Švestka – na revma, dnu a líná střeva

V dnešním dílu Bylinek našich babiček se zaměříme na švestku. Nebudeme tentokrát využívat všechny části rostliny, přesněji stromu, jako to bylo v minulých dílech, ale podíváme se na různé druhy zpracování a využití plodů jako třeba jak na populární povidla či exotičtější čatný.

Švestka je u nás běžně pěstovaný strom, který na jaře, ještě než začnou růst listy, krásně bíle kvete. Rozšířila se do Evropy z Malé Asie, k nám přivezl první sazenice Karel IV a dnes ji najdeme na vesnicích v každé zahrádce, mnohde i kolem cest. K léčebným a také gurmánským účelům, využíváme plody a výrobky z nich připravené. Naše babičky a dědečkové ji používali i proti revmatismu a to ve formě slivovice tak, že na hadřík nanesli čerstvý bílek, hodně pokropili slivovicí a přiložili na revmatické koleno.

Plody švestky Prunus domestica obsahují cukry, vitamín C, organické kyseliny hlavně kyselinu jablečnou, provitamín A, vitamíny skupiny B, pektiny. Mají ale málo sodíku, proto jsou prospěšné při chorobách krevního oběhu, jater, ledvin, při dně a revmatismu. Čistí organismus, zvláště účinné jsou při onemocnění dnou, kdy odbourávají a vyplavují kyselinu močovou z organismu.

Švestka je nejen dobrá, ale i fotogenická, zvláště v tónech modré

Švestka jako lék

Švestky můžeme podávat jako dietní potravinu při výše uvedených problémech a to jak čerstvou tak i sušenou, v množství cca 12 švestek denně. Nedoporučuje se ale pití vody po konzumaci čerstvých švestek, mohli bychom si způsobit žaludeční potíže a nadýmání a průjmy.

Recept na “líná střeva” a zácpu

5 sušených švestek dáme do misky, zalijeme vodou tak, aby byly potopené. Necháme stát přes noc. Ráno na lačný žaludek sníme švestky i s vodou, ve které se macerovaly. Můžeme také udělat odvar: stejné množství švestek mírně povařit ve vodě a potom také na lačno sníst i s nálevem.

Recept na dnu

Před hlavním jídlem sníst 1 porci (cca 12) čerstvých švestek nebo vypít skleničku čerstvé šťávy. Pokud nemáme čerstvé, je možné i pít šťávu ze zavařených nebo sušených švestek.

Text je součástí vzdělávacího programu Bylinky našich babiček. Přidejte se k nám!

Zbytek článku je pouze pro členy vzdělávacího programu Bylinky našich babiček.
Objednejte si odpovídající předplatné a čtěte si s námi inspirativní články po celý rok!
Chci si koupit Bylinky našich babiček 1
Chci si koupit Bylinky našich babiček 2
Nevíte, jaký program zvolit? Váháte? Nebo tápete? Přečtěte si více informací o obou programech!
Zjistím nejdřív více informací o Bylinkách našich babiček
Pokud jste členem, můžete se přihlásit:
Přihlásit se

Máš chuť majoránky, lásko má

Seriál majoránka – 1. část

Zná ji každý! Ať už ze zahrádky nebo alespoň z obrázku na pytlíčku od tohoto koření. Troufám si říct, že toto koření nám v kuchyni tak zevšednělo, že když se vysloví jeho jméno, představíme si většinou brambory nebo pizzu. A přitom toto běžné koření umí mnohem víc než ochutit a provonět pokrm! Toto je úvodní článek o majoránce, aby jste si udělali představu, s jakým kořením máte tu čest, až ho budete příště přimíchávat do bramboráku.

Není majoránka jako majoránka

Na úvod bych ráda zmínila, že majoránka zahradní Origanum majorana syn. Majorana hortensis je příbuznou oregana, česky označovaného jako dobromysl obecná nebo také jako planá majoránka Origanum vulgaris. Obě jsou z řádu hluchavkovitých, který se v rostlinné říši vyznačuje vysokým podílem éterických olejů.

Zásadní rozdíly mezi těmito po vůni velmi podobnými bylinami lze určit na první pohled. Majoránka zahradní, jež nesnáší mrazy, je zpravidla jednoletá a v našich podmínkách se pěstuje účelně. Vzrůstem je menší, kvete bílými kvítky. Dobromysl je trvalka a lze ji najít ve volné přírodě, kvete starorůžově až nafialověle.

Pro terapeutické účely je zásadní obsah látek a jejich chemické složení. Velmi zkráceně uvedu hlavní rozdíl. Dobromysl má vyšší množství chemické fenolové látky zvané karvakrol, který jí propůjčuje její intenzivnější, štiplavě teplou vůni. Majoránka zahradní obsahuje převážně monoterpenoly, které jsou svým účinkem fenolům podobné, avšak na rozdíl od nich jsou bez toxicity.

Rozdíl v terapeutickém využití popisuje bylinář Mathioli: „Majoránka má moc rozpouštěti, srážeti, ztenčovati a z hloubky táhnouti, origanum rozděluje, ztenčuje a otvírá.“ Moc nad tím nepřemýšlejte! Jejich účinky na zdraví jsou téměř totožné, přičemž největší podíl léčivých látek obsahuje u majoránky kvetoucí nať, u dobromysli nať před rozkvětem.

Účinky majoránky na zdraví

Majoránka zahradní je jednoletka
Majoránka zahradní je jednoletka
  • Zůstanu v té kuchyni, abych odůvodnila, proč je majoránka vůbec vhodným dochucovadlem. Majoránka zvyšuje podíl žaludečních šťáv, a tak působí velmi pozitivně na náš žaludek a střeva. Má příznivé účinky při špatném zažívání, ztrátě apetitu, nadýmání i žaludečních vředech.
  • Upravuje stolici – průjem zahustí, zácpu zvláční. V souvislosti se střevy je konkrétně oregano využíváno jako antihelmetikum, tedy v boji proti parazitujícím červům.
  • Je také vhodná u těžkostí se žlučníkem, protože podporuje produkci žluče. Tím zároveň posiluje játra, ale i slezinu, které navíc prospívá její teplá a suchá energie.  V souvislosti se slezinou (slinivkou)  ji doporučuji i diabetikům typu 2 a zatím jsem se setkala jen s pozitivní odezvou.
  • Teplá a suchá energie také podporuje pocení a rozpouštění hlenů během nachlazení. Majoránka zklidňuje suchý dávivý kašel, eliminuje rýmu a tiší astma. Vedle skořice a hřebíčku patří k nejsilnějším antibakteriálním a protiplísňovým kořenným bylinám.

    oregano
    Oregáno – dobromysl obecná je trvalka
  • Výše uvedené je dobře uplatnitelné také u žen, které bojují s výtoky v genitální oblasti. Protiplísňové vlastnosti majoránky formou výplachů zamezují růstu kvasinek jako je např. Candida albicans, která se může přemnožit v krvi, ale i v genitálním traktu.
  • Své uplatnění najde majoránka také u žen trpících premenstruačním syndromem či nepravidelnou menstruací. Jako čaj pomáhá při bolestech hlavy, vnější použití formou masti uvolňuje křeče v břiše, sedací koupele pak snižují otoky dělohy a navíc posilují močový měchýř a močové cesty. Čaj působí diureticky.
  • Vysoký podíl látek s antimikrobiální aktivitou lze využít i na plísňová onemocnění pokožky, třeba formou koupele. Eterický olej z majoránky se používá na odstraňování bradavic a kuřích ok.
  • A k tomu všemu je silným neurotonikem a stimulantem, což znamená, že posiluje naše nervy, působí povzbudivě na centrální nervovou soustavu. Uklidní bušení srdce a pomáhá při depresích a těžkých stavech psychické vyčerpanosti.  Je vhodná pro ty, kteří se cítí být sami, opuštění nebo izolovaní.

Obecně:  Majoránka má především rozpouštěcí a prohřívací efekt.

Pozor! Je kontraindikována v těhotenství!

V kuchyni jsem začala, v kuchyni skončím

Ne, otřelé recepty tu nebudu kopírovat. Každému podle jeho chuti. Podělím se ale o jeden zajímavý tip.

Místo špejle u špízu, ať už masitého či zeleninového, lze využít odrhnutý stonek dobromysli. Je dostatečně dlouhý, dřevitý a přitom pružný, a má chuť po koření. Při sklizni dobromysli si ponechte tyto náhradní špejle, mile překvapíte své kamarády při grilování.

A nezapomeňte jim říct taky něco o tom, jak majoránka působí na naše zdraví. Určitě si na něco vzpomenete, vždyť má tak široké využití.

 

Další díly seriálu:

Autorkou článku je Veronika Němcová, odborná aromaterapeutka/kräuterpraktikerin, kontakt: vondrus(zavináč)gmail.com. Zdroje: Kateřina Svoboda: Rostlinné silice, biochemické složení, působení na lidský organismus – II. Skriptum AČA. Praha 2013; Elisabeth Kairath: Gewürzskriptum. Innsbruck 2014. Foto: Freeimages.