Recenze knihy: Duše rostlin očima Wolfa-Dietera Storla

Na knihu Duše rostlin od Wolfa Dietra Storla jsem se moc těšila. Pan Storl je mi svým myšlením o přírodě velmi blízký. Nevěnuje se jen materiálnu, ale i posvátnému uctívání přírody. Umíme my, v dnešní době, ještě uchopit Vesmír a přírodu za jejími tajemnými branami?

Wolf Dieter Storl a jeho nová kniha Duše rostlin

Vesmír se svými hvězdami, Sluncem a Měsícem učiní každého srdečním šlechticem. Pan Storl v knize popisuje, jak přírodu celou miluje. Jak všechno je stvořeno pro krásu, stačí se zklidnit a zajít si pro spásu.

Co píší rostlinné příběhy? Jak fungují v přírodě koloběhy? To všechno a mnohem více, a srdce se rozjasní, jako zapálená svíce. Rostliny mají duši a vibrace. Tato kniha zaslouží veliké ovace. Pan Storl lidem otevřel ten tajemný svět, který se otvírá jako světlíka květ.

Píseň rostlin, za branou viditelna, být tady a teď

Už jen samotný název Duše rostlin sliboval z pera antropologa a etnografika, který žil nějakou dobu v Indii, věnoval se šamanským rituálům a šamanským technikám, zajímavou a obohacující četbu. A skutečně čtení nezklamalo. Dává nahlédnout do pojetí a nacítění se na spoustu zajímavých bylin očima pana Storla. Samotné bylinky nejsou jen tak ledajaké! Obsahují popis bylinek, které nejsou dostupné v každé knize. A pokud se tady objeví nějaká bylinka, o které už toho bylo napsáno hodně, tak je popsána velmi poutavě (poeticky až snově pozn. redakce) a člověk dostane prostor se nad bylinou zamyslet úplně jinak, než tomu bylo doteď.

Kniha obsahuje celkem 56 známých i méně známých bylin. Příkladem může být kontryhel. Anebo vratič. Ten mě hodně překvapil, protože vratič je pro mě super bylinka na vykuřování a používám ji i jako repelent.

Tip redakce: Přečtěte si také reportáž z přednášky Wolfa Storla

Wolf Dieter Storl: Duše rostlin – knihu přečtete jedním hltem a budete se k ní rádi vracet

Hltala jsem tady pro mě nové poznatky a náhledy. A to mám ráda. Miluju knihy, většina knih o bylinkách obsahuje už dávno známé citace. Co také psát nového, že ano. Nicméně Duše rostlin obsahuje zajímavé informace z jiného soudku. Informace, nové bylinky, krásné fotky. A fotky, ty jsou úchvatné… Fotka semena nebo oříšku Tužebníku jilmového na str. 105 je fascinující… Už jen díky tomuto zachycení fotoaparátem si člověk zapamatuje účinky. Docvakne mu spousta nového… (Pozn. redakce fotografie vytvořil zahradník, fotograf a lektor Frank Brunke)

Tato kniha je pro mě skvostem knihovny. Myslím si, že dokáže uspokojit každého. Ten, kdo se nechce věnovat vibracím rostlin, se může soustředit na účinky. Ten, koho zajímají staří bylináři, si přijde také na své. Zmiňován je mimo spoustu dalších a pro mě i neznámých, například Paracelsus, Hildegard von Bingen, Matthiolus, Hippokrates, dokonce i Homer. Toto dílo je více než obyčejné. Dokáže nás vtáhnout do hlubšího, mystického pozorování přírody. Člověk, který bude číst tuto knihu, se chtíc nechtíc stane oduševnělejším. Nechá se unášet proudem duchů rostlin. Bude nasměrován k procítění alchymistických proměn přírody. Tato kniha je nástrojem k rozeznění vibrací skrze rostlin na kosmické proudění.

Tip redakce: Další recenze knihy Wolfa Storla


Partnerem článku je Vydavatelství Kořeny, které knihu vydalo. Foto: autorka. Knihu seženete tady.

Recenze: Čarovná moc bylináře Wolfa-Dietra Storla

Článek má být recenze na knížku Wolfa-Dietra Storla Čarovná moc rostlin. Ale vlastně bude trochu vyznáním lásky. Protože tenhle originální člověk s úžasným pohledem na svět rostlin mi učaroval, od prvního objevení na mě působí jako zjevení. Jeho knihy doporučuji, kudy chodím a na každou ještě nepřečtenou se těším jako děcko.

Před pár lety vyskočil ze seznamu knižní nabídky titul Bylinářské tradice moudrých mužů a žen aneb hlubší pohled do světa bylin. A bylo vymalováno, jak se říká. Autora jsem neznala, knihu objednala a po prvních pár větách jsem se zamilovala. Nejen do neuvěřitelně moudrého a vědoucího pohledu očí autora, ale hlavně do jeho způsobu, jak rostlinný svět vnímá a popisuje.

Rostliny si nás hledají

Má čarovnou moc tenhle pán, pro mne tedy rozhodně

Ten pocit, že mluví z duše, z té svojí i z té rostlinné. A to, jak mluví, to zas promlouvá k duši mojí. Nějak mi potvrzuje, co říká můj vnitřní hlas, co se mi zdává ve snech, co jsem cítívala jako dítě na zahradě nebo v lese.

„Rostliny tě hledají. Hledají člověka, tak jako člověk hledá domácí zvíře, s nímž by mohl zahnat nudu a zažít radost.“

Jedna z nosných myšlenek jeho knih je, že lidé a rostliny jsou spolu propojeni, potřebují se a pomáhají si. V ideálním případě. A podobně jako se říká, že když je žák připraven, učitel se najde, tak i člověk, je-li otevřený a přijímající, najde tu pravou rostlinu na své neduhy. Říká Storl.

Knihu vydalo Nakladatelství Kořeny . Stojí příjemných 247.- a koupíte ji prostě a jednoduše TADY.

Živé knihy plné léčivých příběhů

Přesně jedna z těch rostlinek, co známe a potkáváme všichni

Knihy Wolfa-Dietra Storla jsou plné osobních příběhů, silných, léčivých, živých. Mám pokaždé potíž se od nové knihy vůbec odtrhnout a zapojit se (v přestávkách mezi hltáním kapitol) zase do běžného života.

Mnoho z jeho příběhů s rostlinami mi utkvělo v mysli a mluvím o nich i na kurzech. Zajímavé je, jak reagují lidé, pokud se o něm zmíním. Těm, co už ho znají, se znatelně rozsvítí oči.

Naše redaktorka Xenie byla loni na jeho pražské přednášce, napsala o ní reportáž a ten článek byl vůbec nejčtenějším za celý rok. On ten Wolf má prostě nějakou čarovnou moc…

Štětka (lesní), konopí i Krušné hory

Andělika, jejíž kořeny byly lékem na mor, choleru, tyfus

A kniha Čarovná moc rostlin od nakladatelství Kořeny? Má podtitul Mé zážitky s léčivými bylinami a kouzelnými rostlinami. O tom jsou ale v podstatě všechny jeho knihy. Tuhle bych doporučila určitě jako první k seznámení, pokud se ještě neznáte. Je nevelká rozsahem, ovšem vydatná sdělením.

Mluví se v ní o rostlinách, které z větší části běžně potkáváme, a to i když žijeme ve městě. A o zdravotních problémech, které dobře známe. Navíc Storlova babička pocházela z Krušných hor.

Podrobněji nás seznámí se svým přátelstvím s

Rulík alias černé oči kuny, rostlina opředená mnoha mýty

Kromě více či méně známých léčivých vlastností se dozvíme o historii, využití v tradičních kulturách, lidových moudrostech i pravých důvodech jisté současné „stigmatizace“ rostlin jako rulík či konopí. A vše doplňují zmiňované osobní příběhy s duší jednotlivých rostlin. Včetně velmi soukromých informací jak a s čím autorovi pomohly.

U indiánů mě nezaujaly pouze znalosti o použití rostlin v léčitelství, ale také způsob, jakým s nimi zacházeli. Starý medicinman s rostlinami rozmlouval. Byli pro něj „zeleným lidem“, rozděleným do mnoha kmenů. Hovořil s jejich náčelníky, přinášel jim dary a prosil je o léčivou sílu. Vstup do dimenze, v níž lze spatřit ducha rostliny, probíhal po krocích jako rituál. Tento rituál vytváří most mezi lidskou duší a duší rostliny.

Zeptal jsem se medicinmana, jestli jsou tohoto rituálu hodny také cizí rostliny, které sem přišly z Evropy . Podíval se na mne užasle. Samozřejmě, vysvětlil mi, tyto rostliny jsou dětmi Matky Země a rozbily svůj tábor tady, na této půdě.“

Dobré čtení

Schválně jsem sečetla zdroje uváděné na konci knihy. Autor čerpal celkem z 80 publikací. Uff. A tak to má s každou knížkou, čtou se tak lehce a je za nimi obrovské množství znalostí.

A co já a Storl v nejbližší době? Mám aktuálně půjčenou z knihovny Pradávnou medicínu – kořeny medicíny z dávné minulosti. A těším se na Jsem součástí lesa… Chystá se novinka Duše rostlin a taky jsem při psaní recenze ještě objevila Léčivé rostliny prastaré bohyně. Tak asi tak.

„Spojení mezi rostlinami, především stromy, a lidskými obyvateli domu, je mnohokrát doloženo. Nejznámější je asi stará lípa u sídla velkého botanika Carla von Linné (Linnaeus), která uhynula spolu s odchodem posledního obyvatele dvora.“

Baví vás bylinky? Líbí se vám naše články? Tak se s námi vzdělávejte v tom, co máte rádi! Celoroční vzdělávací průvodce světem místních rostlin.

Snad se na mě nebudete zlobit, až jeho rostlinnému i lidskému kouzlu podlehnete tak jako já. Přeji příjemné čtení i navazování vztahů z našimi „spojenci“ z kmene „zeleného lidu“!

Autorka článku: Kateřina Polívková, Dobré vůně. Foto: Pixabay, autorka.
Partnerem článku je Vydavatelství Kořeny.

Znalec rostlin se léčí jedině sám, na zlomeninu kostival, na zápal plic podběl

Wolf – Dieter Storl je německý etnobotanik, antropolog, šaman a spisovatel. Zabývá se bylinami a jejich léčebnými účinky, přírodou jako takovou i jejím propojením se životem lidí. Knihy od něj zdobí mou knihovnu již od roku 2005. Poslední dobou je velmi populární, mnoho překladů vychází i v češtině. Naskytla se mi příležitost vidět tohoto pozoruhodného člověka naživo na přednášce uspořádané vydavatelstvím Kořeny v Praze.

Vypadalo to, že přednášku nestihneme, ale celý vesmír nám pomáhal. Odklidil z cesty všechny překážky, dokonce jsme měli i místo na parkování hned vedle budovy, kde se událost konala. Sotva jsme vešli do vestibulu, doslova jsme se srazili s panem Storlem. Jasně, že jsem se na něj nadšeně vrhla. A on sdílel naše nadšení a trpělivě se s námi vyfotil. Můj první dojem? Pokorný, tichý, ale uvnitř obrovská síla, klid. Velmi laskavý. A zároveň z něj šla přirozená autorita. Mááálokdy narazím na člověka s takovou energií.

Etnobotanik a znalec rostlin ulovený pro Kouzlo vůní

Pelyněk, jitrocel, heřmánek

Pelyněk je oblíbenou rostlinou tohohle zajímavého pána

Za fotku jsem velmi ráda. Více jsem se s ním uvnitř spojila. Než nastala přednáška, lidé se na něj na pódiu vrhli a doslova ho oblehli. Ani organizátoři si nevěděli moc rady s touto situací. A já s manželem spokojeně seděla, sledovali jsme to hemžení kolem a bylo nám velice dobře. Čtení jeho knih pro mě má nyní úplně jinou dimenzi.

Přednáška začala tím, že povídal o meditativním napojení na rostliny. Zdůraznil, že rostliny jsou bytosti, jejichž tělo je fyzicky zde, ale Duše jinde. Vzpomněl například na pelyněk, nejstarší z bylin. U jitrocele citoval zaříkávání: “Přes tebe jezdí vozy, všichni tě ničí, ale ty vše zvládneš. Prosím, pomoz zemi.”  Nebo například o heřmánku: “Ty, heřmánku, vzpomeň si, co jsi říkal. Každý, kdo tě pozřel, zůstal naživu.”

Autorka článku disponuje sbírkou Storlových knih

Všechny rostliny chtějí pomáhat. Přirovnal je k babičce u kamen.  A nás, lidi, přirovnal k vnoučatům. Rostliny, jako babička, dřímají u kamen a my vnoučata jsme se zranila. Přiběhneme k rostlině – babičce – jako malá děťátka a ukazujeme svoje bebínko.

Navazoval srovnáním dřívějšího přístupu lidí k přírodě, k rostlinám. Dříve se běžně používaly prosby, požehnání, byla velká víra v jejich moudrost. K tomu však je zapotřebí znát dobře Ducha rostlin. Co umí, co ovládá. A vybrala si nás samotná rostlina? Jeho filozofie je mi velmi blízká, protože já osobně lidi učím naciťovat se na sebe sama, bez různých příruček a zákonů. Hodně tyto praktiky předávám na kurzu Aromaterapie a Duše. Každý z nás má v rostlině svého spojence, kterého používali už naši praprapředci a provází nás celými generacemi.

Obhajoba Marie Treben

Úžasná energie a mnoho zajímavých informací

Vzpomněl i na bylinářku Marii Treben. To bylo pro mě velice zajímavé, protože vyprávěl o tom, jak se v roce 1986 vrátil ze svých cest do Evropy a zrovna probíhala masivní kampaň proti této bylinářce. V časopisech psali, že Treben nezná účinky rostlin, neví nic o anatomii. Farmakologické firmy dostaly strach. Její bylinkářství fungovalo, pomohla spoustě lidem, ale nevědělo se, jak je to možné. Byla proti ní doslova štvavá kampaň. On jako první napsal obhajobu na Marii Treben. Její přístup byl “šamanský”, ne lékařský. Naštěstí ho podpořili samotní lidé, kterým Treben pomohla. Psali mu dopisy a děkovali, že se jí zastal.

A nakonec dostal i on odměnu. Dlouho čekali s manželkou na děti. Věděli, že děti jsou božské bytosti z jiné dimenze a že jestli mají přijít, tak prostě přijdou. Nicméně v době, kdy se zastával Marie Treben, mu přišel dopis i od jedné porodní asistentky, která mu děkovala a napsala, že přeložila článek o neplodnosti. Ať zkusí kapku jmelí a kapku řebříčku. Jeho manželka vzápětí skutečně otěhotněla. Cítili vděčnost a věděli, že jim tímto způsobem Marie Treben PODĚKOVALA.

Proč vlastně “nosí děti čáp”?

Zmínil, že hluboké pravdy jsou zprostředkované v mytologii. Na téma neplodnosti doporučil v souvislosti s tím i další bylinku. Kakost smrdutý, příbuzný geránia. Připomíná prý zobák čápa. Dříve si ho ti, co chtěli miminko, dávali pod polštář nebo pověsili nad postel. Bylo to znamení pro zemřelé předky, že jsou připraveni na potomka.

Čáp je pták, který asociuje paní Zimu, původně babu Jagu. Zjevuje se ve třech barvách. Bílé, červené a černé. A stejné je i opeření čápa. Červený zobák a nohy, jinak je černobílý. Vytahuje dětské duše, přesně jako vytahuje žáby z vody. A spouští je komínem. Ten byl dříve vstupem pro duchy. Proto do ženy, která vymetá kamna může vstoupit dušička děťátka.

Wolf Dieter Storl slova vždy podpořil vlastní zkušeností. Zdůraznil, že dnešní doba je o takzvaných “šamanech”. Zpívají, bubnují na buben, ale samotný význam šamanství uniká jim i jejich obdivovatelům. Je to rafinovaný egoismus.

Šaman je člověk, který se setkává s démony. Je konfrontován s jevy, které k sobě normální člověk nepustí. Bojuje s disharmonií, duchy a nemocemi, kteří mají různé podoby. V přírodních národech většina lidí odmítá být šamany, protože to je hodně těžké. My se můžeme stát malými šamany tím, že budeme ve styku s přírodou. Zahrádkou. Tam máme propojení třech živlů. Slunce, vody a půdy.

A jaké byly dotazy z publika? Hlavně na léčení

Krásný dotaz byl, jestli plně věří účinnosti rostlin a jestli by šel k lékaři anebo se léčil sám. Odpověděl, že jako etnobotanik ví, že existují různé způsoby léčení. U nás v Evropě hrají důležitou roli peníze. V tradičních léčitelstvích tento jev CHYBÍ.

Také zdůraznil, že jen my známe naše tělo nejlépe. Žádný přístroj nemůže znát naše těle lépe než my. Zvláště, když se do těla meditativně ponoříme. Storl MÁ NAPROSTOU DŮVĚRU V ROSTLINY, V LÉČIVOU MOC PŘÍRODY.

Wolf mezi bylinami

Vyprávěl příběh, kdy přijel ze světa, kde studoval přírodní národy. Neměl zdravotní pojištění a musel se tedy spoléhat pouze sám na sebe. Sekal dřevo, natekly mu prsty a nohy jako párky. Šel do údolí k sedlákovi pro mléko a selka mu řekla: „Je to zánět. Mého muže už dvakrát operovali.” Jenže Dietrich neměl peníze. Nemohl jít k lékaři. A ruce i nohy ho velice bolely. Zánět se šířil. A tak se začal modlit. A spoléhat na svou intuici. Napadla ho přeslička a do týdne bylo po zánětu. Anebo když si zlomil nohu, pomohl mu kostival. Bez lékařů. Dostal zápal plic – zdálo se mu o podbělu. A tak si žije a roky nebyl u lékaře. Všechny nemoci si takto léčí. Vychází z vlastních zkušeností. Pro moderního člověka to není jednoduché. Musí být 100% přesvědčený. Pochybuje-li, nefunguje to.

V dotazech se objevovala různá témata. Od hrabošů po chemické zaneřádění půdy, negativní chování lidí. Několikrát odpovídal, jestli je v pořádku, že jíme rostliny. Ve všech jeho odpovědích jsem s ním cítila silnou rezonanci a mohla bych celou přednášku zopakovat, troufám si říci, že slovo od slova. Z prostého důvodu. Jeho názory sdílím ve svém nitru a souhlasím s nimi. Spoustu podobných, stejných zážitků mám ve svém životě také. VÍM, ŽE MÁ PRAVDU.

Na všechny otázky odpovídal s uvolněností, úsměvem a lehkostí. Byl KOUZELNÝ. Přirozený. Svůj.

www.storl.de

www.facebook.com/storl

Autorka článku: Xenie Bodorik Piliková, foto: autorka a Ingo Storl (ze soukromého archivu).