Málo známá zelená “viagra”? Kopřiva s jejími chloupky

O kopřivě dvoudomé se hodně mluví na jaro. V létě skoro jakoby neexistovala. Přitom právě od vrcholu léta nabízí to nejcennější co má – semena.  Ne jen kopřivě umožňují její reprodukci, ale podporují také tu lidskou. Navíc jsou chutná, zdravá a dají se poměrně lehce nasbírat a uchovat do zásoby.

Kopřiva dvoudomá Urica dioica byla pro naše předky jedna z nejmocnějších kultovních rostlin. Jako všechny rostliny, které pálí, také ona dokázala přivolat „žhavou lásku”. Když zamilovaný člověk pronesl ta ‘správná slova’ nebo učinil patřičný rituál, dokázala rozpálit srdce idola, zažhnout milostný oheň mezi dvojicí.

Co na kopřivě tak pálí?

U nás na Slovácku se říká, že kopřiva „prdlí“. V jiných regionech „žehá“ nebo „pálí“. Každopádně její zažehnutí dokáže pěkně probrat kohokoliv, kdo není na její chloupky zvyklý, a ne na chvilku. To, co způsobuje tento až bolestivý pocit, jsou její jemňoulinké chloupky, kterými je poseta po celém svém těle.

Kopřiva je někdy úplně zamaskovaná v houští a prozradí ji až rána od ní

Tyto chloupky jsou tak jemné, že se zlomí již lehkým dotykem, ba jen zavaděním o ně. Kopřiva se svým chloupkatým kožichem chrání před nepřítelem, který dostane dávku tří chemických sloučenin, jež způsobují alergickou reakci podobnou „kopřivce“.

Dříve se lidé domnívali, že se jedná o kyselinu mravenčí, která způsobuje tyto nepříjemnosti. Později přišli na to, že jde vlastně o 3 chemické sloučeniny, našemu tělu známé. V jejich kombinaci tělu dokážou navodit mravenčení v místě kontaktu s kopřivou.

Látka histamin nejprve podráždí kůži, acetylcholin vyvolá ten nepříjemný pocit pálení a serotonin to všechno ještě podtrhne. Všechny tři látky fungují jako neurotransmiter také v našem těle – tedy přenášejí vzruchy v centrální i periferní nervové soustavě. Někdo těchto látek využívá ve svůj prospěch, protože dokážou prohřát a prokrvit bolestivé klouby. Většina z nás ji za to však nemá ráda.

TIP redakce: Přečtěte si i náš jarní kopřivový článek!

Kopřiva je naše kamarádka

Pohlížet na kopřivu jako na našeho nepřítele by však byla chyba. Oproti jiným rostlinám má s lidským tělem ještě více společných znaků. Jedním z nich je vysoký obsah železa, pro který se sbírají právě její listy na jaro a také když nově abrazí na podzim. Zaměřím se však na její pohlaví. Většina vyšších rostlin je totiž oboupohlavná. Kopřiva ne, stejně jako lidi.

Kopřiva je dvoudomá – tedy má dvě variace pohlaví

Má opravdu dva domečky, přitom každý na jiné rostlině. Jako v lidském těle, tak i u kopřivy se v každém domečku nachází jiné reprodukční orgány. U rostlin bydlí v květenstvích, přičemž  obě květenství kopřivy dozrávají v semena – jedna jsou samčí, druhá samičí. Aby se kopřiva mohla rozmnožit, potřebují se tato semena spojit. Naštěstí je kopřiva velmi kolektivní rostlinka a žije pospolu jako velké houští, takže naprosto stačí, když dozrátá samčí semena vlivem tepla explodují do vzduchu. O roznos jejich pylu se už postará vítr.

Pozorný divák může vidět vyvrcholení samčí rostliny kopřivy dvoudomé

Když je samičí kopřiva oplozená, začnou její semena dozrávat. Oproti samčím, které po svém výkonu uschnou, někdy zčernají. Samičí plody jsou chutná jako oříšková jadérka a jako každý jiný základ nového života mají v sobě samé vybrané látky vysoké hodnoty. Nejsou chloupky porosteny, ale jsou jimi chráněny.

K čemu jsou semena kopřivy vhodná

Můžete si je pojídat přímo z rostliny. Doporučuji před vložením do úst očistit od chloupků v dlani. Pak mají jemnou chuť a po chvíli ucítíte, jak jsou slizovité. To je jeden z jejich prospěchů, neboť obsah slizových látek chrání naše sliznice.

V kuchyni jako doplněk stravy

Můžete si je ale nasbírat s sebou domů. Dají se použít v kuchyni jako vhodný doplněk stravy třeba do ovesných vloček, na chleba nebo stejně jako petrželka na brambory, smažená vajíčka či do polívky, pomazánek, jogurtu, pesta…kam si jen pomyslíte.

Zkuste si je opražit. Na suché rozpálené pánvičce je chvíli restujte, poté je můžete také vychladnuté uchovat v uzavřené nádobě. Takto si je můžete uchovat také nasušené za běžných podmínek.

Macerované v oleji jako přípravek na křečové žíly

Tuto zkušenost s námi sdílela jedna spolužačka. Semena kopřivy naložila do olivového oleje a vyrobila si klasický macerát. Tím si pak potírala její křečové žíly na nohách. Nedala na to dopustit, žádný jiný prostředek pro ni nebyl účinnější. Proč by ne? Každý jsme jiný.

Ostatně olej z kopřivových semínek se využívá také v kosmetickém průmyslu do krémů na problematickou pleť nebo i na výrobu šamponu proti vypadávání vlasů. Pojídání semínek z kopřivy zvyšují jejich lesk. Toho využívali dříve koňaři, kteří je přidávali koňům určeným k prodeji do žrádla, aby měly krásnou lesklou hřívu a srst.

Jako lehké afrodiziakum

Ještě to neví všichni, že semínka obyčejné kopřivy dokážou povzbudit naše libido. U žen zvyšují hladinu estrogenu, u mužů posilují jejich konstituci. Kromě množství vitamínu E, jsou vhodným doplňkem stravy u žen v klimaktérium, ale také pro ženy těhotné. Obsahují látky zvané fytohormony, tedy hormonům podobné substance, které tohle všechno ovlivňují.

Doplněk životní síly

Pro ženy kojící se hodí k podpoře tvorby mléka, ale také aby ji povzbudila při vyčerpanosti a dlouhotrvající únavě. Semínka kopřivy vůbec povzbuzují tělesné funkce a také imunitu, čímž se vyrovnají poměrně drahému ženšenu dováženého z Číny. Pro sportovce je pojídání kopřivových semínek výborným doplňkem proteinů a bílkovin.

A co ještě umí?

Čistí močové cesty, ale také pomáhají vylučovat kyselinu močovou z těla. Dříve se používaly při nemocech jako je dna či revma, neboť pomáhaly tlumit bolesti těchto nemocí. Navíc jsou bohaté na minerály jako je vápník, železo a kalium a nezanedbatelný je také obsah vitamínu A, C a B, jež pomáhají udržovat naši vitalitu a pevné vlasy a nehty.

Mít tento lehce dostupný léčivý prostředek doma po ruce se rozhodně vyplatí. Navíc není nijak finančně nákladný.

Jak a co sbírat?

Teď v létě se už listy kopřivy nesbírají, neboť jejich energetická hodnota se přesouvá právě do květů. Ty dozrávají v plody, tedy v semena. Běžně se sbírají začátkem srpna, ale při letošním zrychleném létě můžete začít už teď. Lze sbírat i květy, ale semena budou mít vyšší nutriční hodnotu a více minerálních látek.

Barva zralých samičích semen je víc žlutá než zelená, skoro béžová. Semena jsou „těžká“ jako plod v břiše těhotné ženy před porodem. Když už jsou semena přezrálá, mají barvu tmavou a nesbírají se. To už jsou nachystány k vyplutí z lůna matky do matičky země.

Někdy mají semena kopřivy a také její listy a stonky barvu mahagonovou až leskle hnědou. Jedna italská botanička Renatte mi to vysvětlila tím, že podobně jako se naše kůže chrání před slunečním zářením zhnědnutím, tak i rostliny mají svůj pigment, jehož obsah při nadměrném ozařování sluncem zvýší. To není nijak na závadu obsahovým látkám rostliny.

Jak od sebe rozeznáme samčí a samičí kopřivu?

Kopřiva je rostlina, která má nespočet variet, takže určovat ji podle listů nebo její dorůstající výšky by bylo trochu nesmyslné. Jako u většiny rostlin základním rozlišovacím znakem je její květ, resp. její květenství. Podle botanického popisu na Wikipedii jsou samčí květenství latovitá, přímá a převislá. Samičí jsou klasovitá nebo hroznovitá a kratší, během květu přímá.

“Heterosexuální” pár kopřiv

Pro mne je to trochu komplikované a tak se řídím svým selským rozumem, nebo vznešeněji řečeno intuicí, která mi v tomto případě pomůže správně rozeznat dva protějšky. Samičí květy a hlavně semena jsou těžká, hustěji osázená, protože v sobě nosí plody – visí tedy dolů. Zatímco samec potřebuje ukázat svou mužnost a také aby byl schopen oplodnit, bývá vztyčen vzhůru.

A ještě jedno malé doporučení z vlastní zkušenosti

Na sběr semen nebo i květů si vezměte raději rukavice. Nevadí, že sběr pálí, na to si po chvíli zvyknete. Ale látky z chloupků kopřivy vám natolik prokrví konečky prstů, že vám natečou a budou plné červených teček. Někdo říká, že pak získá vyšší cit. Možná. Já jsem kromě zvýšeného citu měla později i bílé puchýřky, které se odstranily až loupáním kůže. Celkový proces hojení trval něco přes týden.

Myslím, že v konečcích prstů revma mít určitě nebudu!

Sama mezi samci

Partnerem článku je Asociace českých aromaterapeutů:

“Asociace českých aromaterapeutů působí již od roku 1996 poskytuje kvalitní a všestranné vzdělání v aromaterapii široké veřejnosti i profesionálním zájemcům ze souvisejících oborů jako je zdravotnictví, ošetřovatelství, farmacie, rehabilitace, kosmetika či wellness. V Institutu aromaterapie školí odborné aromaterapeuty, které sdružuje v Registru kvalifikovaných aromaterapeutů, poskytuje jim informační servis, rozvíjí jejich vzájemnou spolupráci a podporuje je nadstavbovým vzděláváním. Popularizuje a propaguje aromaterapii v médiích, na odborných konferencích a veletrzích, připravuje speciální programy pro firmy i neziskové organizace.”

Zdroje:

K napsání tohoto článku byly použity informace získané během přednášek na Innsbrucké Kräuterschule pod vedením lektorky Elisabeth Kairath a také z literatury etnobotanika Wolfa-Dietra Storla.

Foto: autorka a Pixabay.com.

Vystrkuje na vás růžky jarní únava? Nebojte a nasbírejte na ní těchto 6 bylin

V dubnu už se začínají zelenat louky, stromy pučí, příroda rozvíjí svou vůni a postupně se každým dnem probouzí do života. K jaru náleží energie zrození. Je to začátek všeho nového. I my lidé se můžeme rozhodnout, jaká semínka teď budeme sít. Rozhodnutí je na nás samých. Nechte se inspirovat přírodou, když se jdete projít svěží jarní krajinou. Vnímejte, kam vás jarní energie táhne a nechte se tou moudrou silou nasměrovat. Buďte otevření síle jara, síle zrození.

Mnoho z nás na jaře trpí tzv. jarní únavou. Příčina bývá také v nedostatku odpočinku během zimy. I tehdy nás příroda inspiruje. V zimě odpočívá a nabírá síly na další rok. Ale na jaře už to nejspíš s tím zimním spánkem nedoženeme… Přesto je i teď relaxace důležitá. Když budeme odpočinutí, lépe uslyšíme impulsy, které k nám přichází. A budeme mít více energie své nápady realizovat.

Jarní plevel je plný zelené síly

S jarní únavou mohou pomoci i bylinky – plevele. V posledních letech vidím, že se začínáme navracet k moudrosti bylin a učíme se tyto poklady přijímat, znát a používat. Připravila jsem pro vás seznam těch nejznámějších a nejužívanějších. Tak si na ně vzpomeňte, až se půjdete projít ven a nasbírejte si hrst té zelené síly.

Pampeliška lékařská

Na pampelišku nedáme dopustit! Její kořen, toť učiněný zázrak.

První bylinku, kterou bych ráda zmínila, je pampeliška. Ta je možná nejoblíbenější jarní bylinkou. Ještě než vykvete, můžete si nasbírat kořen, který je zásobárnou cenných látek pro rostlinu a dokáže pomoci i nám. Kořen se sbírá na jaře před rozkvětem rostliny nebo na podzim po odkvětu.

Pampeliška pomáhá s očistou jater a močového systému, dodává tělu po zimě cenné vitaminy a působí jako životabudič.

Přidejte listy pampelišky do salátů a užívejte ji nejraději syrovou. Salát zakápněte nějakým kvalitním rostlinným olejem, aby tělo dokázalo využít i vitaminy rozpustné v tucích.

TIP redakce: Zajímají vás “obyčejné neobyčejné” české rostliny? S Kouzlem vůní si teď můžete celoročně rozšiřovat voňavé obzory ve vzdělávacím programu Bylinky našich babiček.

Bršlice kozí noha

Lístky bršlice opravdu trochu připomínají kozí nožku.

Určitě jste se setkali i s bršlicí. Ta vyrůstá velmi brzy. Můžete užívat už mladé lístky do salátů, pesta, pomazánek, polévek.

Bršlice hojí ledviny, močový systém, pomáhá při revmatismu a dně.

Neužívejte ji však dlouhodobě.

Česnáček lékařský

Velmi chutný a velmi zdravý plevel.

Česnáček se objevuje na okrajích lesů a luk už koncem března. Vůní připomíná česnek, ale chuť má mírně nahořklou.

Česnáček očišťuje, harmonizuje metabolismus a podporuje činnost ledvin. Mladé listy jsou nejchutnější.

Sbírejte je během dubna až května. Použít je můžete na přípravu salátů a pomazánek. Tepelnou úpravou česnáček ještě více hořkne, proto ho doporučuji užívat syrový.

Kopřiva dvoudomá

Čerstvé mladé kopřivy z čistého prostředí na jaře nedocenitelný zdroj všeho potřebného.

Také kopřiva má svou velkou oblibu. Listy se užívají formou nálevu, kořeny formou odvaru.

Z kopřiv se připravují jarní polévky, nádivky, omáčky, pesta.

Nedoporučuje se dlouhodobější užívání nálevu ani odvaru z kořenů kopřiv, ale 14denní očistná kúra je na jaře prospěšná. Posílí vás při jarní únavě.

Sedmikráska

Na lovu sedmikrásek…

Něžnou sedmikrásku zná asi každý. Rádi jí používáme jako ozdobu na saláty, do nápojů a polévek.

Sedmikráska je hojivá nejen vnitřně – podporuje funkci ledvin, ale také zevně – z květů si připravte třeba pleťový olej: zavadlé kvítky zalijte kvalitním rostlinným olejem a nechte macerovat 2-3 týdny na světle, potom přeceďte a uchovejte v temnu. Olej ze sedmikrásky působí protizánětlivě a pleť i vyhlazuje.

Smrk ztepilý

Mladé výhonky smrků mají příjemnou citronovou chuť a dá se z nich vyrobit sirup nebo se přidávají do salátů.

Posilují ledviny a dýchací systém. Sirup vyrobíte jednoduše tak, že vrstvu výhonků prokládáte vrstvou medu. Potom necháte sirup zrát, až se na dně zavařovačky začne tvořit sirup. Ten potom přecedíte přes sítko.

Užívá se na podporu vykašlání, při virózách a bolestech v krku.

Na jaře se začínají probouzet bylinky, naše zelené poklady, ze kterých připravujeme bylinné nálevy, odvary, pesta, masky na pleť, polévky, saláty… Často jsou to právě plevelné rostliny, které nám mohou prospět více než pěstovaná zelenina. Rostou téměř na každém kroku, i na našich zahrádkách.

Naučme se přijímat jejich hojivou sílu. V online programu Vůně bylin vám ukážu, jak si z těchto rostlin připravíte i sirupy, tinktury, likéry, bylinné směsi, vína, octy a další bylinkové dobroty. Program je pro vás připraven tady.

Přeji vám krásný jarní čas.

Autorka článku a fotografií: Linda Mahelová.

Kopřiva, královna jarní vitality

V programu “Bylinky našich babiček” vás s potěšením seznámím s praktickým využitím našich léčivých bylin. Budu se zaměřovat na ty, které běžně rostou kolem nás a mohou pomoci  s mnoha různými obtížemi. Naučím vás, jak je poznat, sbírat, sušit. Poradím, s čím je kombinovat a jak je užívat. Samozřejmě nebudou chybět ani recepty, ať už od našich slavných bylinářů či moje vlastní. Vybírat budu vždy ty bylinky, které pokvetou v blízké budoucnosti, abyste byly připravené je využít. A první dostává slovo stará známá… Kopřiva!

Tento článek je ZDARMA jako ochutnávka našeho programu Bylinky našich babiček. Po celý bylinkový rok vás zásobí každý měsíc 6 články nabitými informacemi, radami a recepty z praxe. Prostě velká kupa voňavé parády! CHCETE HO? TAK ŠUP SEM!

Kopřiva dvoudomá (Urctica dioica) je jednou z bylin, které můžeme najít velmi brzy na jaře. A právě kopřivy sbírané v této době mají nejsilnější účinky. Já vždycky zajásám, když zjistím, že už mi na chalupě začaly rašit kopřivy. První co udělám, je kopřivový čaj (nálev) a pak je přidávám všude, kde to jen trochu jde.

V lidovém léčitelství se kopřiva používala k jarnímu čištění krve a šlehala se s ní revmatická kolena. Věřilo se, že zahání zlé duchy a čarodějnice. Léčbu kopřivou doporučovala i Hildegarda z Bingenu a farář Kneipp. A právě o kopřivě a jejím praktickém využití bude následující článek, ve kterém najdete mimo jiné recept na odvar proti padání vlasů a proti lupům, jednoduchý čaj proti viróze a také recept na pórkovou polévku s kopřivami.

Jak vypadá?

Kopřiva je vytrvalá bylina, kterou známe všichni, často roste jako plevel v koutech zahrad, na rumištích a všude tam, kde bylo v minulosti lidské osídlení. Často dorůstá výšky až 1 m, má statnou čtyřhrannou lodyhu, listy vstřícné, zašpičatělé s pilovitými zubatými okraji. Květenství jsou drobná, zelenkavá, samčí a samičí květy rostou na různých jedincích. Celou rostlinu pokrývají žahavé chloupky. Žahavé účinky kopřivy se ničí spařením vařící vodou nebo usušením.

Tady raší kopřivové zdraví a jarní radost

Co se sbírá a kdy?

Předmětem sběru je především list nebo celá nať, méně často se sbírá a využívá kořen. Při sběru se vyhýbáme místům neprosluněným a také těm, na kterých se kopřivě mimořádně daří. Taková místa jsou pravděpodobně kontaminována dusičnany.

Sběr je nejlepší provádět odpoledne nebo k večeru, po celodenním ozáření sluncem. Nejlepší účinky má nať sbíraná do 20. května. Kopřivu je třeba sušit co nejrychleji po jejím sběru, aby si zachovala svou zelenou barvu. Sušíme přirozeně v polostínu s dostatkem čerstvého vzduchu.

Co obsahuje?

Nať kopřivy obsahuje:

  • chlorofyl, vápník, hořčík, křemík, draslík, fosfor
  • vitamín D a C, karotenoidy, flavonoidy a řadu dalších látek

Jaké má účinky?

Kopřiva má zcela mimořádné působení:

  • chlorofyl působí tonizačně a povzbudivě na metabolismus,
  • kopřiva má antianemické, antisklerotické, antidiabetické, antivirové, protiprůjmové a proti revmatické účinky,
  • podporuje funkci žluče, slinivky i vaječníků,
  • listy i kořeny působí močopudně, používají se při léčbě močového ústrojí i prostaty,
  • také odvádí vodu z těla a pomáhá tak snižovat tělesnou hmotnost.

Odvarem z kopřivy na vysoký tlak (recept)

Kopřiva podle Jiřího Janči a Josefa A. Zentricha také dobře působí na vysoký krevní tlak. Odvar s účinky proti vysokému krevnímu tlaku vyrobíme následovně:

  • 50 g malých čerstvých lístků kopřivy dáme do 1 litru studené vody.
  • Pomalu zahříváme a pak necháme 3 až 5 minut povařit.
  • 15 minut vyluhujeme, přecedíme a popíjíme po šálcích celý den.

Kopřiva nemá podle Jiřího Janči a Josefa A. Zentricha žádné kontraindikace a lze ji užívat dlouhodobě, i když trvalé užívání se nedoporučuje.

Kopřivu zná i TČM

Kopřiva má také významné účinky dle tradiční čínské medicíny. Vztahuje se k meridiánům jater, plic a močového měchýře. Podporuje močení, pročišťuje horko a vyplavuje vlhko z těla, vyhání větrnou vlhkost a větrnou horkost, ochlazuje a vyživuje krev.

Líbí se vám tento článek? 72 dalších jich najdete v programu Bylinky našich babiček

Kvetoucí kopřivy se již ke sběru nedoporučují

Jak se kopřiva užívá?

Kopřivu můžeme popíjet ve formě nálevu (malou hrst čerstvé nebo 2 čajové lžičky sušené rostliny přelijeme vroucí vodou a necháme cca 10 min vyluhovat a poté přecedíme) nebo ve formě odvaru, který má silnější účinky a získáme ho krátkým povařením rostliny ať už sušené nebo čerstvé.

Jiří Janča ve své praxi upřednostňoval tzv. bylinářský čaj, který získáme, když kopřivu večer namočíme do vody, necháme do rána vyluhovat, potom krátce povaříme a necháme cca 10 min vyluhovat a teprve potom přecedíme. Tímto postupem získáme z kopřivy opravdu maximum.

Pro její antivirové účinky je vhodné přidávat kopřivu i do čajů, když máte virózu nebo chřipku.  Když mají synové rýmu a kašel, přidávám jim do bylinkového čaje často i kopřivu.

Jednoduchý čaj na virózu (recept)

Připravíte smícháním:

  • jedné lžičky sušené kopřivy,
  • jedné lžičky sušeného květu bezu černého,
  • jedné lžičky sušeného květu lípy nebo sedmikrásky či šípku.

Tuto směs zalijete 250 ml vařící vody a necháte cca 10 min vyluhovat. Pije se teplé 3x denně, přidat můžete ještě lžičku medu.

Kopřivový nálev jako jarní i podzimní kůra

Na jaře (a také na podzim) je vhodné popíjet 2 až 3 týdny kopřivový nálev, na jaře ideálně z čerstvé natě. To znamená, že kopřivy několik cm vysoké odtrhneme celé, v zemi ponecháme pouze kořen, ze kterého brzy vyroste nová rostlina. Nať je vhodné trhat v rukavicích.

Kopřivový nálev vyrobíme z hrsti čerstvých nebo 2 čajových lžiček sušených listů nebo nati a pijeme teplý 2x denně. Kopřivu můžeme kombinovat i s jinými bylinami, např. bezem, mateřídouškou, meduňkou, šípkem apod.

Kopřivová šťáva

Je ideální pro jarní očistnou kůru, vyrobíme ji odšťavněním nebo rozmixováním čerstvých kopřiv. Šťávu můžeme kombinovat s ovocnými nebo zeleninovými šťávami.

Odvar proti padání vlasů

Kořen kopřivy se používá na odvar proti padání vlasů a proti lupům. Vyrobíme ho z hrsti opraných kořenů (sbírají se na jaře nebo na podzim), které vložíme do 0,5 litru vinného nebo jablečného octa. Pomalu vaříme v zakryté nádobě asi 10 minut. Po vychladnutí přecedíme a 1x denně vtíráme do vlasů.

Odvarem z nati kopřiv můžeme také oplachovat vlasy po umytí, budou lesklejší a  pevnější.

Všude roste a přitom je zjara doslova zázračná

Kopřivy v kuchyni

Kopřivy vždy tepelně upravujeme. Nikdy nezkoušejte pojídat kopřivy syrové. Palčivost odstraníme spařením vařící vodou. Pak už se můžeme kopřiv bez obav dotýkat.

Čerstvé kopřivy na jaře přidávám do všech polévek, do karbanátků, špenátu a dalších dobrot. A pokud by vaši blízcí protestovali, že je v polévce něco zeleného, na co nejsou zvyklí, můžete kopřivy elegantně schovat např. do pórkové polévky, jejíž recept vám nabízím.

Pórková polévka s kopřivami a jáhlami (recept)

Budeme potřebovat:

  • 1 pórek
  • 1 mrkev
  • půl hrnku jáhel
  • sůl
  • kousek mořské řasy
  • olej
  • lahůdkové droždí (pozn. redakce neaktivní droždí najdete v nabídce zdravých výživ a je bohatým zdrojem bílkovin)
  • hrst kopřiv

Na několika lžících oleje osmahneme nakrájený pórek a jednu mrkev pokrájenou na drobno, osolíme, zalijeme vodou, přidáme cca půl hrnku jáhel propláchnutých vodou a přivedeme k varu. Přidáme hrst spařených a nasekaných kopřiv, kousek mořské řasy a vaříme 20 minut. Před koncem varu můžeme případně přidat i další divoké bylinky (popenec, ptačinec, jitrocel, kontryhel). Dochutit můžeme sušeným lahůdkovým droždím, případně polévkovým kořením. Polévku je možné před podáváním rozmixovat.

Co když mi zbude nasušená kopřiva?

Když nasušíte více kopřiv než dokážete do roka vypotřebovat, udělejte si ze zbylých kopřiv koupel. Postup je velmi jednoduchý a můžete tak zužitkovat i jiné bylinky, které máte doma více než rok.

2 hrsti byliny vložte do hrnce, zalijte vodou a povařte cca 15 minut, poté nechte ještě chvíli vyluhovat. Odvar nalijte do napuštěné vany a dopřejte si bylinkovou koupel. Minerály obsažené v bylinkách se dostanou do vašeho těla skrz pokožku a vy tak můžete odpočívat a zároveň tělu dodávat potřebné minerální látky.

Na závěr je třeba konstatovat, že téměř žádná rostlina nepodporuje vitalitu tak, jako kopřiva! Proto vyražte ven a hledejte, sbírejte, sušte kopřivy a děkujte vesmíru, že tahle zázračná bylina roste kolem nás v tak hojném množství.

>>>Zaujalo vás to? Bylinky našich babiček si můžete objednat tady!<<<

Autorka článku: Kateřina Hrazdirová. Foto: autorka a Pixabay.

Zdroje:

  • Janča, Jiří, Zentrich A. Josef: Herbář léčivých rostlin, díl 2 E-K, Eminent 2008, ISBN 978-80-7281-368-1
  • Šimková MUDr. Michaela, Haldová Ivana PharmDr., prof. RNDr. Vít Grulich, CSc., Mgr. Jarmila Podhorná, Radmila Malinovská, Micharl Rymer, Milan Schirlo, Učební texty Školy přírodních terapií, 2. ročník Letní bylinkové školy, Český Krumlov 2017
  • Staňková Kröhnová Magdaléna, Bylinky pro děti a maminky, Grada 2009, ISBN 978-80-247-2312-9

Podzim: Jak posílit imunitu?

V podzimním čase, kdy se začnou viry množit jak houby po dešti, asi málokdo odolá a dostihne ho sem tam nějaký kašel, rýma, nepříjemné škrábání v krku. Může se přidat bolest hlavy, svalů, únava. A viróza je tady. Jak to udělat, abychom byli během chladných měsíců zdraví?

Zvolněte tempo

V kořenech pampelišky se skrývá pravý poklad

S příchodem podzimu se proměňuje kvalita energie. Míza stromů postupně míří zpět do země. Rostliny odevzdávají svou sílu do kořenů. Život v přírodě pomalu utichá. Zavřete si na chvíli oči a představte si to…

Ustalo zběsilé letní hemžení, moudrá příroda se připravuje na odpočinek. My lidé se můžeme inspirovat touto moudrostí a integrovat ji do svého života. Jak? Zvolněte tempo. Právě virózy mohou být impulsem k tomu, abychom si to uvědomili.

Jenže v dnešní uspěchané době to není jednoduché. Času je málo, starostí hodně. A tak se lidé mnohdy alespoň „ládují“ vitamíny a doplňky, které však vznikají chemickou cestou v laboratoři. Chcete na posílení využít vitalitu a energii čisté přírody? Takové, co nejspíš najdete i u sebe pod okny? Zkuste omrknout můj program Očista těla kořeny.

Nalaďte se na sebe

Kopřiva pomáhá nejen na podzim, ale i na jaře

Právě v období přicházejícího podzimu mám nejraději bosonohé procházky. Nejčastěji si je dopřávám v dešti. Země je měkká a po chvíli se plosky nohy příjemně prokrví, takže necítím chlad, ale rozproudění energie. Kousek od domu máme zatopený lom, kam chodím své tělo otužovat.

Jestli vám při představě bosých nohou a koupele v ledové vodě naskakuje husí kůže, můžete na to jít po svém a pomaleji. Otužujte se postupně. Do sprchy si připravte kbelík se studenou vodou a “šlapte” vodu. Udělejte si střídavou koupel. Chvíli se sprchujte teplou, pak šlapte studenou vodu.

Už za pár dní se budete cítit nabití a budete se nejspíš na svůj otužovací rituál těšit. Budete také intenzivněji vnímat své tělo. Chce to jen začít.

Bylinky

Sbírejte a užívejte kopřivová semínka

Bylinek, které jsou vhodné k užívání na podporu imunity, je celá řada. Připomenu vám ty nejznámější a snadno dostupné.

Kopřiva je asi nejoblíbenější. Už brzy z jara ji sbíráme pro očistu těla, na podporu krvetvorby. I na podzim můžete povzbudit svůj organismus a popíjet 2-3 šálky denně sušené natě kopřivy. Po odkvětu si nasbírejte semena, která působí na podporu imunity. Nasušte je a užívejte v dávce jedné až dvou lžiček denně. Semena dobře rozžvýkejte a zapijte vodou. Nebo je rozmixujte na prášek, uchovejte ve skleničce a dejte si 1-2 lžičky za den.

Na podzim je čas vykopávat kořeny, které mají ještě větší sílu než nadzemní část rostliny. Patří sem třeba známá echinacea. V době zvýšeného výskytu chřipek, viróz, únavy, užívejte tinkturu nebo odvar z kořene. Odvar připravte z čerstvých nebo usušených kořenů. Polévkovou lžíci kořenů zalijte 1/4 litrem vody, přiveďte k varu a vařte 15 minut na mírném plameni. Potom přeceďte.  Tinkturu užívejte v dávce 10-20 kapek do sklenky vody 2-3x denně po dobu 2-3 týdnů.

Krásná a známá echinacea, tinkturu si můžete sami vyrobit

Jako třetí bylinku, která dokáže tlumit růst bakterií, bych vám doporučila semena fenyklu. Ta jsou nejen chutná, ale mají výrazné desinfekční účinky a také očišťují tělo. Nasušte zralá semena a uchovejte je v suchu (šroubovací skleničce). Během podzimu si můžete dopřát posilující kúru v dávce 1-2 čajových lžiček denně.

Poslední bylinku, kterou bych chtěla zmínit, je pampeliška. Během jara nejčastěji sbíráme listy, stonky i květy. Teď přichází čas na sběr kořenů. Ideální dobou je ubývající Luna, pak mají kořeny bylin ještě více síly. Kořen pampelišky vám pomůže podpořit metabolismus, zlepšit jaterní činnost, funkci žlučníku, slinivky, ale také působí močopudně a dokáže odvádět toxiny z těla. To je žádoucí právě tehdy, když se nacházíme na přelomu ročních dob. Podpoříte tak přirozenou obranyschopnost svého těla. Dobře omyté a usušené kořeny povařte 15 minut ve 1/4 litru vody (1 polévkovou lžíci), nechte vyluhovat 10-15 minut a přeceďte. Dopřejte si očistnou kúru s pampeliškou trvající 10-14 dní. Budete se cítit jako rybka ve vodě.

Mějte se báječně a užívejte si barev a vůní podzimu.

Autorka článku: Linda Mahelová. Foto: autorka.

Jak na jarní domácí destilaci květových vod?

Destilovat hydroláty, tzv. květové vody, může dnes každý. Stačí si domů pořídit destilátor určený k destilování rostlin. Mnoho lidí se domnívá, že se destiluje hlavně kvůli éterickým olejům. Omyl. Velmi léčivé a žádoucí jsou i hydroláty, květové vody, vedlejší produkty při destilaci éterických olejů.

Výhoda hydrolátů je ta, že pro jejich výrobu není potřeba siličnatých rostlin, které v sobě mají ukrytý éterický olej. Dále je na hydrolátech úžasné i to, že jsou bezpečné pro děti, staré lidi a nemocné. Na rozdíl od éterických olejů, u kterých je potřeba dodržovat bezpečnostní pravidla.

Co je hydrosol?

Slovo hydrosol znamená z latiny hydro neboli voda a sol znamená roztok. V chemii pro to není žádný konkrétní název. V aromaterapeutickém světě slovo hydrosol je známo jako hydrolát, květová voda nebo rostlinná voda. Hydrolát je složen ze slova hydro – voda a lait – mléko. Mléko proto, že u některých rostlin je první voda při destilaci lehce mléčně zabarvena.

Pozor na složení květové vody!!

V INCI, tedy popisu složení produktu uvedeném na lahvičce musí být uveden pouze název rostliny, z které je hydrolát vydestilován. Případně konzervant. Pokud je ve složení voda plus éterický olej, NEJEDNÁ se o pravý hydrolát. Je to pouze smíchaná obyčejná voda, alkohol a éterický olej. Což je také účinné, ovšem z terapeutického hlediska naprosto rozdílné. A hrozí zde iritace od konkrétního přidaného éterického oleje.

Jak se získává hydrolát?

Naše domácí éterické oleje

Hydrolát je kondenzovaná (sražená) pára, která se při destilaci stoupá vzhůru skrz rostlinný materiál, v kondenzátoru se zchladí a mění opět na vodu, která při destilaci začne kapat do nádobky. Tato voda má v sobě cenné látky získané z rostliny. Na povrchu této vody plave éterický olej. Ten se pak pomocí florentské nádoby oddělí od vydestilované rostlinné vody. Vzniknou tak dva produkty. Již zmiňovaný hydrolát a éterický olej. Ve chvíli, kdy držíme v ruce hydrolát a éterický olej, máme v ruce celou rostlinku.

Pokud si destilujeme doma, na éterický olej zapomeňme. Na to, aby nějaký byl, je zapotřebí obrovské množství rostliny. Což v domácích podmínkách destilování prostě nejde. My máme s manželem doma 30l destilátor, do kterého se vejde tak 2,5 kg rostliny. Pokud destilujeme kombinovanou destilací, tak 5 kg rostliny. Z tohoto množství máme cca 0,5 – 1,5 ml éterického oleje.

Pro příklad: Přes 0,5 kg drahocenných okvětních lístků Arabského jasmínu Zambac (Jasminum sambac) je třeba k získání pouhého 1 g éterického oleje.

Jak používat hydroláty?

Z hydrolátů vaříme, pečeme, děláme si z nich luxusní domácí kosmetiku, koupeme se v nich, používáme je jako nosní kapky při rýmě, pijeme zředěné ve džbánu s vodou, děláme si z nich ozdravné několikadenní kúry, stříkáme jimi rostliny, osvěžujeme vzduch v místnosti a další a další.

Jarní domácí destilace netradičních bylin

Hydrolát si můžeme vydestilovat i z jiných než siličnatých rostlin.

Kopřiva (Urtica dioica)

Domácí destilační přístroj

Kopřiva je jedna z nejznámějších jarních rostlin, spojená z detoxikací těla po uplynulé zimě. Nejvíce síly se nachází v jarní, zrovna vyklubané kopřivě. Říká se jí Elixír života. Její léčivé účinky byli známé už ve starověku. Nejznámější řecký lékař Hippokrates doporučoval šlehat kopřivami bolestivé údy. Římský lyrik Gaius Valerius Catullus ( 84-54 př. Kr.) píše, že se uzdravil klidem a kopřivou.

Kopřivu dříve sbírali před sv. Janem, a dávali si ji za okna a před dveře, aby zabránila vstupu do domu zlým duchům. Když se chtěli dříve přesvědčit, je-li člověk opravdu mrtvý, šlehali ho pozůstalí kopřivami. Když na mrtvém naskočily pupeny, žil. Mrtvá pokožka totiž nereaguje. Vlákna z povrchové lýkové části jsou velmi pevná, proto byla spřádána a tkalo se z nich, hlavně za 1. světové války byla tato vlákna náhražkou za textil.

Kopřiva, i když je považována za plevel, je velice účinná léčivka. Když ji manžel sbíral na destilaci, byl jediný, kdo nepoužil rukavice. Zatímco my jsme měli problém sbírat ji i v rukavicích. To se mu ale nevyplatilo. V ten den k večeru zjistil, že je nějaký povzbuzený. Bušilo mu srdce, jako před infarktem. Nemohl usnout. 36 hod vydržel být vzhůru. Prožil si smutek, stísnění, bezmoc. Proto buďte při sběru opatrní a použijte rukavice!!

Nasbíral do 30 l destilátoru 3 kg kopřivy. Z toho jsme vydestilovali 1,5l kvalitního hydrolátu. Tento hydrolát používáme na vlasy, do šampónů, do rozprašovače na lesk vlasů, na mastnou pleť. Osvědčil se nám proti havěti na paprice pálivé. Havěť napadla zrovna rašící lístky papriky a vypadalo to, že je po ní. Manžel stříkal každé 3-4 dny tyto napadené lístky a za necelé 2 týdny byla paprika uzdravená.

Éterický olej z kopřivy existuje, ale my jsme z uvedeného množství neměli ani kapku.

Tip redakce: Koukněte se na video z domácí destilace

Pampeliška (Taraxacum officinale)

Pohled na zářivou louku plnou pampelišek skýtá pohled nevšední krásy. Je to světlo přicházející po temné zimě. Latinský název pampelišky pochází od lékaře Aviceny. Je odvozený od řeckého taraxis – zánět očí. V době Aviceny se mlékem, které pampeliška po utržení stonku vylučuje, léčil zánět očí. O této rostlince není známo, že by se tak často, jako ji známe dnes, vyskytovala ve starověku nebo středověku. Zřejmě až když se začal člověk později osidlovat a zemědělčit, přispěl k jejímu rozšíření. Odkvetlá pampeliška také sloužila k věštění bohatství nebo chudoby. Vzali se dvě odkvetlé ochmýřené pampelišky a ťukly se jedna o druhou. Pokud chmýří odletělo, znamenalo to chudobu. Pokud chmýří ulpělo na oděvu, znamenalo to bohatství. Také pampeliška snědená na Zelený čtvrtek znamenala zdraví po celý rok.

S manželem jsme nasbírali 4 kg pampeliškových květů. S toho jsme vydestilovali 1 l hydrolátu. Vůně pampelišky při destilaci byla úchvatná. Samotný hydroláz voní zvláštně. Tak nějak trávovo-zeleninově.  Zvláštností po destilaci bylo to, že nám doslova „vybělil“, vyčistil destilátor do lesklé mědi!! Hydrolát používáme na detoxikační kůry, odtučňovací, dále na pleť na vybělení kůže (díky našemu poznatku při destilaci), proti smutkům.

Éterický olej z pampelišky neexistuje.

Šeřík (Syringa)

Letošní pokus o destilaci šeříku

S manželem se každé jaro, s prvními kvítky šeříku, omámeně potácíme kolem domu. Jejich silná vůně je příslibem krásných slunných dní, lásky a uvolnění. Určitě to znáte také. Nicméně wikipedie uvádí, že plod, kůra, listy a kořeny šeříku obsahují látku syringin, která při styku s lidskou pokožkou může působit dráždivě a vyvolat alergickou reakci. Syringin prý dráždí také sliznici a nalezneme jej rovněž v mnoha dalších rostlinách, které mohou být člověku jedovaté. Dříve byl v lidovém léčitelství užíván proti horečce. Šeřík se k nám dostal až v 16. století, a to z Osmanské říše.

Co mě velice překvapilo bylo to, že paní Ing. Věra Žďárská z Bylinkové zahrady ve Valticích používá šeřík jako jedlý květ na ozdobu. Také ho kanduje. To mi vnuklo nápad, že bychom ho mohli s manželem destilovat.

Nasbírali jsme 5 kg květů šeříku. Z toho jsme vydestilovali tak 1,5 l hydrolátu. Ovšem vůně je svým způsobem opět taková travní. Očekávaná libá vůně omamných květů se nekonala.

Šeřík se používá proti horečce, proti bolesti v krku, proti smutku, krvácení.

Na trhu je k dostání extrakt CO2 z šeříku.

Tip redakce: Více o klasických českých bylinkách najdete v našem vzdělávacím programu Bylinky našich babiček

Bonus: recepty

Recept na rozprašovač na vlasy

Hydrolát z kopřivy, rozmarýnu, tinktura z lopuchu, lichořeřišnice. Stříkáme na vlasy. Podporuje růst a lesk vlasů.

Recept na hojivou bělící pleťovou vodu

Do vydezinfikovaného rozprašovače 50 ml dáme 20 ml hydrolátu z šeříku, 20 ml hydrolátu z pampelišky, 1 ml rostlinný olej z pupalky, 8 kapek tinktury z propolisu, 2 kapky šalvěje muškátové, 1 kapka éterického oleje z citrónu. Potíráme každý večer před spaním.

 

Zdroje:

  • CATTY, Suzanne. Hydrosols: the next aromatherapy. Rochester, Vt.: Healing Arts Press, c2001. ISBN 0-89281-946-4.
  • Listy aromaterapie [online]. Asociace českých aromaterapeutů, 2014, 2014(42) [cit. 2017-05-19].
  • MIČÁNKOVÁ, Marie a Jan LEJNAR. Rostliny v léčbě, kuchyni a kosmetice. Praha: SEVT, 1991. ISBN 80-7049-015-2.
  • Ing. Věra Žďárská, Bylinková zahrada Valtice
  • Šeřík obecný. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2017-05-19]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0e%C5%99%C3%ADk_obecn%C3%BD

Autorkou článku je Xenie Bodorík Pilíková, foto: Pixabay.

Partnerem článku je Asociace českých aromaterapeutů:

Natrhej, rozsekej, zamíchej a sněz! Jarní zelená pesta…

Pokud by se volil král internetu za březen a duben, asi by vyhrál medvědí česnek. Letos se ho urodilo a všichni ho sbíráme… Vyrazit na něj patří téměř k jarní společenské povinnosti.

Tenhle zelený rituál dodržuji již několik let a mám ho ráda. Příjemný výlet do probouzející se přírody i ten nasbíraný poklad. Tentokrát proběhly “lovy” dva, první na mladé kopřivy, druhý na medvědí česnek. Výsledkem obou bylo originální zelené pesto. A také obohacení pobytem v zeleni se spřízněnými dušemi.

Při lovu bylin musí být pohoda
Mladé kopřivy, česnek divoký i medvědí, hezky najednou

To “pravé” pochází z Itálie

Název je odvozen z italského slova pestare = tlouci, mlátit. Zelená klasika je z bazalky, známá jako pesto alla genovese podle severoitalského města Janov (Genova). Jiný druh, pesto alla siciliana, obsahuje na slunci sušená sicilská rajčata.

Tradiční složení obnáší kromě bazalky nebo rajčat ještě sůl, česnek, parmezán (či jiný ovčí sýr najemno strouhaný), piniové oříšky a olivový olej. Čerstvé pesto je lahůdka, konzervované varianty slabý odvar.

Medvědí česnek skvěle i vypadá
Omáčka na těstoviny s pestem

Tip redakce: Na co všechno je medvědí česnek dobrý? Máme článek!

Nechte pracovat fantazii, vytvořte Pesto alla “Vy”

Můj přístup k vaření je ryze experimentální. Takže i složení “mého” pesta je neortodoxní. Dodržuji však tradici aspoň v základu – bylinky, oříšky (semínka), sýr (nebo jeho alternativa) a olej. A těchto pár ingrediencí už poskytuje nekonečné možnosti… Takže šup na to! Tady je inspirace pro vaše kulinářské pokusy.

Kopřivová limonáda

Moje tipy

  • TIP č. 1: Uchování zelených listů nejen česneku, ale i salátů – jednotlivé listy pod vlhkou utěrkou v chladu vydrží několik dnů svěží.

  • TIP č. 2: Šťáva z citrusů jako lehká přírodní konzervace může o pár dnů prodloužit životnost vašeho výtvoru.

  • TIP č. 3: Při sběru myslete na přírodu a neotrhejte všechno. Na oplátku za ty dary z lesa třeba odneste pár odpadků.

Recepty na jarní zelená super zdravá pesta

Z mladých kopřiv

Ingredience: čerstvé kopřivové výhonky, loupané konopné semínko, dvě paličky pečeného česneku, nastrouhané uzené tofu, sůl, olivový a makadamiový olej, šťáva z jednoho krvavého pomeranče

Čerstvé kopřivy spařit horkou vodu a nechat chvilku odstát
Pečený česnek je lahůdka, nejen do pesta či pomazánek, na seříznutý vršek pár kapek oleje a trochu soli
Další ingredience na pesto, alternativa sýra a piniových oříšků

Z medvědího česneku

Ingredience: čerstvý medvědí česnek, slunečnicové a dýňové semínko, najemno strouhaný tvrdý kozí sýr, konopný olej, šťáva z půlky citronu

Další varianta obměny klasiky, tahle je neveganská s kvalitním kozím sýrem
Tak a už jen vše rozmixovat
Je to hotové a parádně zelené, super zdravé

 

Zdroje:

  • cs.wikipedia.org/wiki/Pesto

Autorkou článku je Kateřina Polívková, foto: autorka.

Jak zvýšit radost z příchodu jara stravou a bylinkami?

Jaro je čas nových začátků a velkých změn. Představuje také návrat do života po zimním spánku. Naše tělo je po zimě vyčerpané a jarní únava tedy  není nic neobvyklého a nepatřičného. Měli bychom stav našeho těla respektovat a jen pomalu ho uvádět do rovnováhy. Jak na to pomocí bylinek, zdravé stravy i éterických olejů se dozvíte v tomto článku. Článek je 1. dílem seriálu.

Symbolem jara v čínském pentagramu je element dřeva. Tradiční čínské nauky dělí rok na pět ročních období, jaro připadá na dobu většinou od února do dubna. Čínský kalendář je solárně-lunární a tak je pohyblivý (jaro každý rok začíná jinak) a díky tomu několik tisíciletí úplně přesný, což se o našem říct nedá. Na jaře dochází k energetické změně energie, která v zimě byla stažená a uchovávala se na jaro. Po odfiltrování Elementem Země se začíná obracet směrem vzhůru. Tahle velká změna sebou přináší mimo jiné i jarní únavu, proti které nás všemožná média nutí bojovat. Ten, kdo v zimě nežil podle vesmíru a s energií plýtval, tak se mu na jaře nedostává. Proto se v tomto článku dozvíte, jak si pomoci a jak pomoci orgánům Elementu Dřevo játrům a žlučníku.

(Pozn. úvodní foto: Řeřicha obsahuje hodně vitamínu C, vitamíny skupiny B, vitamín K, provitamín A, železo, vápník, hořčík, fosfor, síru, draslík a dokonce i trochu jódu.)

Co tedy na jaře jíst a čeho se vzdát?

Na jaře je vhodné především odlehčit stravu, ostatně proto naši moudří předkové drželi půsty. V našem jídelníčku je vhodné výrazně omezit tuky a to i ořechy, dále maso, sůl a cukr.

Potraviny tepelně upravovat kratší dobu, vhodné je blanšírování a vaření v páře. Do jídelníčku bychom měli zařadit kyselou chuť (v umírněném množství) tj. limetky, citrony, jogurt, kyselé zelí, kyselé okurky, šípky, dále mango, jablka, brusinky, chřest, pšenici, kukuřici, řapíkatý celer. Pokud máme ještě v mrazáku borůvky, jahody nebo maliny, je čas se do nich pustit. Samozřejmě jakmile začnou růst různé divoké byliny, je vhodné začít je zařazovat do jídelníčku. Doma na okně si můžeme vypěstovat řeřichu nebo rukolu. Je to velmi jednoduché, semínka koupíme téměř v jakémkoliv supermarketu, nasypeme na talířek vyložený vrstvou vaty a pravidelně zaléváme. Po několika dnech můžeme rostlinky začít sklízet a hned nasadit semínka na další talířek. Sklizené rostlinky sypeme na namazaný chléb, na polévku či přidáme do salátu nebo na jakékoliv uvařené jídlo. Tepelně je neupravujeme, zničili bychom všechny prospěšné látky. Pro posílení organismu na jaře je také vhodné přidat do jídelníčku mladé kopřivy či jejich šťávu, mladé listy pampelišky a čerstvé jarní byliny do salátů, pomazánek a polévek.

Půsty

Na jaře je také velmi příznivé zařadit do našeho života různé půsty. Ale pozor, půstů je mnoho a všechny nejsou vhodné pro každého. Při plánování půstu je třeba brát v potaz svoji tělesnou konstituci. Jako půst vhodný opravdu pro každého je třeba zmínit velmi jednoduchý půst spočívající v tom, že po večeři už nic nejíme až do rána, kdy se najíme až za 12 hodin od večeře. Prakticky to může vypadat tak, že se navečeříme např. v 18:30 a další jídlo jíme až ráno v 6.30 nebo i později. Tento půst je možné držet i celoročně, tělo nám určitě poděkuje.

Tip redakce: Více o klasických českých bylinkách najdete v našem vzdělávacím programu Bylinky našich babiček

Vhodné jarní bylinky

V období jara jsou nejcitlivějšími orgány žlučník a játra, a i když nemáme s těmito orgány žádné potíže, je vhodné jejich činnost podpořit vhodnými bylinnými čaji. Můžeme si koupit už připravený jaterní čaj, vybrat si některou z bylin níže uvedených, anebo si namíchat osvědčené směsi bylin podle receptů uvedených v dalších odstavcích.

Bylinky pro žlučník

Narušení funkce žlučníku způsobuje celou řadu obtíží, které bychom se žlučníkem ani nespojovali jako např. bolesti kloubů, tenisový loket, lupénka, tlak a bolest za hrudní kostí nebo na pravé straně hrudníku, tlaky a nevolnosti po jídle či návaly hněvu.

Mezi byliny příznivě ovlivňující funkce žlučníku patří čekanka, jablečník, kopřiva, křen, kurkuma, mateřídouška, měsíček, oman, puškvorec, pýr, smetanka lékařská, smil písečný a vlaštovičník. Na podporu žlučníku, jater ale i ledvin je potřeba hodně pít, nejlépe bylinné čaje nebo vodu.  Z několika výše uvedených bylin je možné si namíchat směs a pít ji 3x denně šálek nebo si namíchat žlučníkový čaj.

Žlučníkový čaj

  • 40 g měsíčku
  • 25 g čekanky (nať)
  • 20 g řepíku
  • 10 g jablečníku
  • 5 g máty

Dávkování je 1 lžičku až 1 lžíci zalít vařící vodou nechat 10 min vyluhovat a pít vždy čerstvý několikrát denně.

Čekanka podporuje tvorbu žluči, pročišťuje ledviny i játra.

Bylinky pro játra

Mezi projevy dysfunkce jater patří pálení žáhy, zažívací potíže, vyšší nebo i nízká hladiny cholesterolu a cukru v krvi, potíže s očima, únava.

Z bylin, které příznivě ovlivňují játra je třeba zmínit čekanku, čubet benedikt, dobromysl, hořec žlutý, mařinku, ostropestřec mariánský, kořen černého rybízu, smetanku lékařskou, světlík lékařský, vachtu trojlistou, zemědým a zeměžluč, dále popenec, jablečník a řepík.

Čaj na podporu jater a žlučníku

  • 200 g smetanka lékařská (kořen s natí)
  • 200 g měsíček
  • 40 g mařinka
  • 60 g tymián

Použijeme 1 vrchovatou lžíci směsi na šálek, zalijeme vařící vodou, vyluhujeme zakryté 10 min a přecedíme. Pijeme 2-3 šálky denně mezi jídly nebo před jídlem.

Éterické oleje vhodné na jaře

Z energetického hlediska můžeme játra a žlučník podpořit také éterickými oleji. Mezi oleje náležející k elementu dřeva a tedy podporujícími játra a žlučník patří bergamot, grapefruit, helichrysum, heřmánek, lavandin a levandule, máta, mandarinka, meduňka, nard, neroli, petigrain, pomeranč a řebříček. Éterické oleje můžeme na jaře kapat do aromalampy nebo si vytvořit masážní směs naředěnou panenským olejem.

Masážní směs na podporu elementu Dřeva

  • pomeranč sladký 5 kapek
  • levandule 4 kapky
  • petitgrain 6 kapek

Éterické oleje smíchat s 30 ml panenského oleje (např. mandlového, sezamového) a vmasírovat po koupeli do vlhké pokožky zejména v oblasti podžebří.

Jarní směs do aromalampy pro veselou mysl

  • 7 kapek grep
  • 2 kapky citron
  • 3 kapky pomeranč sladký
  • 3 kapky levandule

Všechny éterické oleje nakapejte do malé lahvičky, dobře promíchejte a pak kápněte několik kapek do aromalampy. Zbylou směs opatřete štítkem s popisem a dobře uzavřete. Uchovávejte stejně jako éterické oleje z dosahu dětí a domácích zvířat.

A nezapomeňte na zelenou barvu

Radost z návratu jara můžeme posílit také nošením zelené barvy, která patří k elementu dřeva a je i v naší kultuře symbolem jara, dále pak dlouhými procházkami či jiným pohybem na čerstvém vzduchu, ideálně s rozevlátými vlasy.

Ať je vám na jaře krásně.

Použitá literatura:

  • Šimková MUDr. Michaela, Haldová Ivana PharmDr. Učební texty Školy přírodních terapií, 1.ročník 3.část, Český Krumlov 2017
  • Zrubecká Adéla. skripta Aromaterapie a TČM. Praha: Institut aromaterapie. 2014

Autorkou článku je Kateřina Hrazdirová. Foto: Freeimages.

Děkujeme sponzoru článku:

logo-aca-kulate

Další díly seriálu:

Jak se živit na jaře? Místo masa pampelišky, kopřivy a špenát

Přinášíme vám tipy pro stravování a vaření v jarním období. Dnešní doba nás vzdaluje přirozenosti. Vědomý přístup k tomu co, kdy a jak jíme, může být jednou z cest, jak se opět s přírodou a jejím cyklem sladit. A lepší výživa jednoznačně znamená lepší žití i zdraví.

Jaro, léto, podzim, zima

Člověk je cyklická bytost. Žije na planetě Zemi, která tepe svými vlastními rytmy. Jedním z nich je střídání ročních období. Pro správné a zdravé fungování lidského organismu je důležité žít v symbióze s tímto principem. Každé z ročních období znamená jistý nápor na některé z tělesných orgánů a systémů. A všechny tradiční léčebné přístupy s tímto faktem počítají. Například v zimě je oslabena imunita, v létě zase srdce.

Indie a její ajurvéda rozlišuje šest ročních období. Tradiční čínská medicína pracuje s pěti. Naše západní má čtyři. Všude jsou však jistými mezníky slunovraty, rovnodennosti a fáze měsíce. Kromě slunečního a měsíčního cyklu je důležitým faktem zeměpisná poloha. Jiné stravovací návyky budou optimální pro tropy, jiné pro střední pásmo a jiné pro chladný sever. Pak tady máme fyzickou konstituci každého jedince a jeho styl života… No není to tak úplně jednoduché, ale zdravý selský rozum a poohlédnutí se do kuchyně našich předků jsou celkem spolehlivými vodítky.

Jaro je čas klíčení

Nejíst nic má také svůj význam

Jde-li člověk při prověřování stravovacích doporučení dostatečně do hloubky, zjistí, že jsou vždy založena na přirozeném cyklu dozrávání, skladování, dostatku či nedostatku potravin v tom kterém období a místě. Většina oblastí a kultur zařazovala také pravidelná období půstu a očistných kůr obzvláště v jarním čase.

Jarní půsty dávaly smysl v přirozeném koloběhu. Docházely zimní zásoby a příroda v této době neposkytovala kromě očekávání čerstvých zelených výhonků nic. Takže pro své zdraví občas také nejezte nic.

Když hubnout, tak na jaře

Z pohledu TČM je důležité pro dobré zdraví po celý rok myslet trochu dopředu. V probíhajícím období vyživit a nezatěžovat i orgány oslabené v tom následujícím. Příkladem může být, že přemírou konzumace kyselých potravin v létě a v zimě oslabíme naše játra a žlučník. Na jaře pak budou více trpět. Prostě a jednoduše důležitá je rovnováha.

Že se blíží jaro, většinou sami poznáme změnou chutí. Začátkem února je cítit, že dny jsou delší, po ránu najednou slyšíme zpěv ptáků. A při nákupu intuitivně saháme po jarní cibulce, špenátu, více pijeme (vodu) apod. Člověka to tolik netáhne do kuchyně, spíše ven na vzduch. Tím pádem i méně konzumujeme. Na oficiálním datu prvního jarního dne zas tolik nezáleží.

Jaro je časem detoxikace a pročištění nánosů, které naše tělo v zimě nastřádalo. Najednou jde vše snadněji. I hubnutí! Ovšem pozor na jarní větříky, trochu zrádné. Je stále ještě chladno, snadno nás “ofoukne”. A tělo je po zimě nerozhýbané, nezatěžujme ho zbytečně. A na ostré první slunce zvykejme obličej a oči postupně.

Čerstvý špenát

Jaro? Sex s rozvahou. Kopřivy a pampelišky dle libosti!

Dle TČM patří jaru energií sršící element Dřeva, jiná barva než zelená by nás asi ani nenapadla. Více opečovat potřebují naše játra a žlučník, v této době ohroženější a citlivější. Jsou to orgány se sklonem ke stagnaci, horkosti a nedostatku krve i šťáv. Jejich nerovnováhu můžeme na sobě pozorovat jako bolest hlavy (po stranách), sennou rýmu, zánět spojivek nebo ischias. Stagnace čchi jater způsobuje třeba poruchy menstruace u žen. Potíže se žlučníkem se mohou projevovat tlakem v břiše po jídle, říháním, ale třeba i bolestmi kyčlí.

A co dělá dobře játrům a žlučníku kromě kvalitní jarní stravy? Rozhodně nepodléhat podrážděnosti, depresím, záchvatům hněvu a vzteku. Prostě jak jen to jde, udržujme se v uvolněném stavu psychicky i fyzicky. Užívejme si hojné jarní procházky! A při chůzi (přirozeně) zapojme ruce, jejich pohyb napomáhá odstraňovat stagnace v oblasti zažívacího traktu. Posiluje činnost plic a následně krevního oběhu a srdce.

A nepřehánět to se sexem, říká doktorka Guo Li… Dále doporučuje konzumovat potraviny bohaté na bílkoviny (libové maso, vejce), med, čerstvé ovoce, zelenina, ale i potraviny teplé povahy – cibuli, česnek, čerstvý zázvor. A vyřadit syrové, tučné a dráždivé pokrmy (skopové maso, mořské produkty). Na pročištění jater popíjet čaj z květů chryzantémy.

Ideální jarní nákup

Vhodné jarní potraviny: vařené a dušené, k tomu čerstvé zelené

Vhodné potraviny na pomoc s jarním neklidem, stagnacemi a k doplnění ledvin (oslabené zimou) a jater:

  • zelenina (ředkvičky, celer, lilek, okurka, pórek, mladá cibulka)
  • listové saláty (hlávkový, špenát, polníček)
  • čerstvé bylinky (pažitka, řeřicha,medvědí česnek)
  • houby, mořské řasy, klíčky
  • špalda, pohanka
  • hrušky, banány, kešu oříšky

Základem stravy je stále tepelně upravené jídlo. Co nejčastěji ho doplňujeme čerstvými natěmi, jsou plné vitamínů a enzymů a pomáhají dobrému trávení. S přechodem ročního období se mění způsoby úpravy jídla. Jangové zahřívací pečení v zimě vystřídáme vařením a dušením ve vodě, blanšírováním (ideální třeba pro špenát).
Vzhledem k přirozené tendenci těla se na jaře očistit pomůže omezit potraviny s lepkem (pšeničný chléb, těstoviny), produkty z kravského mléka, maso a uzeniny.

Kopřivy jsou takový obyčejný zázrak

Domácí klasika: kopřiva

Renata Lien Čepelková uvádí jako ideální jarní potravinu kopřivy. Jsou takovým zeleným zázrakem. A u nás tradičním doplňkem tohoto období. Rozpouští toxiny, čistí a obnovují krev, posilují nervy, pomáhají s únavou, působí proti revmatismu a dně, snižují hladinu cukru v krvi. Můžeme je připravit jako čaj zalitím horkou vodou, ten se může ještě vylepšit přidáním sedmikrásek či petrklíčů. Anebo vyrobit výluh máčením ve studené vodě.

Kopřivový výluh

Příprava za studena zaručuje více cenných látek. Čerstvé kopřivy posekat na menší kousky a zalít asi litrem studené vody tak, aby byly zcela ponořené. Připravit večer a přes noc nechat louhovat. Pak slít a popíjet po dobu dvou týdnů.

MUDr. Ludmila Bendová doporučuje čerstvé hořké byliny i divoce rostoucí, jako kořen pampelišky, ta sice chutí a povahou patří k prvku ohně, ale také uklidňuje jang jater a podporuje proudění žluči.
Pampeliškové listy jsou hořké, použít je jemně nasekané můžeme do salátů, jako ozdobu na talíř, nebo do polévek.

Hořký a zdravý kořen pampelišky

Jarní úklid přiláká novou radost

Očistu dopřejme jak svému tělu, tak i našim domovům. Je čas vymést všechny nahromaděné trable a uvolnit místo novým radostem! Jaro je čas zrození, energie stoupá a rozpíná se. Vlastně je opravdovým startem nového roku. Tradiční svátek Hromnice na začátku února býval symbolickým uvítáním nové energie sílícího slunce a pučících semínek. Slované tento svátek zasvětili panenské bohyni Jitřence, neposkvrněné a dospívající, dívce měnící se v ženu.

Zdroje a použitá literatura:

  • BENDOVÁ, Ludmila. Čínská dietetika v moderním světě: příručka pro praktiky tradiční čínské medicíny. Praha: Tradiční čínská medicína, 2012. ISBN 978-80-904804-1-4.
  • TEMELIE, Barbara a [PŘEKLAD BARBORA VLACHOVÁ A IVA WLASCHINSKÁ]. Výživa podle pěti elementů: jak můžete s radostí a požitkem posílit své zdraví, vitalitu a energii lásky. 2. vyd. Bratislava: Eugenika, 2002. ISBN 8088913934.
  • LIEN ČEPELKOVÁ, Renata. Jídlo jako lék: podle čínské medicíny. Praha: Bondy, 2015. ISBN 978-80-88073-10-9.
  • GUO, Li, ANDO, Vladimír, ed. Čínské metody oddálení stáří a upevnění zdraví. V Praze: DharmaGaia, 2014. ISBN 978-80-7436-050-3.
  • JOHARI, Harish. Ájurvéda: léčivá kuchyně : 200 vegetariánských receptů pro zdraví, rovnováhu a dlouhý život. Hodkovičky [Praha]: Pragma, c2007. ISBN 978-80-7349-086-7

Autorkou článku je Kateřina Polívková, foto: Pixabay. Sponzor článku: Asociace českých aromaterapeutů.

logo-aca-kulate