Gergely Hollodi: “Maďarsko má bohaté bylinářské dědictví” (rozhovor)

Gergely Hollodi je nejvýraznější postavou současné maďarské aromaterapie. Vyučuje, nabízí individuální terapie a vede časopis Aromatika. Vystudoval u světoznámé Jade Shutesové v USA a dnes opět působí v Budapešti. 7. září přijede do České republiky, aby se stal hostem mezinárodní Aromakonference Brno. Kouzlo vůní tohoto bylináře a aromaterapeuta představuje v rozhovoru o letních receptech, tipech na bylinkové výlety v Maďarsku i vnímání rostlin. 

Čím si vás aromaterapie získala? 

Gergely Hollodi na maďarské konferenci DROPS

GH: “Vůně rostlin a stromů mě přitahovaly už od dětství. Později jsem dlouho pracoval v reklamě a dostavil se u mě pocit vyhoření. Když mi můj kouč a zároveň přítel pomáhal najít lepší profesní cestu, ukázalo se, že musím pracovat s rostlinami, vůněmi, barvami a kořením a využívat více svou tvořivost. 

Krátce poté, co jsem se odstěhoval s rodinou do Spojených států, jsem si na internetu vyhledal kurzy aromaterapie a vybral si školu Jade Shutesové, která se mi líbila nejvíc. Za pár dní jsem se zapsal do základního kurzu. Tehdy jsem pracoval s dvaceti éterickými oleji, ze kterých si mě naprosto získala šalvěj muškátová a vetiver. Pak jsem ve vzdělávání pokračoval. Díky Jade jsem získal kontakty na mnoho známých aromaterapeutů, včetně Jana Kusmirka z Fragrant Earth. Po třech letech jsem se vrátil do Maďarska, udělal si u Jade učitelský kurz a dostal povolení učit v Budapešti.” 

Maďarsko je jedním z neobjevených aromaterapeutických a bylinářských rájů Evropy. Na co může být vaše aromaterapie hrdá?

Maďarsko je rájem levandule

GH: “Maďarsko má bohaté bylinkářské dědictví, které sahá hluboko do minulosti. Lidové léčitelství a léčení bylinami je zde velmi populární, přestože na internetu je mnoho zavádějících informací. To je ale myslím celosvětový problém.

Aromaterapie je ovšem stále poměrně novou záležitostí. V Maďarsku v podstatě existují dvě hlavní specializované školy. Aromaterapie u nás není samostatnou profesí − je součástí fytoterapie, ale v učebních materiálech je zastoupena jen velmi málo. Naštěstí stále více lidí umí anglicky a díky internetu mají přístup ke spolehlivějším informacím a cizojazyčným zdrojům.

Jsem hrdý, že jsem mohl být zakladatelem a prvním prezidentem Asociace maďarských aromaterapeutů. Je to malá organizace, jejíž možnosti a publicita jsou kvůli nevelkým finančním zdrojům omezené.”

Tip redakce: Koukněte i na další hosty Aromakonference Brno 2019!

Která bylinková místa v Maďarsku stojí za vidění?

GH: “Jestli máte na mysli například destilerie, můžete − hlavně v létě − navštívit ty malé, kterých stále přibývá. Máme také mnoho botanických zahrad a množství přírodních krás − některé z nich patří k celosvětově uznávaným památkám.”

Pokud byste měl čtenářům poradit nějakou letní aromaterapeutickou směs – jaká je vaše oblíbená? Čím se osvěžujete? 

GH: “Každý má rád něco jiného – já osobně s oblibou používám chladivé ÉO – citrusové oleje, máta a květinové tóny jsou na vrcholu mého žebříčku. Jsem obzvlášť velký fanoušek bergamotu. Obvykle si v létě na výlety beru některé ÉO – levanduli, tea tree a eucalyptus radiata jsou vždycky dobří společníci.

Jak dnes vypadá vaše aromaterapeutická praxe? S čím za vámi klienti chodí a s čím nejčastěji pomáháte? Děláte stále masáže?

Gergely Hollodi je šéfredaktorem časopisu Aromatika

GH: “V posledních dvou letech se zaměřuju na vzdělávání a psaní. Zároveň stále dělám aromaterapeutické masáže a radím klientům v oblasti aromaterapie a fytoterapie, která s ní souvisí. Někdo potřebuje pomoct s běžnými problémy jako jsou opary, kožní nebo zažívací obtíže, ale většina lidí bohužel trpí problémy spojenými se stresem.”

Na Aromakonferenci Brno vystoupíte s přednáškou Lidské archetypy éterických olejů. Jak jste na tuto teorii přišel?

GH: “Aromaterapii přednáším už skoro deset let a když jsem vyučoval část věnovanou chemii, chtěl jsem studentům poskytnout hlubší náhled, díky kterému by je tento předmět více bavil a snadněji jej chápali. Proto na konci bloku věnovanému chemii hrajeme takovou hru: studenti utvoří skupiny a vyberou si chemickou skupinu látek, které jsou v éterických olejích. Pak dostanou oleje, ve kterých je daná skupina silně zastoupena, a dostanou za úkol představit člověka takového typu: popsat jeho osobnost, profesi a rysy, které je napadnou. Je zajímavé slyšet odpovědi, se kterými studenti v průběhu let přicházejí. Začalo mne to zajímat, a tak jsem hledal podobnosti a vzorce. Nazval jsem to lidské archetypy éterických olejů. Silně mě ovlivnila práce Valerie Ann Worwoodové.”

Dá se tedy říci, že určité rostliny přitahují určité typy lidí?

Gergely Hollodi ve společnosti světoznámých aromaterapeutů: Jan Kusmirek, Marco Valussi a Shirley Routley

GH: “Těžko říct, zda samy o sobě. Většinou nás ale přitahují určité rostliny, že? Ať už je to tvar, barva, vůně nebo chuť − bylo by to zajímavé téma pro výzkum. Možná by se mohlo začít jejich přiřazením ke čtyřem Hippokratovým temperamentům. Také by bylo dobré prozkoumat, jestli jsme přitahováni k určitým rostlinám v závislosti na naší náladě a fázi životního cyklu, ve které se v daném okamžiku nacházíme.”

Na konci září pořádáte velkou konferenci DROPS v Budapešti. Jaké je její téma a na které přednášející byste nás pozval?

GH: “Druhá budapešťská aromakonference DROPS s dílnami a výstavou se bude konat ve dnech 28.−29. 9. Poprvé se uskutečnila v roce 2017. Není zaměřena na jedno téma, ale na vše, co se týká aromaterapie, esenciálních olejů a přírodní medicíny. Během prvního dne konference uslyšíte osm přednášek od vynikajících aromaterapeutů z USA, Francie, Nizozemí, Velké Británie, Slovinska, Kréty a Maďarska. Druhý den bude na výběr pět dílen. Témata zahrnují mimo jiné tradiční západní léčení bylinkami, CO2 extrakty v aromaterapii a paliativní péči, australské éterické oleje, těhotenství, zvládání stresu a bolesti, výrobu kosmetiky s esenciálními oleji a zoofarmakognozii. Nebudou chybět maďarští a zahraniční vystavovatelé včetně italských, srbských, britských firem. Všechny informace najdete na webu bpdrops.com.”

Tip redakce: Přečtěte si rozhovor s další lektorkou Aromakonference Brno 2019 – Ingrid Karner z Grazu.

Gergely Hollodi

Je diplomovaný aromaterapeut a fytoterapeut. Žije v Budapešti (Maďarsko), kde má masérskou terapeutickou praxi a vede kurzy aromaterapie pro veřejnost. Na Aromakonferenci Brno vystoupí s přednáškou na téma:  Lidské archetypy éterických olejů – pohled skrz chemické sklo. Gergely Hollodi absolvoval Cortiva Institut, což je masérská škola v Seattlu. Ve stejném městě pokračoval aromaterapeutickou školou, která dnes spadá pod New Yorský institut aromaterapie. Je členem mezinárodní asociace IFPA.

Aromakonference Brno se koná v sobotu 7. září, navazuje na ni nedělní Festival Aromaterapie & Bylinky. Více informací o programu a předprodeji vstupenek najdete na webu www.aromaterapieabylinky.cz

Autorkou rozhovoru je Anna Krutová, foto: archiv Gergely Hollodiho 

Festival Aromaterapie & Bylinky 2019 v Brně se blíží!

V neděli 8. září 2019 ožije nádherná Otevřená zahrada v Brně svátkem milovníků léčivých rostlin. Na programu už třetího Festivalu Aromaterapie & Bylinky jsou workshopy a přednášky, ukázky aromamasáží, poradny fyto a aromaterapeutů, aromajarmark, bylinková gastrozóna a tematické dílničky pro děti. Na již tradiční akci se setkávají fanoušci léčení přírodou z celé republiky i Slovenska. Kouzlo vůní nebude chybět! 

O jedlých plevelech, domácích čističích i vůních na míru

Tereza Machová při přednášce v jurtě

Festivalový program představí odborníky na léčivé rostliny z celé republiky. Těšit se můžete na více bylinkových přednášek, než v minulých letech. O sběru a zpracování léčivých rostlin promluví Věra Žďárská z Bylinkové zahrady Valtice, o dávné historii bylinářství zase Markéta Prnková z Mendelovy univerzity a o jedlých plevelech třeba Radomír Němec z Jihomoravského muzea ve Znojmě. Svůj prostor ale dostane i aromaterapie. Přednášku o použití hydrolátů při léčbě různých nemocí připraví Xenie Bodorík Pilíková, na aromapsychologii se zaměří Tereza Machová, s Kateřinou Kloudovou přičichnete k tvoření botanických vůní a s naší šéfredaktorkou Michaelou Lusílijou Makulovou se naučíte za pomoci aromaterapie zvládat emoce dle pěti elementů.

Velká část programu bude věnována ženám a ženskému zdraví. Svůj prostor dostane období těhotenství, porodu a šestinedělí. O využití bylin bude vyprávět porodní asistentka Anna Kohutová, o aromaterapii pak dvojice zkušených lektorek Ludmila Kotalíková a Jana Urbanová. Velkým tématem je i močopohlavní soustava, na kterou se specializuje Darina Hájková Ellingerová. Na menopauzu se zaměří Jitka Vočková z Asociace českých aromaterapeutů. Prožitkové workshopy připravuje lektorka Tamara Melissa.

Venkovní kuchyně patří bylinkovému tvoření

Ve venkovní kuchyni se budou střídat kurzy zaměřené na výrobu domácí kosmetiky. Představí se například dvojice Tiny Life s receptem na multifunkční odličovač, autorka knih Děláme si to doma sami Alena Thomas s návodem na výrobu univerzálního čističe, mýdlařka Zdenka Růžičková se zaměří na včelí produkty v kosmetice a chybět nebude ani ochutnávka netradičních bylinkových gurmánských specialit pod vedením Ivany Paukertové.

Navštivte letošní Festival Aromaterapie & Bylinky 8.9.2019 v Brně

Aromajarmark nabídne bylinné tinktury, přírodní mýdla i éterické oleje

Festival se koná v nádherném prostředí Otevřené zahrady v Brně

Festival Aromaterapie & Bylinky je také jedinečnou příležitostí si na vlastní oči prohlédnout a na vlastní nos očichat výrobky, které běžně seženete jen na internetu nebo v několika málo obchodech. Svůj stánek na aromajarmarku budou mít výrobci přírodní kosmetiky. Chybět nebudou mýdla a sady na jejich výrobu, krémy, peelingy, koupelové soli ani dekorativní kosmetika. Svou přírodní lékárničku si budete moci doplnit o směsi bylinných čajů, tinktury či sirupy bez konzervantů. K dostání budou také špičkové hydroláty a éterické i rostlinné oleje. Premiéru bude mít na festivalu keramika, k dostání budou designové i klasické aromalampy, hrnečky s bylinnou tematikou a svícny podporující ženskou energii. Pořídit budete moci i rostliny na vykuřování a k tomu potřebné doplňky. Větší prostor dostávají malovýrobci, kteří nabízejí své první certifikované krémy nebo čajové směsi. A najdete tu také stánek Kouzla vůní, kde budete moci objednat předplatné programu Bylinky našich babiček včetně voňavého dárku.

Přijďte se na festival poradit s odborníky!

Veronika Němcová přijede na festival z Tyrolska i s místními bylinkami

V Otevřené zahradě se můžete naživo setkat i s řadou aromaterapeutů a fytoterapeutů. Nebojte se s nimi konzultovat své potíže. Sloužit k tomu budou poradny odborníků. Přímo na místě si tak budete moci nechat vyrobit směsi na míru vašemu přání. Mezi největší lákadla patří stánek Xenie a Paola Bodoríkových, kterému bude vévodit obrovská destilační souprava. Přímo před zraky návštěvníků budou tito brněnští aromaterapeuté připravovat hydrolát a éterický olej. Velmi oblíbený je i masážní koutek. Tam budete moci přivonět k tajemství aromapéče o hlavu, ruce i nohy. Návštěvníkům budou k dispozici vystudované aromaterapeutky a bylinářky.

Tip redakce: Přečtěte si reportáž z loňského ročníku Festivalu Aromaterapie & Bylinky

Na festival přijďte s prázdným břichem a klidně vezměte i děti!

Bylinková gastrozóna nabídne jedinečné limonády s hydroláty a éterickými oleji

Příjemnou součástí Festivalu Aromaterapie & Bylinky je i gastrozóna, kde můžete ochutnat bylinkové a aroma nápoje i speciality. Letos nebudou opět chybět oblíbené funkční limonády, káva, novinkou budou palačinky s pestem, ajurvédská kuchyně, raw sladkosti a další dobroty. Pořadatelé také rozšiřují program pro děti. Malí návštěvníci mají v ceně vstupného i dětské dílničky. Jedna bude na mýdlařské téma a druhá více přírodovědná. Děti se budou moci koukat do binokuláru nebo vytvářet květinové mandaly.

V areálu Otevřené zahrady můžete hravě strávit celý den. U vstupu dostanete festivalového průvodce s podrobným programem a mapkou festivalu. Do prodeje jde jen limitovaný počet vstupenek, a tak pořadatelé doporučují je pořídit v předprodeji na smsticket.cz. Podrobný program, seznam vystavovatelů, terapeutů i restaurací najdete na tomto odkazu: https://www.aromaterapieabylinky.cz/festival/

Doporučujeme navštívit také facebook události Festival Aromaterapie & Bylinky 🙂

Foto: archiv festivalu Aromaterapie & Bylinky

Ingrid Karner: “Vůně vám o člověku prozradí mnoho” (rozhovor)

Nespavost, syndrom vyhoření, úzkosti… Stresem podmíněné zdravotní obtíže vedou do ordinací lékařů a terapeutů stále více pacientů. Aromaterapie se stává metodou, která může velmi pomoci v klasické léčbě. A proto je letošní Aromakonference Brno (7. 9. 2019) věnována tématu: Aromaterapie a psychika. Jednou z přednášejících je i Ingrid Karner, aromaterapeutka a bylinářka z rakouského Grazu, se kterou jsme pro vás připravily zajímavý rozhovor.

Jaká témata z oblasti psychiky s vámi nejčastěji klienti řeší? Změnilo se to nějak za 20 let vaší praxe?

IK: “Zaznamenala jsem, že v posledních letech přibývá témat spojených s agresí, nespokojeností a šikanou. Mnohem běžnějšími se stávají problémy jako syndrom vyhoření, stres a potíže se spánkem nebo koncentrací.”

Jak vypadá vaše práce v praxi? Které techniky při konzultacích využíváte?

IK: “Začínám vždy užitím éterických olejů podle jejich biochemického účinku. A k tomu připojuji takzvané cesty vůně, kdy klienty nechávám ovonět čtyři specifické esence.”

Ingrid Karner vede aromaterapeutickou školu v Grazu

Děláte si obrázek o člověku podle toho, co mu voní nebo ne? Uveďte nám, prosím, nějaké příklady z praxe…

IK: “Vůně pomohou velmi rychle odhalit, kde jsou silné stránky a talenty klienta, ale také, kde jsou jeho slabá místa. Například ti, kterým voní rozmarýn, obvykle nemají problém s tím říct někomu nebo něčemu “ne”. Ale ti, kteří ostře vůni rozmarýnu odmítají, možná už v životě několikrát zažili, že je někdo vykořisťoval.”

Které éterické oleje a hydroláty se Vám osvědčily při práci se stresem? Mohla byste se podělit o recept na univerzální antistresovou směs?

Čichové testy mohou prozradit o člověku mnoho…

IK: “Samozřejmě všechny relaxační a náladu zlepšující vůně jsou vhodné. Z mojí zkušenosti je vždy lepší směs, než jen jeden éterický olej, protože může klienta vystihnout celostně. Používám princip FruFloRa©, při kterém vždy kombinuji jeden éterický olej z plodu, jeden z listů, jeden z květů a jeden z kořenů, dřeva nebo pryskyřice. Klasická antistresová směs s holistickým působením je: 6 kapek bergamotu (Citrus bergamia), 2 kapky rozmarýnu (Rosmarinus officinalis ct. borneon), 2 kapky geránia (Pelargonium graveolens), 2 kapky pačule (Pogostemon cablin) a 2 kapky vetiveru (Vetiveria zizanoides).”

Tip redakce: Koukněte i na další hosty Aromakonference Brno 2019!

Lidé se často ptají, zda aromaterapie funguje i na lidi, kteří ztratili čich. Jak s nimi pracujete?

IK: “Samozřejmě funguje. Vůně jsou biochemické látky, které pronikají do krevního oběhu přes dýchací systém a kůži. Aktivují nebo blokují receptory, mají antibakteriální, antivirové, protiplísňové a spoustu dalších účinků. Lidé, kteří trpí anosmií mají tímpádem z aromaterapie také užitek. A ráda bych dodala, že nedávná studie Univerzity Graz ukazuje, že čich může být v mnoha případech obnoven, pokud pacient absolvuje speciální trénink, který trvá asi 36 týdnů.”

A jaké vůně s takovými klienty používáte?

IK: “Ukazuje se, že je dobré kombinovat ostré vůně s vůněmi, které pacientovi dříve voněly. Během čichového tréninku klienti voní ke čtyřem různým éterickým olejům. Já ráda používám mátu peprnou, vanilku, pomeranč nebo levanduli a rozmarýn (ct. borneon).”

V České republice zatím moc nefunguje spolupráce mezi aromaterapeuty a klasickou medicínou nebo univerzitami. Jaká je situace v Rakousku?

Ingrid Karner pravidelně přednáší a pořádá kurzy

IK: “V Rakousku rozlišujeme mezi medicinální aromaterapií, kterou praktikují lékaři a terapeuti, aromapéčí praktikovanou zdravotními sestrami a wellness aromaterapií, kterou poskytují komerční aromaterapeuté. Spolupráce mezi jednotlivými skupinami se každý rok zlepšuje. Ale bohužel stále nemáme žádnou legislativu, která by práci s éterickými oleji upravovala.”

 

Používají psychiatrická oddělení, zařízení pro péči o handicapované nebo v hospicích nějak aromaterapii?

IK: “Ano, aromaterapii nabízí většina pečovatelských zařízení v Rakousku, díky speciálně vyškoleným pracovníkům. Je tu pro ně kurz daný paragrafem 64 o zdravotnických výkonech, který se týká doplňkové péče. Nejčastěji se aplikují vůně do místností, koupelí a nebo vonné tampony na oblečení.”

Ingrid Karner…

… Rakouská aromaterapeutka, bylinářka a masérka s dvacetiletou praxí. Poskytuje poradenství v oblasti komerční i klinické aromaterapie. Založila vzdělávací institu Aromainfo.at v Grazu a je také předsedkyní společnosti VAGA – Vereinigung für Aromapflege und gewerbliche Aromapraktiker/innen. Vlastní značku Aromuli, která představuje jedinečný koncept aromaterapeutických bonbonů z březového cukru a přírodních aromat pro gastronomii. Předsedá také spolku theSCENTEDdrop, který propojuje lidi a firmy pracující s aromatickými rostlinami.

Ingrid Karner letos přednáší v Brně! Více o programu Aromakonference Brno 2019 a registraci vstupenek najdete na webu www.aromaterapieabylinky.cz.

Autorka rozhovoru: Anna Krutová. Zdroj foto: archiv Ingrid Karner

Aromaterapie a psychika: vůně na nespavost i deprese

Začátek září bude v Brně už tradičně patřit aromaterapii a bylinkám. V sobotu 7.9. se koná mezinárodní Aromakonference Brno a v neděli 8.9. pak Festival Aromaterapie & Bylinky. V prodeji už jsou dvoudenní vstupenky pro zájemce o konferenci. Ta letos nese téma: Aromaterapie a psychika. Přednášek na ní budou čtyři špičkoví lektoři a těšit se můžeme opět na nové tváře ze zahraničí.

Aromakonference Brno hostí aromaterapeuty z celé České republiky, ale také posluchače, kteří doma používají léčivé rostliny a chtějí se dozvědět něco nového nebo odborníky z pomáhajících profesí, které zajímají doplňkové terapie. Psychické následky chronického stresu jako jsou potíže s nespavostí, syndrom vyhoření nebo sklony k úzkostem totiž zasahují do běžného života mnoha lidí.

Čich hraje hlavní roli hned po narození

Jan Havlíček se zabývá vlivem čichu na chování člověka

Aromakonferenci Brno zahájí přednáškou s názvem “Rovnou za nosem: chemická komunikace u člověka” doc. Jan Havlíček z Univerzity Karlovy. Vysvětlí v ní důležitost čichu v navazování vztahu mezi novorozencem a matkou po porodu nebo při výběru partnera. Lidská vůně se mění v závislosti na emočním vyladění jedince. A to vše vnímáme, aniž bychom si toho byli vědomi. Pokud jsme tedy v bezprostřední blízkosti někoho, kdo cítí strach, zvyšuje se i u nás pocit úzkosti. Stačí s takovým člověkem trávit pracovní den v kanceláři.

Podle vůně poznáš člověka

Ingrid Karner z Grazu má dvacetiletou praxi

Ingrid Karner se s posluchači podělí o své zkušenosti z dvacetileté aromaterapeutické praxe i o vlastní originální princip, jakým míchá klientům směsi éterických olejů. Mluvit bude o stresu a jeho následcích, ale i o tom, jak mohou vůně přispět k diagnostice klienta, proto se její přednáška bude jmenovat: Psychoanalýza s vůněmi – je vůbec možná?. Jednotlivé vůně totiž mohou vypovědět mnoho o tom, jaký charakter klient má a s jakými tématy se může ve svém životě potýkat.

Až 20 procent vjemů z našeho okolí přijímáme díky čichu. Samozřejmě si to většinou vůbec neuvědomujeme. 15 procent lidí přitom trpí nějakou čichovou poruchou. Aromaterapie může být skvělým nástrojem pro obnovu čichu. Ingrid Karner bude mluvit o výzkumu Univerzity v Grazu:  “Během speciálního čichového výcviku, který trvá 36 týdnů, pracují klienti s různými vůněmi od máty peprné přes vanilku až po levanduli. Několik studií na Univerzitě v Grazu prokázalo, že v mnoha případech může být čich opravdu obnoven.”

Tip redakce: Aromakonferenci Brno pořádá již 3. rokem naše redaktorka Anička Krutová. Jukněte na reportáž z 1. ročníku!

Aromaterapie může pomoci klasické medicíně

Iris Stappen je farmaceutkou na Univerzitě ve Vídni

Vědeckou sféru bude na Aromakonferenci Brno reprezentovat farmaceutka Ass-prof. Iris Stappen z Vídeňské univerzity. Zaměří se jednak na vliv vůní na lidské chování, rozhodování a psychiku, ale také na nevědomou čichovou komunikaci mezi lidmi. Na univerzitě se podílí na řadě zajímavých výzkumů týkajících se nespavosti, syndromu vyhoření nebo bolestí hlavy. “Nejlépe prozkoumanou vůní je jistě éterických olej z levandule. Skvělé výsledky ve výzkumech mentálního zdraví ale prokazuje také rozmarýn (var. cineol). Nutno podotknout, že aromaterapie je velmi úspěšná jako doplňková terapie. Často se díky ní podaří snížit medikaci,” dodává Iris Stappen.

Vůně mají své “lidské vlastnosti”

Gergely Hollodi má dlouholetou masážní aromapraxi

Zajímavým výzkumem se zabývá již osm let aromaterapeut Gergely Hollodi z Budapešti v Maďarsku, který bude celou konferenci uzavírat. Svým studentům nabízí hru, při které připodobňují skupiny éterických olejů k lidským charakterům. Jejím cílem původně bylo seznámit se s chemickými složkami esencí a pochopit jejich terapeutické vlastnosti. Výsledky jsou velmi překvapivé. Například seskviterpenové vůně často lidem připomínají herce Geroge Clooneyho 🙂. Na brněnské přednášce se budete moci zúčastnit také praktické čichací části.

Přednášky budou v češtině nebo angličtině, pořadatelé zajistili simultánní překlad do sluchátek. V ceně vstupenky na Aromakonferenci Brno je poznámkový blok se slidy k jednotlivým příspěvkům, celodenní občerstvení včetně oběda a také volný vstup na nedělní Festival Aromaterapie & Bylinky, který připravuje stánky třiceti vystavovatelů a asi pětadvacet workshopů na témata spojená s léčivými rostlinami.

Registrovat se můžete na webu www.aromaterapieabylinky.cz. Do konce května za zvýhodněnou cenu 2.800 Kč na celý víkend!

Tip redakce: Přečtěte si zajímavý rozhovor s Petrou Ratajc, která byla hostem 2. ročníku Aromakonference Brno

Stanislav Sekretár: “Lněný olej patří do ledničky, olivový stačí mít ve tmě.” (rozhovor)

Léčivé účinky rostlinných panenských olejů jsou velkým tématem poslední doby. Výzkumy ukazují, že například olej z černého kmínu může pomoci alergikům se zmírněním senné rýmy. Pupalkový pomáhá ženám zvládnout hormonální obtíže. Brutnákový olej posiluje organismus. A právě o nich je i náš rozhovor se Stanislavem Sekretárem.

Rostlinné oleje budou také tématem i sobotní Aromakonference Brno a přednášet o nich bude Doc. Stanislav Sekretár ze Státní technické univerzity v Bratislavě. V rozhovoru pro Kouzlo vůní jsme se zeptali, jak správně doma používat a skladovat panenské rostlinné oleje.

Které rostlinné oleje byste doporučil do každé kuchyně?

SS: “Na bežné kulinárske účely: bezerukový repkový olej rafinovaný. Tento olej je oxidačne pomerne stabilný a naviac obsahuje n-3 kyselinu α-linolénovú (9-11 %). Pre fritovacie účely: olej určený na tento účel (zmes olejov s vysokým obsahom nasýtených mastných kyselín). Pre potreby studenej kuchyne: panenský olivový olej. Ten obsahuje zdraviu prospešné zložky.”

Pozn. redakce: bezerukový  = s nízkým obsahem nežádoucí kyseliny erukové.

Doc. Stanislav Sekretár vydal více než 150 publikací a patří mezi kapacity ve svém oboru

Jak moc vhodný je olivový olej pro smažení nebo pečení? A mohl byste to porovnat se slunečnicovým panenským olejem?

SS: “Panenské oleje (lisované za studena a nerafinované) obsahujú sprievodné látky, ktoré sa pri zohrievaní rozkladajú. V oleji sa tak vytvára pachuť a zápach. Zdraviu prospešné účinky týchto sprievodných látok sa zachovajú len pri ich správnom skladovaní (chlad, tma, neprístup kyslíka) a používaní iba pre účely studenej kuchyne. Olivový olej je podstatne oxidačne stabilnejší (asi 10-krát) ako slnečnicový aj v prípade panenských olejov. Panenské oleje sa však nehodia na smaženie a pečenie z vyššie uvedených dôvodov.”

Pozn. redakce: sprievodné látky  = doprovodné látky, např. barviva, enzymy, steroly, vitamíny, antioxidanty.

V poslední době se rostlinné oleje prosazují také jako doplňky stravy s léčivými účinky. Které rostlinné oleje byste takto doporučil?

SS: “Na liečivé účinky niektorých rastlinných olejov má vplyv zastúpenie mastných kyselín (najmä n-3 typu) a prítomnosť rôznych sprievodných látok (farbivá, enzýmy, steroly, vitamíny, antioxidanty atď.) v týchto olejoch. Rastliny sú zdrojom mnohých biologicky aktívnych látok. Takými olejmi, okrem spomínaného, sú: olej z čierneho kmínu, borákový (brutnákový), pupalkový, moringový olej, olej z hroznových jadierok, olej z chia semienok, olej z jadierok granátového jablka, oleje zo semien zeleru, papáje, olej z rakytníka rešetliakového, olej zo semien šípok, tamanu olej a mnohé iné.”

Pokud si někdo chce zpestřit jídelníček, jak správně užívat rostlinné oleje jako doplněk stravy a v jakém dávkování?

SS: “Vážnym problémom našej populácie je nesprávny pomer v príjme (n-6) a (n-3) mastných kyselín v strave. Ten by mal byť v prípade dospelých osôb približne 4 : 1 (denný príjem kyseliny linolovej by mal byť okolo 8 g a kyseliny α-linolénovej približne 2,4 g). Žiaľ u nás je tento pomer oveľa vyšší (20 až 40). Vhodné je preto konzumovať potraviny s vysokým obsahom (n-3) mastných kyselín (ryby, ľanový olej, repkový olej, vlašské orechy, chia semená) v takom množstve, aby sa tento pomer upravil na odporučenú hodnotu.”

Stanislav Sekretár v laboratoři Státní technické univerzity v Bratislavě

Anti-age hitem se v posledních letech stal arganový olej, který má ale typickou a pro někoho nepříjemnou vůni. Je opravdu tak unikátní?

SS: “Tento olej má vysoký obsah nasýtených mastných kyselín (až 80 %) a vďaka tomu je stabilný voči oxidácii (podobne ako olivový olej). Okrem toho obsahuje vysoké množstvá antioxidantov (tokoferoly a iné polyfenoly). Pozoruhodný je vysoký obsah γ-tokoferolu, ktorý má silné protizápalovéchemprotektívne účinky na ľudský organizmus. Z tohto hľadiska sa určite jedná o prospešný olej. Pre porovnanie s inými olejmi však treba zvážiť viaceré hľadiská: cena, dostupnosť, senzorické vlastnosti atď. Úlohu tu hrá aj dobre urobená reklama na produkt.”

Pozn. redakce: protizápalové = protizánětlivé.

Náš online časopis čtou aromaterapeuti nebo lidé, kteří si sami doma míchají tělové a masážní oleje. Který rostlinný olej byste doporučil jako nejtrvanlivější, aby se nám například nezkazil v teplé koupelně?

SS: “Vhodné sú oleje s vysokým obsahom nasýtených mastných kyselín: moringový olej, alebo olej z hroznových jadierok. Určujúcim faktorom je aj cena a dostupnosť oleja.”

Jak správně rostlinné oleje skladovat? Které musejí být v ledničce a u kterých je to zbytečně?

SS: “V chladničke (za chladu a v tme) sa odporúča skladovať všetky oleje panenské, oleje s vysokým obsahom (n-3) kyselín (ľanový, rybí, chia olej). Ostatné bežné oleje (repkový, slnečnicový, sójový a podobne) sú viac citlivé na svetlo (možnosť tvorby singletového kyslíka a akcelerácia oxidácie) ako na teplo. Treba ich skladovať v tme, ale nie je nutné ich dávať do chladničky.”

S kolegy z katedry vyjíždí Doc. Stanislav Sekretár na akce do přírody

V sobotu 15. září Vás uvidíme na Aromakonferenci Brno – o čem bude vaše přednáška? Na co se můžeme těšit?

SS: “Prednáška bude o oxidačnej stabilite rastlinných olejov a výrobkov z nich. Predmetom budú akceleračné faktory oxidácie tukov, jej chemické aj zdravotné dôsledky a uvedené budú aj možnosti inhibície tejto oxidácie.”

Tip redakce: Přečtěte si také rozhovor s Ingrid Kleindienst – John, která bude na Aromakonferenci Brno přednášet o praktickém využití hydrolátů.

Čím se teď zabýváte ve své práci na univerzitě? Prozraďte nějakou zajímavost z posledních výzkumů…

SS: “V poslednej dobe sa zaoberám izoláciou prospešných látok z fytomasy a ich využitím v potravinárstve, kozmetike a farmácii. Takou zaujímavosťou je prípad, keď sme pre antioxidačnú formuláciu na báze extraktu zo šalvie, pôvodne určenú na stabilizáciu tukov, zistili protirakovinové účinky. Uverejnené tu: Jantová, S., Hudec, R., Sekretár, S., Kučerák, J., & Melušová, M. (2014). Salvia officinalis L. extract and its new food antioxidant formulations induce apoptosis through mitochondrial/caspase pathway in leukemia L1210 cells. Interdisciplinary toxicology, 7(3), 146-153.”

Stanislav Sekretár

Doc. Ing. Stanislav Sekretár, PhD. pracuje v oboru Chemie a technologie potravin na Ústavu potravinářství a výživy Fakulty chemické a potravinářské technologie STU v Bratislavě. Ve své výzkumné práci se zaměřuje na využití přírodních látek v potravinářství, kosmetice a farmacii. Vydal více než 150 vědeckých publikací v odborných časopisech a sbornících, je vlastníkem jednoho patentu, autorem učebnice, skript, programů pro počítače i audiovizuálních kurzů. Spolupracuje na slovenských i mezinárodních grantech. Na svoje práce má 357 citací.

Autorem rozhovoru je: Anna Krutová, Foto: archiv Doc. Stanislava Sekretára

O Aromakonferenci Brno

Mezinárodní aromaterapeutická konference se uskuteční 15.9. v Brně. S přednáškami vystoupí Dr. Petra Ratajc ze Slovinska, Ingrid Kleindienst – John z Rakouska, Doc. Stanislav Sekretár ze Slovenska a Ing. Helena Pluháčková z České republiky. Program bude simultánně překládán pod taktovkou Hany Violy Tisserand do češtiny.

Rozhovor – Ingrid Kleindienst-John: “Růžový hydrolát vyléčí téměř jakoukoliv nemoc”

Sympatická a velmi milá Rakušanka Ingrid Kleindienst – John je aromaterapeutkou, která napsala už osm knih o léčivých rostlinách. Bylinkami se zabývá už od dětství a dnes žije kousek od Vídně v domku s vlastní zahrádkou, pořádá kurzy a vede aromaterapeutickou školu. V rozhovoru pro Kouzlo vůní prozradila i recept na balzám při nachlazení s tymiánovým hydrolátem.

Navíc bude Ingrid Kleindienst – John 15. září 2018 hostem Aromakonference Brno, kde vystoupí s přednáškou zaměřenou na na stále oblíbenější téma hydrolátů. S posluchači se podělí o své praktické zkušenosti. A má jich opravdu mnoho!

Kam sahají Vaše bylinářské kořeny?

IKJ: “Už když jsem byla malá, sbírala jsem byliny s babičkou a tetou. Říkaly mi, které mohu používat. O využití bylin jsem se tedy začala učit přirozeně. Když jsem se krátce po dvacítce stala maminkou, začala jsem se velice zajímat o léčivé byliny, a to mi vydrželo dodnes.”

Ingrid Kleindiens – John se dnes věnuje hlavně vzdělávání dalších aromaterapeutů a bylinářů

A co Vás přivedlo k aromaterapii?

IKJ: “V sedmdesátých letech jsem začala používat esenciální oleje pro výrobu vlastních parfémů. Tehdy se jich mnoho koupit nedalo. Opravdu velký zájem o terapeutické využití esenciálních olejů ale přišel až později − když měl můj první manžel těžkou nehodu a ztratil čich a chuť. Pracovala jsem tehdy na vídeňské univerzitě a dostala se tam k anglicky psaným knihám – a hned první byla od Roberta Tisseranda. Nadchla jsem se díky nim pro aromaterapii. O pár let později jsem si otevřela vlastní aromaterapeutickou praxi a v roce 2000 jsem založila aromaterapeutickou školu.”

Vzpomínáte si na nějaký AHA-moment, kterým vás bylinky přesvědčily o svém léčivém působení?

IKJ: “Ano, pamatuji! Když jsem měla první menstruaci, dala mi babička čaj s řebříčkem proti bolestem v podbřišku. Nemohla jsem uvěřit, že mi jediný šálek čaje uleví od bolesti, ale opravdu to funguje!”

Na Aromakonferenci Brno budete přednášet o hydrolátech. Který je Váš aktuální favorit?

IKJ: “Už dlouhá léta je mým favoritem hydrolát z růže. Má tolik různých praktických využití – u dětí, starých lidí, při péči o pokožku i v klinické praxi.”

Které hydroláty jsou podle vás nedílnou součástí domácí aromalékárničky?

IKJ: “Napadají mne čtyři: růžový – téměř na jakoukoli nemoc, levandulový – na zklidnění, hydrolát z neroli – při šoku nebo když prostě máte špatný den a z máty peprné − na osvěžení.”

O hydrolátech napsala Ingrid vlastní knihu a destilaci vyučuje i v rámci workshopů

Co byste poradila těm, kteří chtějí začít s destilací vlastních hydrolátů?

IKJ: “Především mějte na paměti kvalitu materiálu a zpracování. Pokud chcete měděný přístroj, nepořizujte si ten nejlevnější, abyste předešli zklamání. Zkoušejte, praktikujte a učte se za pochodu!”

Hydroláty lze vyrábět i v běžném kuchyňském hrnci. Co říkáte na tuto metodu?

IKJ: “Funguje, když máte správný hrnec a dost ledu na jeho chlazení. Získáte dobrý hydrosol, který byste pak měli co nejrychleji spotřebovat.” (Do velkého hrnce položíte doprostřed na kámen/kousek cihly keramickou misku. Okolo nakladete rostlinný materiál, který zalijete vodou tak, aby byl ponořený. Hrnec zakryjete obrácenou pokličkou nebo nerezovou miskou, do které vložíte led. Pomalu přivede k varu. Z rostlinného materiálu se uvolňuje pára, která kondenzuje na pokličce a stéká do misky. – Pozn. redakce)

Tip redakce: Přečtěte si také rozhovor s Petrou Ratajc, dalsím hostem Aromakonference Brno

Podělte se s námi o nějaký hydrolátový recept. Třeba o něco, co se může hodit pro nadcházející podzimní období…

I na Aromakonferenci Brno předvede Ingrid praktické věci

IKJ: “Tady je recept na balzám, který může pomoci při nachlazení:

  • 50 ml mandlového oleje
  • 15 ml jojobového oleje
  • 10 g včelího vosku
  • 6 g bambuckého másla
  • 60 ml hydrolátu (doporučuji tymiánový)

esenciální oleje:

  • 2 kapky oleje z kořenu anděliky lékařské
  • 4 kapky linaloolu z tymiánu (Thymus ct.)
  • 3 kapky citronového oleje
  • 3 kapky oleje z růžového dřeva”

Ingrid Kleindienst John

Ingrid se narodila v roce 1949 ve Vídni, dnes žije v Dolním Rakousku se svým manželem v malém domku obklopeném milovanou zahradou. Od roku 2000 vlastní Aromaexperten-Institut a od roku 2014 KräuterKraftKreis, kde vyučuje aromaterapii a fytoterapii. Je členkou představenstva Rakouské společnosti pro aromaterapii a aromapéči (Österreichischen Gesellschaft für Aromatherapie und Aromapflege – ÖGwA). Napsala 8 knih o aromaterapii, hydrolátech, léčivých rostlinách a jejich užití. Pro více informací mrkněte na její web.

Autorkou rozhovoru je Anna Krutová, Foto: archiv Ingrid Kleindienst  – John

Bonus: Aroma foto od Ingrid Kleindienst John

 

 

 

O Aromakonferenci Brno

Mezinárodní aromaterapeutická konference se uskuteční 15.9. v Brně. S přednáškami vystoupí Dr. Petra Ratajc ze Slovinska, Doc. Stanislav Sekretár ze Slovenska, Ing. Helena Pluháčková z České republiky a další… Program bude simultánně překládán Hanou Violou Tisserand do češtiny.

Rozhovor – Petra Ratajc: “Aromaterapií nejčastěji ovlivňuji svou náladu”

Petra Ratajc je vycházející hvězda evropské aromaterapie. Mladá bioložka ze Slovinska na svém blogu vyvrací aromaterapeutické mýty a předává široké veřejnosti odborné informace srozumitelným způsobem. V rozhovoru pro Kouzlo vůní prozradila, co má ve své aromalékárničce, proč miluje vůně a jaký je její oblíbený recept na aromadrink.

Navíc bude Petra Ratajc 15. září hostem Aromakonference Brno, kde vystoupí s přednáškou zaměřenou na hydroláty a extrakci rostlin.

Pamatujete si svůj úplně první esenciální olej, který jste si koupila?

PR: “Růžový – koupila jsem si jej v roce 2010 v Růžovém údolí v Kazanlaku při návštěvě u bulharských kolegů z výzkumu. Ačkoliv jsem měla období, kdy se mi tolik nezamlouval, je to stále nejvzácnější olej, který mám. I dnes je čirý a čerstvý. Když jsem se před několika lety opět začala zajímat o aromaterapii, první položkou v mé stále se rozšiřující sbírce esenciálních olejů a extraktů byl éterický olej z geránia. Ten patří k mým nejoblíbenějším.”

Jak vypadá vaše „aromaterapeutická kápézetka“ dnes?

Petra při sběru mateřídoušky ve slovinských Alpách

PR: “Má sbírka vůní se za ta léta značně rozrostla. Nejsou v ní jen esenciální oleje, ale také absolue, extrakty CO2 i jiné – od běžných po exotické. Vůně mne fascinují. Nabízejí požitek i léčení. Věřím, že vůně má terapeutický účinek bez ohledu na farmakologické mechanismy.”

Jak využíváte aromaterapii ve vlastním životě?

PR: “Esenciální oleje nejčastěji používám k ovlivnění nálady, zlepšení koncentrace nebo ke zvládání každodenního stresu. Dávám přednost inhalaci, buď přímo z lahvičky nebo z vatového tamponku. Jsem fanouškem napařování, zvlášť když se potýkám s dýchacími problémy. Tento druh inhalace uvolňuje ucpané dýchací cesty a zároveň osvěží pleť a pomáhá mi probrat se po ránu.”

Tip redakce: Podívejte se na výzkum Petry Ratajc o domácím užití éterických olejů

Podělila byste se s čtenáři o některý z vašich oblíbených aromaterapeutických receptů?

PR: “Většinou nemíchám směsi, oleje ráda používám samostatně a volím je podle momentální nálady. Mezi deset nejlepších olejů pro každodenní použití podle mne patří geraniový, citronový, rozmarýnový, vavřínový, eukalyptový, olej ze šalvěje muškátové a smrku černého.”

Tématem vašeho příspěvku na Aromakonferenci v Brně jsou hydroláty. Který je váš oblíbený a proč?

PR: “Mám v oblibě hydrolát z pomerančových květů – neroli, a to díky jeho komplexní hořkosladké vůni, která je povznášející, okouzlující a navozuje náladu radostných letních dnů. Navíc velice svědčí mé pleti. Zbožňuji také hydroláty z růže, myrty, saturejky, slaměnky a šalvěje.”

Jak při nákupu poznat kvalitní hydrolát? Na co je důležité se zaměřit?

Petra Ratajc na sympóziu v Maďarsku, kde prezentovala svůj výzkum o domácím užití éterických olejů

PR: “Pokud s hydroláty teprve začínáte, doporučuji odebírat je od renomovaného dodavatele. Je třeba mít jistotu, že kupujete opravdový hydrolát, a ne jen aromatizovanou vodu. Pokud je ve složení jako první ingredience uvedena voda a za ní další složky nebo pokud přípravek obsahuje více než jednu složku, nejedná se o opravdový hydrolát. INCI musí znít „XY voda“, např. „Rosa damascena flower water“. Přesvědčte se, že přípravek prošel mikrofiltrací a mikrobiologickým testováním – obzvláště pokud jej plánujete užívat vnitřně. Zkontrolujte, že v něm neplavou bělavé vatovité útvary, které ukazují na kontaminaci mikroby.

Kvalita hydrolátů z malých řemeslných provozoven se může zásadně lišit. Až budete zkušenější, poznáte kvalitní destilát sami. Běžným znakem hydrolátů nižší kvality je podtón převaření, což znamená, že destilace byla příliš intenzivní.

Nebuďte zklamaní, když vám hydrolát nebude vonět tak, jak jste zvyklí, že voní daná květina či její esenciální olej. Hydroláty jsou specifické produkty se složením, které může, ale nemusí být podobné složení původní rostliny či jejího esenciálního oleje.”

Říká se, že o hydrolátech neexistuje mnoho vědeckých informací. Je to pravda? Jsou vskutku tak tajemné?

PR: “Je pravdou, že hydroláty jsou mnohem méně prozkoumané než esenciální oleje, což je zřejmě hlavním důvodem, proč působí tak tajemně. Největším tajemstvím je ale obestřeno jejich složení. U mnoha z nich netušíme, co přesně obsahují. Předpokládá se například, že obsahují různé blahodárné látky, jako vitamíny nebo flavonoidy. Mnoho hydrolátů, zvláště pak ty s vysokou ekonomickou hodnotou, jsou prozkoumány podrobně, především co se týče mikrobiologické stability, antioxidačních a antimikrobiálních účinků, a to kvůli využití v kosmetickém a potravinářském průmyslu.”

V létě si mnoho lidí vyrábí hydroláty podomácku například v hrnci. Je to bezpečné? Jaké rostliny jsou na to vhodné a jak pak takový hydrolát používat?

PR: “Je to nejjednodušší způsob výroby aromatické vody, když nemáte řádné destilační zařízení. Použít můžete libovolný materiál, ale je dobré vědět, že výtěžnost a účinnost této metody je výrazně nižší než u destilace. Takto připravená aromatická voda je také méně stabilní a náchylnější k mikrobiálnímu znečištění, protože ve výsledném produktu může skončit více netěkavých součástí, které fungují jako potrava pro bakterie. Mohou se používat stejně jako pravé hydroláty, ale vzhledem k jejich nestabilitě by měly být spotřebovány do několika málo dnů.”

Existují kontraindikace používání hydrolátů? Například u dětí, těhotných nebo starších osob?

PR: “Kvalitní hydroláty jsou obecně bezpečné a mohou být používány dětmi i těhotnými. Je jen třeba udržovat je v chladu, předcházet znečištění a po otevření je rychle spotřebovat.”

Podělila byste se čtenáři webu Kouzlo vůní o váš oblíbený recept s hydrolátem?

PR: “Protože sama hydroláty používám především na pleť a občas pro ovonění vody, řeknu vám recept na koktejl s růžovým hydrolátem, který mám od svého partnera.

Koktejl s růžovým hydrolátem

  • šťáva z ½ citronu
  • 1 panák (30 ml) šumivého vína (ideálně muškátu)
  • 1 panák švestkového vína
  • 1 panák ginu
  • ½ panáka bezinkového sirupu (možno nahradit obyčejným cukrem)
  • růžový hydrolát
  • drcený led

 Ingredience smíchejte v šejkru a dolijte perlivou minerálkou. Na zdraví!” 

Petra Ratajc

Slovinská bioložka, výzkumnice a pedagožka. Doktorát získala na Univerzitě v Lublani, kde se zabývala hodnocením kvality místních léčivých rostlin a éterických olejů z nich. Ve své práci se zaměřuje na léčivé a aromatické rostliny a jejich sekundární rostlinné metabolity. Zabývá se především bezpečností, účinností a farmakologií éterických olejů a jiných rostlinných produktů. Petra pravidelně přednáší, píše odborné recenze a je také autorkou výzkumu o domácím použití éterických olejů. Spoluprácuje s bylináři a aromaterapeuty po celém světě. V roce 2017 začala psát svůj blog The PhytoVolatilome, na kterém prezentuje rostliny v širším kontextu a sdílí nezávislé odborné informace.

Autorkou rozhovoru je Anna Krutová. Foto: archiv Petry Ratajc.

O Aromakonferenci Brno

Mezinárodní aromaterapeutická konference se uskuteční 15.9. v Brně. S přednáškami vystoupí Dr. Petra Ratajc ze Slovinska, Doc. Stanislav Sekretár ze Slovenska, Ing. Helena Pluháčková z České republiky a další… Program bude simultánně překládán Hanou Violou Tisserand do češtiny.

Píšeme pro vás: Kateřina Hrazdirová – “Mám ráda latinské názvy rostlin, znějí krásně.”

Katku Hrazdirovou jsem potkala při studiu Institutu aromaterapie v Praze. Jako ekoložku, milovnici přírody a nesmírně laskavou bytost. Tehdy ještě pracovala na jednom z městských úřadů v Praze a šprtala zákony, aby mohla dávat kulatá razítka. Dnes žije v Českém Švýcarsku a živí se jako aromaterapeutka. Nedivím se. Je pro léčení rostlinami jako stvořená… Křehká, pozorná a žijící v souladu s přírodou. 

Často se teď na internetu diskutuje sběr chráněných bylin. Jak se na to díváš jako člověk, který je kombinací ochránce přírody a bylinářky?

KH: “Rozhodně dávám přednost ochraně přírody. Myslím, že nemáme právo ještě víc ohrožovat již ohrožené druhy. Na každou obtíž existuje víc bylin, takže vždycky můžeme dát přednost nějaké hojně se vyskytující bylině, případně jinému druhu terapie než je fytoterapie či aromaterapie. Vždyť máme akupresuru, akupunkturu, reflexní terapii, Reiki a další skvělé metody.”

Jsi maminkou dvou synů. Jak Tě znám, tak si nedovedu ani představit, že bys doma měla něco nepřírodního. Jakou bylinku nebo aromaterapeutický recept jsi doma použila naposledy?

Pro svůj klid si Katka chodí do přírody

KH: “Právě teď má můj starší syn kašel, takže ho léčím pomocí éterických olejů z eukalyptu, borovice a benzoe. K tomu mu vařím čaj ze smrkových výhonků, který mu k mé velké radosti chutná.  Včera jsem našla v jedné knize recept na smrkový med, takže jsem hned natrhala smrkové výhonky a naložila. Jinak teď vyrábím i pampeliškový med, který se dělám úplně stejně jako ten smrkový. Už se na ně těším a doufám, že s jejich pomocí syna vyléčím.”

Pocházíš ze severu Čech, Tvůj kraj je oblast kolem Krásné Lípy. A teď ses tam po letech vrátila natrvalo. Jak se Ti žilo v Praze? Co vás vedlo k tak velké životní změně?

KH: “Pocházím z Varnsdorfu. Z města, kde řeka Mandava mívala každý den jinou barvu, podle toho, čím se zrovna barvilo v místní textilce. Ve dvaceti letech jsem odešla do Prahy a žilo se mi tam dobře. Mám Prahu ráda, staré město pro mě má obrovské kouzlo, ale musí se tam jít v době, kdy není plné turistů. Ale i když mi v Praze bylo dobře, vždycky jsem měla potřebu z ní na víkend odjet pryč (často právě na sever), blíž přírodě. Když jsem občas trávila víkend v Praze, nikdy jsem nebyla tak odpočatá jako po víkendu v Českém Švýcarsku. 

K rozhodnutí odstěhovat se z Prahy mě přivedla shoda několika okolností: moje práce se stěhovala z centra Prahy do Brandýsa nad Labem. Pro mě to znamenalo se rozhodnout: buď budu dojíždět do Brandýsa nebo si hledat jinou práci v Praze. A ani do jednoho se mi nechtělo. Když jsem přemýšlela nad tím, čím bych se opravdu chtěla živit, byla aromaterapie jednoznačně na prvním místě. Měla jsem ji v Praze jako koníčka, masírovala jsem v obýváku jedno dopoledne týdně, občas jsem uspořádala nějakou dílníčku, ale cítila jsem, že bych se aromaterapii ráda věnovala mnohem víc. A navíc jsem si uměla představit, že si tady na severu otevřu praxi, protože tady s mým mužem máme pořád spoustu kamarádů a známých, což se o Praze říct nedalo. Staršího syna čekaly přijímačky na osmileté gymnázium, takže taky změna a můj muž pracoval z domova, takže pracovně by mu změna taky nevadila. Taky mě už trochu unavovalo to věčné harcování v pátek odpoledne z Prahy a v neděli zase do Prahy.”

Tip redakce: Přečtěte si článek Kateřiny Hrazdirové o bolestech v bedrech

Taková změna určitě láká řadu čtenářů Kouzla vůní. Jak jste to zvládli jako celá rodina? Co kluci a manžel? Pro Tebe to je určitě vysněný život, ale nejsi v tom sama…

Katka ráda ochutnává přírodu všemi smysly

KH: “Ne, nejsem v tom sama. Největší problém se stěhováním měl a dodnes trochu má, můj mladší, téměř devítiletý syn Vojtěch. V Praze se cítil doma a není rád, že jsme se odstěhovali. Ještě teď po půl roce se mu občas zasteskne. Starší syn Matyáš tak výrazně neprotestoval a myslím, že už si zvykl a umí ocenit výhody, které tu máme. Pro něj už taky byl docela uchopitelný argument, že za osm let, až vychodí gymnázium, může být v Praze zpátky, když bude chtít. Pořád mu ale chybí dva kamarádi, které z Praze měl.

Příjemně nás všechny překvapilo, že tady oba kluci mohou chodit na stejné kroužky jako v Praze, ale v některých aspektech na lepší úrovni (a za podstatně méně peněz). Můj manžel ve Varnsdorfu žil, než jsme se poznali, takže tu má spoustu kamarádů a známých, což je příjemné. Ke stěhování jsem ho musela trochu přemlouvat, protože na rozdíl ode mne, nemá rád změny. Když jsme řešili, zda se přestěhovat nebo ne, uvědomili jsme si, že tady máme mnohem víc kamarádů než v Praze, i když jsme tam oba žili přes dvacet let. To byl jeden z argumentů, pomocí kterých jsem ho přesvědčovala.”

S jakými klienty pracuješ? Co Tě nejvíc baví?

KH: “Pracuju nejvíc s klienty, kteří vědí, že je třeba občas vypnout a nechat se opečovat, i když nám v tuhle chvíli nic není. Když hledáme pomoc v době, kdy už nás něco bolí, bývá to většinou na dýl. Dělám jenom aromaterapeutické masáže. Učila jsem se i jiné druhy masáží, ale holistická aromaterapeutická masáž je podle mě nejlepší, protože jako jediná funguje na tělo, ducha i emoce zároveň. Nejvíc mě baví, když klient odchází rozzářený a spokojený. To je největší odměna za mojí práci. Hodně mě taky baví seznamovat lidi s aromaterapií, protože pro řadu lidí je to velká neznámá. A když si přivoní k několika lahvičkám, najednou se rozsvítí a začnou se usmívat.”

Máš za sebou také zasvěcení Reiki, změnilo to nějak Tvoji práci? Co Ti to do života (třeba i osobního přineslo)?

Katka si nejvíc oblíbila aromaterapeutické masáže.

KH: “Setkání s Reiki změnilo jak moji aromaterapeutickou praxi, tak mě samotnou a tedy i můj osobní život. Je to neuvěřitelné, jak něco, co není vidět, funguje a co to s námi dokáže udělat. Osobně si myslím, že moje náhlá potřeba opustit po více než dvaceti letech Prahu souvisí se zasvěcením do Reiki. Pomohlo mi totiž otevřít oči a uvědomit si, že mi Praha víc energie bere než dává. Reiki používám při každé masáži, protože prospívá klientům a také tím ochraňuji sama sebe, abych energii nedávala ze sebe, ale z Vesmíru. Pravidla Reiki bychom měli mít všichni napsaná na čelech, a měli bychom si je denně opakovat jako mantru. To by se nám krásně žilo :-).

  1. Právě dnes si nedělej starosti.
  2. Právě dnes se nerozčiluj.
  3. Vydělávej si na živobytí čestným způsobem.
  4. Buď vděčný za všechno, co je.
  5. Cti své rodiče a starší.”

Do online programu Bylinky našich babiček píšeš o různých bylinkách. Odkud čerpáš svoje bylinářské moudrosti? Máte tradici v rodině nebo ráda studuješ herbáře?

Katka při sběru rostlin vždy myslí na ochranu přírody

KH: “Moje babička měla krásnou velkou zahradu plnou květin. Ráda jsem jí pomáhala o ni pečovat. Naučila mě jména různých rostlin, ale žádná velká bylinkářka nebyla. Když jsem studovala ochranu životního prostředí, bavila mě botanika nejvíc. K bylinkám jsem se pak dostala, až když se mi narodil první syn a já ho nechtěla léčit chemickými léky. Knížky o bylinkách mám nějaké po babičce, spoustu jsem si jich pořídila i sama. Baví mě si v nich číst, baví mě chodit po loukách a koukat, co tam roste. A navíc mám moc ráda latinské názvy rostlin. Ne že bych si je všechny pamatovala, ale zní krásně.”

Tip redakce: Přečtěte si ochutnávkové články z programu Bylinky našich babiček

Na dálku mám pocit, že se z těch míst kolem Krásné Lípy stává místo léčitelů. Pokud by si chtěl někdo udělat bylinkovou dovolenou, jaká místa bys mu doporučila k návštěvě? Ať už nějaké bylinkové atrakce nebo třeba energetická místa?

KH: “Takového člověka bych určitě poslala do bylinkové zahrady společnosti Nobilis Tilia na Vlčí horu. Zahrada je překrásná, je to taková oáza klidu a míru. Navíc se teď rozšiřuje o další plochu, přibude dřevěný altánek a bylinková mandala… Tady na severu je spousta krásných míst, kde se dá dobít energie. Teď mě napadá energeticky silná Křížová cesta v Jiřetíně pod Jedlovou, která dokonce usiluje o zápis do UNESCO. A celý národní park České Švýcarsko je plný podobných míst, stačí jen vnímat a hledat méně frekventované cestičky…”

Když si na Tebe vzpomenu, tak se mi vždycky vybaví Tvoje hodné, klidné oči a laskavá energie. Jaký máš recept na životní pohodu?

KH: “Recept nemám, každý jsme jiný a životní pohodu si každý představujeme jinak. Pro mě je důležitá příroda, neskutečně mě nabíjí. A taky se mi osvědčilo oddělovat na tyto vycházky syny od sebe. Ideálně, když jeden rodič jde s jedním a druhý s tím dalším. Když jsou pohromadě, rodinná pohoda často trpí a my s manželem taky :-).”

Kdyby sis měla vzít jeden éterický olej na pustý ostrov, který by to byl? A kdyby ses měla k nějakému éterickému oleji přirovnat, co bys vybrala?

KH: “Vybrat jen jeden olej by bylo velmi těžké, potřeboval bych aspoň tři: benzoe, levanduli a tymián. Benzoe s levandulí by mě uklidnily a tymián by mi dal sílu přežít v divočině :-). Přirovnat bych se asi nedokázala k žádnému oleji, mám v sobě tolik různých vlastností a postojů a každý den jsem jiná…”

Kateřina Hrazdirová…

Vystudovala střední zdravotnickou školu a několik let pracovala v oboru. Pak ji okouzlila biologie a dovedla ji až ke studiu Ochrany životního prostřední na Univerzitě Karlově. V roce 2013 nastoupila na Institut aromaterapie v Praze, dva roky prohlubovala své znalosti o bylinách také na Škole přírodních terapií v Českém Krumlově. Se svým mužem a dvěma syny žije v nádherné přírodě Českého Švýcarska, kde má také svou aromaterapeutickou praxi Aromaterapie Kátma.

Koukněte dále:

Autorkou rozhovoru je Anna Krutová, foto: archiv Kateřiny Hrazdirové

Ruce od hlíny: Permasemínka a jarní klíčení

Vlastoručně nasbírané nebo vypěstované bylinky mají velký význam. Otiskne se do nich láska, péče a energie majitele. Všem doporučuji si čas od času zašpinit ruce od hlíny a vytvořit na zimu vlastní zásoby. Osobní bylinky a samozřejmě i jiné výpěstky totiž fungují tak nějak… LÍP! V rámci vzdělávacího programu Bylinky našich babiček vás provedu mými zahrádkářskými pokusy a nabídnu tipy na bylinkové tvoření i těm, kteří nemají vlastní kousek půdy. Truhlík může mít každý, co říkáte? 

Tento článek je ZDARMA jako ochutnávka našeho programu Bylinky našich babiček. Po celý bylinkový rok vás zásobí každý měsíc 6 články nabitými informacemi, radami a recepty z praxe. Prostě velká kupa voňavé parády! CHCETE HO? TAK ŠUP SEM!

Jarní energii doplňujte pojídáním klíčků

Nakličovací misky usnadní práci se semínky

Začátek jara je spojen podle Pěti elementů se Dřevem. Vše je v pohybu, vše je živé, vše je zelené. Ke Dřevu náleží orgán jater, jehož hlavním tématem je hněv. Pokud tedy v těchto dnech pociťujete lehkou podrážděnost, netrpělivost a vaše nálada lítá nahoru a dolů, jste v tom vlastně nevinně. Za jarní únavu zase mohou výkyvy hormonu melatonin v našem těle. Způsobuje je proměnlivé počasí, kdy se mění intenzita světla. Jeden den slunečno, druhý den pod mrakem, třetí den se hřejeme na lavičce v parku a čtvrtý den se choulíme před větrem do šály a čepice. Rozhodně tedy není dobré ze dne na den vysadit zimní dietu složenou z pečeného bůčku, husté čočkové polévky a zabíjačkových specialit a vyměnit ji za salátový detox s ovocnými šťávami. Pro tělo by to byl příliš velký šok. Klíčky jsou skvělým mezičlánkem, jak tělo pomalu přenastavit na jarní a letní režim.

Klíčky ředkviček, brokolice, červené ředkve a jetele

V dietetice podle Tradiční čínské medicíny má pojídání klíčků obrovskou tradici. Uvádí se, že Číňané je považovali za plnohodnotnou stravu už před více než 5 000 lety. Dodnes jsou výhonky v asijské kuchyni oblíbené. V písemných pramenech najdeme zmínky třeba z roku 1767, kdy mořeplavci používali klíčky jako prevenci před kurdějemi. V období Velikonoc se hodí si připomenout, že tradičním svátečním jídlem v 19. století bývala pučálka, což je pokrm připravený z naklíčeného hrachu (chystám se na něj, těšte se na recept!). Velmi populární byly ještě za 1. světové války jako zdroj vitamínů a minerálů, který byl cenově dostupný pro každého.

Čerstvé klíčky jsou tělu velmi prospěšné. Ve chvíli, kdy semena namočíme, začne rostlina vynakládat obrovskou sílu na svůj růst a semínko spouští spoustu blahodárných procesů. Klíčky pak obsahují kupu prospěšných enzymů, vitamínů, chlorofyl a také minerální látky. Důležité je vždy kupovat semínka, která jsou určena ke klíčení a ne k setí. Ta, co patří do hlíny, jsou totiž často chemicky ošetřena a nejsou tak vhodná k přímé konzumaci.

Máčení vaty je velká čvachtací zábava
Klíčení řeřichy je velmi rychlé

Nejjednodušší je začít řeřichou. Každý zkusil už na základní škole .) Potřebuje vatu, aby do ní mohla pustit kořínky. Vatu namočte, a posypejte ji řeřichovými semínky. Do dvou dnů uvidíte, že vypouští klíčky a do pěti dnů máte krásně zelený talíř. Řeřichu nemusíte předem namáčet, talíř umístěte na světlo, ale ne tak, aby na něj přímo svítilo slunce. Velmi jednoduché na klíčení jsou také fazolky mungo. Nasypejte je do prázdné zavařovačky tak, aby na dně byla asi 2 cm vrstva, zalijte vodou a na noc dejte do chladu a temna. Druhý den propláchněte a dejte na šiřší misku, kterou přikryjete potravinovou fólií. Vytvoříte tak výhonkům dobré klima. Proplachujte třikrát denně. A postupně ujídat můžete asi od čtvrtého dne. Výborné jsou také tepelně upravené, když je přihodíte do zeleninky s rýží nebo krátce podusíte na přepuštěném másle na pánvičce.

Stravu podle Pěti elementů konzultuji s úžasnou Romanou Doubravovou (zdravím!!!). Díky ní jsem přišla na chuť novým semínkům a objevila skvělé možnosti zpestření kuchyně. Ještě než sklidíte nebo nakoupíte na trhu rané ředkvičky, nechte doma naklíčit jejich semínka. Chuť i vůně jsou velmi podobné! Velmi prospěšná, šťavnatá a nasládlá je i vojtěška. Nakličovat můžete i obilniny, ze kterých si pak připravíte ranní kaši.

Líbí se vám tento článek? 72 dalších jich najdete v programu Bylinky našich babiček

Klíčky přidávejte na chlebíčky i do polévek

Klíčky můžete nasypat do polévky nebo na brambory místo petrželky
Pikantní ředkvičkové klíčky dochutí příjemně třeba čočkovou pomazánku

Klíčky můžete ozdobit každý talíř. Přisypávejte je do polévek, salátů nebo na svačinovou pomazánku. Ta na fotce je z červené čočky a máte ji hotovou za 15 minut. Na přepuštěném másle osmahněte do sklovita cibulku, nasypejte dvě hrsti červené čočky a chvilku míchejte, pak zalijte vodou. Čočka by měla být ponořená, ale neměla by moc plavat. Vodu budete průběžně dolévat. Ideální je vodu nahradit zeleninovým vývarem. K bublající čočce přidejte jednu větší mrkev nastrouhanou na jemno. Okořeňte kurkumou, pískavicí, solí a přidat můžete i chilli. Vařte podobně jako rizoto až do chvíle, než čočka změkne a vše má konzistenci pomazánky. Pokud ji chcete mít úplně hladkou, tak ji po uvaření vymixujte tyčovým mixérem. Servírovat ji můžete vlažnou a nebo ji sníst místo kaše na slano. Na fotce jsem použila žitný kváskový chléb a klasický toasťák (zrovna byla doma kalamita s teplou vodou .) a nouzový stav v kuchyni). Moc dobře pomazánka chutná i s pšeničnými plackami.

Rukola u nás často přezimuje i na venkovním záhonku
Špenát z podzimního výsevu

Když vás svrbí v komoře motyčka…

Letos nás Zima napínala, takže první semínka šla u nás na zahradě do hlíny až na konci března. I přesto se ale máme čím kochat. Na konci léta jsem rozhodila do záhonků špenát a rukolu tak, aby stihly před podzimními mrazíky vyrašit. Špenát jsem na zimu zakryla smrkovými větvemi (podobně jako jahody nebo nové sazeničky náchylných bylinek) a rukolu nechala svému osudu. Obojí krásně přezimovalo a začíná se probírat k životu. Rukola roste pomaloučku celou zimu, takže když zrovna není zapadaná sněhem, můžete po troškách otrhávat. Teď už k ní můžete natrhat malé pampeliškové listy, sedmikrásky, pomalu i popenec a začít připravovat salátky nebo pomazánky z divokých lístků. Já je ráda míchám s jarním polníčkem a zálivku dělám úplně jednoduchou: 2 lžíce panenského slunečnicového oleje, 1 lžíce jablečného octa, špetka soli. Vše prometličkujte a pak do toho vhoďte oprané lístky.

Setí semínek v dětské úpravě

Do připravené půdy jdou jako první semínka ranného špenátu, ředkviček, hrášku nebo naťové cibulky. Ředkvičky nedávám do řádků, ale seju stylem halabala. Lépe tak využijete plochu záhonku, ředkvičky méně zarůstají plevelem a protrháváte je pak přímo do pusy. Do setí můžete zapojit i děti, když jim semínka smícháte s trochou písku a už roční dítě pak zvládne “posolit” hlínu. Semínka pak zapracujete do země hráběmi a pokropíte konví s kropítkem, abyste je nevyplavili.

Permasemínka – investice do budoucnosti

Mezi permasemínky najdete i staré nebo neznámé odrůdy

O permasemínkách jsem poprvé slyšela díky Marku Kvapilovi, kterého jsem potkala na bylinářském kurzu Vládi Vytáska. Marek se tehdy zajímal o bylinky, původní ovocené a zeleninové odrůdy a zabýval se potravinovou soběstačností. Pak jsem na Facebooku zahlédla jeho nabídku na semínka divokých rajčat, díky tomu už pár let semenařím a máme na zobačku úžasná rajčátka. Nejlíp se mi totiž ujala ta, co připomínají cherry odrůdy.

Semínka rajčat začněte předpěstovávat v únoru či březnu

O co jde? Permasemínka nebo-li semena neprůmyslových odrůd jsou určena pro všechny, kteří chtějí pěstovat bez chemie. Narozdíl od komerčních semínek z hypermarketů je můžete sami semenařit a používat v dalších letech. Například rajčata stačí nechat dozrát, vymačkat semínka, nechat vykvasit a pak speciálně propláchnout vodou a usušit. Vytváříte si tak vlastní semínkovou banku. A nejste závislí na tom, abyste každý rok dokola a dokola nakupovali sazenice a semínka od velkých firem. Pokud vás toto téma více zajímá, doporučuji článek o společnosti Monsanto.

Sklizeň divokých rajčátek

Ale zpět k českým semínkům! Marek se stal profesionálním osivářem a na jeho webu permaseminka.cz můžete nakupovat bylinky i neprůmyslové odrůdy zeleniny. Kromě rajčat jsem s úspěchem pěstovala ranný špenát, úžasný je měsíčkový mix nebo popínavá fialová fazole. Letos jsem arsenál znovu rozšířila. Můj subjektivní pocit je, že tato odolná a v České republice vyšlechtěná semínka potřebují mnohem méně piplání a péče, než ta unifikovaná. Vloni jsem například zkoušela rajčátka nechat volně i vést na tyčku a rozdíl nebyl příliš velký. Možná naopak. Ta nechaná volně vytvářela na zahradě okrasný porost, měla mnohem více plodů a nepodrůstala tolik plevelem. A to na naší městské zahradě opravdu nemáme žádnou superpůdu .). Nově nabízí permasemínka taky Kateřina Winterová, kterou znáte z televizního Herbáře na svém blogu Culina Botanica. S nákupem z tohoto webu ale zatím nemám zkušenost. Podělíte se?

Ať klíčky klíčí a zahrada vás baví!

>>>Zaujalo vás to? Bylinky našich babiček si můžete objednat tady!<<<


Autorka článku a foto: Anna Krutová.
Použité zdroje a literatura:

Andrea Butje: “O síle aromaterapie mě přesvědčil heřmánek římský” (rozhovor)

Kdykoliv si zapnu nějaké video od Andrey Butje, okouzlí mě její úsměv a milá povaha. Při pročítání její knihy The Heart of Aromatherapy pokaždé žasnu nad jednoduchostí a krásou aroma kompozic, které doporučuje. I přes hluboké znalosti o aromaterapii dokáže informace podat srozumitelně i naprostým začátečníkům. Andrea Butje byla nedávno oceněna Alliance of International Aromatherapists (AIA) za celoživotní přínost aromaterapii. Je zakladatelkou Aromahead Institutu, kde studují lidé z celého světa a také díky tomu spojuje aromaterapeuty napříč kontinenty.

Od loňského roku překládá Kouzlo vůní recepty z Aromahead Institute, proto nám Andrea poskytla exkluzivní rozhovor s několika recepty a praktickými tipy pro naše čtenáře.

Vzpomenete si na okamžik, který vás přesvědčil o tom, že aromaterapie bude vaše cesta?

AB: “Éterické oleje jsem milovala odjakživa. Ale myslím, že za osudovou lásku může éterický olej z heřmánku římského (Chamaemelum nobile). Bylo to v době, kdy jsem spolu se Cindy Blackovou vedla masérskou školu. Jednoho dne jsem byla pod velkým stresem a v břiše cítila napětí, které nechtělo povolit. Tak jsem si do trochy jojobového oleje nakapala malé množství éterického oleje z heřmánku a potřela si břicho. A ten pocit najednou zmizel! Bylo to jako kouzlo, ale já věděla, že to lze popsat i vědecky. Proto jsem se rozhodla věnovat aromaterapii, abych mohla o éterických olejích učit i ostatní.”

Jak se vaším životem prolíná aromaterapie? Jsou nějaké éterické oleje, které používáte denně?

AB: “Nejprve jsem si doma míchala masážní oleje a směsi do difuzéru, které jsem pak používala v masérské škole. Dneska už si vyrábím sama i další produkty, které používám denně. Třeba prostředky na úklid, k péči o tělo nebo ke zlepšení mé kondice. Mám ráda, když přesně vím, co v přípravcích mám. A vyhovuje mi, že je můžu měnit podle svých potřeb. Dodneška miluju propojení s masážemi, protože to je ideální cesta k navození životní pohody.”

Andrea Butje ve Francii

Jaké “zbraně” vytahuje Andrea Butje během sezóny nachlazení? Jak léčíte rýmu?

AB: “Nejraději používám inhalační tyčinky, protože ty dostanou éterické oleje přímo do epicentra problému, tedy do dýchací soustavy. Mám pár spolehlivých kamarádů, mezi které patří eukalyptus (Eucalyptus globulus), pomeranč sladký (Citrus sinensis), tea tree (Melaleuca alternifolia) či “cedrové dřevo” (Juniperus virginiana). Do inhalátoru nakapu zhruba 15 kapek oleje a pak si ho nosím s sebou. Takto můžete tyčinku používat, dokud se zcela neuzdravíte.”

(Pozn. redakce: Juniperus virginiana autorka řadí do skupiny “cedrové dřevo”, přestože v čechách může být k dostání jako “cedrové listí”. Více od autorky.)

V České republice právě zažíváme zimu, která je na většině míst beze sněhu, sluníčko svítí velmi málo a na řadu přicházejí špatné nálady. Jaký je váš oblíbený recept na obveselení mysli?

AB: “Moc ráda používám citrusové éterické oleje, které navozují pocity štěstí a přinášejí optimismus do života. Jsou to velmi svěží životabudiče. V zimě jsou obzvláště příjemné v kombinaci s éterickými oleji z jehličnatých stromů. Zkuste např. smíchat 4 kapky pomerančového oleje (Citrus sinensis) s 2 kapkami oleje z jedle balzámové (Abies balsamea)!”

Řada čtenářů Kouzla vůní sleduje stránky vaší školy Aromahead Institute. Pravidelně tu sdílíte velmi praktické recepty a videa. Aromaterapie se v České republice stává stále populárnější. S čím by měl podle vás naprostý laik doma začít? A na co by si měl dávat pozor?

AB: “Hodně záleží na prioritách daného člověka. Někdo chce ze svého domova odstranit chemikálie, a tak začne používat přírodní čisticí přípravky na bázi éterických olejů. Jiný si chce vyrábět vlastní produkty pro péči o pleť. A podle toho pak vybírá éterické oleje, které si pořídí. Pokud žádný záměr nemáte, pak radím, abyste si našli pár esencí, které vám voní a něco si o nich nastudovali. Zkuste je dát do rozprašovače, aromalampy nebo difuzéru, abyste věděli, jak působí na prostor. Pokud chcete éterické oleje používat na kůži, pak si kromě esencí pořiďte láhev jojobového oleje (Simmondsia chinensis). Ten sám o sobě není moc cítit a díky tomu vynikne vůně éterických olejů. Smíchejte pár kapek esencí s jojobou a získáte skvělou hydratační směs. To je skvělý způsob, jak začít!”

Andrea Butje u keříků růže damašské

 

Aromaterapie je vášeň a není vůbec těžké si nakoupit desítky éterických olejů a hydrolátů. Které ale podle vás běžný uživatel doma nejvíce ocení? Co patří do domácí lékárničky?

AB: “Další dobrá otázka – a odpověď bude pro každého jiná. Obecně bych vám doporučila, abyste si našli pět nebo šest olejů, které se vám líbí, a které se dají použít v mnoha variantách. Zde je několik mých tipů:

Levandule (Lavandula angustifolia) – levandule nedráždí pokožku a mírní všechny možné druhy bolesti a zánětů. Uklidňuje též naši mysl. Je to jeden z nejuniverzálnějších éterických olejů, které znám.

Cedrové dřevo (Juniperus virginiana) – cedr se též výborně hodí do směsí pro péči o pleť, zklidňuje zánět a poskytuje pocit emocionálního bezpečí.

Tea tree (Melaleuca alternifolia) – čajovník je taktéž citlivý k naší pokožce a je známý pro své antibakteriální účinky. Je skvělý na drobná poranění i jako přísada do přírodních čistitích přípravků.
 
Eukalyptus (Eucalyptus globulus) – eukalyptus je právem jedním z nejznámějších éterických olejů a to díky svému blahodárnému vlivu na dýchací ústrojí. Také zklidňuje záněty.

Pomeranč sladký (Citrus sinensis) – pokud do své sbírky chcete zařadit citrusový éterický olej, vřele doporučuji pomerančový. Vytváří vřelou atmosféru plnou důvěry. Je vhodný do čisticích přípravků, zmírňuje bolest a též přispívá ke zdravému zažívání.

Všechny výše zmíněné éterické oleje jsou vhodné k úklidu a na podporu dýchací soustavy. Takže vidíte, že i pár olejů stačí k vybudování velmi účinné sbírky.”

Které éterické oleje patří aktuálně mezi vaše favority? Ke které vůni byste se přirovnala?

AB: “Je těžké vypíchnout jen jeden olej. Ale v poslední době jsem si vážně oblíbila smrk černý (Picea mariana). Skvěle zmírňuje bolesti a je schopen v nás znovu rozproudit energii. Výborně se hodí do období dlouhé pošmourné zimy, kdy můžeme snadno propadnout pocitům únavy a ztráty motivace. A kdybych se měla přirovnat k nějakému éterickému oleji… V současné době si asi připadám jako směs levandule (Lavandula angustifolia) a limetky (Citrus aurantifolia). Levandule má velice pečující osobnost – jako někdo, kdo se stará o všechny kolem sebe a ví, jak je povzbudit. Limetka má zase velmi živý, osvěžující a veselý nádech. Přála bych si být kombinaci těchto dvou povah – na jedné straně pečující a na straně druhé tolik povzbudivé.”

Na závěr vás poprosím o novoroční přání čtenářům Kouzla vůní…. 

AB: “Všem přeji, aby byl rok 2018 pro ně šťastný! Doufám, že se stále budete cítit plní inspirace a odvahy postavit se za to, co je pro vás důležité. A nemohu si pomoci – musím se s vámi podělit o směs, která vám k tomu pomůže…

Směs do difuzéru pro probuzení vnitřního světla:
2 kapky oleje z kadidla (Boswellia carterii)
3 kapky oleje ze smrku černého (Picea mariana)
1 kapka oleje z limetky (Citrus aurantifolia)”

Andrea Butje…

… je mezinárodně uznávanou aromaterapeutkou a zakladatelkou Aromahead Institute, který studují lidé z celého světa. V roce 1995 se ve Francii setkala s Gabrielem Mojayem a tehdy se zamilovala do procesu destilace éterických olejů. Několik let pak cestovala po světě, aby přímo v destilériích hledala ty nejkvalitnější éterické oleje. Aromaterapii vyučuje od roku 1998. Vydala dvě knihy: v roce 2012 Essential Living – Aromatherapy Recipes for Health and Home a v roce 2017 druhou publikaci s názvem The Heart of Aromatherapy. Jejím velkým odkazem je budování celosvětové aromaterapeutické komunity prostřednictvím jejího webu, blogu a vzdělávacích kurzů. Alliance of International Aromatherapists (AIA) ji ocenila za celoživotní přínos aromaterapii.

Autorkou rozhovoru je Anna Krutová, překlad: Soňa Nováková, Foto: archiv Andrey Butje.

Děkujeme za podporu Bezdoteku.cz, díky kterým jsme pro vás rozhovor připravili.

Značka BEZDOTEKU vyrábí inovativní výrobky, které prodává na českém a slovenském trhu již od roku 2012, téhož roku byla zároveň registrována na Úřadu průmyslového vlastnictví. Spokojenost zákazníků značky BEZDOTEKU je důkazem její kvality. Veškeré zboží se importuje z několika málo zemí, kde zajišťujeme výstupní kontrolu pro maximální spokojenost zákazníků.