Kateřina Svobodová Brooker: Výzkum aromatických a léčivých rostlin #15

Kudy se ubírá výzkum aromatických a léčivých rostlin? Kde hledat relevantní zdoje a jak s nimi pracovat?

Kateřina Svobodová Brooker spolu se svým mužem Johnem Brooker pro vás připravili 15dílný seriál z tajuplného a fascinujícího světa aromatických rostlin. Začtěte se do posledního dílu u šálku odpoledního čaje, ať si ho náležitě vychutnáte. 14. díl najdete tady. (For english version scroll down)

Fascinující svět aromatických rostlin – seriál (Amazing Aromatic Plants)

Zájem o rostliny jako zdroje surovin pro aroma, vůně, farmaceutické a jiné použití roste. Hlavní kategorie léčivých přípravků pocházejících z rostlin jsou terpeny (34 %), glykosidy (32 %) a alkaloidy (16 %), zatímco ostatní typy představují 18 % trhu. To se odráží v top 250 farmaceutických společnostech: v roce 1980 se jen několik z nich zapojilo do projektů týkajících se rostlinných přírodních produktů, v současné době se však více než polovina společností zapojuje do těchto projektů nebo aktivně podporuje výzkum. Předpokládá se, že trh s éterickými oleji (EO) poroste ročně o 6 %.

Existují různé databáze, které se zabývají výzkumem AMP (Aromatic and Medicinal Plants = aromatických a medicinálních rostlin). Jedním z nejkomplexnějších je „Review of AMP“ (Commonwealth Agriculture Bureau, CAB Abstracts Database). Databáze je sestavena ze světové vědecké a technické literatury: přes 35 000 publikovaných dokumentů, včetně výzkumných prací, konferenčních sborníků, knih, zpráv a prací z více než 150 zemí, je promítáno, překládáno, abstrahováno a indexováno odborníky a lingvisty. Recenze AMP je dvouměsíčník, který se věnuje literatuře o kultivovaných a divokých druzích a každý rok obsahuje přibližně 4000 abstraktů odvozených z databáze CAB Abstracts.

Vzdělávejte se v aromaterapii s námi! Seriál pro vás publikujeme zcela zdarma díky laskavé podpoře Asociace českých aromaterapeutů.

Obsah je rozdělen do následujících částí

  • Botanika (taxonomie, morfologie, anatomie, biochemie a fyziologie, přírodní zdroje, ekologie a reakce na faktory prostředí)
  • Rostlinná výroba (kultivary, šlechtění a genetika, rozmnožování, půdy a hnojiva, obhospodařování plodin a technologie po sklizni, ochrana plodin, ekonomika, produkce, marketing a obchod)
  • Fytochemie (EO, alkaloidy, fenolové sloučeniny, terpenoidy)
  • Produkce metabolitů in vitro a biotechnologie
  • Složení a kvalita výrobků
  • Legislativa
  • Lékařství  (etnofarmakologie, klinické studie, nepříznivé účinky)
  • Farmakologie; studie in vitro a na zvířatech (antioxidační vlastnosti, cytotoxicita, protirakovinné vlastnosti, kardiovaskulární systém, dýchací systém, uhlohydráty a další metabolismus, gastrointestinální systém, imunitní systém, farmakokinetika, protizánětlivé vlastnosti, nervový, močový a reprodukční systém, další farmakologické účinky, farmakokinetika
  • Toxikologie (studie in vitro a na zvířatech)
  • Veterinární medicína (učinnost proti organismům lékařského a veterinárního zájmu: bakterie a houby, viry, členovci, hlísty, měkkýši a prvoci)

Studium přírodních produktů z rostlin obecně a konkrétně éterických olejů má velmi solidní základ a není možné držet krok se všemi aspekty současného výzkumu a vývoje. Aplikace biologických principů poskytuje základní porozumění a ukazuje vztahy mezi různými aspekty praktického využití. Je nutné aplikovat selektivitu na studijní materiály, být kritický a udržovat určitou flexibilitu při čtení vědecké literatury a ocenit, že věda se neustále mění. Primárním cílem není jen spoléhat se na faktické informace, ale pochopit širší kontext. Uchovávání některých faktických informací je nezbytné, ale kdo si chce zapamatovat dlouhé seznamy, ten se minul se současnou realitou. Informace by měly být omezeny na koncept, který lze odvodit a aplikovat, spíše než na pamatovaní faktů.

Těmito slovy bych ráda poděkovala všem čtenářům, kteří sledovali seriál za poslední 2 roky, a přeji všem šťastný, úspěšný rok 2020, plný lásky a zdraví.

© Kouzlo vůní, Kateřina Svobodová

Kateřina Svobodová Brooker (BSc Hons, PhD)

Kateřina Svobodová – Brooker & John Brooker

Po emigraci do Británie pracovala na katedře botaniky Glasgow University a udělala doktorát na Farmaceutické Fakultě se specializací na rostlinnou biochemii a využití přírodních produktů. Jako jedna z prvních byla zodpovědná za výzkum aromatických rostlin z hlediska botaniky, fyziologie, biochemie a biotechnologie, zkoumat aromatické rostliny byl její sen, za kterým si šla celou svoji kariéru.

Publikovala v odborných časopisech (přes 100 odborných a populárních článků) a měla přes 70 odborných příspěvků na mezinárodních konferencích – v Evropě, Israeli, Japonsku, Koreji, Brazilii a USA. Pracovala jako editorka pro CAB Abstracts on Aromatic and Medicinal Plants (Commonwealth Agriculture Bureau) a též jako poradce ve výboru BHTA (British Herb Trade Association).

Aktuálně žije po většinu roku v ČR a aktivně zde vyučuje při Asociaci českých aromaterapeutů. Je vdaná a má 2 syny, kteří žijí v zahraničí. Při psaní seriálu jí vypomáhá i její manžel John Brooker.

Autorkou článku je Kateřina Svobodová, předmluva: Michaela Lusílija Makulová, foto: Pixabay, archiv Kateřiny Svobodové.

Partnerem seriálu pro rok 2019 je Asociace českých aromaterapeutů. Díky této laskavé podpoře vám seriál přinášíme zcela zdarma.

Asociace českých aromaterapeutů působí již od roku 1996 poskytuje kvalitní a všestranné vzdělání v aromaterapii široké veřejnosti i profesionálním zájemcům ze souvisejících oborů jako je zdravotnictví, ošetřovatelství, farmacie, rehabilitace, kosmetika či wellness. V Institutu aromaterapie školí odborné aromaterapeuty, které sdružuje v Registru kvalifikovaných aromaterapeutů, poskytuje jim informační servis, rozvíjí jejich vzájemnou spolupráci a podporuje je nadstavbovým vzděláváním. Popularizuje a propaguje aromaterapii v médiích, na odborných konferencích a veletrzích, připravuje speciální programy pro firmy i neziskové organizace.

Research on aromatic and medicinal plants (AMP) – part XV.

Interest in plants as a source of raw material for flavour, fragrances, pharmaceutical and other uses is increasing. The main categories of plant-derived drugs are terpenes (34%), glycosides (32%) and alkaloids (16%), whilst other types account for 18% of the market. This is reflected by the top 250 pharmaceutical companies: in 1980 only a few were involved in projects concerning plant natural products, however, to-date, more than half of the companies are now involved or actively support research. The EO market is forecast to grow at 6% per year.

There are various databases that deal with research on AMP. One of the most comprehensive is “Review of AMP” (Commonwealth Agriculture Bureau, CAB Abstracts Database). The database is compiled from the world’s scientific  and technical literature: over 35 000 published documents including research papers, conference proceedings, books, reports and theses  from more than 150 countries are screened, translated, abstracted and indexed by subject specialists and linguists. Review of AMP is a bimonthly journal covering the literature on cultivated and wild species and contains approximately 4000 abstracts each year derived from the CAB Abstracts database.

The content is divided into

  • Botany (taxonomy, anatomy morphology, biochemistry and physiology, natural resources, ecology and responses to environmental factors)
  • Crop production (cultivars, breeding and genetics, propagation, soils and fertilizers, crop management and postharvest technology, crop protection, economics, production, marketing and trade)
  • Phytochemistry (EO, alkaloids, phenolic compounds, terpenoids)
  • In vitro metabolite production and biotechnology
  • Product composition and quality
  • Legislation
  • Human medicine (ethnopharmacology, clinical studies, adverse effects)
  • Pharmacology; in vitro and animal studies (antioxidant properties, cytotoxicity, anticancer properties, cardiovascular system, respiratory system, carbohydrate and other metabolism, gastrointestinal system, immune system,  pharmacokinetics, anti-inflammatory properties, nervous, urinary and reproductive system, other pharmacological effects, pharmacokinetics
  • Toxicology (in vitro and animal studies)
  • Veterinary medicine (Activity against organisms of medical and veterinary interest: bacteria and fungi, viruses, arthropods, helminths, molluscs and protozoa)

The study of natural products from plants generally, and EO specifically, has a very solid foundation and it is not possible to keep up the pace with all aspects of current research and development. Application of fundamental biological principles provides the basic understanding and shows relationships between diverse aspects of practical uses. It is necessary to apply selectivity to the study material, to be critical and to maintain a degree of flexibility when reading the scientific literature and to appreciate that science is always changing. The primary aim is not to just rely on factual information, but to understand the wider context. Retention of some factual information is essential, however, anyone who commits to memory lists of facts has missed the point. Information should be reduced to a concept that can be deduced rather than remembered.

With these words I would like to thank all readers who followed the series for the last 2 years and I wish everybody a very happy, successful year 2020, in health and filled with love.

Tomáš Heger: Levandule leukemii nevoní (video)

Tomáš Heger shrnuje svůj dosavadní výzkum

Co říká výzkum ohledně levandule a leukemie? Jakou výtěžnost při destilaci má česká levandule? A proč si Tomáš vybral pro výzkum právě levanduli?

V tomto videu Tomáš Heger shrnuje svůj příspěvek na Konferenci Aromaterapie a Bylinky v Brně 16.9.2017 a hlavně svůj několikaletý výzkum na Univerzitě Palackého v Olomouci.

Další naše videa najdete na stránce Videa nebo přímo v našem Youtube kanálu.

Jdi rovnou za nosem aneb jak vlastně funguje čich?

Kolikrát vám někdo radil, ať jdete za nosem, nebo vás naopak varoval, že tu něco nevoní? Už vám někdy něco nešlo pod nos? Nebylo po čichu? Ohrnovali jste nad tím nos? Přísloví, které nám radí, ať se spolehneme na to, co nám říká nos, existují spousty. Také se říká na každém šprochu, pravdy trochu. A co se našeho čichu týká, můžeme se na něj spolehnout nejen trochu.

Čich má mezi lidskými smysly výsadní postavení a přestože mezi živočichy v tomto ohledu druh homo sapiens nevyniká, máme v nose opravdu silného spojence, který posílá informace rovnou do mozku. Na rozdíl od ostatních smyslů totiž nejsou čichové vjemy zprostředkovávány přes smyslový orgán. Zatímco oko převádí světelné signály, ucho zvukové vibrace a jazyk chuťové vjemy, nos slouží jen jako sběrna pachů, které stimulují čichový nerv přímo. S každým přičichnutím se do mozku valí molekuly pachu.

Zpracování čichových vjemů

A co se s nimi děje dál? Protože jsme na aromaterapeutickém webu, popíšeme si fungování čichové soustavy na éterických olejích. Jak víme, éterické oleje se skládají z desítek a někdy i stovek takzvaných volatilních látek, tedy složek, které se volně pohybují ve vzduchu a můžeme je tedy snadno „nasát“ do nosních dírek. Tak si to teď představte – berete do ruky lahvičku s olejem, odšroubováváte víčko, hluboký nádech a… reakce je okamžitá – a rovnou trojí: zároveň probíhá signalizace prostřednictvím čichového nervu, emocionální reakce a biologická reakce v mozku.

Čichový nerv (žlutě) a jeho přímé napojení do mozku

Hrozba nebo bezpečí?

První reakce, tedy signalizace prostřednictvím čichového nervu, je nejrychlejší, a z hlediska evoluce nám pomáhá rozpoznat hrozbu nebo naopak vůni bezpečí. Čich nás takto varuje například před ohněm, konzumací zkaženého jídla, nebo nás upozorňuje, že je čas dát ponožky do koše na špinavé prádlo. A na druhé straně spektra nás libá vůně láká na chutnou stravu, pomáhá vybrat vhodného partnera, nebo nám říká, že jsme v bezpečí mateřského objetí. Tyto reakce jsou instinktivní a vlastní většině populace. Zcela zjednodušeně mozek činí rozhodnutí, zda se ke zdroji vůně přiblížit, nebo naopak se od něj vzdálit.

Emoce a vzpomínky

Druhá reakce, emocionální, je velmi individuální a souvisí jednak s kulturou, ve které vyrůstáme, jednak s našimi vlastními zážitky. Bulharskou růži si naše babičky spojí s dárky z dovolené, vůně levandule nás přesune na jih Francie atp. Mozek se zde rozhoduje na ose líbí-nelíbí. S emocemi a preferencemi pracují například parfuméři, nebo i aromaterapeuti, a spadá sem také čichová paměť.

Právě oblast emocionálních reakci na vůně je možné využívat v rámci psychoterapie díky fenoménu, který se nazývá kotvení. Princip je následující: klient si cíleně spojí určitou náladu nebo situaci s konkrétní vůní, a když potřebuje danou náladu evokovat, stačí jen přičichnout. Samozřejmě může dojít i k vytvoření negativní vazby – pokud si spojíme vůni s nepříjemným zážitkem.

Vůně jako lék?

A konečně třetí reakce na čichovou stimulaci – spuštění biologických procesů v mozku. Vonné molekuly se„svezou“ po čichovém nervu rovnou do mozku, kde působí na mozkové buňky a ovlivňují tak mozkovou činnost, podobně jako třeba některé léky. Rozdíl je v tom, že u éterických olejů se aktivní složky dostávají přímo do mozku, bez toho, aniž by musely procházet zažívacím ústrojím a játry.

Tato oblast je momentálně předmětem mnoha vědeckých studií ohledně potenciální léčby degenerativních chorob mozku, jako je demence nebo Alzheimerova choroba, či dokonce rakoviny mozku. Ale o tom třeba někdy jindy.

Čichám, čicháš, čicháme… nejen ke květinám

Co se stane, když o čich přijdeme?

I zde platí, že si často neuvědomujeme, co máme, dokud o to nepřijdeme. U pacientů s anosmií (ztrátou čichu) se objevují depresivní stavy, ztráta chuti, a úzkosti. Bez čichu lze těžko zhodnotit, zda se jídlo nezkazilo, při případném požáru je nutné spoléhat se na zvukový alarm, a tak obyčejná věc, jako výměna plenek, jen najednou mnohem problematičtější. Stačí si jen vzpomenout na to, když jste naposledy měli ucpaný nos.

Tak až příště kápnete oblíbený éterický olej do difuzéru, nebo přičichnete k lahvičce s vonnou silicí, budete vědět, že vám vůně stoupá do hlavy nejen obrazně, ale i doslova.

Příjemnou počuchanou!

Autorkou článku je Hana Viola Bělíková. Foto: Wikimedia Commons, Pixabay.

Partnerem článku je Asociace českých aromaterapeutů:

Reference:

  • Croy, I., Nordin, S., Hummel, T. (2014). Olfacotry Disorders and Quality of Life: An Updated Review. Chem Senses. 2014 Mar;39(3):185-94. doi: 10.1093/chemse/bjt072. Epub 2014 Jan 15.
  • Keller A, Malaspina D. Hidden consequences of olfactory dysfunction: a patient report series. BMC Ear, Nose, and Throat Disorders. 2013;13:8. doi:10.1186/1472-6815-13-8.
  • Tisserand, R. (2017). How Essential Oils Work in the Body, online kurz zdarma. Získáno z http://tisserandinstitute.org/how-essential-oils-work-in-the-body/ 29.6.2017
  • Van Toller, S., Dodd, George H. (1988). Perfumery: The psychology and biology of fragrance. Springer. ISBN 978-94-009-1215-1