Ruce od hlíny: Permasemínka a jarní klíčení

Vlastoručně nasbírané nebo vypěstované bylinky mají velký význam. Otiskne se do nich láska, péče a energie majitele. Všem doporučuji si čas od času zašpinit ruce od hlíny a vytvořit na zimu vlastní zásoby. Osobní bylinky a samozřejmě i jiné výpěstky totiž fungují tak nějak… LÍP! V rámci vzdělávacího programu Bylinky našich babiček vás provedu mými zahrádkářskými pokusy a nabídnu tipy na bylinkové tvoření i těm, kteří nemají vlastní kousek půdy. Truhlík může mít každý, co říkáte? 

Tento článek je ZDARMA jako ochutnávka našeho programu Bylinky našich babiček. Po celý bylinkový rok vás zásobí každý měsíc 6 články nabitými informacemi, radami a recepty z praxe. Prostě velká kupa voňavé parády! CHCETE HO? TAK ŠUP SEM!

Jarní energii doplňujte pojídáním klíčků

Nakličovací misky usnadní práci se semínky

Začátek jara je spojen podle Pěti elementů se Dřevem. Vše je v pohybu, vše je živé, vše je zelené. Ke Dřevu náleží orgán jater, jehož hlavním tématem je hněv. Pokud tedy v těchto dnech pociťujete lehkou podrážděnost, netrpělivost a vaše nálada lítá nahoru a dolů, jste v tom vlastně nevinně. Za jarní únavu zase mohou výkyvy hormonu melatonin v našem těle. Způsobuje je proměnlivé počasí, kdy se mění intenzita světla. Jeden den slunečno, druhý den pod mrakem, třetí den se hřejeme na lavičce v parku a čtvrtý den se choulíme před větrem do šály a čepice. Rozhodně tedy není dobré ze dne na den vysadit zimní dietu složenou z pečeného bůčku, husté čočkové polévky a zabíjačkových specialit a vyměnit ji za salátový detox s ovocnými šťávami. Pro tělo by to byl příliš velký šok. Klíčky jsou skvělým mezičlánkem, jak tělo pomalu přenastavit na jarní a letní režim.

Klíčky ředkviček, brokolice, červené ředkve a jetele

V dietetice podle Tradiční čínské medicíny má pojídání klíčků obrovskou tradici. Uvádí se, že Číňané je považovali za plnohodnotnou stravu už před více než 5 000 lety. Dodnes jsou výhonky v asijské kuchyni oblíbené. V písemných pramenech najdeme zmínky třeba z roku 1767, kdy mořeplavci používali klíčky jako prevenci před kurdějemi. V období Velikonoc se hodí si připomenout, že tradičním svátečním jídlem v 19. století bývala pučálka, což je pokrm připravený z naklíčeného hrachu (chystám se na něj, těšte se na recept!). Velmi populární byly ještě za 1. světové války jako zdroj vitamínů a minerálů, který byl cenově dostupný pro každého.

Čerstvé klíčky jsou tělu velmi prospěšné. Ve chvíli, kdy semena namočíme, začne rostlina vynakládat obrovskou sílu na svůj růst a semínko spouští spoustu blahodárných procesů. Klíčky pak obsahují kupu prospěšných enzymů, vitamínů, chlorofyl a také minerální látky. Důležité je vždy kupovat semínka, která jsou určena ke klíčení a ne k setí. Ta, co patří do hlíny, jsou totiž často chemicky ošetřena a nejsou tak vhodná k přímé konzumaci.

Máčení vaty je velká čvachtací zábava
Klíčení řeřichy je velmi rychlé

Nejjednodušší je začít řeřichou. Každý zkusil už na základní škole .) Potřebuje vatu, aby do ní mohla pustit kořínky. Vatu namočte, a posypejte ji řeřichovými semínky. Do dvou dnů uvidíte, že vypouští klíčky a do pěti dnů máte krásně zelený talíř. Řeřichu nemusíte předem namáčet, talíř umístěte na světlo, ale ne tak, aby na něj přímo svítilo slunce. Velmi jednoduché na klíčení jsou také fazolky mungo. Nasypejte je do prázdné zavařovačky tak, aby na dně byla asi 2 cm vrstva, zalijte vodou a na noc dejte do chladu a temna. Druhý den propláchněte a dejte na šiřší misku, kterou přikryjete potravinovou fólií. Vytvoříte tak výhonkům dobré klima. Proplachujte třikrát denně. A postupně ujídat můžete asi od čtvrtého dne. Výborné jsou také tepelně upravené, když je přihodíte do zeleninky s rýží nebo krátce podusíte na přepuštěném másle na pánvičce.

Stravu podle Pěti elementů konzultuji s úžasnou Romanou Doubravovou (zdravím!!!). Díky ní jsem přišla na chuť novým semínkům a objevila skvělé možnosti zpestření kuchyně. Ještě než sklidíte nebo nakoupíte na trhu rané ředkvičky, nechte doma naklíčit jejich semínka. Chuť i vůně jsou velmi podobné! Velmi prospěšná, šťavnatá a nasládlá je i vojtěška. Nakličovat můžete i obilniny, ze kterých si pak připravíte ranní kaši.

Líbí se vám tento článek? 72 dalších jich najdete v programu Bylinky našich babiček

Klíčky přidávejte na chlebíčky i do polévek

Klíčky můžete nasypat do polévky nebo na brambory místo petrželky
Pikantní ředkvičkové klíčky dochutí příjemně třeba čočkovou pomazánku

Klíčky můžete ozdobit každý talíř. Přisypávejte je do polévek, salátů nebo na svačinovou pomazánku. Ta na fotce je z červené čočky a máte ji hotovou za 15 minut. Na přepuštěném másle osmahněte do sklovita cibulku, nasypejte dvě hrsti červené čočky a chvilku míchejte, pak zalijte vodou. Čočka by měla být ponořená, ale neměla by moc plavat. Vodu budete průběžně dolévat. Ideální je vodu nahradit zeleninovým vývarem. K bublající čočce přidejte jednu větší mrkev nastrouhanou na jemno. Okořeňte kurkumou, pískavicí, solí a přidat můžete i chilli. Vařte podobně jako rizoto až do chvíle, než čočka změkne a vše má konzistenci pomazánky. Pokud ji chcete mít úplně hladkou, tak ji po uvaření vymixujte tyčovým mixérem. Servírovat ji můžete vlažnou a nebo ji sníst místo kaše na slano. Na fotce jsem použila žitný kváskový chléb a klasický toasťák (zrovna byla doma kalamita s teplou vodou .) a nouzový stav v kuchyni). Moc dobře pomazánka chutná i s pšeničnými plackami.

Rukola u nás často přezimuje i na venkovním záhonku
Špenát z podzimního výsevu

Když vás svrbí v komoře motyčka…

Letos nás Zima napínala, takže první semínka šla u nás na zahradě do hlíny až na konci března. I přesto se ale máme čím kochat. Na konci léta jsem rozhodila do záhonků špenát a rukolu tak, aby stihly před podzimními mrazíky vyrašit. Špenát jsem na zimu zakryla smrkovými větvemi (podobně jako jahody nebo nové sazeničky náchylných bylinek) a rukolu nechala svému osudu. Obojí krásně přezimovalo a začíná se probírat k životu. Rukola roste pomaloučku celou zimu, takže když zrovna není zapadaná sněhem, můžete po troškách otrhávat. Teď už k ní můžete natrhat malé pampeliškové listy, sedmikrásky, pomalu i popenec a začít připravovat salátky nebo pomazánky z divokých lístků. Já je ráda míchám s jarním polníčkem a zálivku dělám úplně jednoduchou: 2 lžíce panenského slunečnicového oleje, 1 lžíce jablečného octa, špetka soli. Vše prometličkujte a pak do toho vhoďte oprané lístky.

Setí semínek v dětské úpravě

Do připravené půdy jdou jako první semínka ranného špenátu, ředkviček, hrášku nebo naťové cibulky. Ředkvičky nedávám do řádků, ale seju stylem halabala. Lépe tak využijete plochu záhonku, ředkvičky méně zarůstají plevelem a protrháváte je pak přímo do pusy. Do setí můžete zapojit i děti, když jim semínka smícháte s trochou písku a už roční dítě pak zvládne “posolit” hlínu. Semínka pak zapracujete do země hráběmi a pokropíte konví s kropítkem, abyste je nevyplavili.

Permasemínka – investice do budoucnosti

Mezi permasemínky najdete i staré nebo neznámé odrůdy

O permasemínkách jsem poprvé slyšela díky Marku Kvapilovi, kterého jsem potkala na bylinářském kurzu Vládi Vytáska. Marek se tehdy zajímal o bylinky, původní ovocené a zeleninové odrůdy a zabýval se potravinovou soběstačností. Pak jsem na Facebooku zahlédla jeho nabídku na semínka divokých rajčat, díky tomu už pár let semenařím a máme na zobačku úžasná rajčátka. Nejlíp se mi totiž ujala ta, co připomínají cherry odrůdy.

Semínka rajčat začněte předpěstovávat v únoru či březnu

O co jde? Permasemínka nebo-li semena neprůmyslových odrůd jsou určena pro všechny, kteří chtějí pěstovat bez chemie. Narozdíl od komerčních semínek z hypermarketů je můžete sami semenařit a používat v dalších letech. Například rajčata stačí nechat dozrát, vymačkat semínka, nechat vykvasit a pak speciálně propláchnout vodou a usušit. Vytváříte si tak vlastní semínkovou banku. A nejste závislí na tom, abyste každý rok dokola a dokola nakupovali sazenice a semínka od velkých firem. Pokud vás toto téma více zajímá, doporučuji článek o společnosti Monsanto.

Sklizeň divokých rajčátek

Ale zpět k českým semínkům! Marek se stal profesionálním osivářem a na jeho webu permaseminka.cz můžete nakupovat bylinky i neprůmyslové odrůdy zeleniny. Kromě rajčat jsem s úspěchem pěstovala ranný špenát, úžasný je měsíčkový mix nebo popínavá fialová fazole. Letos jsem arsenál znovu rozšířila. Můj subjektivní pocit je, že tato odolná a v České republice vyšlechtěná semínka potřebují mnohem méně piplání a péče, než ta unifikovaná. Vloni jsem například zkoušela rajčátka nechat volně i vést na tyčku a rozdíl nebyl příliš velký. Možná naopak. Ta nechaná volně vytvářela na zahradě okrasný porost, měla mnohem více plodů a nepodrůstala tolik plevelem. A to na naší městské zahradě opravdu nemáme žádnou superpůdu .). Nově nabízí permasemínka taky Kateřina Winterová, kterou znáte z televizního Herbáře na svém blogu Culina Botanica. S nákupem z tohoto webu ale zatím nemám zkušenost. Podělíte se?

Ať klíčky klíčí a zahrada vás baví!

>>>Zaujalo vás to? Bylinky našich babiček si můžete objednat tady!<<<


Autorka článku a foto: Anna Krutová.
Použité zdroje a literatura:

Jak se živit na jaře? Místo masa pampelišky, kopřivy a špenát

Přinášíme vám tipy pro stravování a vaření v jarním období. Dnešní doba nás vzdaluje přirozenosti. Vědomý přístup k tomu co, kdy a jak jíme, může být jednou z cest, jak se opět s přírodou a jejím cyklem sladit. A lepší výživa jednoznačně znamená lepší žití i zdraví.

Jaro, léto, podzim, zima

Člověk je cyklická bytost. Žije na planetě Zemi, která tepe svými vlastními rytmy. Jedním z nich je střídání ročních období. Pro správné a zdravé fungování lidského organismu je důležité žít v symbióze s tímto principem. Každé z ročních období znamená jistý nápor na některé z tělesných orgánů a systémů. A všechny tradiční léčebné přístupy s tímto faktem počítají. Například v zimě je oslabena imunita, v létě zase srdce.

Indie a její ajurvéda rozlišuje šest ročních období. Tradiční čínská medicína pracuje s pěti. Naše západní má čtyři. Všude jsou však jistými mezníky slunovraty, rovnodennosti a fáze měsíce. Kromě slunečního a měsíčního cyklu je důležitým faktem zeměpisná poloha. Jiné stravovací návyky budou optimální pro tropy, jiné pro střední pásmo a jiné pro chladný sever. Pak tady máme fyzickou konstituci každého jedince a jeho styl života… No není to tak úplně jednoduché, ale zdravý selský rozum a poohlédnutí se do kuchyně našich předků jsou celkem spolehlivými vodítky.

Jaro je čas klíčení

Nejíst nic má také svůj význam

Jde-li člověk při prověřování stravovacích doporučení dostatečně do hloubky, zjistí, že jsou vždy založena na přirozeném cyklu dozrávání, skladování, dostatku či nedostatku potravin v tom kterém období a místě. Většina oblastí a kultur zařazovala také pravidelná období půstu a očistných kůr obzvláště v jarním čase.

Jarní půsty dávaly smysl v přirozeném koloběhu. Docházely zimní zásoby a příroda v této době neposkytovala kromě očekávání čerstvých zelených výhonků nic. Takže pro své zdraví občas také nejezte nic.

Když hubnout, tak na jaře

Z pohledu TČM je důležité pro dobré zdraví po celý rok myslet trochu dopředu. V probíhajícím období vyživit a nezatěžovat i orgány oslabené v tom následujícím. Příkladem může být, že přemírou konzumace kyselých potravin v létě a v zimě oslabíme naše játra a žlučník. Na jaře pak budou více trpět. Prostě a jednoduše důležitá je rovnováha.

Že se blíží jaro, většinou sami poznáme změnou chutí. Začátkem února je cítit, že dny jsou delší, po ránu najednou slyšíme zpěv ptáků. A při nákupu intuitivně saháme po jarní cibulce, špenátu, více pijeme (vodu) apod. Člověka to tolik netáhne do kuchyně, spíše ven na vzduch. Tím pádem i méně konzumujeme. Na oficiálním datu prvního jarního dne zas tolik nezáleží.

Jaro je časem detoxikace a pročištění nánosů, které naše tělo v zimě nastřádalo. Najednou jde vše snadněji. I hubnutí! Ovšem pozor na jarní větříky, trochu zrádné. Je stále ještě chladno, snadno nás “ofoukne”. A tělo je po zimě nerozhýbané, nezatěžujme ho zbytečně. A na ostré první slunce zvykejme obličej a oči postupně.

Čerstvý špenát

Jaro? Sex s rozvahou. Kopřivy a pampelišky dle libosti!

Dle TČM patří jaru energií sršící element Dřeva, jiná barva než zelená by nás asi ani nenapadla. Více opečovat potřebují naše játra a žlučník, v této době ohroženější a citlivější. Jsou to orgány se sklonem ke stagnaci, horkosti a nedostatku krve i šťáv. Jejich nerovnováhu můžeme na sobě pozorovat jako bolest hlavy (po stranách), sennou rýmu, zánět spojivek nebo ischias. Stagnace čchi jater způsobuje třeba poruchy menstruace u žen. Potíže se žlučníkem se mohou projevovat tlakem v břiše po jídle, říháním, ale třeba i bolestmi kyčlí.

A co dělá dobře játrům a žlučníku kromě kvalitní jarní stravy? Rozhodně nepodléhat podrážděnosti, depresím, záchvatům hněvu a vzteku. Prostě jak jen to jde, udržujme se v uvolněném stavu psychicky i fyzicky. Užívejme si hojné jarní procházky! A při chůzi (přirozeně) zapojme ruce, jejich pohyb napomáhá odstraňovat stagnace v oblasti zažívacího traktu. Posiluje činnost plic a následně krevního oběhu a srdce.

A nepřehánět to se sexem, říká doktorka Guo Li… Dále doporučuje konzumovat potraviny bohaté na bílkoviny (libové maso, vejce), med, čerstvé ovoce, zelenina, ale i potraviny teplé povahy – cibuli, česnek, čerstvý zázvor. A vyřadit syrové, tučné a dráždivé pokrmy (skopové maso, mořské produkty). Na pročištění jater popíjet čaj z květů chryzantémy.

Ideální jarní nákup

Vhodné jarní potraviny: vařené a dušené, k tomu čerstvé zelené

Vhodné potraviny na pomoc s jarním neklidem, stagnacemi a k doplnění ledvin (oslabené zimou) a jater:

  • zelenina (ředkvičky, celer, lilek, okurka, pórek, mladá cibulka)
  • listové saláty (hlávkový, špenát, polníček)
  • čerstvé bylinky (pažitka, řeřicha,medvědí česnek)
  • houby, mořské řasy, klíčky
  • špalda, pohanka
  • hrušky, banány, kešu oříšky

Základem stravy je stále tepelně upravené jídlo. Co nejčastěji ho doplňujeme čerstvými natěmi, jsou plné vitamínů a enzymů a pomáhají dobrému trávení. S přechodem ročního období se mění způsoby úpravy jídla. Jangové zahřívací pečení v zimě vystřídáme vařením a dušením ve vodě, blanšírováním (ideální třeba pro špenát).
Vzhledem k přirozené tendenci těla se na jaře očistit pomůže omezit potraviny s lepkem (pšeničný chléb, těstoviny), produkty z kravského mléka, maso a uzeniny.

Kopřivy jsou takový obyčejný zázrak

Domácí klasika: kopřiva

Renata Lien Čepelková uvádí jako ideální jarní potravinu kopřivy. Jsou takovým zeleným zázrakem. A u nás tradičním doplňkem tohoto období. Rozpouští toxiny, čistí a obnovují krev, posilují nervy, pomáhají s únavou, působí proti revmatismu a dně, snižují hladinu cukru v krvi. Můžeme je připravit jako čaj zalitím horkou vodou, ten se může ještě vylepšit přidáním sedmikrásek či petrklíčů. Anebo vyrobit výluh máčením ve studené vodě.

Kopřivový výluh

Příprava za studena zaručuje více cenných látek. Čerstvé kopřivy posekat na menší kousky a zalít asi litrem studené vody tak, aby byly zcela ponořené. Připravit večer a přes noc nechat louhovat. Pak slít a popíjet po dobu dvou týdnů.

MUDr. Ludmila Bendová doporučuje čerstvé hořké byliny i divoce rostoucí, jako kořen pampelišky, ta sice chutí a povahou patří k prvku ohně, ale také uklidňuje jang jater a podporuje proudění žluči.
Pampeliškové listy jsou hořké, použít je jemně nasekané můžeme do salátů, jako ozdobu na talíř, nebo do polévek.

Hořký a zdravý kořen pampelišky

Jarní úklid přiláká novou radost

Očistu dopřejme jak svému tělu, tak i našim domovům. Je čas vymést všechny nahromaděné trable a uvolnit místo novým radostem! Jaro je čas zrození, energie stoupá a rozpíná se. Vlastně je opravdovým startem nového roku. Tradiční svátek Hromnice na začátku února býval symbolickým uvítáním nové energie sílícího slunce a pučících semínek. Slované tento svátek zasvětili panenské bohyni Jitřence, neposkvrněné a dospívající, dívce měnící se v ženu.

Zdroje a použitá literatura:

  • BENDOVÁ, Ludmila. Čínská dietetika v moderním světě: příručka pro praktiky tradiční čínské medicíny. Praha: Tradiční čínská medicína, 2012. ISBN 978-80-904804-1-4.
  • TEMELIE, Barbara a [PŘEKLAD BARBORA VLACHOVÁ A IVA WLASCHINSKÁ]. Výživa podle pěti elementů: jak můžete s radostí a požitkem posílit své zdraví, vitalitu a energii lásky. 2. vyd. Bratislava: Eugenika, 2002. ISBN 8088913934.
  • LIEN ČEPELKOVÁ, Renata. Jídlo jako lék: podle čínské medicíny. Praha: Bondy, 2015. ISBN 978-80-88073-10-9.
  • GUO, Li, ANDO, Vladimír, ed. Čínské metody oddálení stáří a upevnění zdraví. V Praze: DharmaGaia, 2014. ISBN 978-80-7436-050-3.
  • JOHARI, Harish. Ájurvéda: léčivá kuchyně : 200 vegetariánských receptů pro zdraví, rovnováhu a dlouhý život. Hodkovičky [Praha]: Pragma, c2007. ISBN 978-80-7349-086-7

Autorkou článku je Kateřina Polívková, foto: Pixabay. Sponzor článku: Asociace českých aromaterapeutů.

logo-aca-kulate