Sluneční nevěsta alias měsíček lékařský

Měsíček lékařský (latinsky Calendula officinalis) je velmi častou okrasou našich zahrádek a také jednou z nejúspěšnějších léčivých bylin. Pochází ze Středozemí a z Íránu a dnes je rozšířen po celém světě. Nejdříve byla tahle bylinka známá v arabských kulturách, potom v Egyptě pro své omlazující účinky, později se dostala do Řecka jako ozdoba jídel a koření. Zjevení měsíčku ve snu bylo ve středověku považováno za dobré znamení.  V Indii se jeho květy zdobili králové, znali ho i Keltové a byl také používán v magii.

Pro zlepšení zraku prý stačí několik minut denně koukat na květ. Měsíček ovlivňuje játra a žlučník, pomáhá při astmatu, kašli, upravuje menstruaci, hojí záněty a má řadu dalších využití, která se dozvíte v dnešním článku. Čekají vás recepty na čaj k harmonizaci menstruace, čaj na dobrou náladu, měsíčkový olej, banánovou kůru na vlasy s měsíčkem a bylinkovou sůl.

Článek o měsíčku je můj poslední v letní sérii Bylinek našich babiček. V prvním podzimní vám představím šípkovou růži. Zajímá vás, co na podzim plánujeme?

Ozdobu zahrádek – měsíček nepřehlédnete, září do dálky

Jak měsíček vypadá?

Měsíček je letnička dorůstající výšky asi 50 cm. Má hranatou rozvětvenou lodyhu s přisedlými, jemně chlupatými listy dlouhými až 12 cm. Květenství se skládá ze zeleného kalichu, rourkovitých a jazýčkovitých květů oranžové nebo žluté barvy. Plodem je srpovitě zkroucená nažka. Léčivé účinky mají jen oranžové květy.

Když měsíček vysejete, začne se rozmnožovat sám ze semen, která po uzrání vypadnou na zem. Nebo můžete semena posbírat a nasít ho brzy na jaře nebo už na podzim někam jinam. Mě moc baví na jaře rozhazovat semena a pak se těšit až začnou růst. Když jsem ještě žila v Praze, zkoušela jsem měsíčky předpěstovávat v truhlíku a pak je přesazovat do zahrádky, ale moc se to neosvědčilo.

Co se sbírá a kdy?

Sbírají se celá květenství nebo jen obvodové jazýčkovité květy. Sbírají se po celou dobu kvetení, což je zhruba od poloviny června až do srpna či září, ideálně krátce před polednem po  oschnutí rosy.

Suší se v tenkých vrstvách ve stínu, někteří bylináři doporučují i sušení v šeru či ve tmě, protože UV záření prý ničí léčivé účinky. Při sušení umělým teplem by teplota neměla překročit 50 °C. Často se uvádí, že je vhodné květy během zimy lehce přesušit kvůli možnému plesnivění. Měsíček do sebe totiž rád natahuje vlhkost.

TIP redakce: Jednoduché zásady šetrného bylinkaření jsem pro Kouzlo vůní pěkně přehledně sepsala. Třeba se vám budou hodit.

Co obsahuje květ měsíčku?

  • karotenoidy
  • silici
  • saponiny
  • hořčin calenden
  • gylykosidy
  • flavonoidy
  • sliz
  • kyselinu salicylovou
  • vitamín C a další látky
K léčebným účelům se sbírají pouze oranžové květy měsíčku

Jaké má účinky?

Při vnitřním podávání příznivě ovlivňuje činnost jater a žlučníku, pomáhá při astmatu, kašli, bušení srdce, upravuje menstruaci, hojí záněty, lze ho užít i při vředové chorobě žaludku a dvanáctníku, při zánětech střev, Crohnově chorobě a ulcerózní kolitidě. Měsíček má mírné sedativní účinky a působí také antibioticky.

Měsíček je jedna z léčivek, které mají kancerostatický efekt i při běžném podávání formou nálevu, zejména v oblasti trávicího ústrojí a ženských orgánů.

Čerstvá bylina, jemně naklepaná, aby pustila šťávu, omotaná kolem nohou na noc má velmi příznivý vliv na křečové žíly. Efekt je patrný podle bylinářů Janči a Zentricha už během jednoho týdne!

Měsíček nemá žádné vedlejší účinky a kontraindikace, je vhodný pro i děti i kojící a těhotné ženy.

Zbytek článku je pouze pro členy vzdělávacího programu Bylinky našich babiček.
Objednejte si odpovídající předplatné a čtěte si s námi inspirativní články po celý rok!
Chci si koupit Bylinky našich babiček 1
Chci si koupit Bylinky našich babiček 2
Nevíte, jaký program zvolit? Váháte? Nebo tápete? Přečtěte si více informací o obou programech!
Zjistím nejdřív více informací o Bylinkách našich babiček
Pokud jste členem, můžete se přihlásit:
Přihlásit se

Ruce od hlíny: Sezóna vrcholí aneb Bylinkování na konci prázdnin

V babím létě vrcholí bylinkářská sezóna. Využijte poslední prázdninové dny ke sběru bylin, na začátku září totiž začínají energii ukládat do kořenů, aby měly zásoby na zimu. Díky teplému počasí začalo dříve období sběru léčivých plodů. Do lesa sice kvůli suchu nemá moc cenu chodit na houby, zkuste ale zajít na pryskyřice do tinktury! A protože na cestách nemáme všechny své domácí vymoženosti, nabídnu jednoduché bylinkářské triky. 

Co přibalit na cesty?

Pokud cestujeme autem, propašuji do kufru vždy sušící síť. Koupila jsem ji před několika lety a je to opravdu velmi praktický pomocník. Pohodlně ji složíte a můžete převážet třeba na dně kufru. Zavěsit jde do stínu pod strom nebo při troše fantazie bez potíží i do interiéru. Sušící sítě nabízí většinou grow shopy nebo specializovaná zahradnictví a stojí kolem pětistovky.

Snažím se myslet vždy na to, abych měla papírové pytlíky o velikosti stránky A4. Do těch ukládám nasušené bylinky. Někdy ale zapomenu, a tak rostlinky v síti nechám, opatrně ji složím a převážím domů přímo v ní. Pokud máte málo místa, přihoďte do batohu jen přírodní motouzek. Můžete pak byliny sušit ve svazcích zavěšených třeba na zábradlí v domě. Květy oberete až doma.

Nasbíraný materiál se pak tolik nesmíchá a domů ho můžete převézt třeba v povlaku na peřinu/polštář. Ten dýchá a zabrání tomu, aby bylo kvůli vám vlakové kupé plné opadaných třezalkových květů.

Dopředu promýšlím, co potřebuji nasbírat a podle toho s sebou rovnou beru panenský rostlinný olej na maceráty nebo vysokoprocentní alkohol na tinkturu. Ale někdy mě louky překvapí a je třeba improvizovat. Pak místo 80% lihu vyrazím do samoobsluhy pro co nejkvalitnější vodku a rostlinný olej sháním ve zdravé výživě či v oddělení s biopotravinami v supermarketu.

Slunečnicový nebo olivový seženete v každé větší obci. A v čem extrahovat? Já miluji obyčejné zavařovačky. Na pronajatých chalupách většinou zůstane nějaká po předchozí návštěvě anebo je prostě bez potíží koupím v domácích potřebách v blízkém městečku. Nepodceňujte ani vietnamské obchody se smíšeným zbožím! Ukrývají někdy hotové bylinkářské pomocníky!

Květy můžete sbírat až do začátku října

Krev sv. Jana vyrobíte i na konci prázdnin

Když prolistujete atlas léčivých rostlin, u řady z nich najdete, že období sběru končí až s desátým měsícem. Zejména, pokud se jedná o rostliny, ze kterých užíváme k léčení kvetoucí nať nebo květ samotný. Louky jsou ještě pořád plné kvetoucí třezalky, řebříčku, jetele nebo lnice květelu. Pro bylinkovou vycházku číhám na slunečné dny (což letos není problém), a protože ranní rosa pomaleji osychá, vycházím až po poledni. Sbírám na místech, kde na rostlinky svítí přímé sluníčko, aby v sobě v době sběru, měly hodně silic.

Ještě pořád si můžete vyrobit třeba krásně červený třezalkový macerát. Otrhám špičky rostlin tak, aby většinu rostlinného materiálu tvořily květy a především poupata. Zakryju ubrouskem, zagumičkuji a v prvních dnech nechávám na přímém slunci. Na cestu domů normálně zavíčkuji a uložím na stojato. Některá víčka totiž nemusí udržet olejový obsah a protečou. Na fotce vidíte macerát po dvou týdnech, kdy už je krásně vidět jeho červená barva, pro kterou dostal přezdívku “krev sv. Jana”. Sušená třezalka je pak zakonzervovaným sluníčkem na zimu, popíjení třezalkového čaje vás totiž zbaví každého splínu. Pozor by si měly dávat ženy, které užívají antikoncepci a není doporučováno se po třezalce chodit slunit.

Zbytek článku je pouze pro členy vzdělávacího programu Bylinky našich babiček.
Objednejte si odpovídající předplatné a čtěte si s námi inspirativní články po celý rok!
Chci si koupit Bylinky našich babiček 1
Chci si koupit Bylinky našich babiček 2
Nevíte, jaký program zvolit? Váháte? Nebo tápete? Přečtěte si více informací o obou programech!
Zjistím nejdřív více informací o Bylinkách našich babiček
Pokud jste členem, můžete se přihlásit:
Přihlásit se

Třezalka tečkovaná, slunce, teplo, láska a květy jako hvězdičky

Bylina svatého Jana, nebo chcete-li bylina letního Slunovratu. Bylinka plná slunce, tepla a lásky. Podpora pro období temna i dlouhých zimních nocí, kdy můžeme trpět na deprese či bolavé klouby. Nevhodná pro fotosensibilní jedince a také ženy, které užívají hormonální antikoncepci. Tak bych jednoduše vystihla tuto naší klasickou českou bylinku.

Dlouho jsem přemýšlela, co nového bych vám o ní mohla napsat. A pak mě napadlo, že bych vám na ní mohla spíš něco „ukázat“. Jdu do toho s vědomím, že pravděpodobně nebudu populární.

Podělím se s vámi o mé životní zkušenosti s třezalkou, kterou jsme v naší rodině nikdy nesbírali. Ale už jako žačka 2. třídy jsem ji musela dokázat určit na obrázku pro jednu zdravotnickou soutěž. Líbila se mi. Hlavně ty její pěti-lístečkové květy jako hvězdičky. Ty mi také utkvěly v paměti a staly se pro mne charakteristickým znakem této rostliny.

Také sbíráte intuitivně?

Když jsem pobývala první léto v Tyrolsku, trávila jsem každou volnou chvíli objevováním nových rostlin nebo určováním těch známých, které jsem znala jen z herbářů. Tolik rozmanitosti na jedné louce! Největší poklad však pro mě byl vidět hojnost třezalky. Tenkrát jsem ještě nevěděla, že se z ní vyrábí krásný červený macerát, nasbírala jsem ji tedy na čaj.

Čaj podle Marie Treben na poruchy spánku

Jednu vrchovatou lžičku třezalky na šálek přelijeme vařící vodou, přecedíme a pijeme po doušcích.

Ještěže jsem z té nasušené drogy tenkrát žádný odvar ani čaj nikomu nepřipravila! Až jedna místní žena, která viděla rozvěšené svazečky kolem pece na salaši, se mne zeptala, na co si suším tu jedovatou rostlinu? „Jedovatou? Třezalka přece není jedovatá…“ Na druhý den mi přinesla pravou třezalku tečkovanou.

Starček alpský (na obrázku) se velmi podobá starčeku německému, který má jen pět okvětních lístků a vyskytuje se v Alpách také hojně. Je silně jedovatý

Když se dnes dívám na třezalku tečkovanou a na starček, se kterým jsem si ji tenkrát zaměnila, nechápu se. A nebo vlastně ano. Před více jak 15 lety jsem třezalku znala jen povrchně, z obrázku, a nasbírala jsem si „ji“ jen podle pocitu, jistá jsem si však nebyla.

Nehledala jsem ji pozorně podle jejích podlouhle vejčitých listů, které mají po obvodě černé tečky stejně jako i okvětní lístky, nebo podle oblé nikoli čtyřhranné lodyhy, jež je určujícím znakem té pravé třezalky. Ani jsem netušila, že když se rozemnou poupata v ruce, zanechají krvavě červenou barvu, jež jí propůjčuje látka hypericin.

Text je součástí vzdělávacího programu Bylinky našich babiček. Přidejte se k nám!

Zbytek článku je pouze pro členy vzdělávacího programu Bylinky našich babiček.
Objednejte si odpovídající předplatné a čtěte si s námi inspirativní články po celý rok!
Chci si koupit Bylinky našich babiček 1
Chci si koupit Bylinky našich babiček 2
Nevíte, jaký program zvolit? Váháte? Nebo tápete? Přečtěte si více informací o obou programech!
Zjistím nejdřív více informací o Bylinkách našich babiček
Pokud jste členem, můžete se přihlásit:
Přihlásit se

Na horách právě kvete léčivé zlato, ale pozor, je chráněné

Arnica montana je – alespoň podle názvu – známá všem, kdo používají homeopatika. Co je vůbec česky zvaná Prha chlumní zač? Jak vypadá a v čem je tak speciální? Na co je tato bylina dobrá?

Stále více Čechů potkávám v Galtüru, v malé vesničce na konci Paznaunského údolí v západním Tyrolsku, kde žiji se svou rodinou. Tato horská vesnice má svá specifika. Jedním z nich je její poloha v nadmořské výšce 1600 m. Ideální pro vysokohorskou bylinu Prhu chlumní (Arnica Montana), ta se zde hojně vyskytuje.

„To je ta žlutá kopretina?“

Ptali se mě děti. Ano i ne. Tohle je Prha chlumní (Arnica Montana). Obě patří do rodu hvězdnicovitých, a tak se na první pohled mohou zdát velmi podobné. Avšak oproti kopretině nejsou listy arniky pilovité nýbrž celokrajné a stejně jako její přímý stonek jsou porostlé viditelnými chloupky.

Květy arniky mají většinou trochu nedbale uspořádané okvětní lístky. Jejich zlatá barva vyniká mezi ostatními žlutými bylinami, které na horských loukách rostou. A ta vůně! Lepší snad příroda ani nemohla namíchat. Nesrovnatelná s pachem kopretiny. Arnika je nasládle kořeněná s bergamotově citrusovou horní notou. Trochu připomíná smil.

Zářivě žluté okvětní lístky této bylinky

Vyskytuje se na polopropustných chudých loukách, vysychajících vrchovištích či ladech, ale hlavně nevápenných půdách. Je to evropský endemit, avšak má poměrně velké rozšíření. Dalším objevujícím se druhem je  Arnika luční (Arnica chamissonnis), dovlečená do Evropy ze severní Ameriky. Není tolik náročná na své existenční podmínky a lze ji i kultivovat. Pravděpodobně má také léčivé účinky, ale slabší než A. montana, jen dosud neexistují žádné dostačující farmakologické ani klinické studie o její účinnosti.

Na co arnika pomůže?

Květy arniky se zpracovávají do masážního oleje nebo tinktury. Z těchto základů je dále možné připravit mast. Olej je oblíbený mezi sportovci k masážím svalů. Starým lidem udělá dobře na bolavé klouby a revma. Prohřívá a napomáhá cirkulaci krve. Je vhodný k potírání křečových žil a hematomů.

Vyrábím si vlastní domácí macerovaný olej z okvětních lístků Arnica montana. Lístky naložené v BIO slunečnicovém nebo za studena lisovaném mandlovém oleji nechávám stát na světlém místě.

Nasbírané lístky se macerují na okně

Stejně jako smil také extrakt z arniky skvěle působí při hojení modřin, pohmožděnin, výronů, naraženin, natržených svalů a jiných podobných nehod. Pokud se na zraněné místo ihned namaže olej nebo tinktura, začne okamžitě fungovat. Zcela zabrání tvorbě krevní sraženiny nebo napuchnutí a v okamžiku zastaví bolest. Nesmí se však dostat do otevřené rány!

Arnika se používá také vnitřně jako lék posilující srdce a krevní oběh, či k léčbě onemocnění žil. V těchto případech je ale nutné poradit se s odborníkem, který zohlední stav pacienta. Totéž platí pro těhotné ženy. Jako kloktadlo ji lze využít k léčbě zánětu dutiny ústní a hltanu.

Z usušené podzemní části rostliny se vyrábějí homeopatika. Řekla bych, že patří do každé homeopatické lékárničky. Kromě výše uvedených účinků se používá také k hojení ran, při extrakci zubů, po porodu, před i po operaci. Při nízké potenci je osvědčená u dětí trpících na noční pomočování.

Máte naplánovanou operaci? Posilněte své tělo!

Pokud má někdo naplánovanou operaci, lze posílit a připravit tělo k zákroku. Jak nám nadiktovala naše učitelka Eli Kainrath: „Vše bude lépe fungovat.“ Pozor! Jedná se o homeopatika s velmi silnou potencí. Proto se užívá od každého níže uvedeného homeopatika maximálně 5 globuli a pouze jedenkrát!

Den před plánovanou operací: Arnica Montana D200 (CH200)

  • připraví tělo ke změně a zásahu

Co nejdříve po operaci: Hypericum perforatum D200 (CH200)

  • posiluje nervy, pomáhá tlumit bolest

Den po operaci: Ruta graveolens D200 (CH200)

  • napomáhá ke stažení rány a jejímu hojení
Arnica jako homeopatikum

Tento postup mám vyzkoušen na mém choti a několika známých (Co bych taky dělala s celou lahvičkou tak silných homeopatik?). Operace vždy proběhla hladce, bez komplikací, dokonce s lepším průběhem a pooperačním stavem ve srovnání s pacienty na pokoji se stejným zákrokem. V jednom případě se i lékař divil, „jak pěkně se to vyvíjí“.

Přísně chráněná rostlina

U nás v České republice se arnika dá spatřit v pohraničních horách, nejvíce v Krkonoších nebo na Šumavě, avšak roste tam zřídka. Stejně tak v moravských Beskydech nebo Jeseníkách, kde se dříve vyskytovala běžně. Dnes je to víceméně o štěstí vidět ji kvést. Vůbec se nesmí trhat ani sbírat a je to logické.

Napadá mne napsat, že „v Galtüru roste jako plevel“, ale to si ta bylina nezaslouží. A tak raději – V Galtüru je jí hojnost a pro tu hojnost si ji sbírat dovolím, i když i zde je chráněná. Sbírám s respektem k přírodě a budoucím generacím. K léčebným účelům postačí okvětní lístky. A aby ji včely nepřehlédly, zanechám alespoň polovinu lístečků na květu. U horských cestiček nesbírám. To, aby se jí i kolemjdoucí turisté mohli pokochat zblízka.

Autorkou článku je Veronika Němcová. Foto: autorka a Pixabay

Použitá literatura: 

  • STADELMANN, Ingeborg; SCHILCHER, Heinz; HERB, Christian: Duft- und Heilpflanzen. sehen, verstehen, anwenden. 2012 Stadelmann Verlag. ISBN 978-3-943793-03-1

Potřebujete do života více slunce? Třezalka vám pomůže

Třezalka (Hypericum perforatum) patří k bylinkám sbíraným na slunovrat. Letní slunovrat začíná 21.6. a trvá celých 12 dní. V té době slunce dosáhne svého nejvyššího postavení. Na chvíli se zastaví, aby pak mohlo zase putovat dál. Lidé vyšli oslavovat pod širé nebe, veselili se, milovali se, sbírali bylinky a posvěcovali je, protože v tuto dobu je největší léčivá energie přírody dostupná každému. V přírodě je nejvíce světla a třezalka je plně rozkvetlá. Je to doslova květina plná světla a já popravdě neznám žádnou českou bylinku, která by dokázala dát člověku tolik světla ve chvílích, kdy se zmítá v těžkém životním období.

V následujícím článku najdete informace, s čím vším může třezalka člověku pomoci – od fyzických obtíží až po ty duševní. A také recepty, jeden na velmi oblíbený a vysoce účinný třezalkový olej, tedy macerát bylinky v rostlinném oleji, a na čaj proti neplodnosti. Čtěte dále!

Třezalka byla vždy bylinou svátků, pohanských i křesťanských

Jakmile se v Evropě ukotvilo křesťanství, změnil se pohanský svátek slunovratu na svátek Jana Křtitele. A třezalka se stala jeho symbolem. Její lístky vypadají jako svatozář a když ji promneme, zůstane nám červené barvivo na prstech. To symbolizuje světcovu krev.  Můj manžel pocházející ze Slovenska ji nazývá lubovník.

Žlutá proti zlobě a strachům

Název Hypericum je odvozen z řečtiny a znamená „nad zjevením, nad obrazem.“ Prostě nás táhne z vnitřního pekla do výšin štěstí a nebe. Z temnoty ke slunci, které tak miluje a jehož barvu nosí. Žlutá barva patří přítomnosti a třetí čakře. V třetí čakře jsou uschovány naše strachy, nenávisti a zloby. Třezalka nás dokáže vyvést do radosti a pohody.

Odhání hysterii i samotného ďábla

Používala se na odehnání zla, proti bouřce. Ve středověku při mučení čarodějnic se hojně vykuřovala a dávala se ubohým do úst, aby řekli pravdu. Což bylo úžasné, protože musela ohromně pomoci snášet takové zlo v podobě mučení. Také mohla mučitele a jejich strach z ďábla ukonejšit do takové míry, že byli klidnější a lidštější? Věřilo se totiž, že třezalky se bojí samotný ďábel. Je velmi vhodná pro přecitlivělé osoby, které mají sklony k hysterii.

Na záněty i deprese

Na fyzické tělo je výborná při popáleninách, ekzémech, ústřelech, depresivních stavech, na kašel, bolest hlavy, žlučník, žaludek a dvanácterník, nespavost, přepracovanost, neklid, neplodnost. Je silně protizánětlivá, s přestávkami se osvědčila při léčbě roztroušené sklerózy. Napomáhá rehabilitaci po mozkové mrtvici (Ing. Věra Žďárská).

Kontraindikace třezalky

Pozor při sbírání. Může být alergie na její pyl, kterého má hodně. Předávkování se projevuje průjmy, vnitřním krvácením. Z toho důvodu se nesmí používat ve vysokých dávkách. Také bylinář Franěc vypozoroval, že u nádorových onemocnění se po podání třezalky stav nemocného zhorší.

Obsahuje hypericin, hyperforin, cytochrom. Hypericin je fotodynamicky účinná látka. Po jejím požití a vlivem světla dochází na pokožce k podobným projevům, jako po nadměrných dávkách UV paprsku. Vyvolává světloplachost a podráždění kůže u býložravců, kteří je spasou. Hyperforin je hlavní účinnou složkou třezalky tečkované. Je účinný nejen při oparu, ale může být nápomocný i při léčbě alkoholismu. Také bylo zjištěno, že hypertrofin podporuje uvolňování neurotransmiteru norepinefrinu, což odstartovalo spekulace nad tím, že by mohl být nápomocný při zmírňování symptomů ADHD (poruchy pozornosti spojené s hyperaktivitou). Cytochrom ovlivňuje účinky léků. Proto je potřeba být opatrný, např. pokud bere žena antikoncepci.

Éterický olej není fototoxický, velké molekuly hypericinu nejsou obsaženy v destilovaném éterickém oleji (éo). Díky alfa-pinenu éo oxiduje, proto starší éo může iritovat pokožku. Éterický olej obsahuje alergen limonen (Florihana, 2017).

Třezalka připravená ke zpracování

Macerace aneb jak na vlastní “zlatý” olej

Macerovaný olej občas bývá pojmenováván jako fytol. „Phyto“ znamená rostlina a „ol“ znamená zkratka pro oleum, olej. Fytol je ale i zvláštní chemická látka, proto je potřeba vždy dávat pozor, v jakém kontextu je toto slovo použito.

Už od nepaměti se používaly různé masti a maceráty jako léčebné prostředky. Je to typ extrakční metody, která se dodnes používá v Africe. Jak uvádí Jan Kusmirek, britský aromaterapeut, je zbytečné dávat do takového bohatého macerátu ještě éterický olej z té samé rostliny.

Solární (sluneční) extrakcí po několik týdnů se dostanou do oleje i éterické oleje. Rostlina poskytla nejen složku éterického oleje, ale i látky rozpustné v tucích. Éterický olej z třezalky se dá získat velmi těžko. Proto také stojí tolik peněz.

Recept na třezalkový olej

Trháme 20 – 30 cm kvetoucí nať, bez dřevnatých lodyžnatých částí. My s manželem většinou třezalku trháme začátkem července v Itálii, koupíme zdejší kvalitní olivový olej a macerujeme na střeše auta na přímém slunku. Třezalkový macerát je základem tzv. Breussovy masáže. Tato masáž je známá hlavně v souvislosti s Dornovou metodou.

Postup

Vezmeme skleněnou láhev, naplníme ji čerstvými květy třezalky a zalijeme rostlinným olejem – olivovým nebo slunečnicovým olejem. Přikryjeme plátýnkem. Necháme 3 týdny stát na slunci. Občas protřepeme. Scedíme do hnědé láhve a uložíme v chladnu.

Bylinka sv. Jana má opravdu malou svatozář

Hydrolát z třezalky

Používá se na zklidnění při astmatickém záchvatu. Když je člověk méně ve stresu, tak je menší pravděpodobnost, že se astmatický záchvat stane. Můžeme tento hydrolát kombinovat s hydrolátem z neroli.

Po dobu 3 týdnů užíváme 2 polévkové lžíce v 1 litru vody. Popíjíme během dne. Hydrosol/hydrolát podle Suzanne Catty není fotosenzitivní ani při vnitřním užití, ani při vnějším užití. Výborně se doplňuje s hydrolátem ze slaměnky, kdy krásně ošetřuje pleť.

Léčivé čaje s třezalkou

Čaj paní Hanseové proti neplodnosti:

Jedna polovina lžíce směsi se spaří 250 ml vroucí vody a 15 minut se nechá vyluhovat, potom se scedí. Pije se neslazené 3krát denně v čase jen mimo menstruaci. Pro využívání dávky je pauza 14 dní a kúru je možno zopakovat. Podle okolností byl řebříček někdy vypuštěn, jindy bylo dávkování sníženo na 250 ml denně. Vypít po doušcích.

Lidový recept na čaj proti hlístům

20 g sušené natě se vaří 2 minuty v 0.25 l vody a nechá se 10 minut odstát. Scedí se. Užívají se 3 šálky denně.

Tip redakce: Pakliže vás článek zaujal, mrkněte také na náš vzdělávací program Bylinky našich babiček

Bachovy esence, homeopatie a třezalka

Bachova esence z třezalky je vhodná pro malé děti, které trpí úzkostí ve tmě a osoby obecně citlivé na světlo. Přináší světlo do života, radost, vášeň a ochranu. Můžeme přidat éterický olej myrtu, heřmánek římský. Také se výborně doplňuje s tkáňovou solí Magnesia phosphorica.

Recept na vlastnoručně vyrobené bachovky

Najdeme si palouk, kde roste třezalka. Nejlépe tiché a klidné místo. Chodíme na toto místo meditovat aspoň 3 dny předtím, než budeme vyrábět „Bachovu“ esenci. Při slunečním světle, nejlépe okolo 24. 6., vezmeme křišťálovou mísu, čistou pramenitou vodu a květy třezalky, posbírané na místě, kde jsme se ladili na Duši třezalky. Vložíme s láskou do křišťálové mísy s vodou a necháme na sluníčku 5 hodin. Kontrolujeme, aby slunce svítilo bez přestávky na naši misku. Během těch 5 hodin si můžeme zpívat, milovat se, číst si a prociťovat krásu a ochranu vesmíru. Po 5 hodinách vezmeme esenci, nalijeme ji do modré, fialové, hnědé nebo zelené lahvičky (podle pocitu), zakonzervujeme brandy nebo slivovicí a používáme po kapkách.

Homeopatický lék Hypericum perforatum

Třezalka v homeopatické podobě je výborná proti bolesti. Říká se jí „Arnika na nervy“. Tento lék se indikuje ve chvíli, kdy dokážete přesně popsat dráhu vystřelující bolesti. Poranění s poškozením nervových zakončení. (Ing. Iva Valentová)

 

Autorkou článku je Xenie Bodorík Pilíková. Foto: autorka, Pixabay.

 

Zdroje:

  • FARMER-KNOWLES, Helen. Léčivé rostliny od A do Z: nejnovější průvodce světem bylin, stromů a květin : [podrobný přehled květin, stromů a plodů s uzdravovací silou]. V Praze: Metafora, 2011. ISBN 978-80-7359-270-7.
  • HRUŠKA, Blahoslav. Jak se léčit rostlinami: herbář 145 léčivých rostlin s předpisy lidového léčení. Praha: Ottovo nakladatelství, 2011. ISBN 978-80-7451-110-3.
  • CATTY, Suzanne. Hydrosols: the next aromatherapy. Rochester, Vt.: Healing Arts Press, c2001. ISBN 0892819464.
  • KUSMIREK, Jan. Tekuté slunce: rostlinné oleje pro masáže, aromaterapii, kosmetiku a výživu. Přeložil Viola SOMOGYI, přeložil Oldřich VYHNÁLEK. Praha: One Woman Press, 2005. ISBN 80-86356-41-8.
  • NOVÁČEK, František. Fytochemické základy botaniky. Vyd. 2., dopl. Olomouc: Fontána, 2008. ISBN 978-80-7336-457-1.
  • TISSERAND, Robert a Rodney YOUNG. Essential oil safety: a guide for health care professionals. Second edition. Edinburgh: Elsevier Ltd., 2013. ISBN 9780443062414.
  • BODLÁK, Jiří. Byliny v léčitelství, v kosmetice a v kuchyni. V Olomouci: Poznání, 2005. ISBN 80-86606-40-6.

Partnerem článku je Asociace českých aromaterapeutů:

Sedmikráskový macerát rozzáří pokožku

Připravit si sedmikráskový macerát není vůbec nic složitého. Nejtěžší na celé výrobě je nasbírat dostatečné množství květinek a najít vhodné místo a to nejlépe na nějakém čistém, chemicky nezasaženém a bezprašném místě. Sbíráme celé květinky bez kořene /tzn. květ, stonek, list/. Olej bude poté celistvý a bude obsahovat sílu celé rostlinky.

Co budete potřebovat?

  • čistou sklenici – umytou, vyvařenou a dokonale suchou
  • kvalitní olej za studena lisovaný
  • dostatečné množství květinek sedmikrásky

Jak na to?

Nasbírané květinky vložíme do připravených sklenic a zalijeme je olejem tak, aby nekoukal ani kousek květinky. Sklenici poté uzavřeme. Postavíme na slunečné místo a necháme tři týdny louhovat. Denně sklenici se sedmikráskami opatrně protřeseme. Celou dobu hlídáme, aby byly sedmikrásky neustále ponořené.

Za tři týdny stačí už jen olej přecedit, kytičky vymačkat, slít do tmavých lahviček, uložit na chladné místo a macerát je hotov. Vesele můžeme začít používat.

Jak používat?

Macerátu ze sedmikrásky se dříve říkalo olej krásy. Za dob renesance jej již používali ke zpevnění pokožky a to hlavně dekoltu a poprsí. Můžeme jej však využít i k ošetření modřin, odřenin /ne otevřené rány/ a otoků. V některých případech zmírňuje potíže s akné.

A malinko poezie, která mi vstoupila v jednom herbáři do cesty – autora bohužel neznám, ke zkrácení čekání než bude sedmikráskový macerát hotov.

Sedmikráska

Když umře brouček,

kvete sedmikráska

a chudobka jí říkají,

neboť ji vždycky doprovází láska

těch, kdo na růže nemají.

Chudobné květinky

se krčí v trávě,

a tráva jimi rozkvétá.

Plíce i kůži vyléčí nám hravě

síla do květů zakletá.

Autorkou článku je Kateřina Langerová, odborná aromaterapeutka, Aromakvítek. Foto: Freeimages.