Stanislav Sekretár: “Lněný olej patří do ledničky, olivový stačí mít ve tmě.” (rozhovor)

Léčivé účinky rostlinných panenských olejů jsou velkým tématem poslední doby. Výzkumy ukazují, že například olej z černého kmínu může pomoci alergikům se zmírněním senné rýmy. Pupalkový pomáhá ženám zvládnout hormonální obtíže. Brutnákový olej posiluje organismus. A právě o nich je i náš rozhovor se Stanislavem Sekretárem.

Rostlinné oleje budou také tématem i sobotní Aromakonference Brno a přednášet o nich bude Doc. Stanislav Sekretár ze Státní technické univerzity v Bratislavě. V rozhovoru pro Kouzlo vůní jsme se zeptali, jak správně doma používat a skladovat panenské rostlinné oleje.

Které rostlinné oleje byste doporučil do každé kuchyně?

SS: “Na bežné kulinárske účely: bezerukový repkový olej rafinovaný. Tento olej je oxidačne pomerne stabilný a naviac obsahuje n-3 kyselinu α-linolénovú (9-11 %). Pre fritovacie účely: olej určený na tento účel (zmes olejov s vysokým obsahom nasýtených mastných kyselín). Pre potreby studenej kuchyne: panenský olivový olej. Ten obsahuje zdraviu prospešné zložky.”

Pozn. redakce: bezerukový  = s nízkým obsahem nežádoucí kyseliny erukové.

Doc. Stanislav Sekretár vydal více než 150 publikací a patří mezi kapacity ve svém oboru

Jak moc vhodný je olivový olej pro smažení nebo pečení? A mohl byste to porovnat se slunečnicovým panenským olejem?

SS: “Panenské oleje (lisované za studena a nerafinované) obsahujú sprievodné látky, ktoré sa pri zohrievaní rozkladajú. V oleji sa tak vytvára pachuť a zápach. Zdraviu prospešné účinky týchto sprievodných látok sa zachovajú len pri ich správnom skladovaní (chlad, tma, neprístup kyslíka) a používaní iba pre účely studenej kuchyne. Olivový olej je podstatne oxidačne stabilnejší (asi 10-krát) ako slnečnicový aj v prípade panenských olejov. Panenské oleje sa však nehodia na smaženie a pečenie z vyššie uvedených dôvodov.”

Pozn. redakce: sprievodné látky  = doprovodné látky, např. barviva, enzymy, steroly, vitamíny, antioxidanty.

V poslední době se rostlinné oleje prosazují také jako doplňky stravy s léčivými účinky. Které rostlinné oleje byste takto doporučil?

SS: “Na liečivé účinky niektorých rastlinných olejov má vplyv zastúpenie mastných kyselín (najmä n-3 typu) a prítomnosť rôznych sprievodných látok (farbivá, enzýmy, steroly, vitamíny, antioxidanty atď.) v týchto olejoch. Rastliny sú zdrojom mnohých biologicky aktívnych látok. Takými olejmi, okrem spomínaného, sú: olej z čierneho kmínu, borákový (brutnákový), pupalkový, moringový olej, olej z hroznových jadierok, olej z chia semienok, olej z jadierok granátového jablka, oleje zo semien zeleru, papáje, olej z rakytníka rešetliakového, olej zo semien šípok, tamanu olej a mnohé iné.”

Pokud si někdo chce zpestřit jídelníček, jak správně užívat rostlinné oleje jako doplněk stravy a v jakém dávkování?

SS: “Vážnym problémom našej populácie je nesprávny pomer v príjme (n-6) a (n-3) mastných kyselín v strave. Ten by mal byť v prípade dospelých osôb približne 4 : 1 (denný príjem kyseliny linolovej by mal byť okolo 8 g a kyseliny α-linolénovej približne 2,4 g). Žiaľ u nás je tento pomer oveľa vyšší (20 až 40). Vhodné je preto konzumovať potraviny s vysokým obsahom (n-3) mastných kyselín (ryby, ľanový olej, repkový olej, vlašské orechy, chia semená) v takom množstve, aby sa tento pomer upravil na odporučenú hodnotu.”

Stanislav Sekretár v laboratoři Státní technické univerzity v Bratislavě

Anti-age hitem se v posledních letech stal arganový olej, který má ale typickou a pro někoho nepříjemnou vůni. Je opravdu tak unikátní?

SS: “Tento olej má vysoký obsah nasýtených mastných kyselín (až 80 %) a vďaka tomu je stabilný voči oxidácii (podobne ako olivový olej). Okrem toho obsahuje vysoké množstvá antioxidantov (tokoferoly a iné polyfenoly). Pozoruhodný je vysoký obsah γ-tokoferolu, ktorý má silné protizápalovéchemprotektívne účinky na ľudský organizmus. Z tohto hľadiska sa určite jedná o prospešný olej. Pre porovnanie s inými olejmi však treba zvážiť viaceré hľadiská: cena, dostupnosť, senzorické vlastnosti atď. Úlohu tu hrá aj dobre urobená reklama na produkt.”

Pozn. redakce: protizápalové = protizánětlivé.

Náš online časopis čtou aromaterapeuti nebo lidé, kteří si sami doma míchají tělové a masážní oleje. Který rostlinný olej byste doporučil jako nejtrvanlivější, aby se nám například nezkazil v teplé koupelně?

SS: “Vhodné sú oleje s vysokým obsahom nasýtených mastných kyselín: moringový olej, alebo olej z hroznových jadierok. Určujúcim faktorom je aj cena a dostupnosť oleja.”

Jak správně rostlinné oleje skladovat? Které musejí být v ledničce a u kterých je to zbytečně?

SS: “V chladničke (za chladu a v tme) sa odporúča skladovať všetky oleje panenské, oleje s vysokým obsahom (n-3) kyselín (ľanový, rybí, chia olej). Ostatné bežné oleje (repkový, slnečnicový, sójový a podobne) sú viac citlivé na svetlo (možnosť tvorby singletového kyslíka a akcelerácia oxidácie) ako na teplo. Treba ich skladovať v tme, ale nie je nutné ich dávať do chladničky.”

S kolegy z katedry vyjíždí Doc. Stanislav Sekretár na akce do přírody

V sobotu 15. září Vás uvidíme na Aromakonferenci Brno – o čem bude vaše přednáška? Na co se můžeme těšit?

SS: “Prednáška bude o oxidačnej stabilite rastlinných olejov a výrobkov z nich. Predmetom budú akceleračné faktory oxidácie tukov, jej chemické aj zdravotné dôsledky a uvedené budú aj možnosti inhibície tejto oxidácie.”

Tip redakce: Přečtěte si také rozhovor s Ingrid Kleindienst – John, která bude na Aromakonferenci Brno přednášet o praktickém využití hydrolátů.

Čím se teď zabýváte ve své práci na univerzitě? Prozraďte nějakou zajímavost z posledních výzkumů…

SS: “V poslednej dobe sa zaoberám izoláciou prospešných látok z fytomasy a ich využitím v potravinárstve, kozmetike a farmácii. Takou zaujímavosťou je prípad, keď sme pre antioxidačnú formuláciu na báze extraktu zo šalvie, pôvodne určenú na stabilizáciu tukov, zistili protirakovinové účinky. Uverejnené tu: Jantová, S., Hudec, R., Sekretár, S., Kučerák, J., & Melušová, M. (2014). Salvia officinalis L. extract and its new food antioxidant formulations induce apoptosis through mitochondrial/caspase pathway in leukemia L1210 cells. Interdisciplinary toxicology, 7(3), 146-153.”

Stanislav Sekretár

Doc. Ing. Stanislav Sekretár, PhD. pracuje v oboru Chemie a technologie potravin na Ústavu potravinářství a výživy Fakulty chemické a potravinářské technologie STU v Bratislavě. Ve své výzkumné práci se zaměřuje na využití přírodních látek v potravinářství, kosmetice a farmacii. Vydal více než 150 vědeckých publikací v odborných časopisech a sbornících, je vlastníkem jednoho patentu, autorem učebnice, skript, programů pro počítače i audiovizuálních kurzů. Spolupracuje na slovenských i mezinárodních grantech. Na svoje práce má 357 citací.

Autorem rozhovoru je: Anna Krutová, Foto: archiv Doc. Stanislava Sekretára

O Aromakonferenci Brno

Mezinárodní aromaterapeutická konference se uskuteční 15.9. v Brně. S přednáškami vystoupí Dr. Petra Ratajc ze Slovinska, Ingrid Kleindienst – John z Rakouska, Doc. Stanislav Sekretár ze Slovenska a Ing. Helena Pluháčková z České republiky. Program bude simultánně překládán pod taktovkou Hany Violy Tisserand do češtiny.

Rozhovor – Ingrid Kleindienst-John: “Růžový hydrolát vyléčí téměř jakoukoliv nemoc”

Sympatická a velmi milá Rakušanka Ingrid Kleindienst – John je aromaterapeutkou, která napsala už osm knih o léčivých rostlinách. Bylinkami se zabývá už od dětství a dnes žije kousek od Vídně v domku s vlastní zahrádkou, pořádá kurzy a vede aromaterapeutickou školu. V rozhovoru pro Kouzlo vůní prozradila i recept na balzám při nachlazení s tymiánovým hydrolátem.

Navíc bude Ingrid Kleindienst – John 15. září 2018 hostem Aromakonference Brno, kde vystoupí s přednáškou zaměřenou na na stále oblíbenější téma hydrolátů. S posluchači se podělí o své praktické zkušenosti. A má jich opravdu mnoho!

Kam sahají Vaše bylinářské kořeny?

IKJ: “Už když jsem byla malá, sbírala jsem byliny s babičkou a tetou. Říkaly mi, které mohu používat. O využití bylin jsem se tedy začala učit přirozeně. Když jsem se krátce po dvacítce stala maminkou, začala jsem se velice zajímat o léčivé byliny, a to mi vydrželo dodnes.”

Ingrid Kleindiens – John se dnes věnuje hlavně vzdělávání dalších aromaterapeutů a bylinářů

A co Vás přivedlo k aromaterapii?

IKJ: “V sedmdesátých letech jsem začala používat esenciální oleje pro výrobu vlastních parfémů. Tehdy se jich mnoho koupit nedalo. Opravdu velký zájem o terapeutické využití esenciálních olejů ale přišel až později − když měl můj první manžel těžkou nehodu a ztratil čich a chuť. Pracovala jsem tehdy na vídeňské univerzitě a dostala se tam k anglicky psaným knihám – a hned první byla od Roberta Tisseranda. Nadchla jsem se díky nim pro aromaterapii. O pár let později jsem si otevřela vlastní aromaterapeutickou praxi a v roce 2000 jsem založila aromaterapeutickou školu.”

Vzpomínáte si na nějaký AHA-moment, kterým vás bylinky přesvědčily o svém léčivém působení?

IKJ: “Ano, pamatuji! Když jsem měla první menstruaci, dala mi babička čaj s řebříčkem proti bolestem v podbřišku. Nemohla jsem uvěřit, že mi jediný šálek čaje uleví od bolesti, ale opravdu to funguje!”

Na Aromakonferenci Brno budete přednášet o hydrolátech. Který je Váš aktuální favorit?

IKJ: “Už dlouhá léta je mým favoritem hydrolát z růže. Má tolik různých praktických využití – u dětí, starých lidí, při péči o pokožku i v klinické praxi.”

Které hydroláty jsou podle vás nedílnou součástí domácí aromalékárničky?

IKJ: “Napadají mne čtyři: růžový – téměř na jakoukoli nemoc, levandulový – na zklidnění, hydrolát z neroli – při šoku nebo když prostě máte špatný den a z máty peprné − na osvěžení.”

O hydrolátech napsala Ingrid vlastní knihu a destilaci vyučuje i v rámci workshopů

Co byste poradila těm, kteří chtějí začít s destilací vlastních hydrolátů?

IKJ: “Především mějte na paměti kvalitu materiálu a zpracování. Pokud chcete měděný přístroj, nepořizujte si ten nejlevnější, abyste předešli zklamání. Zkoušejte, praktikujte a učte se za pochodu!”

Hydroláty lze vyrábět i v běžném kuchyňském hrnci. Co říkáte na tuto metodu?

IKJ: “Funguje, když máte správný hrnec a dost ledu na jeho chlazení. Získáte dobrý hydrosol, který byste pak měli co nejrychleji spotřebovat.” (Do velkého hrnce položíte doprostřed na kámen/kousek cihly keramickou misku. Okolo nakladete rostlinný materiál, který zalijete vodou tak, aby byl ponořený. Hrnec zakryjete obrácenou pokličkou nebo nerezovou miskou, do které vložíte led. Pomalu přivede k varu. Z rostlinného materiálu se uvolňuje pára, která kondenzuje na pokličce a stéká do misky. – Pozn. redakce)

Tip redakce: Přečtěte si také rozhovor s Petrou Ratajc, dalsím hostem Aromakonference Brno

Podělte se s námi o nějaký hydrolátový recept. Třeba o něco, co se může hodit pro nadcházející podzimní období…

I na Aromakonferenci Brno předvede Ingrid praktické věci

IKJ: “Tady je recept na balzám, který může pomoci při nachlazení:

  • 50 ml mandlového oleje
  • 15 ml jojobového oleje
  • 10 g včelího vosku
  • 6 g bambuckého másla
  • 60 ml hydrolátu (doporučuji tymiánový)

esenciální oleje:

  • 2 kapky oleje z kořenu anděliky lékařské
  • 4 kapky linaloolu z tymiánu (Thymus ct.)
  • 3 kapky citronového oleje
  • 3 kapky oleje z růžového dřeva”

Ingrid Kleindienst John

Ingrid se narodila v roce 1949 ve Vídni, dnes žije v Dolním Rakousku se svým manželem v malém domku obklopeném milovanou zahradou. Od roku 2000 vlastní Aromaexperten-Institut a od roku 2014 KräuterKraftKreis, kde vyučuje aromaterapii a fytoterapii. Je členkou představenstva Rakouské společnosti pro aromaterapii a aromapéči (Österreichischen Gesellschaft für Aromatherapie und Aromapflege – ÖGwA). Napsala 8 knih o aromaterapii, hydrolátech, léčivých rostlinách a jejich užití. Pro více informací mrkněte na její web.

Autorkou rozhovoru je Anna Krutová, Foto: archiv Ingrid Kleindienst  – John

Bonus: Aroma foto od Ingrid Kleindienst John

 

 

 

O Aromakonferenci Brno

Mezinárodní aromaterapeutická konference se uskuteční 15.9. v Brně. S přednáškami vystoupí Dr. Petra Ratajc ze Slovinska, Doc. Stanislav Sekretár ze Slovenska, Ing. Helena Pluháčková z České republiky a další… Program bude simultánně překládán Hanou Violou Tisserand do češtiny.

Rozhovor – Petra Ratajc: “Aromaterapií nejčastěji ovlivňuji svou náladu”

Petra Ratajc je vycházející hvězda evropské aromaterapie. Mladá bioložka ze Slovinska na svém blogu vyvrací aromaterapeutické mýty a předává široké veřejnosti odborné informace srozumitelným způsobem. V rozhovoru pro Kouzlo vůní prozradila, co má ve své aromalékárničce, proč miluje vůně a jaký je její oblíbený recept na aromadrink.

Navíc bude Petra Ratajc 15. září hostem Aromakonference Brno, kde vystoupí s přednáškou zaměřenou na hydroláty a extrakci rostlin.

Pamatujete si svůj úplně první esenciální olej, který jste si koupila?

PR: “Růžový – koupila jsem si jej v roce 2010 v Růžovém údolí v Kazanlaku při návštěvě u bulharských kolegů z výzkumu. Ačkoliv jsem měla období, kdy se mi tolik nezamlouval, je to stále nejvzácnější olej, který mám. I dnes je čirý a čerstvý. Když jsem se před několika lety opět začala zajímat o aromaterapii, první položkou v mé stále se rozšiřující sbírce esenciálních olejů a extraktů byl éterický olej z geránia. Ten patří k mým nejoblíbenějším.”

Jak vypadá vaše „aromaterapeutická kápézetka“ dnes?

Petra při sběru mateřídoušky ve slovinských Alpách

PR: “Má sbírka vůní se za ta léta značně rozrostla. Nejsou v ní jen esenciální oleje, ale také absolue, extrakty CO2 i jiné – od běžných po exotické. Vůně mne fascinují. Nabízejí požitek i léčení. Věřím, že vůně má terapeutický účinek bez ohledu na farmakologické mechanismy.”

Jak využíváte aromaterapii ve vlastním životě?

PR: “Esenciální oleje nejčastěji používám k ovlivnění nálady, zlepšení koncentrace nebo ke zvládání každodenního stresu. Dávám přednost inhalaci, buď přímo z lahvičky nebo z vatového tamponku. Jsem fanouškem napařování, zvlášť když se potýkám s dýchacími problémy. Tento druh inhalace uvolňuje ucpané dýchací cesty a zároveň osvěží pleť a pomáhá mi probrat se po ránu.”

Tip redakce: Podívejte se na výzkum Petry Ratajc o domácím užití éterických olejů

Podělila byste se s čtenáři o některý z vašich oblíbených aromaterapeutických receptů?

PR: “Většinou nemíchám směsi, oleje ráda používám samostatně a volím je podle momentální nálady. Mezi deset nejlepších olejů pro každodenní použití podle mne patří geraniový, citronový, rozmarýnový, vavřínový, eukalyptový, olej ze šalvěje muškátové a smrku černého.”

Tématem vašeho příspěvku na Aromakonferenci v Brně jsou hydroláty. Který je váš oblíbený a proč?

PR: “Mám v oblibě hydrolát z pomerančových květů – neroli, a to díky jeho komplexní hořkosladké vůni, která je povznášející, okouzlující a navozuje náladu radostných letních dnů. Navíc velice svědčí mé pleti. Zbožňuji také hydroláty z růže, myrty, saturejky, slaměnky a šalvěje.”

Jak při nákupu poznat kvalitní hydrolát? Na co je důležité se zaměřit?

Petra Ratajc na sympóziu v Maďarsku, kde prezentovala svůj výzkum o domácím užití éterických olejů

PR: “Pokud s hydroláty teprve začínáte, doporučuji odebírat je od renomovaného dodavatele. Je třeba mít jistotu, že kupujete opravdový hydrolát, a ne jen aromatizovanou vodu. Pokud je ve složení jako první ingredience uvedena voda a za ní další složky nebo pokud přípravek obsahuje více než jednu složku, nejedná se o opravdový hydrolát. INCI musí znít „XY voda“, např. „Rosa damascena flower water“. Přesvědčte se, že přípravek prošel mikrofiltrací a mikrobiologickým testováním – obzvláště pokud jej plánujete užívat vnitřně. Zkontrolujte, že v něm neplavou bělavé vatovité útvary, které ukazují na kontaminaci mikroby.

Kvalita hydrolátů z malých řemeslných provozoven se může zásadně lišit. Až budete zkušenější, poznáte kvalitní destilát sami. Běžným znakem hydrolátů nižší kvality je podtón převaření, což znamená, že destilace byla příliš intenzivní.

Nebuďte zklamaní, když vám hydrolát nebude vonět tak, jak jste zvyklí, že voní daná květina či její esenciální olej. Hydroláty jsou specifické produkty se složením, které může, ale nemusí být podobné složení původní rostliny či jejího esenciálního oleje.”

Říká se, že o hydrolátech neexistuje mnoho vědeckých informací. Je to pravda? Jsou vskutku tak tajemné?

PR: “Je pravdou, že hydroláty jsou mnohem méně prozkoumané než esenciální oleje, což je zřejmě hlavním důvodem, proč působí tak tajemně. Největším tajemstvím je ale obestřeno jejich složení. U mnoha z nich netušíme, co přesně obsahují. Předpokládá se například, že obsahují různé blahodárné látky, jako vitamíny nebo flavonoidy. Mnoho hydrolátů, zvláště pak ty s vysokou ekonomickou hodnotou, jsou prozkoumány podrobně, především co se týče mikrobiologické stability, antioxidačních a antimikrobiálních účinků, a to kvůli využití v kosmetickém a potravinářském průmyslu.”

V létě si mnoho lidí vyrábí hydroláty podomácku například v hrnci. Je to bezpečné? Jaké rostliny jsou na to vhodné a jak pak takový hydrolát používat?

PR: “Je to nejjednodušší způsob výroby aromatické vody, když nemáte řádné destilační zařízení. Použít můžete libovolný materiál, ale je dobré vědět, že výtěžnost a účinnost této metody je výrazně nižší než u destilace. Takto připravená aromatická voda je také méně stabilní a náchylnější k mikrobiálnímu znečištění, protože ve výsledném produktu může skončit více netěkavých součástí, které fungují jako potrava pro bakterie. Mohou se používat stejně jako pravé hydroláty, ale vzhledem k jejich nestabilitě by měly být spotřebovány do několika málo dnů.”

Existují kontraindikace používání hydrolátů? Například u dětí, těhotných nebo starších osob?

PR: “Kvalitní hydroláty jsou obecně bezpečné a mohou být používány dětmi i těhotnými. Je jen třeba udržovat je v chladu, předcházet znečištění a po otevření je rychle spotřebovat.”

Podělila byste se čtenáři webu Kouzlo vůní o váš oblíbený recept s hydrolátem?

PR: “Protože sama hydroláty používám především na pleť a občas pro ovonění vody, řeknu vám recept na koktejl s růžovým hydrolátem, který mám od svého partnera.

Koktejl s růžovým hydrolátem

  • šťáva z ½ citronu
  • 1 panák (30 ml) šumivého vína (ideálně muškátu)
  • 1 panák švestkového vína
  • 1 panák ginu
  • ½ panáka bezinkového sirupu (možno nahradit obyčejným cukrem)
  • růžový hydrolát
  • drcený led

 Ingredience smíchejte v šejkru a dolijte perlivou minerálkou. Na zdraví!” 

Petra Ratajc

Slovinská bioložka, výzkumnice a pedagožka. Doktorát získala na Univerzitě v Lublani, kde se zabývala hodnocením kvality místních léčivých rostlin a éterických olejů z nich. Ve své práci se zaměřuje na léčivé a aromatické rostliny a jejich sekundární rostlinné metabolity. Zabývá se především bezpečností, účinností a farmakologií éterických olejů a jiných rostlinných produktů. Petra pravidelně přednáší, píše odborné recenze a je také autorkou výzkumu o domácím použití éterických olejů. Spoluprácuje s bylináři a aromaterapeuty po celém světě. V roce 2017 začala psát svůj blog The PhytoVolatilome, na kterém prezentuje rostliny v širším kontextu a sdílí nezávislé odborné informace.

Autorkou rozhovoru je Anna Krutová. Foto: archiv Petry Ratajc.

O Aromakonferenci Brno

Mezinárodní aromaterapeutická konference se uskuteční 15.9. v Brně. S přednáškami vystoupí Dr. Petra Ratajc ze Slovinska, Doc. Stanislav Sekretár ze Slovenska, Ing. Helena Pluháčková z České republiky a další… Program bude simultánně překládán Hanou Violou Tisserand do češtiny.

Píšeme pro vás: Kateřina Hrazdirová – “Mám ráda latinské názvy rostlin, znějí krásně.”

Katku Hrazdirovou jsem potkala při studiu Institutu aromaterapie v Praze. Jako ekoložku, milovnici přírody a nesmírně laskavou bytost. Tehdy ještě pracovala na jednom z městských úřadů v Praze a šprtala zákony, aby mohla dávat kulatá razítka. Dnes žije v Českém Švýcarsku a živí se jako aromaterapeutka. Nedivím se. Je pro léčení rostlinami jako stvořená… Křehká, pozorná a žijící v souladu s přírodou. 

Často se teď na internetu diskutuje sběr chráněných bylin. Jak se na to díváš jako člověk, který je kombinací ochránce přírody a bylinářky?

KH: “Rozhodně dávám přednost ochraně přírody. Myslím, že nemáme právo ještě víc ohrožovat již ohrožené druhy. Na každou obtíž existuje víc bylin, takže vždycky můžeme dát přednost nějaké hojně se vyskytující bylině, případně jinému druhu terapie než je fytoterapie či aromaterapie. Vždyť máme akupresuru, akupunkturu, reflexní terapii, Reiki a další skvělé metody.”

Jsi maminkou dvou synů. Jak Tě znám, tak si nedovedu ani představit, že bys doma měla něco nepřírodního. Jakou bylinku nebo aromaterapeutický recept jsi doma použila naposledy?

Pro svůj klid si Katka chodí do přírody

KH: “Právě teď má můj starší syn kašel, takže ho léčím pomocí éterických olejů z eukalyptu, borovice a benzoe. K tomu mu vařím čaj ze smrkových výhonků, který mu k mé velké radosti chutná.  Včera jsem našla v jedné knize recept na smrkový med, takže jsem hned natrhala smrkové výhonky a naložila. Jinak teď vyrábím i pampeliškový med, který se dělám úplně stejně jako ten smrkový. Už se na ně těším a doufám, že s jejich pomocí syna vyléčím.”

Pocházíš ze severu Čech, Tvůj kraj je oblast kolem Krásné Lípy. A teď ses tam po letech vrátila natrvalo. Jak se Ti žilo v Praze? Co vás vedlo k tak velké životní změně?

KH: “Pocházím z Varnsdorfu. Z města, kde řeka Mandava mívala každý den jinou barvu, podle toho, čím se zrovna barvilo v místní textilce. Ve dvaceti letech jsem odešla do Prahy a žilo se mi tam dobře. Mám Prahu ráda, staré město pro mě má obrovské kouzlo, ale musí se tam jít v době, kdy není plné turistů. Ale i když mi v Praze bylo dobře, vždycky jsem měla potřebu z ní na víkend odjet pryč (často právě na sever), blíž přírodě. Když jsem občas trávila víkend v Praze, nikdy jsem nebyla tak odpočatá jako po víkendu v Českém Švýcarsku. 

K rozhodnutí odstěhovat se z Prahy mě přivedla shoda několika okolností: moje práce se stěhovala z centra Prahy do Brandýsa nad Labem. Pro mě to znamenalo se rozhodnout: buď budu dojíždět do Brandýsa nebo si hledat jinou práci v Praze. A ani do jednoho se mi nechtělo. Když jsem přemýšlela nad tím, čím bych se opravdu chtěla živit, byla aromaterapie jednoznačně na prvním místě. Měla jsem ji v Praze jako koníčka, masírovala jsem v obýváku jedno dopoledne týdně, občas jsem uspořádala nějakou dílníčku, ale cítila jsem, že bych se aromaterapii ráda věnovala mnohem víc. A navíc jsem si uměla představit, že si tady na severu otevřu praxi, protože tady s mým mužem máme pořád spoustu kamarádů a známých, což se o Praze říct nedalo. Staršího syna čekaly přijímačky na osmileté gymnázium, takže taky změna a můj muž pracoval z domova, takže pracovně by mu změna taky nevadila. Taky mě už trochu unavovalo to věčné harcování v pátek odpoledne z Prahy a v neděli zase do Prahy.”

Tip redakce: Přečtěte si článek Kateřiny Hrazdirové o bolestech v bedrech

Taková změna určitě láká řadu čtenářů Kouzla vůní. Jak jste to zvládli jako celá rodina? Co kluci a manžel? Pro Tebe to je určitě vysněný život, ale nejsi v tom sama…

Katka ráda ochutnává přírodu všemi smysly

KH: “Ne, nejsem v tom sama. Největší problém se stěhováním měl a dodnes trochu má, můj mladší, téměř devítiletý syn Vojtěch. V Praze se cítil doma a není rád, že jsme se odstěhovali. Ještě teď po půl roce se mu občas zasteskne. Starší syn Matyáš tak výrazně neprotestoval a myslím, že už si zvykl a umí ocenit výhody, které tu máme. Pro něj už taky byl docela uchopitelný argument, že za osm let, až vychodí gymnázium, může být v Praze zpátky, když bude chtít. Pořád mu ale chybí dva kamarádi, které z Praze měl.

Příjemně nás všechny překvapilo, že tady oba kluci mohou chodit na stejné kroužky jako v Praze, ale v některých aspektech na lepší úrovni (a za podstatně méně peněz). Můj manžel ve Varnsdorfu žil, než jsme se poznali, takže tu má spoustu kamarádů a známých, což je příjemné. Ke stěhování jsem ho musela trochu přemlouvat, protože na rozdíl ode mne, nemá rád změny. Když jsme řešili, zda se přestěhovat nebo ne, uvědomili jsme si, že tady máme mnohem víc kamarádů než v Praze, i když jsme tam oba žili přes dvacet let. To byl jeden z argumentů, pomocí kterých jsem ho přesvědčovala.”

S jakými klienty pracuješ? Co Tě nejvíc baví?

KH: “Pracuju nejvíc s klienty, kteří vědí, že je třeba občas vypnout a nechat se opečovat, i když nám v tuhle chvíli nic není. Když hledáme pomoc v době, kdy už nás něco bolí, bývá to většinou na dýl. Dělám jenom aromaterapeutické masáže. Učila jsem se i jiné druhy masáží, ale holistická aromaterapeutická masáž je podle mě nejlepší, protože jako jediná funguje na tělo, ducha i emoce zároveň. Nejvíc mě baví, když klient odchází rozzářený a spokojený. To je největší odměna za mojí práci. Hodně mě taky baví seznamovat lidi s aromaterapií, protože pro řadu lidí je to velká neznámá. A když si přivoní k několika lahvičkám, najednou se rozsvítí a začnou se usmívat.”

Máš za sebou také zasvěcení Reiki, změnilo to nějak Tvoji práci? Co Ti to do života (třeba i osobního přineslo)?

Katka si nejvíc oblíbila aromaterapeutické masáže.

KH: “Setkání s Reiki změnilo jak moji aromaterapeutickou praxi, tak mě samotnou a tedy i můj osobní život. Je to neuvěřitelné, jak něco, co není vidět, funguje a co to s námi dokáže udělat. Osobně si myslím, že moje náhlá potřeba opustit po více než dvaceti letech Prahu souvisí se zasvěcením do Reiki. Pomohlo mi totiž otevřít oči a uvědomit si, že mi Praha víc energie bere než dává. Reiki používám při každé masáži, protože prospívá klientům a také tím ochraňuji sama sebe, abych energii nedávala ze sebe, ale z Vesmíru. Pravidla Reiki bychom měli mít všichni napsaná na čelech, a měli bychom si je denně opakovat jako mantru. To by se nám krásně žilo :-).

  1. Právě dnes si nedělej starosti.
  2. Právě dnes se nerozčiluj.
  3. Vydělávej si na živobytí čestným způsobem.
  4. Buď vděčný za všechno, co je.
  5. Cti své rodiče a starší.”

Do online programu Bylinky našich babiček píšeš o různých bylinkách. Odkud čerpáš svoje bylinářské moudrosti? Máte tradici v rodině nebo ráda studuješ herbáře?

Katka při sběru rostlin vždy myslí na ochranu přírody

KH: “Moje babička měla krásnou velkou zahradu plnou květin. Ráda jsem jí pomáhala o ni pečovat. Naučila mě jména různých rostlin, ale žádná velká bylinkářka nebyla. Když jsem studovala ochranu životního prostředí, bavila mě botanika nejvíc. K bylinkám jsem se pak dostala, až když se mi narodil první syn a já ho nechtěla léčit chemickými léky. Knížky o bylinkách mám nějaké po babičce, spoustu jsem si jich pořídila i sama. Baví mě si v nich číst, baví mě chodit po loukách a koukat, co tam roste. A navíc mám moc ráda latinské názvy rostlin. Ne že bych si je všechny pamatovala, ale zní krásně.”

Tip redakce: Přečtěte si ochutnávkové články z programu Bylinky našich babiček

Na dálku mám pocit, že se z těch míst kolem Krásné Lípy stává místo léčitelů. Pokud by si chtěl někdo udělat bylinkovou dovolenou, jaká místa bys mu doporučila k návštěvě? Ať už nějaké bylinkové atrakce nebo třeba energetická místa?

KH: “Takového člověka bych určitě poslala do bylinkové zahrady společnosti Nobilis Tilia na Vlčí horu. Zahrada je překrásná, je to taková oáza klidu a míru. Navíc se teď rozšiřuje o další plochu, přibude dřevěný altánek a bylinková mandala… Tady na severu je spousta krásných míst, kde se dá dobít energie. Teď mě napadá energeticky silná Křížová cesta v Jiřetíně pod Jedlovou, která dokonce usiluje o zápis do UNESCO. A celý národní park České Švýcarsko je plný podobných míst, stačí jen vnímat a hledat méně frekventované cestičky…”

Když si na Tebe vzpomenu, tak se mi vždycky vybaví Tvoje hodné, klidné oči a laskavá energie. Jaký máš recept na životní pohodu?

KH: “Recept nemám, každý jsme jiný a životní pohodu si každý představujeme jinak. Pro mě je důležitá příroda, neskutečně mě nabíjí. A taky se mi osvědčilo oddělovat na tyto vycházky syny od sebe. Ideálně, když jeden rodič jde s jedním a druhý s tím dalším. Když jsou pohromadě, rodinná pohoda často trpí a my s manželem taky :-).”

Kdyby sis měla vzít jeden éterický olej na pustý ostrov, který by to byl? A kdyby ses měla k nějakému éterickému oleji přirovnat, co bys vybrala?

KH: “Vybrat jen jeden olej by bylo velmi těžké, potřeboval bych aspoň tři: benzoe, levanduli a tymián. Benzoe s levandulí by mě uklidnily a tymián by mi dal sílu přežít v divočině :-). Přirovnat bych se asi nedokázala k žádnému oleji, mám v sobě tolik různých vlastností a postojů a každý den jsem jiná…”

Kateřina Hrazdirová…

Vystudovala střední zdravotnickou školu a několik let pracovala v oboru. Pak ji okouzlila biologie a dovedla ji až ke studiu Ochrany životního prostřední na Univerzitě Karlově. V roce 2013 nastoupila na Institut aromaterapie v Praze, dva roky prohlubovala své znalosti o bylinách také na Škole přírodních terapií v Českém Krumlově. Se svým mužem a dvěma syny žije v nádherné přírodě Českého Švýcarska, kde má také svou aromaterapeutickou praxi Aromaterapie Kátma.

Koukněte dále:

Autorkou rozhovoru je Anna Krutová, foto: archiv Kateřiny Hrazdirové

Ruce od hlíny: Permasemínka a jarní klíčení

Vlastoručně nasbírané nebo vypěstované bylinky mají velký význam. Otiskne se do nich láska, péče a energie majitele. Všem doporučuji si čas od času zašpinit ruce od hlíny a vytvořit na zimu vlastní zásoby. Osobní bylinky a samozřejmě i jiné výpěstky totiž fungují tak nějak… LÍP! V rámci vzdělávacího programu “Bylinky našich babiček” vás provedu mými zahrádkářskými pokusy a nabídnu tipy na bylinkové tvoření i těm, kteří nemají vlastní kousek půdy. Truhlík může mít každý, co říkáte? 

Tento článek ja ZDARMA, jako upoutávka na program. Spouštíme ho v placené verzi během dubna 2018. Po celý bylinkový rok přinese každý měsíc 6 článků nabitých informacemi, radami a recepty z praxe, 2 webináře s autorkami, přístup do skupiny, kde se můžete ptát na věci k tématům. Prostě velká kupa voňavé parády! CHCETE HO? TAK ŠUP SEM!

Jarní energii doplňujte pojídáním klíčků

Nakličovací misky usnadní práci se semínky

Začátek jara je spojen podle Pěti elementů se Dřevem. Vše je v pohybu, vše je živé, vše je zelené. Ke Dřevu náleží orgán jater, jehož hlavním tématem je hněv. Pokud tedy v těchto dnech pociťujete lehkou podrážděnost, netrpělivost a vaše nálada lítá nahoru a dolů, jste v tom vlastně nevinně. Za jarní únavu zase mohou výkyvy hormonu melatonin v našem těle. Způsobuje je proměnlivé počasí, kdy se mění intenzita světla. Jeden den slunečno, druhý den pod mrakem, třetí den se hřejeme na lavičce v parku a čtvrtý den se choulíme před větrem do šály a čepice. Rozhodně tedy není dobré ze dne na den vysadit zimní dietu složenou z pečeného bůčku, husté čočkové polévky a zabíjačkových specialit a vyměnit ji za salátový detox s ovocnými šťávami. Pro tělo by to byl příliš velký šok. Klíčky jsou skvělým mezičlánkem, jak tělo pomalu přenastavit na jarní a letní režim.

Klíčky ředkviček, brokolice, červené ředkve a jetele

V dietetice podle Tradiční čínské medicíny má pojídání klíčků obrovskou tradici. Uvádí se, že Číňané je považovali za plnohodnotnou stravu už před více než 5 000 lety. Dodnes jsou výhonky v asijské kuchyni oblíbené. V písemných pramenech najdeme zmínky třeba z roku 1767, kdy mořeplavci používali klíčky jako prevenci před kurdějemi. V období Velikonoc se hodí si připomenout, že tradičním svátečním jídlem v 19. století bývala pučálka, což je pokrm připravený z naklíčeného hrachu (chystám se na něj, těšte se na recept!). Velmi populární byly ještě za 1. světové války jako zdroj vitamínů a minerálů, který byl cenově dostupný pro každého.

Čerstvé klíčky jsou tělu velmi prospěšné. Ve chvíli, kdy semena namočíme, začne rostlina vynakládat obrovskou sílu na svůj růst a semínko spouští spoustu blahodárných procesů. Klíčky pak obsahují kupu prospěšných enzymů, vitamínů, chlorofyl a také minerální látky. Důležité je vždy kupovat semínka, která jsou určena ke klíčení a ne k setí. Ta, co patří do hlíny, jsou totiž často chemicky ošetřena a nejsou tak vhodná k přímé konzumaci.

Máčení vaty je velká čvachtací zábava
Klíčení řeřichy je velmi rychlé

Nejjednodušší je začít řeřichou. Každý zkusil už na základní škole .) Potřebuje vatu, aby do ní mohla pustit kořínky. Vatu namočte, a posypejte ji řeřichovými semínky. Do dvou dnů uvidíte, že vypouští klíčky a do pěti dnů máte krásně zelený talíř. Řeřichu nemusíte předem namáčet, talíř umístěte na světlo, ale ne tak, aby na něj přímo svítilo slunce. Velmi jednoduché na klíčení jsou také fazolky mungo. Nasypejte je do prázdné zavařovačky tak, aby na dně byla asi 2 cm vrstva, zalijte vodou a na noc dejte do chladu a temna. Druhý den propláchněte a dejte na šiřší misku, kterou přikryjete potravinovou fólií. Vytvoříte tak výhonkům dobré klima. Proplachujte třikrát denně. A postupně ujídat můžete asi od čtvrtého dne. Výborné jsou také tepelně upravené, když je přihodíte do zeleninky s rýží nebo krátce podusíte na přepuštěném másle na pánvičce.

Stravu podle Pěti elementů konzultuji s úžasnou Romanou Doubravovou (zdravím!!!). Díky ní jsem přišla na chuť novým semínkům a objevila skvělé možnosti zpestření kuchyně. Ještě než sklidíte nebo nakoupíte na trhu rané ředkvičky, nechte doma naklíčit jejich semínka. Chuť i vůně jsou velmi podobné! Velmi prospěšná, šťavnatá a nasládlá je i vojtěška. Nakličovat můžete i obilniny, ze kterých si pak připravíte ranní kaši.

Klíčky přidávejte na chlebíčky i do polévek

Klíčky můžete nasypat do polévky nebo na brambory místo petrželky
Pikantní ředkvičkové klíčky dochutí příjemně třeba čočkovou pomazánku

Klíčky můžete ozdobit každý talíř. Přisypávejte je do polévek, salátů nebo na svačinovou pomazánku. Ta na fotce je z červené čočky a máte ji hotovou za 15 minut. Na přepuštěném másle osmahněte do sklovita cibulku, nasypejte dvě hrsti červené čočky a chvilku míchejte, pak zalijte vodou. Čočka by měla být ponořená, ale neměla by moc plavat. Vodu budete průběžně dolévat. Ideální je vodu nahradit zeleninovým vývarem. K bublající čočce přidejte jednu větší mrkev nastrouhanou na jemno. Okořeňte kurkumou, pískavicí, solí a přidat můžete i chilli. Vařte podobně jako rizoto až do chvíle, než čočka změkne a vše má konzistenci pomazánky. Pokud ji chcete mít úplně hladkou, tak ji po uvaření vymixujte tyčovým mixérem. Servírovat ji můžete vlažnou a nebo ji sníst místo kaše na slano. Na fotce jsem použila žitný kváskový chléb a klasický toasťák (zrovna byla doma kalamita s teplou vodou .) a nouzový stav v kuchyni). Moc dobře pomazánka chutná i s pšeničnými plackami.

Rukola u nás často přezimuje i na venkovním záhonku
Špenát z podzimního výsevu

Když vás svrbí v komoře motyčka…

Letos nás Zima napínala, takže první semínka šla u nás na zahradě do hlíny až na konci března. I přesto se ale máme čím kochat. Na konci léta jsem rozhodila do záhonků špenát a rukolu tak, aby stihly před podzimními mrazíky vyrašit. Špenát jsem na zimu zakryla smrkovými větvemi (podobně jako jahody nebo nové sazeničky náchylných bylinek) a rukolu nechala svému osudu. Obojí krásně přezimovalo a začíná se probírat k životu. Rukola roste pomaloučku celou zimu, takže když zrovna není zapadaná sněhem, můžete po troškách otrhávat. Teď už k ní můžete natrhat malé pampeliškové listy, sedmikrásky, pomalu i popenec a začít připravovat salátky nebo pomazánky z divokých lístků. Já je ráda míchám s jarním polníčkem a zálivku dělám úplně jednoduchou: 2 lžíce panenského slunečnicového oleje, 1 lžíce jablečného octa, špetka soli. Vše prometličkujte a pak do toho vhoďte oprané lístky.

Setí semínek v dětské úpravě

Do připravené půdy jdou jako první semínka ranného špenátu, ředkviček, hrášku nebo naťové cibulky. Ředkvičky nedávám do řádků, ale seju stylem halabala. Lépe tak využijete plochu záhonku, ředkvičky méně zarůstají plevelem a protrháváte je pak přímo do pusy. Do setí můžete zapojit i děti, když jim semínka smícháte s trochou písku a už roční dítě pak zvládne “posolit” hlínu. Semínka pak zapracujete do země hráběmi a pokropíte konví s kropítkem, abyste je nevyplavili.

Permasemínka – investice do budoucnosti

Mezi permasemínky najdete i staré nebo neznámé odrůdy

O permasemínkách jsem poprvé slyšela díky Marku Kvapilovi, kterého jsem potkala na bylinářském kurzu Vládi Vytáska. Marek se tehdy zajímal o bylinky, původní ovocené a zeleninové odrůdy a zabýval se potravinovou soběstačností. Pak jsem na Facebooku zahlédla jeho nabídku na semínka divokých rajčat, díky tomu už pár let semenařím a máme na zobačku úžasná rajčátka. Nejlíp se mi totiž ujala ta, co připomínají cherry odrůdy.

Semínka rajčat začněte předpěstovávat v únoru či březnu

O co jde? Permasemínka nebo-li semena neprůmyslových odrůd jsou určena pro všechny, kteří chtějí pěstovat bez chemie. Narozdíl od komerčních semínek z hypermarketů je můžete sami semenařit a používat v dalších letech. Například rajčata stačí nechat dozrát, vymačkat semínka, nechat vykvasit a pak speciálně propláchnout vodou a usušit. Vytváříte si tak vlastní semínkovou banku. A nejste závislí na tom, abyste každý rok dokola a dokola nakupovali sazenice a semínka od velkých firem. Pokud vás toto téma více zajímá, doporučuji článek o společnosti Monsanto.

Sklizeň divokých rajčátek

Ale zpět k českým semínkům! Marek se stal profesionálním osivářem a na jeho webu permaseminka.cz můžete nakupovat bylinky i neprůmyslové odrůdy zeleniny. Kromě rajčat jsem s úspěchem pěstovala ranný špenát, úžasný je měsíčkový mix nebo popínavá fialová fazole. Letos jsem arsenál znovu rozšířila. Můj subjektivní pocit je, že tato odolná a v České republice vyšlechtěná semínka potřebují mnohem méně piplání a péče, než ta unifikovaná. Vloni jsem například zkoušela rajčátka nechat volně i vést na tyčku a rozdíl nebyl příliš velký. Možná naopak. Ta nechaná volně vytvářela na zahradě okrasný porost, měla mnohem více plodů a nepodrůstala tolik plevelem. A to na naší městské zahradě opravdu nemáme žádnou superpůdu .). Nově nabízí permasemínka taky Kateřina Winterová, kterou znáte z televizního Herbáře na svém blogu Culina Botanica. S nákupem z tohoto webu ale zatím nemám zkušenost. Podělíte se?

Ať klíčky klíčí a zahrada vás baví!

Jdete do toho? Necháte se od nás provést celým rokem (nebo jeho částí)? Chcete všechny ty další rady a recepty ze života prostě mít i pro sebe? OBJEDNEJTE SI BYLINKY NAŠICH BABIČEK ZA ZÁVÁDĚCÍ CENU!

Nejste ještě rozhodnuti, ale program vás zaujal? Upište se nám tady do formuláře a nic už neuteče. Připojíte se třeba později…

Zaregistrujte se, ať máte vždy aktuální informace o programu

* povinná položka




Autorka článku a foto: Anna Krutová.

Použité zdroje a literatura:

Andrea Butje: “O síle aromaterapie mě přesvědčil heřmánek římský” (rozhovor)

Kdykoliv si zapnu nějaké video od Andrey Butje, okouzlí mě její úsměv a milá povaha. Při pročítání její knihy The Heart of Aromatherapy pokaždé žasnu nad jednoduchostí a krásou aroma kompozic, které doporučuje. I přes hluboké znalosti o aromaterapii dokáže informace podat srozumitelně i naprostým začátečníkům. Andrea Butje byla nedávno oceněna Alliance of International Aromatherapists (AIA) za celoživotní přínost aromaterapii. Je zakladatelkou Aromahead Institutu, kde studují lidé z celého světa a také díky tomu spojuje aromaterapeuty napříč kontinenty.

Od loňského roku překládá Kouzlo vůní recepty z Aromahead Institute, proto nám Andrea poskytla exkluzivní rozhovor s několika recepty a praktickými tipy pro naše čtenáře.

Vzpomenete si na okamžik, který vás přesvědčil o tom, že aromaterapie bude vaše cesta?

AB: “Éterické oleje jsem milovala odjakživa. Ale myslím, že za osudovou lásku může éterický olej z heřmánku římského (Chamaemelum nobile). Bylo to v době, kdy jsem spolu se Cindy Blackovou vedla masérskou školu. Jednoho dne jsem byla pod velkým stresem a v břiše cítila napětí, které nechtělo povolit. Tak jsem si do trochy jojobového oleje nakapala malé množství éterického oleje z heřmánku a potřela si břicho. A ten pocit najednou zmizel! Bylo to jako kouzlo, ale já věděla, že to lze popsat i vědecky. Proto jsem se rozhodla věnovat aromaterapii, abych mohla o éterických olejích učit i ostatní.”

Jak se vaším životem prolíná aromaterapie? Jsou nějaké éterické oleje, které používáte denně?

AB: “Nejprve jsem si doma míchala masážní oleje a směsi do difuzéru, které jsem pak používala v masérské škole. Dneska už si vyrábím sama i další produkty, které používám denně. Třeba prostředky na úklid, k péči o tělo nebo ke zlepšení mé kondice. Mám ráda, když přesně vím, co v přípravcích mám. A vyhovuje mi, že je můžu měnit podle svých potřeb. Dodneška miluju propojení s masážemi, protože to je ideální cesta k navození životní pohody.”

Andrea Butje ve Francii

Jaké “zbraně” vytahuje Andrea Butje během sezóny nachlazení? Jak léčíte rýmu?

AB: “Nejraději používám inhalační tyčinky, protože ty dostanou éterické oleje přímo do epicentra problému, tedy do dýchací soustavy. Mám pár spolehlivých kamarádů, mezi které patří eukalyptus (Eucalyptus globulus), pomeranč sladký (Citrus sinensis), tea tree (Melaleuca alternifolia) či “cedrové dřevo” (Juniperus virginiana). Do inhalátoru nakapu zhruba 15 kapek oleje a pak si ho nosím s sebou. Takto můžete tyčinku používat, dokud se zcela neuzdravíte.”

(Pozn. redakce: Juniperus virginiana autorka řadí do skupiny “cedrové dřevo”, přestože v čechách může být k dostání jako “cedrové listí”. Více od autorky.)

V České republice právě zažíváme zimu, která je na většině míst beze sněhu, sluníčko svítí velmi málo a na řadu přicházejí špatné nálady. Jaký je váš oblíbený recept na obveselení mysli?

AB: “Moc ráda používám citrusové éterické oleje, které navozují pocity štěstí a přinášejí optimismus do života. Jsou to velmi svěží životabudiče. V zimě jsou obzvláště příjemné v kombinaci s éterickými oleji z jehličnatých stromů. Zkuste např. smíchat 4 kapky pomerančového oleje (Citrus sinensis) s 2 kapkami oleje z jedle balzámové (Abies balsamea)!”

Řada čtenářů Kouzla vůní sleduje stránky vaší školy Aromahead Institute. Pravidelně tu sdílíte velmi praktické recepty a videa. Aromaterapie se v České republice stává stále populárnější. S čím by měl podle vás naprostý laik doma začít? A na co by si měl dávat pozor?

AB: “Hodně záleží na prioritách daného člověka. Někdo chce ze svého domova odstranit chemikálie, a tak začne používat přírodní čisticí přípravky na bázi éterických olejů. Jiný si chce vyrábět vlastní produkty pro péči o pleť. A podle toho pak vybírá éterické oleje, které si pořídí. Pokud žádný záměr nemáte, pak radím, abyste si našli pár esencí, které vám voní a něco si o nich nastudovali. Zkuste je dát do rozprašovače, aromalampy nebo difuzéru, abyste věděli, jak působí na prostor. Pokud chcete éterické oleje používat na kůži, pak si kromě esencí pořiďte láhev jojobového oleje (Simmondsia chinensis). Ten sám o sobě není moc cítit a díky tomu vynikne vůně éterických olejů. Smíchejte pár kapek esencí s jojobou a získáte skvělou hydratační směs. To je skvělý způsob, jak začít!”

Andrea Butje u keříků růže damašské

 

Aromaterapie je vášeň a není vůbec těžké si nakoupit desítky éterických olejů a hydrolátů. Které ale podle vás běžný uživatel doma nejvíce ocení? Co patří do domácí lékárničky?

AB: “Další dobrá otázka – a odpověď bude pro každého jiná. Obecně bych vám doporučila, abyste si našli pět nebo šest olejů, které se vám líbí, a které se dají použít v mnoha variantách. Zde je několik mých tipů:

Levandule (Lavandula angustifolia) – levandule nedráždí pokožku a mírní všechny možné druhy bolesti a zánětů. Uklidňuje též naši mysl. Je to jeden z nejuniverzálnějších éterických olejů, které znám.

Cedrové dřevo (Juniperus virginiana) – cedr se též výborně hodí do směsí pro péči o pleť, zklidňuje zánět a poskytuje pocit emocionálního bezpečí.

Tea tree (Melaleuca alternifolia) – čajovník je taktéž citlivý k naší pokožce a je známý pro své antibakteriální účinky. Je skvělý na drobná poranění i jako přísada do přírodních čistitích přípravků.
 
Eukalyptus (Eucalyptus globulus) – eukalyptus je právem jedním z nejznámějších éterických olejů a to díky svému blahodárnému vlivu na dýchací ústrojí. Také zklidňuje záněty.

Pomeranč sladký (Citrus sinensis) – pokud do své sbírky chcete zařadit citrusový éterický olej, vřele doporučuji pomerančový. Vytváří vřelou atmosféru plnou důvěry. Je vhodný do čisticích přípravků, zmírňuje bolest a též přispívá ke zdravému zažívání.

Všechny výše zmíněné éterické oleje jsou vhodné k úklidu a na podporu dýchací soustavy. Takže vidíte, že i pár olejů stačí k vybudování velmi účinné sbírky.”

Které éterické oleje patří aktuálně mezi vaše favority? Ke které vůni byste se přirovnala?

AB: “Je těžké vypíchnout jen jeden olej. Ale v poslední době jsem si vážně oblíbila smrk černý (Picea mariana). Skvěle zmírňuje bolesti a je schopen v nás znovu rozproudit energii. Výborně se hodí do období dlouhé pošmourné zimy, kdy můžeme snadno propadnout pocitům únavy a ztráty motivace. A kdybych se měla přirovnat k nějakému éterickému oleji… V současné době si asi připadám jako směs levandule (Lavandula angustifolia) a limetky (Citrus aurantifolia). Levandule má velice pečující osobnost – jako někdo, kdo se stará o všechny kolem sebe a ví, jak je povzbudit. Limetka má zase velmi živý, osvěžující a veselý nádech. Přála bych si být kombinaci těchto dvou povah – na jedné straně pečující a na straně druhé tolik povzbudivé.”

Na závěr vás poprosím o novoroční přání čtenářům Kouzla vůní…. 

AB: “Všem přeji, aby byl rok 2018 pro ně šťastný! Doufám, že se stále budete cítit plní inspirace a odvahy postavit se za to, co je pro vás důležité. A nemohu si pomoci – musím se s vámi podělit o směs, která vám k tomu pomůže…

Směs do difuzéru pro probuzení vnitřního světla:
2 kapky oleje z kadidla (Boswellia carterii)
3 kapky oleje ze smrku černého (Picea mariana)
1 kapka oleje z limetky (Citrus aurantifolia)”

Andrea Butje…

… je mezinárodně uznávanou aromaterapeutkou a zakladatelkou Aromahead Institute, který studují lidé z celého světa. V roce 1995 se ve Francii setkala s Gabrielem Mojayem a tehdy se zamilovala do procesu destilace éterických olejů. Několik let pak cestovala po světě, aby přímo v destilériích hledala ty nejkvalitnější éterické oleje. Aromaterapii vyučuje od roku 1998. Vydala dvě knihy: v roce 2012 Essential Living – Aromatherapy Recipes for Health and Home a v roce 2017 druhou publikaci s názvem The Heart of Aromatherapy. Jejím velkým odkazem je budování celosvětové aromaterapeutické komunity prostřednictvím jejího webu, blogu a vzdělávacích kurzů. Alliance of International Aromatherapists (AIA) ji ocenila za celoživotní přínos aromaterapii.

Autorkou rozhovoru je Anna Krutová, překlad: Soňa Nováková, Foto: archiv Andrey Butje.

Děkujeme za podporu Bezdoteku.cz, díky kterým jsme pro vás rozhovor připravili.

Značka BEZDOTEKU vyrábí inovativní výrobky, které prodává na českém a slovenském trhu již od roku 2012, téhož roku byla zároveň registrována na Úřadu průmyslového vlastnictví. Spokojenost zákazníků značky BEZDOTEKU je důkazem její kvality. Veškeré zboží se importuje z několika málo zemí, kde zajišťujeme výstupní kontrolu pro maximální spokojenost zákazníků.

Imunita: Kysané zelíčko podle Táni

Křupavé, akorát kyselé a moc zdravé! Takové je kysané zelíčko podle receptu Táničky – naší rodinné známé. Tak dlouho nám ho dávala ochutnat, až jsem ho začala dělat podle ní. Můžete ho křoupat pro doplnění vitamínů a podporu střevní mikroflóry jen tak. A nebo si z něj připravte chutný zimní salát, polévku nebo ho strčte pod maso a pomalu upečte.

TIP redakce: Co kromě kysané zeleniny v zimě jíst a čeho se vzdát? Doporučení ohledně potravin, bylinek i éterických olejů vhodných pro zimní období najdete v našem článku.

Co budeme potřebovat: 

  • 5 kg zelí
  • 80 g soli
  • 10 g kmínu
  • pepř – podle chuti
  • jablka – podle chuti
  • keramický hrnec zelák
Zelíčko je česká imunitní klasika plná vitamínů

Postup:

1. Keramický hrnec pořádně vypláchneme horkou vodou a omyjeme si také talíř a kámen, kterými pak zatížíme naložené zelí.

2. Hlávky nakrouháme. Doporučuji si kruhadlo položit na dvě židle a pod ně umístit čisté prostěradlo, na které může nakrouhané zelí padat. Váš úspěch je zaručen, pokud použijete opravdu čerstvě nakrouhané zelí. První rok jsem neměla kruhadlo a koupila již nakrouhané. To už ale bylo zapařené a celý zelák dobroty se brzy zkazil.

3. Zelí pěchujeme do keramického hrnce, postupně prosolujeme, prosypáváme kmínem, pepřem a můžeme přihodit i pár nakrájených jablek.

4. Pěchujeme tak dlouho, než zelí pustí šťávu a celý obsah je ponořen. Můžeme pěchovat pěstí a nebo doporučuji zapojit malé obyvatele domácnosti, kteří mohou zelí ušlapat čistými nožkami.

Při přípravě kysaného zelí je dětská práce povolena .)

5. Pokud by šťávy bylo málo nebo kdykoliv během kvašení zmizela, můžete směs zalít převařenou a vychladlou vodou se solí. Poměr je na 1 litr vody 15 g soli. Já dávám polévkovou lžíci.

6. Směs v zeláku zatížíme, zaklopíme víkem a necháme při pokojové teplotě kvasit asi tři týdny. Průběžně kontrolujeme, jestli je v nádobě dost vody a jestli je voda v rantlíku kolem víka. Jakmile je zelí hotové, přesuneme na chladné místo – do komory, sklepa nebo na schody na půdu.

Naservírovaná mňamka nad níž naše mikroflóra zaplesá

Dobrou chuť!

Autorka článku: Anna Krutová. Foto: autorka.

Rozhovor: Tomáš Heger – “Při bylinaření se řídím lidovou moudrostí. Ve vědě zase fakty.”

Tomáše Hegera jsem potkala na bylinkovém kurzu před pár lety. Bylo mu 14, uměl poznat desetkrát víc bylinek než já a večer mi naservíroval nejlepší bobulový likér, jaký jsem kdy pila. Bylinářství propadl, když se v dětství snažil najít způsob, jak vyléčit své astma. Dneska se věnuje léčivkám dál. Studuje biochemii na Univerzitě Palackého v Olomouci. Aromaterapeutickou komunitu si získat na zářijové konferenci Aromaterapie a imunita v Brně, kde přednášel o systémovém působení silic v těle člověka. A jisté je, že o něm ještě mnohé uslyšíme… 

Kolik rostlin znáš z hlavy?

TH: “Ou, tak to je těžké si vybavit. S rostlinami jsem se setkával už v přírodovědném kroužku, který jsem navštěvoval od 3. třídy, kde jsme se učili také o české květeně obecně, nejen o léčivkách. Jediné přesné číslo, co můžu říct, je, že na zkoušku z předmětu Léčivé rostliny jsme jich museli znát asi 190 s českým i latinským názvem.”

Vědec, bylinář. Čím si Tě bylinky získaly? Co Tě přesvědčilo o tom, že “to” funguje?

Perila křovitá byla jednou z bylin, kterou si Tomáš léčil astma.

TH: “Vědec jistě nejsem, ještě mě čeká spoustu let formálního studia. Léčivky jsou pro mě zajímavé proto, že u nich už z tradice předpokládáme nějakou biologickou aktivitu. Za tu zodpovídají obsahové látky rostliny. A to je pro mě ten zajímavý moment. Můžeme totiž hledat podstatu biologické aktivity a molekulární strukturu, která má tu biologickou aktivitu na svědomí. Mě osobně si byliny získaly, když jsem je vyzkoušel jako doplňkovou terapii při léčbě astmatu. Přiznám se, že mi klasická léčba moc nezabírala. Měl jsem původně jen alergii, ale postupně se mi přerodila až v astma. Jak jsem byl starší a začal nad tím sám uvažovat, vyzkoušel jsem změnit stravování a začal jsem používat byliny. Dnes astma nemám. Jediným pozůstatkem je, že nesmím hladit kočky, protože mi potom slzí oči. Ale to už je oproti předešlému stavu minimální omezení.”

Co Ti na Tvoje potíže nejvíc zabralo?

TH: “Myslím, že je to celková změna životního stylu. Nelze ten úspěch přisoudit něčemu konkrétnímu. Pomáhal mi ale např. vitamin C nebo byliny perila křovitá a morinda citrusolistá, užíval jsem i medicinální houby.”

Už na střední škole ses věnoval studiu vody nebo levandule. Která témata Tě zajímají nejvíc?

Tomáš Heger na konferenci v Brně destiloval levanduli

TH: “Levandule byla první bylina, kterou jsem začal zkoumat. Byla to taková náhoda – zrovna, když jsem se obrátil na Výzkumný ústav rostlinné výroby, že bych rád u nich vypracovával nějakou studentskou práci s tématem léčivek, tak kvetla levandule, a proto jsem začal pracovat právě s ní. Ústav měl navíc dlouholeté zkušenosti se šlechtěním této rostliny i vypracované analytické metody pro výzkum obsahových látek levandulové silice. Při zkoumání biologické aktivity mi pomohly další instituce, zejména Laboratoř růstových regulátorů, do které docházím dodnes a především pod vedením doktorky Lucie Rárové se zde mohu věnovat mnohým laboratorním metodám.”

Tip redakce: Nakoukněte pod pokličku konference Aromaterapie a Imunita, na které Tomáš přednášel

Čemu se dnes věnuješ při své univerzitní práci?

TH: “Zkoumal jsem asi 20 druhů rostlin s nepříliš probádanou aktivitou, momentálně se zaměřuji na jednu z toho, a to vrbovku úzkolistou, u které se snažíme prokázat, zda dokáže omezit aktivitu jisté membránové pumpy. Práce vypadá tak, že člověk sesbírá rostlinu, připraví extrakt a ten se následně podrobí několika laboratorním testům, např. se zkoumá, jak ovlivňuje růst nádorových buněk, k jakým změnám v nádorových buňkách dochází, jak dokáže extrakt potlačovat zánětlivou reakci a měří se i antioxidační kapacita. Pokud jsou testy pozitivní, snažíme se hledat, co v extraktu by za danou aktivitu mohlo být zodpovědné.”

Kombinace vědec bylinář může vzbuzovat trochu skepse mezi odbornými kruhy. Jak přijímají Tvoje propojování oborů?

Tomáš Heger na Malé Fatře, kde roste vzácná rozchodnice růžová.

TH: “Bylinkaření beru jako zálibu, která mě vytáhne do přírody. Tam moc nejde zaujmout vědecký přístup, pouze klasické bylinkářské dovednosti a zásady. Poznatky z vědeckých studií se totiž často nedají přímo implementovat na louku, to není ani jejich smyslem. V přírodě je každá rostlina jiná, liší se obsahem svých látek, Když si z ní uděláte nálev, řídíte se lidovou moudrostí a nevíte, co přesně obsahuje a v jakém množství a kolik z toho se vám vstřebá do těla. Tady se mnohdy nelze řídit vědeckými poznatky, protože prostě chybí. laboratoři k rostlinám ale přistupujeme vědecky, kdy se snažíme jejich biologickou aktivitu vyložit působením molekul. Je to totiž něco, co vědci již mohou uchopit a popsat. Něco, co se dá studovat. Takhle to přijímám a ke každému z těchto zájmů tedy přistupuji jinak.”

Na závěr Tě požádám o pár tipů. Co bys namíchal do bylinkového čaje na podporu imunity? Jaká je Tvoje oblíbená směs?

TH: “Nedostatečná imunita může mít u každého jinou příčinu a čaj nemusí být tou jedinou volbou. Z přírodních prostředků jsou vhodné polysacharidy z hub. Z rostlin můžeme uvést třeba kořen kozince blanitého. Člověk zlepší obranyschopnost také dostatkem spánku a odpočinku, stejně tak nesmíme opomenout zdraví střev, hlavně naši střevní mikroflóru. Suplementace vitaminy D a C zvláště v zimním období může také zlepšit imunitu.”

A co dalšího bys doporučil v době nachlazení?

TH: “Jistě nejznámější je třapatka, u které se v případě nachlazení tvrdí, že je vhodná pro prevenci, ale neúčinkuje při již započaté nemoci. Pokojová rostlina rýmovník je bohatá na silice s desinfekčním působením, což také dokáže při nachlazení pomoci. Chuťově skvělý je odvar z kořene zázvoru a kurkumy se skořicovou kůrou, do kterého můžeme přidat navíc hřebíček nebo badyán a nakonec jej osladit medem.

Nakonec bych rád řekl, že bylin je ale tolik, že každý si může najít pro něj vhodnou a nelze opravdu dělat kvalitní obecná doporučení, navíc musí být terapie vždy komplexní a užívání bylin může být nebezpečné v kombinaci s jistými léky, proto nerad podobná doporučení dělám. Čím více se o rostliny a jednotlivá onemocnění zajímám, tím více vidím různé faktory, které člověk musí zohlednit. Největší význam má ale jako při všem prevence.” 

Tomáš Heger…

… studuje biochemii na Univerzitě Palackého v Olomouci a rád se věnuje rostlinám lidového léčitelství s potenciálním využitím v moderní medicíně. Přírodovědná témata z chemie a fyziky popularizuje v interaktivním muzeu vědy Pevnost poznání. Mezi další Tomášovy zájmy patří zelený čaj, zvláště rád popíjí ten japonský.

 

Autorkou rozhovoru je Anna Krutová – pořadatelka Aromaterapie a bylinky. Zdroj foto: archiv autorky a Tomáše Hegera, Kouzlo vůní.

Partnerem článku je Asociace českých aromaterapeutů:

“Asociace českých aromaterapeutů působí již od roku 1996 poskytuje kvalitní a všestranné vzdělání v aromaterapii široké veřejnosti i profesionálním zájemcům ze souvisejících oborů jako je zdravotnictví, ošetřovatelství, farmacie, rehabilitace, kosmetika či wellness. V Institutu aromaterapie školí odborné aromaterapeuty, které sdružuje v Registru kvalifikovaných aromaterapeutů, poskytuje jim informační servis, rozvíjí jejich vzájemnou spolupráci a podporuje je nadstavbovým vzděláváním. Popularizuje a propaguje aromaterapii v médiích, na odborných konferencích a veletrzích, připravuje speciální programy pro firmy i neziskové organizace.”

Recenze: Difuzér a aromasměsi pro děti od Kouzlo esence

Děti a jejich nekonečné rýmičky jsou často důvodem, proč začneme doma používat aromaterapii. Na začátku hledáme vhodné éterické oleje, za chvíli už vybíráme difuzér a sbírka esencí se plíživě rozšiřuje. Dnes pro vás máme další nebezpečné lákadlo! Difuzér Lilou, jehož design je speciálně navržen pro dětské pokojíčky, a směsi éterických olejů od PranaBB. Obojí můžete koupit na e-shopu Kouzlo esence a určitě ještě stihnete napsat Ježíškovi!  

Difuzér Lilou, roztomilý skřítek, co vydrží

Přiznám se, že než mi přišel difuzér Lilou k testování, měla jsem trochu strach. Nemám moc ráda věci v dětském designu. Mám pocit, že to je většinou jenom taková zástěrka pro nekvalitní provedení. A i tento skřítek na mě na obrázku působil spíš lacině. První dojem byl ale přesně opačný. Když jsem ho vybalila z krabice, překvapila mě jeho pevnost, bytelnost a kvalita použitých materiálů. Navíc je poměrně těžký, váží bez vody skoro 400 g. Pokud ho tedy neplánujete vozit v batohu po republice, pak jeho váze určitě přiřadíte plusové body. Je díky ní velmi stabilní. Já to jako maminka dvouleté dcery ocením velmi. Při rozdělávání krabice byla se mnou a pohádkový design ji ihned zaujal. Chtěla skřítka okamžitě vyzkoušet. I mně se design velice líbí, dokonce bych ho brala v dospělé verzi bez očíček a nosu. Rázem by se proměnil v elegantní kapku 🙂

Pozitivně hodnotím pevnost, bytelnost a kvalitu použitých materiálu difuzéru

Má to malé technické mouchy…

Manipulace s difuzérem je intuitivní. Odklopíte čepičku a hned se vám otevře nádržka na vodu, do které kapete éterické oleje. Zaklopení vyžaduje trochu cviku, než dostanete do ruky správný úhel. Dovedu si představit, že tato technická nedokonalost může přivést k šílenství nejednoho tatínka. Maminky jsou ale trpělivé a dobře znají heslo: “Parádo, trp!”. Naší holčičí barvou je teď na všem, všude a vždy: růžová. Takže náš skřítek dostal hned růžové osvícení čepičky. Na výběr máte ještě bílou a modrou anebo můžete Lilou nechat difúzovat bez svícení. A musím říci, že tuto variantu využíváme doma nejvíce. Během svícení je totiž vidět stín vnitřního zařízení, což mě osobně trochu ruší. Na druhou stranu: většina svítících difuzérů vypadá bez nasvícení hůř. A skřítek je výjimka. Použité materiály jsou kvalitní, a tak nemusí svůj design zachraňovat barevnými světýlky. Svícení se ovládá jedním tlačítkem, které je umístěno ze zadní strany difuzéru.

Při barevném podsvícení je vidět stín vnitřního zařízení

Opravdu šetrná difúze vhodná pro děti

Lilou difúzuje ve dvou programech: kontinuálně 30 minut, po kterých se vypne nebo přerušovaně (20 vteřin difúze, 40 vteřin pauza) a celý program se vypne po hodině a půl. Oceňuji hlavně první možnost, kdy maminky nemusí myslet na to, aby dodržovaly zásady bezpečné aromaterapie a nenechaly děti moc dlouho inhalovat éterické oleje. Je lepší třikrát za den pustit skřítka na půl hodiny, než nechat difuzér s esencemi běžet celý den. Difuzér se sám vypne, pokud je v nádržce málo vody, takže můžete bez obav odejít sáňkovat nebo na hřiště. Obrovskou výhodou je, že je skřítek opravdu velmi tichý. Bublání vody slyšet není, místností se šíří jen mírné vrnění (či jak nazvat zvuk, který značí, že je přístroj v provozu). Rozhodně to ale není nic, co by vás rušilo. Difúze je velmi jemná, nezanechává vlhkost a bez problémů provoní místnost do 20 m2. Dítě by muselo strčit nos přímo nad vrcholek čepičky, aby došlo k nežádoucí síle inhalace. Program difúze se ovládá také jedním tlačítkem, které je umístěno na zadní straně.

Ovládání difuzéru je ze zadní strany pomocí dvou tlačítek

Nápadité směsi pro děti Pranarôm

Kouzlo esence nabízí k difuzéru dvě směsi pro děti od Pranarômu s názvem Prana BB – Klidný spánek a Prana BB – Čistý vzduch. Velmi se mi líbí, že na stránkách prodejce i na obalu upozorňují, aby byly éterické oleje použity pro děti nejdříve od 3 měsíců a aby uživatel do difuzéru dal maximálně 3 kapky směsi éterických olejů. Já bych dokonce doporučila jen dvě. Obě jsou totiž velmi silné. Není to ale nevhodným složením, jak se někdy bohužel stává. Síla je daná použitím kvalitních bio esencí belgické značky Pranarôm. Jako aromaterapeutka oceňuji nápaditost kompozic. Někdy mám totiž pocit, že když se řekne směs pro děti, tak skoro vždycky voní po levanduli a heřmánku. A to je trochu nuda, ne?

Směs pro klidný spánek

Do Klidného spánku namíchali autoři: pomeranč sladký, petitgrain, lavandin, mandarinku, bergamot, levanduli lékařskou a heřmánek římský. Na první očichání mě do nosu praštila petitgrainová vůně, která mi pro děti přijde celkem výrazná. V difuzéru ale kompozice působila zcela jinak a mnohem jemněji, což potvrzuje i anketa mezi maminkami (viz níže).

Směs pro čistý vzduch

Ve směsi éterických olejů s názvem Čistý vzduch můžete cítit: pomeranč sladký, skořicovník kafrový, jedli balzámovou, niaouli a citronelu, což zajišťuje velmi antiseptickou a antibakteriální směs. Jedinou výhradu bych měla ke skořicovníku, kterému se raději u dětí vyhýbám. Výrobce varuje, že směs není vhodná pro těhotné a kojící ženy. Přestože je uveden na druhém místě, nepřijde mi vůně nijak skořicová. Ale já osobně bych ji doporučila až dětem od 2 let.

Testované směsi éterických olejů pro děti “Klidný spánek” a “Čistý vzduch”

Test směsí Pranarôm na dětech (a jejich maminkách)

Pro testování jsem Kouzlo esence požádala také o vzorky pro mé klientky. Ani jedna z nich není studovanou aromaterapeutkou, takže nabízíme zkušenost běžných (i když velmi výjimečných) maminek.

Test směsi Čistý vzduch

“Báječná vůně, moje první kompozice a jsem mile překvapena. Vůně je velmi příjemná, nevtíravá. Dle vůně bych ji dokonce nepoužívala jen na čištění vzduchu při nachlazení, ale klidně i pro klidný den. Přijde mi, že může člověka zklidnit po utahaném dni, ale ne úplně uspat. Synek ji nasává rád, takže se mi zdá také spokojen!” Alena (testovala směs pro Čistý vzduch)

“Dlouhotrvající zdravá vůně. Aniž bych si přečetla složení olejů cítím a vidím eukalyptový les s citrusy a jehličím. “Je to lék, voní příjemně”, říká můj 2,5letý Benjamin.” Kateřina (testovala směs pro Čistý vzduch)

“Při prvním použití jsem dala do difuzéru moc kapek, nejsem zvyklá na takovou sílu. Na mě to bylo moc, mám teď malé miminko a hodně vyostřený čich. Synovi ale směs voněla. Použila jsem proto druhý den pouze dvě kapky a najednou mi směs byla moc příjemná. Takže vzkazuji: opatrně s dávkováním!” Pavla (testovala směs pro Čistý vzduch)

Test směsi Klidný spánek

“Když jsem si přičichla přes krabičku, tak jsem měla trochu strach. Cítila jsem tam takovou dřevitou a těžkou vůni. V difuzéru se ale vůně víc vybarvila do citrusů. Takže bych chtěla ostatním vzkázat, ať se nenechají odradit přičichnutím k lahvičce.” Hanka (testovala směs Klidný spánek)

“Ze začátku mi směs nevoněla, přišla mi moc ostrá. Pak jsem přišla na to, že je silnější, než jsem zvyklá. A postupně se mi začala líbit.” Lenka (testovala směs pro Klidný spánek)

“Musím se přiznat, že coby směs na spánek, je na mě příliš výrazná, kořeněná. Přestože jsem měla pocit, že dcera klidněji usínala, a i se méně budila, pro pravidelnější použití bych raději volila jemnější kombinaci vůní.” Markéta (testovala směs pro Klidný spánek)

Autorkou článku je Anna Krutová, Foto: autorka a Kouzlo esence.

Obchod Kouzlo esence se specializuje na přírodní kosmetiku s velmi jednoduchým a šetrným složením, esenciální oleje špičkové kvality, designové aroma difuzéry a další vychytávky. Lovíme kvalitu v moři přírodní péče. Všechny produkty sami testujeme a vybíráme v souladu s hodnotami “smysluplné péče”. Zastáváme minimalismus, návrat k jednoduchosti – podstatě – esenci.

Irena Victorie Váchová: “Životem mě provází vůně mateřídoušky”

Irena Victorie Váchová je zakladatelkou české aromaterapeutické a kosmetické firmy Eoné. Ta je populární především mezi maminkami. Zaměřuje se totiž především na péči o ženu a dítě. Výrobky jako Medvídek, Lalium nebo Karité jsou běžnou součástí výbavičky do porodnice pro novorozence. V rozhovoru pro Kouzlo vůní se dozvíte, kdy Irena V. Váchová poprvé přivoněla k aromaterapii i to, jak pečovat o zralou pleť. 

Jak jste se seznámila s aromaterapií?

IVV: “Moje první aromaterapeutické zkušenosti mám vlastně už z dětství, kdy mě babička koupala v odvaru z mateřídoušky. Natrhaly jsme spolu mateřídoušku na voňavé stráni v písečném úvozu, kterým jsme chodily k lesu a večer už voněl hrnec s mateřídouškou na kamnech. Říká se, že náhody neexistují. V mém případě to určitě platí. Když jsem procházela jedním z nejtěžších období svého života, nabídli mi kamarádi, že mě vezmou na seminář aromaterapie. Byl to jeden z prvních v republice. K bylinkám jsem měla vždy velmi blízko, a tak se pouze rozšířil můj zájem o studium éterických olejů a jejich využívání. Éterické oleje jsou úžasný dar. A mně bylo hned zpočátku jasné, že ho chci šířit všude tam, kde mají rádi přírodu.”

Kdy jste se přesvědčila, že aromaterapie funguje?

IVV: “Jeden z nejvíce udivujících důkazů, že to funguje, jsem zažila na vlastní kůži. Nechala jsem si totiž “šikovně” slisovat prsty v pantech těžkých kovových dveří. Levandule udělala během krátké chvíle naprostý zázrak. Ošetřené prsty, které byly nejvíce zdeformované, se asi během 15 minut dostaly do téměř původního stavu a druhý den již na nich nebyly ani hematomy. Zatímco nejméně poškozený malíček, který jsem levandulí neošetřila, bolel ještě asi 14 dní.”

Inspirujete se také v zahraničí? Máte nějaké zajímavé aromaterapeutické cestovatelské zážitky?

Irena Victorie Váchová (vlevo) v destilérii na Korsice

IVV: “Několikrát jsem podnikla cestu za éterickými oleji do Francie do oblasti Provence, na Korsiku jsme dokonce pluli lodí a přijeli jsme jim zrovna do destilace rozmarýny. V Tunisu (a nejenom tam), jsem se přesvědčila, že i to, co se prodává jako kvalitní silice, zdaleka nemusí být kvalitní silicí. Ve Francii jsme měli to štěstí, že jsme se několikrát dostali až do míst, kam už silnice nevede, ale kde se skvělí lidé zaslíbili získávání éterických olejů z rostlin divoké přírody v Alpách. Také jsem byla velmi překvapena, když jsem na vlastní oči viděla, jak z velikého alembiku, plného meduňky, bylo vydestilováno pouze asi 20 ml meduňkového éterického oleje. To jenom potvrzuje skutečnost, že meduňková silice (Melissa officinalis) prostě musí být drahá. Měli jsme štěstí, že jsme se dostali k destilaci květů pomerančovníku – neroli. Účastnila jsem se sběru růžových květů a následující destilace pro získání růžového hydrolátu. Zážitků mám opravdu hodně…”

Jaké éterické oleje patří k Vašim neojblíbenějším? A co nikdy nechybí ve vaší cestovní lékárničce?

IVV: “Citron a mateřídouška. Na cesty beru manukovou silici, levanduli a některý z citrusů.”

Co znamená název Eoné?

IVV: “Při studiu aromaterapie někdy před dvaceti lety jsem toto jméno objevila v českém překladu knihy Roberta Tisseranda. Eoné byla nymfa Venušina, která prý učila lidi Země využívat éterické oleje. Její jméno mě naprosto zaujalo a myšlenka, mít jednou firmu Eoné, která umožní bezpečně využívat léčivé vibrace éterických olejů, byla na světě.”

Tip redakce: Eoné v roce 2017 podpořila vznik seriálu Voňavá cesta k mateřství!

Eoné dnes vyrábí kosmetiku pro celou rodinu. Co je vaším evergreenem?

Výbava pro děti od firmy Eoné

IVV: “Když se mojí dceři Janě narodil první syn, požádala mě o nějaký výrobek pro čištění oblasti pod plenkami, aby se vyhnula vlhčeným ubrouskům, které jí nedělají dobře. A tak přišel na svět velmi oblíbený Medvídek. Mandarinkovo – levandulový mycí balzám patří k rodinným favoritům od dětí po dospěláky. Oblíbených výrobků je mnoho a nerada bych některý opomenula, tak ani raději nebudu další jmenovat.”

Co byste doporučila nastávajícím maminkám vzít do porodnice a pořídit pro první měsíce s miminkem?

IVV: “Určitě Jojobový olej Přivítání bio – to na první očištění či koupání a na hladivou masážičku tělíčka novorozeného miminka. Jedna moje kamarádka, porodní asistentka, říká, že hladivá masážička prohlubuje vztah maminky a děťátka. Na kožní záhyby a oblast pod plenkami doporučuji mast Lalium, pro čištění pokakaného zadečku je určen Medvídek, doplněný Ředící lahvičkou a netkanými ubrousky Perlička. Po spotřebování oleje Přivítání přijde vhod olej do koupele Delfínek a po koupání nebo na masáže ještě mandlový olej lisovaný za studena.”

Věnujete se také péči o pleť a pokožku. Zejména starší ženy často argumentují, že přírodní kosmetika “už jim nestačí”. Jakou péči byste jim doporučila?

Sprchový nebo koupelový olej si můžete míchat na míru

IVV: “Protože také patřím k těm děvčatům s dříve narozenou pletí, mohu mluvit sama za sebe :-). Vřele doporučuji Čistící olej 3 v 1, který pleť současně hloubkově čistí i vyživuje a začít používat pleťové oleje. Hydratační pleťový růžový olej lze s úspěchem kombinovat s Olibanem – regeneračním olejem a pleťovou maskou v jednom. Také Sollea patří k mým oblíbeným. Nikdy jsem nemohla používat “normální” kosmetiku a vlastně ani chlorovanou vodu, protože mám velmi citlivou pleť. Čistící olej 3 v 1 používám ráno a večer a po čištění vždy použiji ještě některý z výše uvedených pleťových olejů. A podle reakcí mého okolí soudím, že to stačí.”

Svoje zákazníky motivujete také k tomu, aby zkoušely doma vyrábět kosmetiku. Čím začít?

IVV: “Zábavným experimentováním může být jednoduchá příprava vlastního sprchového či koupelového oleje. Do jedné lžíce základního Neutrálního oleje koupelového a sprchového si přidáte vybraný éterický olej, který máte v oblibě. Pro dospělého například zpočátku pouze asi 5-10 kapek, rozmícháte. Touto směsí se pak umyjete podobně jako sprchovým “gelem” nebo ji vlijete do připravené lázně. Je dobré si najít informace k éterickým olejům a postupně se s nimi seznamovat. Doporučuji začít experimentovat s dospěláky a postupně prohlubovat znalosti o bezpečném používání éterických olejů. Zajímavou může být afrodiziakální koupel pro pár :o). Snad ale základní rada – používejte pouze ty silice, které voní vám i partnerovi a myslete na to, že někdy méně znamená více. Kdybyste se předávkovali například ylang-ylangovou silicí, mohli byste místo krásného večera mít méně krásný bolehlav.”

Irena Victoria Váchová (r. 1952)…

 … se začala bylinkám věnovat od dětství, kdy je se svou babičkou chodila sbírat. S aromaterapií se začala seznamovat v roce 1994 a protože ji terapie vůněmi okouzlila, založila masážní salon Eukalyptus v Olomouci. Mimo jiné také vyráběla aroma-parfémy. Po důkladném seznámení s aroma kosmetikou na českém trhu se zaměřila na bezpečnou kosmetiku pro nastávající maminky a miminka. Na přelomu tisíciletí tedy vznikla ucelená řada voňavé, celostní, rostlinné kosmetiky Eoné, kterou dnes vede i s dcerou Janou Pospíšilovou. 

 

Autorkou rozhovoru je Anna Krutová. Foto: archiv Ireny Victorie Váchové.

Děkujeme za podporu hlavnímu partnerovi aroma-webu, firmě Eoné.

Rodinná firma Eoné kosmetika s r.o. se zabývá ruční výrobou celostní přírodní kosmetiky. Eoné začala komponovat a vyrábět první výrobky na prahu nového tisíciletí a můžeme ji nazvat Kosmetikou věku vodnáře. Malosériová výroba zaručuje čerstvost, čistotu a vysokou kvalitu přípravků. Záměrem Eoné bylo přinést na trh naprosto bezpečné a skutečně pomáhající prostředky, zejména pro těhotné ženy a malá miminka. Dnes se Eoné ve svých výrobcích péče o pleť i tělo věnuje všem věkovým skupinám.