Zbyněk Mlčoch: “Na špatnou náladu může pomoci oregano” (rozhovor)

Lékař bylinář. Zbyňka Mlčocha můžete potkat ve slamáku s košíkem v přírodě i v bílém plášti v ordinaci. Vyrábí tinktury, radí lidem ve své internetové poradně, neustále se vzdělává a je v terénu. Na jeho zajímavé přednášky budete moci zajít v polovině září v Brně. V sobotu 12. září vystoupí na Aromakonferenci Brno a v neděli pak na Festivalu Aromaterapie & Bylinky.

Jak vypadá váš pracovní den ve zdravotnickém systému a daří se do něj propašovat i bylinky? 

ZM: “Hodně lidí si myslí, že pracuji denně v nemocnici, ale není tomu tak. Abych se mohl věnovat léčivým rostlinám a dřevokazným houbám, dělám v nemocnici jen pohotovostní služby. Neumím si představit, že bych požádal každý druhý den primáře, že potřebuji jít sbírat dopoledne rostliny do přírody a on by mne kvůli tomu opakovaně uvolňoval. Sbírám kolem stovky rostlin, takže je bylinářství časově překvapivě náročné.

V nemocnici byliny nepoužívám, protože mi to není dovoleno. V lázních, kde dělám také služby, je situace výrazně lepší alespoň v tom, že mohu pacientům byliny doporučit, ale ani tam raději příliš neexpanduji. Samozřejmě masivně doporučuji léčivé rostliny, houby, ale třeba i propolis na své bylinkové poradně na webu BylinkyProVsechny.cz.” 

Propojovat alternativní léčbu s klasickou medicínou se u nás stále daří jen výjimečně. Jakou pověst máte mezi kolegy? Chodí si k vám pro bylinářské rady? 

ZM: “Jsou pacienti, nad kterými klasická „západní“ medicína zlomí hůl. Pak někteří mí kolegové posílají tyto pacienty za mnou. Tam, kde je již medicína bezzubá, nastupuje bylinářství a hodně lidem umí pomoci třeba i celostní a tradiční čínská medicína. Bylinářství se věnuji již od roku 1994, ale z uvedených medicín znám zatím jen málo. Věřím ale, že není všem dnům konec. Celostní přístup je důležitý a má smysl. 

Kolegové na mne naštěstí pohlíží ne s opovržením, ale s obdivem, což mne neskutečně těší a nabíjí k další činnosti. Hodně z kolegů mne prosí o radu při léčbě banálních nachlazení a angín u dětí s cílem vyhnout se u nich chemickým lékům či antibiotikům, které jsou často zbytečné. Samozřejmě nejlepší je prevence, to znamená, že pokud se od podzimu řeší imunita, v zimě žádné onemocnění vypuknout ani nemusí. Pro radu za mnou často chodí začínající bylináři. Lékaři ne tak často.” 

Léčivým rostlinám se věnujete od 14 let. To není úplně typická klučičí zábava. Jak jste k bylinkám přičichl? Kdo vás učil základy? A kde čerpáte dnes? 

ZM: “Můj úplný začátek byl, když má matka koupila (nebo dostala, na tom se už nemůžeme shodnout) dnes již poněkud obsolentní knihu Zdraví z boží lékárny od Marie Treben. Byl jsem v šoku, že se dá pít třeba čaj z kopřivy. Pak jsem začal hledat byliny v přírodě. První mnou poznanou rostlinou podle knihy byla třezalka tečkovaná. No a pak už to nešlo zastavit. Dnes mám již přes 70 bylinkových knih. Jsou pro mne zdrojem inspirace a poznání. Velmi ctím heslo „vím, že nic nevím“ a chodím na různé přednášky a bylinkové kurzy po celé ČR. Každý bylinkář mne něčím obohatí a vždy se dozvím něco, co jsem nevěděl. To pak šířím dál na svých přednáškách a kurzech. V úzkém kontaktu jsem např. se skvělým člověkem a bylinářem Vláďou Vytáskem z Litovle.”

S jakými potížemi se na vás lidé obracejí nejčastěji ve vaší on-line poradně? Co jsou neduhy dnešní doby? 

ZM: “Hodně to záleží na roční době. V zimě lidé řeší imunitu, nachlazení, kašel, rýmu, chřipky, angíny. V průběhu roku se pak hodně ptají na boreliózu, autoimunitní onemocnění (astma, atopický ekzém, lupénka, revma). Často chodí dotazy také na bolavé klouby a zranění typu popálenin. Dále jsou lidé sužováni trávicími potížemi a záněty trávicího systému včetně žaludečních vředů. Ženy se obrací s různými intimními problémy kolem menstruace. V poslední době často řeším také neplodnost. Se studem se na mne lidé obrací ohledně hemoroidů. Diskrétnost je samozřejmě zaručená a pokud někde říkám konkrétní kazuistiky, nikdy nejmenuji. 

V poradně se lidé také často ptají jak a kde rostliny sbírat, jak je správně zpracovat a jak je dávkovat. S poradnou spolupracuje paní botanička, která pomáhá lidem určovat méně obvyklé nebo cizokrajné rostliny.”

Zmiňte některé příběhy z praxe. Které případy vám udělaly největší radost? 

ZM: “Dítě s nočními děsy léčené šišákem. Kamarádka s docela urputnou boreliózou a špatnou imunitou – zabral jí skvěle kořen křídlatky a tinktura z hálek. V nemocnici byl pán, kterému hrozila amputace prstu po kousnutí kočkou – pomohly obklady z cibule dušené s anýzovým semenem. 100 km daleko za mnou domů přijela paní s bolavými klouby. Nemohla ani vystoupit z auta, pomohla jí bylinná směs na dnu s bršlicí kozí nohou. Za 2 dny mi paní psala, že se jí ulevilo a že je to skoro zázrak. Také jsem pomohl s letitou migrénou u jedné zdravotní sestřičky. Dostala bylinnou směs, ve které byla mj. majoránka. Za měsíc se jí podstatně ulevilo a aktuálně migrény už skoro nemívá. A ženské potíže … žen, kterým pomohly byliny je už nepočítaně. To jsou jen případy, na které jsem si vzpomněl z poslední doby.” 

Kdy naopak dáváte přednost klasické medicíně? 

ZM: “V situacích, kdy je problém mechanický. Např. kýly, zlomenina kosti či třeba pokleslá děloha nebo akutní stavy – mimoděložní těhotenství, apod. Byliny si umí poradit s ledasčím, ale s těmito záležitostmi příliš ne. Ale pomáhají v rekonvalescenci a k hezkým operačním jizvám.

U onkologických onemocnění léčivé rostliny hrají doprovodnou roli a v kombinaci s dřevokaznými houbami umí skvěle tlumit a řešit nežádoucí příznaky chemo a radioterapie. Vždy říkám, že u onkologických pacientů má hlavní slovo onkolog. Takže v těchto případech má západní medicína přednost.”  

Na Aromakonferenci Brno budete hovořit o bylinách pro řešení psychických potíží. Jaká je vaše oblíbená léčivka pro běžnou “špatnou náladu” nebo třeba potíže s nespavostí? 

ZM: “Na špatnou náladu např. oregáno (ovlivňuje i trávení – kde je dobré trávení, ruku v ruce je dobrá nálada), měsíček (ten i zvyšuje odolnost na stres). Na sezónní špatné nálady (dlouhá zima) a rekonvalescence po nemocích např. hořec žlutý. Na neklidy a úzkosti je vhodná mučenka a kozlík. 

Na nespavost meduňka, chmel, v menším množství srdečník a opět mučenka. Zajímavá rostlina je vitánie snodárná. Zlepšuje soustředění přes den a současně prohlubuje spánek.” 

Bylinková sezóna je v plném proudu a vy chodíte velmi rád do přírody. Máte svá oblíbená místa pro sběr? Máte nějaký sbírací rituál? 

ZM: “Mám své oblíbené lokality a za ty roky už vím, kde jaká rostlina roste. Platí naštěstí, že pokud se vyskytuje někde nějaká léčivka, je velká pravděpodobnost, že bude na stejném místě i další rok. To je moc fajn. Jezdívám do odlehlých čistých lokalit – různé lesy, louky, mokřady a břehy potůčků. Rád také sbírám na okrajích lesů. Svá místa neprozrazuji, abych se vyhnul nájezdu sběračů, čímž bych mohl rostlinu v lokalitě ohrozit. Snad jen řeknu, že rád a často sbírám v okolí neprůmyslového malého města Konice nedaleko Prostějova. 

Co se týče rituálu, jsou jisté zvyky, které mám. Téměř vždy sbírám sám a na rostliny se „ladím.“ Při sběru myslím na to, jak mají konkrétně lidem pomoci. Vím, že pro lidi, kteří se bylinářství věnují dlouho je toto „naciťování se“ do rostlin důležité. Dřív jsem se tomu smál a nerozuměl, ale čím déle byliny dělám, tím více to chápu.” 

Bylinné produkty na nás číhají v lékárnách, drogeriích, jsou součástí všech doporučení ohledně zdravého životního stylu. A někteří bylináři říkají, že to s léčivkami přeháníme. Jaký na to máte názor vy? Jaké bylinné čaje si můžeme připravit pro běžné pití? Co na jaře natrhat, aniž bychom zatěžovali zbytečně organismus? 

ZM: “Snažím se prosazovat myšlenku, že léčivé rostliny jsou lék a že by se neměly užívat „jen tak“. Na druhou stranu ale jsou některé rostliny prevencí nemocí, takže je možné je užívat i dlouhodoběji. Kupříkladu bez černý květ se může používat v době, kdy je dětský kolektiv ve škole nachlazený a my nechceme, aby i naše dítě onemocnělo. Bez dobře chrání před infekcemi dýchacích cest a ani dlouhodobější pití čaje v zásadě neškodí. Proti tomu je ale mnoho rostlin, které by se neměly užívat dlouhodobě nebo ve velkých dávkách. Např. šalvěj lékařská, pelyněk pravý či tzv. polojedovaté rostliny – jmelí bílé, vlaštovičník větší apod., které se nesmí naddávkovat. Na denní pití se doporučuje čaj z neškodných rostlin – nať jahodníku, maliníku, ostružiníku s troškou borůvčí.

Na jaře doporučuji „vyčistit“ tělo po zimě rostlinami, které se dají konzumovat přímo čerstvé. Je to kupříkladu bršlice kozí noha nať, sedmikráska květ, křídlatka mladá nať, později třeba pampeliška květní stvoly či třeba česnáček, který dobře čistí dýchací a trávicí systém. Mladé rostliny jsou ideální na jedení a kupodivu jsou některé i docela chutné. Jedlých rostlin v naší přírodě je více než sto, ale lidé to málo ví.

Pokud má někdo potřebu dělat něco pro své zdraví, může jíst zeleninu. Některé druhy jsou až překvapivě léčivé. Není na škodu si na jídlo nasypat třeba pažitku, pórek, libeček či konzumovat alespoň občas česnek. Podobné je to s ovocem.”

Které bylinky patří k těm “vašim”? Ke kterým vás srdce táhne? 

ZM: “Aby panovala harmonie vesmíru, tak jsem tak trošku „proti všem“ a rostlinu, kterou já mám rád, velká většina lidí nesnáší a vnímá ji jako plevel. Když jsem kořen této rostliny jednou vymýval v potoce, někteří lidé na mě byli rozezlení, že tuto invazivní léčivku takto nepřímo šířím unášející vodou. Přitom je vynikající na boreliózu a léčí dalších 24 nemocí, mezi něž patří i civilizační onemocnění. Myslím si, že rostliny, které jsou v přírodě v nadbytku potřebujeme, jen my si to neuvědomujeme a bez rozmyslu je likvidujeme. Je to nepochopení z naší strany. Zmíněná rostlina se jmenuje křídlatka japonská. Lze ji brzy na jaře přímo konzumovat (chutná podobně jako rebarbora) a k léčebným účinkům využíváme kořen. Vyluhovaná nať se používá jako vynikající lék pro rostliny napadené plísní (rajčata, okurky), ale funguje i na kožní a nehtové plísně. Další rostliny, které mám rád jsou mateřídouška, tymián (obě krásně voní), vrbka úzkolistá, třezalka nebo třeba „obyčejná“ pampeliška. Co může být krásnějšího, než jarní louka přeplněná žlutými pampeliškami?”

Zbyněk Mlčoch…

… je lékař, který se od svých 14 let věnuje bylinám. Založil portál BylinkyProVsechny.cz, kde odpovídá pravidelně v internetové poradně. Byliny suší, dělá z nich tinktury, oleje a v poslední době experimentuje i s mastmi a esenciálními oleji. Aktuálně se snaží postupně poodhalit svět léčivých dřevokazných hub a chtěl by být po vzoru slavného bylináře Pavla Váni časem schopen bylinami pomoci i nemocným zvířatům.

Zajděte si Zbyňka Mlčocha poslechnout naživo v Brně! 12. září na Aromakonferenci Brno a 13. září na Festivalu Aromaterapie & Bylinky! Více informací na webu www.aromaterapieabylinky.cz