Recenze: Bylinářské tradice moudrých žen a mužů vám rozšíří obzory

Náš oblíbený Wolf-Dieter Storl a jeho hluboký moudrý pohled do světa bylin a bylinářů, kteří s nimi po tisíce let pracují. A využívají jejich sílu k léčení těla, duše i ducha. Co v knize najdeme my, lidé dnešních dnů?

Za mne právě to, na co se zapomnělo. To, o čem se běžně ve všech knížkách a herbářích nedočteme. To něco navíc, co dělá z pouhého užívání bylinek pravé léčení. Ale často se to nedá změřit, zvážit ani vyfotografovat. Dá se to však cítit a zažít. Wolf-Dieter Storl je skvělým, inspirativním průvodcem v tomto energetickém světě rostlinných sil a bytostí.

Kniha tak tenká a tolik moudrosti v ní

Občas slýchávám, že v jeho knihách se věci opakují. Ano, jenže nikdy to není to samé. Jak člověk postupně proniká, dávají ty věci jiný smysl. Aspoň u mne tedy rozhodně. Jsem za to ráda.

Tak, přestože jsem tuhle knihu už před pár lety četla (tedy spíše zhltla), jsem ji s potěšením znovu vzala do ruky. Myslela jsem, že jen tak přelétnu pro potřeby recenze. Jenže…

Otevření způsobilo opět pohlcení. Tudíž ji mám přečtenou znova s pocitem, že mne znova velmi obohatila. Tolik nových poznatků. Osoba autora je fascinující. Dokonce sleduju jeho přednášky v němčině, kterou neovládám. Jen se na něho dívat mi působí blaho. On prostě jakoby vystoupil z rostlinného světa a zvěstoval moudrost zeleného lidu. Však se taky jedna jeho kniha jmenuje Jsem součástí lesa.

Pokud chcete tip na jeho nejnovější knihu vydanou v češtině, tak o ní psala naše redaktorka Xenie TADY

Ke kořenům

Potkáme-li duchy rostlin, setkáváme se se starými přáteli a příbuznými. Známe se od počátku věků, neboť se vyvíjeli společně s námi. Společně jsme povstali ze zdroje, vesmírného Brahman. Po smrti se k nim navracíme. Cesta za archetypy rostlin je cestou za našimi makrokosmickými prarodiči.”

Jde prostě do hloubky, ke kořenům. Předává něco, co je prožité a ověřené. Jeho moudrost vychází z vlastní zkušenosti. Má velmi zajímavé a trefné postřehy k historii i k dnešní době. A mluví jasně, srozumitelně.

Víte třeba, že slavný Paracelseus, když nastoupil do funkce městského lékaře v Basileji (stal se tím i inspektorem lékáren a přednášejícím na univerzitě), začal svou “kariéru” veřejným spálením knih vážených autorit ve svatojánském ohni, přednášel zásadně v obecně srozumitelné němčině a vyučoval diagnostiku zkoumáním moči a lejna. Vůči “vrchnosti” se však nejvíce prohřešil tažením proti lékárníkům a jejich drahým cizokrajným (často neúčinným) lékům. Skončil vyhnáním z města… Preferoval totiž užívání dostupných bylin, kritizoval vydávání novodobých herbářů s krásnými, ale nepoužitelnými informacemi. Často bezhlavě přejímanými z řeckých a arabských zdrojů. Nepřipomíná vám to trochu něco?

Běžte k šípku s duchy a planetami

Kde se ztratilo to kouzlo, kterým rostliny po věky věků oplývaly. Pro staré moudré bylinářky a bylináře bylo důležité vědět o signaturách, působení planet. Mnoho bylo vypozorováno, předáváno mezi generacemi po dlouhou dobu…

Jedním z hřebíčků do rakve bylinné magie byli muži vědy. Vyčistili matoucí názvy, zavedli racionální systém, vše přehledně. Počet pestíků, okvětních lístků, řádně do řádu, srovnat do řady.

A nůžky mezi vědou a moudrostí se dále rozevírají do dnešních dnů vlády moderní medicíny s antiseptickou aurou! Kdy bychom všichni přece měli být zdraví jako koně, když máme tak vyspělou lékařskou vědu a tolik nejrůznějších léčiv. Jenže nejsme, spíše naopak. Navzdory všemohoucí chemii a farmacii. Někde je zakopán pes…

Kde se ta prastará moudrost vzala

Máme co do činění se zcela odlišným pohledem na svět – založeným na venkovském životním stylu, v němž byl dostatek času sbírat bylinky a podávat je a také zabývat se daným problémem, a mít tak možnost intuitivního zjištění, který lék je ten pravý.”

Paradigma vědecké medicíny je jen jedním z mnoha způsobů nakládání s nemocí. Existují i jiné způsoby léčby založené na různých pohledech na svět a jiné medicínské antropologii.

Čínská akupunktura, indická ajurvéda, šamanismus a dokonce i homeopatie Samuela Hahnemanna patří ke starověkým a úspěšným způsobům řešení potíží se zdravím a nemocí. Ani jedno nelze v jejich účinnosti vysvětlit úsudky a principy moderní vědecké metodologie – jejich logika je jiná, jejich symboly odkazují na nezvyklé objekty a jejich základní hypotézy se liší od hypotéz vyznávaných západní medicínou. Všechny tyto systémy výrazně spoléhají na byliny.”

Srozumitelně a ve zkratce Storl představuje čínskou medicínu, indickou ajurvédu, šamanské principy léčení, indiánské medicínské tradice, léčitelství Afriky, homeopatii, reflexní terapii. A také základy tradičního západního léčitelství.

Naše Xenie navštívila Storlovu přednášku v Praze, jaké to bylo. Boží! 🙂

Jak se stát bylinářem?

Kupte si tuto knihu, nalistujte stranu 141 a máte to. No máte návod v 8 bodech na dvou stranách. Návod na přístup k přírodě, k rostlinám, k životu, k ostatním živým bytostem. Návod na jedinečnou cestu k srdci rostlin. A vaše cesta začíná. Nejspíš bude trvat do konce života…

Určitě se vám bude hodit i přehled základních účinných látek, které byliny obsahují. Přehled vybraných rostlinných čeledí s vysvětlivkami. A kapitoly o běžné zelenině a bylinkách kuchyňských, skvělých a dostupných léčivech. Špenát, česnek, fenykl například.

Naučíte se o jedovatých rostlinách i rostlinách považovaných za “drogy”. A závěr knihy přináší rostlinná zaříkadla či modlitby.

Hlouběji o jednotlivých rostlinách a moci, jakou vládnou, píše v jiné knize. Recenze na ní TADY.

Kde vlastně sídlí ti duchové rostlin

Podle teosofických a jiných esoterických učení duchové rostlin žijí v nebesích nad astrálními bohy, kteří čile vládnou současnému světu. Jsou starší než tito bohové a těžko dosažitelní. Možnost komunikace s těmito duchovními bytostmi vyžaduje hlubokou meditaci a duši osvobozenou od pout světských vášní. Pouze velmi málo lidí je toho schopno.”

Hildegarda extaticky vypráví o té nejvznešenější Zeleni, kořenící ve Slunci, sálavě zářící ve věčném cyklu, již světské smysly nemohou pochopit: jste sevřeni Božím tajemstvím, záříte jako úsvit žhnoucí ve slunečních paprscích.”

Mezi zahradníky, bylináři a duchy rostlin mohou vznikat přátelské vztahy. Takové přátelství může přetrvat po několik generací. Bylinkář může mít rostlinného přítele, který pro něj činí zázraky, avšak pro jiného léčitele je konat nebude, stejně jako jednomu zahradníkovi může zelenina růst, zatímco druhému tak dobře neroste.”

Foto: autorka.

Partnerem článku je Vydavatelství Kořeny. Knihu zakoupíte tady.

Recenze: Čarovná moc bylináře Wolfa-Dietra Storla

Článek má být recenze na knížku Wolfa-Dietra Storla Čarovná moc rostlin. Ale vlastně bude trochu vyznáním lásky. Protože tenhle originální člověk s úžasným pohledem na svět rostlin mi učaroval, od prvního objevení na mě působí jako zjevení. Jeho knihy doporučuji, kudy chodím a na každou ještě nepřečtenou se těším jako děcko.

Před pár lety vyskočil ze seznamu knižní nabídky titul Bylinářské tradice moudrých mužů a žen aneb hlubší pohled do světa bylin. A bylo vymalováno, jak se říká. Autora jsem neznala, knihu objednala a po prvních pár větách jsem se zamilovala. Nejen do neuvěřitelně moudrého a vědoucího pohledu očí autora, ale hlavně do jeho způsobu, jak rostlinný svět vnímá a popisuje.

Rostliny si nás hledají

Má čarovnou moc tenhle pán, pro mne tedy rozhodně

Ten pocit, že mluví z duše, z té svojí i z té rostlinné. A to, jak mluví, to zas promlouvá k duši mojí. Nějak mi potvrzuje, co říká můj vnitřní hlas, co se mi zdává ve snech, co jsem cítívala jako dítě na zahradě nebo v lese.

„Rostliny tě hledají. Hledají člověka, tak jako člověk hledá domácí zvíře, s nímž by mohl zahnat nudu a zažít radost.“

Jedna z nosných myšlenek jeho knih je, že lidé a rostliny jsou spolu propojeni, potřebují se a pomáhají si. V ideálním případě. A podobně jako se říká, že když je žák připraven, učitel se najde, tak i člověk, je-li otevřený a přijímající, najde tu pravou rostlinu na své neduhy. Říká Storl.

Knihu vydalo Nakladatelství Kořeny . Stojí příjemných 247.- a koupíte ji prostě a jednoduše TADY.

Živé knihy plné léčivých příběhů

Přesně jedna z těch rostlinek, co známe a potkáváme všichni

Knihy Wolfa-Dietra Storla jsou plné osobních příběhů, silných, léčivých, živých. Mám pokaždé potíž se od nové knihy vůbec odtrhnout a zapojit se (v přestávkách mezi hltáním kapitol) zase do běžného života.

Mnoho z jeho příběhů s rostlinami mi utkvělo v mysli a mluvím o nich i na kurzech. Zajímavé je, jak reagují lidé, pokud se o něm zmíním. Těm, co už ho znají, se znatelně rozsvítí oči.

Naše redaktorka Xenie byla loni na jeho pražské přednášce, napsala o ní reportáž a ten článek byl vůbec nejčtenějším za celý rok. On ten Wolf má prostě nějakou čarovnou moc…

Štětka (lesní), konopí i Krušné hory

Andělika, jejíž kořeny byly lékem na mor, choleru, tyfus

A kniha Čarovná moc rostlin od nakladatelství Kořeny? Má podtitul Mé zážitky s léčivými bylinami a kouzelnými rostlinami. O tom jsou ale v podstatě všechny jeho knihy. Tuhle bych doporučila určitě jako první k seznámení, pokud se ještě neznáte. Je nevelká rozsahem, ovšem vydatná sdělením.

Mluví se v ní o rostlinách, které z větší části běžně potkáváme, a to i když žijeme ve městě. A o zdravotních problémech, které dobře známe. Navíc Storlova babička pocházela z Krušných hor.

Podrobněji nás seznámí se svým přátelstvím s

Rulík alias černé oči kuny, rostlina opředená mnoha mýty

Kromě více či méně známých léčivých vlastností se dozvíme o historii, využití v tradičních kulturách, lidových moudrostech i pravých důvodech jisté současné „stigmatizace“ rostlin jako rulík či konopí. A vše doplňují zmiňované osobní příběhy s duší jednotlivých rostlin. Včetně velmi soukromých informací jak a s čím autorovi pomohly.

U indiánů mě nezaujaly pouze znalosti o použití rostlin v léčitelství, ale také způsob, jakým s nimi zacházeli. Starý medicinman s rostlinami rozmlouval. Byli pro něj „zeleným lidem“, rozděleným do mnoha kmenů. Hovořil s jejich náčelníky, přinášel jim dary a prosil je o léčivou sílu. Vstup do dimenze, v níž lze spatřit ducha rostliny, probíhal po krocích jako rituál. Tento rituál vytváří most mezi lidskou duší a duší rostliny.

Zeptal jsem se medicinmana, jestli jsou tohoto rituálu hodny také cizí rostliny, které sem přišly z Evropy . Podíval se na mne užasle. Samozřejmě, vysvětlil mi, tyto rostliny jsou dětmi Matky Země a rozbily svůj tábor tady, na této půdě.“

Dobré čtení

Schválně jsem sečetla zdroje uváděné na konci knihy. Autor čerpal celkem z 80 publikací. Uff. A tak to má s každou knížkou, čtou se tak lehce a je za nimi obrovské množství znalostí.

A co já a Storl v nejbližší době? Mám aktuálně půjčenou z knihovny Pradávnou medicínu – kořeny medicíny z dávné minulosti. A těším se na Jsem součástí lesa… Chystá se novinka Duše rostlin a taky jsem při psaní recenze ještě objevila Léčivé rostliny prastaré bohyně. Tak asi tak.

„Spojení mezi rostlinami, především stromy, a lidskými obyvateli domu, je mnohokrát doloženo. Nejznámější je asi stará lípa u sídla velkého botanika Carla von Linné (Linnaeus), která uhynula spolu s odchodem posledního obyvatele dvora.“

Baví vás bylinky? Líbí se vám naše články? Tak se s námi vzdělávejte v tom, co máte rádi! Celoroční vzdělávací průvodce světem místních rostlin.

Snad se na mě nebudete zlobit, až jeho rostlinnému i lidskému kouzlu podlehnete tak jako já. Přeji příjemné čtení i navazování vztahů z našimi „spojenci“ z kmene „zeleného lidu“!

Autorka článku: Kateřina Polívková, Dobré vůně. Foto: Pixabay, autorka.
Partnerem článku je Vydavatelství Kořeny.