: Petra Hyťhová. Foto: Pixabay.com.

Partnerem článku je Kouzlo esence. Děkujeme za podporu!

Kouzlo esence je internetový obchod, který se specializuje na přírodní kosmetiku s velmi jednoduchým a šetrným složením, esenciální oleje špičkové kvality, designové aroma difuzéry a další vychytávky. Lovíme pro vás kvalitu v moři přírodní péče. Všechny produkty pečlivě vybíráme a sami testujeme. Naším cílem je nabídnout vám na jednom místě smysluplné produkty, které budou šetrné nejen k vašemu zdraví, ale i k přírodě. Pojďte se s námi vrátit k jednoduchosti – podstatě – esenci, v té je totiž krása. Najdete nás na www.kouzloesence.cz.”

Použitá literatura:

  • BUTJE, Andrea. Biochemie éterických olejů: oleje s vysokým obsahem 1,8-cineol. [online]. Překlad Kloudová Kateřina. Dostupné z: https://www.aroma-atelier.cz/biochemie-eterickych-oleju. [cit. 2018-07-08]
  • LUNNY, Vivian. Vůně života: aromaterapie pro těhotenství a zdravý životní styl. Praha: One Woman Press, 2005. 273 s. ISBN 80-86356-40-X.
  • NOE, Marie. Aromaterapie do kapsy: malá encyklopedie éterických olejů. Praha: One Woman Press, 2014. 299 s. ISBN 978-80-86356-49-5.
  • STADELMANN, Ingeborg. Aromaterapie od těhotenství po kojení. One Woman Press, 2017. 252 s. ISBN 978-80-86356-58-7.
  • SVOBODOVÁ BROOKER, Kateřina. Biochemie silic I., II., III. (přednášky a skripta). Praha: Institut aromaterapie, 2012 – 2017.
  • TISSERAND, Robert – YOUNG, Rodney. Essential oil safety. A guide for health care professionals. Second edition. Edinburgh: Elsevier Ltd., 2013. 784 s. ISBN 978-0-443-06241-4.

Jak na bezpečnou aromaterapii?

V předchozím článku jsme si uvedli, jak éterické oleje působí na člověka. V následujících řádcích vás provedu základními zásadami aromaterapie, abyste se vyvarovali chyb, které by mohly vést k rozvoji nežádoucích účinků. 

Tento článek je 3. částí seriálu o základech aromaterapie i pro úplné začátečníky. 

  1. část 3 základní body pro seznámení s aromaterapií
  2. část Aromaterapie je IN, ale jak éterické oleje působí na člověka

Víte, co znamená slovo farmakon?

Jedna ze zásadních věcí v aromaterapii je správné ředění

Slyšela jsem ho poprvé teprve nedávno. Znamená to, že jed ve správném ředění můžeme použít jako lék a lék může při nevhodném použití nebo dávkování působit jako jed. A to platí i pro éterické oleje. V aromaterapii se proto řídíme bezpečnostními pravidly a možnými kontraindikacemi jednotlivých éterických olejů.

Bezpečnostní pravidla jsou obecná doporučení, která nás informují, jak s éterickými oleji pracovat a na co si dát pozor.

1. Koncentrace

Éterické oleje jsou velmi koncentrované směsi mnoha chemických látek. Podle druhu rostliny olej obsahuje 60 až 500 chemických složek. Proto vždy ředíme éterické oleje do vhodného nosiče a nikdy nenanášíme éterické oleje neředěné na pokožku nebo na sliznice.

Nosič volíme podle způsobu aplikace. Koncentrace se liší podle věku, zdravotního stavu (např. těhotné, kojící, akutní nebo chronická onemocnění apod.) a bude odlišná také v případě, zda chceme působit na fyzické tělo nebo nám jde více o psychický účinek.

Ředit dle druhu, účelu i kondice

Obecně doporučovaná koncentrace např. na masážní směs pro dospělého člověka je 2,5 – 3 %, což odpovídá přibližně 7 až 9 kapkám na 10 ml nosiče. Toto ředění se vztahuje na převážnou většinu éterických olejů. Jsou ovšem oleje, které je nutné naředit více. Jsou to oleje, které jsou velmi silné a mohou dráždit. Nebo mají horkou povahu a mohou také dráždit nebo popálit. Nebo obsahují některou z chemických látek, která může ve vyšší koncentraci působit toxicky nebo rakovinotvorně.

Mezi tyto oleje patří např.:

Běžné kuchyňské bylinky jsou často v podobě éterických olejů velmi silné

Je pouze jeden éterický olej, který můžeme aplikovat neředěný na pokožku a to lokálně na malé plochy (např. na spáleniny od žehličky, štípnutí hmyzem, odřeniny apod.). Tím olejem je Levandule úzkolistá, syn. pravá a lékařská (Lavandula angustifolia/vera/officinalis). Pro všechny ostatní levandule (korunkatá, širokolistá, lavandin) platí stejná pravidla, jako pro ostatní EO – tzn. vždy ředit!

Dost často najdete informaci, že éterický olej z čajovníku – tea tree je možné na pokožku použít také neředěný. Pozor, není tomu tak. Dle R. Tisseranda a R. Younga je maximální doporučená koncentrace na pokožku 15 %.

TIP redakce: O významu bezpečnosti v aromaterapii psal Robert Tisserand v tomto článku.

2. Pozor na chemotypy

Chemotyp je označení pro rostliny stejného rodového i druhového jména, jejichž éterický olej má odlišné chemické složení, kde zpravidla jedna složka převládá. Uvedení chemotypu u éterického oleje je velmi důležité, neboť podle oné převládající chemické látky může mít nejen odlišné působení, ale hlavně nás toto označení informuje o tom, na co si dát pozor. Chemotyp je u produktu uveden zkratkou ct nebo b.s. (biochemická specifita/specifikace) a uvedením převládající chemické látky.

TIP redakce: Rádi byste se o chemických látkách v éterických olejích dozvěděli více? Sledujte sérii Fascinující svět aromatických rostlin!

Jedna rostlina, různé obsahy látek

Jako příklad uvádím tymián obecný. Tento olej má chemotypy linalool, geraniol a thujanol, které jsou v běžných koncentracích bezpečné, a dále chemotypy thymol a carvacrol, jejichž doporučená koncentrace je při aplikaci na kůži max. 1 %, neměly by se používat dlouhodobě a nejsou vhodné pro ošetření dětí, těhotných a osob křehčí konstituce. Další rostliny s různými chemotypy jsou např. yzop lékařský, bazalka pravá, rozmarýn lékařský nebo majoránka zahradní.

Tymián, ale který to tak asi je?

3. Skladování olejů a oxidace

Chemické složení éterického oleje, který je v lahvičce, není stálé. Působením různých fyzikálních vlivů dochází k degradaci oleje, proto bychom měli oleje skladovat na tmavém místě, kde nedochází k teplotním výkyvům, ideálně při nižší teplotě. Nepřítel číslo jedna je pro éterické oleje kyslík. Ten způsobuje oxidaci oleje, tím se mění složení, a použití zoxidovaného oleje může vést k podráždění. Varování „nepoužívat zoxidovaný olej“ patří k těm nejčastěji uváděným.

Nejcitlivější citrusy a jehličnany

Nejrychleji oxidují oleje citrusů a jehličnanů. U těchto olejů bychom měli dbát na datum expirace, které je uvedeno na lahvičce, a po uplynutí této doby olej na aromaterapeutické ošetření již nepoužívat. Doporučuje se kupovat menší balení, které spotřebujeme rychleji, nebo přelít olej z např. 10 ml lahvičky do dvou 5 ml lahviček. Jednu používáme dle potřeb, druhou máme uloženou v krabici a olej v ní není znehodnocován opakovaným přístupem kyslíku při otevření.

Fototoxicita éterických olejů z citrusů, hlavně v létě na ni nezapomínáme

4. Fototoxicita

Fototoxické éterické oleje zvyšují citlivost pokožky na ultrafialové záření. Aplikujeme-li fototoxický olej na pokožku, neměli bychom ji následujících min. 12 hodin vystavovat UV záření nejen ze sluníčka, ale také ze solária. V opačném případě může dojít k podráždění kůže, ke vzniku dermatitidy, případně až k hyperpigmentaci, kdy vzniknou hnědé skvrny, které nemusí vymizet a stanou se trvalými.

Tuto vlastnost mají éterické oleje získané z následujících rostlin: verbena – sporýš aloiska, kmín římský, andělika lékařská – kořen, a oleje z citrusů získané lisováním oplodí – bergamot, citron, grep, pomeranč hořký. EO z mandarinky neobsahuje dostatečné množství látek, které způsobují fototoxickou reakci, ale ve směsi s jinými oleji může být potencionálně fototoxická.

Na co si dát pozor při používání éterických olejů u dětí a kontraindikace u různých zdravotních obtíží si uvedeme v příštím článku.

Pozn. autorky: Berte prosím na zřetel, že ačkoli v textu uvádím éterický olej, myslím tím vždy směs éterického oleje (nebo olejů) naředěnou do nosiče a to v doporučené koncentraci s ohledem na způsob aplikace a možné kontraindikace. Jako nosič je nejčastěji používán rostlinný olej. Výjimkou je inhalace. Při té vdechujeme éterický olej neředěný.

Autorkou článku je Petra Hyťhová. Foto: Pixabay.

Partnerem článku je Kouzlo esence. Děkujeme za podporu!

Kouzlo esence je internetový obchod, který se specializuje na přírodní kosmetiku s velmi jednoduchým a šetrným složením, esenciální oleje špičkové kvality, designové aroma difuzéry a další vychytávky. Lovíme pro vás kvalitu v moři přírodní péče. Všechny produkty pečlivě vybíráme a sami testujeme. Naším cílem je nabídnout vám na jednom místě smysluplné produkty, které budou šetrné nejen k vašemu zdraví, ale i k přírodě. Pojďte se s námi vrátit k jednoduchosti – podstatě – esenci, v té je totiž krása. Najdete nás na www.kouzloesence.cz.”

Zdroje:

  • NOE, Marie. Aromaterapie do kapsy: malá encyklopedie éterických olejů. Praha: One Woman Press, 2014. 299 s. ISBN 978-80-86356-49-5.
  • TISSERAND, Robert – YOUNG, Rodney. Essential oil safety. A guide for health care professionals. Oxford: Elsevier LTD, 2013. 784 s. ISBN 978-0-443-06241-4.
  • RATAJC, Petra. Botanické názvy a chemotypy: víte, co je ve vaší lahvičce? [online]. Dostupné z: https://www.aroma-atelier.cz/botanicke-nazvy-a-chemotypy-vite-co-je-ve-vasi-lahvicce [cit. 2018-06-18]
  • KLOUDOVÁ, Kateřina. Rozmarýn a eukalyptus a vavřín. [online]. Dostupné z: https://www.aroma-atelier.cz/rozmaryn-eukalyptus-vavrin [cit. 2018-06-18]
  • Přednášky a skripta Biochemie silic I., II., III. na Institutu aromaterapie. Autorka a lektorka Kateřina Svobodová Brooker (BSc Hons, PhD.)

Aromaterapie je IN, ale… jak působí éterické oleje na člověka?

Aromaterapie zažívá svůj boom. Nakupujeme si voňavé lahvičky na doma… pro radost i pro řešení specifických potíží. Dříve, než se do těchto vod vrhnete, přečtěte si článek o tom, jak aromaterapie působí na člověka.

Aromaterapie je obor protkaný příjemnými i méně příjemnými vůněmi. Za vůněmi se skrývají úžasné možnosti, jak éterické oleje použít pro terapeutické účely. V tomto článku si popíšeme, jak na nás esenciální oleje působí. Předchozí článek: 3 základní body pro seznámení s aromaterapií.

Jak působí éterické oleje na člověka?

Účinky éterických olejů na člověka se dají rozdělit podle způsobu, jakým pronikají do lidského organismu, tzn. podle způsobu aplikace. Při inhalaci působíme na tělo prostřednictvím čichu, při masáži dochází k průniku éterického oleje pokožkou, ale i čichem, aplikací vaginálních nebo rektálních čípků dochází k prostupu éterického oleje sliznicí, a přestože se laikům bez konzultace následující způsob aplikace nedoporučuje, éterické oleje se mohou užít i vnitřně.

2 hlavní cesty působení éterických olejů

Inhalace nad miskou s heřmánkem uklidní váš nervový systém

Působení éterických olejů na lidský organismus se děje cestou farmakologickou a/nebo psychologickou. V těle zůstávají éterické oleje různě dlouhou dobu, od desítek minut až po hodiny, případně dny. Záleží na koncentraci a způsobu použití esenciálního oleje. Po určité době tělo olej zmetabolizuje a vyloučí různými cestami.

Na vyloučení éterického oleje se podílí:

  • pokožka – potem a kožním mazem
  • plíce – vydechovaným vzduchem
  • ledviny – močí
  • trávicí systém – stolicí

Takto to funguje u všech éterických olejů, kromě oleje z kůry skořicovníku. Zjistilo se, že jedna ze složek tohoto oleje (skořicový aldehyd) se v těle hromadí. Při překročení bezpečné koncentrace, která je velmi individuální, může dojít k nepříjemným reakcím. Proto bychom měli být při používání tohoto oleje obezřetní.

Víte, kdo je mikrosmát?

Obyčejný člověk dokáže rozeznat až 4000 pachů.

Nejjednodušší a nejrychleji působící způsob aplikace éterického oleje je inhalace. Na fyzické úrovni tak dochází k přímému ovlivnění tkání dýchacího systému a následně k přenosu éterických olejů přes plicní sklípky do krevního řečiště.

Ovlivnění psychiky se děje jinou cestou. Při hlubokém vdechu vonné látky dráždí řasinky čichového epitelu v horní části nosní dutiny. Odtud běží informace čichovou drahou až do mozku, kde dochází k ovlivnění limbického systému, a tím centrální nervové soustavy. Můžeme tak přímo a velmi rychle působit např. na změnu nálady, pocitů, emocí, výkonnosti a pozornosti.

Člověk se společně s primáty řadí mezi mikrosmáty, neboli mezi živočichy, kteří mají špatně vyvinutý čich. Obyčejný člověk dokáže rozeznat až 4000 pachů, zatímco trénovaný člověk jich dokáže rozeznat více než 10 000. Asi uhodnete, kdo je obecně k pachům vnímavější. Ano, jsou to ženy.

Vůně vnímáme individuálně

Čich je individuální a velmi subjektivní smysl. Někdo se tetelí blahem, když vdechuje vůni heřmánku a u někoho ta samá vůně může vyvolat opovržení až odpor. Čich se totiž spolupodílí na tvorbě tzv. čichové paměti. Proto může někomu vůně heřmánku vyvolat milé vzpomínky třeba na babičku, protože babička ráda pila heřmánkový čaj. Naopak někdo může mít vůni heřmánku spojenou s bolestí z dětství při ošetřování zranění heřmánkovým odvarem a heřmánková vůně spustí nepříjemnou reakci. Každý z nás má konkrétní vůně spojené s nějakým prožitkem. Může to být vůně jara, podzimu, dovolené, lásky, štěstí, ale i smutku, splínu nebo zlomeného srdce. Tyto pachové stopy si v paměti utváříme již od narození.

Jakou vůni máte spojenou s Vánocemi?

Vůně Vánoc? Pro někoho svařák, pro jiného perníčky

Když se zeptáte různých lidí, jakou vůni by přiřadili k Vánocům, dostanete různé odpovědi. Může to být vůně vanilky, perníčků, mandarinek, jedlového jehličí, ale třeba i kombinace hřebíčku a skořice ve vůni svařeného vína. Já si je vybavím vždy, když cítím vůni kouře sfouknuté svíčky.

Můj TIP: když máte čich přehlcený vůněmi či pachy, zhluboka si přičichněte ke kávě. Káva totiž působí jako neutralizátor pachů.

Jak působí éterické oleje na fyzické tělo?

Jakmile se chemické látky z éterických olejů dostanou do krevního oběhu, ovlivňují různé orgánové soustavy. Místo působení závisí na chemickém profilu konkrétního éterického oleje. Využíváme tak jejich specifických vlastností jak v prevenci, tak při řešení různých obtíží.

Řadí se sem účinky:

  • antibakteriální,
  • antivirotické,
  • antimykotické,
  • analgetické,
  • antiseptické,
  • protizánětlivé,
  • hormonální,
  • a samozřejmě mnoho dalších.

Jak je to s antibakteriálními účinky éterických olejů

Antibakteriálních účinků využijeme při různých bakteriálních infekcích organismu. Tato oblast účinků je nejspíše nejvíc podrobena zkoumání. Některé bakteriální kmeny jsou rezistentní vůči antibiotikům, což má za následek jejich neúčinnost a změnu akutních infekcí v chronické. Při opakovaných bakteriálních infekcích je proto možné využít vhodnou směs éterických olejů jako podpůrnou léčbu. Je dokázáno, že tělo si tak může s infekcí lépe poradit a do budoucna se může stát odolnější.

Jak působí éterické oleje proti bolesti?

Bolest. Každý z nás ji někdy zažil (nebo právě zažívá). Dělí se, mimo jiné, podle doby trvání, intenzity, lokalizace, zda je akutní nebo chronická. Mnoho éterických olejů působí analgeticky. Některé jsou vhodné pro řešení bolestí hlavy, zubů, menstruačních bolestí, jiné jsou vhodné spíše pro bolestivé obtíže pohybového aparátu. Jak jsem psala již výše. Vše se odvíjí od chemického složení konkrétního éterického oleje.

Tip redakce: více o čichu najdete v článku Jdi rovnou za nosem

A proto se vzdělávejte nebo se obraťte se na profesionála

Účinků na fyzické tělo je mnoho. Pokud bychom měli popsat každou oblast, vydalo by to na několik článků. Obecně lze říci, že pro každou orgánovou soustavu najdeme vhodný éterický olej, buď k preventivnímu působení, nebo pro cílenou terapii. Když jsem s aromaterapií začínala, tak jsem díky počátečnímu nadšení nabyla dojmu, že éterickými oleji vyléčím stavy od kurdějí po syfilis :-). Není to tak. Aromaterapie má své limity a s nimi musíme počítat.

Pokud řešíte nějakou obtíž a rádi byste do boje vytáhli vybaveni lahvičkami s voňavým obsahem, obraťte se raději na aromaterapeuta, který má potřebné vzdělání.

V tomto článku jsme nakousli způsoby aplikace aromaterapie, proto si je v dalším článku představíme podrobněji.

Pozn. autorky: Berte prosím na zřetel, že ačkoli v textu uvádím éterický olej, myslím tím vždy směs éterického oleje (nebo olejů) naředěnou do nosiče a to v doporučené koncentraci s ohledem na způsob aplikace a možné kontraindikace. Jako nosič je nejčastěji používán rostlinný olej. Výjimkou je inhalace. Při té vdechujeme éterický olej neředěný.

Autorkou článku je Petra Hyťhová. Foto: Pixabay.

Partnerem článku je Kouzlo esence. Děkujeme za podporu!

Kouzlo esence je internetový obchod, který se specializuje na přírodní kosmetiku s velmi jednoduchým a šetrným složením, esenciální oleje špičkové kvality, designové aroma difuzéry a další vychytávky. Lovíme pro vás kvalitu v moři přírodní péče. Všechny produkty pečlivě vybíráme a sami testujeme. Naším cílem je nabídnout vám na jednom místě smysluplné produkty, které budou šetrné nejen k vašemu zdraví, ale i k přírodě. Pojďte se s námi vrátit k jednoduchosti – podstatě – esenci, v té je totiž krása. Najdete nás na www.kouzloesence.cz.”

Zdroje:

  • NOE, Marie. Aromaterapie do kapsy: malá encyklopedie éterických olejů. Praha: One Woman Press, 2014. 299 s. ISBN 978-80-86356-49-5.
  • SAKOV, Igor V. Vůně pro duši: úvod do aromapsychologie. Praha: One Woman Press, 2010. 178 s. ISBN 978-80-86356-51-8.
  • Přednášky a skripta Biochemie silic I., II., III. na Institutu aromaterapie. Autorka a lektorka Kateřina Svobodová Brooker (BSc Hons, PhD.)

3 základní body pro seznámení s aromaterapií

Aromaterapie se v poslední době stává poměrně rozšířenou a pro laika může být obtížné se mezi množstvím nabízených aromaterapeutických produktů, služeb a kurzů orientovat. Proto jsme pro vás připravili sérii článků, ve kterém postupně vysvětlíme základní pojmy, s nimiž se v aromaterapii můžeme setkat. Začínáme právě teď, a to hezky od úplných základů.

Bod číslo 1: Co je aromaterapie?

Aromaterapie se řadí mezi přírodní léčebné metody a zkoumá působení éterických olejů na organismus. Používá se k ovlivňování a harmonizaci fyzického, psychického a duševního stavu člověka. Pokud se aromaterapie využívá s potřebnými znalostmi a zodpovědným přístupem, může se stát plnohodnotým prostředkem ke zdraví, doplňkem moderní medicíny či jiné přírodní metody.

Silice jsou v rostlinách, éterické oleje v lahvičkách

Pro léčbu se používají éterické oleje, které jsou získávány ze siličnatých rostlin. K těmto rostlinám se řadí určité druhy stromů, keřů, bylin, travin a květin. Silice, neboli aromatické těkavé látky, vznikají jako produkty sekundárního metabolismu rostlin a jsou rostlinami využívány např. jako ochrana před škůdci nebo pro vábení hmyzu.

Silice jsou obsaženy ve zvláštních pletivech v různých částech rostlin. Uvádíme příklady, kde se v jaké rostlině nacházejí:

  • květ – růže, heřmánek
  • kvetoucí nať – levandule, geránium
  • list – eukalypt, pomerančové listí
  • plody – kardamom, pepř
  • oplodí – citrusy
  • semeno – fenykl, kmín
  • jehličí – smrk, borovice
  • oddenek – zázvor
  • kořen – vetiver
  • dřevo –  santal, růžové dřevo
  • kůra – skořice
  • pryskyřice – benzoe, kadidlo

TIP redakce: Zároveň si u nás můžete přečíst seriál pro “aroma-pokročilé” od Kateřiny Svobodové, světové kapacity v oboru aromatických rostlin.

Citrusové vůně patří k nejoblíbenějším vůbec, osvěžují, čistí a podporují aktivitu.

Bod číslo 2: Okénko do historie

Aromatické rostliny se pro léčbu nebo pro kosmetické účely používaly již před několika tisíci lety.

Vonné oleje vznikaly macerací aromatické rostliny v nosném rostlinném oleji, zatímco vonné masti vznikaly naložením aromatického materiálu do tuku.

Používala se vykuřovadla v podobě sušených bylin, pryskyřic a koření na očistu prostorů, pro náboženské účely, pro navození jiného stavu vědomí nebo změnu nálad a pro stimulaci mozkové činnosti.

Egypt

Ve starém Egyptě byly vonné látky a pryskyřice používány nejen pro léčbu a pěstění těla, ale i při vyprovázení mrtvých na onen svět. Při mumifikaci byly používány oleje a masti ze santalu, cedru, kadidla a skořice a zemřelí byli pro posmrtný život vybaveni nádobami s parfémy a vonnými oleji. Vonné látky byly kněžími používány i k řešení psychických obtíží v podobě depresí, nervozity či mánie.

Řecko

Ve starém Řecku si aromatických látek velmi cenili, připisovali jim božský původ. Hippokrates doporučoval inhalace léčivých vůní, koupele a masáže s vonnými oleji pro zdraví a dlouhověkost. Řečtí atleti si pro povzbuzení před závody potírali tělo vonnými oleji.

Starověký Egypt byl používáním aromatických látek proslavený.

Řím

Staří Římané používali vůně a vykuřování při obřadech a obětinách svým bohům. Mezi oblíbené byliny patřily: růže, jalovec, rozmarýn, vavřín a máta. Aromatické materiály používali pro léčebné i zkrášlující procedury.

První destilace

První pokus o destilaci provedl nejspíše perský lékař a filosof Avicenna (Ibn Síná) ve 12. století. Experimentoval s destilací růže a jako první získal růžový hydrolát. O sto let později byl jeho primitivní destilační přístroj doplněn o chladící zařízení, a tak byl vydestilován první éterický olej.

TIP redakce: Dnes už si můžete vlastní destilační přístroj pořídit i domů a experimentovat. Jak na to, radíme v našem článku.

Bod číslo 3: Kde se vzalo slovo aromaterapie?

Počátkem 20. století se francouzský chemik René Maurice Gattefossé věnoval studiu léčivých vlastností éterických olejů. Jednoho dne se při svém bádání ošklivě popálil. Různé zdroje uvádějí různé informace, jak vypadalo následné ošetření popálenin. Některé zdroje uvádějí, že René instinktivně ponořil popálenou ruku do nejbližší kapaliny a shodou okolností to byla nádoba s levandulovým éterickým olejem. Jiné zdroje uvádějí, že levandulový olej použil až později, kdy se rána špatně hojila. Ať už to bylo jakkoli, René na vlastní kůži vyzkoušel analgetické a hojivé účinky levandule. Zranění se velmi rychle zahojilo, bez dalších komplikací a bez zjizvení. Tento muž poprvé použil slovo aromaterapie, a to ve své knize, která vyšla v roce 1937.

Aromaterapie jako léčba válečných zranění i nemocné duše

Dalším průkopníkem v aromaterapii byl francouzský lékař Jean Valnet. Navázal na Gattefossého experimenty a protože byl za 2. světové války na frontě nedostatek antibiotik, využíval při ošetřování zraněných vojáků antiseptických vlastností éterických olejů. Po válce se J. Valnet věnoval péči o psychicky nemocné pacienty. Při jejich léčbě opět úspěšně využíval terapeutických vlastností éterických olejů. V roce 1964 vydal knihu Aromaterapie – léčba pomocí rostlinných esencí. Zde popisuje své zkušenosti při léčbě různých onemocnění.

Základy využití aromaterapie v holistickém pojetí položila Marguerite Maury – zdravotní sestra rakouského původu. Společně se svým manželem zkoumali působení éterických olejů na psychiku. Marguerite upozornila na fakt, že tyto oleje nepůsobí jen na tělo fyzické, ale účinky lze pozorovat i na emoční a duševní úrovni. V roce 1961 vyšla její kniha, ve které popsala své zkušenosti z medicínsko-kosmetické práce s éterickými oleji.

Levandule je dodnes asi nejzkoumanější rostlinou v aromaterapii, milují ji lidé i opylovači, je to vůně klidu a bezpečí.

Kolébka moderní aromaterapie je Francie

Za kolébku moderní aromaterapie je považována Francie. Nyní se aromaterapii věnuje mnoho vědců a terapeutů, kteří publikují své poznatky a zkušenosti ze svých výzkumů a studií.

“Otec” bezpečné aromaterapie Robert Tisserand

Velmi uznávaným odborníkem v tomto oboru je Robert Tisserand. Kniha „Essential oil safety“, kterou vydal společně s Rodney Youngem, je takovou biblí pro praktikující aromaterapeuty. Obsahuje, kromě dalších, důležité informace k jednotlivým éterickým olejům – chemické složení, bezpečné koncentrace, kontraindikace.

TIP redakce: Kouzlo vůní dlouhodobě spolupracuje s Robertem Tisserandem a vydáváme jeho nejzajímavější články v češtině.

Jak se z rostlinné silice stává éterický olej, co vlastně najdeme v lahvičce s éterickým olejem a jaký mají tyto oleje vliv na lidský organismus si povíme v dalším dílu tohoto cyklu.

Autorkou článku je Petra Hyťhová. Foto: Pixabay.

Partnerem článku je Kouzlo esence. Děkujeme za podporu!

Kouzlo esence je internetový obchod, který se specializuje na přírodní kosmetiku s velmi jednoduchým a šetrným složením, esenciální oleje špičkové kvality, designové aroma difuzéry a další vychytávky. Lovíme pro vás kvalitu v moři přírodní péče. Všechny produkty pečlivě vybíráme a sami testujeme. Naším cílem je nabídnout vám na jednom místě smysluplné produkty, které budou šetrné nejen k vašemu zdraví, ale i k přírodě. Pojďte se s námi vrátit k jednoduchosti – podstatě – esenci, v té je totiž krása. Najdete nás na www.kouzloesence.cz.”

Zdroje:

  • NOE, Marie. Aromaterapie do kapsy: malá encyklopedie éterických olejů. Praha: One Woman Press, 2014. 299 s. ISBN 978-80-86356-49-5.
  • RATAJC, Petra. Proč v rostlinách nejsou žádné éterické oleje? [online]. Dostupné z: http://www.aroma-atelier.cz/proc-v-rostlinach-nejsou-zadne-etericke-oleje. [cit. 2018-03-20]
  • TISSERAND, Robert. René Maurice Gattefosséi [online]. Dostupné z: https://www.tisserandbenelux.eu/aromatherapie/gattefosse. [cit. 2018-03-20]
  • FARRER-HALLS, Gill. Aromaterapie od A do Z: podrobný průvodce světem esenciálních olejů. Praha: Metafor spol. s. r. o., 2007. 400 s. ISBN 978-80-7359-086-4.
  • SAKOV, Igor V. Vůně pro duši: úvod do aromapsychologie. Praha: One Woman Press, 2010. 178 s. ISBN 978-80-86356-51-8.
  • WORWOOD, Valerie Ann. Voňavá lékárna. Praha: One Woman Press, 2012. 584 s. ISBN 978-80-86356-47-1.