Ruce od hlíny: První sběry úrody a záhonek jako živá lékárna

Na záhoncích a truhlících se nám už vše žene do květu. Nechte trošku pro včelky, zbytek ostříhejte a do podzimu stihnete ještě jednu sklizeň! Staří bylináři léčili své pacienty nejen rostlinami, ale také jídlem. V červnovém dílu seriálu Ruce od hlíny se proto podíváme na záhonek jako na přírodní lékárnu. Mangold, mrkev i mladý česnek totiž dokážou v těle udělat divy!

V květu je síla!

Tymián citronový (vlevo) a tymián obecný můžete sbírat i dvakrát za sezónu

Na přelomu května a června přichází nejvyšší čas pro první sběr zahradních nebo truhlíkových výpěstků. Meduňka, dobromysl, tymián i saturejka stihnou po první sklizni ještě jednou obrazit a v září tak můžete sbírat znovu. Máta marocká je v nejlepší kondici právě začátkem června. Lístky šalvěje lékařské můžete obírat až do zámrazu, ale v době, kdy jde do květu, je dobré keřík ostříhat. Právě před letním slunovratem, kdy jdou rostliny do květu, má nať v sobě nejvíce síly. Ideální dobou pro sběr kvetoucí natě je dopoledne po deváté hodině, kdy oschne rosa. Je dobré si pohlídat počasí, aby alespoň dva dny před sklizní nepršelo a rostliny tak při sušení či jiném zpracování neplesnivěly. Pár kvítků vždy nechávám na záhonků pro včelky a samovýsev bylinky. Byliny byste měli sušit na vzdušném a stinném místě. Do zimních měsíců si je můžete uchovat také díky přípravě bylinných sirupů. V době letního slunovratu suším ochrannou kytičku ze sedmera nebo devatera kvítí, kterou si pak můžete připravenit doma nebo třeba v autě.

Truhlíkové oregano před sklizní

Každý rok neodolám a udělám nějaký experiment i s rychlenými bylinkami, co se dají koupit v květinářství či zeleninářství už brzy v březnu. Za oknem nebo na balkoně na sluníčku krásně prosperují, i když teploty ještě nejsou vysoké. Tymián i pažitka mi v minulých letech úspěšně přežily podzimní přesazení do hlíny na zahradu. Oregano zase po červnovém sběru spolehlivě znovu obrazí mladými větvičkami. Na začátku září se s truhlíkem rozloučím a rostlinkám najdu místo v záhonku. Na jaře znovu sázím benjamínky. Pro kuchyňské účely je dobré mít po ruce majoránku, rozmarýn, oregano, pažitku, petrželku, bazalku, mátu či meduňku. Vše můžete s úspěchem pěstovat v malém truhlíku. A pokud nemáte, kam přesazovat, co osadit pruh zeleně na vaší ulici? Znáte guerilla gardening?

Tip redakce: Jak kvete sluníčko? Přece jako měsíček lékařský! 

Baví vás bylinky? Líbí se vám naše články? Tak se s námi vzdělávejte v tom, co máte rádi! Celoroční vzdělávací průvodce světem místních rostlin.

Text je součástí našeho programu Bylinky našich babiček. Přidejte se k nám!

Zbytek článku je pouze pro členy vzdělávacího programu Bylinky našich babiček.
Objednejte si odpovídající předplatné a čtěte si s námi inspirativní články po celý rok!
Chci si koupit Bylinky našich babiček 1
Chci si koupit Bylinky našich babiček 2
Nevíte, jaký program zvolit? Váháte? Nebo tápete? Přečtěte si více informací o obou programech!
Zjistím nejdřív více informací o Bylinkách našich babiček
Pokud jste členem, můžete se přihlásit:
Přihlásit se

Jak kvete sluníčko? Přece jako měsíček lékařský

Měsíček je bylina známá hlavně pro mimina… Ovšem skvěle pomáhá i dospělým. Jak? V článku vám to ráda sdělím a podělím se také o vlastní ověřené recepty, jaké jednoduše zvládnete v pohodlí domova. Měsíček lékařský (Calendula officinalis) je jedna z bylinek, které si získaly moje srdce a s kterou jsem v kontaktu velmi často. 

Měsíček patří mezi devět bylin svatojánské noci. Jeho barva je barvou druhé čakry, energetického centra spojeného s radostí, tvořením, uvolněním. A přesně tak na mně měsíček působí. Je rozevlátý, je náručí otevřenou světlu a slunci. Používám ho na pohlazení kůže u malých dětí i na pohlazení srdcí zneužitých žen. Vyrábím si z něj macerát, tinkturu, odvar, „Bachovu esenci“, používám ho v podobě éterického oleje, destiluji z něj hydrolát. V zimním období vykuřujeme jeho zářivými květy a homeopatický lék z Calendule zaujímá čestné místo v naší domácí lékárničce. Měsíček lékařský je výborným příkladem, jak využívat všechny možné energetické nuance rostlinek.

Pěstujeme na světle, sušíme ve stínu

Je to jedna z nejznámějších rostlin. Patří mezi jednoleté bylinky a je z čeledi Asteraceae, jako například kopretina. Také se jí svým vzhledem trochu podobá. Můžeme ji pěstovat všude, pokud je to místo teplé a světlé. Ráda spotřebovává ze země hodně živin, proto se nedoporučuje ji pěstovat na stejném místě po sobě. Semena se vysévají přímo do půdy. Odkvetlé květy je dobré odstraňovat. Podpoří se růst nových.

Sběr je nejlepší provádět dopoledne a během poledne, od června až do srpna. Sbírají se celé úbory (květy) se zákrovem (kalichem). Suší se ve stínu, protože sluníčko mu bere barvu a díky němu pak bledne. Při sušení umělým teplem nesmí teplota přesáhnout 60 stupňů.

Nasbíraný měsíček doslova září

Předpověď počasí i ozdoba talíře

Měsíček se každé ráno otevírá s prvními slunečními paprsky a zavře se při západu slunce. Říkávalo se mu ,,květina rolníků“ anebo ,,šafrán chudáků“. Rolníci v době bez hodinek díky němu poznali, kdy mají jít domů. A také jaké bude počasí, což je prospěšný indikátor i dnes. Pokud se rozevře mezi šestou a sedmou hodinou ranní, znamená to hezké počasí. Pokud později, bude ošklivo.

Květina rolníků naznačuje, kdy práce končí
Květ měsíčku vypadá jako slunce

,,Šafrán chudáků“

Tak se mu říkalo v dřívějších dobách. Tuto přezdívku získal měsíček proto, že se často zaměňoval za drahý a vzácný šafrán. Je mu velmi podobný, proto si při koupi šafránu na tuto skutečnost dejme pozor. Květy obsahují karotenoidní barviva (lutein, zeaxanthin). Díky těmto obsaženým barvivům ho můžeme přidat na rozjasnění a zabarvení do jídla nebo na zabarvení rýže či polévek. Tato schopnost měsíčku obarvit na žluto se používala i k obarvování slavnostních rouch, která se nosila při rituálech na oslavu slunce.

Patří mezi jedlé květy. Můžeme si jimi posypat chléb s pomazánkou či obohatit zeleninový salát. Stejně jako Římané a Řekové před dávnými časy.

Léčivé účinky? Od ekzémů přes nachlazení až k trávení

Jméno Calendula mohlo vzniknout ze schopnosti měsíčku pomoci při menstruačních potížích. V Egyptě ho používali jako omlazovací rostlinu.

Bylina plná světla a léčivých účinků

Už jeho žluto-oranžová barva dává tušit, že je výborný na žaludek, střeva a žloutenku. Používá se při neštovicích, spalničkách a poštípání hmyzem.  Květy měsíčku se vkládaly na bitevním poli přímo na otevřené rány vojáků. Je vynikající na popáleniny, ekzémy, nádherně umí hojit kůži. Má baktericidní vlastnosti vůči stafylokokům a streptokokům. Přidávám ho na ošetření dekubitů. Pomáhá na hnisavé rány, zmírní bolest, křečové žíly, hemeroidy. Výborný je do kompozice na akné a proti jizvám. Vykazuje antibiotické účinky. Nachází uplatnění i při nachlazení, bronchitidě a astmatu. Velmi ráda používám macerát z měsíčku pro malé děti na ekzémy, opruzeniny, plísně a různé pupínky.

Vzhledem k estrogennímu obsahu látek se měsíček NEDOPORUČUJE používat vnitřně v podobě čajů a odvarů v těhotenství a v době kojení. Naopak. Zevně je výborný na potírání bříška i v těhotenství, jako prevence pajizévek a strií.

Mastička ze sádla?

Jako základ mastí naše babičky dříve používaly vepřové sádlo. I v lékárnách dříve byly nádoby s názvem ,,Adeps suillus“ – vepřové sádlo.

V knížce: ,,Zdravější život s léčivými bylinami“, kterou napsali Barbara a RNDr. Peter Theissovi, se uvádí, že díky lpění na tradici dělat mast z měsíčku ve vepřovém sádle, sklidili velikou vlnu kritiky a nevole lidí. Proto zkusili vyrábět měsíčkový macerát v různých základech, experimentovali s různými způsoby extrahování, až došli k závěru, že s žádnou jinou nosnou látkou nedosáhli tak vynikajícího účinku jako s vepřovým sádlem. Vepřové sádlo má velkou podobnost s tukem v lidské kůži. Proto do ní výborně vniká. Může ,,dopravovat“ cenné látky i do hlouběji položených vrstev.

Také se v knize uvádí, že podle jedné švýcarské studie z roku 1987 se zaměřením na podráždění kůže se potvrdilo, že měsíček macerovaný ve vepřovém sádle má vynikající účinky. Je na zvážení každého, jaký nosič použije.

TIP redakce: Není vám představa mazání se sádlem milá? Máme recept na měsíčkovou mast z bambuckého másla!

Recepty z měsíčku – domácí, jednoduché, účinné

Odvar

1 čajová lžička měsíčku se zalije 200ml vody a nechá se přejít varem. Doba varu NESMÍ překročit jednu minutu. Užívá se třikrát denně při nachlazení, potížích se slinivkou, žaludkem. Hlavně Hildegarda z Bingenu používala vnitřně odvar při léčbě trávicího ústrojí. Je výborné odvar použít na očištění pleti jako pleťovou vodu.

Macerát z rostlinného oleje

Použijme například jojobový, mandlový, meruňkový, sezamový, slunečnicový olej. Do zavařovací sklenice s širokým hrdlem vložíme květy měsíčku. Převážeme gázou a macerujeme tři týdny na slunci.

Měsíčková mast z vepřového sádla

Hrst na drobno nakrájené rostliny (květ, list i stvol) vložíme na pánvičku se 125g vepřového sádla a necháme zesklovatět jako cibulku. Pánev odstraníme z plotny a necháme uležet tak, jak je, do druhého dne. Druhý den směs opět rozehřejeme, scedíme do kelímků, přiklopíme, uzavřeme a skladujeme ve tmě a chladu.

Tinktura

Do 150 ml alkoholu, my používáme vodku nebo brandy, vsypeme květy měsíčku. Uzavřeme a macerujeme na sluníčku tři týdny. Po třech týdnech scedíme. Tinkturu používám v době nachlazení po kapkách do horkého čaje. Připomínám kontraindikaci vnitřního užití v těhotenství a při kojení.

Hydrolát – magická voda

Nenašli jsme s manželem u nás v České republice žádné zmínky o hydrolátu z měsíčku. Protože nás tato rostlinka svými hojivými vlastnostmi okouzlila, rozhodli jsme se ji destilovat. Sehnali jsme si 4 kg. Při destilaci jsme byli rozesmátí a na tváři jsme celý den měli výraz jako měsíček.

Samotný hydrolát voněl zvláštně. Byla to nevtíravá vůně, kterou jsme ale zaznamenávali velmi pozitivně. Vkomponovávám ho do pleťových mlék a krémů pro malé děti. Hlavně na ekzematickou pokožku. Také do rozprašovače na dezinfekci a zvlhčení vzduchu v období epidemií chřipek a zimním topném čase. Osvědčily se mi i nosní kapky.

Nosní kapky z hydrolátů

Vznikly náhodou. Cítila jsem, že se o mě pokouší nějaká viróza, měla jsem ucpaný nos a cítila se depresivně. Neměla jsem po ruce žádný éterický olej, žádný rostlinný olej, nic. Bylo léto, vedro a představa, že si aplikuji do nosíka olejové nosní kapky, mě děsila. Mého manžela napadlo, ať si zkusím do rozprašovače namíchat hydroláty z máte peprné, řebříčku, slaměnky a měsíčku. V hydrolátech je vždy trošku éterického oleje, zároveň samotný hydrolát je léčivý a bezpečný. Skrz nos proteče na mandle a kudy teče, tudy pomáhá. Ošetří se jak nos, tak krk. Nosní kapky z hydrolátů se od té doby staly naší samozřejmostí.

Éterický olej z měsíčku? Neobvyklý

Při naší destilaci jsme neměli ani kapku éterického oleje. Také jsem nenašla žádnou zmínku o éterickém oleji v bezpečnostní aromaterapeutické bibli pana Tisseranda – Essential oil safety. Objevila jsem až éterický olej od firmy Oshadhi, vyrobený extrakcí CO2. Je to kvalitní aromaterapeutický olej z Německa a získává se z květů. V parfémech je mu přiřazená střední nota.

Měsíček a já se máme rádi

Bylinka, která si zaslouží naši pozornost

Bachovu esenci z měsíčku si vyrábím sama pro svou potřebu. Míchám ji do lahvičky společně s třezalkovou esencí. Tyto dvě rostlinky mi připadají jako duchovní partneři. Souzní a doplňují se v líbezné harmonii Duše.

Měsíček je ztělesněním světla a slunce, to může přivolat do tmavých koutů naší duše třeba při vykuřování v zimních měsících, v dobách slunečního deficitu.

Během celé historie až dodneška slouží s láskou a radostí lidem. Jeho oranžovožlutá barva je vidět na dálku a svítí jako sluníčko. Celá rostlina hojí, jak na těle, tak na duši. Léčí kůži, poranění, záněty. Je tišící, schopná neutralizovat jedy v podobě hmyzího bodnutí nebo po spálení medúzou.

Stejně tak chrání po spirituální stránce před útoky druhých. Měsíček je velmi silná rostlina, která si zaslouží pozornost a lásku ze strany nás, lidí.

Autorkou článku je Xenie Bodorík Pilíková. Foto: autorka a Pixabay.com

Zdroje:

  • NEUGEBAUEROVÁ, Jarmila a Věra ŽD̕ÁRSKÁ. Léčivé rostliny pěstujeme, sbíráme, využíváme: kapesní průvodce zelenou medicínou. ISBN 8087867211.
  • LAVENDER, Susan a Anna FRANKLIN. Magické rostliny, aneb, Byliny od A do Z. Praha: Volvox Globator, 1999. Mandragora (Volvox Globator). ISBN 80-7207-279-x.
  • TISSERAND, Robert a Rodney YOUNG. Essential oil safety: a guide for health care professionals. Second edition. Edinburgh: Elsevier Ltd., 2013. ISBN 9780443062414.
  • BODLÁK, Jiří. Byliny v léčitelství, v kosmetice a v kuchyni. V Olomouci: Poznání, 2005. ISBN 80-86606-40-6.
  • THEISS, Peter a Barbara THEISSOVÁ. Zdravější život s léčivými bylinami: rádce moderní rodiny. Přeložil Drahoslav MENŠÍK. Havířov: Natur Product, 1992. ISBN 3-453-03118-0.
  • Https://www.oshadhi.co.uk/marigold-calendula-co2-calendula-officinalis/ [online]. [cit. 2017-08-22].

Partnerem článku je Asociace českých aromaterapeutů:

V Brně na Kraví hoře opět voní léčivky

Brněnské Centrum léčivých rostlin je nejstarší botanickou zahradou svého druhu u nás. Už téměř 70 let tam přírodovědci pěstují byliny pro univerzitní výzkum. A pravidelně se tu na začátku léta koná Výstava léčivých rostlin. Letos doplněná o panelovou výstavu Herbář Masarykovy univerzity a přednášky botanika Radomíra Němce nejen o jedlých plevelích. 

Než vytrháte záhonek, listujte v herbáři!

Radomír Němec dává na ochutnání denivku a lichořeřišnici.

Merlík bílý pravidelně vytrhávám od mrkvičky a zakazuju ho na kompost. Až ho příště najdu v záhonku, zkusím ho připravit jako špenát. Tento tip jsem dostala na přednášce Radomíra Němce, kam si přinesl kbelík s plevelem a postupně nám ukázal, že není plevel jako plevel. Například, pokud trpíte na křečové žíly, pak vám hodně uleví čaj z rdesna. A až příště půjdete na vycházku do jarní přírody, zkuste natrhat pár javorových mladých lístků na salát. Teď v létě je najdete, pokud máte ve svém okolí prořezaný strom, který obrazil mladými větvičkami.

Pokud sledujete na Kouzle vůní články o vykuřování, pak by vás mohlo zajímat čarodějnické jedovaté trio durman, rulík a blín. Tradiční recepty na masti proti křečím a dalším závažným potížím se sice už dají sehnat jen těžko, ale jako vykuřovadla prý mají velmi zajímavé účinky. Další rostlinou, na kterou byste si při vycházkách po krajině měli v těchto dnech dávat pozor je bolehlav. Vypadá jako neškodná miříkovitá rostlina, ale zblízka smrdí myšinou a mladý stonek má na sobě černé tečky. Je velmi prudce jedovatý a dětem údajně stačí si jen čichnout jeho pylu.

Šrucha má příjemnou kyselkavou chuť

Jídelníček naopak můžete zpestřit denivkou. Vypadá jako lilie a je to typická rostlina z vesnických předzahrádek. Její výhodou je, že může růst ve stínu i na slunci a je velice nenáročná. Zahrádkářům někdy vadí, že kvete jen jediný den. Pokud ji ale slupnete jako odpolední svačinku, tak vám to tolik vadit nemusí :-).

Lichořeřišnici zná téměř každý fanoušek bylinek, protože je to jeden z nejsilnějších pomocníků při léčení bakteriálních onemocnění. Tedy přírodní antibiotikum. Možná se vám na vlhčích místech zahrádky rozšířila šrucha zelná. Má příjemnou svěží kyselkavou chuť a je výborným doplňkem salátů.

Nádherné kvetoucí záhony

Sluncovka kalifornská

Centrum léčivých rostlin je otevřeno ve všední dny až do září. V klidu si tu můžete projít nádherné kvetoucí záhony. Najdete tu řadu květin, které znáte z babiččiny zahrádky. Možná i sluncovku kalifornskou, kterou pěstujeme na záhoncích pro její krásné květy. A díky nim se stala i symbolem státu Kalifornie. Má velmi silné zklidňující účinky podobné máku a v současnosti je zkoumána hlavně proto, že by mohla pomoci při léčbě Alzheimera nebo Parkinsona.

U některých rostlin najdete informační panely. U jiných jen cedulku s latinským názvem. Proto doporučuji vzít s sebou i chytrý telefon nebo příruční atlas rostlin. Na jednom hektaru tu totiž roste osm stovek druhů rostlin. A odborníci si cení zejména sbírku čeledi makovitých, kam se řadí také sluncovka.

Otevírací doba:
květen – září

Po, Út, Čt, Pá – 9–15 h
Středa – 9–18 h

Autorka článku: Anna Krutová. Foto: autorka.