Kateřina Svobodová: Fascinující svět aromatických rostlin V. (Amazing Aromatic Plants)

Není lahvička jako lahvička. Samozřejmě ta s éterickým olejem. Proč tomu tak je? Kvalitu a vůni esenciálního oleje ovlivňuje mnoho faktorů. Od zdroje semen, přes způsob pěstování a třeba i míru slunečního svitu až po způsob zpracování (destilace) a uchování už hotových voňavých lahviček. Zaměřte se s námi na kvalitu, zorientujte se s námi ve fascinujícím světě aromatických rostlin.

Kateřina Svobodová Brooker spolu se svým mužem Johnem Brooker pro vás připravili 15dílný seriál z tajuplného a fascinujícího světa aromatických rostlin. Začtěte se do 5. dílu u šálku odpoledního čaje, ať si ho náležitě vychutnáte. 4. díl najdete tady. (For english version scroll down)

Co ovlivňuje kvalitu a vůni esenciálních olejů? – díl V.

Éterické oleje nejsou statickými složkami rostlin, ale jsou ovlivněny aktivním rostlinným metabolismem.

Vůně rostliny závisí jak na genetickém stavu, tak na přírodních podmínkách a způsobu pěstování. Například byliny a aromatické keře rostoucí v horkých, suchých středomořských oblastech mají výraznější vůni než ty stejného genetického původu, ale pěstované v mírnějších klimatických podmínkách. Vůně se také liší mezi divokými rostlinami a kultivovanými rostlinami, zejména těmi, které byly zařazeny v šlechtitelských programech pro jiné vlastnosti, jako je barva, trvanlivost nebo velikost květu či plodu. Zdá se, že tyto charakteristiky a vůně nejsou propojeny ve šlechtitelských programech.

Ontogeneze

Profil vůně květiny se mění během jejího života, což je důvod, proč starší květiny mohou vonět odlišně od mladších. Totéž platí i o ostatních částech rostliny. Navíc maximální výnos čerstvých listů nebo květin a maximální obsah éterických olejů neprobíhá současně a je nezbytné najít optimální dobu sklizně pro každý druh a kultivar. To platí také pro složení éterického oleje.

Například nejvyšší výnos esenciálního oleje (EO) pro saturejku je v době plného květu, zatímco pro řebříček je na začátku kvetení. Nicméně, nejlepší složení EO saturejky je v raných stádiích kvetení, takže existuje kompromis mezi kvalitou a kvantitu.

Obsah chamazulenu v řebříčku a heřmánku se zvyšuje s věkem a výběr rostlin závisí na kupujícím a jaké složení vyžaduje. V petrželovém EO je během vegetačních stádií hlavní složka ocimene (60 % v/w), zatímco při pozdním rozkvětu a vývoji semen jsou to myristicin (30 % v/w), apiol, phellandren a a-pinen.

Stabilní zdroj semen, řízků nebo jiných propagulů

Komerční plantáž je obvykle založena na zvoleném typu nebo chemotypu, a to na základě výběru osiva a propagace. Rostliny musí být testovány na variabilitu a vytrvalost. Například genetická divergence byla zkoumána u 34 typů citronely (Cymbopogon winterianus) z Indie a Srí Lanky. Na základě botanických a chemických vlastností byla skupina rozdělena do sedmi klastrů, přičemž hlavními složkami byly elemol, geraniol a limonen v různých poměrech. Musí být stanoveny parametry pro daný druh rostliny; zpočátku proto musí být pěstovány a sledovány za experimentálních podmínek a teprve pak je možné je použít ve velkém měřítku. Tyto experimentální plány obvykle trvají asi 5 let.

Pěstování: výsadba, agronomie

(Hnojení, vodní režim, herbicidy, pesticidy, sklizeň)

Některé EO jsou pěstovány především moderními zemědělskými metodami; proces je zcela mechanizován, osiva rostlin jsou odvozena z komerční odrůdy a všechny parametry jsou vědecky určeny pro vysoký výtěžek oleje a přesné složení. Podrobné informace o vhodnosti půdy pro pěstované druhy, techniku setí, šířku řádků, hustotu rostlin, ochranu plodin a další podrobnosti jsou nezbytné. Tyto systémy jsou obvykle kopírovány a modifikovány podle toho, jaké environmentální a klimatické podmínky ovlivňují konkrétní produkci plodin v dané oblasti.

Vzdělávejte se v aromaterapii s námi! Seriál pro vás publikujeme zcela zdarma díky laskavé podpoře firmy Saloos.

Složení půdy, nadmořská výška, sezónní a klimatické změny

(Sluneční záření, déšť, délka dne)

Příliš mnoho deště zvyšuje hladinu a-pinenu v římském heřmánku, od požadovaných 6-8 % na 11-13 % a kupující může odmítnout koupit tento éterický olej. Nadmořská výška (př. Provence – Francie) je důležitým faktorem pro některé rostlinné druhy, zejména levandule. Světelné záření ovlivňuje složení EO v tymiánu, bazalce a saturejce.

Stresové faktory, jako je vysoká sluneční záře, nedostatek živin, sucho, vítr, stín, mráz, přispívají k výrazným změnám v složení éterických olejů a musí být specificky zkoumány pro každý rostlinný druh. Podrobná znalost těchto environmentálních a ontogenních trendů a reakce rostlin na ně je velmi důležitá pro optimální sklizeň z volné přírody a také pro úspěšné kultivační systémy.

Posklizňová technologie: sušení, zpracování, destilace a skladování

Při skladování může dojít k významné degradaci éterického oleje, ať už kvůli oxidaci těkavých olejových složek nebo v důsledku enzymatických změn rostlinného materiálu. Je důležité, aby se sklizený materiál dodal do sušárny co nejrychleji. Sušení znamená snížení vlhkosti v rostlinné hmotě na maximum 5-10 % a materiál by měl zachovat původní barvu. U rostlin s EO by teplota neměla překročit 40° C, protože éterické oleje se při vyšších teplotách ztrácí nebo se rozkládají.

Někteří pěstitelé mají své destilační zařízení a destilují čerstvé bylinky (levandule) nebo po sušení na poli několik dní po sklizni (římský heřmánek). Proces je obvykle monitorován – EO pro mezinárodní prodej, včetně farmaceutických, potravinových nebo kosmetických trhů, musí splňovat stanovené normy. Farmář / producent by měl experimentovat s podmínkami pěstování, aby byl schopen dodat co nejkvalitnější éterický olej; případně by mohl získat tuto radu a podporu od specializovaného výzkumného centra.

Šlechtění rostlin pro éterické oleje

Šlechtění je důležitou součástí produkce éterických olejů. Používají se obvyklé tyto metody: výběr, křížení, použití polyploidů (= zvýšení počtu chromozomů – máta, kozlík, bazalka, heřmánek, řebříček), mutace, sběr a ukládání různých druhů do genových bank na celém světě.

Nejvyšší prioritou je výběr uniformity rostlin, který zahrnuje morfologii rostlin, dobu kvetení, růstový vývoj a stabilní chemotyp. Biotechnologie a tkáňová kultura přinášejí nové aspekty do pěstování – přenos genů odpovědných za určitou vůni, například linalool pro odrůdy citronové vůně. Byly identifikovány geny a enzymy, které kódují jednotlivé složky éterického oleje.

Divoký typ oregana, nalezený v izraelské poušti, měl výnos EO 6-8 %, což je výrazně vyšší než obvyklé 1-3 % a zvyšuje výnos éterického oleje při velkoplošném pěstování. Pačuli (Pogostemon cablin) byl geneticky transformován a obsahuje geny pro rezistenci proti patchouli mosaic virus.

Závěry

Existuje velká variabilita ve fyziologii, růstových strukturách a biochemii u všech druhů rostlin, které produkují éterické oleje. V důsledku toho není ani množství ani složení EO jednotné a stabilní. Několik průmyslových druhů a odrůd s vysokou hodnotou bylo podrobně prozkoumáno a jejich výrobní charakteristiky byly standardizovány. Na trhu je však mnoho dalších druhů, včetně nových, které vykazují velkou variabilitu.

Původ kultivace a produkce je často obtížné zjistit u méně obvyklých nebo nových olejů. To také dává příležitost k falšování. Osoba, která nemá dostatek informací o éterických olejích, je bezradná a snadno se dá ošálit. Například si ani neumí uvědomit skutečnost, že různé rostlinné druhy neprodukují EO (např. okurky, broskve, maliny) nebo že některé oleje jsou tak vzácné a drahé, že se nedají snadno koupit (magnólie, lotus), a toto by mělo varovat kupujícího, že nabízená lahvička pravděpodobně obsahuje syntetické materiály!

Toto zahrnuje syntetické vůně, včetně vanilky, santalového dřeva, kadidla a všech možných druhů ovoce, na které si můžete pomyslet, začínající melounem a končící borůvkami. Musíme si toho být vědomi; můžeme přijmout mírně odlišné formy heřmánku, pokud byly vyrobeny v Egyptě, v Anglii nebo v Brazílii, ale neměli bychom přijímat syntetické vonné látky!

© Kouzlo vůní, Kateřina Svobodová

Kateřina Svobodová Brooker (BSc Hons, PhD)

Kateřina Svobodová – Brooker & John Brooker

Po emigraci do Británie pracovala na katedře botaniky Glasgow University a udělala doktorát na Farmaceutické Fakultě se specializací na rostlinnou biochemii a využití přírodních produktů. Jako jedna z prvních byla zodpovědná za výzkum aromatických rostlin z hlediska botaniky, fyziologie, biochemie a biotechnologie, zkoumat aromatické rostliny byl její sen, za kterým si šla celou svoji kariéru.

Publikovala v odborných časopisech (přes 100 odborných a populárních článků) a měla přes 70 odborných příspěvků na mezinárodních konferencích – v Evropě, Israeli, Japonsku, Koreji, Brazilii a USA. Pracovala jako editorka pro CAB Abstracts on Aromatic and Medicinal Plants (Commonwealth Agriculture Bureau) a též jako poradce ve výboru BHTA (British Herb Trade Association).

Aktuálně žije po většinu roku v ČR a aktivně zde vyučuje při Asociaci českých aromaterapeutů. Je vdaná a má 2 syny, kteří žijí v zahraničí. Při psaní seriálu jí vypomáhá i její manžel John Brooker.

Autorkou článku je Kateřina Svobodová, předmluva: Michaela Lusílija Makulová, foto: Pixabay, archiv Kateřiny Svobodové.

Partnerem seriálu pro rok 2018 je firma Saloos. Díky této laskavé podpoře vám seriál přinášíme zcela zdarma.

Essential oils – what influences their quality and fragrance? – part V.

The scent produced by a plant depends both on its genetic makeup and growing conditions. For example, herbs and aromatic shrubs grown in hot, dry Mediterranean regions are more pungent than those of the same genetic origin but grown in wetter temperate climates. Scent also differs between wild plants and cultivated plants, especially those that were in breeding programmes for other characteristics, such as colour, vase shelf life or size. It seems that long vase life and fragrance genes are not linked in breeding programmes.

The active constituents of EO plants are not static components of the plant, but under the influence of active metabolism.

Life ontogeny

The scent profile of a flower changes during its life, which is why older flowers may smell different from younger ones. In addition, usually maximum yield of fresh leaves or flowers and maximum EO content do not occur simultaneously, and it is necessary to find the optimal harvest time for each species and cultivar. This also applies for EO composition. For example, the highest EO yield for savory is during full flowering, whilst for yarrow it is at the beginning of flowering.  However, the best composition of savory EO is at the early stages of flowering, so there is a compromise between quality and quantity. The chamazulene content of yarrow and chamomile increases with plant age and selection depends on the buyer and what composition is required. In parsley EO during vegetative stages, the main oil component is ocimene (60% v/w), whilst during late flowering and seed development it is myristicine (30%), apiole, phellandrene and a-pinene.

Stable supply of uniform seeds, cuttings or other propagules

A commercial plantation is usually established with a chosen type or chemotype, based on selection of the seed and propagules. Plants have to be tested and screened for their patterns of variability and diversity. For example, genetic divergence was studied in 34 accessions of citronella (Cymbopogon winterianus) from India and Sri Lanka. Based on botanical and chemical characteristics, the group was divided into seven clusters with major components being elemol, geraniol and limonene in various proportions. The parameters for a given plant species have to be determined; initially, therefore, they have to be grown and monitored under experimental conditions and only then can they be used in large scale cultivation. These experimental plans usually take about 5 years.

Cultivation: planting, husbandry (fertilization, water regime, herbicides, pesticides, harvesting)

Certain EO are produced mainly by modern farming methods; the process is completely mechanized, the plant stock is derived from a commercial variety and all parameters are scientifically determined for high oil yield and exact oil composition. Detailed information on suitability of the soil for the species to be grown, sowing techniques, row width, population density, crop protection and further details are needed. These growing systems are usually copied and modified according to what environmental and climatic conditions influence specific crop production.

Nature of soil, altitude, seasonal and climatic changes (sun radiation, rain, day-length)

Too much rain increases the level of a-pinene in Roman chamomile, from the required 6-8% to 11-13% and the buyer can refuse to buy that year’s product. Altitude (e.g., Provence, Fr.) is an important factor for certain plant species, notably lavender. Light irradiation influences EO composition in thyme, basil and savory. Stress factors including high irradiance, lack of nutrients, drought, dry wind, shade, frost, all contribute to pronounced changes in EO composition and have to be specifically investigated for each plant species. Detailed knowledge of these environmental and ontogenic trends and the plant responses are very important for optimal harvest from the wild and also for successful growing systems.

Postharvest technology: drying, handling, processing, distilling and storage

Significant degradation can occur during storage, either due to oxidation of volatile oil constituents, or as a result of enzymatic changes in the plant material. It is important that the cut herb is delivered to the drying plant as quickly as possible. Drying involves reducing the moisture in the herb to a maximum of 5-10% and the herb should retain its original colour.  For EO plants, the temperature should not exceed 40 C, because the EO is lost at higher temperatures, or can degrade. Some growers have their distillation apparatus at the premises and distil herbs fresh (lavender), or after drying in the field for several days after the cut (Roman chamomile). The process must be tested – EO for sale internationally, including pharmaceutical, food or cosmetic markets, must meet given standards. The farmer/producer should experiment with growing conditions, or alternatively he could obtain this advice and support from a specialized research centre.

Breeding of EO plants

Breeding forms an important part of EO production. The usual breeding methods are applied: selection, crosses, back crosses, use of polyploids (=increase of chromosome numbers – mint, valerian, basil, chamomile, yarrow), mutation, collection and bank storage of different species worldwide. The top priority is to select for plant uniformity, which includes plant morphology, time of flowering, growth development and stable chemotype. Biotechnology and tissue culture brings new aspects to breeding – transfer of genes responsible for a certain flavor, for example linalool for lemon scented varieties. Genes and enzymes responsible for the production of individual components have been identified. Wild type oregano, collected in the Israeli desert, had EO levels of 6-8%, which is significantly higher than the usual 1-3% and increases the EO yield from the field. Patchouli (Pogostemon cablin) has been transformed and contains genes for resistance to patchouli mosaic virus.

Conclusions

There is a great variability in the physiology, growth patterns and biochemistry of EO plant species. Consequently, EO yield and composition is not uniform or stable. A few species and varieties with high value for industry have been investigated in depth and their production characteristics have been standardized. However, many more species are on the market, including novel ones, which show great variability. The origin of cultivation and production is often difficult to track for minor or novel oils. This also give a chance for adulteration and falsification. A person who does not have enough information about an EO is easily misled or confused. To be aware of the fact that various plant species do not produce EO (eg cucumber, peaches, raspberry), or that the oil is so rare and expensive that it could not easily be bought (magnolia, lotus) should warn a buyer that an offered vial may contain synthetic materials! Synthetic fragrances, including vanilla, sandalwood, frankinscence and any possible fruit you can think of, starting with melon and finishing with blueberry, can be bought cheaply. We must be aware of this; we can accept slightly different forms of chamomile, as long as it was produced in Egypt rather than in England, but we should not accept synthetic fragrances.

© Kouzlo vůní, Kateřina Svobodová

Jiří Harašta: “Dbáme na kvalitu vstupních surovin” (rozhovor)

Potkáte ho na každé důležité akci týkající se aromaterapie nebo kosmetiky, za zákazníky své firmy totiž vyráží rád osobně a ochotně vám zodpoví jakékoliv otázky. Díky svému úsilí i úsilí celého jeho týmu se původně malá česká firmička vypracovala na největšího výrobce certifikované bio kosmetiky v ČR. Ano, hovoříme o Jiřím Haraštovi (Saloos).

Pan Harašta nám pro Kouzlo vůní zodpověděl pár dotazů zaměřených na aromaterapii, rostlinné oleje a péči o pleť.

Jaká byla vaše cesta k aromaterapii a k práci, které se věnujete? Dá se říct, že vás něco k aromaterapii „přitahovalo“ nebo nasměřovalo?

Tajemství vůní a to, z čeho se vyrábí, mě lákalo dá se říct odjakživa. Už při studiu na škole mě velmi zajímala organická chemie, její zákonitosti a vývoj. Po ukončení školy jsem pracoval řadu let v zemědělské laboratoři, což mi umožnilo orientovat se a dále prohlubovat své znalosti zejména v oblasti pěstování a zkoumání rostlin. Hlubší zájem o přírodu, byliny a jejich blahodárné působení na lidský organismus a pokožku, způsob jejich zpracování a využití mě nakonec přivedl k současné profesi. Díky zaměření mého studia jsem měl a dodnes mám spoustu knih o chemii. Ovšem jedna z prvních a pro mě velmi důležitých pro seznámení s éterickými oleji se stala kniha: Látky vonné a chuťové od autorů: Ing. Dr. Vonáška CSc.; PhMr. RNDr. Novotného, Drsc. a paní Emilie Trepkové, prom. chem., kterou jsem považoval za svou lektorku a velmi si jí cením.

K aromaterapii jste se tedy dostal přes studium chemie, je to pro vás ve vašem oboru nyní výhoda? Jak využíváte vašich znalostí v praxi?

Zájem o přírodu jsem měl již od dětství. Dá se říct, že je to moje životní volba, která mě prakticky provází celý můj život. Už na základní škole jsem nevynechal žádnou chemickou olympiádu. Přečetl jsem spoustu knih o rostlinách a jejich možnostech využití. To pro mě dodnes představuje obrovskou výhodu. Jiné firmy často neví, co prodávají a chybí jim    základní elementární znalosti. Mimořádně důležité je mít pod kontrolou kvalitu vstupních surovin. Chemicko-fyzikální rozbory (analytické certifikáty) jsou stejně důležité jako senzorické zhodnocení. Mé vzdělání mi umožňuje se v nich velmi dobře orientovat. Nedělá mi to vůbec žádné problémy –  je to pro mě jako četba oblíbené beletrie.

Patříte mezi úspěšné české podnikatele, jaké byl vaše začátky podnikání? Máte nějaké doporučení ze zkušenosti, co poradit lidem, kteří chtějí rozjet svůj byznys?

Na pracovní dovolené – exkurze za destilací

Asi nikoho nepřekvapí, že začátky nebyly vůbec jednoduché, skoro bych řekl, že až tvrdé. Přišli jsme s čistou kvalitou, která byla dražší a zpočátku bylo velmi těžké se na trhu uchytit. Z vlastních zkušeností všem doporučuji vytrvat a nevzdávat se při první, druhé ani třetí překážce či nezdaru. Člověk ze začátku nemá prostředky a často ani zaměstnance, a proto si musí umět poradit sám. Neustálá potřeba tvrdě pracovat a zdokonalovat se ale časem přinese očekávané výsledky.

Jak s aromaterapií nejčastěji pracujete vy sám? Podílíte se na vývoji nových produktů ve firmě nebo využíváte éterické a rostlinné oleje spíše doma, ať už sám pro sebe nebo pro svoji rodinu?

Samozřejmě že naše produkty používá celá má rodina. Velmi aktivně se podílím na vývoji všech výrobků. Velká většina produktů se zrodila nejdříve u mě v hlavě. Dalo by se tedy říct, že jsou to „moje děti“.

Máte nějakou konkrétní osobní zkušenost, kdy vám nebo někomu blízkému aromaterapie pomohla?

Prakticky denně se setkávám s případy, kdy aromaterapie skutečně pomáhá. Osobní zkušenosti mám i z rodiny, kdy aromaterapeutické produkty pomohly při řadě vážných kožních problémů a dlouhodobém ekzému.

Jako konkrétní případ mohu uvést svou sestřenici, která již několik let pracuje v porodnici selátek. Při jejím zaměstnání je velmi důležitá hygiena – mnohdy se sprchuje až 4x denně. Při používání klasické kosmetiky ji trápila přesušená, citlivá pokožka se sklonem k praskání. Od té doby, co používá náš sprchový olej z rostlinnými bio oleji lisovanými za studena a 100% přírodními esenciálními oleji už tyto problémy nemá. Na rozdíl od běžného prostředku, který pokožku vysušuje, náš sprchový olej zanechá její pokožku vláčnou a hebkou. Přestala trpět na přesušená a citlivá místa na těle, a navíc si nemůže vynachválit tu krásnou vůni, která ji vždy nabudí a dodá dobrou náladu.

Tip redakce: přečtěte si také rozhovor s Michalem Rymerem

Lidé často subjektivně preferují éterické nebo rostlinné oleje z určité oblasti, odkud nejraději pro sebe čerpáte vy?

Při výběru svých esencí se snažím preferovat ty, které pocházejí z oblastí pro ně typických. Např. levandule z Provance, růže z Bulharska, citrusy ze Sicílie atd… Rostliny často rostou na celém světě, ale snažím se vždy preferovat klasické pěstitelské oblasti.

Váš přehled v oblasti rostlinných olejů je obdivuhodný, poradíte našim čtenářům 3 rostlinné oleje, které by v každé domácnosti neměly chybět – ať už na vaření nebo v péči o pokožku? A kterým se naopak podle vás raději vyhnout?

Je to velmi těžká volba ukázat prstem pouze na tři oleje, když v dnešní době existuje tak velké množství olejů s úžasnými účinky. Pokud bych ale musel vybrat, zvolil bych určitě arganový olej, který je úžasný v péči o pleť a vlasy, a ne nadarmo se mu říká „marocké zlato“. Pak určitě nesmí chybět olej kokosový, který je ve zkratce řečeno multifunkčním pomocníkem do každé domácnosti. V neposlední řadě pak olej makadamiový, který je úžasný na masáže, a ne náhodou tvoří základ všech našich masážních olejů. Doporučuji se vyhnou olejům chemicky rafinovaným, které ztrácí většinu svých cenných látek, vitamínů a téměř nic pokožce nepřináší.

Kdybyste si mohl vzít s sebou jeden éterický olej na pustý ostrov, který by to byl?

I když se budu opakovat, je to opravdu strašně těžké vybrat jen jeden. Osobně bych si pravděpodobně sestavil něco jako KPZ. Obsahovala by levanduli, tea tree a eukalypt. Myslím, že ty by mi život na pustém ostrově podstatně ulehčily.

Jiří Harašta (*1962)

Původním povoláním chemik, vyzkoušel si i práci v laboratoři. Narodil se a žije se svou rodinou ve Valticích. Má dvě děti. Vášnivý sportovec a příznivec tenisu. Má rád přírodu, je milovníkem dobrého vína a zapřísáhlý čokoholik. V roce 1993 založil firmu Saloos, která se za více než 20 let své existence vyšplhala na největšího výrobce certifikované přírodní bio kosmetiky.

Kateřina Svobodová-Brooker chválí úroveň české aromaterapie

Zralá a moudrá žena s lehkým úsměvem na rtu, s nadhledem a šarmem, britsko-českým humorem, ale hlavně přehledem o biochemii rostlin, kterou dokáže podat v souvislostech i naprostému laikovi tak, aby jí porozuměl. Tak bych jednou větou charakterizovala Dr. Kateřinu Svobodovou-Brooker po prvním víkendu jejího semináře Rostlinné silice na Institutu aromaterapie. Fascinována jejími rozsáhlými vědomosti o éterických olejích jsem se nemohla dočkat další výuky s touto zajímavou ženou. Právě během jejích přednášek jsem se naprosto utvrdila, jak důležitá je kvalita éterických olejů používaných pro terapii. Více se dozvíte v rozhovoru.

(Titulní foto: Na výpravě za lišejníky a mechy, KSB: “To byla specialita mého profesora v Japonsku – isoloval terpeny a vyhledával účinné látky proti rakovině.”)

Pobývala jste v různých zemích světa a mohla tak sledovat produkci éterických olejů (EO) na vlastní oči. Co je dle Vašeho názoru nejdůležitějším kritériem pro získání opravdu kvalitního éterického oleje?

“EO jsou komplikovaný produkt. Jejich kvalita závisí na mnoha příčinách, a to nejenom biologických a výrobních, ale také na lidských. Probírám tyto aspekty dopodrobna se svými studenty v AČA a považuji znalost kvality za základní, i když vlastně jako uživatelé nemáme mnoho možností tato fakta ovlivnit. Zde není dostatek místa, abych mohla popsat kvalitu olejů, jejich možnou falsifikaci, důvody, proč se kvalita liší. Pro laika je to vlastně něco nepochopitelného a jenom ten člověk, který absolvoval alespoň základní kurz, může pochopit složitost tohoto problému. Pro kvalitní EO musíme mít kvalitní základní materiál – genetický zdroj, kvalitní pěstovaní či sběr, technologickou výrobu, skladovací proces a důvěru v lidskou složku, která všechny tyto procesy provází.”

Může vůbec aromaterapeut poznat kvalitní olej u svého dodavatele? Je cena oleje věrohodným vodítkem kvality oleje?

Herb Society v Birminghamu, KSB: “Každý rok jsme též vystavovali na Chelsea Show ve vědecké sekci, kde jsme většinou získavali zlaté či stříbrné medaile”

“Cena rozhodně není ukazatelem kvality. Je zapotřebí mít důvěru v dodavatele. Ten ovšem EO někde odebírá a musí mít potvrzení jakosti, přednostně ve formě GC/MS* a dalších parametrů. V Británii jsem průběžně kontrolovala jakost olejů u hlavních dodavatelů, včetně např. pro Boots, kteří když pochopili, jak je EO variabilní a jak je důležité sledovat složení olejů, pořídili si vlastní přístroje. GC je dostupný pro většinu laboratoří. Jsem zastáncem toho, že v ČR by měla být jedna laboratoř, která by kontrolovala vzorky EO u různých dodavatelů. Potom by si byli dodavatelé jisti, že mají kvalitní EO a jednotliví odběratelé by se mohli spolehnout na tyto zdroje. Pokusila jsem se toto zajistit přes další členy v AČA, kteří také měli zájem, ale nakonec pro nedostatek zájmu z dalších stran z tohoto záměru sešlo. Jsem si ale jista, že toto je jediná cesta ke kvalitnímu zásobování EO na českém trhu.

*pozn. redakce: plynová chromatografie/hmotnostní spektrometrie – analytické metody pro určení kvality

Jak hodnotíte úroveň kvality éterických olejů dostupných v Česku ve srovnání s jinými státy, ve kterých jste pobývala?

Často zbytečně snižujeme úroveň českých výrobků, úroveň vzdělání, schopnosti i možnosti. Každá země má svoje problémy – mluvím zde o rozvinutých zemích. Setkala jsem se s nejpodivuhodnějšími falzifikacemi EO po celém světě, ale také s výbornými spolehlivými výrobci a distributory. Potravinářský, kosmetický a farmaceutický průmysl podléhá stále větší kontrole a EO jsou následně též poměrně přísně sledovány a kontrolovány vzhledem k jejich původu, skladování a distribuci. Většina EO na českém trhu se nakupuje v zahraničí a pokud jde o trh v rámci EU, jejich kvalita je poměrně dobře zajištěna. Pokud se dováží z exotických krajin, mám oprávněné pochyby a vyžadovala bych alespoň základní potvrzení o jakosti (tj. GC/MS). Na tom není nic divného. I v Británii jsme shledali velkou řadu problému s EO z tropických a subtropických krajů. Takže v zásadě bych řekla, že český trh se nijak neliší od trhu ostatních vyspělých zemí, a hlavně bych doporučila, aby byla možnost EO zde testovat.”

Tip redakce: Přečtěte si volné pokračování rozhovoru.

Žijeme v době cestovatelského boomu. Nedávno jsem četla, že bezpečnostní rentgeny na letišti, či samotný transport letadlem může změnou tlaku nebo určitou nadmořskou výškou některé éterické oleje poškodit. Je tedy zbytečné brát si s sebou éterické oleje na leteckou dovolenou? A jak se k nám vlastně dováží éterické oleje z jiných kontinentů, které jsou v Evropě pouze plněny?

“EO se přepravují na lodi i letadly. Nejdůležitější je, v jakém kontejneru a zda jsou zaizolovány proti oxidaci. Obavy z transportu nejsou oprávněné. Rentgen ani nadmořská výška EO neovlivní. Letadla i nákladní prostory, jsou pod normálním tlakem; jestliže dojde k mírnému zvýšení, tak to rozhodne oleje nezkazí. Pro svoji potřebu si samozřejmě EO s sebou berte. A rovnou se jich několikrát nadechnete před cestou i během cesty. Případně doporučuji rozkousnout kapsulku s tymiánem.”

Předpokládám, že sama používáte éterické oleje. Které rozhodně nesmí chybět ve Vaší domácnosti?

“V době mé práce ve Skotsku jsem měla v laboratoři a následně i pro moje soukromé použití kolem 140 různých EO. V rámci jednotlivých druhů, např. rozmarýnka nebo tymián a podobně jsem testovala EO různého geografického původu, takže jsem měla třeba 40 různých EO toho daného typu. K tomu se musí započítat druhy, které jsem pěstovala na našich pokusných políčkách a sama destilovala. Ve sbírce jsem měla i jednotlivé složky EO, které jsem získávala z celého světa, včetně chamazulenu, který mně vyizolovali na Katedře organické chemie v Dejvicích, nebo různých seskviterpenů, které zase byly izolovány v Japonsku. Tak se někdy stávalo, že jsem seděla v noci v laboratoři obklopena tisíci lahvičkami a hledala cestu k jejich využití. Pro svoje osobní využití jsem se rozhodla pro jednoduchost – kolem 20 základních EO tvořilo a stále tvoří moji lékárnu. Nezříkám se nových vůni nebo nových poznatků, ale mám na mysli též původ rostlinného materiálu – které druhy jsou chráněné a případně, jak se některé druhy pěstují v rozvojových zemích. EO, které prošly životní lhůtou kolem 2-3 let slévám dohromady a používám na desinfekci povrchu v kuchyni, ve skleníku, jako bariéru proti mravencům a jinému hmyzu a také jako vonnou kulisu v letní zahradě, která se mihne večerem a vyprchá.

Na následující otázku se ptáme vždy pro Kouzlo vůní. Který éterický olej byste si s sebou vzala na opuštěný ostrov?

“Citrus reticulata (mandarinku), kdyby to byl ostrov v severních polohách a Abies alba (Jedle bělokorá), kdyby to byl ostrov tropický.”

Děkujeme za rozhovor!

Bonus: Kateřinina domácí lékárnička

EO domácí: Řebříček (Achillea millefolium), Heřmánek římský (Anthemis nobilis), Yzop (Hyssopus officinalis), Jalovec (Juniperus communis), Levandule lékařská (Lavandula officinalis)*, Heřmánek modrý (Matricaria chamomilla)*, Meduňka (Melissa officinalis)*, Máta peprná (Mentha piperita), Bazalka (Ocimum basilicum eugenol chemotype), Borovice (Pinus sylvestris)*, Rozmarýn (Rosmarinus officinalis camphor chemotype), Saturejka (Satureja hortensis), Tymián (Thymus vulgaris tymol chemotype)*

EO cizokrajné: Kadidlo (Boswellia carterii)*, Cedr (Cedrus atlantica)*, všechny možné citrusy (Citrus sp.), Cypřiš (Cupressus sempervirens fol), Eukalyptus globulus (Eucalyptus globulus)*, Tee-Tree (Melaleuca alternifolia)*, Geránium (Pelargonium graveolens), Santal bílý (Santalum album), Skořice (Syzygium aromaticum)*, Zázvor (Zingiber officinale).”

Pozn. EO označené * si Kateřina bere s sebou na cesty.

Dr. Kateřina Svobodová Brooker BSc Hons, PhD. (*1948)

Návrat z Maďarska přes Budapešť, KSB: „Měli jsme dlouholetou spolupráci s Maďarskem a Finskem – obě země s dlouholetou tradicí pěstování aromatických rostlin.“

Vystudovala VŠZ v Praze, obor fyziologie rostlin, doktorát získala na Farmaceutické fakultě Glasgow University ve Skotsku, kde následně 28 let přednášela na katedře biologie rostlin. Zde také vedla výzkum aromatických a léčivých rostlin se specializací na fyziologii, biochemii a molekulární biologii. Vedla řadu diplomových a doktorandských prací na oddělení botaniky a biochemie. Publikovala 80 odborných prací o aromatických rostlinách a měla 70 přednášek na mezinárodních konferencích. Pracovala jako odborný poradce pro BHTA (British Herb Trade Association) a jako vědecký redaktor pro CAB Abstracts Aromatic and Medicinal Plants (Commonwealth Agriculture Bureau). Mimo jiné strávila rok v Japonsku, kam se později několikrát vrátila, a kde pracovala na výzkumu bioaktivity sekundárních metabolitů z aromatických rostlin. V současné době vyučuje na Institutu Aromaterapie v Praze.

Co se do rozhovoru nevešlo? O to vás přece neošidíme. Přečtěte si volné pokračování rozhovoru.

Autorkou článku je Veronika Němcová. Foto: archiv Kateřiny Svobodové.

Partnerem článku je Asociace českých aromaterapeutů: