Oleje z pšeničných a kukuřičných klíčků? Božské poklady v říši rostlinných olejů!

Kukuřice i pšenice jsou starými kulturními plodinami lidstva. Obě rostliny slouží jako základní potravina tisíce let. Obě si lidé postupně vyšlechtili pro užitek a výživu. Obě byly spojovány s bohy. Jejich zrno poskytuje jídlo, klíčky těchto zrn obsahují výživné a bohaté oleje. V říši rostlinných olejů kralují nejvyšším množstvím vitamínu E¹ . Mají skvělé účinky na suchou a zralou pokožku, kterou zvláčňují a vyživují. A jejich výrazná vůně a barva? Poradíme vám, jak tyhle poklady začlenit do života.

Vitamín E v nich nemá chybět

Při nákupu si však dejte pozor, zda opravdu přirozeně vitamín E obsahují. Právě proto, že je tak výjimečný, často jsou ho oleje zbaveny a to, co zbyde, už opravdu není ten pravý olejový poklad.

U rostlinných olejů platí, že největší užitek poskytují komplexy látek v nich obsažených. To je podobné jako v aromaterapii. Funguje to ideálně v podobě, jak daný produkt vytvořila příroda.

Klíčky jsou zdrojem velmi kvalitních olejů

Olej z klíčků jako přírodní konzervace?

Existuje zvyk přidávat tyto oleje jako přirozeného “konzervantu” do aromaterapeutických či kosmetických prostředků, je to právě pro jeho vysoký obsah vitamínu E.

Nicméně obsah, byť vysoký, není pro výrazné vylepšení trvanlivosti dostatečný. To ale nijak nesnižuje skvělé kvality těchto “klíčkových” olejů v jiných směrech!

Zeptali jsme se pana Harašty, majitele společnosti Saloos, na co by tyto oleje doporučil: “Kukuřičný olej je bohatý na kyselinu linolovou, má vysoký obsah nenasycených tuků a osahuje také koenzym Q10. Olej má výborné regenerační, pěstící a vyživující schopnosti, skvěle ošetří a chrání mastnější i problematickou pleť.

Pšeničný olej má významný regenerační účinek pro zralou, suchou a zdrsnělou pokožku. Přikládáním obkladů zvláčňuje a změkčuje ztvrdlou kůži na loktech i na chodidlech. Má příznivý poměr nenasycených mastných kyselin a vysoký obsah vitamínu E, vhodný je na pokožku proti jejímu předčasnému stárnutí. Jeho aroma připomíná vůni obilí.”

Partnerem seriálu je firma Saloos

Olej z kukuřičných klíčků

Kukuřice, šlechtěná plodina Indiánů

Kukuřice setá, latinsky Zea mays, je pradávná kulturní plodina Střední Ameriky. Byla základní potravinou i posvátnou rostlinou mnoha indiánských kmenů. Nenašel se žádný divoce rostoucí předek, veškerá kukuřice byla vyšlechtěna. Dnes je naprostá většina kukuřice pocházející z USA bohužel geneticky modifikována.

Olej typické vůně i chuti

Kukuřice, uctívaná plodina

Klíček semene kukuřice obsahuje 30-50 % oleje. Olej se získává lisováním nebo extrakcí. Má charakteristickou vůní a chuť. Je čirý, žlutý.

Obsahuje glyceridy nenasycených mastných kyselin, hlavně linolové (asi 50 %), olejové (asi 35 %), palmitové a stearové. Je bohatý na vitamín E. Standartní obsah vitamínu E v kvalitní sortě olej je 0,6 %.

Suchá i problematická pleť ho ocení

Má regenerační a hojivé vlastnosti, příznivě působí na suchou, praskající, ale i zanícenou a aknózní pleť. Doporučuje se i na ekzematické stavy pokožky. Změkčuje a dodává vláčnost a pružnost.

Vysoký obsah vitamínu E a koenzymu Q10 se využívá mimo jiné v prostředcích k ošetření zubů a dásní.

Vnitřně na imunita třeba do salátové zálivky

Vnitřně se užívá pro svůj vysoký obsah kyseliny linolové. Jeho složení posiluje imunitní systém. Používá se také na pečení a smažení. Já ho mám ráda do salátů, v nichž je kukuřice, velmi příjemně se k sobě hodí, tyto dvě chutě.

Kukuřičného oleje se hojně využívá i v potravinářském průmyslu.

Olej z pšeničných klíčků

Pšenice, zdroj potravy i symbol plodnosti

Pšenice obecná, latinsky Tritium sativum, byla pravděpodobně původně vyšlechtěna z divokých trav v Eufratské pánvi, a to před více než 6,000 lety. Důkazy jejího pěstování se objevují v Evropě, Egyptě i v Číně.

Dnes se pšenice pěstuje hojně po celém světě. Je a vždy byla hlavní složkou mouky k pečení chleba. Považovala se za posvátnou a spojenou s božstvy. Bohyně úrody a hojnosti Deméter a její římský protějšek bůh Céres, také starověký bůh Osiris, těm bývávala pšenice zasvěcena.

Vitamíny, proteiny, minerály

Pšenice, stará kulturní plodina nejen v našich končinách

Z pšeničného zrnka tvoří klíček jen asi 2,5 % váhy, ovšem obsahuje až 25 % proteinů, vitamínů a minerálů a je v něm asi 10 % oleje. Olej z pšeničných klíčků se získává stejně jako olej z klíčků kukuřice.

V oleji najdeme vitamíny A, B a vysoké množství vitamínu E, přibližně 0,2 %. A také asi 2 % lecitinu. Díky tomu je skvělým olejem proti předčasnému stárnutí pleti. Opět má tento olej svou typickou a velmi výraznou vůní i barvu.

Potěšení pro pleť

Účinně regeneruje suchou a zralou pleť. Je vhodný spíše pro vnější použití. Pro svou silnou vůní, vnímanou spíše jako nelibou, se nehodí samostatně. Lepší je pouze jako obohacení např. masážních olejových základů (10-15 %) nebo kosmetiky.

Jan Kusmirek ho pro masáž nedoporučuje, já osobně mám dobrou zkušenost s jeho přidáním do základu pro klienty se sušší kůží v zimě, ale maximálně do 10 % (v kombinaci s mandlovým, makadamiovým, jojobovým, konopným olejem).

Pomáhá na ztvrdlou kůži ke změkčení, či jako obklad pro vyživení pleti. Hojně se používá do výživných i hydratačních krémů a mlék pro pleť i celé tělo obzvláště pro zralý věk. Obsah antioxidantů se využívá v hojivých gelech či krémech na pokožku poškozenou.

Kontraindikace

Jedná se o jeden ze silně senzitivních olejů, u vysoce citlivých jedinců se mohou objevit reakce, a to při vnitřním i vnějším užívání. Také se nedoporučuje v případě alergie či zvýšené citlivosti na lepek. Náhradou pak je olej avokádový.

Masáže

Naše druhá otázka pro majitele společnosti Saloos pana Haraštu byla, proč jsou oleje z kukuřičných a pšeničných klíčků v nabídce jeho firmy? “Pšeničný i kukuřičný olej má vysoký obsah vit. E a lidé si ho rádi přimíchávají do svých masážních směsí.”

Jan Kusmirek doporučuje dobře penetrující olej pro jakkoli poškozenou pokožku v tomto složení:

    • 50 % šípkového oleje
    • 10 % oleje z pšeničných klíčků
    • 5 % třezalkového macerátu
    • 20 % brutnákového oleje
    • 15 % jojobového oleje

Autorkou článku je Kateřina Polívková. Foto: Pixabay.com a Saloos.

Partnerem článku je:

Saloos je největší český výrobce certifikované aromaterapeutické biokosmetiky v ČR. Pro výrobu svých značkových přípravků používá výhradně rostlinné oleje lisované za studena. Jako první v ČR dokázal splnit velmi náročné podmínky certifikace a od roku 2007 je držitelem ochranné známky CPK bio. Firma Saloos vyvíjí a vyrábí přípravky s přírodním složením v nejvyšší BIO kvalitě. Posláním Saloos je přirozená péče o pokožku, jakož i dosažení celkové harmonie těla a duše.

Zdroje:

  • NOE, Marie. Aromaterapie do kapsy: malá encyklopedie éterických olejů. Praha: One Woman Press, 2014. ISBN 978-80-86356-49-5.
  • KUSMIREK, Jan. Tekuté slunce: rostlinné oleje pro masáže, aromaterapii, kosmetiku a výživu. Přeložil Viola SOMOGYI, přeložil Oldřich VYHNÁLEK. Praha: One Woman Press, 2005. ISBN 80-86356-41-8.
  • https://cs.wikipedia.org/wiki/Vitam%C3%ADn_E
  • http://www.circulating-oils-library.com/en/base-oils/wheatgerm-oil-triticum-vulgare
  • https://cs.wikipedia.org/wiki/Lecitin

¹ Vitamín E – souhrnné pojmenování přírodních chemických látek (jinak též tokoferoly), derivátů 6-hydroxychromanu nebo tokolu. Patří mezi vitamíny rozpustné v tucích a v organismu slouží jako důležitý antioxidant, chrání buněčné membrány před poškozením volnými radikály.

Je obsažen v oleji z pšeničných klíčků, slunečnicových semínkách, mandlích, lískových oříšcích, másle, mléce, burských oříšcích, sóji, salátu a v mase savců. Potřeba vitamínu E se zvyšuje při zvýšeném příjmu nenasycených tuků nebo zvýšeném vystavení se kyslíku (kyslíkové stany apod.). Poruchy vstřebávání tuků ze střeva mohou vést k příznakům nedostatku tokoferolu, protože vitamín se vstřebává jen společně s tuky. Vitamín E se ničí během kuchyňské úpravy a při zpracování potravin, včetně zmrazení. V těle se ukládá do zásoby v tukové tkáni.

Vitamín E je nejdůležitější antioxidant v těle. Jako takový chrání buňky před oxidačním stresem a účinky volných radikálů, proto pomáhá zpomalovat stárnutí a prokazatelně působí i jako prevence proti nádorovému bujení. Údajně také zlepšuje hojení ran. Má také pozitivní účinky na tvorbu pohlavních buněk, zvyšuje plodnost a podporuje činnost nervového systému.

Ruce od hlíny: Permasemínka a jarní klíčení

Vlastoručně nasbírané nebo vypěstované bylinky mají velký význam. Otiskne se do nich láska, péče a energie majitele. Všem doporučuji si čas od času zašpinit ruce od hlíny a vytvořit na zimu vlastní zásoby. Osobní bylinky a samozřejmě i jiné výpěstky totiž fungují tak nějak… LÍP! V rámci vzdělávacího programu Bylinky našich babiček vás provedu mými zahrádkářskými pokusy a nabídnu tipy na bylinkové tvoření i těm, kteří nemají vlastní kousek půdy. Truhlík může mít každý, co říkáte? 

Tento článek je ZDARMA jako ochutnávka našeho programu Bylinky našich babiček. Po celý bylinkový rok vás zásobí každý měsíc 6 články nabitými informacemi, radami a recepty z praxe. Prostě velká kupa voňavé parády! CHCETE HO? TAK ŠUP SEM!

Jarní energii doplňujte pojídáním klíčků

Nakličovací misky usnadní práci se semínky

Začátek jara je spojen podle Pěti elementů se Dřevem. Vše je v pohybu, vše je živé, vše je zelené. Ke Dřevu náleží orgán jater, jehož hlavním tématem je hněv. Pokud tedy v těchto dnech pociťujete lehkou podrážděnost, netrpělivost a vaše nálada lítá nahoru a dolů, jste v tom vlastně nevinně. Za jarní únavu zase mohou výkyvy hormonu melatonin v našem těle. Způsobuje je proměnlivé počasí, kdy se mění intenzita světla. Jeden den slunečno, druhý den pod mrakem, třetí den se hřejeme na lavičce v parku a čtvrtý den se choulíme před větrem do šály a čepice. Rozhodně tedy není dobré ze dne na den vysadit zimní dietu složenou z pečeného bůčku, husté čočkové polévky a zabíjačkových specialit a vyměnit ji za salátový detox s ovocnými šťávami. Pro tělo by to byl příliš velký šok. Klíčky jsou skvělým mezičlánkem, jak tělo pomalu přenastavit na jarní a letní režim.

Klíčky ředkviček, brokolice, červené ředkve a jetele

V dietetice podle Tradiční čínské medicíny má pojídání klíčků obrovskou tradici. Uvádí se, že Číňané je považovali za plnohodnotnou stravu už před více než 5 000 lety. Dodnes jsou výhonky v asijské kuchyni oblíbené. V písemných pramenech najdeme zmínky třeba z roku 1767, kdy mořeplavci používali klíčky jako prevenci před kurdějemi. V období Velikonoc se hodí si připomenout, že tradičním svátečním jídlem v 19. století bývala pučálka, což je pokrm připravený z naklíčeného hrachu (chystám se na něj, těšte se na recept!). Velmi populární byly ještě za 1. světové války jako zdroj vitamínů a minerálů, který byl cenově dostupný pro každého.

Čerstvé klíčky jsou tělu velmi prospěšné. Ve chvíli, kdy semena namočíme, začne rostlina vynakládat obrovskou sílu na svůj růst a semínko spouští spoustu blahodárných procesů. Klíčky pak obsahují kupu prospěšných enzymů, vitamínů, chlorofyl a také minerální látky. Důležité je vždy kupovat semínka, která jsou určena ke klíčení a ne k setí. Ta, co patří do hlíny, jsou totiž často chemicky ošetřena a nejsou tak vhodná k přímé konzumaci.

Máčení vaty je velká čvachtací zábava
Klíčení řeřichy je velmi rychlé

Nejjednodušší je začít řeřichou. Každý zkusil už na základní škole .) Potřebuje vatu, aby do ní mohla pustit kořínky. Vatu namočte, a posypejte ji řeřichovými semínky. Do dvou dnů uvidíte, že vypouští klíčky a do pěti dnů máte krásně zelený talíř. Řeřichu nemusíte předem namáčet, talíř umístěte na světlo, ale ne tak, aby na něj přímo svítilo slunce. Velmi jednoduché na klíčení jsou také fazolky mungo. Nasypejte je do prázdné zavařovačky tak, aby na dně byla asi 2 cm vrstva, zalijte vodou a na noc dejte do chladu a temna. Druhý den propláchněte a dejte na šiřší misku, kterou přikryjete potravinovou fólií. Vytvoříte tak výhonkům dobré klima. Proplachujte třikrát denně. A postupně ujídat můžete asi od čtvrtého dne. Výborné jsou také tepelně upravené, když je přihodíte do zeleninky s rýží nebo krátce podusíte na přepuštěném másle na pánvičce.

Stravu podle Pěti elementů konzultuji s úžasnou Romanou Doubravovou (zdravím!!!). Díky ní jsem přišla na chuť novým semínkům a objevila skvělé možnosti zpestření kuchyně. Ještě než sklidíte nebo nakoupíte na trhu rané ředkvičky, nechte doma naklíčit jejich semínka. Chuť i vůně jsou velmi podobné! Velmi prospěšná, šťavnatá a nasládlá je i vojtěška. Nakličovat můžete i obilniny, ze kterých si pak připravíte ranní kaši.

Líbí se vám tento článek? 72 dalších jich najdete v programu Bylinky našich babiček

Klíčky přidávejte na chlebíčky i do polévek

Klíčky můžete nasypat do polévky nebo na brambory místo petrželky
Pikantní ředkvičkové klíčky dochutí příjemně třeba čočkovou pomazánku

Klíčky můžete ozdobit každý talíř. Přisypávejte je do polévek, salátů nebo na svačinovou pomazánku. Ta na fotce je z červené čočky a máte ji hotovou za 15 minut. Na přepuštěném másle osmahněte do sklovita cibulku, nasypejte dvě hrsti červené čočky a chvilku míchejte, pak zalijte vodou. Čočka by měla být ponořená, ale neměla by moc plavat. Vodu budete průběžně dolévat. Ideální je vodu nahradit zeleninovým vývarem. K bublající čočce přidejte jednu větší mrkev nastrouhanou na jemno. Okořeňte kurkumou, pískavicí, solí a přidat můžete i chilli. Vařte podobně jako rizoto až do chvíle, než čočka změkne a vše má konzistenci pomazánky. Pokud ji chcete mít úplně hladkou, tak ji po uvaření vymixujte tyčovým mixérem. Servírovat ji můžete vlažnou a nebo ji sníst místo kaše na slano. Na fotce jsem použila žitný kváskový chléb a klasický toasťák (zrovna byla doma kalamita s teplou vodou .) a nouzový stav v kuchyni). Moc dobře pomazánka chutná i s pšeničnými plackami.

Rukola u nás často přezimuje i na venkovním záhonku
Špenát z podzimního výsevu

Když vás svrbí v komoře motyčka…

Letos nás Zima napínala, takže první semínka šla u nás na zahradě do hlíny až na konci března. I přesto se ale máme čím kochat. Na konci léta jsem rozhodila do záhonků špenát a rukolu tak, aby stihly před podzimními mrazíky vyrašit. Špenát jsem na zimu zakryla smrkovými větvemi (podobně jako jahody nebo nové sazeničky náchylných bylinek) a rukolu nechala svému osudu. Obojí krásně přezimovalo a začíná se probírat k životu. Rukola roste pomaloučku celou zimu, takže když zrovna není zapadaná sněhem, můžete po troškách otrhávat. Teď už k ní můžete natrhat malé pampeliškové listy, sedmikrásky, pomalu i popenec a začít připravovat salátky nebo pomazánky z divokých lístků. Já je ráda míchám s jarním polníčkem a zálivku dělám úplně jednoduchou: 2 lžíce panenského slunečnicového oleje, 1 lžíce jablečného octa, špetka soli. Vše prometličkujte a pak do toho vhoďte oprané lístky.

Setí semínek v dětské úpravě

Do připravené půdy jdou jako první semínka ranného špenátu, ředkviček, hrášku nebo naťové cibulky. Ředkvičky nedávám do řádků, ale seju stylem halabala. Lépe tak využijete plochu záhonku, ředkvičky méně zarůstají plevelem a protrháváte je pak přímo do pusy. Do setí můžete zapojit i děti, když jim semínka smícháte s trochou písku a už roční dítě pak zvládne “posolit” hlínu. Semínka pak zapracujete do země hráběmi a pokropíte konví s kropítkem, abyste je nevyplavili.

Permasemínka – investice do budoucnosti

Mezi permasemínky najdete i staré nebo neznámé odrůdy

O permasemínkách jsem poprvé slyšela díky Marku Kvapilovi, kterého jsem potkala na bylinářském kurzu Vládi Vytáska. Marek se tehdy zajímal o bylinky, původní ovocené a zeleninové odrůdy a zabýval se potravinovou soběstačností. Pak jsem na Facebooku zahlédla jeho nabídku na semínka divokých rajčat, díky tomu už pár let semenařím a máme na zobačku úžasná rajčátka. Nejlíp se mi totiž ujala ta, co připomínají cherry odrůdy.

Semínka rajčat začněte předpěstovávat v únoru či březnu

O co jde? Permasemínka nebo-li semena neprůmyslových odrůd jsou určena pro všechny, kteří chtějí pěstovat bez chemie. Narozdíl od komerčních semínek z hypermarketů je můžete sami semenařit a používat v dalších letech. Například rajčata stačí nechat dozrát, vymačkat semínka, nechat vykvasit a pak speciálně propláchnout vodou a usušit. Vytváříte si tak vlastní semínkovou banku. A nejste závislí na tom, abyste každý rok dokola a dokola nakupovali sazenice a semínka od velkých firem. Pokud vás toto téma více zajímá, doporučuji článek o společnosti Monsanto.

Sklizeň divokých rajčátek

Ale zpět k českým semínkům! Marek se stal profesionálním osivářem a na jeho webu permaseminka.cz můžete nakupovat bylinky i neprůmyslové odrůdy zeleniny. Kromě rajčat jsem s úspěchem pěstovala ranný špenát, úžasný je měsíčkový mix nebo popínavá fialová fazole. Letos jsem arsenál znovu rozšířila. Můj subjektivní pocit je, že tato odolná a v České republice vyšlechtěná semínka potřebují mnohem méně piplání a péče, než ta unifikovaná. Vloni jsem například zkoušela rajčátka nechat volně i vést na tyčku a rozdíl nebyl příliš velký. Možná naopak. Ta nechaná volně vytvářela na zahradě okrasný porost, měla mnohem více plodů a nepodrůstala tolik plevelem. A to na naší městské zahradě opravdu nemáme žádnou superpůdu .). Nově nabízí permasemínka taky Kateřina Winterová, kterou znáte z televizního Herbáře na svém blogu Culina Botanica. S nákupem z tohoto webu ale zatím nemám zkušenost. Podělíte se?

Ať klíčky klíčí a zahrada vás baví!

>>>Zaujalo vás to? Bylinky našich babiček si můžete objednat tady!<<<


Autorka článku a foto: Anna Krutová.
Použité zdroje a literatura: