Kateřina Svobodová Brooker: Metody extrakce éterických olejů z rostlinného materiálu #12

O tom, z čeho se získávají éterické oleje, jsme již psali. Dnes se zaměříme na téma způsobu výroby a jednotlivé způsoby extrakce éterických olejů z aromatických rostlin. Řeč bude o 4 základních používaných metodách: klasické destilaci, lisování, extrakci rozpouštědly a moderní extrakci CO2.

Kateřina Svobodová Brooker spolu se svým mužem Johnem Brooker pro vás připravili 15dílný seriál z tajuplného a fascinujícího světa aromatických rostlin. Začtěte se do 12. dílu u šálku odpoledního čaje, ať si ho náležitě vychutnáte. 11. díl najdete tady. (For english version scroll down)

Fascinující svět aromatických rostlin – seriál (Amazing Aromatic Plants)

Pro extrakci rostlinných aromatických látek se používají čtyři hlavní metody:

  • Destilace
  • Mechanické oddělení – lisování
  • Extrakce rozpouštědly
  • Extrakce CO2

Kvalitativní a kvantitativní složení a organoleptické vlastnosti produktu závisí na izolačním postupu. Destilací při zvýšených teplotách dochází k transformaci termolabilních látek, extrakty mohou obsahovat větší množství netěkavých složek a různá rozpouštědla poskytují různé konečné výsledky.

Destilace

Éterické oleje (EO) se získávají z rostlinných materiálů destilací vodou nebo párou. Po kondenzaci páry se olej odděluje od vodní fáze a odstraní se. EO se skládá z těkavých, lipofilních látek, které jsou převážně uhlovodíky, mono a seskviterpeny, fenylpropanoidy a někdy také aminokyseliny. Tyto “pravé” éterické oleje musí být odlišeny od jiných typů extrakce, například destilace se směsí vody a ethanolu a vakuová destilace.

Hydro-destilace je pravděpodobně nejběžnější, protože je jednoduchá a levná. Drobní pěstitelé provozují tento typ destilace a kvalita oleje přímo souvisí s dovednostmi provozovatele, a to jakým způsobem je proces řízen, i jak je přírodní surovina vybrána a připravena. Parní destilace využívá ohřátou vodu v samostatném kotli. Vakuová destilace získává olej z náplně pod vakuem, což umožňuje přesnou kontrolu destilátu, protože proces může být upraven podle bodů varu různých olejových složek.

EO může být znovu redestilován a zahuštěn (některé frakce jsou odstraněny) nebo jednotlivé složky mohou být izolovány ze směsi (eugenol, mentol, citronellol, citral).

Mechanická separace (citrusové EO)

Jedná se o speciální typ éteruického oleje izolovaný tlakem z kůry plodu, dojde k uvolnění těkavých látek uložených v olejových žlázách v oplodí. Tyto EO jsou tvořeny převážně vysoce těkavými terpenickými uhlovodíky a obsahují také malé množství netěkavých sloučenin, jako jsou barviva, vosky a furokumariny.

Extrakce rozpouštědly

Extrakty jsou nazývány pomády, concrety, absolue, resinoidy, oleoresiny a tinktury.

Pomády se vyrábějí horkou nebo studenou enfleurage květů. Horká enfleurage je nejstarší známá procedura pro extrakci vůní z rostlin. Květy (nebo jiné části rostlin) jsou přímo ponořeny do roztaveného vosku. V chladném enfleurage, květy jsou dávány do vrstvy tuku po dlouhou dobu (sádlo a hovězí lůj rozetřené na skleněné desce v uzavřeném kontejneru). Pomády nejsou zcela rozpustné v alkoholu.

Concrete

Čerstvý rostlinný materiál se extrahuje nepolárním rozpouštědlem (toluenem, hexanem, petroletherem). Konečný materiál se skládá z těkavých vonných chemikálií s velkým podílem voskových sloučenin. Concrete nejsou zcela rozpustné v alkoholu. Hlavní rostliny používané pro concrete jsou: růže, jasmín, tuberóza, jonquil, ylang-ylang, mimosa, boron, levandule, lavandin, pelargónie, šalvěj, fialka, dubový mech.

Příklad

Jasmínový concrete je získáván z květů přímou extrakcí rozpouštědlem (hexane) nebo extrakcí CO2. Concrete je tmavě hnědá vosková hmota se silnou vůní jasmínu. Nejdůležitějšími faktory jsou druh vybraných květů, čas sklizně a interval mezi sběrem a zpracováním. 1000 kg květů produkuje 2,5-3,5 kg concrete a z tohoto výtěžku asi 1-2 kg absolue (extrakce ethanolem). Absolue je červenohnědá tekutina s jemnou vůní jasmínu.

Vzdělávejte se v aromaterapii s námi! Seriál pro vás publikujeme zcela zdarma díky laskavé podpoře Asociace českých aromaterapeutů.

Absolue

Další extrakce concretu v ethanolu poskytuje absolue. Sloučeniny, které se při chlazení vysrážely, se odstraní filtrací. Absolue jsou zcela rozpustné v ethanolu. Ve vzácných případech mohou být získány přímo extrakcí rostlinného materiálu alkoholem (absolue tonka).

Příklad

Absolue černý rybíz (Bourgeons de cassis absolut, absolutní cassis) se získá extrakcí rozpouštědlem přes concret získaný z dormantních pupenů Ribes nigrum L. (Saxifragaceae). Je to tmavě zelená pasta s pronikavou vůní černého rybízu. Používá se v jemných vonných látkách a v potravinových příchutích.

Resinoidy

Resinoidy jsou připraveny extrakcí rostlinných exsudátů (balzámy, oleo-gumové pryskyřice, pryskyřice) rozpouštědly (methanol, ethanol, toluen). Tyto produkty jsou viskózní a někdy se ředí, aby se snížila viskozita (s ftaláty nebo benzylbenzoátem). Resinoidy se používají pro jejich fixační vlastnosti.

Příklad

Benzo-Siam resinoid se získá extrakcí rozpouštědlem z pryskyřice stromu Styrax tonkinensis (Pierre) Craib (Styracaceae). Divoce rostoucí strom je rozšířený v Thajsku, Laosu, Kambodži a Vietnamu. Resinoid je červená až světle hnědá viskózní tekutina s čokoládovou, sladkou, balsamickou vůní. Používá se v parfumerii pro balsamové nuance a jako fixační prostředek.

Oleoresiny

Jedná se o koncentráty připravené z koření rozpouštědlem nebo extrakcí CO2 (pepř, zázvor, vanilka).

Tinktury

Tinktury jsou alkoholické roztoky, které jsou připraveny z rostlinného materiálu zpracováním v ethanolu nebo ve směsi ethanol / voda. Tyto jsou někdy nazývány infuze.

Extrakce CO2

Jedná se o plynnou extrakci, která využívá kapalný oxid uhličitý, který pod tlakem a regulovanou teplotou prochází rostlinným materiálem, a poté přes odlučovač se získá EO. Tato metoda je považována za nadřazenou kapalným rozpouštědlům, protože chrání důležité labilní a tepelně citlivé složky, vyžaduje méně energie, plyn je bezpečný, nehořlavý, bez zápachu a chuti, levný, snadno dostupný a může být znovu použit. Změnou teploty a tlaku lze získat extrakt se specifickou chutí nebo vůní, který se podobá přírodním produktům. Používá se také komerčně pro extrakci kávy a chmele při výrobě piva.

Přirozeně se vyskytující suroviny jsou nezbytné a důležité složky ve farmaceutickém, potravinářském, aromatickém a kosmetickém průmyslu. Jejich charakteristické vonné látky často nelze syntetizovat a v současné době je rostoucí poptávka po přírodních materiálech odvozených z rostlin. Je důležité chránit jejich přirozené prostředí, sbírat a pěstovat s péčí, aby se chránilo jejich prostředí i lidé, kteří se o ně starají.

© Kouzlo vůní, Kateřina Svobodová

Kateřina Svobodová Brooker (BSc Hons, PhD)

Kateřina Svobodová – Brooker & John Brooker

Po emigraci do Británie pracovala na katedře botaniky Glasgow University a udělala doktorát na Farmaceutické Fakultě se specializací na rostlinnou biochemii a využití přírodních produktů. Jako jedna z prvních byla zodpovědná za výzkum aromatických rostlin z hlediska botaniky, fyziologie, biochemie a biotechnologie, zkoumat aromatické rostliny byl její sen, za kterým si šla celou svoji kariéru.

Publikovala v odborných časopisech (přes 100 odborných a populárních článků) a měla přes 70 odborných příspěvků na mezinárodních konferencích – v Evropě, Israeli, Japonsku, Koreji, Brazilii a USA. Pracovala jako editorka pro CAB Abstracts on Aromatic and Medicinal Plants (Commonwealth Agriculture Bureau) a též jako poradce ve výboru BHTA (British Herb Trade Association).

Aktuálně žije po většinu roku v ČR a aktivně zde vyučuje při Asociaci českých aromaterapeutů. Je vdaná a má 2 syny, kteří žijí v zahraničí. Při psaní seriálu jí vypomáhá i její manžel John Brooker.

Autorkou článku je Kateřina Svobodová, předmluva: Michaela Lusílija Makulová, foto: Pixabay, archiv Kateřiny Svobodové.

Partnerem seriálu pro rok 2019 je Asociace českých aromaterapeutů. Díky této laskavé podpoře vám seriál přinášíme zcela zdarma.

Asociace českých aromaterapeutů působí již od roku 1996 poskytuje kvalitní a všestranné vzdělání v aromaterapii široké veřejnosti i profesionálním zájemcům ze souvisejících oborů jako je zdravotnictví, ošetřovatelství, farmacie, rehabilitace, kosmetika či wellness. V Institutu aromaterapie školí odborné aromaterapeuty, které sdružuje v Registru kvalifikovaných aromaterapeutů, poskytuje jim informační servis, rozvíjí jejich vzájemnou spolupráci a podporuje je nadstavbovým vzděláváním. Popularizuje a propaguje aromaterapii v médiích, na odborných konferencích a veletrzích, připravuje speciální programy pro firmy i neziskové organizace.

Rostlinné oleje místo tělového mléka? Skvělá výživa nejen pro suchou kůži

Kvalitní rostlinné oleje nám dělají dobře zvenku i zevnitř. Jejich úžasné účinky využíváme při vnější péči o pleť, ale i pro vnitřní výživu těla. Získávají se hlavně lisováním ze semen rostlin a stromů. Tyto malé zárodky obsahují koncentrovanou sluneční energii přetvořenou ve výživu a informace pro pokračování života v přírodě.

Oleje mají dar proniknout do nejhlubších vrstev pokožky a současně pomáhají chránit její povrch. Slouží jako ideální nosiče při aplikaci éterických olejů v aromaterapii, ovšem fungují i samostatně. Pro dosažení nejlepšího efektu se dají míchat mezi sebou. Správně zvolené nezpůsobují podráždění či ucpávání pórů, kůži jsou příjemné a přirozené. Většina i moc krásně voní. Výzkumy potvrzují, že použití rostlinných olejů přispívá ke zlepšení stavu suché a přecitlivělé pokožky, ale i zánětů kloubů či dalších kožních potíží, třeba nepříjemných alergických reakcí.

Oliva je olejová královna

Mimochodem rostlinné oleje používá lidstvo nepoměrně déle než éterické. Historicky známé vonné oleje byly téměř vždy rostlinné oleje s macerovanými aromatickými bylinami.

Způsob lisování olejnatých semen byl v minulosti poměrně jednoduchý, avšak náročný na vydanou energii – mechanickým mletím a intenzivním stlačováním se v podstatě „vyždímal“.

Nejvíce se logicky lisovala semena (a dužniny) s vyšším obsahem oleje, nejlépe ještě jednoduše zpracovatelná, tedy bez tvrdé nerozbitné skořápky. Hitparádu snadného získání tekutého pokladu vedou olivy, avokádo, plody palmy olejné (dnes až trochu hystericky zatracované) a kokosové ořechy. U nás se tradičně zpracovávala semínka lnu, slunečnice či konopí.

Lis na olivy jako atrakce pro turisty

Romantickým lisům odzvonilo

Představa, že váš panenský olivový olej vylisoval švarný sedlák na starodávném mechanickém lisu, je opravdu jen iluze. Takového oleje bychom se nedoplatili… 20. století se svým technickým pokrokem proměnilo i prastaré odvětví získávání rostlinných olejů. Důležitou informací je, že opravdu kvalitní olej nebude levný, některé jsou dokonce hodně drahé. A také vám nevydrží léta. I zde platí, hledejte informace, studujte etikety, ptejte se tam, kde nakupujete.

Průmyslově s použitím nejmodernější techniky se dnes oleje vyrábějí v továrnách menších i větších. Ty jsou plné měřáků, nerezu, vysokorychlostních odstředivek apod. Některé firmy ctí Přírodu, dbají na kvalitu a šetrnost zpracování, jiné prostě jedou na výkon a zisk. Tak to prostě je. My si ovšem můžeme vybírat! Současné způsoby výroby by vydaly na celý článek. Proto jen velmi stručně a zjednodušeně.

Lisování za studena

Za studena znamená, že při výrobě nebylo použito tepla zvenku, že se rostlinný materiál nezahříval víc, než je nezbytně nutné. Každý stupeň tepla navíc znamená snížení kvality obsahu. Ale teplo vzniká třením. A k získání oleje je třeba velkého tření. Dle použité technologie dosahuje teplota při zpracování od 40° do 60°C. Je sice nejšetrnějším způsobem, jenže ohledně množství získaného oleje nejméně výnosným. Olej s tímto označením má vysokou výživnou hodnotu i cenu, rozhodně nevydrží věčně a je citlivý na světlo a teplo.

POZOR – neznamená to ale, že nebyl dále upraven, může být přefiltrovaný, odbarvený, dezodorizovaný. To prodlouží jeho životnost nebo třeba zvýší vhodnost použití pro určitý účel, třeba do přírodní kosmetiky. Nebývá to na škodu věci.

Extrakce

Olejonosná surovina se zpracuje pomocí rozpouštědel (hexan, benzin), ta se následně nechají odpařit. Olej se pak filtruje a dále upravuje. Dnes jsou na trhu i kvalitní oleje získané tímto způsobem. Některé druhy ani jinak vyrobit nelze, protože v původním materiálu je olejový obsah nízký nebo „nedobitný“. Technologie se zde rychle vyvíjejí, často je konkrétní způsob skryt za „obchodní tajemství“ nebo patent. Důvěřujete-li prodejci, není třeba se takového oleje bát… Příkladem může být olej z peciček vinných hroznů.

Rafinace

Jako základ pro rafinaci se používají oleje získané nešetrným lisování s použitím vysokých teplot nebo oleje extrahované rozpouštědly. Vyrábějí se tak oleje pro kosmetický a potravinářský průmysl. Naprostá většina olejů po této proceduře zůstává pouze tekutou či tuhou mastnotou bez zápachu, za to s velkou výdrží (v podstatě na věky). Ale mazat se tím? Asi ne… Často jsou to oleje běžně používané v kuchyni (např. na smažení), já doporučuji i tady vyšší kvalitu a pozornost při nákupech.

Tip redakce: Přečtěte si také pár autorčiných tipů (nejen) k jarní stravě

3 písmenka k zamyšlení? BIO

Obecně označení BIO znamená, že produkt splňuje přísné požadavky dané podmínkami certifikace. Konkrétní kritéria se liší u kosmetiky, potravin atd. Vždy ale znamená co nejšetrnější získání výchozích surovin a zacházení s nimi, dále je důležitá snaha o obnovení přirozených půdních podmínek u pěstovaných plodin a nulový obsah umělých látek – pesticidů, hormonů a dalších aditiv.

Ano, je to vždy dražší, ale platíme tím za zachování a zkvalitňování přírodních zdrojů, bez kterých se neobejdeme. Ještě vám cena za BIO připadá tak vysoká?

Olivové oleje s naloženými bylinkami i krásně vypadají

Minerální olej žádné prospěšné minerály neobsahuje

Vyrábí se z ropy, stejně jako jeho tuhá varianta známá jako vazelína. Ropa je surovina mající v přírodě svou důležitou funkci jako mazadlo zemského podloží. Lidská pokožka má však trochu jiné parametry. Buňky naší kůže nejsou s těmi ropnými zrovna kompatibilní, tak proč se raději nenamazat něčím nám bližším. Třeba makadamiovým olejem, ten má složení dost podobné přirozenému lidskému mazu. Bohužel ropné produkty obsahuje naprostá většina běžné kosmetiky.

Jste líní studovat ty dlouhé, pidi písmem psané seznamy s nadpisem INCI? Zkuste čistý rostlinný olej, obsahuje jen jednu složku. Pokud si správně vyberete, vaše pleť bude jásat!

A teď něco přímo z praxe

S rostlinnými oleji pro výživu i péči o pleť pracuji již mnoho let. Ráda obměňuji repertoár. Já osobně pleťové i masážní oleje většinou míchám z několika druhů nosného základu. Složením na míru, jak té které pleti, tak třeba i roční době. V létě více hydratace, v zimě více výživy. Pokud mám náladu nebo je to zrovna vhodné, přidám kapku vybraného éterického oleje (růže, jasmín, kadidlo například). U mne vede jojobový olej, ten vynechávám málokdy… Strom Simmondsia chinensis, z jehož semen se lisuje, vydrží v poušti i několik měsíců bez vody, zajímavé, ne?

Míchání pleťového oleje je tak trochu alchymie

Z vlastních zkušeností doporučuji pro péči o vaši pokožku tyto rostlinné oleje:

  • Obličej – jojobový, šípkový, makadamiový, moringový, olej z granátového jablka, arganový, pupalkový, mokřadkový
  • Tělo – mandlový, meruňkový, jojobový, konopný, slunečnicový, makadamiový, jojobový, sezamový, avokádový, makový
  • Vnitřně – konopný, dýňový, pupalkový, makadamiový, olej z černého kmínu, sezamový, avokádový, lněný, brutnákový, makový

Jak všechny ty rostlinné oleje voní, jak chutnají? Na mém workshopu mažeme, čicháme, ochutnáváme kolem 30 různých druhů… Kdy a kde? TADY!

„Rostlinné oleje jsou posvátným darem Přírody, používejte je a těšte se z jejich přínosu.“ píše Jan Kusmirek v knize Tekuté slunce. Pokud vás téma zaujímá a chcete jít do hloubky, určitě doporučuji tuhle knihu. Psát o rostlinných olejích se dá hodně, já mám zatím materiál na další dvě pokračování věnované výživě pro tělo a bližší seznámení s těmi nejvhodnějšími oleji k péči o kůži. Těšte se!

Makadamiové oříšky, už jste je takhle viděli?

Zdroje

  • KUSMIREK, Jan. Tekuté slunce: rostlinné oleje pro masáže, aromaterapii, kosmetiku a výživu. Přeložil Viola SOMOGYI, přeložil Oldřich VYHNÁLEK. Praha: One Woman Press, 2005. ISBN 80-86356-41-8.
  • NOE, Marie. Aromaterapie do kapsy: malá encyklopedie éterických olejů. Praha: One Woman Press, c2014. ISBN 978-80-86356-49-5.
  • Skripta Institutu aromaterapie – Fytoterapie.

Autorkou článku je Kateřina Polívková, aromaterapeutka, masérka. foto: Pixabay, autorka. Partner článku: Asociace českých aromaterapeutů.

logo-aca-kulate

Tip redakce: Katku můžete navštívit v Praze na Vinohradech a nechat namasírovat celé tělo těmi nejlepšími rostlinnými oleji.